Líbí se plodu televizní seriál?
Následující pokus dokázal, že ano...
Psycholog P. G. Hepper (1991) se pokusil zjistit, zda si je plod schopen zapamatovat hudební znělku televizního seriálu ( The Neighbors/ Sousedé ). Vybral tedy určitý počet těhotných žen, které tento seriál zbožňovaly, a skupinu matek, které se nikdy na seriál nedívaly.
Předpokládal, že plody žen v první skupině byly vystaveny přibližně třistašedesátkrát poslechu znělky Sousedů , protože ženy sledovaly seriál často až dvakrát denně.
P. G. Hepper si velmi pečlivě ověřoval, že miminka naposledy slyšela tuto hudbu ještě v matčině břiše a po narození už ne.
Když pak v době dva až čtyři dny po narození dítěte pustil Hepper tuto znělku, všiml si, že děti „ Sousedů“ se chovají jinak než ty, které nikdy v matčině břiše tuto hudbu neslyšely. Jejich tep se zpomalil, přestaly plakat a otáčely se směrem ke zdroji vysílané hudby. Vykazovaly také méně tělesných pohybů než děti, jejichž matky populární televizní program nikdy nesledovaly. Tento rozdíl trval během prvních tří měsíců po narození. Při poslechu jiných televizních znělek však miminka „ Sousedů “nevykazovala žádnou zvláštní reakci...
S pomocí ultrazvuku také P. G. Hepper zjistil, že miminka se v děloze v matčině břiše začnou více pohybovat, když jim pouští melodii, kterou už předtím slyšela.
Tyto výsledky dokazují, že plod je schopen poznat a zapamatovat si určitou hudbu a že umí po narození zhodnotit to, čemu se v matčině břiše naučil.
Závěr
Pokusy ukázaly, že miminko si uchová v paměti (hudební) zážitky, kterým bylo vystaveno před narozením, a že by se mohlo - stejně jako jeho maminka - stát závislým na jejím oblíbeném seriálu!
Zdroj: Rozumíte svému děťátku (Portál)
- Odpovědět
Pošli odkaz