34 komentáře / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Vztah rodičů a dětí

10. Září 2018 - 0:13

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Maru (anonym)
Vztahy rodičů a potomků jsou aktuální v každém věku. Jaký máme vztah s dětmi dospělými, jak moc se jim pleteme do života, co od nich očekáváme,co oni od nás ?
5. Duben 2009 - 10:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Já, (anonym)
ač už dost dlouho v důchodu, jsem pro mamku snad nikdy dospělá nebyla, pořád jsem musela být k dispozici a poslouchat, co všechno dělám špatně. Proto se moc a moc snažím svým dětem tohle nedělat. Vztah máme zatím moc hezký, možná ovšem je to tím, že je zas tak moc nepotřebuju, spíš oni mne přes vnoučata. Ale doufám, že až je potřebovat budu, dokážu se vyvarovat vynucování vděčnosti a ten vztah to vydrží.
5. Duben 2009 - 12:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Tom (anonym)
Ano, Maru, debata v péči o seniora se zvrtla na téma, jak moc cítit odpovědnost za člověka, který sám většinu života rozdával něco jako bolest kolem sebe. Asi věčné téma.
5. Duben 2009 - 14:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Maru (anonym)
Ono to spolu velice souvisí a je to opravdu téma věčné. Tome vy asi nemáte příliš dobrou životní zkušenost, to je mi líto. Já právě proto, že jsem trošku záviděla lidem, kteří si doma byli schopni věci vyříkat, což u nás moc nebylo, se snažím to mít s dětmi jinak, víc upřímnější a kamarádštější, i za cenu toho, že jsou občas hubatější, než by mi bylo milo. Nevím, jak dalece se mi to daří, zatím si nestěžuju, ale uvidíme časem. Ty vztahy se asi prověří právě při krizové situaci.
5. Duben 2009 - 16:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Tom (anonym)
No, s mými rodiči je to hodně těžké. Oni sami měli strašně škaredé dětství - otec vyrůstal bez otce!!, který mu umřel když byl velice malý, matka vyrůstala bez matky!! (taky zemřela), ale s macechou, na kterou se tohle pejorativní označení plně hodí. Když např. ráno zlobily (se svou sestrou), tak je vystrčila na dvůr, v nočních košilích a bosé klidně v lednu. Bití bylo pravidlem. Pravdou je, že stejně mlátila i vlastní 2 děti, které potom s dědou měla - jeden alkoholik a troska, dcera - útěky z domu, fet, dnes troska psychická. Takže moji rodiče sice chtěli pro mě to nejlepší, ale po svém. Je nikdy nezajímalo, co bych chtěl já, ale oni nejlépe věděli co to je. Hlavně mi bylo zdůrazňováno, co musím. Tohle slovo bylo u nás hodně časté. Nějaká diskuze? Mé názory? Ne. Takže moc nechybělo a vyrostl by ze mě životní slaboch, který by jenom každému ustupoval, protože takto mi to bylo vštěpováno. Bylo by to na dlouho, někde jinde jsem to již podrobně popisoval. Takže já se snažím nepředávat tuto kletbu dále. Nejsem sice 100% úspěšný, dcera mi vyčítá, že také moc citů dávat neumím, ale o těchto věcech doma diskutujeme a rozhodně je náš vztah postaven na úplně jiných základech. Snažil jsem se respektovat její rozhodnutí, takže mi nemůže vyčítat, že bych ji někam manipuloval ap.
5. Duben 2009 - 18:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Maka (anonym)
Maru,to co jste napsala, je jako by byla má slova a mé zkušenosti.Já mohu napsat tak jak jsem už psala na seniorech, že jsem se nikdy necítila SVOBODNÁ.Pořád jsem byla něčím svázaná.Pořád jsem se ohlížela na to,jestli to co dělám vyhovuje mé matce.Až do teď, do mých 52 let.Teď onemocněla a zkouší to pořád.Ale já už si řekla : Teď už dost.
5. Duben 2009 - 19:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Maka (anonym)
Tome,jsi určitě velmi citlivý člověk,ale prostě ses city neměl od koho naučit.Já jsem na tom podobně.Myslela jsem si vždy že jsme ukázková rodina.Až v v pubertě a dospělosti jsem pochopila,že jsem vlastně NEsvobodný člověk.Ale to já jsem se už nedokázala vzepřít.Bylo už pozdě.Tenkrát jsem se sama odepsala.A trpím tím celý život.Já ikdyž jsem se snažila co jsem při výchově synů jen mohla, měla jsem spoustu stejných moresů pochycených z domů.Ikdyž jsem se snažila být jiná a vždycky jsem své syny respektovala jako samostatné osobnosti.A to mi pak matkou bylo vyčteno,že jsem je špatně vychovala.Jen proto,že projeví svůj názor a né vždy takový,který by chtěla ona slyšet.Je to složité povídání.
9. Duben 2009 - 17:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Tom (anonym)
Asi to evidentně cítíme stejně. Člověk si část rodinného prostředí nese sebou, holt geny jsou geny. Hodně záleží na tom, jak se pomíchají, někdy se třeba projeví jako dominantní gen po prarodiči, např. hodně důkazů je u muzikantů a umělců. Syn nebo dcera nic moc, případně vydřené a vnuk po dědovi. :-)
9. Duben 2009 - 20:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Prosím o radu. Před dvěma lety mi zemřel táta a mamka (77 let) si po roce našla přítele. Přítel bydlí v domku v nedalekém městečku, mamka v domku na vesnici, který jsme obě zdědily po tatínkovi. Navštěvují se, chodí spolu na výlety, pán pomáhá s péčí o domek, maminka mu zase vaří a pere. Vše OK. Já bydlím přes 100 km daleko a domů se tak často nedostanu. Když však přijedu, a to sama nebo s rodinou, vždy tam její přítel je. Přijedu v pátek odpoledne, pán tam vydrží až do večera, v sobotu chodí na melouchy, ale v neděli před obědem zase přijíždí a zdrží se opět cca do 20.hod. A to nemluvím o nedělní přípravě oběda, kdy je fofr a stres, protože v 11.hod přijede pán a musí být vše hotovo. Já bych třeba mamku pozvala do hospůdky a pak šla na procházku.Prosila jsem ji, aby v době mých návštěv svého přítele k nám nezvala, protože se vždy převážně věnuje jemu a my jsme odsunuti na vedlejší kolej. Mnohdy si nemohu s maminkou ani pořádně popovídat. I v sobotu se totiž musí péci buchty a připravovat vše na jeho nedělní příjezd.Domek máme v rekreační oblasti u lesa, já si domů jezdím odpočinout a ráda bych měla i své soukromí. A to zkrátka za přítomnosti mně cizího člověka nejde. Mamce přítele přeji, jsem ráda, že jí někdo pomáhá, ale na druhé straně stále v domě vidím svého tátu a je mi smutno, když např. ve skříni místo jeho kabátů vidím oblečení jiného pána. Jednoduše řečeno, chtěla jsem po mamince, aby svému příteli řekla jen jednu větu:
16. Duben 2009 - 14:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Báro (anonym)
jsem už taky odrostlejší seniorka tak dovol můj názor:bud ráda,že maminka má toho přítele,nevíš,co je to být na všechno sama a to nemyslím jen nějakou výpomoc,ale hlavně jde o psychiku.Zkus k tomu pánovi najít trochu cestu,když ho má maminka za přítele,tak se můžeš kvůli ní trochu překonat.A k tomu,že ti hodně přátel říká,že se má věnovat plně vám-a co v době když je sama? babuša
16. Duben 2009 - 16:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Martina (anonym)
Já si též myslím, že tvoje matka má právo žít si svůj život podle sebe - když ji chceš mít na chvilku pro sebe - co takhle ji pozvat na víkend k sobě. Co by za to jiní dali, aby na nich babička nevisela a našla si nějakého přítele - vždyť to je její radost života a ve stáří lidé těch radostí mají jen málo.
16. Duben 2009 - 20:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Tom (anonym)
Trochu Báro přemýšlím, proč tak nějak zdůrazňuješ věk maminky (2x jsi ho uvedla v závorce, stačilo 1x, snad jsme schopni si to zapamatovat). Že by snaha o zpochybnění jejího úsudku? Těžko takhle soudit, protože jsi moc informací nedala - jak často to je, jaké vztahy u vás panovaly před tím atd. Na jedné straně z tvého projevu cítím doslova odtažitost (nebo snad až nechuť?), na straně druhé uznávám, že do jisté míry některé Tvé pocity i chápu. (Ale rozhodně ne ten o kabátech ve skříni). Pokud jsem to pochopil, část domu je i Tvá, takže máš právo tam trávit svůj čas. Pokud Tvé návštěvy nejsou moc časté, tak chápu, že si chceš s maminkou povykládat. Ale asi s tím nic nenaděláš, protože již jsi se o řešení pokusila, bez výsledku, takže jiná možnost neexistuje.
16. Duben 2009 - 22:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Maru (anonym)
Tom mi skoro vzal myšlenku.Já z toho příspěvku cítím takovou trošku obavu, že se maminka na stará kolena pobláznila, lítá kolem přítele a věnuje se mu víc než rodině. Nevíme, jaké ty vztahy jste s maminkou měli dřív, ale pokud se jinak nezhoršily než v tomto, myslím že budete muset najít kompromis a s pánem se smířit. Je dobré, že maminka není sama, že se starají o sebe navzájem a asi jim to vyhovuje, když od toho matka nechce ustoupit a věnuje se radši jemu než vám. Jen hrozí trochu nebezpečí, aby to s tou péčí nepřeháněla na úkor svého zdraví či majetku, ono všeho moc škodí, a z toho, že má obavu aby se neurazil kvůli jednomu odmítnutí návštěvy, usuzuji, že jí na něm dost záleží. Ještě jen na okraj, co myslíte tím "plně se věnovat vám" ? Mně z toho docela vychází, že by to šlo stihnout obojí, zatímco máti vaří pro pána, vy relaxujte a až pán odejde na melouch, povídejte si s matkou.
17. Duben 2009 - 12:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Magda (anonym)
Jsi moc žarliva, život maminky nekončí)))) 77letech ! když je zdráva,holka budte rady že se o takou matku nestarate.Mějte krásny den.
18. Duben 2009 - 8:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Magdo, žárlivá nejsem ani náhodou. Mamince přítele přeji a jsem ráda, že není sama a někdo jí pomáhá. Bydlím sto km daleko a takhle je máti pod kontrolou. Asi jsem sem psát neměla, protože pro pochopení případu je nutné znát celou situaci.Mě vychoval hlavně tatínek s babičkou, mamka měla vždy blíže k rodině své sestry a rodinám svých kamarádek. Už jako malá holka jsem to dost cítila. Nedávala jsem to však na sobě nikdy znát a snažím se k ní chovat vždy slušně. A i přes tuto slušnost musím vždy vyslechnout nepříjemné poznámky. Jsem jediná její dcera a je smutné,když mě ani mým dětem nikdy sama nezavolá a nezeptá se, co děláme atd.Když zavolám já, jen se stroze zeptá: "Co chceš?" Nezavolá ani v době našich narozenin.Lístek pošle, ale osobní přání po telefonu je lepší.Kdykoliv k ní jedu na návštěvu, vždy přivezu proviant a nějaký dárek,abych ji udělala radost a chovala se k nám příjemněji. Když zemřel tatínek, který nás měl strašně rád, tak se změnila a byla nějaký čas milá. Měli jsme radost. Ale jak poznala svého přítele, zas je to špatné. Dokonce přede mnou a mojí dcerou pronesla větu:"Škoda, že jsem XY nepoznala dříve, táta mi zkazil život." Můj táta byl vzdělaný pán, nekouřil,nepil, staral se o mne,mamka měla, nač si vzpoměla, každý rok dovolená, nové šaty, prostě pohoda. Pokažený život to rozhodně nebyl. Vztah s mamkou mě strašně mrzí, ale v jejím věku jí už asi nezměním.Naštěstí mám doma vynikající tchýni, nechci psát tchýně, je to moje druhá maminka, která se s tou pravou nedá vůbec srovnat. Asi za měsíc jedeme celá rodina k mamce a musíme si všechno vyříkat. Samozřejmě k tomu pozvu i jejího přítele. Prosím,udržujte si v rodinách za každou cenu milé vztahy,řešení problémů pak ničí nejen vaši dušičku. Přeji sluníčkový den.
20. Duben 2009 - 14:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Tom (anonym)
Báro a o tom to je. Já jsem z Tvého příspěvku cítil, že něco není v pořádku, ostatně jsem poznamenal, že jsi moc informací nedala. Jenom si myslím, že po tom všem, co jsi prožila již nemá smysl si něco vyříkávat. Nebude to k ničemu, vím o čem píši. Je problém aby se měnili lidé mladší, natož v tomto věku, kdy již může docházet i ke změnám osobnosti. Já jsem také v případě tchána poznal, že mohou být vztahy v rodinách pohodové, což mi doma chybělo a chybí. Nechci aby to vyznělo zbytečně tvrdě, ale spíše si to ujasni sama se sebou, lépe řečeno se přes tp přenes.
20. Duben 2009 - 15:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Maru (anonym)
Napsala jsi sem dobře, je to o vztahu rodičů a dětí. Já si taky myslím, že si nic nevyříkáte, je pozdě. Pokud se maminka tak jak píšeš chovala už dříve, nemůžeš očekávat změnu. A dost dobře nechápu, proč se o to snažíš, když nemusíš. Buď ráda, že máš druhou maminku, obě si toho vztahu určitě budete vážit, a matku nech příteli, nakonec je to její přání, tak si nic nemusíš vyčítat. A relaxovat můžeš klidně i jinde, když na to přijde. Víš, podle psychologů žádné dítě nechce uvěřit tomu, že maminka nemusí mít vždy pravdu. A nezáleží asi na věku. Prostě se těžko smiřujeme s tím (a už vůbec to nechcem říct hlasitě), že i ta matka se může chovat k dceři tak, že ty vztahy nejsou dobré a pak s tím nikdo nic neudělá, už je opravdu pozdě je udržovat za každou cenu, když ta jedna strana nemá tak dvakrát zájem. A čím víc se vnucuješ, tím to je horší. Jak psala Magda, buď ráda, že se o ni nemusíš starat, to možná ještě přijde, tak si užiješ. Možná ti můj názor taky bude připadat tvrdý, ale myslím si opravdu, že kde není snaha a ochota, je zbytečné se vnucovat, nemáš to snad zapotřebí. Nevím, zda jsem vyjádřila dobře to co cítím a co jsem chtěla říct, když tak upřesním.
20. Duben 2009 - 19:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Magda (anonym)
Baro, proč chceš za každou cenu matinku předělavat to je chyba myslím si že že jste vztah nikdy neměli nebo je to jinak?
22. Duben 2009 - 20:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
Rodiče vždy preferovali a stále preferují moji mladší sestru. Dělají jí blbce pomáhají ve všem (i finančně a to dost)i když už jsou dost v letech, ale jakmile něco potřebují obrací se na mě a moji rodinu. Nikdy jsem se jim nezavděčila a už ani nechci. Jejich argument je že Pavla je hubená a rozvedená (chuudák) a já mám fungující rodinu. Cítím k nim povinnost ale to jak je sestra vychcaná (jí to ale připadá normální - je tak vychovaná) mě a hlavně mého manžela s... Ona řekně 99x ne a jednou ano a je ta nejhodnější u mě je poměr ano ne obrácený a jsem ta nejhorší. Tohle nikdy nedopustím na svých dětech.
17. Listopad 2012 - 14:16
Obrázek uživatele Návštěvník
do (anonym)
Rodiče vždy preferovali a...vašeho vztahu s rodičí a vaší sestrou nevidím,ale píšete,že je sestra rozvedená,tak si myslím,že jí víc pomáhájí právě proto,že je sama a třeba i s dítětem,tak jako samoživitelka by to neměla jednoduché.
17. Listopad 2012 - 23:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Beáta (anonym)
vašeho vztahu s rodičí a...Rozvést se dokáže každý hlupák ale udržet si manželství a stále na tom pracovat i když se třeba chvilku nedaří, to chce srdce a rozum. Tak se rozvedu no a co. Ale že tím trpí mnoho lidiček kolem to už tu tvojí sestru nenapadlo. Fandím ti a koukej se na svoji rodinu. Rozvedená ženská totiž není žádný chudák. Vidím to na svém blízkém okolí a vůbec jich nelituju.
25. Listopad 2012 - 13:36
Obrázek uživatele helenaoparilova
helenaoparilova
Vztahy rodičů a potomků...Pro maminku jsem vždycky malá holčička :)
26. Březen 2015 - 15:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Pokud (anonym)
Rozvést se dokáže každý...to neklape,je lepší jít od sebe,určitě jsou pak oba spokojenější.Samotná ženská většinou netrpí,pokud tedy umí žít sama,později si může někoho najít.
26. Březen 2015 - 15:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Andrea (anonym)
s rodici mám krásný vztah, jsou zatím sobestacní, pravidelne se navstevujeme a obcas s nimi zajdu do divadla, aby taky nekam vyrazili
3. Květen 2015 - 21:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Skvělí vztah to tedy máme, jsou pro mě hodně důležití, máme svůj vztah, který je jen náš a tedy unikátní, takže doufám, že rodiče tu dlouho ve zdravé vydrží.
2. Červenec 2018 - 22:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Hm.. (anonym)
Táta nežije a máma dělá v rodině jen rozbroje. Tak už jsme s ní postupně všichni skončili. X krát jsme jí odpustili, ale máme taky jen jedny nervy, takže dostala peníze a musí se na stáří o sebe postarat sama. Vždy znala jen sebe, tak v tom může pokračovat dál.
2. Červenec 2018 - 23:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Táta nežije a máma dělá...Každého to jednou čeká,ale třeba dokud žijí mít snahu o smíření z obou stran či alespoň s té vaší.
2. Červenec 2018 - 23:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Hm.. (anonym)
To jsme dělali skoro 30 let. Dokonce se radili s psychologem. Jenže, když ona vidí jen sebe, ostatní nevnímá, nic s tím nenaděláte. Aby vás přestala vysávat, musíte ji odstřihnout ze svého života. A tak se o to snažíme. Jen takový menší příklad: když byla její dcera (má sestra) v nemocnici, podezření na nádor na v mozku, přišla za ní, dcera měla velkou radost. Ale jen do chvíle, než zjistila, že nepřišla kvůli ní, ale kvůli sobě, aby jí ukázala fotky chlapů, co jí odpověděli na inzerát. Sestry se na výsledky vyšetření vůbec nezeptala.
2. Červenec 2018 - 23:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanka (anonym)
To jsme dělali skoro 30 let....Jo jo, znám...
3. Červenec 2018 - 12:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Pepa (anonym)
To rebelství k rodičům v mnohém není nutné. Horší je když ten rebel je rodič,tvz. pozdní romantik. To dítěti pak předčasně zešediví vlasy a musí hrát on toho rodiče. Já je mám rád,ale to neznamená že jsem od nich nezažil víc pubertálnosti než od spolužáků.
3. Červenec 2018 - 12:41

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama