39 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Prožitky blízkosti smrti (NDE)

10. Září 2018 - 0:03

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Andrea (anonym)
Ahoj lidi,je mezi vámi někdo, kdo zažil prožitek blízkosti smrti (např. po těžkém úrazu, nehodě,...)a vrátil se zpět do života? Co jste při tom zažívali? Díky.
13. Červen 2003 - 14:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Já sama jsem nic takového nezažila, ale zažil to náš třídní učitel ze střední školy. Když jel se svou třídou na výlet na vodu, tak se na jezu pod nímž byla velká hloubka převrátila loďka a jeden žák zůstal pod vodou. Učitel mu chtěl pomoci a zjistil, že ten žák je pod vodou zaháknutý za nějakou kládu a tak s ní pohnul a vysvobodil ho, jenže se ta věc naopak shrnula na něj a on se nemohl vyprostit. Prý se mu skutečně promítnul celý jeho život - i věci na které už dávno zapomněl, protože už byl přesvědčený, že se utopí. Ale nakonec se mu podařilo zachránit.
16. Červen 2003 - 12:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Andrea (anonym)
Díky.Už roky se o tohle téma zajímám. Je to nejúžasnější věc, jakou znám. Bere totiž strach ze smrti a podporuje víru.
16. Červen 2003 - 14:19
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Andreo,já mám.Ničeho se neboj.
12. Červenec 2003 - 21:04
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Nechci mluvit,ale pokud Te mohu poprosit obrat se k Bohu a pokus sedelat dobre veci,treba jen v maličkostech.
12. Červenec 2003 - 21:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Andrea (anonym)
Díky že ses ozvala. Já se ničeho nebojím. Sama jsem to nezažila, ale moc mě to zajímá. Scháním lidi s těmito zkušenostmi. Přečetla jsem o tom dost knih.
14. Červenec 2003 - 12:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Mia (anonym)
já se o tohle taky zajímám kdybys objevila nějakého člověka který tohle zažil taky bych byla moc ráda kdybys mi dala vědět protože se o těhle věcech snažím napsat knihu..mysteria"seznam.czTa tečka před tím mysteria musí být.Navíc jsme přišla apostupem na to že každý zažívá trochu něco jiného takže bych byla velice ráda.předem děkujiMia
20. Srpen 2003 - 22:57
Obrázek uživatele Návštěvník
iva (anonym)
kdyz jsem mela par opravdu hroznych drzkopadu na kole, tak se mi take promitl muj dosavadni zivot v tech par okamzicich, nez jsem dopadla na zem...zvlastni bylo, ze jen to krasne a prijemne ...nechapala jsem to...byla to takova jakoby rekapitulace...ze se sebou mohu byt spokojena, ze jsem toho dost dokazala...(ted mam naopak pocit, ze jsem nedokazala nic) Opravdu to byly malickosti, na ktere clovek uz davno zapomnel...
21. Srpen 2003 - 12:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Martina (anonym)
Ivo, nemusíme dokazovat, stačí, když se cítíme příjemně a i lidé nám blízcí. To úplně stačí k tomu, abychom věděli, že jsme toho už dokázali hodně. M.
11. Říjen 2003 - 22:51
Obrázek uživatele Návštěvník
iva (anonym)
Vis Martino, ale ja se tak opravdu necitim...mam pocit, ze jsem nic nedokazala a ze jsem na svete zbytecne ... A prave je paradox, ze uz se prijemne vubec necitim, spis mam pocit, ze beru kyslik potrebnejsim lidem. ALe jsem v bludnem kruhu a nevim kudy ven...divne?
12. Říjen 2003 - 9:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanka (anonym)
Ahoj, chtěla bych se podělit o mou nedávnou zkušenost. Snad to patří do tohoto tématu. Po zákroku na míše,kdy mi brali mozkomíšní tekutinu a dávali kontrastní látku kvůli rentgenu pateře. Vše probíhalo vcelku dobře, ale druhý den po propuštění z nem. jsem hned ráno měla hroznou bolest hlavy a dávila se bílou pěnou. Od chvíle,kdy mě začal syn oblékat (jela pro mě sanita), už si nic nepamatuji, jen z vyprávění. Byla jsem mimo. Druhý den jsem se probrala v nemocnici pod kapačkama a když jsem začala už vnámat, tak jsem si uvědomila, že se mi zdálo (ale ve snu se přece nevidíš!)že se jsem byla na úzkém lůžku, všude zářivé světlo a nade mnou se skláněl lékař a běhaly sestry. Myslím,že to byla tzv. klinická krátkodobá smrt. Pocit z toho mám stále dost divný a raději na to nemyslím. Řekli mi, že jsem měla postpunkční příhodu. Tak nevím, posuďte sami, co si o tom myslet. Já jsem realista a nevěřící, ale toto mě překvapilo. Ahoj.
17. Listopad 2003 - 20:03
Obrázek uživatele Návštěvník
xXx (anonym)
Zdárek!Zajímalo by mě jestli jde prožít N.D.E. i při narkoze,jako při operaci.Nebo co se děje s tělem když udělám tohle:Sednu si nazem,zhluboka a rychle dýcham,a nakonec se zvednu opřu se třeba o zeď a někdo mi zmáčkne na srdce??Už jsme to (dobrovolně) podstoupil a zkusim to popsat.********************************Jak mi zmáčkli srdíčko,cítil sem pocit jako kdybych usínal,ale příjemný.Pak se mi MOŽNÁ něco zdálo ale nepamatuju si to.Najednou ležím na zemi a cítím jakousi ''časovou díru'',nevím kde sem nevnímám lidi kolem sebe všechno je zkreslený nejvíce zvuk,a čas jako by nebyl,hlavou mi proběhlo plno myšlenek.A v malém okamžiku všechno utichlo a byl sem zpátky v realitě.**************************************Celkem se to podstoupil dvakrát a poprvé si jen matně pamatuji jak vidímsebe stát na čtyřech v místnosti kde sem ve skutečnosti byl jako kdybych stál za svým vlastním tělem které pomalu klesalo k zemi.Je to zajímavé al neberte to jako návod,protože bych řek že je to hodně nebezpečný....
12. Leden 2004 - 17:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Já jsem (anonym)
Pro Andreu i ostatní:Doporučuji Ti přečíst si knihu "V náruči světla" od Betty J. Eadieové. Jedná se o paní, která prožila klinickou smrt a popisuje vše co prožila. Je to skutečně krásná kniha a velmi mi pomohla, když mi umřel můj blízký.
15. Leden 2004 - 19:48
Obrázek uživatele Návštěvník
ajka (anonym)
Když mi bylo asi 12-13,byly jsme se s kamarádkou koupat.Půjčily jsme si takovou obrovskou gumu,na ktere jsme se houpaly a skákaly.Nějak se stalo,že jsem se najednou ocitla pod vodou a začala se topit.Už jsem nemohla vydržet s dechem a chtěla se nadechnout.V tu chvíli jsem otevřela oči a nadechla se.Kousek nad sebou jsem viděla prosvětlující hladinu,ale už jsem nemohla plava dál.CHvíli poté se mi(muselo to být snad během vteřiny,protože mě hned vytáhli)promítl můj život zpátky.Bylo zajímavé,že to bylo opravdu ve velice kraťoučké době,ale do posledního detailu.Vím,že si pamatuji ten pocit překvapení,nevím jak to říci,ale ještě chvíli poté jsem si útržkovitě z toho pamatovala nějaké věci.Prostě,nejen,že se mi ten život promítal.Nebylo to jako film.Jakobych si "odprožívala" svůj dosavadní život do posledního detailu pozpátku.Vím jen,že to skončilo někde u 2-3 let.To jsem se probrala.Nebylo to zlé.Na jednu stranu neutrální,jako kdybych necítila své "já" a na druhou stranu vím,že si pamatuji hrozně příjemný pocit,jakoby radost,že jsem vše mohla prožít znovu.Je to zvláštní,řekla jsem to manželovi a pár lidem okolo mne.Nechci si přebírat jejich pohledy.Také bych asi nevěřila,kdyby se to nestalo...
15. Leden 2004 - 21:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Lola (anonym)
Take jsem se o to zajimala nejak v postpuberte,ale pak me z omylu vyved prosty fakt,ze vsechny tyto stavy jsou pouze nasledek toho,ze mozek jede dal neovladan.Mozkova smrt jak znamo nastava cca 20min? po zastave srdce.Takze abyste zjistili co vas ceka opravdu,musel by vam zemrit i mozek..No a to jaksi neni jiz navrat mozny..takze..bylo to pro me zklamani,ale co se da delat.Take jsem se v tomto stavu ocitla a prave proto se o to zajimala a myslela jsem si kdovico.Je to temer to same co sen-take ho vedome neovladate.A zivot se vam promitne i za vedomi,pokud se ocitnete v nebezpecne situaci a vam se zda,ze neni vychodisko.Par pisalku na tom vydelalo slusny prachy.Nedavno byl v radiu primar jedne z JIPjednotek-a diskutovali na toto tema.Rozebiral tam prave funkci mozku a vysvetloval velmi podrobne,jak k temto stavum dochazi.A take rekl,ze na odd.ARO podavaji latku,ktera ma jako jeden z vedlejsich ucinku prave ten klouzavy pocit vjizdeni do uzkeho prostoru-tedy tunelu.Tak nejak to rekl.Az budeme opravdu mrtvi,tezko budeme slyset a vedomi umira s mozkem,takze si nemalujme,ze si pokecame s babickou,protoze i pamet umre s nim-no skoda,ale neda se svitit.To co jsme-tato osoba-vezme za sve-treba duse opravdu je,ale tak jak si ji predstavujeme-takova jiste ne!neslysi,nevidi,nemysli,neni zamilovana-nepamatuje si onu zminenou babicku ani Pannu Marii..To na cem lpime je nase minulost-nase vedomi-to nase JA-ale to bohuzel nechame ve svem mozku..
23. Leden 2005 - 10:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Peťulka (anonym)
Jasně Lolo, díky za vysvětlení. Dr. Moody je jeden z těch pisálků. Jak vysvětlit prožitky člověka, který byl prohlášen za mrtvého a "vrátil" se když ležel na pitevním stole - cca po 15 hodinách od "smrti". Jak vysvětlíš, že "mrtví" lidé vědí detaily které se odehrají v okamžiku jejich smrti o několik pater výš. Vědí věci které NEMOHOU vědět pokud vědomí či duše zůstává v mozku.Lolo, Lolo...
23. Leden 2005 - 16:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Lola (anonym)
Byl mrtvý 15 hodin?-Petulko,Petulko.A ty vjemy?Pry jsme schopni vnímat podvědomím a nevědomím,proto se mluví na lidi v komatu,ale pokud je mrtvy i mozek-je konec i s tímto..
23. Leden 2005 - 16:49
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Vždyť si každý nechte své přesvědčení, své názory. Po smrti pozemského těla si to každý prožijeme sám, většinou tedy poznáme, že žijeme dále i po smrti těla. Někdo ovšem si dále myslí, že je stále zde na zemi a chová se skoro stejně. :-(
23. Leden 2005 - 19:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Lola (anonym)
Aby bylo jasno,mne by se take libilo,kdyby to bylo,jak jsem kdysi myslela,ale jak jsem se po tom pidila,tak jsem se dopidila holt k nelibivemu vysledku.
23. Leden 2005 - 20:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Anička (anonym)
Zdravim! Taky jsem četla knihu od Dr. Moody a přijde mi to hrozně moc zajímavé. Téměř nečtu, aletoto mě tak chytlo, že jsem si to musela přečíst asi třekrát. Zvláště konkrétní příběhy jednotlivých lidí, kteří prožili "prožitek blízkosti smrti" jsou opravdu moc zajímavé! Neznáš náhodou nějakou podobnou knihu? Moc ráda bych si o tomto tématu zase něco zajímavého přečetla, děkuju!
23. Leden 2005 - 22:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Anička (anonym)
Jen tak mimochodem, ten vzkaz byl směřovám Peťulce...
23. Leden 2005 - 22:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Peťulka (anonym)
Lolo, Lolo 15 hodin po prohlášení za mrtvého. Tedy mozek nevykazoval žádnou činnost. A přesto se vrátil. Je to zdokumentováno - jde o ruského emigranta žijícího v USA. Ale zase pozor - Ruský člověk je ve všem vyjímečný 8-)). Ne fakt je to pravda a těch lidí je víc. Ne sice takhle extrémě ale jsou. Je to velmi přitažlivé téma neboť se nás každého osobně dotýká. Takže pokud někdo tvrdí to či ono - stejně pokus si to neprožijeme tak víme prd. Na rozdíl od tzv. zasvěcenců, kterých je ale na světě velmi pomálu. Já osobně to mám tak, že když se budu chovat tak jak mám, budu slušná a budu pomáhat lidem, tak z toho mám už teď dobrý pocit. A pokud to nějaká vyšší bytost po mé smrti zhodnotí kladně, tak tím líp. Nicméně pokud mi bude někdo tvrdit a přesvědčovat, že vše tady kolem nás je dílo náhody (a tím i my) nebo vývoje, tak mu s klidem řeknu, že je vůl. A klidně mě kamenujte, protože když se nad tím v klidu zamyslíte a propojíte si různé informace (které ovšem na Nově neuvidíte..8-) ) tak něco nad tím vším prostorem tady kolem nás musí být.
24. Leden 2005 - 15:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Lola (anonym)
To se nevylucuje-neverim v evoluci,take verim v neco nepopsaneho a nepredstavitelneho,ale neverim,ze to co ti lide zazivaji je cesta na druhou stranu-jak uz jsem uvedla,mozek do sve smrti pracuje v nouzovem rezimu.A stale jeste vnima,co se deje kolem.To cele pak ma za nasledek vsechny ty udalosti.Mimochodem pocit,ze se clovek vznasi a vidi sve telo zhora,lze navodit i zaziva.Jsou takovi frajeri,kteri to umeji.Az budeme skutecne mrtvi-i s mozkem : ))mozna se fakt bude neco dit-byla bych rada,ale neverim tomu,ze je to toto.Rika se,ze svet vznikl z jedine bunky a ja si furt rikam a kdo ji to rekl co ma delat?tedy co ji dalo ty informace?To je tema do pranice.Jak rikam,nejsem bezverec-ale rozhodne ne krestan..Jen tvrdim,ze v techto stavech jde o neco jineho..
24. Leden 2005 - 17:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucas (anonym)
Dobrý denVážení přátelé, je velice milé, že se o toto téma v tomto virtuálním koutku světa zajímáte, je to velice obšírné a chulostivé téma.Dodnes ještě neexistují prostředky, jak v běžné svobodné lidské vůli tyto věci lépe pochopit a předat jiným. Jistě, lidé, kteří měly zkušenost se skorosmrtí zíkali určité dalo by se říct empirické vědomosti s tímto fenoménem, ovšem přátelé jak je vidno, nikdo z nás nedokáže tyto záležitosti posunout dále, nežli do té dalo by se říct snad, populární úrovně i když by snad zažil a věděl sebevíc. Jedná se o spontánní velice surové a na naši lidksou konstituci nepřirozené inofrmace.(říkám to velice necitlivě, ale nemyslím to tak,jak to zní.)Rád bych řekl všem, kdo s NDE má nějaké zkušenosti a cítí se od světa možná nepochopen či nějakým jiným způsobem flustrován, nebuďte smutní, je to v pořádku i když je pro lidi s dobrým srdcem těžké se s ostatními nemoci podělit o něco krásného,protože podělit se o něco hezkého je jako to hezké snovu zažít, možná i víc, že, s tímto s vámi cítím. Je velice těžké tyto věci, jak se říká "držet v sobě". Již dnes jsou snahy, mnohem radikálnější, nežli v čase minulém, v nést do této problematiky trochu více světla,a správným způsobem nad tím uvažovat (bez zatížení dobového, a společenského,co je jádrem problému)ovšem nikoliv o hlubším poznání posmrtného života, nýbrž pochopení jistých souvislostí externích, které nám dnes jsou velice skryty v přirozenosti našeho světa i ve vývoji samotných nás v tomto světě.(i když vše stojí přímo před námi, ovšem když z velké hory vzhlížíš na krásnou krajinu, těžko si všimneš mravence, který ti leze po botě). Ovšem všechno je přísně anonymní, nesmí vznikat žádné kutly, žádné paralely s náboženstvím, flosofií, nebo vědou i když v mnohých paralelách je vědomí NDE právě jádrem jejich hodnoty. V literatuře se kterou jste se setkali možná ve škole ano a jak říkám, velmi správně není vidět, že možná jistá díla byla sepsána právě díky zkušenosti z NDE. V žádném známějším díle není nic takového přímo zmiňováno neboť byla snaha chápat obsah a moudrost, kterou se lidem literatura snaží dát, abychom si na světě mohli více všímat štěstí, které nám často klepe na ramena a mi si je stále jen snažíme oprášit.Když to řeknu velice hrubě, NDE se nám snažilo přiblížit třeba náboženství, ale pravým opakem.Dogmatismem byli a dnes stále jsou masy lidí díky své třeba životní či tíživé situaci nuceni nesvobodně věřit aniž by měli možnost pochopit,protže jim chybý výběr. (opět netvrdím, že je náboženství špatné, jen je katastrofálně uvedeno v praxi,díky extrémě egoistickému přistupu k životu dnešní společnosti).I když se nám třeba vnucovalo správné, ve snaze, když lidi donutím dělat věci správně nějakým nařízením, že se stanou lepšími,i kdybych měl sebedokanelší vědění, co je správné.Mnoho katastrov v minulosti je dokladem tohoto smutného přístupu. (nechci tvrdit, že víra je něco špatného, víra je v životě velice důležitá a někdy je to ta jediná a poslední věc, ktrá nám může otevřít naše skryté a nevyužité schopnosti a tím nám propůjčit klíč k té pomyslné bráně štěstí).Nebojte se o těchto věcech mluvit, ovšem mluvte velice, velice opatrně. Lidem, kteří s tímto nemají žádné zkušenosti nemůžou naprosto chápat a oprávněně v nich můžete vyvolat velkou vlnu pohrdání. Pokud si nejste jisti, mluvte o svých názorech na život, ke kterým vám NDE možná dopomohla, ale o samotné NDE mluvte zřídka a o zážitku spíše rozmlouvejte s lidmi podobných zkušeností, třeba zde. (lídé spíše budou brát vážně, že láska je krásná věc, než že láska je krásná věc,navím mi jí světelná bytost dala v jednom okamžiku neomezeně). Mnoho a ještě více věcí lidé musí pochopit, aniž by jim tyto informace byly nějakým způsobem dány třeba i díky NDE. Mnoho chaosu dnešního světa je zaviněno právě díky vědomostem, které lidstvo ještě nebylo schopno unést a díky tomu lidé byli dlouhá léta nuceni nesprávně pochopenou moudrost realizovat a tím ji v budoucnu i zavhrovat ve víře, že je špatná.Což k zamyšlení, možná by i dnes příliš vážně braná otázk NDE mohla způsobit spíše katastrofu, nežli dobro. (Monžná někteří z vás, budou rozumnět.) Následky trvají dodnes, kdy místo informací, které by se dnes mohli začít rozvíjet,mohli by nám v životě už i něco ukázat,uvést nás do souvislostí a inspirovat nás,vyvolávají vlnu nevole a naopak snůšky hloupostí a pohádek které se zdají perfektní a které se dobře poslouchají dostávají zelenou.Pokud někdo z vás prožil NDE, je to naprosto v pořádku (samozřejmě tím nemyslím, že je v pořádku, že jste se dotali do tak nebezpečné situace, že jste skoro zemřeli). Myslím tím, že když si zlomíte nohu, je v pořádku, že krvácíte, nikoliv, že se vám stal nemilý úraz.Přeji všem mnoho štěstí a ostrý zrak před kameny na té cestě životem,aby jste se vyhnuli případnému zakopnutím protože lidé s dobrým a lehkým srdcem jsou unešeni natolik, že si těch kamenů často nevšimnou a zakopnou.A pokud již zakopnete, nehledejte hnedka viníka, který vám ten kámen mohl údajně hodit pod nohy ,protože ve skutečnosti, viníků je mnohem mnohem méně, nežli kamenů na cestě.A ještě bych vám strašně rád řekl, že život není jenom vývoj a překonávání překážek,k cestě dokonalosti. Jde o něco víc,ale vy to určitě víte, jen si to mnoho znás neuvědomuje.Rád bych doporučil jednu knihu, která s NDE nemá nic společného, ale může být veleužitečným a zajímavým rádcem v životě.Dale Carnegie : "JAK ZÍSKÁVAT PŘÁTELE A PŮSOBIT NA LIDI" (orig.češký překlad 2.vydání 1934)dnes r.v.1993,1997
13. Květen 2005 - 1:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Smiley (anonym)
Teorie Pekla Toto je skutečná odpověď v testu střední úrovně z chemie na univerzitě ve Washingtonu. Odpověď jednoho studenta byla tak "hluboká", že se profesor rozhodl podělit se o ni s kolegy na internetu. Bonusová otázka: Je peklo exotermické (uvolňuje teplo) nebo endotermické(absorbuje teplo)? Většina studentů napsala své domněnky na základě Boylova zákona (plyn se ochlazuje, když se roztahuje, a zahřívá se, když je stlačován) nebo nějakou variantu. Jeden student ale napsal toto: Nejprve musíme vědět, jak se hmota pekla mění v čase. Potřebujeme tedy vědět poměr, ve kterém duše přicházejí do pekla, a poměr, ve kterém z něj odcházejí. Myslím, že můžeme předpokládat, že duše která se dostane do pekla, již nevyjde. Tudíž neodchází žádná duše. Pro představu, kolik duší přichází do pekla, se podívejme na jednotlivá náboženství v dnešním světě. Věšina z nich tvrdí, že kdo není příslušníkem dané církve, přijde do pekla. Od okamžiku, kdy existuje více než jedno náboženství a lidé nepatří do více než jedné církve můžeme předpokládat, že všechny duše přijdou do pekla. Na základě poměru mezi natalitou a mortalitou můžeme očekávat, že počet duší v pekle exponenciálně roste. Nyní se podívejme na poměr změny objemu pekla, protože podle Boyleova zákona pro udržení stejného tlaku a teploty musí objem růst úměrně k počtu přijatých duší. To nám dává dvě možnosti: 1)Jestliže se objem pekla zvětšuje pomaleji než v poměru, v jakém přicházejí duše do pekla, teplota a tlak pekla porostou, až peklo vybuchne. 2)Jestliže peklo roste rychleji než v poměru k přicházejícím duším, teplota a tlak budou klesat, až peklo zmrzne. Která z možností je správná? Jestliže přijmeme postulát, který nastolila Tereza v prvním ročníku, čili "Dříve bude v pekle zima, než se s tebou vyspím" a se zřetelem k tomu, že se se mnou vyspala včera, musí být správná varianta číslo 2, peklo je tedy nepochybně exotermické a již zmrzlo. Závěr této teorie je, že pokud peklo zmrzlo, nepřijímá další duše, zaniklo a zůstalo pouze nebe, což je důkaz boží existence, který vysvětluje, proč Tereza včera v noci křičela "Ach můj Bože". Tento student jako jediný dostal 10 bodů.
9. Říjen 2006 - 13:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Jacobs (anonym)
Za to bych dal 5. A šrumec? nevole u prodigů
10. Říjen 2006 - 13:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Prožitky blízko (anonym)
I mě se stalo když my bylo 30 let že jsem se dostal na práh života a smrti. Bylo to tak že jsem byl na dovolený v cizině u známých, jezdili jsme po výletech a a okolí. Jednou při návratu asi kilometr od obydlí v lese na polní cestě mě začali svědět kolena a najednou jsem cítil takovou slabost tak jsem jěště stačil zastavit auto které jsem řídil a za pomoci své matky vylézt z auta. Po několika krocích jsem začal vnímat že se ze svého těla pomalu oddaluju a začínám stoupat do výšky a pozoruji své tělo jak se vzdaluji již to jakoby nebylo mé. Najednou jsem se ocitnul v jakémsi tunelu který byl tmavý a po chvíli přicházela jasná zář. Najednou se zastavil a spatřil krásný třpyt a v něm postava která ke mě promluvila a pravila ještě je čas musíš se vrátit ještě musíš vykonat spoustu úkolů na zemi tě čeká. A pak začla cesta návratu najednou jsem se opět vznášel nad svou postavou kterou matka podpírala až sem najednou byl vnitř své osoby. Na jednou sem se cítil hrozně slabý, pomalu neschopnýho cokoliv učinit. Po převozu k příbuzným sem proležel tři dni kdy mi dávali všelijaké posilující prostředky. Po třech dnech se mi navrátila síla kondice nohl se vrátit zpátky domů. Později jsem se dozvěděl že na to místě kde mě to postihlo se stalo kdysi neštěstí. Setkání s bohem je něco krásného co nejde popsat slovy.
5. Červen 2008 - 22:35
Obrázek uživatele Návštěvník
dada (anonym)
U NÁS V REPUBLYCE STE BLÝSKO SMRTI 24H DENĚ.TA PYČA BREZYDEND VÁM NYC NEDÁ,TAG ZDECHNETE A JE.
6. Červen 2008 - 4:06
Obrázek uživatele Návštěvník
pipi (anonym)
me jednou kamaradka vyparavela jak se predavkovala nejakyma lekama a odvezli ji do nemocnoce,ze to pry s ni nevypadalo dobre a jak byla v bezvedomi,tak v te nemocnici videla sve telo a jak ji osetruje nejaky doktor,dopadlo to vse dobre a kdyz odchazela z nemocnice,tak potkala na chodbe toho doktora co ji osetroval a rekla:vy jste ten doktor co me zachranil,a doktor na ni koukal ,protoze to nemohla vcedet kdyz byla v bezvedomi,tak mu rekla ,ze ho videla kdyz se vznasela nad svym telem...
6. Červen 2008 - 9:06
Obrázek uživatele Návštěvník
pipi (anonym)
sory za preklepy..
6. Červen 2008 - 9:07

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama