287 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Kristý, je to přesně tak,...Lado, já myslím, že tykačka je samozřejmost a vykání by mi přišlo hodně neosobní. Já jsem žila strašně dlouho - řadu let-jak ty popisuješ. Říká se tomu být rozumná...hodně mně v tom ovlivnila přísná, až pedantská výchova mých rodičů. Paradoxně nejlepší chvilky svého života jsem zažila v určitých časových intervalech, kdy jsem se po letech odvážila být taky nerozumná. Tahle společnost i dnes dost ženu svazuje a hodně od ní očekává. Bere se to tak, že žena si nemůže dovolit to, co muž, čeká se, že ona bude po práci udržovat rodinný krb, usmívat se u toho, bude cítit jako povinnost povzbuzovat muže a snažit se být pro něj přitažlivá, že bude foukat chlapovi a dětem jejich bebínka, rozbitá kolínka i bolístky duše, upevňovat mužovo ego. Rozdílně se i dnes dívá tahle společnost na mužskou a ženskou nevěru. Proto se jí muži nebojí a jdou do ní víc bez zábran, jsou za ni borci, ženy se bojí pořád - odsouzení a následků-byly by za coury. To všechno, co jsem nahoře popsala by žena dávat měla-manželovi, dětem- s tím se vdáváme, chceme chránit, opatrovat-ale za předpokladu, že i my budem občas hýčkané, že i my dostanem slovo uznání, že i my se budeme mít kam schoulit, když nám bude moc smutno. Co doma nedostáváš zákonitě podvědomě hledáš jinde. Výčitky asi nejsou podle mně na místě. Jde prostě o pouhý zákon akce a reakce.
5. Září 2011 - 16:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Lada (anonym)
Lado, já myslím, že...Kristý, jsem ráda, že jsem narazila na rozumného člověka jako jsi TY. Věřím tomu, že kdybych se s tím vším, co jsem popisovala, svěřila někomu ze svého okolí (což normálně nedělám, ale měla jsem obrovský pocit, že se svěřit potřebuji), že mě vůbec nepochopí,ale totálně odsoudí. Takže jsem ráda, že jsi tu a že jsi moudrá a rozumná.
5. Září 2011 - 16:19
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Kristý, jsem ráda, že jsem...i já to tak cítím...
5. Září 2011 - 16:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Kristý, jsem ráda, že jsem...já bych to svěřování v reálu opravdu moc nedělala. Ve virtuálním světě je to jiné. I nejlepší kamarádka se časem může ukázat jako prohnaná a i to jsem zažila. Rozumný člověk tahle naše dilemata neodsoudí a ti rádoby čestní moralisté, co sami mívají nejčastěji máslo na hlavě nás zajímat nemusejí. Děvčata, život to nosí hodně nepřebrané, žádný není jen černý nebo jen bílý nebo jen natřený na růžovo. Má barvy, i ty smutné, ale to ho dělá zajímavým. Stereotyp je zlá věc, hlavně když pomyslíme na náš lidský úděl, kterým je ohraničenost našeho života. Někdo usiluje o majetek, někdo o slávu, někdo o uznání a karieru, ale v podstatě se všichni pachtíme v životě za něčím. Ovšem jediným, co nám nikdy nikdo nemůže vzít ani ukrást v této docela odlidštěné společnosti jsou naše prožitky a zážitky. A podle mně nejsmutnějším životem je takový, kde nezbylo pro pachtění za shora uvedeným místo na lásku. I krátká má svůj smysl a dává lidskému životu právě ty barvy a je tím, s čím se v duchu mazlíme a co si schováme na časy zlé-milou, krásnou, třeba i krátkou vzpomínku. Lásku kladu hned za zdraví. Tedy mám na čelním místě žebříčku životních hodnot dvě věci, které jsou nejvzácnější už jen proto, že si je za prachy nekoupíš. Leda prostitutku, gigola, doktora, lidi koupíš nejsnáz. Skutečné lidské hodnoty nijak, ty nejsou ani prodej. Myslím, že jsem se moc rozkecala, tak toho nechám. Už jsem mimo téma. Od dotazu, proč se mnou muž nechce spát, jsem se dostala k filosofování o lásce ... ale to jsme prostě my ženské. Hezký den vám přeji a pokud vám někdo chce projevit lásku, nikdy od toho neutíkejte s odůvodněním, že se to nesrovnává s vaším svědomím. Lze to přijímat a přitom neubližovat a nic neničit a nebořit - když se to dělá rozumně a ohleduplně.
5. Září 2011 - 16:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Tina (anonym)
Ahoj holky, jsem na tom úplně stejně jako vy, po 20 letech manželství se stalo, o čem píše Kristýna a co jsem si myslela, že se mi nikdy stát nemůže. Někoho jsem potkala, někoho, kdo mi podal pomocnou ruku, podpořil v těžkých chvílích, kdo mi ukázal, jak krásný může život být. Je to dva roky zpět, když se ohlížím, asi jsem ho musela potkat, podpory doma jsem se nedočkala, byť šlo o naše dítě. Je ulevující si tu číst, že spousta žen má podobné zkušenosti. Bohužel se mi stalo, co nemělo - ten človíček se mi dostal pod kůži hrozně moc, zažívám s ním nádherné chvíle nejen v obětí, ale i při povídání, rozumíme si, máme stejné zájmy, mám pocit, že ho znám odjakživa a ten pocit jsem měla od prvního okamžiku. Poslední dobou přemýšlím o rozchodu, je to začarovaný kruh, být s ním by bylo pro mne pocitově osvobozující a naplňující, ale být s ním nemůžu a nikdy nebudu. Za prvé bych na to asi odvahu neměla - opustit manžela, i když děti už mám dá se říct z hnízda, ale hlavně i on je zadaný a myslím, že by ve svém věku nic neměnil a já bych to po něm ani nechtěla. Asi jsme se měli potkat jindy a jinde - bohužel, život nás svedl dohromady až po spoustě let a bude to i tím, že je mezi námi větší věkový rozdíl. Vím, že to je celé špatně, někdy mám výčitky a z toho se raduji, že toho človíčka mám, protože mne drží nad vodou. Ráda jsem si vaše příspěvky přečetla, píšete moc hezky. Kristýna (ale raděj jen Tina, abych nebrala Kristýně nick :-) )
5. Září 2011 - 16:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Ahoj holky, jsem na tom...Tino, to je právě ta situace, dy jak jsem psala-štěstí má příchut hořkosladkou.
5. Září 2011 - 17:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivan (anonym)
Nejdřív jsem si myslel, jak mi Jana mluví z duše a říkal jsem si konečně někdo, kdo to vidí realisticky. A tady koukám zas to končí vzdechy nad tím, jak jsou všichni chlapi primitivní sobci. To je podle mně nějak moc černobílý - chlapi od přírody hovada, ženy - jejich nevinné oběti. S tím oblíkáním a tak, to jsi Jano uhodila hřebíček na hlavičku, ale házet nás všechny do jednoho pytle je nefér. Já se ženou spím, sexy mi připadala i při porodu, takže se nemusím nijak přemáhat. A když vidím ženskou, kterou její chlap nechce, tak to poměřuju podle sebe. Koukám, jestli se líbí mně a když ne, tak koukám, čím se liší od mojí ženy. Tak to bylo s tou její kamarádkou. Prostě přišla a já koukám, moje žena vedle ní vypadá jak polonahá. A tak si říkám aha tak to se nedivím, taky bych nechtěl, aby se moje drahá polovička takhle nabalovala. To je celý. A mimochodem já v domácnosti pomáhám, třeba nádobí meju jenom já, protože chci, aby žena měla čas na sebe a na to parádění, který se mi docela líbí. Tak si nezasloužím, abych s ostatníma byl za primitiva.
5. Září 2011 - 17:39
Obrázek uživatele lexmell
lexmell
Obracím se na muže, kteří...Osobne si nemyslim, ze nevyhnutne musi niekoho mat. Bolo by mozno dobre presne urcit, kedy ochladol a popremyslat, co sa v tej dobe stalo. Muzi su jesitny a obcas citlivejsi ako sa na prvy pohlad zda. Je jasne, ze ak o tom nechce hovorit, asi to bude nieco subjektivne vazne- obcas to moze byt aj prkotina ako "ty si mi povedala, ze mam velky pupok", ale mozu to byt trable v praci, stres ci sexualna dysfunkcia. Ja mam za to, ze ak sa zena navlecie do podväzkov, hodi na seba make-up, ucese sa, navonia a nabehne do obyvacky/ spalne v opätkoch- muz bud musi vystartovat ako nadrzane zvieratko, ale ma naozaj bokovku/ velmi vazny problem. Bacha na to, ze dolezita je aj situacia- proste si ho treba cely den postupne pripravovat, aby (ked uz nanho nabehnete) bol uvolneny a hlavne v pohode...
5. Září 2011 - 17:58
Obrázek uživatele lexmell
lexmell
Nejdřív jsem si myslel, jak...Clovece, chlap ako ma byt! Kiez by Vas takych bolo viac. Ja osobne si myslim, ze ak zena chce pozornost (a muz to v sebe nema prirodzene), tak sa ma o nu prihlasit a proste to narovinu povedat: "Zlato, dnes idem ku kadernikovi nech vyzeram ako clovek, takze by si mohol umyt riad." Ak muzovi na zene zalezi, bude len rad, ze sa o seba stara a bude ju v tom podporovat. Ak nie, je to sebec a takeho je lepsie nechat, kym clovek neoslepne a neotvori oci az po XY rokoch a povie si "ach, ja hlupana!"
5. Září 2011 - 18:05
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Clovece, chlap ako ma byt!...Taky se chci manželovi líbit, ale s dvěma malými dětmi na mateřské k tomu nutně potřebuji, aby ty děti občas pohlídal a když už se někde objednám, aby to dodržel a v ten den se nevěnoval svým koníčkům. Hlídací babičky mám daleko a kamarádkám takhle malé a ještě k tomu dvě děti večer nesvěřím, to je mi hloupé. Téměř pokaždé, když se někam objednám a řeknu to doma aspoň týden dopředu, tak manžel se na to stejně vykašle a v osudný den sdělí "jéžiš, ale já mám dneska hokej, tenis, kolo, služebku, běhání..., tos to nemohla říct dřív..?" Vždycky se kolem toho shádáme jako koně, protože on to svoje nezruší ani náhodou a já zas nechci dělat hloupé šprajcy, třísknout dveřma a jít pryč. Vždycky se chci v klidu dohodnout. U holiče jsem byla před rokem a na kosmetice (mám trošku problémovou pleť) už dýl jak před rokem (už jsem to dvakrát nahonem rušila). Měla jsem jít konečně pozítří, mám to dva týdny napsané v kalendáři na zdi, těším se jak malá holka a když jsem to dnes připomínala... "tak to máš smůlu, musím na služebku". Ale o ní ví už týden a kdybych se neoptala, tak by mi to neřekl. Ani se neomluví a ještě je dotčený, co FURT po něm chci??? To já jsem ta divná. Zuby nehty se snažím nevybuchnout kvůli každé nespravedlnosti, ale on je u holiče každý měsíc, protože "on musí vypadat, když chodí do práce"... Přesto snad nevypadám nějak zanedbaně. Někdy si ale připadám jako v začarovaném kruhu...
5. Září 2011 - 18:28
Obrázek uživatele Návštěvník
:-) (anonym)
Prosímtě, Jano, ten tvůj psycholog je typický případ profesionální deformace. Třeba ten piercing - můžeš mi vysvětlit, proč by měl symbolizovat ochotu k sexu? Co má kroužek v pupíku společnýho se sexem? To je jako v tom Freudovi, když tvrdí, že klobouk symbolizuje penis, a přitom se penisu nepodobá.
5. Září 2011 - 18:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Terka (anonym)
Taky se chci manželovi...Jani, neustupuj pořád nebo skončíš jako my starší. Služka, kuchařka, matka. Vždy doma, vždy v pozoru, abys mohla posluhovat. Nebudeš mít žádná práva, ale jenom povinnosti. U nás to začalo podobně. Za dobrotu jednou zaplatíš. Můj muž si také zásadně nepamatuje co mu říkám. Tak to řeším tak, že mu to oznámím den dopředu a neptám se. Jsem v té výhodě, že mám dospělého syna. Ale dříve to bylo jako u Tebe. Buď tvrdá. On se také nestydí.
5. Září 2011 - 19:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Ria (anonym)
Taky se chci manželovi...jano, presne, muzi stale kalkuluji s tim, ze zeny jsou porad doma a oni si muzou behat vsude jak se jim zachce a kdy se jim zachce a proto i mivaji milenky, vzdyt proc ne, kdyz slepice sedi porad doma, ze? nedovol to, ja to prozila take a sme se i hadali, no a co? i dverrmi jsem bouchla kdyz bylo treba,ja mela taky narok nekam jit, to, co delas budes poradne jednou litovat
5. Září 2011 - 20:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana 2 (anonym)
Já si tam píšu dvojku, aby se ta Jana, která tu byla dřív, nemusela psát s malým. Ivane, o mužích primitivech jsem si to nevymyslela já, ale řekl t ten psycholog. Myslel to pravděpodobně tak, že na muže nefungují jemné estetické detaily módních trendů, které okouzlí ženu. Muže nezajímají volánky. Chce vidět odvážnou, sebevědomou ženskou, to znamená hezká prsa, ploché břicho, otužilé nohy a ne gelové nehtíky. Muži moc estetického smyslu nemají, myslí spíš logicky. A samozřejmě je nemůžeme házat všechny do jednoho pytle. To jsem ani nechtěla, chtěla jsem jenom ostatním vyjádřit solidaritu. Jano, Kristýno a ostatní je mi líto, že to máte tak těžké. Chápu, že svádění není k ničemu, když ho manžel neocení nebo dokonce nevidí. Aby to fungovalo, musejí mít dobou vůli oba. Obávám se, že velká část českých mužů je tak už vychovaná, aby videli jenom sami sebe. Smajlíku, nevím, co říká Freud, ale mně klobouk tvarově připomíná žalud. Jinak pupík zase připomíná ženský pohlavní orgán. A určitě víš, že se ten kroužek do pupíku jen tak nepokládá. Musí se tam připevnit. Proto se ženský pupík propichuje dlouhou dutou jehlou...už ti svítá, jak to symbolicky souvisí se souloží?
5. Září 2011 - 21:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Piercing a gelové nehty řadím do jedné kategorie - nechutné. A na odvážnou, sebevědomou ženu také hodně chlapů není zvědavých. Někteří chlapi jsou rádi ochránci. I když to moc, dle toho co tady píší ženy, nevypadá. Dále mi uniká, co má společného ploché břicho, opálení, hezká prsa s odvahou. To bych spíš zařadil do zavržené kategorie "estetično".
5. Září 2011 - 21:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana 2 (anonym)
Že muž podvědomě hledá silnou ženu, která se postará o děti a v jeho nepřítomnosti je chrání, je podle mně evolucí. Říká to i sexuolog Uzel v rozhovoru pro Vlastu. Muž chce po sobě zanechat silné potomky se svými geny a ty mu porodí silná žena, ne puťka. Ta taky bývá obvykle fyzicky zdatná, otužilá a odvážná, to spojuje hezkou postavu s odvahou. Opálení zase signalizuje odvahu odhalovat se (vystavovat nahou kůži slunci). A mimochodem už jsi někdy zkusil jít do společnosti s odhaleným břichem? Nebo jít mrazivým ránem do práce v krátkých kalhotách? Tak asi nevíš, jakou to vyžaduje odvahu a sebevědomí. Nemluvě o tom, že za tou hezkou postavou je depilace, diety, gymnastika, hodiny práce a sebezapření. Často to znamená i nepohodlí, ochotu snášet bolest a odměnou je možnost odhalit se tam, kde bych se, kdybych byla zbabělá, raději zachumlala do deky. A ano, někteří muži se rádi vidí jako ochránci. Ale jenom na chvíli, třeba cestou z nočního koncertu, pokud je žena po zbytek dne silnější a vyřídí práci, děti, domácnost a neztratí u toho nervy. Ale líbí se mužům, když s nimi žena nechce na výlet pod stan, protože se bojí komárů? Nebo když nechce ukazovat nohy protože se stydí? Nebo v posteli dovolí jenom klasiku? Pochybuji.
6. Září 2011 - 10:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Tina (anonym)
Tino, to je právě ta...Přesně tak, věděla jsem, co tím myslíš. Ale jak jsi psala, krásné vzpomínky jsou jen moje a nikdo mi je nevezme :-) Problém je, že se najednou manžel trochu mění a snaží, ale jakoby bylo už na mé straně pozdě :-(
6. Září 2011 - 10:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Janičko (anonym)
Že muž podvědomě hledá...Já bych míň četl a víc přemýšlel vlastní hlavou :))) To bez urážky...
6. Září 2011 - 11:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Přesně tak, věděla jsem,...Tino, u mně taky jednou přišla situace nebo okamžik představující pověstnou poslední kapku do poháru trpělivosti nebo tolerance nebo to nazvěme jakkoli a ten pohár přetekl. Navenek se nezměnilo nic. Náš vztah s mužem se ustálil na jakéhi podobě vzájemné slušnosti a bezkonfliktnosti. Něco se změnilo ve mně samé, něco, co jsem nechtěla a nemohla z vrozené ohleduplnosti a v zájmu zachování jistých pravidel ventilovat. Mluvím o změně mého vztahu k manželovi, on o tom neví, nemůže, muži tohle neřeší a já se snažím stejně jako dřív, aby byla pohoda a domov u más dál byl jistým zázemím pro všechny členy rodiny. Sundala jsem růžové brejle, můj partner se posunul na jiné místo v mém životě, to mně nezbavuje povinností a závazků vůči němu a rodině, ale citová stránka je někde docela jinde. Já jsem se s tím faktem úplně nesmířila, ale musela jsem ho přijmout. Je to nezvratné, jsou věci, které nejde obnovit, tak jako nikdy nevstoupíš do stejné řeky.
6. Září 2011 - 11:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Že muž podvědomě hledá...Ještě že jsme každý jiný:-)). Vlastu nečtu a Uzel čas od času dost blábolí. Např. tvrzení, že žena má mít širokou pánev = velký zadek, ža chlap okamžitě vidí plodnost...ne-e. Třeba mně se líbí malé zadečky a velká (ne umělá) prsa. Bílá pleť u žen je krásná. Depilace je mi jedno. A rád se podívám na ženu, která se s chutí nají. Stejně, když člověk čte ty smutné příběhy žen, nějaké depilace a plastiky moc nepomáhají. Spíš bych věřil těm jednoznačným - pro nás primitivy - jasným signálům: tílko bez podprsenky (klidně mohou být prsa i měkoučká, povislá, nevadí, aspoň se houpou), předklon v tangách při zalévání kytek, atd. Kamarád mi vyprávěl, jak jeho paní chodí v létě doma v dlouhém tílku a pod ním nic. Na to si už zvykl. Ale začal vyšilovat, když si tohle léto začala brát k večeru k tílku teplé ponožky. Ta kombinace polonahoty + teplých ponožek ho dostala na kolena. A já to celkem chápu :-)).
6. Září 2011 - 11:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Tak to jsi fajn chlap! Leckterá by mohla tvé ženě nebo přítelkyni závidět. A ženám by asi bylo na světě líp, kdyby bylo víc takových jako ty. Oceníš i povislá prsa, bledá pleť ti nevadí a máš rády ženy, které se s chutí nají? Nemám co namítat! A že mám míň číst? Já moc času na čtení nemám. Prolistovat Vlastu trvá asi deset minut. A na svoje myšlení se spoléhám. Především věřím tomu, co sama vidím - třeba mou kolegyni, že je z ní nový člověk.
6. Září 2011 - 15:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Re (anonym)
Tak to jsi fajn chlap!...To jako,že si udělala piercing a ukazuje víc své opálené kůže?Nosí těsné šaty? Ale tohle je o sebevědomí,zaujmout a umět se nabídnout,pokud chci.To jsou ty signály! Zpruzená šedá myš ve viskózových šatech těžko zaujme.U té je předem jasné,že těžko nabídne nějaký nezapomenutelný zážitek :))
6. Září 2011 - 16:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Tak to jsi fajn chlap!...Asi je to věkem. Ve 20ti bych bral opálenou a polonahou, teď ve 40ti miluju přirozenou krásu. Manželka je modroočka s černými vlasy a bílou pletí. Vypadá velice mladě a atraktivně. Když jednou vyšilovala se solárkem, vypada hned starší. Postavičku má danou geneticky a i když se samozřejmě věkem u nás nedostatky projevují, mě se to líbí. Jsem "horňák", takže každá prsa zbožňuju. Ale nelíbí se mi ty vycpané podprsenky. Ňadra se mají hýbat:-)). A opravdu je pravda, že pro mě pohled na ženu, která se hrabe v zeleninovém salátu, co by obědu, je utrpením. Naopak žena, která si dá biftek nebo knedlo, vepřo, zelo, k tomu malé pivo...tak je dle mě sebevědomá a požitkářka. Ale určitě je to věkem, třeba tady budu za 10 let slintat nad 18ti letýma blonckama:-)).
6. Září 2011 - 17:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Patrik (anonym)
To je jasný, je to teplouš, vyserte se na něj!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
6. Září 2011 - 17:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Asi je to věkem. Ve 20ti...Nebudu to tady už narušovat. Těžko říct, proč výše uvedení muži sex nechtějí. Ale mám pocit, že na to univerzální rada neexistuje. Ani od psychologa. Život je moc krátký, tak kdybych byl ženou, určitě bych se důkladně podíval kolem sebe, co mi vlastně ten život nabízí, abych jednou měl na co vzpomínat... Mějte se co nejlépe.
6. Září 2011 - 17:34
Obrázek uživatele Návštěvník
ilat (anonym)
Všechny názory, který tady padly, jsem si přečetla.. a sama nevím, který ve mně vzbuzuje pocit, že by mohl "něco" změnit.. S přítelem jsme dva a půl roku. Ve skříni mi visí svatební šaty ze svatby,která se kvůli mé nemoci týden před termínem rušila.. vedle v pokoji spinká naše milované, teprve půlroční dítě, které bylo chtěné a plánované.. s přítelem trávíme většinu času spolu, věnuje se rodině, chodí jen do práce, aby se o nás postaral a po práci hned domů.. snaží se mi s malou pomáhat,pohlídá, když potřebuju (dělám autoškolu) a vím, že malou velmi miluje.. problém je ve vztahu nás dvou. Ubíjí mě náš sexuální život. On je s ním spokojen, mu to stačí.. Nemá takovou potřebu jako já, stačí mu to momentálně jednou týdně, chodí z práce unavený, věnuje se malé, lehne do postele a usne.. ale protože se kolem toho začínáme dost hádat, sex už nemáme ani jednou týdně.. někdy tak co 3 týdny..většinou o víkendu nebo během dne,protože večer zkrátka odpadne..nejde mi jen o samotný akt, ale i o to kolem.. o mazlení, líbání, vášeň.. Cítím se tím stašně frustrovaná, večer usínám, myslím na to, co je špatně.. ráno se probudím po erotickém snu a jsem z toho akorát bez nálady, že to byl jen sen. On mi pořád tvrdí, že tohle je prostě život, že náš vztah je normální a že on je spokojený, jen já si stále stěžuju.. zkoušela jsem to po dobrém, promluvit si o tom, na to mi řekl, ať pochopím i jeho, že je unavený, že ráno v 6 vstává, v práci toho má hodně (podniká), lítá do práce, domů, když je třeba pohlídat, pak zase zpět do práce a zase pak domů, kde se snaží věnovat malé a když usne malá, usne brzy po ní i on.. tohle chápu, to je jedna stránka věci. Druhá je ta, že na cvičení unavený není.. dělá tady kliky, shyby, jezdí na rotopedu, cvičí s činkama, na hrazdě, vždy aspoň chvíli, je sportovec.. na to unavený není.. o víkednu jsme většinou třeba někde na výletě s malou a tak se k sexu třeba ani nedostanem.. jenže já na něj čekám a když vidím, že si vedle mě lehne, chytí mě za ruku a usne.. :((ležím vedle něj, nemůžu spát, trápím se.. Už mě nebaví cokoliv iniciovat.. třeba ho svádět.. mě štve že je to jednostranné a jako ženu mě to ponižuje. Vždy čekám na víkend, že snad něco bude.. v neděli večer, když se nic neděje, jsem pak podrážděná a náladu mám na bodě mrazu.. chápu, že je těžký milovat se s někým, s kým se tak často hádáte a kdo do toho pořád ryje, jenže jsem z toho tak na dně, že mlčet prostě nemůžu, protože cítím, že tohle dlouho nevydržím a chci to s ním řešit.. on už i slíbil, že to bude lepší, ale není.. a já už tak nemůžu dál.. nechci rozbít rodinu, najít si milence nebo tak.. máme malou dcerku, chci přece, aby měla otce.. ale i já chci mít muže.. nejen "spolubydlícího".. :((( Vím, že je každá rada drahá, ale asi jsem se potřebovala aspoň takto anonymně svěřit..
22. Říjen 2011 - 21:58
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Všechny názory, který tady...ilat, jak já Ti rozumím.... Ale co je nám to platné, viď?
22. Říjen 2011 - 22:19
Obrázek uživatele Návštěvník
ilat (anonym)
A co je správné.. myslet na štěstí svého dítěte a vnitřně se užírat a trápit a být podrážděná na jejího otce nebo myslet i na své potřeby..? Každý umí soudit a zvláště odsoudit ženy, které potřebujou něco, co doma nemají, ale nikdo už nevidí, jak náročné to je být dobrou matkou a trpělivou partnerkou..
22. Říjen 2011 - 22:30
Obrázek uživatele Návštěvník
zkus mu (anonym)
A co je správné.. myslet na...ilat udělat jídlo s potravin, které fungují jako afrodiziakum.
22. Říjen 2011 - 22:37
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
A co je správné.. myslet na...co je správné, to nám asi nikdo neřekne. Ale: k tomu, aby žena byla dobrou matkou a trpělivou partnerkou je zapotřebí duševní pohoda. A duševní pohoda jde ruku ruce s pohodou fyzickou. Partner je už delší dobu k mým potřebám hluchý (déle než tři roky), zatímco já se tím užírám, atmosféra houstne, moje trpělivost a snaha o smír je u konce. Na scéně se objevil "přítel v nesnázích". Párkrát se mi "věnoval dle mých představ a potřeb" a i když to není správné a mám výčitky, tak jsem ale pak byla jak vyměněná. Samé úsměvy, pohoda, žádné nepříjemné rozhovory s partnerem, on měl svůj klid, já byla taky spokojená. Ale stejně mě tohle řešení-neřešní trápí!
22. Říjen 2011 - 22:50

Stránky

Přidat komentář