Pro správné fungování imunitního systému je potřeba mít v pořádku střevní mikroflóru
I při dodržování všech zdravotních opatření, pravidelném mytí rukou a zakrývání úst při kýchání kapesníkem bohužel nejsme zcela imunní vůči virům z okolí. V současné situaci je proto zásadní posilovat imunitní systém správnou stravou a dostatkem potřebných vitamínů. Naši imunitu pomáhají držet v chodu přátelské bakterie sídlící ve střevech. Při narušení rovnováhy tohoto prostředí imunitní systém oslabuje a naše tělo je vystaveno většímu riziku nákazy[1]. Podpořit přirozené prostředí v našich střevech dokáží velmi účinně probiotika.
Chřipka i jiná respirační onemocnění, jako je například Covid-19, se přenáší kapénkově, nejčastěji při kýchání, kašlání nebo i pouhém dýchání. Virus se navíc může dostat do těla například přes neumyté ruce, pokud se jimi dotýkáme obličeje. Proto jsou nemoci šířené kapénkami velmi snadno přenosné z člověka na člověka[2].
Nejlepším způsobem, jak se nákaze vyhnout, je posílit imunitní systém, který naše tělo brání před infekcí. Základem je pestrá strava, minimální stres, pravidelná fyzická aktivita a dostatek kvalitního spánku. Kromě důležitých vitamínů C, B nebo D, dostatku železa a zinku, se k posílení imunity doporučují probiotika[3].
V lidském těle, zejména ve střevech, žijí miliardy prospěšných bakterií, které nám pomáhají s trávením, eliminací toxinů, produkují biologicky aktivní látky a učí náš imunitní systém chránit nás před škodlivými mikroorganismy[4]. Souhrnně bývají označovány jako střevní mikrobiota. Je bez pochyb, že její nerovnováha se negativně projevuje na našem zdraví. I proto jsou probiotika často doporučována po léčbě antibiotiky, která právě střevní mikrobiotu narušují. Probiotika mají schopnost podpořit mikroorganizmy ve střevech, a tím ve výsledku posílit imunitní systém našeho těla.[5]
Užití probiotických přípravků však nemusí být nutně spojené pouze s antibiotickou léčbou. V posledních desetiletích bylo prokázáno, že některá probiotika pomáhají zabránit vzniku bakteriální či virové infekce[6]. Studie též ukazují, že pravidelné užívání probiotik redukuje četnost užívání antibiotik u kojenců a dětí, protože přispívají ke snížení rizika běžných akutních respiračních infekcí.[7] Prospěšná jsou probiotika i pro těhotné ženy, protože mohou pomoc nejen udržet bakteriální rovnováhu u maminek, ale i pozitivně ovlivnit imunitní reakce ještě nenarozených dětí.
„Je důležité udržovat rovnováhu střevní mikrobioty, a to zejména u dětí a seniorů. Kombinací zdravé a vyvážené stravy společně s užíváním probiotik, prebiotik a vitamínů lze přispět k posílení imunitního systému, a to nejen během pandemie COVID-19,“ říká MUDr. Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice.
[3] https://www.nutraingredients-usa.com/News/Promotional-Features/Benefits-of-taking-probiotics-to-boost-immunity-and-improve-immunity
[4] Qin J, et al. A human gut microbial gene catalogue established by metagenomic sequencing. Nature. Mar 4;464(7285):59-65 (2010).
[6] Gabryszewski SJ, Bachar O, Dyer KD, et al. Lactobacillus-mediated priming of the respiratory mucosa protects against lethal pneumovirus infection. J Im- munol 2011; 186:1151 – 1161.
[7] King S, Tancredi D, Lenoir-Wijnkoop I, Gould K, Vann H, Connors G, Sanders ME, Linder JA, Shane AL, Merenstein D. Does probiotic consumption reduce antibiotic utilization for common acute infections? A systematic review and meta-analysis. Eur J Public Health. 2019 Jun 1;29(3):494-499. doi: 10.1093/eurpub/cky185.
- Odpovědět
Pošli odkaz