104 komentáře / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
ayam (anonym)
Se zatajenym dechem jsem prave precetla vsechny vase prispevky. Mozna se brzo dostanu do stejne situace (on ma dva kluky 10 a 15 let). Zatim si verim a doufam, ze vsechny tyhle situace zvladnu. Parkrat jsme o tom trochu mluvili, ma trochu strach z toho jak ja kluky prijmu a moc neresi jak oni prijmou mne. Moje stanovisko je zatim to, pokud mne synci budou nenavidet, ze jsem rozvratila jejich rodinu (coz tak neni, ale muze to na ne podobne pusobit),nebudu se jim nikam a nijak vnucovat. Trapila bych sebe i je. Dovolene by pak on musel travil dve (jednu se mnou a jednu s nimi),proste snazila bych se jim nelezt na oci. Pokud bych byla prijata na milost tak jsem presvedcena, ze hory a vse ostatni spolecne by mohlo probihat fajn. Jedine co uz ted na sobe pocituji je to, ze se budu snazit klukum lezt do zadku, budu chtit byt hodna, hezka, mila a stedra "macecha". Drzte mi palec, i kdyz buh vi jak to s nami vsechno dopadne.Jeste bych chtela slyset vas nazor na to, ze pritel se uz nekolikrat snazil me s nimi dat dohromady, ale, podle meho nazoru, nefer zpusobem. On s manzelkou uz jsou domluveni na rozvodu, ale zatim se to neodvazili rict klukum. On uz vloni vymyslel, ze bychom mohli jet na hory oddelene a nahodne se potkat na sjezdovce, ted nedavno chtel,abych s nim a synkama sla do Sazkaareny na Freestyle motocross, kde bych jim ale byla predstavena jako "jedna znama". Pripada mi to jako podraz - pak by se ze mne najednou vyklubala jeho partnerka anebo by nas hned na miste prokoukli. Myslim, ze bych si tim jen uskodila. Meli jsme kvuli tomu dlouhou rec. On mne podeziral, ze z nich mam strach, a proto tam nechci jit s nimi. Ja jsem presvedcena, ze by jim to ublizilo a chci, aby mne poznali az bude znamo kdoze ja jsem a tudiz vedeli s kym maji tu cest. Pak at se zachovaji dle libosti. Zatim tedy odolavam a chci kluky poznat az budou vedet, ze se rodice rozvadeji a ze odted k nemu patrim ja. Co vy na to? Je to rozumny postoj? Diky za vase nazory.
8. Listopad 2004 - 16:13
Obrázek uživatele Návštěvník
ayam (anonym)
Fuj, to jsem se ale rozepsala. :-D
8. Listopad 2004 - 16:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Jitka (anonym)
Nadavky do egoistickych mrch apod. me pripadaji dost prehnane. Je naprosto normalni reakci, ze zena nema rada deti sveho soucasneho partnera. Proc taky? Jsou vecnou pripominkou jeho minulosti, s tou DRUHOU zenou. A chovat se k nim spatne - kazda by urcite mela tu tendenci, ale zajit muze jenom tam, kam ji to partner povoli. Pokud muz opravdu miluje svoje deti, NIKDY by nedovolil sve nove partnerce spatne chovani vuci nim nebo by rozhodne neposlouchal jakekoliv zakazy navstev apod. Byl by to jen jeho alibismus. Katae, vzala sis smejda a tim si pripravila smutne chvile svym detem. Je to tvoje vina. Jeho novou partnerku nech na pokoji - te nic vycitat nemuzes
9. Listopad 2004 - 16:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Milovat ty děti nemusí, ale přijmout je v normálních mezích by měla. Já mám z 1. manželství dceru a nedovedu si představit, že by ji můj partner měl nenávidět. V tu chvíli by určitě náš vztah skončil, protože bych ho nepovažovala za parťáka do života a nemohla bych si ho vážit!! a stejně já přijímám jeho děti. nemusím se s nimi mazlit a pusinkovat, ale dokážu se postarat o příjemný víkend nebo dovolenou. Ty děti, proboha, za NIC nemůžou. To jsou absolutně bezbraní tvorečkové!!!!Jsou čisté, nikomu neublížily!!!
28. Listopad 2004 - 20:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
A jak píše paní ayem(nebo tak nějak - promiňte), buďte svá, nic špatného jste přece neudělala,nač finty a lsti?? Buďte férová, upřímná, do zadku nikomu určitě nelezte, a čas to všechno upraví sám.
28. Listopad 2004 - 20:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Marta (anonym)
Ahoj všem. I když je tahle diskuze docela stará, nedá mi to a musím reagovat. Taky mám strach z dětí z minulých manželství svého přítele. Je už 2x rozvedený a z každého manželství má dceru. Té první je 15 let, odešel od nich, když jí byly 3 roky, vídají se tak 4x do roka, nejezdí s ním na dovolený, platí na ní asi 600 Kč, prostě pohoda. Jeho první žena se znovu vdala a není o ní vidu ani slechu. Horší to je s druhým manželstvím a druhou dcerou. S přítelem jsme se seznámili, když ještě nebyl rozvedený a něco si spolu začali. Já od začátku věděla, že je ženatý a že jim to neklape a chce se rozvést. Začala jsem s ním chodit, samozřejmě se to po čase provalilo a jeho bývalá žena mi začala dělat problémy (v práci, nechala mi ukrást auto, posílala mi výhrůžný e-maily.. atd). On se mezitím rozvedl a odstěhoval ke svým rodičům. V té době ale hodně často jezdil za dcerou a pobýval u nich doma. Hrozně mě to najednou začalo štvát a rozešla jsem se s ním. Měla jsem pocit, že se od nich nikdy neodpoutá, i když se rozvedl. A taky jsem samozřejmě měla výčitky, že se rozvedl díky mě. I když to nebyla pravda. Byly tam problémy dávno předemnou, vztah se mnou mu pouze pomohl to překonat. Jeho matka mi tenkrát volala do práce a dávala vinu mě, že já ho svádím. Přitom to byl on, kdo mě balil, denně nosil kytky, uháněl, posílal zamilovaný SMSky. Já byla navíc svobodná a bez partnera a mohla jsem si dělat co jsem chtěla. On měl tedy udržet kalhoty zapnutý, když byl ženatý, ne? To jsem jí taky řekla a pak už byl klid. Když jsem viděla, jak pořád jezdí za dcerou a cpe se k nim domů, tak jsem se s ním rozešla. Prostě jsem viděla, že by to nemělo budoucnost. Navíc byl dost často smutný, že nevidí svojí dceru a měl kecy typu, že kvůli dceři by se tam i vrátil. Našla jsem si svobodného mladého kluka bez dětí a bylo to fajn. 2 roky jsem s ním byla, ale nakonec to bohužel taky nevyšlo. Nejhorší je, že svého ex-přítele jsem milovala pořád, prostě je to takový typ, který vás něčím uchvátí, když chce, tak dokáže být strašně hodný, neštítí se žádných domácích prací, bere mě takovou jaká jsem, nemusím se přetvařovat, je strašně šikovný... a super v sexu! Možná proto taky stroskotal ten můj vztah s mladým klukem. Po rozchodu s tím mladým klukem jsem se s ním znovu začala vídat a začali jsme spolu chodit. On prý celé ty 2 roky nikoho neměl a čekal na mě, že se vrátím. Prý mu bylo moc líto, že jsem se na něj vykašlala. Já si mezitím pořídila byt, on mi tam se vším moc pomohl a nastěhoval se ke mě. Když byl sám, tak se s dcerou, mladší (nyní 12 let) vídal pravidelně každých 14 dní + 3 týdny o prázdninách. Prostě všechen volný čas jí věnoval, protože neměl ženskou. Celý pokoj u rodičů v baráku měl "vytapetovaný" jejíma fotkama. Prý si je tam dala sama a našla jsem i některé dopisy co mu psala třeba z tábora. Vím, že ho má moc ráda a on ji, ale já se s tím pořád nemohu smířit. Přála bych si, aby s ní měl vztah jako s tou starší (vidět se 4x do roka, sem tam si zavolat). Ze začátku s ní na víkendy jezdil k rodičům sám, pak nás seznámil. Bála jsem se, že je naočkovaná od maminky, která mi dávala vinu za to, že jsem jí odloudila manžela. Ale přijala mě celkem dobře, její maminka už měla od té doby několik známostí, takže myslím, že ta 2-letá pauza všem prospěla. Teď se o nás jeho bývalá už vůbec nezajímá, nevolají si, nic neřeší, on jí pravidelně platí (2500). Když má mít dceru, vše si domlouvá s ní sám. Matce to dcera jen oznámí. Do nedávna jsem ale měla pocit, že kdyby chtěla jeho bývalá, tak by se tam kvůli holce vrátil. Teď už ale tvrdí, že ne, když má mě. S jeho dcerou jsem se viděla asi 3x, jednou byla u nás jen na návštěvě, pak jí odvezl domů, jednou na vánoce (dokonce jsem jí koupila dárek a ona mě taky) a pak jednou u jeho rodičů na domě, kde trávila víkend a já tam přijela a přespala tam. Nejdřív byla trochu scéna, že chce spát s tatínkem v posteli (byli tak ty 2 roky zvyklí), ale pak jí on řekl, že ne a ona se pak uklidnila a omluvila se. Jednou mi udělal i to, že jsme se nějak před víkendem pohádali, já měla jet s ním k rodičům a nakonec jsem kvůli hádce nejela a on si tam vzal jí. Hrozně mě to naštvalo, přišlo mi, že mu to tak nakonec vyhovovalo. Pak jsme měli na tohle téma vážnou diskuzi. Řekla jsem mu, že jeho děti budu tolerovat, ale že on musí pochopit, jak je to pro mě svobodnou a bezdětnou těžký. Dala jsem si podmínky, že si nepřeju, aby s námi byla každých 14 dní (je to moc zavazující), ale jednou za 3 týdny nebo měsíc, že může přijít třeba občas jen na 1 den na návštěvu, že si nepřeju, aby si denně volali a aby jí dával přednost. Že si musí se mnou dohodnout, kdy k nám může přijít a co budeme dělat. Slíbil, že to dodrží. Je fakt, že od té doby si telefonují méně a už asi měsíc u nás nebyla. Samozřejmě nechci, aby se těch dětí vzdal, mě opravdu tolik nevadí, když je u nás, tak si s ní hraju a je docela legrace. Spíš jde o ten přístup a lásku a o to se o něj dělit. Prostě mi musí dávat najevo, že jsem pro něj na prvním místě. Musí taky pochopit mě, že jsem mladá a bezdětná a jak je pro mě těžké to překousnout. Někdy hodně žárlím, zvlášť, když jí posílá pusy a mluví o ní a vychvaluje jí. Já o ní sama od sebe moc nemluvím, spíš dělám mrtvýho brouka. Nechtěla bych nikdy žádné dítě připravit o otce, protože chci jednou taky mít dítě a dokážu se do toho vžít. Na druhý straně prostě nový vztah musí být na prvním místě, jinak to nebude fungovat. To je prostě realita. Pochybuju, že by nějaká ženská chtěla být na druhém místě za dětmi. Taky jsme se bavili o našem dítěti. On tvrdí, že by ještě dítě chtěl a já vím (právě podle toho jak moc se věnoval své dceři), že by byl dobrý otec a jen bych doufala, že bychom pak pro něj byli já a naše mimi na prvním místě. Myslím, že kdybych měla své mimi, možná bych tu rodičovskou lásku líp pochopila. Uvidíme, jak to dopadne. Dost jsem se rozepsala. Těším se na vaše názory. M.
13. Duben 2005 - 14:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Niky (anonym)
Marti, v minulych clankach jsem hodne cetla o zarlivosti, coz je jiste ze je to jedna z nizsich emoci a ty umeji nicit radost a zdravi. Vsak si uvedomte, ze existuje mnoho typu lasek - laska k rodicum, detem vlasti, zviratum apd. Nechte ji volne proudit a take ji rozdavejte a uzivejte si ktera jde i k vam. Uprimnost, duvera, laska - to by se lidi meli naucit provadet a vsem bude dobre.
14. Duben 2005 - 6:13
Obrázek uživatele Návštěvník
borec (anonym)
Dé si bacha ať ti děcka z minulýho sobášu nerozbojó dršku!
14. Duben 2005 - 10:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Olda (anonym)
Nejaka prispevatelka napsala: "Je naprosto normalni reakci, ze zena nema rada deti sveho soucasneho partnera."Myslim, ze to neni normalni reakci - mne prijde prirozene ze je ma rada a nevidim duvod proc ne. A ty duvody, ktere jsou tu uvadeny, mi pripadaji k pousmani. Pokud mate pristup takovy jaky mate, tak nechte toho chlapa bezet, at si najde zenu, ktera ho bude mit rada i s jeho detmi a vsim co k nemu patri.Z vasich pocitu jsem dospel k nazoru, ze macechy neexistuji pouze v pohadkach.
14. Duben 2005 - 11:17
Obrázek uživatele Návštěvník
kel (anonym)
Marto, z tvého dopisu rozhodně dobrý pocit nečiší. Cítit z něj silný na sto honů egoizmus a také dost vysoký stupeň narcisizmu. Když se mýlím, promiň. Osobně bych tě tvému příteli rozmlouval dost vehementně. Potřebovala bys pořádného sekyrníka a nabýt si v životě pořádně ústa. Ve vlastním zájmu. Soráč.
14. Duben 2005 - 11:47
Obrázek uživatele Návštěvník
katae (anonym)
Někdo tady psal, že nechce být až na druhém místě za partnerovými dětmi z prvního manželství. Tak si hold, holka, najdi kluka bez závazků. Děti by měly být u rodičů vždy na prvním místě a následující partneři to musí respektovat, to snad je logické.Pokud by můj přítel nepřijal to, že jsou mí synové u mě na prvním místě na světě a udělám pro ně cokoli, pak by mým přítelem rozhodně dlouho nebyl.A taky byste se měly zamyslet nad tím, že pokud partner dovolí, abyste odstrkovaly jeho děti, pak totéž bude dělat Vašim dětem společným, až Vás opustí.
14. Duben 2005 - 12:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Niky (anonym)
Taky souhlasim s poslednimi prispevky. Jak nekdo muze rici ze nekoho miluje a pritom se nestara o jeho radost, spokojenost a nenecha ho byt byt opravdovym clovekem, ktery napriklad dodrzuje rodicovske povinosti a ma lasku k detem.Takova zena, co je jesitna a zarliva je nevyzrala a s nizkou logikou. A o takovem svazku s touto zenou bych predpovidala mnoho nestastnosti.Je i pravda, ze i muzi muzou mit take tyto vlastnosti.Jak zivot by byl jednodussi, kdyby naprosto kazdy se naucil myslet a chovat positivne.. Vzdyt kazdy normalni clovek hlavne potrebuje lasku a uctu. Ale to uz zase jsem ve snu i kdyz verim ze tak to bude v budoucnosti
14. Duben 2005 - 16:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Monika (anonym)
Já také chodím se svým přítelem už téměř čtyři roky, z toho tři roky spolu bydlíme, máme moc hezký vztah, jsme oba rozvedení a přítel má navíc dceru z prvního manželství. Není to pro mě vůbec jednoduché, protože přítel na rozdíl ode mne dítě už nechce ( mě bude 30 a jemu 37 ), ale jeho dcera s námi jezdí všude, na všechny akce, vsechny dovolené. Její matka jí nebere nikam. Cítím se být ošizená, že já vlastní dítě mít nemůžu a on se pro to své rozkrájí. Když je holčička u nás ( je jí 9 ) nechodí spát sama, donedávna na dovolených spala s tatínkem v posteli, nic nemusí dělat, je u nás jak na ALL INCLUSIVE sovolené, je to šílený. Vždycky mě to stojí spoustu úsilí vybojovat si to, co je pro ostatní naprosto normální. Všem držím palce, protože to není vůbec jednoduché........
14. Duben 2005 - 16:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Marta (anonym)
Ahoj,vy co jste mě tak odsoudili a co si myslíte, že jsem egoistická a ješitná jste asi ti co už děti máte a podvědomě se tedy zastáváte toho, že jsou na prvním místě. Asi jste nečetli můj příspěvek pořádně, protože potom by jste mě možná lépe pochopili. Není to o tom, že bych jeho dítě neměla ráda, ale jak už tady někdo napsal na prvním místě musí být vždy nová žena a nový vztah. Protože dítě vyroste a bude mít svůj život, vdá se, ožení. Ale partnerka vám zůstane pořád (pokud se nerozejdete). Dítě vás jednoho dne přestane potřebovat a vy s těmito názory by jste zůstali sami. Znám spoustu příkladů z mého okolí. Nikdo neříká ať se na děti vykašle, platí na ně, občas si je bere, občas jim něco koupí, nijak nestrádají. Navíc těžko můžeme porovnávat pocity mužů a žen. Žena je k dítěti mnohem více citově připoutaná a proto i soudy při rozvodu nechávají děti většinou matce a otec se stává jen víkendovým tatínkem. Tak to je a bude. S tím se spousta lidí nechce smířit. A pokud by si mě můj přítel vzal a měl se mnou další dítě, stejně by se víc věnoval našemu dítěti, protože by s ním byl každý den a proto, že by bylo malé a potřebovalo více péče. Pak jdou automaticky děti z předchozích vztahů stranou (jedna pisatelka to tady taky psala) a podle mě je to správné. Vy co jste mě tu odsoudili si to možná nedokážete představit. Říkáte, že dítě je bytost, člověk který má své potřeby. To ano, ale já mám taky své potřeby a přizpůsobovat své plány cizímu dítěti se mi opravdu každých 14 dní nechce. Prostě žiju ještě jinak, možná až budu mít své dítě, tak to líp pochopím. Já jsem taky člověk a o svého přítele se nechci dělit, stejně jako vy se o své partnery nechcete dělit. To je snad přirozená lidská vlastnost. My jsme se s přítelem dohodli, každý udělal ústupek a on musí pochopit, jaká je to pro mě obět se s tím smířit. Mezi mnou a jeho dcerou nepanuje žádná nenávist, nakonec se ukázalo, že jí taky vyhovuje, že má víc volných víkendů pro svoje akce a kamarády. Vše bylo způsobeno tím, že byl dlouho sám a asi i dcera cítila, že je sám a je mu smutno, tak jí bylo blbý mu říct, že třeba nepřijede. Prostě jsme se rozumě dohodli a jako v každém vztahu museli jsme udělat kompromis. Já jsem v něčem slevila, on taky a tak by to asi mělo být. To vy co jste mě kritizovali asi nechápete. Těžko bych mohla být s člověkem pro kterého by jeho děti z předchozích vztahů byli přednější než já. Zkuste se na to dívat i z mého pohledu.Ještě by mě zajímalo, jestli vy co jste mě odsoudili máte vůbec děti nebo zkušenost s podobným vztahem, kdy partner má děti z předchozích vztahů????
15. Duben 2005 - 13:30
Obrázek uživatele Návštěvník
katae (anonym)
Ano, mám osobní zkušenost i s takovou mrchou jako jsi Ty, která brání a omezuje styk otce s dcerou a mám zkušenost i s tím, žemůj partner přijal to, že mí synové jsou u mě vždy na prvním místě.Je to naopak, Ty jsi pouze jeho partnerka, kterou může kdykoli snadno opustit a odpoutat se od ní, ale od své dcery se neodpoutá nikdy v životě, pokud ji má rád.A aby měl klid s Tebou, tak Ti něco naslibuje a bude se s ní scházet tajně a tajně si s ní telefonovat. To je jediné, co svým chováním dokážeš.A přeju Ti to. Jsi sobecké nevyzrálé rozmazlené děvčátko. A nejspíš musíš být i pěkně protivn, když kolem Tebe chí partner po špičkách a tají před Tebou pravdu. Jestli to není normální hajz, tak jeho dítě bude pro něj vždy na prvním místě.
15. Duben 2005 - 13:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Marta (anonym)
Ahoj Katae,tvůj slovník je opravdu vybraný, jen co je pravda. Ty máš zkušenost takovou, já zase určité představy. Každý máme v životě jiné představy a priority. Jak jsem psala již v předchozím příspěvku (poprvé), má můj přítel již jednu dceru z prvního manželství a tu vídá jen opravdu minimálně (3x do roka, žádné dovolené, platí 600 Kč měsíčně, žádné drahé dárky). A je to asi i proto, že se potom oženil podruhé a měl druhou dceru, kterou upřednostňoval před tou první. Já jen teď chci to samé. Aby upřednostňoval náš vztah a naše dítě, které spolu chceme mít. Když to šlo jednou, tak proč by to nešlo znovu? Jeho první dcera nijak nestrádá a sama už k tátovi jezdit nechce, protože má své zájmy a koníčky. A stejně tak to bude za 2-3 roky s druhou dcerou. Už teď kolikrát k němu nechce, že má domluvený program s kamarády. A jestli si myslíš, že jsi k dětem připoutaná celý život, tak to chudáci tvoje děti, asi je musíš pěkně omezovat. Děti jednou budou mít svůj život a pokud ty je budeš upřednostňovat před vším, zůstaneš jednou sama. Protože pokud máš nový vztah a partnera opravdu miluješ, tak by to pro tebe mělo být to nejdůležitější. K dětem máš přece jiný vztah, lásku rodičovskou a né mileneckou. Ty máš asi přítele jen na zábavu a kdyby došlo na lámání chleba, nepostavila by ses za něj a opustila bys ho. Když dokážež napsat, že partnera lehce opustíš, ale dítě si připoutáš na celý život, tak to asi nevíš, co je láska a nemá cenu s tebou o tom diskutovat.A pokud můj partner chodí za dcerou potají, dlouho to neutají a pak bude mezi námi problém, protože nedodrží dohodu. A navíc, jestli jsi pozorně četla, dohoda nezní, že se s ní nesmí vídat, ani mu nezakazuju jí něco kupovat nebo platit alimenty, naopak to mu vždy připomínám, jestli vše poplatil, aby byl klid. Nevadilo by mi, kdyby za ní chodil a čekal na ní např. před školou a vzal jí na zmrzlinu nebo spolu někam šli. Jen nechci, aby k nám jezdila tam často na celé víkendy nebo za ní běhal pokaždé, když si pískne. To mohl, když byl sám. Ale teď má známost a nemůže se takhle chovat. Vztah má být kompromisem obou. On s tím takhle souhlasil a i mu to vyhovuje, protože jsme oba dost aktivní a na víkendy máme pořád nějaké plány a jeho dcera je dost líná, takže bychom kvůli ní museli trčet doma a to ani on nechce. Takže jsme to vyřešili ke spokojenosti všech ať si říkáš co chceš. On měl na výběr, nikdo ho do vztahu se mnou nenutil. Mohl se rozhodnout pro dceru a být sám, já nebránila. Bylo to jen jeho rozhodnutí. Ale pokud si vybral život se mnou, musí mě taky pochopit a vzít na vědomí, že mě kvůli dítěti nemůže zanedbávat. A on to pochopil a i mi řekl, že by se mnou chtěl mít miminko, abysme se o něj starali spolu. Hajzl to určitě není, ale má zdravý rozum a v hlavě srovnané priority. Ví, že kdyby se upnul na dítě, zůstane jednou sám, protože žádná ženská by netolerovala, aby jí zanedbával kvůli cizímu dítěti. Ty to jednou taky poznáš. Protože jestli svého chlapa bereš tak jak píšeš, tak se na tebe brzy vykašle a to by Ti patřilo!!
15. Duben 2005 - 15:01
Obrázek uživatele Návštěvník
uma (anonym)
Ale to se fatálně pleteš-dítě bude vždy na prvním místě,jelikož příroda je prostě neuprosná.Naopak-upřednostnit partnera je jaksi pudově nemyslitelné.Leda,že by bys s ním měla dítě i ty-rodič pak instinktivně tíhne k mladšímu potomkovi a k jeho matce.
15. Duben 2005 - 15:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Niky (anonym)
Marto nevim co ty presne myslis s tim zanedbavanim? Jinak normalni rodice maji deti na cely zivot,i kdyz deti vyrostou a budou mit svoje rodiny, jelikoz laska je tam dana od prirody.Proti zamilovanosti, ktera bohuzel vetsinou casem ochladne. A ja bych nebyla prekvapena, kdyby tvuj pritel si zase nasel nekoho jineho, kdyz ty budes busy se svym ditetem nebo z jineho duvodu. Nechci strasit, ale jeho historije.. Take nechapu, proc prosazujes ze ty vzdy musis byt ta prvni! Ja myslim, ze s takovyma lidma jako ty musi byt tezke zit. A jeste ta zarlivost, jaka to hrozna emoce. Jestli mate dobry vztah, (coz mi nepripada) a on je hodny, musite si najit nejakou vyrovnalost- cas pro jeho deti a svuj cas. Hlavne nezarli, pouzivejte logiku a nechovej se jako rozmazlene dite. Neprikazuj co delat, jelikoz co je hlavni, ze je k tobe hodny, ale kdyz tento svazek ti nevyhovuje, mozna by jsi se uz nikdy nemela davat dohromady s muzem co ma deti. Delas nejen sebe nazlobenou ale i jeho a ostatni. Mozna by jse meli zajit k terapistovi a pomoc rozhodnout jak co udelat pro spokojenost. Jelikoz on miluje sve deti a ty je chces odstrcit? Preji vsem to nejlepsi
15. Duben 2005 - 17:26
Obrázek uživatele Návštěvník
lea (anonym)
děti by měly být vždy na prvním místě. chlap, u které ho toto neplatí má předpoklad, že jednou pro něj nebudou na prvním místě ani děti, které bude mít s tebou. ono se to totiž většinou opakuje. a už vůbec je zvláštní mít vztah s člověkem, který děti má a ten partner nebo partnerka tuto pioritu nerespektuje. to je "cesta do pekel"
15. Duben 2005 - 17:52
Obrázek uživatele Návštěvník
lea (anonym)
aha, tak to jsem do diskuze nic nového nepřinesla, už to tu bylo mockrát řečeno :)
15. Duben 2005 - 17:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Saša (anonym)
Marto, je vidět, že jsi opravdu ještě mladá, hloupá a sobecká holka. Rozhodla ses pro život s rozvedeným mužem, který má dítě - děti, tak to tak musíš brát. Pokud nejsi schopna to strávit a pochopit, že to jsou JEHO VLASTNÍ děti, najdi si bezdětného. Tobě (jako partnerce) vyhovuje, jak se chová ke starší dceři, vidíš jen to, že platí jen pár korun a dceru vidí párkrát do roka. Opravdu si myslíš, že to tak je správné?? Nebo je v pořádku jeho chování k mladší dceři, se kterou se setkává mnohem častěji, bere ji na prázdniny apod? Jak bys chtěla, aby se jednou, v případě že byste se rozvedli, choval k vašemu společnému dítěti? Bez zájmu, žádné dárky, směšné alimenty, setkání 3x do roka? Zkus si představit tuto situaci: jednou budeš mít děti, rozvedeš se a najdeš si nového partnera. Ten bude mít takové názory, jaké máš dnes ty. Taky dáš přednost jemu před dětmi?? (Nemluvě o tom, že děti by s největší pravděpodobností byly svěřeny tobě a nový partner by je viděl denně a ne jednou za 14 dní nebo párkrát v roce.) Pro svobodnou bezdětnou holku není tvoje situace jednoduchá, každá by měla zvážit, zda má na to, aby žila s mužem, který už má děti a co všechno s tím souvisí. Ty na to evidentně nemáš. Snad jednou, až budeš mít děti, pochopíš.
16. Duben 2005 - 14:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Laděna (anonym)
Souhlasím s předchozím příspěvkem. Marto, jak můžeš napsat, že žádná ženská by netolerovala, aby ji zanedbával kvůli cizímu dítěti. To není cizí dítě, to je jeho dítě! Kdyby to žádná ženská netolerovala, všichni rozvedení muži by už navždy zůstali bez ženských. Proč myslíš, že tomu tak není, protože naštěstí na světě jsou i tolerantnější a ne tak sobecké ženy. Píšeš: On měl na výběr, nikdo ho do vztahu se mnou nenutil. A tebe do vztahu s ním někdo nutil nebo nutí? Věděla jsi, že má děti a s tím jsi do toho vztahu šla. A tvoje slova, že musí vzít na vědomí, že tě kvůli dítěti nemůže zanedbávat, to je moc. Takže tebe nemůže kvůli svému dítěti zanedbávat, ale vlastní dítě má zanedbávat kvůli takové huse jako seš ty? Uvědom si, že on se rozvedl se svou manželkou a ne s tím dítětem. Manželka je už bývalá, ale dcera je stále jeho. Trochu tolerance by to chtělo, pokud toho nejsi schopna, najdi si muže bez dětí.
16. Duben 2005 - 15:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Vendy (anonym)
Marto,zkus se na to podívat ne z pohledu partnerky(ať už bývalé nebo současné),ale z pohledu toho dítěte.A ona ještě pořád dítě je.Měla svojí milovanou mámu a tátu a najednou se stalo něco,co nedokáže pochopit(nenamlouvej si,že to chápe).Táta od nich odešel a ona se s tím musela nějak vyrovnat.Nikdo na ní nebral ohled.Kdyby mohla volit,chtěla by mít tátu doma i za cenu hádek s mámou.Když se to po čase trochu uklidnilo a ona mohla tátu vídat,byla určitě šťastná že ho má a stýká se s ním a to dost často.V té době si vybudovali svůj nový vztah,který patřil jenom jí.A najednou jsi se vrátila ty.Rozbila jsi jí všechno,na co byla zvyklá .Její milovanej táta dává přednost nějaké cizí ženské.Jaké jsi měla dětsví ty,Marto?Měla jsi se svým otcem nějaký pěkný vztah?Musela jsi se o něj s někým dělit?Jak by jsi se zachovala,kdyby jsi byla dcerou ty?Já tě neodsuzuju,jenom bych tě chtěla víc pochopit a jestli o to stojíš,tak ti poradit.
16. Duben 2005 - 18:41
Obrázek uživatele Návštěvník
N (anonym)
Moniko, take mam s tebou soustrast. Myslim, ze tvuj pritel by se mel nekde poucit o spravnem rodicovstvi a mozna by jste meli zajit k terapistovi a dohodnout se jak to vylepsit aby vsichi byli spokojeni. To dite by nemel rozmazlovat.
17. Duben 2005 - 6:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Daniel (anonym)
Tak Marto, zajímalo by mne, co odpovíš na včechny vyřčené otázky. Hlavně na otázky Saši a Laděny. Nebo Ti už konečně ostatní otevřeli oči a Ty jsi pochopila, jak moc se mýlíš?Sám jsem rozvedený, mám syna. Nemohl bych mít partnerku jako jsi Ty, naštěstí moje přítelkyně to bere úplně jinak než Ty. Moniko, na Tvém místě bych zvážil, zda chci spojit svůj život s člověkem, který už nechce děti. Aby sis to za několik let nevyčítala.
17. Duben 2005 - 11:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Marta (anonym)
Tak koukám, jak jste se do mě pustili. No, alespoň tu není nuda. :-)Pokusím se odpovědět na vaše otázky a reagovat na vaše odpovědi.Myslím, že každý to má takový, jaký si to udělá. Vše je na domluvě a dohodě. Já jen píšu co mi vyhovuje. Je spousta žen, které děti z minulých vztahů bez problémů tolerují a spousta také ne. Máte pravdu v tom, že si to každý musí zvážit, jestli tohle chce nebo nechce tolerovat. Vy se tu chováte, jak kdyby právo na lásku a pozornost mělo jen to dítě. Proč bych byla se svým přítelem, kdyby se mi nevěnoval, kdyby mě neměl rád a upřednostňoval své dítě? Jak vám by se líbilo, kdyby jste se na svého přítele (manžela) spoléhali a on by vám při každé příležitosti dal najevo, že jste pro něj až ta druhá. Byla by jste nedej bože např. v nemocnici, potřebovala odvézt domů a aby se o vás staral a on dal třeba přednost výletu s dítětem, jak by vám bylo??? Přemýšlely jste o tom někdy?Já nebráním svému příteli dítě vidět nebo mu něco koupit, ale prostě je to už pro to dítě jen víkendovej táta a to dítě to musí pochopit. Je to tvrdý, já vím, ale čím dřív to to dítě pochopí, tím líp. Je jí 12 let, takže už není tak malá. Myslím, že ten problém je v tom, že 2 roky ho měla jen pro sebe (po rozvodu) a teď se musí dělit, přesně, jak to napsala myslím Vendy. Ale jak jsem již napsala, myslím, že to bylo dáno tím, že ona věděla, že nikoho nemá a tak jí bylo blbý říct, že k němu nepůjde. Kolikrát k němu nechtěla už tenkrát, když byli sami, protože je hodně rozmazlená a pokud jí někdo nabídl víkend na horách nebo jí třeba prarodiče od bývalé ženy naslibovali něco koupit, šla radši k nim. Takže ono je to tam takový divný. Myslím, že přítel jí dřív trochu nutil, aby šla k nim. Teď to nikdo nehrotí a to je ten rozdíl. Ona radši jezdí na víkendy s kamarády a má svoje zájmy a on má mě, takže jí tolik nenutí. To je spíš problém mého přítele, ale to asi patří do jiné diskuze.Vendy, moje dětství bylo v pohodě. Jsem taky z rozvedené rodiny, ale naši se rozvedli až když mi bylo 16 let a bráchovi 10 let. Byl to taky blbej věk, byla jsem v pubertě, tak by někdo možná řekl, že to ponesu hůř než malé dítě. Ale nesla jsem to docela dobře. Samozřejmě mi to bylo líto, ale nakonec jsem pochopila, že rodiče jsou lepší každý zvlášť, protože se nehádají. My s bratrem jsme po rozchodu zůstali bydlet u táty. On měl rodinný domek,kde jsme měli kamarády a chodili do školy, mamka si koupila byt. Možná si řeknete, že to je ještě horší, když odejte mamka, ale my tím nijak netrpěli. Táta byl fajn, staral se o nás, já mu pomáhala, s mamkou jsme se navštěvovali. S malými přestávkami jsem u táty bydlela do minulého roku, kdy jsem si koupila svůj byt. Vztah s tátou mám skvělej, ale nikdy bych mu nebránila v nějakém vztahu. Rok po rozvodu si našel přítelkyni s kterou byl 5 let a já i brácha jsme jí přijali v pohodě a chápali, že jezdí na víkendy s ní a na dovolené taky. Bráchu s sebou párkrát brali, já byla velká a už jsem nechtěla. Stejně je to teď, táta si našel novou přítelkyni, je s ní už 7 let a na důchod se k ní chce odstěhovat mimo Prahu. Víkendy i dovolený tráví s ní, bere ji do ciziny, k moři. Mě by nikdy nenapadlo říct ať za ní nebo s ní nejezdí ať jede se mnou nebo s bráchou. Prostě chci, aby nebyl sám a někdo se o něj staral. Asi je to tím, že jsem dospělá a brácha taky a už máme své životy. Mám ráda své rodiče, a občas se s nimi vídám, ale nijak je neomezuji, ani mamku. Oni mají své životy a já to chápu. Mám je ráda, ale nechci se na ně upínat, jsem samostatná. To vy asi nechápete. Vy se na své děti upínáte a proto asi pak nemůžete mít plnohodnostné vztahy. Je to ale každého věc. Každý má v životě jiné priority. Možná máte pravdu, že to poznám až budu mít své dítě. Myslím, že když jsou dva partneři co mají děti z předchozích vztahů, tak to asi oba překousnou, ale takhle, když je jeden bezdětný to jde hůř.Ještě by mě zajímalo, jaký máte názor na to, kdyby jsme se s přítelem vzali a měli naše společné dítě. Myslíte, že by omezil kontakt s dcerou, tak jako s tou první dcerou, když se mu narodila druhá? O to mi vlastně nejvíc šlo, asi jsem to špatně napsala. Nechtěla bych, aby moje dítě a mě zanedbával na úkor svých starších dětí. Nějaká pisatelka tu napsala, že pak se to mění, že chlap pak upřednostňuje svojí novou rodinu, máte s tím zkušenosti?Taky budu ráda, když mi napíšete, jak se vám žije s partnerem s dětmi z přechozích vztahů a jak často ty děti u sebe máte a co všechno jim kupujete, jak se k nim chováte, třeba mi to pomůže lépe pochopit celou situaci. Díky.
18. Duben 2005 - 9:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Vendy (anonym)
Ahoj Marto.Z toho co jsi tu psala,bych řekla,že máš celkem pohodový vztah s tátou a proto ho dopřeješ i dceři partnera.Akorát musíš tolerovat víc věcí,protože ty jsi to zažila jako 16tiletá,ale ona do stejné pozice dospěje až za 4 roky.Dej tomu čas.Pokud si šikovná,zaujmeš svého partnera natolik,že budeš na prvním místě.To vůbec neznamená,že by dceru odsunul.Vždycky tu pro ní bude a ty musíš být připravená i do budoucna,že jí pomůže,kdykoliv bude potřebovat.I finančně.Za pár let přijde jen na občasnou návštěvu a když bude něco potřebovat a bude si žít vlastní život.A ty si můžeš žít svůj život a klidně si miminko pořídit.Myslím,že tvůj partner se o vás postará.Pokud někdo upřednostňuje děti před partnerem,znamená to,že partnerský vztah přestává fungovat.Budeš muset hodně věcí překousnout,ale když někoho miluješ,tak se to dá.Měli by jste si o těchto věcech hodně povídat,v klidu,bez emocí.Povídejte si i s malou,měla by vědět co přesně cítíte.Komunikujte,pak se nebude bát říct,že k vám na víkend nechce.Prostě to nevadí a přijde jindy.A ty jí řekneš,kdy by jsi chtěla být s jejím tátou o samotě.Zkus být pro ní kamarádka,která dokáže jejího tátu v případě potřeby zastoupit.Za pár let dospěje a ty zjistíš,že si s ní popovídáš víc než táta,proberete holčičí věci a tvůj život může fungovat,jak ty sama chceš.
18. Duben 2005 - 11:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Marta (anonym)
Ahoj Vendy, díky za tvůj příspěvek. Myslím, že Ty jsi jediná, která mě pochopila. Možná jsem to i špatně napsala. Necítím k ní nenávist, spíš je to strach z něčeho nového nebo jiného. Taky nevím, jak dalece mohu zajít, jestli jí mám taky vychovávat a třeba jí požádat o pomoc v domácnosti, když je u nás nebo jí za něco napomenout nebo jestli to mám nechat jen na partnerovi. Dám ti příklad. Jednou si jí partner vzal a odvezl k rodičům, kde sám bydlel, než se nastěhoval ke mě. Já za nima přijela v sobotu odpoledne a měla tam spát. Ona byla zvyklá spát s přítelem v posteli, ale když jsem tam byla já, tak jí řekli, že bude spát jinde. Tak se naštvala a začala mít kecy. Přítel jí řekl, že to snad vydrží a že se nic neděje. Já nevěděla, jestli mám nějak reagovat nebo ne. Měla jsem sto chutí jí říct, že je rozmazlená a že doma mamince (která už od rozvodu domů přivedla asi 3 chlapi) taky neříká, že nemá spát s přítelem v posteli. Ale nemohla jsem, jen jsem byla zticha. Ona se pak omluvila, ale štve mě, že je tak rozmazlená a chová se, jak kdyby byla na All inclusive dovolené (jedna pisatelka to tady už tak taky vystihla). Nevím co s tím dělat. Myslí si, že on poběží pokaždé, když ona pískne. Na to se prostě nechci a nemůžu dívat. Chtěla bych to nějak usměrnit, ale nevím jak. Chápu, že jí v budoucnu pomůže a bude k nám chodit na návštěvu, to mi nevadí. Ty máš dítě? Nebo takovou zkušenost? Myslíš, že když s ním budu mít mimi nebude ho ochuzovat? Myslím o lásku a finanční podporu, když bude mít rád a podporovat i dítě z předchozího manželství?Díky za rady. M.
18. Duben 2005 - 11:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Vendy (anonym)
Neboj,tvoje miminko ochuzovat nebude.Vypadá to,že je to chlap co umí mít rád a miminko je k zulíbání.Spíš budete mít trošku problém na to připravit malou princeznu.Já vím,že se ti teď zdá rozmazlená,možná je jako její maminka a to jí na oblíbenosti taky moc nepřidá,ale ona za to nemůže.To si vždycky říkej.To,jaká je,je zásluha jejích rodičů.Obou.A ty se stím musíš smířit a hlavně jí nezačít předělávat.Kdyby to bylo dítě třeba tvojí kámošky a ty jsi ho musela vychovávat,měla by jsi k ní vztah úplně jiný.Takhle jí pořád vnímáš jako sokyni.Když jste chtěli spát spolu,měli jste to vy dva probrat a malé to vyvětlit.Proč to tak je,že jí v žádném případě táta nepřestal mít rád.Mohli jste jí koupit velkého plyšáka,aby nebyla v posteli sama.Ona si taky brání jenom to svoje.Začni se chovat tak aby ani ona v tobě neviděla sokyni a začala tě brát jako kamarádku.Zkus jí doma zapojit,aby ti s něčím pomohla a pak jí pochval,jak je šikovná.Dělěj všechno po dobrém,s partnerem by jsi se měla domluvit,že zlobit se a trestat bude on.Nejvíc záleží na vás dvou,jak se k tomu stavíte.Kdyby jsi jí něco nedovolila(záměrně nepíšu zakázala),musí partner stát při tobě a ne to povolit.I když s tím nebude souhlasit,promluvte si o tom,ne před ní a pak to můžete spolu změnit.Víš,já už mám tohle za sebou.Dnes jsou obě holky dospělé,když přijdou pokecáme,dáme vínko,občas se jim dá nějaká koruna a je to v pohodě.S partneren mám krásný vztah a žijem jeden pro druhého.
18. Duben 2005 - 12:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Marta (anonym)
Ahoj Vendy,jsi fakt moc hodná a chytrá. Je vidět, že z Tebe mluví zkušenost. To ty ostatní mě jen odsoudili a nedokázeli se na to dívat i z mé strany a spíš poradit, jak se s tím vyrovnat.Pokud to není moc soukromé, mohla bys mi napsat, jak jsi to prožívala Ty, hlavně ze začátku a jestli máš taky své vlastní děti nebo jen ty partnerovi. Problém je asi v tom, že nevím, jak se s tím vyrovnat a taky nevím, kam až můžu zajít a jak se v určitých situacích chovat. Taky se bojím, že pokud by došlo k nějaké rozepři, bude partner stát na straně dcery. Je fakt hodně rozmazlená a to je asi velký problém. Bojím se, že až půjde ještě víc do puberty, bude to ještě horší. Jestli chceš, můžež mi napsat na e-mail: Marta-Z"seznam.cz Budu ráda, jsi fakt moc fajn. Díky M.
18. Duben 2005 - 13:19

Stránky

Přidat komentář