126 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Onen exkrement z našeho...Ano, ale je velmi podstatné, že jen zcela nepatrná část námi jednou vykáleného bilirubinu, který představuje naše zahynulé buňky, se do nás někdy v budoucnu vrátí například formou potravy. A i to, co se vrátí, a bude třebas nakrásně i znovu vstřebáno, bude v těle zaujímat zcela jiné pozice než částice z buněk, které kdysi zahynuly, byly v těle rozloženy, a druhdy se dostaly do nějaké "naší" dávné stolice.
13. Únor 2018 - 6:49
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Nevyhýbejme se soustavné diskusi o tragédii lidského života!
13. Únor 2018 - 22:57
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Plánujeme si rodinu, kariéru, stáří, dovolené, ano i sexuální dobrodružství, a máme přitom pocit, jako kdyby nositel našeho jména a rodného čísla byla jedna a tatáž osoba od vystoupení z rodidel až do posledního výdechu na smrtelné posteli. Ve skutečnosti, (i) pokud nás nečeká ten poslední výdech v nejbližší době, se jednoduše vykálíme a vymočíme ze své podstaty už do několika málo týdnů, a proměníme se tak v po celé planetě rozptýlenou množinu částic, jednotlivé z nichž už spolu ponejvíce nebudou mít skoro nic společného. A ten, koho pak budou oslovovat naším jménem, a kdo bude držitelem našeho rodného čísla, bude někdo prakticky úplně jiný, byť si možná bude pamatovat některé události z našich současných dní. Dnes je však ještě rozptýlen ve vzduchu, který zítra vdechneme, v jabkách a kuřecím masu, které zítra pozřeme, a ve vodě, kterou zítra vypijeme nebo polkneme jako součást polévky.
14. Únor 2018 - 10:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Mário (anonym)
Je prokázáno, že za sedm let se v člověku vymění všechny buňky těla - kožní buňky se třeba mění zhruba po měsíci, němění se údajně jen některé buňky v mozku a v srdci - A přesto někteří lidé jsou stále stejní - třeba i vzhledově a psychicky. Není to zajímavé? Když mají téměř všechny buňky vyměněné a teoreticky by tak měli vypadat i chovat se úplně jinak?
14. Únor 2018 - 10:31
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Je prokázáno, že za sedm...Mění se hadrony a leptony, atomy, molekuly (přes 50 % do pár týdnů), mění se buňky, a mění se i struktury tkání, orgánů a systémů, nezávisle na identitě konkrétních molekul či buněk v těchto strukturách. Ani to, že si pamatujeme některé události, jimiž prošli nositelé našeho jména a rodného čísla třebas i před mnoha lety, neřku-li že se těmto nositelům více či méně podobáme, nás tak s těmito nositeli nečiní totožné. Pouze s nimi sdílíme nějaké informační struktury v naší nervové (či jakékoli jiné) tkáni, které se před těmi lety vytvořily, a nyní jsou ještě více či méně zachované, byť jsou nyní jejich nositelkami už zcela jiné mikročástice.
14. Únor 2018 - 11:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Mário (anonym)
Mění se hadrony a leptony,...A já to vidím jinak - že nositelé (buňky těla) naší duše se mění, ale ta naše esence zůstává, i když třeba některé vzpomíny vymizí, názory se změní, ztloutneme či přibudou vrásky...
14. Únor 2018 - 12:06
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
A já to vidím jinak - že...Dobře, ale existenci nějaké nehmotné "duše" žádný neurofyziologický výzkum nepotvrzuje. Ukazuje se, že mozek je materiální objekt, jehož chování lze uspokojivě vysvětlit skrze materiální zákonitosti. Jinak voda takového vodopádu nebo vzduch tornáda se taky soustavně mění. Copak individuální vodopád nebo individuální tornádo ale mají i tak nějakou stálou "esenci"?
14. Únor 2018 - 14:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Mário (anonym)
Dobře, ale existenci...U vodopádu to nědovedu posoudit, žádnýneznám tak důvěrně a nejsem nadán schopností komunikovat s vodopádem, ale u lidí je to docela dobře pocítit na školním srazu po 3O letech. Člověk tam přijd, spolužáky nepoznává - vlasy nikde, místo tyčky koule, místo čtyřkaře bohatý podnikatel, ale stačí chvilka a hned tam toho spolužáka zase ucítíš :) - prostě něco je v něm stále stejné.
14. Únor 2018 - 16:53
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
U vodopádu to nědovedu...Třeba DNA jeho bunek, i když je v jednotlivých z nich asi více defektů a mutací než před 30 lety. Nebo komplexní struktury jeho jednotlivých neuronových receptorů v mozku, které umožňují i mozkové hmotě sestávající ze zcela jiných mikročástic než před 30 lety, skrze mluvidla a celkovou tělesnou motoriku, víceméně podobně reprodukovat ty samé dávné události. Jinak třebas i dva odlišné výtisky jednoho a téhož literárního díla dokáží, jsou-li sukcesivně pročítány, vyvolat ve čtenáři navzájem podobné sekvence pocitů a asociací. A ani ty výtisky, stejně jako lidé, hlemýždi nebo paměťová média, nemají žádnou "duši". Jsou to jen - v případě těch tiskovin - vyvázané archy papíru s obdobnými znakovými konfiguracemi tiskařské černě na jejich jednotlivých stranách.
14. Únor 2018 - 18:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Vaše starosti bych chtěl mít.
14. Únor 2018 - 19:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Mário (anonym)
Třeba DNA jeho bunek, i...Když jsou buńky dejme tomu střeva za několik dni zcela vyměneny a tystaré spláchnuty do záchodu, jak se stane, že ty nivé střevní buňky, které se vystaví z prvků přijatých potravou ( většinou zvířecí či rostlinné buňky plus nějaká chemča) mají opět tu samou DNA ( jak píšeš možná s nějakými defekty, ale přesto stejnou )? Kdo to řídí. Co zůstává nezměněno?
14. Únor 2018 - 21:31
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Když jsou buńky dejme tomu...Pokud vím, buňky ve tkáních se mohou dělit, a též se dělí. Nejznámnějším typem buněčného dělení je mitóza, která se u eukaryotních organismů, jako jsou lidé, uplatňuje právě u dělení somatických (=nepohlavních) buněk. Mitóza je charakteristická tím, že zajišťuje rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám. Při mitóze předchází samotnému rozdělení buňky složitý proces rozdělení buněčného jádra, při kterém zůstává v dceřiných jádrech zachován počet chromozómů. V rámci buněčného cyklu předchází mitóze tzv. S fáze, během které je za pomoci replikace zdvojena genetická informace, aby mohlo dojít k jejímu rozdělení (je třeba zdůraznit, že nejde o zvýšení počtu chromozómů, ale o dosyntetizování párových chromatid na chromozómech), a G2 fáze, během které buňka roste a provádí poslední přípravu před mitózou. Po mitóze následuje G1 fáze (alias postmitotické období), během níž se realizuje genetická informace buňky a syntetizují se bílkoviny a RNA. Více viz např.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mit%C3%B3za Zkrátka a dobře, je to celé sice poněkud nudné a složité, ale na nějakou duchařinu to nevypadá.
14. Únor 2018 - 21:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Mário (anonym)
Pokud vím, buňky ve...No vidíš... A to si psal, že se do několika týdnů vymočíme a vykálíme ze své podstaty a teď tvůj příspěvek výše dokazuje, že, že se předává nezredukovaná genitická informace dveřinným buňkám... Takže nejsme do pártýdnů někým úplně jiným, jak si tvrdil. A pak jsou zde ještě některé buňky v mozku a srdci, které zůstavají celý život - to je zajímavé, proč to tak je.
15. Únor 2018 - 9:18
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
No vidíš... A to si psal,...Dobře, ale ta genetická informace je přece pouhá konfigurace nějakých makromolekul. Ty makromolekuly, stejně jako celé organismy, přece především sestávají z nějakých konkrétních mikročástic. Kdyby nebyly ty konkrétní mikročástice, nebylo by ani co (se) konfigurovat. Konkrétně konfigurované makromolekuly, nebo dokonce celé konkrétně konfigurované organismy, by bylo teroreticky myslitelné vyrábět v laboratorních nebo průmyslových podmínkách podle nějakých mimořádně složitých plánů. Takto by teoreticky jistě šlo i zkopírovat nějakého Mária nebo Déčko. Takové objekty sestávají z x atomů kyslíku, y atomů uhlíku, z atomů vodíku, zz atomů dusíku, zzz atomů síry atp. Stačilo by posbírat libovolné atomy kyslíku v požadované kvantitě x, libovolné atomy uhlíku v požadované kvantitě y atd., a umně je zkomponovat do požadovaných iontů, molekul, organel, buněk, tkání, orgánů, systémů a celých organismů. Takto uměle zkonstruovaní Máriové či Déčka by sice měli obdobné tělesné proporce, obdobné způsoby chování, obdobné vzpomínky, znalosti či představy, ale i tak by šlo o zcela rozdílné objekty ve srovnání s jejich předlohami. Co ve své hlubinné podstatě činí molekulu, buňku, orgán či celý organismus jedinečným, jsou ony konkrétní mikročástice, z nichž ten který objekt sestává. Pokud by z tebe někdo vytvořil kopii, a pak tě třeba zabil, tvá kopie by na tvé likvidaci nic podstatného neměnila. Jiní lidé by si třeba nevšimli žádné změny, ale z tebe by v okamžiku tvé smrti žádná duše do tvé kopie nepřeskočila. A konkrétní částice, ze kterých sestáváš tady a teď, by se po tvé fyzické likvidaci rozptýlily do okolního prostředí úplně stejně, jako kdyby žádný tvůj duplikát neexistoval.
15. Únor 2018 - 15:26
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
No vidíš... A to si psal,...A pak jsou zde ještě některé buňky v mozku a srdci, které zůstavají celý život - to je zajímavé, proč to tak je. A jak by se asi nějaký dlouhatánský složitý neuron v dospělém mozku či míše dělil? Vždyť může být až metr dlouhý, a má spousty dendritů a terminálů. Nicméně i ten neuron, jako každá jiná živá buňka, prochází procesem látkové výměny se svým okolím. Neustále z krve (respektive mozkomíšního moku) bere nějaké živiny, a neustále do takovéto kapaliny vyměšuje odpadové produkty svého vlastního metabolismu. Takže po jistém nedlouhém čase je na molekulární, respektive atomární úrovni takřka zcela obměněn, podobně jako celý organismus, ve kterém ten neuron žije.
15. Únor 2018 - 15:41
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Nebo by se to dalo vyjádřit ještě jinak: Konkrétní člověk, muchomůrka nebo kopretina může mít teoreticky ve vesmíru bezpočet svých více nebo méně věrných pare. Jednotlivá tato pare se však budou lišit především v tom, že každé bude v libovolný okamžik sestávat z jiné množiny konkrétních mikročástic, přičemž tyto množiny se prakticky vůbec nebudou překrývat. A budou to též právě tyto množiny konkrétních mikročástic, které budou konstituovat jedinečnost a praktickou neopakovatelnost toho kterého individua. A jelikož se množiny částic, které konstituují to které individuum neustále mění, každé individuum v tomto smyslu nepřetržitě umírá - rozplývá se ve svém prostředí, prakticky bez jakékoli naděje, že se někdy jeho konkrétní částice z konkrétního okamžiku "tady a teď" dají znovu dohromady, neřku-li dokonce obnoví svoji konkrétní konfiguraci z onoho okamžiku "tady a teď".
15. Únor 2018 - 19:38
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
I naše matky, pokud jsou naživu, jsou dnes zcela jinými objekty, než kterými byly ještě před několika týdny, neřku-li měsíci, roky či dekádami, a v příštích týdnech, měsících, letech či dekádách budou opět zcela jinými objekty, než jakými jsou tady a teď. A to, čím jsou naše matky tady a teď, se už za pár týdnů ponejvíce rozplyne po celé planetě.
16. Únor 2018 - 11:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Mário (anonym)
I naše matky, pokud jsou...Ale ty furt bereš tu hmotu - já třeba mám mámu již hodně let stejnou a vždy když si myslím, že se změnila, tak zese zjistím, že ne. Prostě částice se rozptylují po cleém vesmíru a jiné se opět setřídí tak, že máme stále stejný unikátní otisk prstu, stejnou a jedinečnou DNA ve spermatu, slinách... Co to je za sílu, která to vše stále drží pohromadě, i když je tam taková výměna částic?
16. Únor 2018 - 12:04
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Ale ty furt bereš tu hmotu -...Já bych v tom neviděl žádnou specifickou "sílu". Některé objekty v (nejen) zemské atmosféře, vodstvech či rozžhavené nebo pevné části planety neustále mění své částice, po jistou dobu a do jisté míry přitom zachovávajíce svůj tvar, strukturu či dynamiku. Jsou to například vodopády, kopretiny, tornáda, vodní vlny či lidé. To, že se takové a jiné (co do je konstituujících mikročástic nestálé) objekty podobně chovají, vyplývá z fyzikálních a chemických zákonů, a v některých případech (jako například u těch kopretin a lidí) i z douhodobé evoluce geologické a živé hmoty. Živá hmota se jistě samovolně a přirozeně vyvinula z hmoty geologické - je jednou z vývojových forem geologické hmoty. To, že živá hmota postupně rozvinula schopnost organizovat se do různých individuálních životních forem, schopných za soustavné látkové výměny s okolním prostředím si do jisté míry a po jistý čas udržovat svoji vnitřní strukturu, životní rytmy a dynamiky, a dokonce přitom i dávat vzniknout svým více či méně věrným duplikátům, je důvodem, proč je živá hmota dlouhodobě schopna na sebe a do sebe nepřetržitě vázat jistý hmotnostní zlomek pozemské geologické (stejně jako vodní a atmosferické) hmoty. Víc bych v tom ale neviděl.
16. Únor 2018 - 12:53
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Jinak z jiných, ne-biologických geologických objektů, které také dokáží po jistý čas, za nepřetržité látkové výměny se svým okolím, víceméně udržovat svoji strukturu, lze zmínit třeba rozmanité krasové útvary. Ty přijímají ze svého geologického nadloží ve vodě rozpuštěné soli vápníku, které se na nich na jedné straně usazují, na straně druhé však voda, která tyto útvary soustavně vlhčí, i rozpouští dávnější usazeniny na nich.
16. Únor 2018 - 15:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Mário (anonym)
Jinak z jiných,...Mne přijde hodně vzláštní, že nevidíš podstatného rozdílu mezi člověkem a krápníkem. Dle tvé ho pojetí nebude rozdílu mezi androidem a člověkem.
16. Únor 2018 - 17:21
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Mne přijde hodně...Všechno to jsou hmotné objekty, a (i) v případě člověka takové hmotné objekty, které se soustavně rozplývají ve svém prostředí, a na druhou stranu přijímají ze svého prostředí (a následně do sebe zapracovávají) nové mikročástice v náhradu za ty, které objekt opustily. A právě v tom, že je i živý lidský organismus tak částicově nestálý a neschopný si v sobě dlouhodobě držet ty částice, které jej konstituují v jakémkoli okamžiku "tady a teď", vidím tragédii lidského života. To, co mě nebo tebe konstituuje v tomto okamžiku, bude už za pár týdnů rozptýlené v zemské atmosféře, zemských vodstvech a zemských geologických a biologických strukturách. To, čím nyní jsme, bude sice postupně, ale v krátké době a téměř zcela rozptýleno. Máme před sebou budoucnost jen pár týdnů, a v tom se zásadně nelišíme od umírajících, od těch, které brzy čeká například poprava nebo smrt ve válce či živelní pohromě, ani od čerstvě zemřelých, kteří očekávají svou kremaci někde v márnici.
16. Únor 2018 - 17:53
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Pro částicovou nestálost objektů, jako jsou lidé, nemá lidsky valný význam pouštět se do projektů, které nemohou nést ovoce do pouhých několika týdnů.
17. Únor 2018 - 14:05
Obrázek uživatele Návštěvník
luci (anonym)
Dobré video, lepší než...Pravdu díš,marnost nad marnost a všechno je marnost,netrvá památka moudrého,jako i bláznova navěky.To co nyní jest, ve dnech budoucích v zapomenutí přichází a jako moudrý umírá,tak i blázen./Šalamoun/.
17. Únor 2018 - 17:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Filip (anonym)
Pro částicovou nestálost...No ještě, že o této tvé moudrosti nevěděla Ester Ledecká - jinak bysme zlato na OH nezískali.
17. Únor 2018 - 17:21
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
No ještě, že o této tvé...Pokud se cítíš jako příslušník nějaké národní či občanské pospolitosti reprezentován nějakou sportovkyní, excelující na jakémsi mezinárodním sportovním mítinku na Dálném východě, a pokud se domníváš, že pozlacená placka, kterou tam v souvislosti s nějakým svým sportovním výkonem obdržela, je i tvou plackou, pak tě chápu.
17. Únor 2018 - 19:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Martina (anonym)
Pokud se cítíš jako...Vzhledem k tomu, že reprezentuje Českou republiku, je pochopitelné, že my Češi jsme na ni hrdi. Ale je mi jasné, že to nechápeš.
17. Únor 2018 - 19:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Martina (anonym)
Pro částicovou nestálost...D,ty ses nikdy nepusil do dělání dětí? Devět měsíců je velmi dlouhá doba...:)
17. Únor 2018 - 19:47
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
D,ty ses nikdy nepusil do...Kdo nadělá hodně dětí, ten má šanci trvale ovlivnit genofond druhu Homo sapiens. Kdo nenadělá žádné, ten ovlivní genofond maximálně jen nepřímo - například poskytne prostředí pro konzervaci a mutaci virů, z nichž některé (nebo potomci některých) pak třebas následně zmutují reprodukčně úspěšná vajíčka, spermie či zygoty nějakých jiných lidí. Buď jak buď, ať již ovlivníme genofond lidstva přímo, nepřímo či vůbec, stejně se do pár týdnů z větší části rozplyneme do prostředí, a další Martiny, Filipové, luci či Déčka pak už budou materiálními nositeli převážně zcela jiných elementárních mikročástic. Budou to takřka úplně jiné Martiny, Filipové, luci či Déčka, byť budou mít prakticky shodnou strukturu DNA ve svých buňkách, a byť si třebas i budou pamatovat některé události z dneška nebo nejbližších následujících týdnů. My však, jací jsme tady a teď, se ze svých materiálních podstat do té doby vykálíme a vymočíme - a to, co bude jako náhrada snědeno a vypito, už nebude patřit k naší dnešní materiální podstatě.
17. Únor 2018 - 20:34
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Vzhledem k tomu, že...: Vzhledem k tomu, že reprezentuje Českou republiku, je pochopitelné, že my Češi jsme na ni hrdi. Ale je mi jasné, že to nechápeš. Když to podáš takto, vyznívá to celkem nadřazeně a pohrdavě. "My" jsme hrdí na Ester Ledeckou, protože disponujeme nějakou zvláštní mentální kapacitou, která nám tuto hrdost umožňuje, kapacitou to, kterou ty, Déčko, nemáš, a které proto ani nemůžeš rozumět. Z dané tvé formulace plyne, že nejsi schopna či ochotna připustit například možnost, že jsem to naopak já, kdo je na nějaké vyšší mentální úrovni, která mi umožňuje se od podobné hrdosti odprostit, zatímco ty a tobě podobní podobnou mentální kapacitu nemáte, a jste proto puzeni k pocitu hrdosti na zmíněnou sportovkyni.
17. Únor 2018 - 20:46

Stránky

Přidat komentář