287 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Terka (anonym)
Zvykneš si. Vlastně mám dvě děti. Syna a jeho. Už jsem si zvykla. Naučila jsem se být naprosto soběstačná. Plastiku jsem podstoupila hlavně kvůli svému dobrému pocitu a taky proto, aby nikdo nemohl říci, že má doma cuchtu. Jsme spolu 31 let a rozvádět se nechci. Dlouho jsem hledala přítele, třeba také ženatého, na delší vztah. Nepovedlo se. Mám pocit, že chlapi si dělají pouze zářezy do pažby a na to už nemám. Najít slušného chlapa je téměř nemožné.
4. Září 2011 - 11:49
Obrázek uživatele Návštěvník
SK (anonym)
Zvykneš si. Vlastně mám...Presne ako pises, najst slusneho chlapa je uz takmer nemozne. Muzi krizu v sexe nikdy neriesia dlhosiahlimi uvahami a dlhodobymi skusaniamy, co zaberie,ci si maju kupit sexi trenky, ci maju ist holicovi alebo si nechat narast bradu, ci sa maju naucit opravovat tecuce kohutiky, proste si najdu inu a podla nich je to vyriesene, to len zeny zbytocne vsetko komplikuju a skodia same sebe, cakaju, ze sa stane zazrak, ale ten nejako nechodi a odrazu su vsetky tie velmi dore zenusky stare dochodkyne a zistia, ze zivot im utiekol medzi prstami vdaka ich nemoznemu manzelovi a vycitaju to sebe aj jemu, ale uz je neskoro. Kym chlapi si viac menej len uzivaju, zeny len mudruju a zvazuju. Sa konecne zobudte. Dobre dievcata sa dostanu do neba, zle vsade!
4. Září 2011 - 13:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Zvykneš si. Vlastně mám...Terezko, o mně taky muž přestal dbát. V sexu nikdy nebyl přeborník ,ale bývalo to fajn, spíše o kvalitě než kvantitě, nikdy, ani po svatbě to nepotřeboval často, ale já jsem se jeho potřebám uměl přizpůsobit a udělala to a bylo to uspokojující, nejméně dvacet let. Nyní už pár roků je to o ničem, spal se mnou například předloni pětkrát za ten rok - prostě naprostý nezájem. Já nejsem z těch, kdo škemrají, jsem na to moc hrdá a prostě jsem nedělala nic, jinak si myslím, že o sebe dbám, líčím se, chodím na nehtíky, ke kadeřnici, mám ráda hezké hadříky a chlap se zas mnou ještě i dnes otočí ...měli jsme pak asi roční krizi, kdy nám naprosto vázla komunikace a muž chtěl klid a nic neřešit, kdežto já věděla, že pokud si vážně nepromluvíme, půjde ten vztah do kytek. Asi nás oba poznamenaly jeden čas drobné finanční problémy, neshody s dětmi v době puberty, všechny ty ubíjející věci a povinnosti, co nikdy nekončí od náročné práce pro oba s dojížděním daleko, nedostatek odpočinku a absence jakýchkoli společných zážitků, manželovo náročné koníčky na čas, jeho podivné služební cesty, složenky, honička kolem domu, atd., atd. ...co jiné paradoxně sbližuje, nás rozdělovalo. Tu krizi, která trvala skutečně víc jak rok jsme zdánlivě překonali, i když to vypadalo jeden čas na rozvod. Milostný život se však neobnovil a panuje mezi námi nedůvěra. I mně chyběl sex, pohlazení, něha, pocit, že jsem ještě ženská a nejen hospodyně a účetní. Na inzerát jsem muže našla, dokonce slušného. Opak toho mého, který mně od sebe odháněl-tento se mně snažil k sobě připoutat. Nejprve jsem to záhy chtěla ukončit, bála jsem se toho vztahu, kde on má moře volného času, protože už nemusí pracovat, kdežto já makám kolem domu, dětí, muže, psa, zahrady a ještě pracuju, dojíždím a dělám účetnictví pár firmám. Jak to všechno časově skloubit a přitom mít ještě ukradené chvíle na život, na něco hezkého, co by mi dobilo baterky v té honičce ...
4. Září 2011 - 13:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna II (anonym)
Nakonec jsem si s milencem promluvila, uznal svoje chyby, změnil se, je milý, pozorný a asi mně má opravdu rád. Má na mně čas, chce si se mnou povídat, zajímá ho o mně vše-chová se tak, jak jsem to u muže, který chtěl vždy dokonalý klid a můj vnitřní svět ho nezajímal ani před svatbou, natož po ní. Přestala jsem mít potřebu toho druhého od sebe odhnánět a jsme spolu. Šťastná ale nejsem, je náročné pro mně vést dvojí život a krom toho mám trochu strach. Tak, ajk se s tím druhým sbližuju víc a víc, cítím, jak je mi vlastní muž stále vzdálenější a cizejší. On se ke mně dobře nechová a zájem o mně neprojevuje, atkže kdo se může divit, že utíkám jinak. A v podvědomí hryže strach, jak to dopadne, protože máme dvě děti na studiích a ještě dlouho potřebuji jim vytvářet potřebné rodinné zázemí, nechci, aby to ony odnesly.
4. Září 2011 - 13:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Terka (anonym)
Terezko, o mně taky muž...Ano, je to jako psané přes kopírák. Vyžadují komfort, jako v prvotřídním hotelu, žádné starosti o domácnost, děti jsou z domu, služka funguje, tak co jim schází. Mají nás jisté. Ten můj celý život kničel, že nemůže nosit nákupy, protože ho ucha od tašky řežou do prstů. Takže jsem je vláčela já. Potom jsme se jednou pohádali. Řekla jsem mu, že je lenoch, který kdyby chtěl, dávno se vše kolem sexu mohlo vyřešit. Že už toho mám dost. Rozzuřil se tak strašně ( on je nemocný člověk a já bezcitná), že praštil vzteky do dveří od komory a prorazil je. Takže od té doby nosí nákupy ani nehlesne. Já mu dám, že nemá sílu a řeže ho to.
4. Září 2011 - 13:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Ano, je to jako psané přes...no, to je nářez, takový výrok od chlapa-řeže mně to a tebe sice asi taky, ale do toho mi nic není, tahej se s tím ... sobectví až je člověku nanic. Ale znám to a není mi z toho moc dobře, dokonce často moc mizerně. Takže chvilky s milencem jsou útočiště, trpím tím, že to dělám, ale nemohu bez toho být, pak už by byl můj život úplná pustina. Protože pro děti jsem otravná matka, nemoderní, směšná svou starostlivostí o ně, rodiče se o mně nikdy nestarali, spíše mně sráželi a vedli k slepé poslušnosti a muž na mně neskutečně kašle. Jediné, co smím, je držet hubu a krok, běda, kdybych chtěla cokoli řešit, pak je konec a řev a proto se už o nic nepokouším.
4. Září 2011 - 14:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Ano, je to jako psané přes...no, to je nářez, takový výrok od chlapa-řeže mně to a tebe sice asi taky, ale do toho mi nic není, tahej se s tím ... sobectví až je člověku nanic. Ale znám to a není mi z toho moc dobře, dokonce často moc mizerně. Takže chvilky s milencem jsou útočiště, trpím tím, že to dělám, ale nemohu bez toho být, pak už by byl můj život úplná pustina. Protože pro děti jsem otravná matka, nemoderní, směšná svou starostlivostí o ně, rodiče se o mně nikdy nestarali, spíše mně sráželi a vedli k slepé poslušnosti a muž na mně neskutečně kašle. Jediné, co smím, je držet hubu a krok, běda, kdybych chtěla cokoli řešit, pak je konec a řev a proto se už o nic nepokouším.
4. Září 2011 - 14:37
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Kristýno, ve Tvém vyprávění vidím i svůj život. Jen s tím rozdílem, že je mi 34, máme dvě malé děti a jsem s nima na mateřské. Všechno ostatní je stejné, hlavně ten manželův absolutní nezájem a touha mít doma klid a nic neřešit. Taky myslím, že nejsem nějaká neupravená pipina, která umí mlít jen o dětech. A po dětech jsem ani nic nepřibrala, tak netuším, kde je problém. Také spolu spíme tak šestkrát do roka ( maximálně pětiminutovka) a mě to prostě v mém věku nestačí. Když si s ním o tom chci promluvit, je nedůtklivý a že prý hledám problém, kde není a že on žádný problém nemá a vše je v pohodě, tak si nemám vymýšlet. Mám pocit, že mě vůbec neposlouchá a že vůbec nechápe, že je to mezi námi o ničem, vůbec spolu nemluvíme a když, tak jen o dětech. A to je dost málo, v našem věku... Vím, že milenec nic neřeší, ale to mi věř, že mi něžná mužská náruč opravdu moc chybí a kdyby se nějaký vhodný namanul, asi bych mu dlouho neodolávala... Ach jo...
4. Září 2011 - 18:11
Obrázek uživatele Návštěvník
sex (anonym)
není všechno děvčata.Přemýšlejte mozkem a ne pipinama.
4. Září 2011 - 18:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Kristýno, ve Tvém...Dost mě zajímá, jak tady píšete, že dobře vypadáte, sem tam plasitka, pečujete o sebe. Ale asi o zjevu to není. Brácha má doma mladou manželku - bývalou miss bůhvíčeho a šest let s ní nespal, protože ho už nepřitahuje. Ale udržuje čilý vztah s ženou o pár let starší než on a o 30 kg těžší než jeho žena. Ta samozřejmě nic netuší a myslí si, že on nemá potřebu sexu. A sama říká, že už odvykla (36 let). Je pravda, že má spoustu zájmů. Tak nevím, jak to s tím fyzickým zjevem je.
4. Září 2011 - 19:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Tom (anonym)
Kristýno, ve Tvém...6x za rok? divis se ze ho to uz nebavi? Ja se nedivim. Nez mit sex takhle casto to uz ho redeji nemit vubec. Kdyz pritelkyne zavedla ze spolu budeme spat maximalne jednou tydne tak me po case taky presla chut. To uz je lepsi nemit sex vubec a alespon nejsem porad tak neprijeme nadrzenej. Proste to po case preslo a jsem moc rad, nez se porad doprosovat.
4. Září 2011 - 20:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Terka (anonym)
není všechno...Že by chlap?
4. Září 2011 - 21:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Terka (anonym)
Ne, život není jen sex, ale také to není věčná povinnost. Žádné radosti, jenom starosti. Oni muži jsou nějací zhýčkaní. Nepamatuji se, že by se tchýně starala tak, jak to vyžaduje ode mě.Má vše, v domácnosti nepřeloží křížem stéblo. Já mám někdy pocit, že on je líný i milovat se. Co by se snažil. A my jsme tak pitomé, že když už si najdeme nějakou tu přelétavou známost, máme ještě výčitky svědomí. Známost nebývá dlouhá, protože je podezřelé, když dvakrát za měsíc nejsme celý den doma. Přítel nás opustí, protože kdo by měl zájem jednou za dva měsíce. Ale my přece musíme posluhovat svému pánovi.Že by měl někdo pocit, že nás má soudit?
4. Září 2011 - 21:21
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
6x za rok? divis se ze ho to...jenže ta nízká frekvence nebyla kvůli mě, jestli to myslíš takhle. A pak taky je otázka, jestli se má člověk na co těšit, když ví, že si stejně zase "někdo" udělá radost sám sobě a na mě se vykašle, protože to už není jeho věc. Takovýhle přístup by snad otrávil každého. Takže mě chybí nejen ta fyzická stránka, ale hlavně to hezké kolem... Takový ten pocit, že partnerovi záleží na tom, abych si to užila i já - a to myslím nejsem žádné prkno... Prostě se jen každý den snažím přijít na to, kde je chyba. Ale sama na to asi nepřijdu... Sex jistě není vším, ale do funkčního vztahu určitě patří.
4. Září 2011 - 21:28
Obrázek uživatele Návštěvník
leo (anonym)
Ne, život není jen sex, ale...protoze zeny jsou pitome, porad skacou jen aby chlap se mel jak v raji a je z ni pitoma slepice a sluska, pak si ten jeji lenivej zadubenej truoba najde milenku, protoze ta jeho ho nudi a tak to chodi skoro v kazde rodine, jste hloupe nany posluhujici
4. Září 2011 - 21:29
Obrázek uživatele Návštěvník
žena (anonym)
protoze zeny jsou pitome,...Ano, to je také můj názor a mám ho už dlouhá léta...Služka, hospodyně, náhradní matka, to všechno mé kolegynky byly a jsou.Já ne a také jsem si nikdy nestěžovala:-)
4. Září 2011 - 22:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Terka (anonym)
A kdopak to po nás vyžaduje, kdo si z nás ty služky udělal? My jsme se tak nenarodily a o manželství jsme měly jiné představy. Jenže při každé vzpouře přiklusala maminka, důrazně upozornila na co její synáček má nárok. No pokud nemá žena nikde zastání, tak se buď rozvede a zůstane úplně sama nebo si na krk přiváže stejný dáreček, jako měla doma. Vlastně co horšího, ona skončí na ulici, protože to co nastane, kdyř si pán uvědomí, že ztrácí pohodlíčko, to psychicky nezvládne a půjde. A já nevidím jediný důvod, proč bych měla za všechno platit sama. Víc už pro spokojené manželství udělat nemohu, vyzkoušela jsem všechno. Proč jste chlapi tak ješitní a nedokážete říci, když už o ženu nemáte zájem, aby si někoho našla. Pokud je rozumná bude diskrétní, vy budete mít svůj servis a ona pozná občas mužskou náruč. Nedělejte z nás indické vdovy za živa.
5. Září 2011 - 7:07
Obrázek uživatele Návštěvník
pro Terku? (anonym)
Nějaká tu snad Terka psala "Když mu bylo 46, usoudil, že má poruchy erekce a vypěstoval si je do naprosté dokonalosti".. No já nevím, ale těžko někdo toto "usoudí". Tohle asi prostě přijde a nemá to nic co dělat s láskou ani povahou.
5. Září 2011 - 9:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Kristýno, ve Tvém...Jani, Tom evidentně nepochopil, že naši manželé se chtěli oddat sexu šestkrát za rok, ne my-ale to nevadí. Mám to stejné, ale je mi o deset let více než tobě. Je to docela smutné...pokud se tvůj muž nezmění, stejně budeš mít milence, dříve nebo později, časem, jednou, ale prostě na to dojde ... citové přežívání má vždy svoje hranice.
5. Září 2011 - 11:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Některé píšete, že jste svádění zkoušely, ale nepomohlo. Asi jsou případy, kdy to opravdu nezabírá. Ale i tak bych ráda doplnila, v čem spočíval úspěch mojí kolegyně. Jsou to jenom tři pravidla, která jí poradil psycholog (tedy muž): Za prvé nepomáhá, když vypadáte celý den jako bezpohlavní bytost a pak se manželovi pět minut před kýženým sexem ukážete v krajkovém prádle. Muž myslí na sex každých několik minut. Celý den podvědomě hledají sexuální podněty a nejsilněji na ně působí ty všednodenní, jakoby náhodné, třeba nečekaný pohled do výstřihu. Takže když kolegyně odchází do práce v krátkých kalhotách, manžel si jí všimne a zbytek dne se mu to mele v hlavě, protože si automaticky představuje svojí ženu jak má holé nohy v kanceláři. Za druhé čím méně obvyklé něco je, tím více to vzrušuje. A naopak čím běžnější, tím nudnější. Např. na odhalené nohy reagují muži silněji v chladném počasí. Když je vedro vidí je na každém rohu a nic to s nimi nedělá. Podobně nabídka análního nebo orálního sexu či lehká SM erotika budí víc pozornosti než nabídka klasického sexu. Za třetí muži jsou primitivní bytosti (ano tak to prý řekl ten psycholog). Opravdu krásné oblečení a doplňky moc neocení. Gelové nehtíky, které tu jedna zmiňujete, můžete rovnou zapomenout. Zkuste průměrnému muži ukázat gelové nechtíky třeba na internetu. Pravděpodobně se vás zeptá k čemu to jako má být. Co se počítá jsou přímé primitivní signály: nahá, opálená kůže, např. stehna a břicho, obrysy těla pod těsným oblečením, např. prsa, nebo jasné symbolické náznaky, např. propíchnutý pupík symbolizuje připravenost k souloži, více odhalené kůže naznačuje odvahu a otužilost a tím pádem i větší připravenost zkusit něco divočejšího nebo drsnějšího. Chápu, že to není všelék. Určitě jsou páry, které potřebují párovou terapii nebo něco podobného. Nebo by si spíš některé ženy zasloužily lepšího partnera. Ale u kolegyně to zafungovalo tak, že jsem se se svým nadšením musela podělit. Tak mnoho štěstí!
5. Září 2011 - 14:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Některé píšete, že jste...Jani, na mou opálenou pokožku, těsný světřík nebo dekolt, protože prsa mám pořád dost ucházející a to není z mé hlavy, obtaženou sukni s vyšpuleným zadkem reagují muži-ale jen ti cizí. Myslím, že je možné, že ten psycholog mluvil o dopadu erotických signálů nás manželek na manžele cizích žen. Nebo myslel vlastního ? Pak se v mém případě sekl. Tady je to prostě tak, že jsem okoukaná po mnohaletém manželsví a krajky nepomohou, moc detailně totiž už dávno ví, co je pod nimi. Co je pod cizí krajkou je vždy nové a nové vábí, láká a přitahuje jako chuť zakázaného ovoce. Myslím, že nezbývá než se chovat stejně, koukat po jiných chlapech a pokud by to opravdu mělo stát za to, nejen koukat, život máme jeden a krátký. Prostě se smířit taky s tím, že sebelepší bifteček se přejí a pak zachutná obyčejný guláš-třeba s pětima knedlama... já bych se netrápila holky tím nezájmem manželů, zkuste si vychutnat zájem jiných ...
5. Září 2011 - 14:20
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
koukám, že máme další Janu v diskuzi :o) já se tedy budu i nadále odlišovat malým "j". Kristýno, moc se mi líbila věta, že "sebelepší bifteček se přejí a pak zachutná obyčejný guláš-třeba s pětima knedlama" :o)) No jo, co naděláme. Taky si uvědomuji, že žiju jeno jednou, jenom mám prostě pořád nějaké zábrany... Prostě si připadám strašně mladá na to, abych po zbytek života na všechny muže jen "čučela". Ale svědomí mi zatím nedovoluje víc... Že bych zavolala dávnému kamarádovi, kterého už několi let "držím v šachu nedotknutelností"? :o))
5. Září 2011 - 14:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
koukám, že máme další...Jani, já bych se po svých životních zkušenostech potěšení nezříkala, věř mi. Pro děti, muže, jejich servis a pohodlí děláme hondě-celoživotně, jde o kolotoč, který nikdy nestaví a unaví. Krom toho pracujeme a nosíme taktéž výplatu. Doma nás na rozdíl od drtivé většiny manželů čeká druhá směna. Zatímco muže často jejich koníček, televize nebo gauč, Bohužel tento trend tu ještě je. Já se tzv. "spustila" hodně pozdě, až před čtyřicítkou, tedy přesněji asi dva tři roky předtím, než mně dostihla. Když to zhodnotím zpět, tak doba mnoho let po svatbě kdy jsem pod tíhou okolností v manželství začala vnímat zprvu nesměle a později směleji jiné muže se stala pro mně požehnáním v tom smyslu, že bylo něco, co mi dobilo baterky, které byly řádně vybité. K naplnění života najednou jen děti, nákupy, zaměstnání, rodičáky, složenky, úřady vaření, nádobí, prádlo, žehlicí prkno a kýble na úklid s bonusem v podobě nevšímavého manžela, nestačí. Nestačí ani odměna v práci za přesčasy, za kterou si koupíš nový vysavač ani fakt, že rodině chutnal nedělní oběd a dala to vyjímečně najevo. Může přijít paradoxně situace, kdy cizí muž je příčinou, že ten nápor zvládáme tak nějak líp, kdy nám ta nevšímavost otce našich dětí jde k duhu, protože nevnímá náš pípající mobil ani nové hadříky-odpadá i nutnost sdělení jejich ceny a má to řadu výhod. Já tě tím ani nikoho jiného nenabádám k nepravostem, jen jsem dost stará na to, abych mohla bilancovat a říct, co mi pomohlo a co mně naopak deptalo. Pokud jsou ženy, kterým i po čtvrt století vlastní manželeé zvedají sebevědomí, pak smekám před takovými muži, jsou jedineční a před takovými ženami-docílily něčím toho, čeho já ne. A zvedat si sebevědomí utlučené plenami, horami prádla a kupami nádobí do země není hřích. Hříšná žena je vždy dobře naladěná a z toho rodina vytěží daleko víc než ze zapšklé neukojené maminy, kerá s pyschologem na pravidelných seancích rozebírá, proč si jí doma muž nevšímá.
5. Září 2011 - 14:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
koukám, že máme další...omlouvám se za "kerá s pyschologem" a jiné trapné překlepy, ale píšu v rychlosti. Jistě jsem mínila psychologa-krásný den.
5. Září 2011 - 14:49
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Jani, já bych se po svých......samá pravda... Mám teď nějakou "krizi sebevědomí" a bohužel manžel je tím, kdo mi vůbec nepomáhá si to sebevědomí nějak napravit, spíše naopak. Ale to už sem nepatří. Kristýno, děkuju za Tvá slova, za Tvé zkušenosti, aspoň mám o čem přemýšlet...
5. Září 2011 - 14:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Lada (anonym)
Jani, já bych se po svých...Kristýno, napsala jsi to dokonale. Já jsem s mužem 20 let, a i když vše téměř klape, přesto poslední rok mám neustále pocit, že mě ten vztah ubíjí, ne nabíjí. Potřebuji komunikaci, potěšení, utěšení, povzbuzení. Všechny problémy a starosti držím v sobě, s ním nemá cenu něco rozebírat, vždy jen pokrčí rameny a odchází. Nedávno jsem někoho potkala na kurzu, už po 3. hodině jsme oba věděli, že si máme co říct. Poznal, že se trápím, že jsem ustaraná a hodně moc si se mnou povídal. Ten člověk mi neskutečně psychicky pomohl. Když kurz končil, věděli jsme oba, že se musíme dál vídat. A tak se scházíme a je nám spolu moc fajn. Samozřejmě, že se neustále obviňuji, že tohle dělat nemůžu a přesto to dělám, ale nemůžu si pomoct, je tam něco silnějšího než můj rozum a morálka. Omlouvám se, že jsem vstoupila do diskuze.
5. Září 2011 - 15:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
...samá pravda... Mám teď...Janičko, já ti vnitřně hodně rozumím a hodně ti držím pěsti. Nechtěla bych v tobě působit vnitřní zmatky. Každá jsme jiná, každá jsme individualita, každé pomůže něco jiného. Jedné cvičit jogu, jiné kamarádka, další zajímavá práce a jiné láska fajn muže a nemusí to být ten doma. Já od srdce napsala svou životní zkušenost a svoje vidění našeho životního údělu ženskýma očima s tím, co mi pomohlo přežít. Není to moje rada, je to můj poznatek. Jako radu to neber, protože tu nám nedá nikdo. Ani rozhřešení nám tady na zemi nedá nikdo a za svoje činy jsme zodpovědné samy. Já jsem tu zodpovědnost přijala a dny vnitřních zmatků mám snad za sebou. I když kdoví ... rozum i srdce ti cestu napoví a já ti přeji, aby to byla ta pravá cesta k nalezení podstatného pro tvůj život a jeho naplnění s tím, aby byl zachován tvůj vnitřní klid a mír....
5. Září 2011 - 15:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Kristýno, napsala jsi to...Ahoj Lado, je prima, že jsi vstoupila do diskuze .. prošla jsem tím, co popisuješ ... taky se objevil někdo, kdo mi strašně moc pomohl, když doma bylo vše jinak, než má být a jak moc mi pomohl, jsem si paradoxně uvědomovala později, postupem času. Je pravda, že v životě je vždy něco za něco. Někdy se stane, že člověk muže taky srovnává. Někdy se pak stane třeba i to, že pocit štěstí má příchuť hořkosladkou ...
5. Září 2011 - 15:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Kristýna (anonym)
Kristýno, napsala jsi to...ono je na nás, jakou plavbu životem zvolíme, ale musíme si uvědomit možné následky a co za to stojí a co za to nestojí. Někdo chce plout po klidné vodě rovně a bez překážek, v monotonním klidném souladu, jiný si vybere cestu přes balvany a kořeny a loďka se může převrhnout a ten člověk se topit, drápat ze dna na hladinu a znovu zkoušet nebezpečné peřeje. Je to na povaze, něco je osud, něco určíme samy. Zatím děkuji za ty chvíle ve svém životě, kdy jsem odbočila z bezpečných stojatých vod aspoń na chvíli do divoké peřeje. Nebalo jich moc, ale jen na ty nikdy nezapomenu. Ty klidné jaksi splývají....
5. Září 2011 - 15:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Lada (anonym)
ono je na nás, jakou plavbu...Kristý, je to přesně tak, jak jsi to napsala. Mimochodem, omlouvám se, že jsem Ti začala hned tykat, snad Ti to nevadí. Víš, v životě jsem si nepomyslela, že bych někdy, to, co jsem popisovala, udělala. Naopak, tak nějak jsem vždy toužila po klidu, stereotypu a celá jsem se oddávala péči o rodinu. Nekoukala jsem napravo, nalevo, zarputile jsem se věnovala jen rodinným povinnostem. Odmítala jsem "dýchánky" s kamarádkami (mám přeci spoustu povinností doma), ale jednoho dne jsem prostě "otevřela oči" a zjistila, že už nemůžu žít v té přímočarosti. A právě v tu chvíli jsem se zúčastnila toho kurzu. Samozřejmě vše v sobě neustále řeším, nechci "bourat" rodinu, ale nedokážu TO PĚKNÉ utnout. Čas ukáže...
5. Září 2011 - 15:53

Stránky

Přidat komentář