83 komentáře / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Trapas - počůrání smíchy

10. Září 2018 - 0:12

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Adéla (anonym)
Chtěla jsem se zeptat, zda se může zdravému člověku stát, že se počůrá smíchy. Mně se to stalo nedávno, jeli jsme cestou z hospody, docela se mi už chtělo a kámoška mě tak rozesmála, že jsem začala učůrávat. Skřížila jsem nohy a chytla se za rozkrok, ale jako by mně přestaly fungovat svěrače, stejně to nepomohlo. Ptala jsem jsem se jedný kamarádky, která měla podobné problémy. Údajně když se zdravé ženě chce hodně močit a zatlačí rukou na měchýř, měla by to udržet i s rozkročenýma nohama. Pokud hrozí protržení měchýře velkým tlakem, zaregistrují to recptory v jeho stěně a dojde k jeho stažení a zároveň k úplnému otevření svěrače, což se projeví jako krátké, ale silné učůrnutí. Když to udělám já, tak dřív než dojde ke stažení měchýře, přestane to svěrač snášet a prostě to začne ze mě pomalu téct. Dříve jsem takové problémy neměla, asi před třemi roky jsem potřebovala šíleně na záchod a přítel mě začal lechtat a tehdy jsem sice cítila, že to každou chvíli pustím, ale nakonec jsem to vydržela. Tehdy jsem potřeboavala ale fakt ukrutně. Díky moc za rady, strašně se stydím.
28. Srpen 2008 - 18:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamil (anonym)
Smíchy se počůrat může podle mě každý. Sám jsem k němu neměl daleko, ale vždy, kdy už jsem cítil, že by mohlo být zle, povedlo se mi smích zastavit a svěrač opět začal fungovat.
8. Září 2008 - 20:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Mě se to stalo taky, bylo mi asi 15, chtělo se mi tak středně, domů bych to v pohodě vydržela, ale šli jsme ze školy s kamarádkou a ta mě rozesmála tak strašně, že svěrač prostě povolil. Díkybohu byla pořádná zima a já jsem byla navlečená, oblečení polomokré od sněhu - nic nebylo vidět a tak se trapas nekonal, jen to bylo dost nepřijemné.Smích prostě uvolňuje, ale občas na nesprávných místech :-)
8. Září 2008 - 20:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Zatlačením na plný měchýř, lechtáním, smíchy by u zdravé ženy nemělo dojít k úniku moči. Mám to vyzkoušeno. Trénuju svěrače tak, že nečůrám v kuse, ale učůrávám po troškách. Sice to trvá déle, ale vytrénované svěrače mě už několikrát zachránily od nehody.
9. Září 2008 - 15:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
Hm, tak asi zdravá nejsem:-( Nedávno jsem se strašně rozesmála a trošku jsem si cmrndla. Naštěstí jsem měla sukni a stála jsem, tak z toho byly jen mokré kalhotky a ty nejsou vidět.
10. Září 2008 - 19:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Já bych řekla, že pokud se to člověku nestává běžně, tak ho nenapadne trénovat svěrač a při pořádném záchvatu smíchu a plném měchýři se to stát může a neznamená to nemoc nebo poruchu. U mě se už pár let tahle vražedná kombinace nevyskytla, takže zatím bez trapasu - snažím se prostě nemít plný močový měchýř.
11. Září 2008 - 0:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivy (anonym)
Musím se přiznat, že mně se to stává bohužel docela často... Teda vzhledem k vám ostatním, odhadem jednou, dvakrát měsíčně... Řeším to tak, že když jdu na nějakou akci, na které předpokládám, že se budu velice dobře bavit, beru si speciální minivložku proti úniku moči... Prý by na ně měla přispívat i VZP, ale je mi trapné se o tom zmínit doktorovi, takže si je kupuju sama ;)
11. Září 2008 - 21:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamil (anonym)
Ivy: Pokud ti to minivložka vše pobere, děláš to dobře. Prostě jsi asi veselá kopa a takhle trapasu zabráníš.
11. Září 2008 - 21:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarča (anonym)
Já se takhle jednou počůrala v divadle, když jsme byli se ségrou na Charleyově tetě. Odcházela jsem komplet mokrá a dodneška se stydím ani ne tak za to, že se mi to stalo, ale že jsem neměla odvahu říct to uvaděčkám. Asi pak musely pěkně nadávat a obstarat vydrhnutí sedadla.
12. Září 2008 - 11:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamil (anonym)
Jarčo, radost asi neměly. Na druhou stranu je tohle "odměna" pro herce, že ses dobře bavila.
12. Září 2008 - 14:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarča (anonym)
To jo Kamile :-)Ono to představení samotné bylo naprosto senzační, ale stalo se mi to ve chvíli, kdy se sami herci v jedné scéně odbourali, ale tak elegantně z toho vybruslili a přitom nic nezastírali, bylo sympatické, že ze sebe nedělali machry umělce, takže diváci jsme jim fandili a řvali přitom smíchy. No a já najednou začala vnímat, že mám mokré punčocháče a sukni.
13. Září 2008 - 8:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamil (anonym)
Charleyovu tetu znám s Lipským. Jsou to profíci, tak dokázali se vrátit k textu, se vsuvkou smíchu. Důležité je, že sis to užila.
13. Září 2008 - 11:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamil (anonym)
Myslím samozřejmě představení :-)
13. Září 2008 - 11:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Ahoj, já mám taky pár trapných zážitku. Začalo to asi v 9 letech pořádným učůrnutím smíchy u telky. A pak se stejným výsledkem v kině, škole, u komplu, divadle, s partou holek v cukrárně, doma při oslavě mých narozek a strašněj trapas u známých na návštěvě. Někdy je to jenom malý cvrknutí, ale jindy flek jak hrom. Ale ještě nikdy sem se nepočurala úplně. Mám ale jinej problém. Se strašně stydím přiznat to. A vždycky se to snažím ututlat. Párkrát se mi to utajit podařilo, ale vštšinou je z toho ostuda. Sem asi praštěná, ale já se nedokážu přiznat. Taťka se už za mně stydí, brácha z toho má srandu a všem to vykládá:-( . Mamka říká, že když se to stane ještě jednou, tak půjdem za doktorem. To se ale raděj propadnu. Je to síla, tohle někomu říkat a von je navíc chlap. Ale nevím co mám dělat. Mamka mi říká, že mám jít hnedka jak se mi chce, ale mně se normál nechce. Jak se začnu smát, tak to najednou začne týct. Ale né vždycky. Naposledy se mi to stalo doma když sem blbla při tancování se svou kamarádkou. Ta mi řekla, že mám napsat semka. Tak nevím.
13. Září 2008 - 16:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarča (anonym)
Jo, s panem Lipským v ABC. Vrátili se k textu elegantně, ale měly jsme se ségrou dojem, že si to celé rovněž užívali. My to přestavení tedy taky a ségra ještě, když u šaten zjistila, že jsem mokrá :-)Mně už pak tolik do smíchu nebylo, cesta domů nic moc a navíc to v metru hodně studilo.
13. Září 2008 - 18:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamil (anonym)
Určitě užívali. Hlavně, že jsi to neodstonala.
13. Září 2008 - 19:31
Obrázek uživatele Návštěvník
qwyx (anonym)
Já zase když se začnu strašně smát, tak někdy zachrochtám. :-) Taky už jsem si s tím užila pár trapasů...
13. Září 2008 - 19:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
A Petro, proč nejdeš třeba za doktorkou, když se před doktorem stydíš?Myslím, že u tebe už to normální není, měla bys to začít řešit lékařsky...aby z toho v budoucnu nebyly větší problémy.
14. Září 2008 - 11:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Báro, když já se příšerně stydím. Mi je 16 a to se stydí tohle říct snad každej... Já vím že to asi není úplně normál. Ale zase to není tak, že bych se pořád počurávala. Jenom někdy. Se mi ulevilo už jen tím že sem se svěřila a že je nás víc. Nejednou to na mě přijde strašně rychle a pak už je častozdě. Mně ale štve taky to, že se pak nikdy nedokážu přiznat. Vždycky se jenom učurávám, ale jednou se mi stalo, že sem si chtěla prdnout a trochu sem se podělala. Nebylo toho moc a náhodou sem měla kalhotky a né tangáče, tatkže se to nedostalo dál. Smrdělo to, ale ne tak moc jak sem čakala. Stalo se to před třema rokama při prohlíce na zámku Lednice. Nikdo to nepoznal a já v tom chodila pak i v zahradách a na obědě. To bylo strašný!!! A stejně sem se nedokázala ani tehdy přiznat. Nakonec to skončilo příšerným trapasem, protože sem se ohnula k nějaký květině a vyhrnula se mi sukně. Uvidělo to pár lidí z autobusu a taky taťka. Vod tý doby se za mě tak stydí. Prostě hrozný! Ale co sem měla dělat? Říct každýmu já se poerala? Myslela sem, že to takhle vydržím až dom. Kdo to nezažil, tak neví jaký to je. Přiznat se. Máte taky takovej problém s tím, abyste se přiznali?
14. Září 2008 - 17:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Petro, v 16 bych možná měla taky problém :-)Normální zdravá ženská by měla moč udržet i když se jí chce hodně - mě se to stalo jenom, když už se mi chtělo hodně a strašně jsem se rozesmála - to mi přijde ještě normální.Máš prostě povolenější svěrače - jsou cviky, kterými je jde posílit, třeba že čuráš přerušovaně, tzn. moč chvilku držíš, pustíš, držíš - nezkoušela jsi to někdy? Při pravidelném opakování si myslím, že by měl být výsledek. Pokud ne, měla bys jít k doktorce ať se stydíš nebo ne, jde o tvoje zdraví. S tou stolicí nevím, to je docela síla...třeba to s tím souvisí - stalo se ti to jen jednou?
14. Září 2008 - 22:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
A s tím přiznáním to máš pravdu - v životě bych to nepřiznala nikomu jinému, než doktorce a to jen tehdy, když bych měla pocit, že to není normální a mělo by s to léčit. Před rodiči, sourozenci nebo kamarády bych se asi hanbou propadla.
14. Září 2008 - 22:05
Obrázek uživatele Návštěvník
ml (anonym)
To já chčiju furt,když vidím KARLOVINY!!!!!
14. Září 2008 - 22:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Dík za tip, Báro. Zkusím to přerušovat. A to pokadění se mi fakt stalo jenom jednou. Teda trošinku umazaný hnědý kalhotky mám tak jednou za 3-5 měsíců. Ale to je jen tak málo, jako když se člověk špatně utře. To snad se stane každýmu, ne? Jen nevím, jestli vůbec někdy najdu odvahu to příště někomu říct. Ale s tím mi asi nikdo tady nepomůže, to vím. Fakt díky za rady. Se někdy tvářím jako drsňačka, ale dycky je vě mě malá dušička, když mám mokro... A sem moc ráda za podporu :-) Díky
14. Září 2008 - 22:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Petro, pokud se ti to stalo jen jednou, tak bych to neřešila, to se může stát každému :-)Ale s tím močením to zkus, musí to být nepříjemný nevědět, kdy se ti to může stát. A kdyby posilování svěračů nepomohlo, bež určitě k dokorce, může tam být nějaká jiná příčina.
14. Září 2008 - 23:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Mirka (anonym)
Mně se to stává taky, že když se hodně, fakt hodně směju, tak mám pak mokro v kalhotkách :-o Blbý ale je, že si jsem celkem jistá, že svěrače mám procvičený až až - takový to přerušování močení, jak tu píšete, tak tímhle cvičím svěrače několikrát denně už řádku let. A jednou při cestě do chorvatska autobusem jsme uvízli na dálnici v zácpě, měla jsem úplně plnej močák a už jsem málem omdlívala, ale svěrač to ustál, zatímco některým dalším účastnicím zájezdu se to nepovedlo... No a přesto pak stačí nějakej menší záchvat smíchu a je zaděláno na malér. A to i tehdy, když jsem třeba byla na záchodě před hodinkou. Doktor mě odmávnul rukou s tím, že když je to občas a ještě při smíchu, tak je to normální, ale já nevím, co jsem se tak ptala mezi svýma kamarádkama, tak žádná s tím problémy nemá. Řeším to taky vložkama a nějakým tím svetříkem kolem pasu pro jistotu, ale není to ono, člověk se pak bojí smát :(. Je tu někde někdo, kdo s tím byl u doktora a dostalo se mu jiné rady, než věty, že je to normální? Nedá se s tím kromě procvičování a vložek dělat i něco jinýho???
15. Září 2008 - 21:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Zkus při smíchu skřížit nohy, mě to nejednou zachránilo. Ne vždycky to ale pomůže. Já jsem se počůrala jenom jednou, to ale nebylo smíchy. Stalo se mi to v autobuse cestou z hospody, prostě jsem to už nedokázala udržet. Byla z toho obrovská ostuda, protože mám od přírody velký močák. Jak jsem to všechno pustila, byla z toho strašná louže.
15. Září 2008 - 23:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamil (anonym)
Mirko, tohle znám. Dvakrát se mi stalo, že jsem se tak rozesmál až jsem to málem pustil. Pak jsem se prostě přestal smát a soustředil se na udržení močáku. Vložky ti pomáhají? Zadrží všechno, nebo jen něco?
16. Září 2008 - 8:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Žaneta (anonym)
Ahoj Petro, já se to taky stydím pžiznat. Těch příhod mám taky několik a příjde mi to trapné, ale vidím, že nejsem sama. A to podělání jsem taky zažila, dokonce dvakrát. Jednou jsem se počurala u kamarádky, když nás něco rozesmálo v telce. Pak jednou to bylo od chladu, už jsem prostě nevydržela. Pak se mi to stalo u příbuzných na návštěve, kde ještě byli pozváni nějací společní známý. Tak ostuda obrovská. Naši už mne nechtějí nikam brát. A pak to bylo pár učurnutí, ale většinou vznikl nějaký ten flek. A něco taky bylo na návštěvách. A to podělání bylo skutečně šílené. Vraceli jsme se se třídou autobusem z nějaké exkurze a taky jsem si chtěla jen prdnout, ale najednou jsem citila, jak mi to vjíždí do kalhotek. Zastavit to však nešlo. Za chvíli to bylo cítit po autobuse. Všichni se mi pak do konce základky posmívali. Stalo se to v osmičce. Nejhorší byl příchod domů. Matka na mně, proč hned jdu do koupelny. Těžko se mi to říkalo, že jsem to pustila do kalhot. Taky ráda nosím tangáče, ale mám z nich teď i strach. A to druhé podělání bylo u kamárádky na narozkách. Ani se mi moc nechtělo, tak jsem to trochu odkládala, protože tam byla moc fajn parta. Přitom jsem si potichu pustila ducha a opět jsem byla podělaná. Snažila jsem se, aby si toho nikdo nevšimnul. Smrdělo to, jen, když jsem si sedla. Pak se ptala máma té kamarádky, jestli se tu někdo nepokadil. Byla jsem potichu, ale pak to asi na mne někdo prozradil, protože se mne přišel zeptat její otec, jestli je pravda, že jsem se podělala. Trochu jsem to zapírala, ale pak jsem musela jít z pravdou ven, protože jsem si všimla v zrcadle hnědýho fleku na zadku. Domů jsem moc nechtěla, ale pak jsem se na cestu vydala. Doma jse se snažila to opět tajit. Nakonec to prasklo, protože jsem musela projít pokojem. Tys to měla lepší s tou sukní. A pak jednou jsem seděla s kamarádkama v chatě. Někdo si asi musel pořádně prdnout, protože tam byl docela smrad. Všechny mi řekly, ať si stoupnu, aby se podívaly jestli jsem se zase nepo... Dvě z nich byly u obou těch nehod. Nejhorší je však to, že se nedokážu přiznat. To počurání se dá docela utajit, i když taky moc ne. A jak jsem pak šla z té exkurze domů, tak jsem si do to nadělení ještě učůrla, tak to bylo uplně hrůzný, že se to začalo ředit. Doufám, že už z toho vyrosteme.
16. Září 2008 - 18:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Ahoj Žaneto, to je docela síla! Tak velký trapas si neumím představit ani v tom nejhorším snu.Chodíš pravidelně na velkou? Víš, mě napadlo, jestli kdybys chodila třeba pravidelně ráno, že bys měla po problému, protože by pak v tobě zbytek dne nic nebylo...pravidelnost jde nacvičit.Nebo pokud se nestydíš, tak se třeba zeptat doktorky, možná by s tím šlo něco dělat. Nemáš permanentní slabý průjem? - mohla by pomoct změna stravy...¨
16. Září 2008 - 19:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Teda Žaneto, jako bych se sama viděla s těma tvejma příhodama. Taky fakt síla. Hlavně jak se tě ptal ten taťka jestli ses neposrala! A jak často se Ti to podařilo ututlat? I ve škole si to utajila? A taky nějaký uprdnutí? A já si myslela že sem v tom sama takovej pochcánek. A jak to maskuješ? Já dávám nohy hodně k sobě a když pak někam du, tak schovávám zadek. Nevím jak ty, ale já mám většinou mokrej právě zadek. Sem viděla že když se počural jeden kluk tak byl mokrej zepředu. Ale já se většinou nepočurám naráz. Si najednou učůrnu. Někdy víc a někdy míň. Ale flek už na oblečení je vidět a já se už stydím jít na záchod, protože by to bylo vidět. Tak dycky čekám na nějakou příležitost, ale jak se mi chce, tak si učurávám víc a víc. Ale to nedokážu - vstat a přiznat se.
16. Září 2008 - 20:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Musím se ti Báro přiznat, že sem si zase dneska trošku počurala. Teda ne moc, protože sem mohla hnedka záchod. Několikrát sem zkoušela přerušovat to čurání ale nějak mě to nejde. Sem byla ve škole před čejákem na záchodě a když sem začala čurat, tak sem to zastavila. Jenže pak mě to už dál nešlo čurat. Ale vůbec. Tak sem šla na ten čeják a nejednou se mě začalo chtít tak moc, že to bylo strašný. Jenže my sme zrovna psali kontrolní písemku :-( a tak sem ani nezkoušela se jít zeptat. Stejně bych se styděla. Asi za 2 minuty sem cítila jak mě to teče do kalhotek. Už zase!!! Já nevím, to je hrozný. Ale podařilo se mi to zastavit. Jak vodešla úča tak sem vstala a zase si cvrkla, ale jenot trošku. Byla to poslední hodina a jak všichni vodešli, tak sem zašla na záchod, ale ani pak se nemohla vyčurat úplně. Jenom pár učůrnutí. Flek na riflích nebyl tak velkej, tak sem došla domů a nikdo si ničeho nevšimnul. Postarala sem se o oblečení. A doma semi najednou začalo chtít tak strašnš moc, že sem to málem nedoběhla ani těch pár metrů. Tada stihla sem to tak tak. A pak to byl strašnej proud. Nemůže to být z toho, jak sem se snažila to přerušovat? Se tak strašně bojím jít za tím doktorem!
16. Září 2008 - 20:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Kop. (anonym)
http://www.stastnevdovy.cz/videa/sranda-legrace/touch-down.htmlTak tady máte něco na počůrání:)
16. Září 2008 - 20:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Ahoj Petro, já myslím, že to z toho přerušování nebude. Ale jak to popisuješ, tak bych letěla k doktorce určitě - vždyť tě to přece hrozně omezuje a nevím, může za tím něco být, třeba nějaký zánět, co já vím...rozhodně to není normální.O vložkách používaných při inkotinenci jsi nepřemýšlela? - mohlo by to pomoct zažehnat trochu to mokré oblečení.
16. Září 2008 - 21:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Žaneta (anonym)
Ahoj Báro, diky za radu. Na velkou se snažím chodit každé ráno, někdy se zadaří někdy ne. Budu ale ještě více důslednější.Co se týče stravy - tu jsem taky upravila, přidala více mé oblíbené zeleniny. No, to podělání bylo naštěstí jen dvakrát, tak snad to byla víceméně náhoda. Doufám, že sto už nebude opakovat. U močení se snažím taky více trénovat svěrače. Tak snad již ze mne bude dospívající dívka bez těchto příhod. Dík za pochopení. Žaneta
17. Září 2008 - 17:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
kop. :)))))))))
17. Září 2008 - 17:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Žaneta (anonym)
Báro, trapas to byl vždy velký, jak počurání , tak i podělání. To bylo fakt thorší, trapas jak hrom
17. Září 2008 - 17:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Žaneta (anonym)
Ahoj Petro, bylo to vždy hrozné, hlavně na těch narozkách, ale i v tom autobuse. Spolužačka, která seděla vedle mne, vykřikla na celý autobus: "Žaneta se posrala." Třídní úča na to odpověděla: "To snad ne". Děcka si dělaly z mne pak furt srandu. A když se mne ptal ten otec mé kamarádky jestli nejsem posraná, tak jsem byl rudá jak rak. Ješte že jsem už na střední, ale když mám potřkat někoho ze základky, je to pro mne hrůza a opět jsem červená. Po návratu z té exkurze se to rozkřiklo i do sousedních tříd.Tak to podělání jsem opravdu neutajila. U počurání se mi podařilo někdy to utajit, ale většinou se to dříve či později provalilo. Zadek jsem tak měla mokrý, to pak maskuji svetrem. Když jsem měla tangače, tak mi to teklo do nohavic, ale kvuli podělání nosím raději kalhotky. Doufám, že taková situce nenastane. Máma mi řekla, že po mně prát již nebude. A když jsem jsi jenom učůrla tak jsem to přežila až domů, ale většinou někdo našel pověšené kalhotky ... Snad to už bude za náma a nebudeme muset myslet na tyto věci.
17. Září 2008 - 17:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Mirka (anonym)
pro Kamila: Jo, ty vložky fakt fungujou. Je teda pravda, že zatím nikdy jsem nepustila všechno, vždycky se mi povedlo se přemoct a po chvilce to zastavit, ale i tak bez těch vložek by to byla katastrofa a díky nim si nikdo ničeho nevšiml, akorát já měla po náladě.
17. Září 2008 - 23:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Ahoj. Včera se mi stala pohroma. Počurala jsem se při večeři. Úplně. Chtěla jsem to utajit, ale brácha na tom uklouznul. A byl z toho cirkus. Hnedka dneska ráno jsem musela s mámou za doktorem. Byl příšernej. Furt každej říkal - vona se počůrává. Jako mimino! A ty stašný vyšetření. Bylo to hnusný. Střašně strašně moc!!! A hlavně! Já musím nosit plíny! Prej prozatím. Ale už dvakrát jsem byla pochcaná. Já se stydím stašně. Já ani nechcu být. Já vím že nejsem sama. Ale já už nemůžu do školy a za klukama. Nikam! Nikoho nechcu vidět. Zejtra musím do nemocnice na ňáký další vyšetření. Díky vám moc ale dneska jsem tady asi naposledy, se stydím i tohle psát.
18. Září 2008 - 18:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
A Peťo, nemáš to třeba psychický??? Teda, i tvoje vlastní rodina tě takhle hnusně schazuje, místo aby tě podrželi, to je od nich vážně ubohý. Je mi moc líto, že tě nikdo v tvém okolí nepodrží, ono to v takovýhle situacích znamená moc. Ach jo.
18. Září 2008 - 19:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Baruško, ty seš tak hodná. Děkuju ti. Já se bála že to bude ostuda aji tady před váma. Vy ste moc hodní. Ale já vím co udělám. Pojedu za babičkou. Ta mě nikdy nehubuje. Ta je moc hodná a děda taky. Hned v sobotu tam pojedu. Jenom nevím jak to zvládnu s v těch plínkách. Ach jo...
18. Září 2008 - 19:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Peťo, já nevím kolik ti je, ale dost často slyším, že když se počurávají větší děti, že to je většinou psychika - dusno doma, hádky, schazování dítěte rodiči, apod. Tak mě napadlo, jestli to nemůže být i tvůj případ, i když soudím, že dítě už nejsi. Nemáš nějaké problémy doma? A co ti řekl doktor? Na vyšetření ale určitě běž...Plínky snad nějak zamaskuješ, naštěstí už není léto...drž se a obklop se hodnými lidmi, co tě podpoří :-)
18. Září 2008 - 20:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Baruško, já nemůžu spat. Nejde to. Pořád brečím. Už sem psala že mi je 16 roků. Sem si myslela že už sem dospělá a deďka vidím že sem jenom malej pochcánek. Mimino a ostuda. Jak mám jít do třídy? Zítra mám jít do tý nemocnice ale v pondělí mám prej jít normál do školy!!! Ale to nedám! A mám strach že se zase to.. Porád se snažím sedět na záchodě a čurat. Ale nejde to. A myslíš že to babička vezme? Ona ví že se mě někdy něco stalo a nikdy mě nenadávala. Ale se stydím ji říct že se počurávám do plínek. A doktor říkal že neví co mě je. Prej až po těch vyšetřeních v nemocnici. Ale říkal něco vo tom zánětu anebo se ptal jestli sem v rodině jediná a jak se mě to stává dlouho. Jenže já sem jenom brečela. To je tak trapný.
18. Září 2008 - 22:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Marťa (anonym)
Petro, mrkni tady v Různém vedle do rubriky Kdy jste se naposledy počůrali a přečti si, s čím jsem se tam nedávno svěřila a co taky píšou jiní. Já měla plíny ještě v prvním ročníku na vysoké, sice to bylo trochu jiné než u tebe, byla jsem hodně nemocná, ale i tak... Píše tam hodně rozumně Kamil, že plínky jsou od toho, aby při určitých potížích pomohly. Chápu tě, že ti je pořád do breku, hele, ale nezoufej. Vůbec nejsi pochcánek, neříkej si tak. Jsi šikovná holka, která to zvládne. A za babičkou zajeď, když chceš, babička tě určitě pochopí a nadávat ti stoprocentně nebude, uvidíš. Klidně se jí svěř, bude naopak ráda, že jí důvěřuješ a vsadím se o co chceš, že ti bude pomáhat co nejvíc bude moct. A vyšetření se taky neboj, můžou to být záněty a to je třeba hned léčit a u mladé holky o to víc. Budeš v pořádku, věř tomu. Všichni tady, co sem nepíšou jen tak z hecu nebo z dlouhé chvíle, ti určitě budou držet všechny palce. Tak to nevzdávej a nezoufej si, i když je to teď pro tebe bolestná situace. Ale spraví se. :-)
18. Září 2008 - 23:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Myslíš Marťo? A ty se počuráváš?
18. Září 2008 - 23:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
A jo. Ale ty už seš Marťo dobrá, ne? Ale já se bojím že budu muset ty plíny nosit už furt. A co kluci? Já nejsu modelka ale sem normální holka a ve třídě je jeden prima kluk. Můj idol. Ale copak můžu ty plíny před ním schovat?!
19. Září 2008 - 0:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Marťa (anonym)
Asi jsi to už Petro četla :-) Jsem od té doby naprosto dobrá a věř tomu, že taky budeš. Kluci ti neutečou, i když mi to třeba teď nevěříš. Se schováváním plínek zkušenosti nemám vůbec žádné, sice jsem je před tím posledním případem párkrát potřebovala jako školačka, ale vždycky stejně v nemoci, v pyžamu v posteli, ven nikdy. Ale řekla bych, že přece jen máme situaci proti klukům o trochu lepší, sukně, pokud to není obtažená mini, může ledacos skrýt. Čím víc budeš věřit tomu, že budeš zase v pořádku, tím to půjde všechno rychleji. Fakt.
19. Září 2008 - 16:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Marek (anonym)
No mne se to malem tez jednou stalo, to sem mel v sobe nekolik piv. Nastesti sem to teda ustal, ale des.Stat se muze, ale pokavad je to casteji je potreba to asi lecit. A najit nekoho, kdo vas pochopi.
4. Říjen 2008 - 21:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Abcd (anonym)
Tak to se neboj, spoustu kluků holky v plínách děsně vzrušujou, dokonce touží po plenkařce. nekecám, na www.abdl.cz mají fórum, tak se s nima můžeš seznámit a bude to Tvoje výhoda. Řada z nich pro Tebe udělá, co Ti na očích uvidí, když se před nima projdeš s plínkama.
21. Říjen 2008 - 16:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Ahoj, Baruško a Marťo. Jste tady? Před pár tejdnama sem tady psala o svejch probémech. Byla sem dlouho v nemocnici. Mám velký zdravotní problémy a proto se počurávám. Stašně moc vás potřebuju! Prosím napište že tady nejsu sama! A ty abcd, já su normální a nechcu chodit dobrovolně v plínkách a už vůbec ne se seznamovat s někým kdo je na to úchylnej!!!
26. Říjen 2008 - 15:28

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama