7426 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Mila Julinko, Jandulko, a vubec vsechny dusicky, co nam nachavaji nakouknout do sveho zivota a trapeni, aby si ulevily a snad i nam ostatnim. Vsem Vam posilam predne uprimne objeti v naruci.Julinko, ptas se kolik mi je a tak. Dnes je mi zrovna 24( to to leti...) a memu manzelovi bude v breznu 34, takze je o deset let starsi. Muj prvni manzel byl starsi o patnact let, ale pro me vzhled, vek a vsechny ty hodnoty v cislevh nic neznamenaji.Vzdycky jsem tihla k muzum starsim, protoze vetsina tech k memu veko byla pro me ...hm asi moc mladych, nezodpovednych, nezralych, a take ti mladsi maji jeste takove ty mlade prority, co se tyce vztahu a holek, takze se jim libi.... hubenourky= kladou duraz na jinych mistech, nez ja chtela, aby muj partner duraz kladl.U meho prvniho manzela, jsem plne prokoukla z ruzovych bryli po necelem roce. Ne, nebyl to duvod k rozchodu, ale kdyz uz byly potize ( mozna jednou najdu silu se s nimi sverit), tak tenhle jeho pysnici se zlozvyk byl jen jednim z dalsich duvodu. Pak jsem poznala Terryho. Je to sice Amik a ja to tu nikdy nemela rada ( lidi, zivot...jsou tak moc jiny...), ale po tom, co jsem videla, jakou nadhernou osobnost v sobe ma, sama jsem tomu neverila, ze jsem nekoho takoveho mela stesti potkat, ze jeste nebyl zenaty, navic ze je to jeden z nenavidenych Amiku, a ten ze byl ochoten se mnou jit zivotem, at se deje cokoliv. ( a ze se delo...uz moc moc...zakony, papiry...a tak). Vzdycky stal pri me, mohla jsem se na nej spolehnout, je mi oporou ve vsem, vazi si me osobnosti a duse, respektuje me.......uz prestanu, nebo si zacnete myslet, ze kecam...Ne, to nemusim. Ma svoje mouchy, jako mam i ja, ale podstatne kvality osobnosti a jeho laska, to jsou pro me ty nejposdtatnejsi kvality partnera, ktere jsem hledala.Poznali jsme se tady. Tak tedy jsme spolu pres dva roky, manzele pres rok, ale rekla bych, ze oba jsme si byli jisti svymi city temer hned, na to abychom vedeli, ze s tim druhym spolu zvladneme snad vse. Ne, ze bych byla spechala se svatbou, ale my jsme vedeli, ze spolu byt vazne chceme, meli jsme moc, moc potizi s dokumentama, nechteli me sem pustit pres 6 mesicu, tak pak kdyz se to podarilo, uz jsme meli plny zuby bezmocnosti nad stupidnosti zakonu, ze jsme se vzali hned druhy den, co jsme prileteli, aby jsme predesli dlasim potizim a silenym vydajum penez v tomto boji se zakony. Cele nas to tenkrat LEGALNE stalo pres 30 000 Dolaru.... Ktere splacime dodnes. To bylo pro me vic nez dost, kdyz jsem videla, ze tenhle chlap by se snad zadluzil, jak by to jen slo, bojoval by do posledniho dechu, jen abychom mohli byt spolu. Jenom pro nejakou holku z Cech...Chapete, o cem mluvim ?Nejsem sice nijak z Ameriky podelana ani nadsena, ja jsem normalni holka vychovana po Cesku (rucne strucne...)zvykla na uplne jiny styl zivota, ale po tom, co jsme uz prosli, cim ja prosla a prochazim ( od uceni se vic jazyka, styskani si po domove a vsem, co znam, po zdanlive blbosti, ktere ale take bolely, jako ze mi v krame nechteli uznat sek, protoze zatim mym jedinym dokladem je pas a oddaci list...) Tak po tom vsem, ja bych domu zit asi nesla z jedineho duvodu...nechci, aby muj manzel musel projit tim, cim jsem prosla psychicky ja zmenou vseho, co jsem se od mala ucila, vseho, co jsem znala...Ne, mam ho rada a nikdy bych ho tomu nevystavila, plus on navic Cesky umi jen
23. Leden 2001 - 17:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
A ted mila Petulo, Klarko, Berusko, Jandulko, Hanulko, Mariko, Zuzko, Kajo, Klarko a vsechny tam u pocitacovych obrazovek,Ja, vim, je to nekonecny boj, ale kyz se tomu skutecne postavite, je sance, ze po dalsim boji, tezsim a bolavejsim, ze ta nocni mura skonci. Jo, SANCE JE !!! A to do posledniho dechu JE !!!Jste vsechny velmi inteligentni holky, prece se nedate zastrasit nejakou hloupou bulimii, ci anorexii ? ! Co ? Ukazte ji, ze na vas nevyzraje, ze s ni zatocite ! Ze Vam uz vic ztrpcovat zivot nebude ! Dejte ji co proto ! Drzim Vam vsem pesti stesti, at s to stane, co nejdrive...At mate zase sanci zit normalni zivot. Moc, moc to Vam i sobe preju, protoze si to vsechny zaslouzime...Vazne, zaslouzime...Pa pa
23. Leden 2001 - 17:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Monča (anonym)
Zdravím Vás sluníčka, a ještě než začnu chci Vám všem říct, že Vám držím palečky a je mi líto, co všechno jste musely podstoupit pro krásu dnešního světa (v baroku či renesanci, kdy sto kilové dámy byly in, by se tohle nikdy nestalo). Jmenuju se Monika, je mi dvacet a musím říct, že mám trošku jiný problém. Dříve jsem se léči pro poruchu příjmu potravy (přejídala jsem se a přejídala a přejídala - ale nezvracela, takže kila šla nahoru). Mám štěstí, že v rodině jsme všechny ženy silnější (boky, stehna), takže mám poměrně mohutnou kostru a není to tak znát. Ale i tak na mých 170 cm výšky 79 kilo je dost. Sama bych se svou postavou snad byla i spokojená. Ráda začnu cvičit, plavat, jezdit na kole... ale spíš pro posílení a zpevnění. Pro dobrý pocit. Co mě trápí je postoj a pohledy okolí. Hnusných lidí, kteří mají jiný pohled na krásu. A jak je ten jejich pohled úzký, sobecký a hulvátský. Je mi z těch lidí špatně. Ale ještě hůř je mi z těch jejich pohledů. A kvůli nim Závidím, těm, kteří jsou hubení, kteří jsou v pohodě a můžou nosit velikost 34. Tak ráda si někdy vezmu sukni a hezké tričko a vyjdu mezi lidi a hlavou nahoře. Jen ať vidí.
24. Leden 2001 - 16:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Mas absolutne pravdu Moni, jenomze, vis co ? Tihle lidi jsou vlastne desne....chudi.....maji omezeny svet na cisla a " normy". A ty jsou dnes vazne posramocene.....Casto pro svou omezenost prichzeji o bohatstvi, ktere se skryva pod telesnou skorapkou.....Je mi jich tak trochu lito. Jak uz jsem rekla, i zdrava zenska je pritazliva a sexy, je to jen na te jiskre v ocich, ne na tom, jak vypada.....Ja kolikrat kdyz vidim ty manekyny ( mimojine 95% z nich ma problemy stejne, jako tu popisujeme.) a vidim, ze nemaji smysl pro rytmus a ladnost...hruza...to se nada nacvicit ani naucit, to se musi citit.....Pak si z legrace predstavim, jaka, je asi v posteli.......To musi byt pocuc...
24. Leden 2001 - 16:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Takze se nedej Monco.....a drz se sve vnitrni krasy, kterou tedy urcite mas....
24. Leden 2001 - 16:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Zuza (anonym)
Tak Vás holky zase zdravím,a těším se z Vašich úspěchů a pokroků.Od té doby,co jsem se neozvala se toho u mne mnoho nezměnilo.Vydržela jsem nezvracet 2 dny,a pak se to zase zvrtlo.Vždycky mě přepadne taková vtíravá nukavá touha jíst,a málokdy se mi podaří ji zahnat.Navíc jsem byla v té době sama,takže bez úspěchu.Budu se snažit ale dál a nevzdávat to.Dnes se to celkem daří,ale není i po jídle vůbec dobře od žaludku.Stačí malá porce a žaludek tlačí,jako když je přecpaný.O to horší je odolat tomu,nevyhodit všechno do záchodu.Držte mi palce...ZUZANA
24. Leden 2001 - 17:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Tak kotatka, vcera jsem take prosla tak trosku zkouskou. Mozna to bylo brzo, ale neslo to zmenit... Manzel me vzal k narozkam do nasi nejoblibenejsi restaurace, kam jdeme jen o vzacnych prilezitostech, rotoze je draha, velmi draha, ale my tam mame jedno jidlo, ktere zboznujeme....je to morka specialita... Ne, nemela jsem s tim zadny problem, jedla jsem docela dost, za tu cenu jsme toho moc nechteli vracet na taliri a do dalsi prilezitosti je daleko, takze jsem se slusne napapala, mela jsem sklenku vina, spis pro chut, ne pro opiti a ztraceni vule.... Kdyz me to tlacilo, nevahala jsem a jednoduse jsem si povolila pasek.....To funguje ! Pak jsem take mela takovy ten pocit, ze mi je mala kuze na lytkach....urcite to znate, ale prijeli jsme domu a ja na to nehodlala myslet a kazit si krasny den a vecer. Tak jsem se natahla na deku na zem, muz byl chvili se mnou, hrala jsem si s pejskem a koukala pritom na TV, na takove ty legracni serialy, ktere jsou vlastne o nicem, ale clovek se sem tam zasmeje a nemysli na blbosti...A bylo mi hezky na dusi. Pak jsem ale ke svemu prekvapeni a trosiku litosti dostala prujem, coz se me nestava a to nepouzivam..laxativa....Tak mi to bylo trosku lito, ale aspon jsem se uvolnila. Tady nerikam, ze tedy mate pokracovat s laxativama, nebo zacit, to neeeee......!!!Ale jinak, nic holky, nejsem 5 kilo tlustejsi...ani jedno a ziju!!! Sic nevim kolik vazim, ale ne, moc se to nelisi od dne, co jsem prestala zvracet (dnes uz 16 dni!!!!). No vazne, verte mi ! Da se jist !!! A nez..... !!! To s tema lytkama, to byval pro me nejhorsi pocit, ale ted sama vidim, ze to po par hodinach prejde a ze navic to muze byt i jen po delsim stani ci chuzi, takze je to normalni. Tak se drzte !!! PA Aja PAja
24. Leden 2001 - 17:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Ted se chci vratit k tomu, co nam sverila Julinka. Chtela jsem uz vcera, ale nejak tu zlobil server. ( uz jsem mela strach, ze nam to tu zavreli...! ) Cely den jsem o tom moc premyslela. Bylo mi z toho smutno. A jeste vic z nas, ze si takhle samy nicime zivot, zatimco jini, jsou radi, ze muzou byt a zit. Jeste smutnejsi je si tohle uvedomit, az kdyz vidime, jak nekdo bojuje o holy zivot a nezalezi mu jake kvality, jen chce zit! Ja tu 10 let marnim sve dny kolem trapeni se o tom, jak vypadam, zatimco jini by dali cokoliv, jen aby tech 10 let mohli mit...Je to smutny. Moc. Zivot jsem si tedy nedala a tedy nemam pravo s nim takhle zachazet, ani si ho kratit a brat. Mama mi dala zivot, abych ukazala, ze si ho zaslouzim, z jsem ho hodna, a abych ukazala, ze se s nim umim poprat. A ja ? Tele blaznivy jsem se schovavala za prvni vec, ktera se mi -ke schovani se a litovani se, hodila. Jidlo a problem s nim... Rikam si ted, jak moc bych si vycitala, kdybych ( a sance j ted po tom vsem skoro jista, ze se to muze stat), kdybych tedy jednoho krasneho dne zjistila, ze to mam spocitane...Za vsechny ty prozvracene dny spocitane a uz s tim nebudu moct delat vubec nic. Ale vubec nic. Je mi z toho smutno,, ale o to vic si rikam, ze stoji za to bojovat, jeste neni vsem dnim konec a jeste si muzu neco z toho zivat uzit, tak bych to mela vyuzit prijemne a nejlepe, jak dokazu. Urcite to ale neni bulimie... Zkuste nad tim chvili podumat. Kdyz VAm to nic nerekne, zkusejte to dal...Ono se v te tme jednou rozsviti, verte mi. Tak se, opet, drzte na vode a sapejte se nad vody, bezpecne nad vodu...Stoji to za to a je to nase povinnost....PA pa pa pa Alena
24. Leden 2001 - 17:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucka (anonym)
Prosim zaslete mi neco o bulimii na moji adresu .Mam strach ze ma sestra trpi timto problemem,ale nevim jak se ji mam na to zeptat.Ja jsem necim podobnym taky prosla a proto nechci abz ji to taky potkalo.Prosim poradte mi co nejdrive.Jesli vite o nejakem chatu o zdravi kde by radili opravdu doktori muzete me rovnez informovat.Predem dekuji LuckaMoje adresa:Lucie.barnincova"centrum.cz
25. Leden 2001 - 1:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Beruška (anonym)
Ahoj Alenko, obdivuji Tě, že si tak silná, a že s Tou nemocí tak bojuješ. Já jsem se zatím ještě neodhodlala s tím bojovat. Sama vím, že na to jednou dojedu, ale nejhorší je, že nepřemýšlím co bude dál, co když jsem si v sobě něco tím udělala a potom už bude pozdě, už to třeba nepůjde léčit, jenže já takhle na to nemyslím. Vím že bych měla, ale ...Mám hodného kluka, i s rodiči dobře vycházím,ale pořád se ještě tomuto problému nemůžu postavit. Aspoň něco dobrého jsem udělala, nevzala jsem se už 3 dny projímadlo a myslím, že je to pokrok, protože si ho brávám každý den. Chtěla jsem se ti zeptat,když už 16 dní jíš normálně, jestli chodíš pravidelně na velkou stranu, jestli nemáš žadné problémy se stolici, tedy kromě toho průjmu po večeři. Měj se dobře a bojuj, držím Ti pěsti. A taky všem dalším holčičkám, které potkal tento problém. Čauky Berča
25. Leden 2001 - 12:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Mila Berusko,nejdrive ze vseho Ti drzim palce, a vsem, aby jste jednou pobiraly vsechnu silu, co ve Vas je a utnuly ten nekonecny kolotoc...K Tve otazce...Hmm, na velkou nejdu uplne kazdy den, ale uz to rozhone neni jednou za tyden -10 -14 dni. Ne, to ne. tak jednou za 2-3 dny, ja to moc nesleduju. Ale necitim se nijak ucpana. Jestli, ze nic jineho, Berus, nebo Barus?, tak proboha neco delej s temi laxativy ! Ja je zkusila jen parkrat, a kdyz jsem videla, co to se mnou pak dela - bolesti jak blazen, a take pak to chvilku trvalo, nez jsem byla schopna zase jit normalne sama od sebe.....delej neco s temi laxativy ! Navic mi stacilo se dozvedet, ze ( to mam ze skoly od lekaru odborniku...) ze tedy laxativa mimo jine vubec nepomahaji k hubnuti, ze telo si z jidla stejne vezme vsechno, nez to vyleti ven...to mi stacilo a nemusela jsem s nima pokracovat. To, ze vaha klesne je pouze dusledek odvoneni organizmu, tedy vaha, ktera se pry vrati, jakmile ucinek odejde. Nestaci Ti tohle ? Me to stacilo, plus odvodneni organismu je take nezdravy stav...uz jsem si ale ani presne nezjistovala, co to ma za nasledky, protoze jsem to nepotrebovala dal vedet... Bobinko, kdyz uz nic jinyho, velkym uspechem by pro zacatek bylo, kdybys prestala uzivat a zneuzivat laxativa...Zatim Ti drzim vsech dvacet, a i Vam kocky ostatnim. Cas bezi, mam za sebou 17 tezkych dni, ktere me ale blazi, ze jsou za mnou... Vrele doporucuji zkusit....Vubec jsem snad nepribrala. Necpu se sice jako tank, ale papam proste normalne....a ono to jde ! Take se nevazim, takze nevim zcela presne, ale po vsech tech letech muzu rict, ze snad poznam kazde deko, kdyz mam navic...A bud uz to tak nepoznam, nebo jsem vazne skoro nic nepribrala, az na prvnich par dni a pak uz nic.....pripadam si stejna, jako predtim, nez jsem zacala. HURAAAAAAA. Pa pa Aja
25. Leden 2001 - 15:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Julie (anonym)
Milá Alenko, nejprve ode mne přijmi dvě gratulace. Tu první k oněm skvělým 17-ti dnům a druhou k narozeninám. Slavíme je obě velmi blízko od sebe, já je měla před týdnem (18.1.).S laxativama, které jsi zmiňovala nejen Ty, ale i ostatní , jsem měla a mám své zkušenosti, ikdyž sama jako zdravotní sestra moc dobře vím, jak fungují, účinkují a jak jsou škodlivá a hlavně - dá se na nich velmi brzy vypěstovat slušná závislost. Samozřejmě, že jsem je začala užívat (už ani přesně nevím, kdy to bylo), ani ne tak z fyzické potřeby, jako z psychické. Bylo to v době, kterou jsem již popisovala, vždycky na začátku mého hubnutí, abych ze sebe dostala vše a mohla pak zcela prázdná držet hladovku. Prostě pocit (znovu opakuji, že šlo spíše o psychiku), že jsem prázdná, tedy že mám jistě i krásné ploché bříško bez boule od jídla byl prostě báječný. Když jsem to s nima přeháněla, trvalo třeba i týdny, než se mi vše jakž takž upravilo. Musím přiznat, že pořád jsem hříšná a občas si něco "šlehnu", zvlášť třeba po nějakém vydařeném večírku, kde se to dobrým jídlem jen hemžilo a já nemohla ráno dopnout kalhoty. Ale opravdu se snažím nezneužívat jich a když už mám pocit "ucpaného potrubí", zkusím vsadit spíše na projímadla přírodního typu, jako jsou čajíčky (mimochodem kolikrát více účinné než třeba Gutalax). Takže asi toto je současná a i veškerá kompenzace mého citlivého (a samozřejmě i vašeho problému) zvaný váha. Opravdu mám poslední dobou pocit, že vítězí spíš rozum, než nerozum, protože se zaobírám jinými věcmi (můj tatínek atd.)a konečně mám pocit, že začínám chápat, jaké věci jsou opravdu prioritní a důležité.Abych to shrnula - vím, že stále ještě pořád myslím na jezení a nejezení, na přibírání a hubnutí víc, než normální člověk, ale mám pocit, že to mohu celkem dobře zvládat. Prostě někdy mám dny, kdy na to nemyslím vůbec a je mi to jedno a to jsou dny nejšťastnější. Trochu mám strach, co bude..., ale já doufám, že se budu upínat na jiné a důležitější věci, jako je třeba dítě. Je mi 23, spousta holek v mém věku teprvwe studuje, chce se podívat do světa a rozhodně na nějaké závazky nepomýšlí, ale ve mně se už nějakou dobu ozývá touha po nějakém malém človíčkovi, kterého bych měla ráda a snad i on mně. Vím, že to asi ještě nepůjde - musím ještě nějakou dobu fungovat v práci a taky myslím, že můj přítel nechce. A na takovéhle věci musí být dva.A taky dost dobře nevím, jak těžké období mně teď čeká (tatínak) a bylo by velmi nefér ubližovat dítěti vlastní psychickou labilitou.Zatím se mějte všechny fajn. Brzy napíšu. Julie
25. Leden 2001 - 19:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Dodatecne tedy VSE NEJLEPSI K NAROZENINAM JULINKO !!!Ahoj kotatka,tak dneska...dneska jsem poprve zaskobrtla.Je mi z toho smutno a boli to, dneska jsem totiz ulitla a snedla neco, co jsem ani nechtela a vyzvracela to...Nevim presne, co se stalo. Byl to uplne normalni den, jako spousta jinych. Manzel je v praci a ja jsem tu sama. Rano jsem normalne vstala, vyvencila pejsky, nasnidala se a pak hupla na chvilicku sem, co je novyho. Pak jsem uvarila manzelovi do prace, chvili uklizela, vypravila ho do prace a pak zase na chvili sla k pocitaci. Bylo to kolem treti hodiny odpoledne a to jsem dostala hladik na svacinu, tak jsem si dala krossaint s kouskem syra a sunky, jako obvykle. Pak jsem ale jeste mela na neco desnou chut, nevedela na co, tak jsem premyslela, co bych si tak dala... Skoncilo to splacanim par veci (ale ne tak jako jsem to mela ve zvyku, ne tak moc...), ale uz jsem si to vycitala, ze to jsem uz jist nemusela a ....sla na zachod. Je mi to tak lito... Na druhou stranu se utesuji, ze je to soucasti lecby, jak nam rikali i v nemocnici a stalo by se to asi driv, nebo pozdeji...Hm, stejne je mi to lito po vsech tech dnech... Co ted ? -Urcite se nevzdavam a nerikam si, ze je vse vcudu. Budu pokracovat dal, jak jsem se rozhodla a tak pekne zacala. Ja se nedam...to Vam slibuju... A sobe nejvic... Jen nehazet flintu do zita, ze jo ? Tak aspon vidite, ze ani ja nejsem Buh, ze i ja delam chyby a skobrtam, jako vsichni... Tak se zatim mejte a drzme si dal palecky. Ja si jdu asi lehnout, abych se probudila a svet byl veselejsi...Snad bude...Pa pa Aja
26. Leden 2001 - 6:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Beruška (anonym)
Ahoj Alenko,buď pořád tak silná jako jsi byla do teď, Ty to zvládneš, protože Ty jsi se už odhodlala, řeknu Ti upřímně, že v Tebe hodně věřím,opravdu mi dáváš sílu, když si čtu tvé zprávy,a tím Ti chci poděkovat za odpověď. Řeknu Ti, že jsem se nehledala nějaké charakteristiky co se týká laxativ. Takže dáse říct, že jsem to o nich nevěděla. Já je nemusím ani brát, ale je to spíše psychický problém, tak jak to říkala Julinka. Mám potom ploché břicho, a je to dobrý pocit. Když si je nedám, tak nejsem ve své kůži. Prostě se necítím. Taky mě bolí břicho, mám křeče, ale já jsem si na to zvykla a nějak mi to nevadí. No nevadí, spíše nevadilo, protože poslední dobu, mě to už unavuje, pořad se bát, že se mi bude chtít někde na záchod, nosit ubrousky s sebou, kdydy někde nebyl toal. papír. A taky mám strach, že si něco tím dělám, což určitě ano. Chci opravdu zkusit s tím přestat, ale mám strach, že se mi to už nikdy neupraví. Snad ještě není pozdě. Uvidíme.Alenko, měj se moc hezky, držím Ti pěstičky,vím že to dokážeš,pokračuj dál, jeden nezdar přece nic neznamená. Ještě na vysvětlení, já se jmenuji Jarka, ale říkají mi Beruško. Takže už to skoro všude píši. Ahojky
26. Leden 2001 - 10:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Julie (anonym)
Milá Alenko, hlavně žádné výčitky, žádné deprese, žádný vztek. Řekla jsi správně "ani já nejsem Bůh" a tak to je, prostě nikdo nejsme dokonalí (byl by to svět k zbláznění, kdybychom všichni byli dokonalost sama), každý někdy ujedeme, selžeme, nezadaří se vždy tak, jak si předsevzeme. To ale neznamená, že si řekneš - když už jsem jednou ulítla, je to jedno, je to ztracený a zahodíš všechno, s čím jsi započala. Musíš si vážit oněch 18 dnů, které jsi to vydržela, vážit si sama sebe, být na sebe pyšná a nad včerejším zaškobrtnutím moc nepřemýšlet.Držím Ti palce, aby ses uměla prát. Julie
26. Leden 2001 - 10:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Julie (anonym)
Milá Beruško, taky Ti samozřejmě moc a moc fandím. Psala jsi, že víš, že bys měla s laxativama přestat, ale bojíš se, že se Ti to nikdy neupraví. Ale věř, že čím déle je budeš užívat, tím obtížnější a delší bude "úprava" k normálu. Já sama Ti asi nemám co radit a vyčítat, jen tohle vím určitě. Moc Ti držím palce. Kolikpak je Tobě? Snad Ti nevadí, že se Tě ptám na věk. Včera večer jsem si surfovala po různých stránkách zaobírajících se anorexií a bulimií, jejich prevencí, léčbou atd. a musím říct, že to bylo dost zajímavý. Nejvíc mně zaujala stránka jedné psycholožky, která do podrobna popisovala terapii jedné své pacientky (anorektičky), jak si postupně získávala její důvěru, jak viděla postupné výsledky, sezení od sezení se zlepšovala, z původně ošklivé nemocné zakaboněné depresivní holčičiky se stala přitažlivá uvědomělá a veselá slečna....Taky tam byly informace o nějaké knize Z DENÍKU ANOREKTIKA, což byly úvahy a vzpomínky vyléčeného anorektika (kluka - to je celkem rarita), možná by ta kniha nemusela být úplně špatná, možná právě proto, že není psaná jen nějakým jednostranným doktorem odborníkem, ale člověkem, který to na vlastní kůži zažil a vyléčil se. Uvažuju, že si jí pořídím.Beruško, ani nevíš, jak Ti držím palce. Julie
26. Leden 2001 - 10:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Deniska (anonym)
Ahojky holky, uz delsi dobu ctu vase prispevky a pokroky, ktere delate a vubec jak se vzajemne podporujete. Citim s Vama a moc Vam drzim palecky..Mozna si budete rikat co sem pisu, ale vzdycky kdyz ctu vase zivotni pribehy, vzdycky se tam najde neco co presne vystihuje me.........Jeste nez zacnu psat o svem problemu, ktery se neda srovnat s temi vasemi, rada bych se Vam predstavila. Jmenuji se Denisa je mi 26 let.Pred rokem jsem uspesne slozila statni zkousku a zaroven ukoncila 5 lete studium na VS.V temze roce jsem se za 5 meicu vdala....Budete si rikat sama pozitiva, to ano, to mate pravdu, ale to nejvetsi co jsem zatim dokazala bylo ze jsem 12 unora( ihned po statnicich) prestala kourit. A od tohoto momentu zacina muj problem, se kterym se potykam skoro rok.........Nepatrila jsem mezi prilezitostni kuraky, takze prestat pro me nebylo lehke...Denne jsem byla schopna vykouri krabicku nekdy i vice( to abyste jste meli predstavu).....Pred tim nez jsem prestala jsem cetla hodne clanku o lidech kteri prestali ba dokonce to davali i v Acku a kazdy povidal o tom ze pribral 10 kilo, a pak s zhruzou zacal znovu kourit.....Od toho dn kdy jsem pestla , zacala jsem obden chodit do posilovny, malo jedla- spise se ma strava pohybovala kolem samych salatu a celozrnneho peciva..A zhruzou jsem se vazila 10x denne........Nez jsem prestala vazila jsem 48 kg/162.5...Byla to vaha pri ktere jsem se citila super.........Je fakt ze jsem i kourila z nudy, ba dokonce kdyz jsem mela hlad:o((((Jenze jak uz to byva fyzicka namaha a malo jidlo to clovek nemuze vydrzet..a tak jsem si jednou k nedelnimu obidku dala normalni jidlo( napr. testoviny kurecim masem) ihned po obidku letela jsem se z vazit a zhruzou o 2 kg vice :o(((( Ja mela 2 mesice pred svatbou a chtela jsem vypadat skvele, ktera z nas ne???????A tak mi jedna znama rekla o diete na bazi jist co nejmene tuku..........Ta nezabrala a tak jsme cele 2 mesice nejedla nic jineho nez salaty a sem tam celozrnne pecivo, pila hodne kavy......a chodila cvicit.....Netloustla jsem a ani nehubla.....Po svatbe se vse zmenilo...Musela jsem zacit varit, ze zacatku jsem i vecerela s manzelem, ale jakmile jsme si koupili vahu domu a ja opet zasla do sveho stereotipu tak uz jsem varena jidla ani nechutnala a davali si salatiky a tmave pecivo......Nejhorsi je ze se pak v noci probudim trenba 3x za noc..a z toho jdu rovnou do lednicky a vemu si tam sklenicku mleka, nebo tmave pecivi(dalamanek)a nekdy kdyz me to prepadne i susenku..V tento moment nemam vycitky, ty mam az rano.............uz jsem to holky nemohla vydrzet, chodit do prace utahana a nevyspala, cely den skoro nic nevzit do ust a v noci 3x chodit do lednicky......Psychicky na dne jsem navstivila psychiatra a psycholozku..........psychiatr mi predepsal na vecer xanax a psycholozka, ktera se mimochodem zabyva cinskou medicinou..cajik...Zabralo to jeden tyden a vaha se mi sadila +/- 51,53 ba dokonce jsem zacala jist tepla jidla ale jak tedko radi chripky tak jsem ji chytla, nevim zda je to pozivanim tolika prasku ale uz se to opet vraci. vecer nemohu usnout, busi me srdicko a v noci se probudim a jdu do lednicky pro tmave pecivo..Holky ale pri tom jsem mela obed( testoviny) a k veceri totez a pak jeste po 20h...ovoce a aby toho nebylo malo tak na usnuti sklenicku mleka......a presto jsem se probudila:o(a rano i kdyz jsme nemela hlad sla jsem si dat ovesne vlocky s mlekem a trochou jogurtu...Projimadla nepozivam i kdyz chodim na zachod az za 3 dny.......Nevim co mam delat, ale pristi tyden jdu k psycholozce a uvidim co mi na to rekne...Holky drzme pri sobe..Deni
26. Leden 2001 - 11:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Beruška (anonym)
Ahoj Julinko, děkuji Ti za odpověď,četla jsem taky Tvé příspěvky. Ptáš se mě kolik mi je let, teď mám 24 let, ale 17. února mi bude 25 let. Dost stará na to, abych se vchopila a žila normálně jako plno jiných lidí. Je mi upřímně líto Tvého tatínka. Nevím co bych dělala já kdyby se našim něco stalo, protože i já mám hodně milující rodiče. Máma je trošku typ generála v rodině, ale jinak jsou správní. Já už s nimi teď nežiji, nejsem vdaná, ale žiji s mým klukem už je to necelé dva roky. S tím užíváním laxativ je to spíš jak jsem už psala Alence psychického rázu, tak jako u Tebe. To není, že mám zacpané střeva, nebo že je tam toho hodně, prostě jen musím, jinak bych se necítila dobře. Jak jsi psala, že některé dny jsi šťastná a na to nemyslíš, taky se mi to stává, třeba to trvá jen chvíli, ale je to hrozně krásný pocit myslet na jiné věci a užívat si života. Jak píšeš, že by si chtěla malého človíčka, tak jsem na tom stejně, ale nevím jestli bych to teď v mém stavu zvládla, také se musím první uzdravit a poté mohu teprve mít nějakého šmudlíka. O té knížce jsem taky slyšela, našla jsem si i www stránku o tom. A objednala si to. Tak uvidím jaké to bude. Julinko měj se moc hezky a držím Ti pěstičky ať je Těch dnů pořád více a více štastnějších, bez myšlenek na chudnutí. Ahojky Berča.
26. Leden 2001 - 12:08
Obrázek uživatele Návštěvník
olacek (anonym)
ahoj alenko....a vsetci diskutujuci.....k tomuto tematu....se zatim nechci pridavat.....ale aj tak vam fandim..a drzim vsetky..peste....alenko hlavne tebe :-)....len jednu jedinu vec......zacnite sa mat radi....voiem viem.....nie je to lahke...ale.....iba tam najdete sposom sa s tym vysporiadat......tak zatim..paaaaaa....a drzte sa.....ste sikovne holky.....
27. Leden 2001 - 1:27
Obrázek uživatele Návštěvník
alena (anonym)
Mila kotatka, vsem Vam moc dekuju za podporu. me pomaha, kdyz se tu vzajmne podporujeme a sverujeme, i kdyz nam to zrovna v tu chvili nejde se prat s problemem. Jeste jednou -uprimne DIK. Po neprijemnem padu jsem se vsemi silami, co mam i nemam, donutila se vzchopit a jit dal tou cestou, pro kterou jsem se konecne rozhodla. Dnes je to tedy krasnych 23 dni!!! Dneska jsem tedy pokracovala, jako by se nic nestalo a uz je mi o moc lip. Jak uz jsem rekla, ulety jsou soucasti lecby, musim se naucit s nimi pocitat a vyrovnavat se s nimi, kdyz prijdou, ale pokracovat, ne se vracet zpatky. Nemuzeme si z hlavy najednou uplne vytlouct neco, co jsme si tam nekolik ( ja 10) tloukly. A to je vlastne pravda. I ja bych si rada poridila nejakeho drobecka. Doktori mi rekli, ze kdyz otehotnim, bude to jen obrovska nahoda a ze i tak to velmi pravdepodobne potratim, protoze moje deloha se prestala vyvijet diky tehdy anorexii. A kdyz by se mi nahodou ta nahoda povedla jeste jednou, tak v tom pripade by potrat toho prvniho byl vlastne pomoci, ze pry by se tim deloha pripravila a byla by sance druhe donosit. -Slusne vyhledy, co? No jo. Ale ted to ani jeste nepokousim, protoze na to se musim dat naprosto doporadku. Ten clovicek by za moji bulimii nemohl, ale diky ni by mohl byt vazne postizeny, ne-li mrtvy. -Ne!, to bych si nikdy neodpustila. A tohle doporadku nebude za par dni, ci mesicu... Tak je cas fakt neco delat a dotahnout to dokonce. Ja tomu chci verit, ze svoje miminko jednou budu moct mit,at to stoji, co to stoji... A to je asi jedna z mych nejvetsich motivaci, kdyz "to na me leze"... A pak, tehotenstvi prirozene znamena, ze nastavaji urcite telesne zmeny a ja musim byt pripravena je vzit jako fakt, ktery je normalni a prirozeny, a budu na to muset tedy byt velmi silna v kramflecich, co se vahy, jidla tyce. Hm, takze je, co delat. A i mamzel mi rekl, ze nedovoli, abych otehotnela a davala v sazku zivot nejen svuj, ale i zivot toho nevinneho clovicka, ze nechce riskovat, co by se mnou udelalo, kdyby se mi to treba narodilo mrtve... A ma pravdu, asi bych se normalne zblaznila... Mam ted na vse mnohem vic casu a to i vic premyslet a s radosti zjistuji, ze na jidlo myslim pomalu mene a mene, a vice se soustredim na spousty jinych veci. Jsem presvedcena, ze moje snaha me dovede ke spokojenemu konci..., ze budu zase normalne zit a fungovat. Dam si spravit zoubky, zlepsi se mi snad zpet i vlasky, poridim si veci tak -podle vahy, abych se netisnila...postupne a BUDU ZIIIT !!! Ja se tak tesim, holky, ani nevim, jak to popsat, jak moc. Moc mi to ted "keca", tak ja radeji zkoncim, abych vas neznechutila, jo ? Tak zatim pa pa kotatka. A piste, i to neprijemne, ne ze jen ctete a u toho tise papate... Dejte nam vsem i sobe vedet, kdykoliv... Pa Aja
27. Leden 2001 - 4:00
Obrázek uživatele Návštěvník
alena (anonym)
Mila Denisko,Nejdrive se zeptam, jestli muzu. To jsi k tomu obedu a veceri mela ty testoviny s necim, nebo suche? Vis, suche Ti moc energie asi nedodaji. K tomu koureni -ja zacala kourit, kdyz uz jsem v tom pekne litala. Trosku to pomohlo, ze zacatku, ale pak jsem spis zahanela sve nalady, kdyz jsem nemela sanci na to sve... Kourim uz nejakych 8 let a ne malo krabicku a vic denne. ale zajimave je, ze kdybych cely den mohla jist a zvracet, tak to jsem si na cigaretu ani nevzpomela. Zjevne je zlozvyk bulimie silnejsi nez koureni. A taky jo, vim ze s kourenim bych mohla hned prestat a bez potizi, az na pocatecni stavy absence. To mam vyzkousene. Muj prvni muz byl nekurak a jednoho Silvestra me ponoukal, at si jako predsevzeti do noveho roku dam, ze uz si nezapalim. Hm. Mela jsem uz plne zuby, jak mi vecne pocital, kolik jsem ten den uz vykourila, jak pokazdy rval, kdyz jsem si sla zapalit, ze " Uz zase?!!!" Atak, Tak jsem rekla proc ne a prestala. A slo to bez potizi, diky bulimii jsem nepribrala. Nakonec jsem ale zase zacala, protoze uz mi stacilo videt, ze skoncit nebude problem, ale bulimii ukoncit...to byl neprekonatelny problem. Dneska kourim trosku vic, co se nezaobyvam cele dny bulimii, ale to nevadi. Jedno pekne po druhem, ze jo ? Tak zatim. Drzim pesticky!!! Aja
27. Leden 2001 - 5:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Deniska (anonym)
Ahojky Ajo, jsem moc rada ze jsi reagovala na muj prispevek. Ajo ja vim ze muj problem neni zas tak zabazny jako tvuj, ale ja ho beru jako jakxsi problem....Mozna kdybych mela silu dat si prsty do kru a vyzvracet papu, tak bych jiste na 100% zkoncila jako bulimicka........Ale nemam na to zaludek a tak se snazim omezovat se v jidle...Vcera jsem delala vecu pro muze,a uvarla jsem testoviny s omackou( lehce tucnou) tu jsem si pak po dlouhe dobe dala i smanzelem..Jinak papam testoviny s e zeleninou a nebo jeom pokapane olivovym olejem.Vcera vecer me chytla chut na neco a tak jsem se pustlila do strudlu...lad jsem nemela, ale ten se dostavil az kolem 22h...hruza..tak jsem snedla 5 kyselych okurek a polovicku dalamanku:o((((No jo Ajo ale to mni nestacilo, jelikoz jsem se rano kolem 2h. probudila a sla si dat ten svuj upeceny strudl:o((((A tedko rano kdy ti pisi jsem neodolala a dala si ho taky( sice zdobicek ale preci...) Tak nevim...........Jak vy to elate ze nemate hlad?????Poradte mi prosim.......vaha mi jde porad nahoru.......Dekuji Deni a pa hezky vikendik
27. Leden 2001 - 8:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Mila Denisko, vis, telo bude vzdycky hladove ( a kdyz je hladove, tak ma pochpitelne mnohem casteji i " nezvladatelne" chute), je tedy hladove, kdyz nedostane dost energie, kterou pro svuj provoz potrebuje. To, ze se divis, jak to zvladame- zvladaji....nediv se, hlad mame, ale nechceme si ho pripustit, tak ho ignorujeme, namlouvame si, ze kdyz je nam divne, ci zle, pricinou je vsechno mozny jiny, jen ne ten hlad. Protoze hlad znamena jist, ze jo ? A on se po case ztraci. Pak dostat hlad trva dele. Ale ver, ze hlady ma kazdy, at se mu to libi nebo ne. Cim vic si budes nektere druhy jidel zakazovat, zase tim vetsi sance je, ze pro chute nevydrzis, a pak se budes trapit, ze jsi nevydrzela. Je to neprijemny, ale je to fakt, ze telo proste potrebuje od vseho trosku. Ja napriklad mam problemy se sladkym. Miluju sladky, ale z minulosti vim, ze to bylo casto moje spousteci jidlo ( spousteci znamena, ze po nem nasledovalo prejidani atd..), ale take vim, ze moje telo cukry potrebuje. Kdyz je vyclenim uplne, coz uz jsem si take drive vyzkousela, jednou stejne nevydrzim, telo si o to rekne. A ja si budu nadavat a....a buhvi, co jeste. Ne, pokud chci zacit normalne fungovat, musim tedy do jidelnicku zaradit i to milovane a zaroven nenavidene sladke, coz ale neznamena snist tabulku cokolady denne, ze jo ? Hm, ja si jeste na sladke jako cokolada, bonbony... moc netroufam. To zkusim pozdeji a v prvni rade v situaci, kdy nebudu sama a nebudu mit moznost to vyhodit, nebo hur propadnout zravosti. Tedy s manzelem. Momentalne zarazeni cukru do stravy resim tak, ze si rano k snidani vetsinou davam vlockovou kasi, co jsem si ted nedavno vzpomela, ze jsem tak milovala ve skolce. Tu si osladim jak umelym sladidlem, ne ale moc, ale take pridam dve lzicky praveho medu a rozkrajim si do ni kousek, ci i cely banan, nebo Pul jablka, ci jine ovoce, a to je vse. Spapam peknou! misku kase, jednak pak uz nemivam chut na sladke cely den a za druhe, dodam telu i trochu neumeleho cukru. Protoze jinak, ja uz leta pouzivam umele sladidlo, treba do kavy ( tu bych take mela trochu omezit, nacemz pracuji a piji vice caje - zelene a normalni - a teple i studene na zizen...)takze jsem si na chut sladidla uz tak zvykla, ze mi normalni cukr prijde moc sladky. Proste, ne ze ho nechci jist, ale nechutna mi. A do caje si tedy bud nedavam ted nic, nebo si tam zase dam trochu medu posledni dobou. A kdyz prece jen dostanu chut na sladke, jdu si dat ovoce, ktere miluju a to nejlepe banan, ale i jine muze byt. Tak to je muj zpusob, jak resim tolik obavane sladke chute ted pro zacatek. Myslim, ze s chutema na neco, je to tak, ze ne ze si to zakazu, ale dam si trosku, nebo to nahradim, ci osidim necim tomu podobnym, ale ne zakazovani si. Uz jen zakaz sam o sobe pusobi jako nejake omezeni a omezeni jsou tu snad proto, aby se porusovala. A kdyz neco porusim, neni umeni si pak vycitat a nadavat a mit chut se na vse vyprdnout, ale naucit se je brat jako soucast zivota a naucit se je s nima zit. Rict si;"No a co, svet se nezbori, ze jo ?" Kazdy clovek ma chute a kazdy normalni clovek si da obcas i neco nezdraveho. Dovoli si tedy se obcas potesit necim, co mozna neni zcela dietni. Tak trosku se jaksi sami se sebou jakoby pomazli. A to je naprosto vporadku se obcas trosku rozmazlovat. Sama jsem prekvapena, ze kdyz to telu dodam, jak chute ted ustoupily. Mam je, ale uz ne v takove mire, jako predtim. A to je prima, s malyma, ne tak castyma chutema se pak mnohem snadneji vyporadavam. A hlad jako takovy taky mivam mnohem casteji a asi budu, dokud se muj zaludek nevrati do puvodni velikosti. Kdyz tedy mam hlad, vylozene hlad, ze mi kruci v brise nebo mam az krece, i presto, ze jim tri jidla denne, tak si dam neco maleho, jako svacu. Neznamena to snist cely krajic chleba, ale dam si ctrtku, nebo pulku, nebo jen tak dvakrat trikrat do neceho kousnu, abych dala tomu zaludku neco na praci. On zacne pracovat na tom male a uklidni se a ja pak nemam potize vydrzet az do pristiho jidla. Kdyz mam totiz hlad delsi dobu, nevim, co s nim, jsem nesva a protivna a na nic jineho nemyslim, nez na to boleni bricha. Jak uz jsem rekla drive, mam ted denne silene krece,a ted zjistuji, ze jsou z hladu, z toho jak se ted muj zaludek snazi ( doufam) vratit do puvodni velikosti. A to opravdu, casto bych az brecela. Takze, kdyz je do pristiho jidla daleko, ja uz mam hlad, radeji si neco malo zakousnu a vse se uklidni, protoze jinak bych zase riskovala podlehnuti a propadnuti sve bulimii. No a na svou vlastni hlavu prisaham, ze se nic nedeje s vahou. Nebo spis tak malo a pomaloucku, ze to neregitruji. A vsichni dobre vime, ze pozname snad kazde deko, ze jo ? No a vecer ? Dam si veceri a vim ze ta, kdyz obsahuje normalne kousek masa a prilohu a zeleninu, tak minimalne na 6-7 hodin mam klid. Kdyz jsem i pak jeste vzhuru a vim, ze jen tak spat jeste nepujdu ( jsem strasidlo ) bud si dam zase neco, jako toustovy chleba( tady jiny nemaji) s kouskem sunky a syra, nebo jen ovoce. A kdyz, vim ze jdu do postele za chvili, tak si dam jen to ovoce, coz zazene hlad na chvilku, a pak uz budu spat a na hlad nebudu myslet. A rano zase pokracuji snidani...atd atd. No, snad vam to da trosku prestavu, jak to funguje. Sama to vidim, a driv bych tomu neverila a myslela si, ze ja bych takhle urcite, URCITE!!! pribrala jako prasatko...Tak ted vidim jak jsem se mylila. Mohla jsem to uz mit davno vsehno za sebou, kdybych to zkusila uz driv takhle a zdrave a normalne. Vazne, holky, za pokus to stoji, jen se nevzdat po prvnim dni, nebo prvni dny, kdy si clovek po vsem pripada tak nafoknuty a tezky ....a tlusty.......a a a ... Vse prejde po par dnech, to Vam muzu slibit. Tak, lasky, zatim se mejt mo, moc hezky, uzijte si vikendu, zkuste se jit treba projit na chladny cerstvy vzduch, pak se lepe ji....Pa pa berusky Aja Takze takhle to tedy praktikuji ja a zatim se mi vazne dari.
27. Leden 2001 - 15:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Jo a jeste jsem se chtela podelit o neco. Dneska rano jsem vstavala brzy s manzelem a vypravovala ho do prace. Pripravovala mu jidlo na dvanactku. Mela jsem hlad, ale tohle jsem musela udelat prvni, aby vcas odesel do prace. Jen jsem za nim zavrela dvere, ani jsem si to neuvedomila, sla jsem rovnou k lednici a zacala se rozhlizet, co bych si dala. Bulimicky jsem zacala vyndavat veci, ktere mi prisly jako dobre a jake bych pak okecala, ze tu uz nejsou, protoze to uz bylo starsi, tak jsem to jako vyhodila do kose a kos samosebou pak vynesla, jeste nez by muz prisel domu... Stara pohadka, naucany zvyk. Automaticky... Vubec jsem nad tim nepremyslea, vubec to neplanovala. Pak uz uz jsem to chtela sazet do mikrovlnky, kdyz mi trklo, co delam a jak bych si to pak vycitala a jak by me mrzelo, kdybych si zase pokaila na cem pracuji tak tezce a dlouho. Vratila jsem vse pekne zpatky, a prekvapena nad automaticnosti sveho pocinani, ktere jsem tak delala uz leta, jsem si rekla, ze ne, ze takhle prece ne. -Ale mohla jsem to do sebe nacpat a a a ...Pak jsem mohla zvracet, pak lhat s klidem jemu, sobe i Vam, ale ne, proste uz me to nebavi holky, proto Vam tu jeden ze svych pripadu, jak bojuji popisuji. Takze jsem si udelala normalne snidani a sla rovnou sem k pocitaci, abych na to pak nezapomela Vam to rict, at vidite, ze i ja tyhle stavy jeste mivam. Ale znovu, stava se to pomalu mene casto a ja se snazim zuby nehty to rozeznavat, jeste nez to udelam. Proste myslet, na to, co delam a proc...!!! Takze ted uz pa pa. Drzte se. AJa
27. Leden 2001 - 15:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Deniska (anonym)
Ahojky Ajo, dekuji Ti za odpoved.Mas pravdu v tom ze nase telicko si rekne o papu, uz je jedno jestli se jedna o sladke, slane ci nektera hotova jidlicka.........Taky si obcas davam k snidani ovesne vlocky s jogurtikem a velice dobre vim ak ksou mnamky......Ale preci nekdy se clovek neudrzi a proste v noci v kroci do te lednicky ci do spajzu a veme si neco hrisneho......Jakoo vcerejsi noc...Jak jsem psala vcera jsem pekla strudl( ale s tvarohovou naplni) no a ve 2h.rano mi to nedalo a sla jsem si sve dilo ochutnat..chutnalo mi tak ze misto jednoho krajicku jsem zbastila 2 a sla v klidu spinkat..manzel se rano pak probudil a hledel nevericne......Ajo taky se pokousime o miminko, ale zatim nic a velice dobre vim ze se nejprve musim psychicky vyrovnat a pak teprve neco by mohlo prijit..........K sobotnimu obidecku jsem upekla kuratko, take jsem si ho dala, ale pouze maso a trochu zeleniny a ted tu piji capucino(neslazene)....Alespon se snazim nesladit si napoje...Ajo dekuji a doufam ze si budeme dale oporou....Chtela jsem se jestet optat odkud jsi???? Ja jsem z Prahy...........Jestli budes mit zajem vice o sobe naosat a dozvedet se neco take o me napis mi na adresu deniska"email.czPa a preji hezky zbytecek vikendiku pa pa
27. Leden 2001 - 16:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Deniska (anonym)
Ahojky Ajo, dekuji Ti za odpoved.Mas pravdu v tom ze nase telicko si rekne o papu, uz je jedno jestli se jedna o sladke, slane ci nektera hotova jidlicka.........Taky si obcas davam k snidani ovesne vlocky s jogurtikem a velice dobre vim ak ksou mnamky......Ale preci nekdy se clovek neudrzi a proste v noci v kroci do te lednicky ci do spajzu a veme si neco hrisneho......Jakoo vcerejsi noc...Jak jsem psala vcera jsem pekla strudl( ale s tvarohovou naplni) no a ve 2h.rano mi to nedalo a sla jsem si sve dilo ochutnat..chutnalo mi tak ze misto jednoho krajicku jsem zbastila 2 a sla v klidu spinkat..manzel se rano pak probudil a hledel nevericne......Ajo taky se pokousime o miminko, ale zatim nic a velice dobre vim ze se nejprve musim psychicky vyrovnat a pak teprve neco by mohlo prijit..........K sobotnimu obidecku jsem upekla kuratko, take jsem si ho dala, ale pouze maso a trochu zeleniny a ted tu piji capucino(neslazene)....Alespon se snazim nesladit si napoje...Ajo dekuji a doufam ze si budeme dale oporou....Chtela jsem se jestet optat odkud jsi???? Ja jsem z Prahy...........Jestli budes mit zajem vice o sobe naosat a dozvedet se neco take o me napis mi na adresu deniska"email.czPa a preji hezky zbytecek vikendiku pa pa
27. Leden 2001 - 16:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Mila Deni,vis, vsichni mame chute. Ja o sobe, i pres vsechna ta bulimicka leta, muzu rict, ze jsem labuznik. Nikdy jsem do sene nedokazala nacpat cokoliv, hromady a hromady, a jeste rychle. Ne, to ne. Ja desna rada jim a varim, a nikdy jsem nebyla lina, si jidlo pekne vybrat, naplanovat, pripravit. Jedla jsem vzdy pomalu, s chuti a s vnimanim chuti, neprecpavala jsem se, proste kdyz jsem mela pocit, ze uz jsem plna, sla jsem si ulevit a pak se vratila ke svemu jidlu a tak to slo den za dnem, rok za rokem. Nic zavidenihodneho, kolotoc, ze ktereho se jen tezko vystupuje, jestli vubec, kolotoc, ktery ubiji a vycerpava. Ne, ne, ne. Muzu mit rada jidlo sebevic, ale neni treba zit v takovemhle extremu, kterym si ublizuji. Hm, ja jsem puvodem z ze severnich Cech z Teplic, ted ziju ve Statech, respektive v Tennessee- Memphis. Ale moc moc moc se mi styska. Jako male holce nekde ve skole v prirode... Amerika je u nas zidealizovana, ale pravda je takova, ze vsude je chleba o dvou kurkach, a to i tady. Cely zivot tu rozhodne stravit nechci a nastesti muj muz by take moc rad zil u nas, takze jednou se vratime. Lidi jsou kamaradstejsi, milejsi, veselejsi a hlavne, jak bycch to rekla,...no uprimnejsi. Kdyz se nekdo smeje, vis, ze to ze sebe nenuti, kdyz Te nekdo nema rad, vis ze Ti to rekne... Tak ja jsem si dnes udelala zase pekne svoji snidani, pak jsem uklizela a prala, ted pecu taky kure, hlavne ale muzovi na zitra do prace. Ja jeste nevim, co si dam. Kdyz si dam jen neco mensiho, asi toust -dva se sunkou a syrem, kousek rajcete, tak vecer nam oboum udelam nase oblibene jidlo, az se Terry vrati z prace. Je to, jak to prelozit -smazene skeble? Hm, takhle to zni divne, ale mmmmmmmmmmmmmmmnam, je to delikatesa, lehka a skvela. k tomu salat a ja si dam brambor naloupacku s maslikem a Terry je klasickej Amik, tedy hranolkovej. Vis, my tu vlastne to, cemu se u nas rika obed, neboli hlavni jidlo dne, jime vecer. No a navic, kdyz tedy uvarim nam oboum ( je to nejchutnejsi cerstve usmazene) , vim jiste, ze manzel jist bude, on to urcite potrebuje. Kdyz bych se najedla hlavniho ted a vecer si jen neco zobla, vim, ze on by nejspis uz nic nejedl. Jo, s nim je v jidle opacny problem, kdyby to slo, zil by bez jidla.To jen zabira cas a pak je clovek ospalej a to se hur dela. Vlastne jsem mu vcera rekla, ze si zacinam myslet, ze ma anorexii, protoze jeho lhostejnost k jidlu k tomu nema daleko. On ji rad, ale casto radeji vezme prasek na boleni hlavy ( z hladu a nedostatku energie), nez aby se sel najist. Chapu, ze ma spousta prace, ale o to spis by mel lip jist. Nekdy ma dny, kdy ji, ze by leckera babicka mela radost - jako slon, nekdy ma dny, kdy se s bidou naji jednou a to az vecer. U nej ma proste vsechno ostatni prednost pred jidlem. Obcas me s tim stve, hlavne ted, co ja se snazim, ze mi timhle moc nepomaha. Ja uz jsem treba hladova, on jeste ne a ja si pak pripadam, ze jsem to jen ja, kdo ma hlad. Hm, ale uz jsem mu taky rekla, ze jednou denne jist me nestaci a neni to nic zdraveho, coz potvrdil... No, tak ze po svace, nebo jak to mam zvat, si pekne skocim do vany, mozna si dam sklenicku vina, a budu se venovat peci o sebe. -To je taky dulezite, ucit se mit se rad a dovolit si se rozmazlovat. Tak to mi teda uz celkem jde... Pak kdyz mi zbyde cas, nez se muz vrati, asi se na chvilku natahnu, protoze jsem vstavala s nim v pul seste a sla spat nekde ve dve. Vecer se u TV venuji pejskuma mazleni se, aby nemeli pocit nedostatku lasky, zatimco Terry po praci rad odpociva u pocitace, ale i tam pracuje. No, tak to je muj normalni den. Docela prijemna sobota, jakou znam z domova - pracovni i relaxacni v kruhu rodiny... Tak kure je hotovy, ja uz mela svou svacu a ted si jdu vychutnat tu vanu. Tak pa pa kotatka ! Aja-Paja
27. Leden 2001 - 21:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Gabina (anonym)
Ahoj vsichni!Podivejte se na stranky www.sktlib.czZajimavy pohled na anorexii a bulimii.Gabina
27. Leden 2001 - 22:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Deniska (anonym)
Ahojky Ajo, predem meho clanku te pozdravuji apreji hezkou nedeli......kdyz tak ctu tve clanky a pises co vsechno s papinkas.......a zaroven ani nepriberes..to bych fakt taky chtela...Ajo opet jsem se v noci probudila asla do te lednicky na ten muj mnamky strudl........, ktery jsem si rano opet dala....Jak jsi psala ze tvoji slabinkou je sladke tak u me to bu asi taky....porad ti mam chute.....hruza.....rano jsem vlezla nejmene 3x na vahu a pribrala kilo..tka mam tedko 52 k 162,5 cm.....No nejradeji bych sklouzla na 48kg..jejda pri teto vaze jsem se citila super......A co ty jak jsi na tom ty??? Myslim vahove?????????Napis opet bzy uz se tesim...............zatim pa pa
28. Leden 2001 - 11:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Hezkou nedeli vsem, a i Tobe Julinko. Tak jsem dnes kvuli Tobe hupla na vahu. Sama jsem na ni jeste nesla za celou tu dobu. Tak teda, jsem docela zklamana. Prisahala bych, ze jsem urcite pribrala, i kdyz to tak moc necitim, ale myslela jsem, ze alespon tak, ja nevim, 5 kilo, ze jsem za tu dobu mohla pribrat. Tak ted jsem skoro az nemile prekvapena zjistila, ze jsem pribrala kilo, dve. Nemam vahu v kilogramech,tady maji POUND'S, coz jedno kilo jsou asi dve pound's. Vlastne uz si vzpominam, ze jedna pound je snad 0.46 -tak nejak kila. Mam tedy 110 pound, vahu, kteropu jsem mela skoro porad, ale vic, kdyz jsem vic jedla a zvracela, takze vetsinou jsem mivala 112-115. Coz je, prepocitavam z hruzou 49.83 kila. Tak ted se vazne priznavam, ze jsem nemile prekvapena. Ted to muze vypadat, ze kecam, jak jim a nezvracim. Na druhou stranu si vzpominam, ze v nemocnici, jsem zazila podobny paradox. Od prvniho dne jsem jedla,co nam dali, coz bylo 6-krat denne a to poradne a velmi vyzivne porce jidel. Hruza vzpominat, no a i tam jsem zazila podobny strach, kdyz se moje vaha, k memu prekvapeni take nezvysila hned. Myslela jsem, ze mi nikdo neuveri, ze to nezvracim... Verili. Pry je to normalni a navic dukaz pro me, ze s tim pribiranim je to jinak, nez si vsechny myslime. Jen se pry nevazit po kazdem jidle a denne ale tak jednou za tyden, rano vyprazdnena a nenajezena. Jinak logocky vaha se meni podle toho, co jime a pijeme, ale to neznamena, ze pribirame na telesne vaze jako takove, ale jen je to obsah strev .....atd. Po case se to pomalinku zacalo zvysovat i tam... Takze vsechno chce svuj cas. Ne, ze bych se snazila rpibrat, ale vazne jsem si myslela, ze prinejlepsim jsem pribrala mozna jen 5 kilo.... Tak ted je mi o neco lehceji na dusi, ale i kdyby to bylo vic,tak nic, byla jsem na to pripravena a musela bych se s tim srovnat. Dneska mam svuj den. Vse je hotovo a ja si muzu delat veci, ktere me tesi. Tak predne se vratim do postele po snidani se po dvou hodinach spanku dospat trochu vic, a pak ? Nevim, asi budu chvili brnkat, pak budu bud hrat video hru, nebo budu psat dopisy. Odpoledne se pujdu projit s pejskama, kdyz nezacne prset...no proste budu odpocivat a ucit se necitit se pritom provinile a line. Tak zatim pa pa vsem spriznenym dusickam a preji krasnou lenivou nedeli. Aja
28. Leden 2001 - 14:36

Stránky

Přidat komentář