1056 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Je mi smutno

10. Září 2018 - 0:04

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Katka (anonym)
Ahoj,můj problém je už od mala, že si často připadám úplně opuštěná. Nevím, jestli to je tím, že ke mně byl tatínek vždy odměřený a nedával mi najevo lásku. Zamilovávala jsem se pravidelně už od školky do nějakého staršího muže a tan pro mě měl vytvářet tu lásku a bezpečí. Vždy tento způsob ale selhal. Do 14-ti let o mě starší muži nejevili zájem, poté jsem s nimi chodila, pak žila a vždy jsem si připadala s nimi i bez nich strašně opuštěná. V současném vztahu (přítel o 23 let starší) si tak připadám taky. Přemýšlím, jestli je to problém toho vztahu - vůbec mi neříká ani nijak nedává slovy ani doteky najevo, že mě miluje. Nebo jestli je to problém ve mně - jestli se mám naučit být spokojená sama se sebou - bez druhých. Ale jde to? Být v neuspokojivém vztahu nebo úplně sama a při tom být šťastná?Díky za odpovědi.pa Katka, 24 let
24. Srpen 2004 - 14:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Káťa (anonym)
Ahojky!Jestli se takto cítíš už dlouho, tak s tím asi tvůj přítel nemá moc společného. Bude to v tobě. Něco tě podvědomě trápí a nevíš co to je. Chtělo by to na to nějak dojít.Když budeš ty sama se sebou spokojená a vnitřně šťastná, bude to všechno jednodušší.Možná potřebuješ přítele, který ti bude dávat lásku najevo častěj. Možná máš nějaká deficit z mládí.I když chlapi to většinou moc často právě neříkají. Ze začátku ano, ale později už ne.Pokus se mít víc ráda a být se sbou spokojená. Mít vnitřní klid dělá hodně.A tvůj přítel zná tvůj problém? Jestli ne, tak by jsi mu to měla možná asi říct.Držím Ti palce.
24. Srpen 2004 - 14:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Claudia (anonym)
Cauky, taky je mi moc smutno, protože nemám žádného kluka už hrozně dlouho (naposledy v 18), mám 24 let a nedávám si už žádnou šanci. V mladším věku jsem se s rodiči často stěhovala a měnila školu, takže s kamarády jsem na tom taky hodně bídně. Mám sice svůj byt, dobrou práci a skvelou rodinu, ale stastná nejsem. Nemám ani moznost se s nekym seznamit. Bydlim na mensim mestě, kde se nedá nic moc chodit ven (ani s kym) a v práci je samej babinec. Rikaji o mě, ze jsem hezka a kluk se me proto boji oslovit, ale vidim spis taky problem v tom, ze jsem trochu stydliva a neprubojna, proste pro me hrozna kombinace. Jsem fakt zoufala a nevim si rady, pripadam si jak v zacarovanym kruhu. Poradte mi nekdo, co by delal na mém miste. Svym nejblissim vzdy poradim a pomuzu, ale sobe mi to nejak nejde. Mejte se hezky
24. Srpen 2004 - 19:34
Obrázek uživatele Návštěvník
katka (anonym)
Ahojky,příteli jsem už několikrát říkala, že je mi s ním smutno - když mě ani nepohladí, neobejme, nedá mi pusu. Večer usínáme každý na své straně postele, bez dotyku. On na to říká, že bych se chtěla jen muchlat, že chci pořád slyšet, že mě miluje - a to že on dělat nebude, že se to prý nemá říkat moc často a že když nemá potřebu se mě dotýkat, tak se k tomu nebude nutit. On to prý k životu nepotřebuje, pořád se dotýkat.Mně to ale strašně chybí, připadá mi, že mu na mě nezáleží. na to mi zas říká, že se láska projevuje skutky a ne slovy. Tak nevím. Při tom jsem myslím hodně atraktivní, stále dostávám nabídky od jiných mužů, ale já bych chtěla mít hezký vztah s ním...pa Katka
24. Srpen 2004 - 19:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Demi (anonym)
Vis Katko,ted je to fajn.Az ti bude 40,tak tvemu partnerovi 63. Nebude mu do skoku. Avsak vyjimky existuji,viz Ch. Chaplin. Nemyslim,ze bys predelala 47 chlapka.A to co se ti ted na nem nelibi, tak 100 x vynasob.Tak silny to casem bude...Zvaz,jestli je to ten pravy...
24. Srpen 2004 - 22:43
Obrázek uživatele Návštěvník
b. (anonym)
Ahoj Katko.Proč setrvávat ve vztahu ,ze kterého je Ti smutno?A navíc s tak starým oproti Tobě chlapem?Zvlášť když píšeš,že o Tebe mají zájenm jiní?Vykašli se na něj,lepší to nebude,s přibývajícím věkem horší a horší.Já jsem si ve 33 brala o 13 let staršího,ten byl naopak natolik sexuálně aktivní,že měl i mnoho jiných vedle mne.Taky mi z toho bylo smutno.Dneska se v duchu musím smát,je mi 54,mýmu dědulovi táhne na 67 a sedí u televize a kňourá co všechno ho bolí.Takže na starý kolena bys takovýmu dělala ošetřovatelku.Já vypadám mladší než jsem ,po padesátce sice mám taky už spoustu neduhů,ale věř,že pohled na toho dědulu ve mně vyvolává střídavě smutek a smích.Je Tě škoda,najdi si takového,který Tě dokáže udělat šťastnou,vždyť si to zasloužíš.Za zamyšlení taky stojí,jestli tomu Tvému ještě stojí,velká většina mužů je v 50 se sexem v koncích.Už se těším,jak mi to tady ti hypersexuálněaktivní nandají.Ale já to píšu pro Tebe.
24. Srpen 2004 - 22:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Tom (anonym)
Taky mě chybí pohlazení od té, kterou miluju (občas si říkám, jestli nejsem vadnej nebo divnej, že chlapi tohle asi nepotřebujou). Neřeším to, ona se chová podobně jako Katka popisuje, ale je mi z toho smutno. A možná jsem vážně divnej, ona mě přehlíží jak krajinu, ale já nemám sílu si něco začít s někým jiným nebo se s ní rozejít. Tak se trápím a domluvy nepomáhají, vždycky když ji obejmu mám pocit, jako zloděj, co potají něco krade.
24. Srpen 2004 - 22:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Proč vždycky chceme to, co nemáme? Taky mi už nějaký čas chybí někdo, kdo by mě měl rád, kdo by mne pohladil a s kým bych večer usínala:( Stejně jako všem tady i mně je smutno...
25. Srpen 2004 - 9:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Lida (anonym)
Me je taky smutno,hlavne pres den,kdy jsem sama doma.Nasla jsem si pritele v USA,kdyz jsem tu studovala.Pritel je moc pozorny,mily,neustale me pusinkuje...proste ideal.Ja jsem doma,on je cely den v praci.Mam na co si pomyslim a stejne nejsem stastna.Bez rodiny,bez kamaradu...s pritelem.Zavidim kazdemu,co je blizko sve rodiny.Je mi smutno!
25. Srpen 2004 - 16:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Jaroslav (anonym)
Je mi také někdy smutno. Je mi už 32 a mám smůlu na ženský. Už bych taky chtěl mít rodinu, nebýt sám. Tak kdyby se "náhodou" nějaká našla, tak se může o mě dovědět víc na www.vlockovofotoalbum.aktualne.cz a třeba se mi ozvat.
14. Září 2004 - 20:28
Obrázek uživatele Návštěvník
kika (anonym)
Jaroslave, dívala jsem se na tvé stránky a jsou přinejmenším zvláštní, alespoň pro mne. Píšeš , že by jsi nenechal očkovat svoje děti- ale proč proboha? Své děti by jsi chtěl vyučovat sám doma. Inspirovala tě kniha Poselství Grálů .Připadá mi to jako kdyby jsi byl v nějaké sekteě.
15. Září 2004 - 10:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Janka (anonym)
paci sa mi ta stranka:)je to pekne, ze tak vytvaras zaujimave veci, mas svoj nazor, taky slobodomyselny clovek ako ja, pa
15. Září 2004 - 10:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Radka (anonym)
Me se ty stranky libi moc.
15. Září 2004 - 16:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Radka (anonym)
Kiko, ja taky nechci ockovat sve deti a taky je chci vyucovat doma nebo jinou nez klasickou metodou. Myslis, ze musime byt v sekte? A proc jako? Protoze slepe neposlouchame nesmyslne diktaty spolecnosti a radsi vice naslouchame prirode? Zkus si zjistit, co do Tebe vlastne pri ockovani vpichujou a jake dusledky to muze mit.
15. Září 2004 - 16:57
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Radko, jak se Vám to daří - to odmítání očkování? Je to složité u těch povinných očkování, že. Mějte se skvěle.
15. Září 2004 - 18:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Radka (anonym)
Pro j.: ja jeste deti nemam, ale uvedomuji si, ze to bude slozite. Nevim, jak by to bylo, kdybych porodila v jine zemi (mam tu moznost), kde to neni povinne a pozdeji, kdyz bych se vratila, jestli by me nutili do ockovani dodatecne. Jinak se omlouvam, ze se tu vyjadruju k ockovani, tema je trochu o necem jinem.
15. Září 2004 - 18:33
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Díky za odpověď. Jak by to bylo v tomhle případě, taky nevím. Možná poradí Jaroslav.
15. Září 2004 - 18:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Adriana (anonym)
A v ktere zemi ockovani deti neni povinne, Radko?
16. Září 2004 - 0:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Radka (anonym)
Pro Adrianu: Mrkni na iham.cz/ock_prehled_eu.php
16. Září 2004 - 2:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Radka (anonym)
Samozrejme, ze pred iham patri www.
16. Září 2004 - 2:13
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Pěkné stránky, díky!
16. Září 2004 - 8:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Radek (anonym)
Móc pěkné. Tzv Parcifal, synátor jedné herečky Marušky která si vážila soli, tak ten začínal podobně. Samé zásadní postoje, alternativní způsob života (sem tam pohulit trávu) a pak zblbnul mraky lidí na novou svobodnou zemi. Ostatně v televizi o tom byla aférka. Děvčata se zdravým rozumem podvědomě cítí, že s tím Jaroslavem není něco v pořádku a proto je pořád sám. No, která by taky chtěla balit miminko do mechu, chodit furt pěšky, krmit se zrním a kozím sejrem a každou sobotu prodávat u silnice ty prima spirálky. To nepíšu o zákazech stýkání s rodičema, protože ovlivňují negativně konzumníma a konformníma názorama jeho potomka a očkují proti němu manželku. Ale třeba je Jarda jenom hodnej kluk, kterej si myslí, že tím svým zvláštním způsobem vnímání světa bude pro ženy zajímavější. Jenže, ono je to asi trochu jinak.
16. Září 2004 - 22:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Mravní hlídka (anonym)
Jarda - je ideově tápající úchyl, který zaslouží zbičovat do bezvědomí a poté poslat makat do těžkého průmyslu. Vězte,že tam by ho přešli roupy :-) Takže,není nic překvapujícího,že o babu nezavadí,tedy o normální holku. Ale může doufat,že jednou narazí na nějakou podobně dezorientovanou intelektuálku... ;-)
17. Září 2004 - 2:10
Obrázek uživatele Návštěvník
klára (anonym)
Mravní hlíídka už dorazila, ještě chybí zkopaný a bude to komplet:-))
17. Září 2004 - 8:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Mravní hlídka (anonym)
Nahlížím,že: Klára by byla ideální partnerka pro Jardu. :-))
18. Září 2004 - 0:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Anba (anonym)
Chtela jsem si taky zaskuhrat jak je mi smutno ale konec tohodle fora me celkem pobavil. problem nevyresil, ale usmev vyvolal. no... tak se skorpete, nebot co se skadliva, to se rado miva :-)
3. Červen 2005 - 12:48
Obrázek uživatele Návštěvník
blueblueblue (anonym)
Jaroslav je normální člověk na rozdíl od vás - Jaroslave je to správná cesta, taky se o to snažím ahoj čtenáři.
3. Červen 2005 - 14:59
Obrázek uživatele Návštěvník
jn (anonym)
Jeste chci napsat zpatky Katce a Claudii, taky jsem se citila (citim) jako vy, byla jsem u psych. kde mi rekli ze je to deprese, pravdepodobne ma koreny v detstvi. Co mi mj. poradili, byla na pohled uplna "blbost". Rekli mi abych si kazdy den vyhradila nejakych 10 minut ke psani deniku, neni pry dulezite co si budu zapisovat, ale dulezita je pravidelnost. Kdyz pry vytrvam, tak za nejaky cas prijdu na to co me trapi, a take usetrim za chozeni k terapeutovi. Kdyz jsem to po nejake dobe zkusila, tak to pak opravdu zacalo fungovat. (V mem pripade jsem prisla na to ze muj problem nebyl v tatovi, ktery je podobny tvemu, Katko, ale problem je v me mame, ktera me mela nechtene, a tak mi to stale "vycitala", a proto jsem se citila nejista a nespokojena ve svych vztazich.) Jen chci napsat, ze jsem opravdu dosla k jadru problemu, jenom "hloupym" psanim deniku, a ted je to takovy muj prijemny zvyk, citim se jaksi spokojenejsi a klidnejsi. Ted si vzpominam, ze na pocatku jsem citila takove mensi (anebo vlastne vetsi) "zhorseni" deprese na pocatku. Zkuste to, za pokus nic nedate, a napiste mi zpatky, jak se mate, drzim palce.
3. Červen 2005 - 19:43
Obrázek uživatele Návštěvník
ester (anonym)
Nedávno jsem se vdávala a po pěti letech chození s partnerem to bylo zase všechno moc krásný, byli jsme jako znovu zamilovaní, řikal mi často, jak moc mě miluje, byli jsme oba hrozně štastní, všechno bylo nádherný ... ale už se to zase bohužel vrátilo do starých kolejí. A z toho je mi smutno :o( Možná si stěžuju neprávem, protože s mým (teď už) manželem se k sobě chováme moc hezky, usínáme si v náručí, často se k sobě tulíme, dáváme si pusy, je to vlastně hrozně hezký, ale chybí mi ta intenzita jako byla na začátku vztahu nebo čerstvě po svatbě ... asi jde jen o zvyk, protože sotva bychom vydrželi pořád cukrovat, když spolu bydlíme a jsme spolu každý den. Ale cítim, že bych chtěla dítě, abych mu mohla dávat všechnu tu lásku, co v sobě cítim ... to bude možná ten hlavní důvod, proč je mi smutno.Jinak ještě k deníku: píšu si ho už deset let a vážně už mi mockrát hodně pomohl. Vypsat se ze všeho je obrovská úleva, člověk si setřídí myšlenky a mívám pak pocit, že na nic nejsem úplně sama, když si můžu zapsat i ty nejtajnější myšlenky, trable nebo i radosti. Takže psaní doporučuju ;o)
10. Červen 2005 - 11:24
Obrázek uživatele Návštěvník
jn (anonym)
Mit miminko jsem se bala, protoze se mi zdalo ze na to nemam, financne a psychicky, nevedela jsem na cem jsem s tim svym apod. Ted v 35ti jsem do toho vlitla tak trochu z nerozvaznosti, a ted jsem nejstastnejsi clovek na svete. Nemam cas na denik, ani na nic jinyho, s manzelem se snazime a jsme stastni. Mozna je to ta priroda, kdyz zenska nema dite v pravou chvili (kdyz je jeste mlada), tak zacne neco schazet. Ted bych nejradsi vratila cas. Mohla jsem mit deti dve, i manzel rika to samy. Predtim jsme byli sami, sice jsme si mohli "uzivat", chodit spat v 6 rano a mit kamarady, ale ja bych nemenila. Mejte holky dite, pokud vam "neco" chybi, k tomu prece tady na tom svete jsme!
10. Červen 2005 - 17:02

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama