Neléčená hyperaktivita u dětí se prodraží
Prozatím léčba zraněných dětí stojí peníze pojišťovnu, od nového roku ale část nákladů ponesou i rodiče. Za návštěvu lékaře se bude platit 30 korun, za den v nemocnici 60 korun a za pohotovost 90 korun. Platit se bude také 30 korun za položku na receptu. Hyperkinetická porucha byla poprvé definovaná před 67 lety a za tu dobu se už několikrát přejmenovala. Je známá pod pojmy lehká dětská encefalopatie, minimální mozková dysfunkce nebo porucha pozornosti. Jde o "neurovýchovnou" poruchu, způsobenou částečně geneticky a biologicky, ale dílem ovlivněnou výchovou a stresem. K poruše často dochází u dětí, jejichž matky v těhotenství braly drogy, pily alkohol nebo kouřily.
Děti mívají problém udržet pozornost, třeba ve škole, proto se dostávají do potíží. Přestože mohou být velmi inteligentní, mnohdy nedokončí ani střední školu. V 70 až 80 procentech nastupují na nekvalifikovanou práci. Více než 60 procent z nich podle Malé v době dospívání kouří, pije alkohol, experimentuje s drogami a střídá sexuální partnery.
Porucha se dá léčit, ale musí být správně diagnostikovaná. Dítě musí užívat léky a zároveň se podrobit psychoterapii. Doporučuje se kombinace arteterapie, muzikoterapie a dramaterapie, tedy terapie malováním, zpěvem a hraním divadla. Důležitá jsou rodinná sezení a nácviky schopností a koncentrace pozornosti.
Lékařka zdůrazňuje nutnost týmové spolupráce mezi dětským psychiatrem, psychologem, pedagogem a výchovným poradcem. V ČR takové týmy podle ní moc nefungují. "Mnoho dětí tak uvízne v síti pedagogicko-psychologických poraden bez návazné spolupráce resortu školství a zdravotnictví," napsala Malá.
Na světě má s diagnózou hyperkinetické poruchy zkušenost asi tři až šest procent populace.
V odborné literatuře se uvádí, že přibližně třetina hyperaktivních lidí časem dozraje a jejich dysfunkce se upraví, třetina dokáže svůj handicap kompenzovat například prací, v níž jsou velmi úspěšní. Zbytek patří do skupiny ohrožené sociálně patologickými jevy. Jsou mezi nimi alkoholici a závislí na drogách, ale i násilníci a zloději.
Leona Heczková - ČTK
Komentáře
Slušně jsi se charakterizoval.
taky se vložím do vaší diskuze. Já mám hyperaktivní dceru. Má problémy i s učením. Taky nevím co s ní už. Hodně o tom čtu a dočetla jsem se, že to není napří o IQ, jak si někteří mohou myslet, ale že je problém ve velikosti jeji pracovní paměti. A že se to dá posilovat, jsou různé hry prý.
Dotazník můžete vyplnit zde: http://www.survio.com/survey/d/Q2X2H1S1Y9P7Q5D8Q
Děkuji Veronika P.
Přiznání bývalého ředitele velké farmaceutické společnosti
John Virapen - Nežádoucí účinek: SMRT "Podplatil jsem jednoho švédského profesora, abych urychlil registraci léku Prozac ve Švédsku," říká John Virapen. Tato kniha vypráví pravdivý příběh o korupci, podplácení a podvodech. Napsal ji bývalý ředitel farmaceutického koncernu Eli Lilly & Company Dr. John Virapen, který zná interní praktiky a postupy používané ve farmaceutických gigantech. Za 35 let svého mezinárodního působení odpovídal za marketing několika léčiv. Všechna měla nežádoucí účinky. John Virapen šel s pravdou ven a předkládá vám knihu plnou malých tajemství, o kterých jste se vlastně nikdy neměli dozvědět.
http://gnosis9.net/obchod/?john-virapen,257
Mam syna s AD-HD od miminka je na sebe velmi opatrny a rozumi velmi dobre nebezpecnosti chemikalii. Pokud tyto deti maji uvedena rizika pak jen proto ze jim nebylo radne vysvetleno jak veci funguji. Nedivila bych se kdyby slo pouze o podporovanou studii - farmaceutika doporucena at uz obecne ci konkretne vydelavaji na jakekoliv reklame. A rodice cpou do svych deti nebezpecne chemikalie jenz je mohou o zivot i pripravit.
- Odpovědět
Pošli odkaz