34 komentáře / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Zbytečná úmrtí čí vážná újma na zdraví

10. Září 2018 - 0:03

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Jarka (anonym)
Ráda bych znala Vaše zkušenosti a názory na toto téma. Mám pocit, že těchto tragických případů zoufale přibývá a viníci jaksi neexistují, či jsou směšně potrestáni. Ztratila jsem zbytečně svého jediného syna. Děkuji za Vaše příspěvky. Jarka
14. Duben 2003 - 10:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarka (anonym)
Takže bych měla mylné pocity? To jsem ráda, že mám tuhle smutnou zkušenost jediná, ale kdyby přece jenom, tak napište Vaše zkušenosti, které se týkají poškození Vašeho zdraví či někoho z Vašich blízkých, či dokonce smrti, zbytečné.
23. Duben 2003 - 22:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdeněk (anonym)
Milá Jarko, již jsem Ti odepisoval v jiné rubrice, ale napíší i zde. Psal jsem, že se staráme o postiženou dceru - tělesně i mentálně. Jsme přesvědčeni (samozřejmě že to nemůžeme tvrdit úplně se stoprocentní jistotou), že za stav naší dcery mohou lékaři od A až Z. Již vlastní porod nebyl v pořádku, nechci to rozvádět, ale nezávisle na sobě nám to potvrdili jiní porodníci. Tím asi vznikla epilepsie. Když se ve třech měsících projevila, EEG nevykázalo žádné poškození. Ono ani nemohlo u takového miminka. Jenže lékaři nám neřekli, že se máme znovu dostavit třeba za další 3 měsíce a znovu a znovu. Podle nich nebyl důvod. Tudíž dcera prodělávala tzv. nekompenzované záchvaty, které ji navíc ještě poškodily mozek a je na úrovni imbecilie. Navíc dětská lékařka dělala z manželky hysterku. Teprve když jsme odvezli dítě záchrankou, tak se začalo s léčbou, která navíc nebyla dobře cílená a ta pravá začala, až jsme se po známosti dostali na dětskou neurologickou kliniku do Brna. Jenže nevratné změny jsou nevratné.Tím pádem veškeré mé sny o budoucnosti vzaly za své (nejen mé ale i manželky)a řeším problémy, které jsem ani netušil, že budu řešit. Od té doby lékařům nevěřím, vážím si schopných, ale celkově jim nevěřím. Díky internetu a angličtině si sháním informace sám, mít tyto možnosti před 18 lety, tak mám dítě možná epileptika, ale mentálně v pořádku. Těmto starostem až do smrti neuteču a musím dělat vše pro to, abych byl co nejdéle fit a schopen se o ni starat.Mezi lidmi je hodně neštěstí a můžeme diskutovat, která forma je horší. Byl jsem na pohřbu pětiletého souseda, kterého přejelo auto, 16-ti letého po leukémii, 18-ti letého, který se něšťastnou náhodou i s matkou otrávil plynem. Nemím se vžít do Tvých čerstvých pocitů, protože jsem to nezažil, ale přeji Ti, aby to postupně odeznělo. Ale věř mi, ještě máš možnost si najít novou náplň života, tak jak ji mám třeba já.
24. Duben 2003 - 17:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarka (anonym)
Zdenku, píšeš, že Vaší holčičce udělali EEG a nic neukázalo, to by nepomohlo ani CT? Tak jak Vám to lékaři zdůvodnili? Proč má Vaše holčička podle nich tolik poškozený mozek? A pokud to byla tedy epilepsie, to může dojít až tak daleko? Trošku si mi připoměl jednu zapomenutou zkušenost, kdy měl Paťa otřes mozku, dost těžký, udělali mu EEG a nic tam nebylo, po mém naléhání a takzvaném revanžování se, asi víš, co mám na mysli, udělali 2x kontrolní CT a až napodruhé se projevilo něco, čemu říkali, že to asi bude poúrazová epilepsie. Paťa bral nějaké léky přes půl roku, pak řekli, že je vše v pořádku léky vysadili. Po pár měsících měl podivný záchvat, udělali kontrolní EEG a nic, prý jen migréna. Ráda jsem tomu věřila, ale teď toho lituji, protože si myslím, že to migréna určitě nebyla. Moc mě bolí Vaše situace, ale sakra nechápu jak to mohlo tak daleko dojít? To se zhoršovalo postupně nebo nějak naráz?
24. Duben 2003 - 21:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdeněk (anonym)
Jarko CT v té době buď ještě nebylo nebo se tam posílaly jenom případy, které se zdály lékařům vážné. A jak jsme se dozvěděli v Brně, tak mozek miminka se vyvíjí a u tak malého ty výsledky nejsou průkazné. To vím dnes, ale tehdy jsem věřil odborníkům. A k poškození mozku došlo proto, že ty záchvaty trvaly i několik desítek minut, mozek nebyl zásobován krví a jeho část je poškozena. Vyčítám si to já, trošku to vnitřně vyčítám rodičům, že jako starší a zkušenější se do toho mohli vložit, nakonec se do toho vložila teta od manželky (to bylo to Brno). Jenže otec je zedník, máti lékařům chorobně věří. Konec komentáře.
24. Duben 2003 - 22:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarka (anonym)
To je neskutečný, vážně začínám mít pocit, že porodit zdravé dítě, dočkat se jeho dospělosti, potom zdravých vnoučat je vážně zázrak. A čím víc se o své dítě bojíš a staráš, tím spíš ho něco škaredého potká. A další děti už jste nechtěli? To s těmi rodiči mě napadlo taky, že byli starší a zkušenější jenže těžko soudit...
25. Duben 2003 - 9:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Renáta (anonym)
Ahoj Jarko, četla jsem opět Vaše příspěvky, a vlastně můj syn dnes taky nemusel být tak postižený jak je. Všechno je to o zkušenostech, které bohužel přicházejí až když je pozdě. Když jsem byla těhotná, tak mi lékař v 16 týdnu těhotenství na ultrazvuku zjistil, že mám nízko položenou placentu. Komentoval to slovy, že se placenta z porodních cest ještě může zvednout. Nicméně nekonal se žádný další kontrolní ultrazvuk, a já netušila, jaké následky tohle může mít. Nakonec všechno vyústilo v předčasný porod, kde mi syna zachránili, při narození vážil 1,05 kg, ale bohužel došlo ke krvácení do mozku a těžkému postižení. Dnes bych se chovala naprosto jinak, požadovala bych větší péči lékařů, ale v době kdy jsem byla těhotná jsem jim věřila a ani ve snu by mě nenapadlo, že by mi snad mohli nějak ublížit. Navíc žádný lékař nepřizná, žě mě měl objednat na další kontrolu, ohlídat mě.
25. Duben 2003 - 12:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdeněk (anonym)
Máme ještě mladší dceru, ta je úplně v pořádku. Nejhorší jsou ty představy, že kdybych tehdy něco udělal, jak jsme si dnes mohli všichni žít krásný a spokojený život. chodit na výlety, dovolené ap. Od té doby hodně přemýšlím o životě a vždycky říkávám lidem co mají zdravé děti (aspoň v určitém průměru), že ani neví jaký dar dostali.
26. Duben 2003 - 20:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Zdravím Vás,nám se v rodině přihodila nešťastná událost nedávno. Otec odešel do nemocnice na "banální"operaci žlučníku. Do rány po operaci se mu dostala nějaká bakterie ze střev a začala požírat tkáně v okolí. Šířila se velice rychle. Šlo o minuty. Otec prodělal v krátkém čase mnoho narkóz a nakonec musel vydržet operativní odstraňování již napadené tkáně bez narkózy. Lokální umrtvení nemělo šanci pomoci. Bylo to hrozné. Navštívit otce jsme chodili oblečení jako do biologické laboratoře. Zahalení od hlavy k patě. Lékaři nám nedávali naději. Otec je jedním z mála lidí, který toto přežil. Byli jsme šťastní, že nám neodešel a ani jsme neuvažovali o tom, na kolik byla tato hrůza zaviněná chirurgy. Utrpení otce se nedá popsat. Přišel o takové množství svaloviny, jako by přežil výbuch granátu. Nejhorší je nyní jeho psychický stav. Vrací se mu to, co prožil a nedokáže se s tím vyrovnat. V současnosti je hospitalizován na psychiatrii. Přežil vlastní drastickou smrt a lituje, že radši nezemřel. Nepřímo nám vyčítá, že jsme si jeho přežití vymodlili.
27. Duben 2003 - 12:41
Obrázek uživatele Návštěvník
george (anonym)
Vina lékařů na zdravotním stavu pacienta se jen těžko prokazuje, nelze to vždy říci jednoznačně. Ale horší je přístup doktorů a sester když jste v nemocnici. Poměr mezi tím za co jsou placeni a tím, co skutečně dostáváte je zoufalý. Budeme to muset změnit. Formuje se skupinka lidí, kteří si s tím snad poradí. Až bude správný čas, dám Vám vědět. Jinak si zkontrolujte, co vykazují lékaři pojišťovnám a skutečnou péči a medikaci, kterou jste dostali. Nesrovnalosti řešte ihned! Pomůžete tím sami sobě, lékař musí být potom opatrnější. Jinak zadejte ve vyhledávači (www.google.com) název nemoci či lékařského zákroku a mezi odkazy se objeví několik "bodníků" kde je přesně popsán postup i podmínky zákroku. Je to pro Vaši informaci.
28. Duben 2003 - 8:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarka (anonym)
Asi by bylo namístě také podotknout, že rozhodně je lékař a LÉKAŘ. Setkala jsem se v této naší nešťastné době s lékaři před kterými smekám. Byli to neuvěřitelně obětaví odborníci na svých místech a velmi si jich vážím. Doufám, že je jich naprostá většina a myslím, že oni sami by neměli chtít mít mezi sebou takové, kteří kazí jejich pověst. Samozřejmě v každé profesi, se najdou neschopní jedinci, ale v tomto oboru jde o lidský život, takže je namístě proti podezření z pochybení lékaře více a razantněněji postupovat. Byla bych velice ráda, kdyby ses ozval a já mohla v této věci jakkoli pomoci, přesto, že nejsem odborník, ale přišla jsem naprosto zbytečně (o tom jsem přesvědčena) o svého jediného syna a už mi nezbývá nic jiného než bojovat za potrestání a za jiné lidské životy.
28. Duben 2003 - 11:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarka (anonym)
Lenko, je mi moc líto co se stalo Vašemu tatínkovi a věřím, že alespoň ty psychické problémy brzy odezní a vše bude jakž takž v pořádku. Ale to je právě ten kámen úrazu, že napovrch se dostanou pouze ty nejtragečtější případy, které končí smrtí a to ještě jen některé. Pokud to dopadne tak, že dotyčný alespoň žije, jeho rodina je vděčna za to, a dále již nic nepodniká. Chápu, že většina lidí má obavy, že je to pouze boj s větrnými mlýny, ale to je chyba.
28. Duben 2003 - 12:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Pepinka (anonym)
No lidi je to tragedie. Kazde rano kdyz se probouzim s hruzou zjistuji, ze se mi ta hruza jen nezda. Pres muj vazny stav nemam dosud lekarskou peci, neschvalili me ID, odvolat se muzu jen zalobou. Jenze protoze jsemjiz jen doma a invalidizovana svou nemoci, tak to za me musi nekdo udelat. To ze nejste schopni zit bez kazdodenni cizi pomoci nikoho nezajima. Televize se mym pripadem odmitla zabyvat.Asi vi proc, nebot...lidi jako je je jako smeti. Takze krome na Netu neni kde co zverejnit. Kazdy se boji a nechce si delat zbytecne problemy. Jsem majitelem zavazneho stavu CFS (tedy roky nelecene boreliozy, zanetu mozku, nalezu zanetu na svalech trupu, autoimunity...) No dnes je zrovna den lidi s CFS. Ale existenci tohoto problemu nas stat nadale ignoruje. Jak lekari dovedou podvadet, lhat. Jak predni lekari aby si vydelali vam chteli udelat operaci nebo lecbu, ktera by vas jeste vice prizabila. Jsou to vyborni obchodnici, spousta se jich minula povlanim. Je tady takove bezpravi a nemoznost odvolani se a dovolani spravedlivosti. Navic uz jsem zjistila, ze kdyz si troufam tak ze se odkazuji na zakony atd. tak abych jeste mela strach ze cloveka prohlasi za vysinuteho, napasuji ho do nejake psychiatricke diagnozy. To by clovek strilel....asi jedine reseni aby se zacali bat legalne vrazdit. A aby zacali vic fungovat organizace ktera by hajila prava pacientu. Jenze bohuzel vetsina nemocnych uz je na tom tak, ze nema tolik zdravi aby byla schopna jit patricneho doktora zastrelit. A tak je odkazano dozit a umrit jak opusteny pes.....Staci jeden zastreleny doktor a tolik reci a obavy doktoru o svuj zivot...pripadalo mi to fakt smesne, kdyz vim co se opravdu deje a zazivam to na vlastni kuzi. Je tady tolik spiny ktera se zameta po koberec. Nejhorsi, ze lide kteri nemaji jeste tuto tvrdou zkusenost tomu neveri, respektive veri tomu ze kdyz jim bude treba bude jim poskytnuta spickova okamzita zdravotni pece. Je to takovy zacarovany kruh...proste az na kazdeho opravdu prijde, je vetsinou pozde ze pochopi, jak to tady skutecne chodi. Snad vice odvolani pro poskozene pacienty prinese vstup do EU. Nase lekarstvi je bila mafie (pouzivam slova jedna zeny, ktera to vystizne vyjadrila)propletena s vysokou politikou a jejimi zajmy. Preji Vam vsem silu v boji a hlavne zdravi. Onemocnet, tak ze uz si sami nepomuzete a musite hledat pomoc naseho zdravotnictvi je jak bit hlavou tak dlouho do dveri az bezvladne zustanete lezet.....nekdy smula pro pro ty co preziji, protoze to kolikrat k ziti fakt neni.Cenim si kazdeho cloveka, ktery pred temito nezavira oci a snazi se tady v tomto Kocourkove neco delat. Ono si bohuzel sposta zdravych lidi nepripousti ze se jich totake nekdy muze jednou tykat. Uz bohuzel nemuzu delat vubec nic nez se snazit sirit sve zazitky a poznatky.Tak vam vsem drzim palce.
12. Květen 2003 - 15:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdeněk (anonym)
Chtěl bych jenom podotknout, že se vždycky hrozně pobavím, když nějaký veřejně činný imbecil (nemocní s touto diagnózou nechť mi prominou)hlásá, že by si měl sám pacient hlídat svého lékaře - jaké léky mu předepisuje, aby léčba nebyla složitější než je potřeba atd. atd. Nechci být vulgární, ale takové blby bysme měli mít právo střílet jako černou zvěř. Takové myšlení dokazuje, že dotyčný je zatím zdravý a ještě skutečně neměl co do činění s vážnou nemocí nebo je natolik vlivný (možná i bohatý), že ho lékaři obskakují a ptají se, jaké léky by si ještě přál. A dokud např. ztráta zdravotnické dokumentace ve sporných případech nebude posuzována jako úmyslný trestný čin, kdy zdravotnické zařízení bude muset pacienta odškodnit bez dalšího jednání, tak tu pořádek nebude. Taktéž dokud KAŽDÝ lékař nebude při návštěvě pacienta povinen vytisknout na tiskárně krátkou zprávu s podstatnými informacemi, kterýžto odevzdá pacientovi do rukou.
12. Květen 2003 - 21:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Pepinka (anonym)
Fakt uz se clovek jen muze "pousmat" nad dalsim chudakem doktorem. Media se muzou strhat dokazovanim jek byl doktor spickovy slusny lekar. NEJAK MI U TECHTO PRIPADU CHYBI VYJADRENI NEJBLIZSICH ONOHO UDAJNE PSYCHICKY NEMOCNEHO PACIENTA. A NEBO NIKDO NEMA ZAJEM ZVEREJNIT JEJICH VERZI ??????? Pri mych zkusenostech verim 99,9% opravnenosti utoku onoho zoufaleho ponizovaneho nemocneho cloveka arogantnimi lekari, kteri jsou presvedcenio sve dokonalosti a nadrazenosti. Ja potrebovala k rizeni o ID vyjadreni psychiatra. Absolovala jsem dva. Poprve mi vzdy bylo receno...vzdyt mate takove fyzicke nalezy, samozreme ze vam to napisi...a kdyz doslo na vec zpravu nena psali a svym chovanim se me snazili zlomit..v podstate me privest di tezke deprese aby meli praci. Jak jsem zdravotne odnesla jejich chovani a kolik casu a siky me stalo se dostat z toho co mi zpusobili.... Byt zdrava, tak si pockam a zmlatim ja jak kone, jejich zachazeni s nemocnymi jez uz se pro svuj stav nemohou branit nema hranice. Presto ze muj znamy byl svedkem a informoval praktickeho lekare, ktery doslova do papiru napsal..."pro neurvale chovani psychiatricky zprava nedodana"...mi na socialce nepriznali ID a s usmevem doporucili pro muj stav navstevovat psychiatra. Na me nalezy, vsechny zcela nespecificke s usmevem rekl...no to jsem jeste nevidel, zarok budete treba slavna, jako ze mam nejakou novou nemoc. Jak jsem jiz psala odvolani nemam a muzu podat jen zalobu. To ze si musim platit sama pecovatelskou sluzbu jaksi nikoho nezajima. Kdyby to co se deje nebylo k placi, tak bych se doslova rechtala nad tou absurditou.
19. Květen 2003 - 20:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Sonja (anonym)
Ahoj Pepinko, také mám CFS a problém s ID stejný. Zde na Doktorce v Nemocech je téma Chronický únavový syndrom. Je tam zveřejněný dopis, kde je napsáno, že pacienti s CFS mají nárok na invalidní důchody a podle jakého zákona se má toto uskutečňovat. Zákon se ale evidentně nedodržuje a já osobně jsem byla také posudkovým lékařem vyzvaná k návštěvě psychiatra.Pár lidí jsme napsali dopisy na Ministerstvo zdr.ČR, ve kterých se snažíme na toto bezpráví upozornit. Navrhuji, aby ses na tamní diskuzi podívala, je nás tam víc, kdo prožíváme stejný příběh, jako je Tvůj.Hodně síly na boj s "mlýny"...Sonja.
22. Květen 2003 - 18:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Jirina Spurna (anonym)
Take bych to tochu diferencovala na "lekar" a LEKAR, setkala jsem se s obema skupinami "lekari" kteri primo kypeli aroganci, lhostejnosti, cynizmem, nekompetenci a jako odbornici i lide selhavali tak, ze bych nektere jejich ciny hodnotila az jako krutost. A LERARI, kteri me ( i ostatnim pacientum) casto venovali svuj volny cas, kteri skutecne udelali mnohem vic, nez byla jejich povinnost. Ale priznam se, ze postoj mam spis jako Zdenek, celkove lekarum prilis neverim a vse si dukladne overuji v odborne literature, na internetu se tolik nevyznam, a zjistuji i tam nakolik a v cem se myli, ktere veci bagatelizuji a jak neuveritelne vam muze jejich lhostejnost nebo nedostatek kompetence ublizit. Jeste bych se chtela zminit o paliativni medicine, ktera je u nas v hanebnem stavu, mnoho onkologicky i jinak tezce nemocnych lidi trpi nesmirnymi bolestmi a to jen proto, ze lekar ktery, je ma na starosti nepredepise vhodne leky a casto o nic ani nevi, nema tuseni o existenci naplasti s analgetickymi latkami tisicimi bolest pronikanim do kuze, anebo dokonce o tom ze u velmi intenzivne trpiciho pacienta, je mozna zavest port do epiduralniho prostoru a podavat leky do blizkosti patere, pacientovi to vetsinou velmi pomuze, bolesti vyrazne ustoupi a neni vlivem analgetik v bezvedomi. Jednou jsem se setkala s tim, ze jsem se (kdysi jsem pracovala par let jako sestra)lekare primo zeptala proc se pro pacienta, ktery velice trpel. neudela vic. "lekar" mi odpovedel, ze uz to nestoji zato. Pokud budou lide, kteri se pokladaji za lekare, uvazovat takto (ze kvalita zivota umirajiciho cloveka neni podstatna, pokud nebudou mit uctu k lidskemu zivotu a snahu pomahat), bude lekarsky stav jako celek v neucte, a proto prave ti poctivi a obetavi lekari by meli tyhle pseudolekare odstranit ze svych rad, mohou treba pracovat jako agenti farmakologickych firem (coz je paradoxne vetsinou lepe placeno).
29. Květen 2003 - 16:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Klárka (anonym)
Ahoj všem, před rokem mě málem zabili tátu. Muž, který 15 let dělal šéfkuchaře na nákladních zaoceánských lodích, kterému se rozjelo podnikání, který ve 43 letech dostal krásného zdravého syna, je teď na vozíčku, má ochrnutou dolní půlku těla. Jel na motorce, normálně čekal na křižovatce, až mu padne zelená a pak se pomalu rozjel, protože zatáčel doleva. Jenže naproti, kde auta měla zelenou jen ta, co jela doprava a ta, co jela rovně měla červenou, stálo auto pana advokáta Čížka, který nečuměl, kam měl, šlápl na plyn, rozjel se na 300 z místa a plnou parou do táty narazil. Rozdrtil mu nohu, vyhodil z motorky, táta letěl a dopadl na ty betonový zátarasy mezi silničními pruhy. Panu advokátu se samozřejmě nic nestalo. Soud proběhl a protože ten imbecil je v balíku, nabídl tátovi sumu peněz a ten ji chudák vzal. Tomu kreténovi nevzali ani řidičák, takže si teď někdě jezdí. Je to rok a já se s tím pořád nedokážu srovnat, jak v jediné minutě pan doktor zničil život. Cítím k tomu člověku strašnou nenávist a nevím, jak se s tím vypořádat. Táta měl otřes mozku, zlomený žebra, žebrem roztrženou plíci, zlomenou pánev, vzali mu nohu, má přerušenou míchu, takže je na vozíčku. Táta to ale bere skvěle, je opravdu obdivuhodný, děkuje, že vůbec žije, že může být s námi a hlavně se svým malým synem.Já jen pořád nevím PROČ toho hajzla advokátskýho nepotrestali, proč, když má peníze, může se vysekat ze všeho. Kdybych ho někde potkala, asi bych mu vyškrábala oči a na čelo vypálila znamení - skoro zabil, protože nečuměl. O té doby, co se to stalo, mám taky hrozný strach, že se něco strašného stane i někomu jinému z mých blízkých, mám obrovský strach, když někdo nepřijde tak jak má, ještě že existují mobily, že se člověk může hned ujistit, že je dotyčný v pořádku. Když to ale nezvedá, je to peklo. Vy, kdo máte zkušenosti s vyrovnáním se se zbytečným neštěstím, prosím, napište.
19. Listopad 2003 - 20:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Aknel (anonym)
Mila Klárko a ostatní je to hruza co jste museli prožít a prožíváte.Vim,že mi můžete oponovat,ale mám životní zkušenost,že Boží mlýny opravdu MELOU.A na každého jednou dojde.Klárko,není to štěstí v neštěstí,že to tak tatínek bere ?Smířil se se svým stavem a jde cestou,která mu přináší radost-má proč žít.Když to dokázal on,zkus tu zlobu v sobě přemoci a zmen ji na lásku a tu předávej tatínkovi.Pomůžeš tím sobě i jemu.Neubližuj si tím,že se trápíš tou velikou nespravedlností,pokud se už s tím nedá nic dělat.Mě když se něco ošklivého stane,tak v prvním okamžiku zuřím,pak se rozhlédnu kolem sebe a vidím,že jsou na tom někteří lidé o hodně hůř než já - a tak začnu hledat zpusob jak problem vyřešit.Vetšina lidí,kteří se koukli na druhý břeh děkuje za každy den,změníš pořadí hodnot a smíříš se ze situací a přizpůsobíš svému stavu život.Nyní určitě tatinka lituješ,ale měla by jsi ho spíše obdivovat za to, co dokázal-pokus se o to,bude Ti líp
11. Prosinec 2003 - 12:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Aknel (anonym)
Jarko četla jsem Váš příbeh i jinde,snažila jsem se do Vás vcítit a bylo to příšerné,neumím si představit,kdyby se to stalo mě co bych dělala.Přes veškeré zoufalství,kterým procházíte,jste velmi statečná žena.Přeji Vám,aby jste dosahla spravedlnosti a aby Vám byla dána síla všechno to vydržet.
11. Prosinec 2003 - 13:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Jirina (anonym)
Bohuzel tihle lide vyuzivaji ciziho nestesti a slusnosti nabydnou mimosoudni odskodneni a protoze poskozeny clovek nechce delat zbytecne problemy nekomu, kdo ho tolik prosi( s tim taky pocitaji) tak radeji podepise, ze byl odskodnen mimosoudne a tim to nanestesti skonci. Proste cely pripad uvazl na ohledech a slusnosti postizeneho, tedy ne, ze by se to muselo jinak o moc zmenit, tihle " lide" moc dobre vedi koho podplatit z lekaru, nebo jsou tak propojeni se "soudy" a lidmi kolem nich, ze asi by se panu doktorovi stejne nic nestalo i kdyby to slo k soudu. Je mi to moc lito, ale clovek se musi naucit branit alespon tim zpusobem " na hruby pytel hruba zaplata" Neposlouchat citova vydirani, kterymi ho dotycny "pan doktor"zahrne a stat si na svem. Je to velmi tezke, se s tim potom nejak smirit, protoze nebylo dosazeno jakekoli spravedlnosti a pan doktor muze znovu sednout za volant a porazit dalsiho chodce, nebo zpusobit dalsi havarii. Myslim, ze presto, ze je vztek lepsi nez deprese, uvazila bych jestli pokud clovek dlouhe mesice bojuje, vsemozne zkousi dosahnout spravedlnosti a stale marne, neplytva jen silami a svym casem...je to asi moc tezke smirit se s osudem a divat se jak nekomu projde vsechno, zatimco druhy trpi jeho vinou...ale zlost a vztek vedou k frustraci a zoufalstvi...Vim, ze se mnou nebudete asi hned souhlasit, ale zkuste prece jen uvazovat o tom, jestli by nebylo lepsi, nez si kazit i svuj zivot kvuli darebakovi, doufat, ze i na nej jednou nejak dojde. Nemluvim rozhodne o odpusteni, vim, ze je pro Vas asi zcela nemozne, ale jen o case a silach, o ktere pripravil cin takoveho bezcharakterniho cloveka i Vas. Zivot je dost kratky, a jeho cas je nutne si uzkostlive hlidat...Nebylo by lepsi to ponechat na osudu, nebo Bozich mlynech? Rozhodne Vam to nechci nijak nutit, jen Vam to nabizim k uvaze...
26. Leden 2004 - 18:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Jirina (anonym)
Omlouvam se, zapomnela jsem podotknout, ze ma odpoved se tyka Klarky a ze jsem jeji prispevek precetla mene pozorne, nez jsem mela a ji odepisuji jako by byla muz. Ale jsem v knihovne a mam jen hodinu casu takze nekdy mi neco unikne. Moc se za svou nepozornost omlouvam...
26. Leden 2004 - 18:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarca K. (anonym)
Dostala jsem se na toto téma až nyní. I já k němu mám co říci.Naprosto souhlasím s tím že jsou LÉKAŘI a
3. Únor 2004 - 20:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanka (anonym)
Zažila jsem několikrát zneužití pacienta psychologem. Vždy jsem narazila na stejné modus operandi. (Možná jde o plod předrevoluční psychologie...Nevím stalo se mi to vždy u lidí kteří studovali za totality, takže to s tím může skutečně souviset). Psycholog( psycholožka) si Vás doslova vtáhne k sobě, nez se stačíte vzpamatovat, zeptá se Vás, jestli si s Vámi může trochu popovídat. Pak uděla jakesi rychlé schéma Vašeho života, narazi na bolave místo a s předstíraným soucitem ho rozpitvá tak, ze Vás dožene k slzám. Pak stejnym zpusobem probere Vaši nemoc, dožene Vás buď k zoufalství, nebo strachu a nabídne se jako psychická opora. Uklidni Vás a utiší, po té odchazíte v lepším stavu vyplakaní a uklidnění. Jenže si neuvědomujete jedno, ze si Vás tímto způsobem upnul(a) k sobě a že kdykoli budete v úzkých obratíte se zase na něj(na ni). Že tomuto typu lidi jde jen o moc nad druhým člověkem. Dělá to zvlášť hodně tzv.klinických psychologů a řekla bych, že jde o právě zneužití klienta. Prošla jsem tím, stejně jako jsem prošla přednaškami a cvičeními. Takze z toho, co si pamatuji, do nás hučeli, že máme moznost pacientovi pomoci různě, ale TOHLE NESMÍME DĚLAT-NIKDY. Je to vlastně psychické znásilnění pacienta. Je to velmi kruté a teměř každého to poškodí. U psychiatrů se to tak často nestává, málokdo s touto úchylkou má chuť před tím studovat 12 semestrů medicíny a pak si ještě dělat specializaci.Toto je sice jen můj názor, ale domívám se, že tento výběr zaměstnání není u těchto osob náhodný... a velice souvisí s jejich ne zrovna normální osobností. Pokud pomoc nepotřebujete a nežádali jste o ni, není důvod s někým takovým mluvit. Takže vyhněte se přílišnému a vtíravému mluvení s osobních věcech s lidmi, kteří se po pár minutách známosti vrhnou na Vaše dětství, kteří Vám nabízejí útěchu a kteří dělají jakési rychlokvašné schéma Vašeho problému někdy lichotivé, někdy naopak. Nikdo nemá právo s Vámi tímto způsobem manipulovat a tohle není psychická opora. Pokud ještě nebyl čas si ujasnit, co si o psychologovi jako človeku myslíte, nesvěřujte se mu, zvlášť, když hodně naléhá. Ujasněte si jestli mu věřite a pokud si nejste svými pocity jisti, nechodte k němu a nesvěřujte se mu. Najděte si odborníka sami a dbejte na to, aby to byl někdo, komu už po několika sezeních věříte.
1. Srpen 2004 - 12:23
Obrázek uživatele Návštěvník
carymary333 (anonym)
Tata mel pred 3 lety zachvat zlucniku. Byl na Karlaku a tam mu to rozehnali lekama s tim, ze pujde na operaci, protoze mel nalez. nejaky utvar. K tomu zjistili, ze je diabetik. Od te doby chodil na kontoly cukru, ale se zlucnikem a operaci nic. Porad se to odkladalo. V loni spadl ze stafli a narazil si zebro (myslel si to, ve skutecnosti ho mel zlomene). Lecil se Ibalginem a to tak, ze mel plato denne. Pak ho jednoho dne prestal brat a zacal zvracet. Cokoliv snedl, tak vyzvratil. Za tyden zhubnul 8kg. Protoze byl diabetik, vedeli jsme, ze MUSI neco snist. Porad stejne. Nic v sobe neudrzel, pozdeji ani vodu. Po 14 dnech jsme k nemu zavolali doktora, kterz ho nechal prevezt do nem.(Karlak). Tak tam lezel a dostaval kapacky. Zhubl dalsich 7kg. Najednou pribral asi 1kg a poslali ho domu. Jedine vysetreni byla gastroskopie a CT bricha, ale vysledky jeste pri propusteni nebyli. Protestovali jsme proti tomu propusteni, protoze jsme vedeli, ze jist nebude a kapacky mu tezko doma budem davat. Marne. Lezel doma asi 4 dny a zhubl dalsich par kg. Mezitim CT ukazalo nador v nadledvince a plicich. Lezel na plicnim v Katerinsky. Porad na kapackach. Na velky nebyl 14 dni a nikdo si s tim nedelal starosti. Hovorila jsems doktorkou a vpodstate mi nikdy nic nerekla. Az jednou nam rekla, ze ma rakovinu. Ten den jsem za nim nebyla, az druhy. Jeho stav se zhorsil o 99%. Lezel za ohradkou, protoze jim slezal z postele a jak byl slaby tak upadl. Mel pelnu a byl pokaleny. Za cele odpoledne neprisla sestra. Kdyz jsem za ni sla, aby ho prebalila, rekla, ze nema pleny. Bezela jsem je koupit a zadala o umyti otce. Pomalu mi vynadala, ze to neni jediny pacient. No comment. Den ode dne byl horsi, posledni dny uz ani nevnimal, ze u neho nekdo je. Porad jen plakal, ale ve skutecnosti byl stastny. Vypravel prihody, ktere nikdy nezazil a myslel, ze je doma. CT hlavy ukazalo nador na mozku. Uz bylo zasazeno cele telo. Rakovina se ho zmocila, behem mesice ho uplne sezrala. Nechapu to. Pak mi doktorka rekla, ze uz ji mel pred temi 3lety a ze nechape, proc s tim nikdo nic nedelal. Mrzi me, ze jsem o tom nevedela. Ale z toho vyplinulo, ze telo se porad statecne branilo, pak se stal uraz, on bral leky na kterych byl zavisly a kdyz je prestal brat, imunita selhala a rakovina se rozsirovala. Tak je moje teorie. Taky jsem poznala na vlastni kuzi, ze jde VZDAT TO. Jakmile nema clovek chut bojovat, tak mu nic nepomuze. Celou dobu se drzel, jen se to dovedel 100% tak zacal umirat. Neni to zas tak otresny zazitek a tatovi bylo 60, tak ze by ho to stejne cekalo. Ale je to docela sila videt, jak ti lekari na vas kaslou a personal je na facku. Mam 3 deti a jsem moc stastna, ze jsou relativne zdrave. Nikdy nevim co se muze objevit, ale proto se snazim je mit co nejvic rada a davat jim to najevo, protoze bych toho jednou mohla litovat. K tatovi jsem moc dobry vztah nemela a je mi to moc lito, ze jsem mu nikdy nerekla, jak ho mam rada. Ted mi moc chybi... Mama to najednou taky citi, ze mi to musi rikat. Nikdy mi to nerekla, a ted je to skoro porad. Nedokazu pochopit, jak nekdo muze snest treba ztratu maleho(i velkeho) ditete. Obdivuji vas a drzin palce i vam, co mate starosti s temi postizenymi. A nakonec preji hodne zdravi a sily tem nemocnym. Je mi smutno, kdyz ctu vase pribehy. Oproti tomu ten muj nestoji za rec, ale ulevila jsem si a to tu jde. Dik, ze jste si to precetli.
12. Srpen 2004 - 2:28
Obrázek uživatele Návštěvník
iliška (anonym)
Můj bratr (16 let) míval v dětství často záněty pravého oka. Teda - záněty a "ofouknutí" mu diagnostikovala jeho oční lékařka. Dávala mu na to jen nějaké masti nebo kapky. Asi před 2 lety se dostal na vyšetření do nemocnice, kde mu zjistili, že to nebylo ofouknutí, ale několik let neléčený zánět, který vedl k tomu, že bratr je na pravé oko ze 60% slepý. Když jsem se ho ptala, co tím okem vidí, řekl, že jen stíny a obrysy. Když ho někdy pozoruju, jak se dívá na televizi, vidím, jak se kouká jen tím jedním a to druhé mu šmejdí po místnosti. Prostě ho skoro vůbec neužívá.Máti s ním byla u specialisty, který jí řekl, že má na sítnici (pokud to říkám správně..) skrvny, které pokrývají 80%.. že prej zatím nevynalezli metodu, jak oko zachránit, tak máme čekat. A snad se to nebude zhoršovat. Taky prej řekl, ať si vyžádáme dokumentaci od tý doktorky a v případě ji žalujeme (taková operace očí a novou metodou nevychází levně..), jenže ouha - doktorka sice máti dokumentaci dala, ale ony osudné tři roky léčení čehosi tam zaevidované nebyly. Prostě je jen vytáhla a někam snad zašantročila. Co se s tím dá dělat? Snad doufat, že se někdy nějaká metoda vynalezne, my budem mít dostatek prostředků provést ji a snad, že můj bratr nakonec úplně na to oko neoslepne.
12. Srpen 2004 - 10:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Jiřina Spurná (anonym)
Casto si vzpomenu na Jarku zakladajici tuto diskuzi. Jarus, nechces mi napsat sem nebo na lyka"seznam.cz par radek? Nechci Te zahrnuvat hloupymi dotazy jak se citis, a jestli mas nekoho, kdo by Ti alespon trochu pomahal je strsne muset hledat lekare po tom, co Te tak straslive zklamali, ale to skutecne nejsou vsichni. Moc bych Ti prala, aby bylo trochu lip, ale vim, ze to pujde jen velice pomalu. Drz se a pokud muzes napis par slov.
11. Září 2004 - 15:28
Obrázek uživatele Návštěvník
zdena (anonym)
milá Renčo, váš syn má hydrocefalus z toho krvácení do mozku? A jak je postižený? Mám malého v nemocnici už 4měs. má po operaci a má hydrocefalus, tak nevím co nás čeká.
14. Duben 2005 - 13:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Také máme v rodině nehezkou zkušenost s lékaři.Máma má asi devět let diagnostikovanou rostroušenou sklerozu, ale než se vůbec diagnozy dočkala trvalo taky deset let. Už před těmi dvaceti roky měla příznaky jako brnění nohou, ztrátu rovnováhy,ztuhlé končetiny, dokonce se dvakrát stalo, že týden vůbec neviděla na jedno oko. S tím ležela i na očním, tam řekly, že je to ze stresu, který neměla a píchali jí B12. Vždy s těmi problémy byla u neurologa pod kterého v té době spadala/ jinak to snad za totality ani nešlo/, ale ten jí div, že nevyhodil, že jí nic není ať se tolik nepozoruje. Musela dokonce změnit zaměstnání, protože nevydržela šest hodin stát na nohou. Po deseti letech těchto problémů dostala v zimě nějakou chřipku a za týden ochrnula na nohy. To se samozřejmě dostala do nemocnice kde jí jen když jim popsala příznaky za ta léta téměř na 100% lékařka řekla, že má RS. Následovala magnetická resonance kde se to potvrdilo. Lékařka tvrdila, že takovéhle příznaky by snad neměl přehlédnout ani obvodák natož neurolog.Dnes je na tom tak, že jí udržují aby se jí to tolik nezhoršovalo. Přesto má dost časté ataky,špatně už chodí i o francouzkých holích.Jediný účinný lék, který u nás je injekce s betaferony tak na ty nemá nárok, protože začala být pozdě léčená a má už moc poškozená centra v mozku.A náš skvělý neurolog ted dělá posudkového lékaře na ID. ID jí teda dali bez problému,ale to také není samozřejmostí. Na těch posudkových komisích jsou taky pěkný volové co by pomalu tvrdili,že uřízlá noha doroste.
14. Duben 2005 - 14:32
Obrázek uživatele Návštěvník
zdena (anonym)
Ahoj Renčo. Mám stejný příběh, ale s tím že první dítě mám taky nedonošené 880gr.zdravé u druhého mi řekli, že jsem naprosto v pořádku a že bych dítě měla donosit, ale.....druhé nedonošene taky 700gr.krvácení do mozku (hydrocefalus) 7xoperace.Jestli chceš tak napis moje adresa: hor.zde"seznam.cz
14. Duben 2006 - 14:42

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama