1235 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Aja (anonym)
A mluvil jsi o tom se svoji pritelkyni? treba ti chce dat prostor, abysis uvedomil, jestli ji milujes, ale treba chce prostor pro sebe, pro ujasneni svych citů. Můzes nad tim ted premysles, ale stejne to bez komunikace s ni, nevyresis, anebo, coz je strasne tezke, zapomen .... jenze to se lehce rekne a hur udela. Z mé zkusenosti: s pritelem jsme "opet" spolu. Nekdy mi prijde, ze me opravdu zkousi a chce si byt jisty ze ho miluju. Je zvlastni, ze mi rika, ze me nemiluje, ale pritom jsem jeho zlaticko, velbloudek :) prdisek ... no vzdyt to znate, obejme me, tuli se. Dokonce jsme se spolu stravili prijemny vikend. Ale ja v sobe mam zvlastni pocit neuspokojeni. Obavu, ze to uz nikdy nebude to spravne. Nazory lidi jsou ruzne, nekdo rekne: nema cenu lepit rozbity dzban a nekdo naopak, ze kdyz se dali znovu dohromady, bylo to jeste lepsi nez pred tim ... treba oba budeme mit stesti a postihne :) nas ta druha varianta.
6. Září 2006 - 12:10
Obrázek uživatele Návštěvník
D.pro A. (anonym)
No jasne ze to neplati vzdycky ale casto jo viz tento prispevek z jine diskuze /tak asi jsem to myslela/: 6. 9. 2006 15:02:37, Helena Vím moc dobře, že vyhrává ten, kdo má rád míň. Ale citům prostě neporučím. A proč o tom vůbec uvažuju? Protože i přesto všechno jsem v tom vztahu vlastně spokojená, se všemi ostatními to v porovnání s tímto bylo o ničem /není to můj první dlouhodobější vztah/ a samozřejmě v tom značnou roli hraje i to, že jsme už svázáni investováním do společného bydlení a hlavně strach z hledání na prahu třicítky někoho dalšího, koho třeba hned tak nenajdu jestli vůbec. Nejít přímo o mě taky bych poradila rozchod, ale mě se to tak jednodušše nejeví. Zřejmě bych napřed potřebovala potkat někoho jiného, jinak se obávám, že se nerozhoupu..
7. Září 2006 - 6:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Moina (anonym)
Ajo, já svého současného přítele také nemiluji, řekla jsem mu to, ale to neznamená, že bych se k němu nemohla chovat tak, jak Ty píšeš o svém příteli. Taky se k němu přitulím, trávíme spolu volný čas, ale z mé strany je tam velká citová prázdnota. Nemůžu říct, že ho nemám ráda, ale NEMILUJU ho. A jak to vím? Mám možnost srovnávat s opravdovou láskou, kterou jsem cítila a cítím ke svému ex, ale to je na jinou debatu..... Znovuobnovení vztahu - no, to je hrozně individuální záležitost. S láskou mého života jsme se dali opět dohromady po osmi letech, bylo to nádherné, romantické, začali jsme spolu bydlet, plánovat budoucnost..... No a pak najednou blesk a rozchod. Mohu říct, že nikdo jiný v tom nebyl, ale jak já říkám, lidé se v zásadě nemění, takže se znovu projevily problémy, kvůli kterým jsme se rozešli po prvé. Nicméně, přeji Ti, aby to právě Tobě vyšlo lépe.....
7. Září 2006 - 7:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Pro ty, co veri (anonym)
Nevim, jestli je to zrovna vyhra odchazet ze vztahu kvuli jinemu vztahu. Ten prechod je dost slozity, protoze clovek nemuze neporovnavat. Zkratka jste nejakou dobu (treba i nekolik let) zvykly na urcity chod ve vztahu, na urcite ritualy, ktere najednou bud vubec nejsou, nebo jsou uplne jine. Nekdy to muze byt prima, zvlast kdyz vas ty stare ritualy stvaly, ale nekdy je ezke rozlisit, jestli v tom novem vztahu je neco spatne, nebo je to proste jen jine. Ten zmatek, kterej ma pak clovek v hlave, je dost ubijejici...porad musi premyslet, jestli neudelal chybu, jestli ten novy partner je skutecne lepsi. Kdyz jsem se po takove zkusennosti vratila zpet ke svemu priteli, mela jsem takovy jednoznacny pocit, ktery b se dal charakterizovat asi jako: "tak a uz jsem zase doma" :o) I kdyz to bylo tezke a neslo to spoustu konfliktu, tak to stalo za to a svete div se, vyslo to, funguje to a je to jeste lepsi nez driv...a to o hodne. Ovsem priznavam, ze byt to naopak, kdyby on byl ten, ktery utekl a pak prisel zpatky, nevim, jestli bych nebyla moc hrda na to, abych ho vzala zpet. I kdyz mozna ze laska tu hrdost bohate prekona...kazdopadne zazit bych to nechtela.
7. Září 2006 - 11:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Janina (anonym)
Ten posledni prispevek me velmi zaujal. Strasne moc mi to pripomina me, mam to nejak podobne, a fakt nevim, jak postupovat. Mohu se te zeptat, jak dlouho si byla z minuleho vztahu pryc? Predpokladam, ze jsi mela nekoho jineho, a asi to znamena, ze o tebe byvaly partner stale stal.
7. Září 2006 - 13:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Aja (anonym)
Moina ... vis, on me strasne moc miloval, vydrzel se mnou opravdu hodne, je na nem videt ze by chtel, a ja si nic jineho nepreji, aby me zase miloval jako driv, ale ..... ted proste nemuze prekonat v sobe pocit, jak jsem se k nemu chovala. Clovek se muze znovu zamilovat do stejneho cloveka, i me se to stalo ... nekdy si rikam jestli to ma cenu trapit sama sebe a jestli by nebylo lepsi se s nim rozejit a pobrecet si .... zapomenout
8. Září 2006 - 8:32
Obrázek uživatele Návštěvník
petr (anonym)
Ahoj, resim ted uplne to same :( Rozesla se smnou pritelkyne po 3 letech.. Vim ze za to muzu ja protoze jsem se ji nevenoval.. Nedaval jsem ji najevo lasku, nemazlil jsem se sni, nechtel jsem byt s ni kdyz si to moc prala a naopak kdyz ona nechtela a ja ano tak jsem byl urazeny. Ve vztahu byl stereotyp nic jsem nechtel vymyslet co by se dalo podnikat atd.. byl jsem proste vul.. Az po rozchodu jsem si uvedomil co pro me znamena. Vedel jsem uz od zacatku naseho vztahu ze chci jen ji a zadnou jinou.. chtel jsem si ji vzit, mitr s ni deti.. Jenze jsem se ji to bal rict, protoze to byl jeji prvni dlouhy vztah, prvni sex, prvni opravdova laska.. a ja se bal ze si bude myslet ze na ni mam moc velke naroky a ze ji budu chtit vlastnit nebo tak.. nebyla to pravda ale bal jsem toho ze si to bude myslet.. Moc Bych ji chtel zpatky a dokazat ji ze jsem se zmenil a uvedomil si sve chyby atd.. ale ona me nechce a ja na ni nechci tlacit protoze to uz jsem nevodmky delal a bylo to jeste horsi.. Navic jsem se dozvedel ze ma kamarada ktery se take rozesel s pritelkyni a jsou stale spolu a dostavaji z toho jeden druheho.. no a nakonec jsou pry spolu to mi rekl duverne muj kamarad ktery s nim o tom mluvil.. vypadala pry stasne a spokejene.. zarila jako slunicko atd.. Jedine co si preji je byt s ni a doakazat ji zmenu.. Mozna mam ruzove bryle ale doufam ze je to jen naplast za me a je stastna protoze jsou na stejne vlne atd.. Napiste mi prosim svuj nazor.. jak rikam nechci jinou, miluju ji a to moc :(
11. Září 2006 - 14:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Martin (anonym)
Opís si ten svoj text čo si tu napísal,alebo jej to jednoducho povedz.Pokia? sa už zapozerala do toho druhého,už to nemá cenu ďalej sa snažiť.Radšej to preplač a pretrp.Ale ked si ju ten druhy este ako tak nezískal,máš este možnosť,ale to musíš o ňu bojovať!!!Prist za ňou,rozplakať sa ako malé dieťa bez všetkej hanby a ak by sa aj tak po tomto všetkom nechcela nejakým spôsobom vrátiť k tebe,je to stratené..............
11. Září 2006 - 23:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
To bych moc rad, prakticky to same jsem ji poslal v dopise se 7 ruzema.. uz jsem ji napsal co jsem si uvedomil, ze jsem delal spatne.. Nechci ji ji to rikat ikdyz bych moc rad, ale radsi bych ji to dokazal. Dalsi vec je, ze jsem na ni nevedomky dost tlacil pres pocitac (icq) atd.. nechci uz udelat dalsi chybu.. citim ze mam posledni sanci.. Rad bych aby si uvedomila sama jestli ji schazim a jestli mi da prilezotst ji dokazat zmenu:(
13. Září 2006 - 12:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Já se s přítelem rozešla ze stejného důvodu, měla jsem ho strašně ráda, ale připadalo mi, že se snažím udržovat vztah jen já...! Když jsem si moc přála aby přijel, tak nepřijel... nebo nechtěl měnit stereotyp, žádný výlet, nic nechtěl podnikat...Ale měla jsem ho ráda strašně moc, tak jsem mu dala ještě šanci, s tím, že se prostě uvidí a když to nepůjde, tak nepůjde. Teď jsme maximálně spokojení, nastala změna, společně výletujeme, plánujeme OBA - i přítel, kdy se uvidíme a podobně. Prostě rozchod pomohl k tomu, aby prohlídnul a jen proto že jsem ho měla moc ráda, jsem mu dala šanci. Teď už myslím, že závažnější krize nehrozí, i když nikdy neříkej nikdy. Připadá mi, jako bych vstoupila do nového vztahu:-))
13. Září 2006 - 18:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Dodatek - já podvědomě doufala, že dojde ke změně, tak jsem zariskovala, ale jestli Tvá přítelkyně už udělala konečné rozhodnutí, tak s tím asi bohužel nic nenaděláš:(... To by se asi musela ozvat rovnou a ne až po dlouhé době... nevím, tak hodně štěstí...
13. Září 2006 - 18:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Můj kamarád se dvakrát oženil a rozvedl s tou samou ženou.Jeho problém byl alkohol.Snad by se vzali i potřetí nebýt toho že zemřel.Byl to jinak velice hodný člověk a lidi rúzných věků, ho měli rádi.Ale neradím ti to,tato zkušenost je nepřenosná.
13. Září 2006 - 23:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Tak v toto same doufam ja.:(
14. Září 2006 - 8:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Lukas (anonym)
Chodim s jednou holkou uz pres 1/2 roku v posledni dobe nam to neklape a myslim ze,je zamilovana do byvaleho.Ja mel pred tim take partnerky ktere jsem mel rad a nikdy jsem nezarlil az ted teprve na ni.V pondeli jsme se rozesli tedy ona semnou a ja ji v utery vecer dostal zpatky mam s toho urcitou radost mam ji hodne rad a dokence jsme se pred casen zasnoubili ale ja citim ze to uz neni ono dost na me kasle a mam pocit ze miluje byvaleho.Co mam delat?
22. Září 2006 - 20:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
sama nevim jak Ti poradit.
22. Září 2006 - 21:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Alča (anonym)
Byla jsem s přítelem skoro čtyři roky.Za tu dobu jsme byli několikrát rozejití,teď jsem pů rolu definitivně od sebe a když se ohlídnu zpět,tak si říkám,že možná byla chyba vracet se zpět hned po tom prvním rozchodu.Ale člověk si tohle všechno asi musí prožít,bez toho by ten život nestál za nic:)Nezadaných holek a kluků je dost,tak netruchlete,ono to přijde:))
24. Září 2006 - 18:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Robbie (anonym)
Se mnou se rozešla přítelkyně po 8mi letech,vlastně ji docela chápu a taky si moc jako ty přeji, aby se mi vrátila. Říká se, že naděje umírá poslední, ale rozhodně se nevnucuj a nedolejzej. I mě se to těžce říká, ale, co když si mezi tím najdeš někoho lepšího? Zkus to vydržet, hlavně jez a zkus se bavit i jinak, než že na něj budeš pořád myslet. Věř, že vím o čem mluvím, já jsem na tom taky blbě. Každé ráno probrečím a všude ji vidím, protože jsme spolu bydleli, víš. Ale snažím se o sebe dbát, co když se někde potkáme a ona se do mě znovu zamiluje. Zkus si to představit u tebe stejně. Že by jsi se mu asi moc nelíbila neudržovaná a třeba i vychrtlá. Promiň, ale snaž si udržet svou důstojnost, chápeš. To je má ubohá rada, v podstatě jsme na tom stejně. Klidně mi na piš, jestli se ti bude chtít na: shockwave"t-email.cz To kdyby ti bylo fakt hrozně, já vím, jak ti je. Drž se a zatím pa. Rob
1. Říjen 2006 - 14:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Maruna (anonym)
Mě aši strašně moc hrabe...před rokem jsem ukončila dlouholetý vztah, cítila jsem se v něm svázaná, že jsem si nic neužila, že bych mohla mít někoho "lepšího". Z počatku mi bylo fajn, myslela jsem si, jak jsem neudělala dobře. Ted po roce zjištuji, ze on je clovek pro zivot, ze je to partner, o ktereho bych se kdykoli mohla oprit, prijit za nim s jakymkoli problemem a on me v tom nenecha. Tak proc jsem nebyla spokojena, vyvolavala hadky pro tyto duvody - je spatne obleceny, rika blbe vtipy ve spolecnost, hrozne jsem se za nej stydela a prala si umet odejit. Kdyz jsem to dokazala, tak zase jsem nespokojena a touzim po jeho naruci, touzim se u neho vyplakat a aby mi rikal, ze zas vsechno bude v poradku. Ale kdyz jsem byla s nim, tak ve me byla velka tenze, snaha uniknout, nerada jsem se s nim libala, ale rada sexovala, je to divne. Spis mam problemy sama se sebou, soustavne nespokojena, nemam se rada, prilis narocna...nevim, mam velky strach, ze nenajdu partnera k sobe, k me povaze, pesimistickemu pohledu na svet. Jsem velice kriticka, ke vsemu a vsem, mam nizke sebevedomi, ktere neodpovida realite, prilis se podcenuji - tot slova psychologa. ale co s tim, jak se zacit mit rada?
1. Říjen 2006 - 18:57
Obrázek uživatele Návštěvník
radek (anonym)
řešení je najít si velmi dobrého "homeopata" , který ti pomůže zvládnout tyto "negativní" pocity a z nich vyplývající chování
1. Říjen 2006 - 23:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdenka (anonym)
Jak bych se měla zachovat, když cítím, že po 5 letech vztahu, to najednou není ze strany přítele to co dřív. On je rozvedený, v péči má 3 děti, které jsou pro něj alfa a omega a jelikož děti jsou ve věku, že se bojí, že jim nejspíš otce chci "ukrást", vedou proti mě boj, kritizují mě, dávají mu ultimáta a přítel není schopen rozumně soudit a zastat se třeba i mě. Dává dětem ve všem za pravdu a já ať se snažím jak se snažím, když ho děti doma popíchnou, všechny výčitky a chyby on vychrlí na mou hlavu. Přitom mu pomáhám v hospodářství, i s domácností - uvařit, uklidit, vyprat, dělám co si vzpomene a co mu na očích vidím. Mám ho strašně moc ráda, proto je těžký říct si, tenhle vztah nemá cenu, tady budeš stále za služku a nikdo tě neocení. Když jsme s přítelem sami rozumíme si, nemáme v ničem jiném problém a neshody, akorát v tom, že on příšerně nadržuje dětem. Což jednou stranou chápu, jsou bez matky, ale nejsou to mimina 17,16,14. Jsou akorát náročný, líný a nejspíš se bojí, že by s tím, že by si mě přítel nastěhoval do bytu a vzal přišli o výhody a museli se o něco dělit se mnou. Jinak si to nedovedu představit. Vyhovuje jim, abych jim posloužila, sle pak zmizela. Nevím jak to řešit, děti moc nekomunikují, s přítelem nás nenechají ani o samotě, aby slyšeli vše co si povídáme. Jenže já ho mám ráda, on mě taky. Jenže pořadí je takové: děti, děti, děti, pak dlouho nic, pak zaměstnání, pak já. Bojím se abych vlastně za pár let nezjistila, že jsem sama, že nemůžu co ničeho mluvit, protože budou děti, vnoučata, práce a pak někde já.
12. Říjen 2006 - 7:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Zuza (anonym)
Zdenko ,utec driv nez bude pozde !!
12. Říjen 2006 - 8:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdenka (anonym)
Zuzko, děkuju, za odpověď, ale bojím se že na tvojí radu nejsem vůbec připravená. Mozek mi to asi říká taky, ale srdce je nějakého jiného názoru. Mám toho chlapa ráda. Ale asi se nezmění,že? Máš nějakou podobnou zkušenost?
12. Říjen 2006 - 13:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Zuza (anonym)
Zdenko mysli sama na sebe a pak na ostatni,jako to delaj vschni v tvem okoli,co te maji tak radi!:-( Cas leti a za par let si reknes,mela jsem to za potrebi!!
12. Říjen 2006 - 15:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Aja (anonym)
Zdenko, podle me chyba v tom, ze delas, co mu na ocich vidis. Staci parkrat rict: "NE". neudelam, udelej si sam anebo je, ja zrovna nemam cas, jdu -- na kafe s kamaradkou, nebo jdu cvicit .... A deti uz jsou velke, tak at se taky snazi. Nejsi jejich sluzebna. Je težké od nekoho, koho máme radi, odejit, ale v jedne veci bych souhlasila. Jednou se muzes probudit a zjistis, ze jsi sama.
13. Říjen 2006 - 8:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Ahoj všichni, i pro mne je bohužel tato rubrika teď aktuální.Je to týden, co se se mnou rozešel můj přítel po 4 nádherných letech, kdy jsme alespoň si to myslím byli oba šťastní.Pravdou je, že nevydržel nápor který jsem na jeho břímě položila..jsem totiž vdaná a nyní již v rozvodovém řízení.Paradoxní situace...jeden vztah ukončuji protože jsem chtěla žít se svým přítelem a nyní budu sama.Nesu to dosti těžce...svého přítele stále moc miluji, ale bojím se, že už pro nás není šance...že to prostě vzdal...a přitom si ve skrytu duše tak moc přeji aby se vrátil.
23. Říjen 2006 - 16:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Ota (anonym)
Ahoj jak se tady tak koukám tak tady píšou samé ženy.Nevím ani jak sem se na tuto stránku dostal,ale proč bych taky něco nenapsal.Taky sem ztratil někoho koho opravdu miluju a přál sem si s ní žít.Byli sme spolu skoro 4 roky, byli sme mladí a tak se stalo, že sme oba udělali určité chyby a to nám narušilo důvěru jeden v druhého.Poslední kapka byla, že se dozvěděla že jsem ji podvedl.Bylo to hodně tím, že sme celý vztah měli jen na víkendy. Já jsem studoval daleko od ní, jinak to nešlo. Nevím proč sem tohle udělal a dost se za to teď stydím. Uvědomil sem si však, že je pro mě nepostradatelná a to , že takovou holku už asi nikdy nenajdu. Teď mě nesnáší a já bych ji chtěl moc zpět.Je to týden co sme se rozešli a já na ni nemůžu zapomenout. Myslíte že se dokáže někdy vrátit, nebo odpustit. Je pro mě celeý svět
26. Říjen 2006 - 22:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Lena (anonym)
Tohle bych neodpustila, prtz pak bych uz partnerovi nemohla nikdy verit. Odpustim hodne ale tohle ne...
29. Říjen 2006 - 19:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucka (anonym)
ahoj ja jsem nahodou nasla tuhle stranku a nevim jestli mi nekdo odpovi, ale byla bych rada. vcera se se mnou po roce a pul rozesel pritel a ja se v tom hodne topim. v zari jsme oba nastoupili na vysokou, predtim jsme chodili na stejnou skolu, nas vztah byl perfektni, nikdy jsem si s nikym tak nerozumela a nemilovala. posledni 3 mesice jsme se videli jen o vikendech, protoze byl pres tyden na intru a chodil do skoly. nas rozchod zduvodnil tak, ze je toho na nej moc a ze ma pocit ze me nema rad uz jako driv. ale nerikalo se mu to lehce, to bylo videt. myslim ze je toho na neho fakt moc chodi na dve skoly a uz asi nevedel jak dal, nestihal se ucit a nestihal byt se mnou, takze to videl jako jediny vychodisko. vecer me pak jeste napsal, ze mozna casem pozna, ze beze me nemuze byt, ze me nechce davat falesny nadeje, ale ze to chce cas. mozna se vrati, ale co mam delat do te doby, me ten zivot vubec nebavi, porad na nej myslim, navic mam pred zapoctama a na uceni nemam ani naladu. porad te mi prosim nekdo, strasne to boli.
4. Prosinec 2006 - 15:00
Obrázek uživatele Návštěvník
T. (anonym)
Oto, pravděpodobně se nevrátí. Je smutný, že si všeho člověk začne vážit až ve chvíli, kdy už to nemá. Nepodepsaná (s rozvodem) - stalo se mi něco podobnýho, i když naruby - já ženatý, v době, kdy jsem řešil rozvod, ona odešla, taky to vzdala. Moc si přeju, aby se vrátila, ale vím, že není cesta zpátky, už je vdaná a má děcko (už je to pár let). Jenže dodnes mě to všecno bolí, jako by to bylo včera.
4. Prosinec 2006 - 15:50
Obrázek uživatele Návštěvník
kamca (anonym)
Luci, jsem na tom stejne..pred mesicem me po vic nez roce opustil kluk, ze uz to neni jako driv..porad to moc boli, je to spis horsi, postupne si uvedomuju ze budu bez neho..chtela bych ho zpatky...ty mas aspon nejakou nadeji ze se vrati, na druhou stranu neni mozne takhle zit, jen cekat az a jestli se vrati..je to tezke:(((
4. Prosinec 2006 - 18:32

Stránky

Přidat komentář