875 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Simona (anonym)
U mě je to jednoznačně tim pitím, za střízliva s tím problém nemám, ale jak se trochu víc napiju, tak se mi to stává opravdu často. Přitom si nemyslím, že bych byla nějaká alkoholička, naprostou většinu času jsem zcela střízlivá, ve své náročné práci, kde mám docela slušné postavení a kde o mém počůrávání samozřejmě nikdo neví. ?ádné psychycké problémy taky nemám, jsem pohledná, úspěšná, snad i celkem oblíbená. Že bych zažila nějaké trauma, to si nevzpomínám. Zatím jsem to nijak neřešila, snad jen když vím, že se půjdu bavit, tak si dám předem pod prostěradlo igelit a pár froté ručníků, ty docela sajou. O plenách jsem zatím neuvažovala, tak špatně na tom snad ještě nejsem.'
25. Březen 2006 - 0:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Martin (anonym)
Tak to bude tím alkoholem. Otupí mozkové buňky a sníží citlivost a vnímání různých potřeb a podnětů. Myslím, že je to velice častá věc. Ať se jedná o alkohol či nějaké jiné omamné látky. Pouze stupeň odolnosti vůči působení té které látky je u různých lidí různý. Ale působí to na každého více či méně.'
25. Březen 2006 - 7:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Simono, nekomplikuj si to praním ručníků a nestyď se, zvlášť když bydlíš sama. Taky mám podobný problém už několik let, ani toho nemusím vypít přes míru. Když jsem bydlela u rodičů, tak mi máma kvůli tomu pořád nadávala, dokonce vyhrožovala plínkama,to jsem se teda před ní hrozně styděla, teď bydlím už skoro tři roky s přítelem. Tomu už to taky asi začalo vadit, letos se už naštval a aniž bych o tom věděla, koupil mi jednorázovky a když jsme se nedávno vrátili zase z jednoho večírku a já už umytá ležela v posteli, najednou je vytáhl ze skříně a zabalil mě. Napřed jsem sice protestovala, ale chtělo se mi šíleně spát, tak jsem brzy usnula, no a ráno jsem byla nakonec ráda, že to tak vyřešil, protože jinak by byla postel samozřejmě zase celá mokrá. Tak si řekni, co je vlastně špatně, jestli si vzít v takovém případě na noc plínku, když se právě kvůli tomu vyrábějí, a nebo pořád prát pyžama, prostěradla, ručníky... Ahoj Jana'
27. Březen 2006 - 15:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Anděla (anonym)
ahoj já mám s pitím a pomočováním taky hodně velkej problém, nikdy jsem s tím problém neměla, je mi 29 a piji jen vyjímečně, ale zato to dovedu rozjet, no srozjet já toho moc nesnesu, ale asi před rokem se mi stalo v opilosti že se mi najednou chtělo čůrat a když jsem se zvedla od stolu že si doju na WC tak už mi to teklo po nohou, přeběh mi mráz po zádech proboha já jsem se počůrala před přáteli v hospodě, no nějak se to zakecalo a všichni okolo to brali jako legraci a ujištovali měže je to v pohodě že se to občas stane, hmm až do další nehody jsem to brala taky tak, to už se mi naštěsti nestalo v společnosti ale těsně přede dveřma bytu najdnou jsem ucítila potřebu na malou a než jsem odemkla dveře v kalhotách bylo mokro, od té doby si dávám na pití bachga a chodím když už se někde popíjí pořád preventivně na WC, jinak podotíkám zánět močového měchýře jsem nikdy neměla a i po tomto incidentu se to nepotvrdilo, šla jsem k vůli tomu k doktorovy a nic mi nezjistil'
28. Březen 2006 - 11:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Táňa (anonym)
Jsem přesvědčená,že alkohol otupuje pořádně,jak píše Martin. Dostala jsem s tím před pěti lety pořádnou lekci a dávám si už na pití pořádnýho bacha. Tehdy mi bylo šestnáct a byly jsme s holkama jeden páteční večer si sednout no a já jsem to přehnala,pily jsme kolu s červeným vínem,to máte pořád pocit,že ten alkohol nepůsobí a pak to najednou sekne. Doma byl průšvih,protože jsem navíc přišla až po půlnoci,ale rodiče v noci nic neřešili.Pak to ale bylo o to horší ráno,protože já jsem o sobě vůbec nevěděla....no a když si to přišli se mnou ráno vyřešit a mamča strhla ze mě peřinu,tak nestačili zírat,postel byla totálně mokrá a taky špinavá....Pak jsem to samozřejmě taky ještě pořádně schytala a od té doby si dávám na pití sakra pozor, ta drsná lekce zabrala.'
28. Březen 2006 - 15:04
Obrázek uživatele Návštěvník
evča (anonym)
vůbec nevím, jestli to mám psát,bude mi patnáct,je to blbý,ale předevčírem jsem se poprvé od doby,kdy jsem byla malá,počůrala před mamkou a co horšího před lidma.potřebovala jsem nový brejle,tak pro mě máma odpoledne přijela ke škole a jely jsme na oční.mě se už chtělo po cestě ale říkala sem si,že to vydržím a v čekárně jsem si nikde nevšimla,jestli tam mají záchody,už to bylo kritický no a než jsem si dodala odvahu se zeptat,protože tam byly nějaký lidi a každej mlčel,tak už mi to teklo do nohavic a po lavici na zem.mamka byla uplně v šoku,prý co to dělám, taková velká holka,pak si půjčila kbelík a hadru,utřela to po mně,zatímco já stála vedle a všichni hleděli na mý mokrý džíny,ještě ke všemu manšestrový a tmavorůžový.děsný!pak mě máma podala bundu, vyvlekla mě ven,v autě mi dala na zadní sedadlo igelitkua a starou deku,co máme pro psa. když jsem se pak doma vykoupala a u čaje jsme to s mámou rozebíraly,říkala jsem,že mi bylo hloupý se v tom tichu ptát na záchody,no to se máma divila zas,jestli mi teda nebylo blbý to pak pustit do kalhot,coprýje větší ostuda.no jestli mě něco podobnýho ještě potká,tak raděj ten stud překonám'
29. Březen 2006 - 14:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Adela (anonym)
hmm Táňo to muselo bej hodně drsný to co tady popisujej, navíc jestli to dobře chápu tak ses i pokadila, no já zažila totéž v opilosti, ale naštěstí doma v bytě kde bylím se svím přítelem, kterej byl zrovna na služebce, ale i tak mě to dost šokovalo a byla jso z toho hodně dlouho špatná, ale pak na něco podobnýho došla někde nad skleničkou řeč a jedna známa vyprávěla jak ji jednou přivezli z nějaký oslavy a do rána se jí stalo totéž, takže možná je to tím jak člověk nejí zviknutej na alkohol a prostě je tím uplně ochromenej a telo dělá co potřebuje bez našeho vědomí, ale od té doby si raději na pití dávám majzla'
29. Březen 2006 - 22:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Táňa (anonym)
Adélo,to ses taky pokadila?Mě bylo blbý to tak rovonou napsat,ale je to tak.Když se to stím pitím přežene,musí to být jako když tě uspí před operací.Když člověk necítí bolest, jak do tebe řežou,tak jak potom může opilej vnímat,že měchýř i střeva potřebujou uvolnit. Tys měla štěstí,že jsi byla sama doma,pro mě to pak bylo další dopoledne opravdu drsný, protože jednak mi samozřejmě bylo blbě,a pak taky když jsem se osprchovala,namočila povlečení a vydrhla matraci,tak na mě přišla mamča s řemenem...Fakt hustá lekce!'
30. Březen 2006 - 12:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarka (anonym)
Evčo, vůbec se tím netrap, i když je to blbý, jak říkáš. A mrkni tady na Doktorce ještě do rubriky Zdravé cestování na téma Ženám známé trable. Před chvílí jsem tam přidala povídání o naší dceři, je jí tolik co tobě a jsou situace, kdy jí dávám doteď plínky, takže mě tyhle rubriky zajímají i kvůli ní, taky jsem měla dlouho pocit, že jsme s tím problémem sami.Běžně plínky nenosí, jenom do auta na dlouhé cesty, to se tam dočteš. Simoně tady psala Jana, ať si nekomplikuje život a když cítí, že by mohl být nějaký malér, ať si klidně plínky vezme. Ze zkušeností s dcerou to můžu jen doporučit. Evčo, buď ráda, že máš takovou maminku, dovedu si představit, že by některá nervózní matka na jejím místě zuřila, nadávala, trestala (u Táni je to jiný případ, sama jsem to s dcerou nezažila a tak nevím, jak bych se v takovém případě zachovala, pro rodiče musí být dcera v takovém stavu určitě pořádný šok). Evčo, abys viděla, že nejsi sama, tak věz, že já něco podobného zažila nedávno s naší holkou ve frontě u pokladny v supermarketu (a jak jsem litovala, že plínky mívá jenom na cestách!). Nějak špatně před nákupem odhadla situaci se záchodem, byly jsme v návalu uprostřed fronty, chudinka nemohla dopředu ani zpátky, nakonec to tedy dopadlo tak, jak muselo - pustila to všechno do kalhot. Domů jsme dojely s brekem a ještě než jsme se dostaly s vozíkem na parkoviště, tak musela přežít, že se jí pár pitomečků vysmívalo. Tak na to Evčo pořád nemysli, stalo se, vidělas, že s tím nic nenaděláš, když to přijde, ale nedělej si z toho mindrák, ať si to nepřivoláš. Držím ti palce.'
30. Březen 2006 - 15:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
ahoj holky, taky přidám jeden zážitek s alkoholem,celá naše rodina se tím od té doby baví,pro mě to bylo spíš tragikomický.Přihodilo se mi to před léty na Silvestra,pár dnů před mými devatenáctými narozeninami.Řešila jsem tehdy bolestný rozchod se svoju láskou,chodili jsme spolu docela dlouho a rozešli se dva dny před koncem roku.Logický,že se mi nechtělo vůbec nic slavit a tak jsem nabídla své o pět let starší sestře,jestli nechtějí přijet se švagrem k našim slavit místo mě,já že jim pohlídám jejich tehdy tříletou dcerku,protože neteř do dneška obrovsky miluju.Oba byli nadšený,tak jsem k nim dorazila kolem šesté,dostala instrukce co a jak a že mám v lednici chlebíčky a ve džbánku litránek dobrého moravského červeného,aby mi prý nebylo tak moc smutno.A ještě při odchodu mi sestra kladla na srdce,ať spím v ložnici,protože malou odnaučuje od plínek a že malá se probouzí kolem šesté a je třeba ji hned vyndat z postýlky a posadit na nočník.Jevilo se mi to jako snadný úkol.Večeře,koupání i pohádka na dobrou noc dopadly skvěle,když malá usnula,tak jsem si nachystala do obýváku chlebíčky,skleničku a to víno a pustila si televizi.Jenže mi bylo pořád tak všelijak,nevnímala jsem pořádně ani telku,ani ty chlebíčky a bohužel ani víno,zkráka já ten litr postupně celý vypila.Přemohlo mě to,tak jsem přes sebe jak jsem byla oblečená přehodila deku,že se trochu z toho prospím a pak se přesunu do ložnice.Jenže jsem se probudila až ráno, na jedné straně šílený sucho v puse,děsná žízeň,a na druhý straně mě něco mokrýho studilo v rozkroku.Opatrně jsem zajela rukou pod deku a hrůzou jsem strnula,rozkrok mokrej,kalhoty na stehnech mokrý,zadek mokrej i pohovka pode mnou a dokonce i moje halenka,já se jim tam ve spánku ale pořádně počůrala.V tu chvíi jsem byla probraná,rychle se posadila a přemejšlela,co s tím.Ale v ten samý moment zarachotily klíče v zámku.Sestra se šla samozřejmě hned podívat na malou a já s děsem v očích poslouchala, jak s ní mluví "Broučku, jak to že jsi mokrá, to tě teta nedala na nočníček? A kde teta je?" Sestra šla hned do obýváku,tam já seděla s hrůzou a slzama v očích a sestra když viděla tu spoušť pronesla hlášku,kterou se celá naše rodina od té doby na Silvestra baví: "No to jo ohromný! Tak já abych vykoupala dcerunku i tetinku! No co se dá dělat,jak na Nový rok,tak po celý rok!"Naštěstí se tahle pro mě tehdy příšerná pranostika nikdy nevyplnila a teď už se tomu směju i já, jak jsme tam s neteří ležely obě počůraný až za ušima.'
31. Březen 2006 - 13:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Simona (anonym)
Po právě proběhlém víkendu začínám o těch plenkách vážně uvažovat...'
5. Duben 2006 - 0:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Tak se Simono nestyď a svěř se. Igelit nepomohl a prala jsi ručníky? Fakt se netrap, plenku ráno smotáš a vyhodíš a ostatní je suchý. Tak si to vydumej ke spokojenosti, možná ale taky, že když si dáš na spaní tu plenku, tak se podvědomě uklidníš, mozek se zbaví strachu z toho, aby ses nepočůrala a plenka bude ráno suchá. Přeju ti, aby ti to vyšlo a jestli se takto rozhodneš, napiš, jak to pak dopadlo.'
5. Duben 2006 - 17:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanka (anonym)
Simono, třeba Ti v přemýšlení pomůže můj příběh. V prvním příspěvku jsi psala, že přeci na tom nejsi tak špatně, abys si musela občas dávat na noc plíny. Ale už to tu bylo řečeno-plíny nebo mokré ručníky, mokré prostěradlo a mokré pyžamo, to vyjde nastejno a u těch plín aspoň budeš ležet v suché posteli.Možná Ti je hloupé jít si je koupit, nevíš jak to říct a co si vlastně pořídit. Tak zkus jít předtím na průzkum trhu do lékáren a zdravotních potřeb, tam mívají zdarma různé informační letáky o těchto pomůckách, tak si to prostuduj, ať pak víš co jdeš kupovat.Já jsem na tom hůř než ty. Od mala trpím urgentní močovou inkontinencí, to znamená, že mozek dostává pozdě signál z přeplněného měchýře a když už ten signál dojde, tak je vetšinou pozdě. V praxi to u mě vypadá tak, že než si uvědomím, že se mi chce čůrat a nestojím zrovna rovnou u záchodu, tak už jsem počůraná. Celý život jsem nepřestala nosit plíny, na základce to byly ještě ty bavlněné, které jsem měla v igelitových plenkových kalhotkách, takže vedle normální školní brašny jsem ještě nosila tašku s nahradníma kalhotkama a k tomu dvě nebo tři '
7. Duben 2006 - 11:51
Obrázek uživatele Návštěvník
počůránek (anonym)
Škoda že jsme od sebe tak věkově daleko. Byli bysme na to dva. :-('
7. Duben 2006 - 12:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanka počůránko (anonym)
No já nevím. Mám starosti sama se sebou, dva lidi s tímto problémem si vůbec neumím představit, teda to není nic proti tobě. Myslím to obecně, samozřejmě jsem si občas v představách malovala, že potkám buď někoho podobného nebo někoho, kdy se bude chtít takto o mě starat, ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc docházím k přesvědčení, že bych se pořádně styděla.A ty jsi starší nebo mladší, když jsme od sebe daleko? A jak je to s tebou, máš něco podobného? Můžeme být na to dva aspoň tady.'
9. Duben 2006 - 22:33
Obrázek uživatele Návštěvník
počůránek (anonym)
Starší o 16 let :-('
10. Duben 2006 - 7:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanka pro počůr (anonym)
No jo, člověk asi všechno mít nemůže. Nevadí, že ti budu dál tykat? A jestli ti to není blbý o tom psát, jaký máš problém? Podobný jako já? A taky pořád od dětství? Nezlob se, že se tak ptám, ale určitě si dovedeš domyslet, co takový člověk vnímá a jak se pořád cítí, ikdyž si to rozumem zdůvod?uje jako každý jiný zdravotní problém a plenky se snaží brát tak, jako někdo jiný třeba francouzské hole. Tak to dál dobře zvládej a jestli buideš chtí, tak napiš. Ahoj Hanka'
11. Duben 2006 - 13:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamil (anonym)
Hanko,tak to sis musela užít "pěkné" dětství. Prakticky nikam nejezdit a neustále se bát, aby se to neprovalilo. Ikdyž pokud to ve škole spolužáci věděli, tak školy v přírodě ses možná bát nemusela. To v prváku na střední v novém kolektivu pro tebe asi školní akce, např. lyžařský kurs asi v úvahu nepřipadal. O tom, jak spolužáci mohou být krutí, ví asi každý, kdo se něčím lišil.Rozhodně máš štěstí aspoň v tom, že máš kamarádku, na kterou se můžeš spolehnout a promluvit si s ní o svých problémech. To je velká výhra, nezáleží přece na počtu kamarádů, ale na těch opravdových, kteří v případě průšvihu stojí za tebou.A jednu výhodu tvá potíž přeci jen má, nemusíš hledat na poslední chvíli nějaké místo, kde si ulevit. Prostě k tomu dojde a nikdo si ničeho nevšimne. Mně už se několikrát stalo, že jsem to místo včas nenašel a pustil to do kalhot.Akorát si asi musíš hlídat, jestli už plenka není příliš mokrá a včas si ji vyměnit. Vystačí ti jedna nějaká extra savá na celý den? Jakou značku používáš?Jak to řešíš třeba v létě? To se musíš v plence pařit nebo se pletu?Jinak toho, že by si zůstala sama, bych se, být tebou, nebál. Jestli tě bude mít opravdu rád, tak by to měl překousnout. A že se počůráváš? No a co! Každý se někdy počůral a určitě ještě počůrá. Na světě jsou horší věci.Navíc, když se podíváš na stránky (staré: http://abchat.kvalitne.cz/forum/index.php a nové http://homepage.abdlcz.com/), uvidíš, kolik existuje i u nás plenkařů (plenkařky jsou v drtivé menšině) a hledají přítelkyně, kterým jejich záliba nebude vadit. Většinou jsou to zdraví lidé, které prostě jen baví to občas pustit do plenek. Těm by tvé počůrané plenky nevadily, spíše naopak a rádi by tě přebalovali.Kdybys to chtěla ještě probrat, napiš na kamil.v"email.cz. Z vlastní třicetileté zkušenosti vím, jaké to je, prožít dětství s člověkem s těmito problémy.'
11. Duben 2006 - 19:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Zoltán (anonym)
Ahojky,někdo se trápí s počůráváním od narození celý život. Já, po nedávném úrazu, po němž mi problémy nastaly. Jezdím denně dvě hodiny autobusem (bez WC) do práce. Když jsem po úrazu jel opět prvně a trochu víc to hrklo, tak to ze mě vyhrklo. Sice po troškách, ale v cíli cesty toho bylo nepříjemně moc. Tak jsem u Vietnamců koupil jedny boxerky, které mají vpředu vynikající dvojitou vrstvu, v drogerii koupil balíček nočních dámských vložek , na záchodě se '
12. Duben 2006 - 14:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanka (anonym)
No jo, Kamile jsi správnej optimista, že na všem se dá najít něco pozitivního. Asi ano, mám teda jednu výhodu při obecném hygienickém stavu veřejných záchodků u nás, na které co vím se většina holek i paní bojí chodit, tak pak opravdu v tomto směru tu určitou výhodu mám. Ale slovo výhoda je hodně za vlasy přitažené, radši bych o ni klidně přišla výměnou za to, že můžu jezdit kam chci, bezstarostně spát kde chci a netahat hlavně pořád sebou nějaké pomůcky. I když dneska už jsou na takové úrovni, že ani místo moc nezaberou a manipulace s nimi je poměrně nenápadná a jednoduchá, stejně jako nenápadné je jejich nošení (většinou. No ale ať to bereš jak chceš, plenky pořád zůstávají plenkama a v podvědomí je rozšířený, že je to jen pro děti.'
12. Duben 2006 - 17:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Franto (anonym)
Rozhodol som sa napisat svoj zivot v plienkach,ja som plienky nepouzival od mala a ani som si nemyslel ze sa stanu sucastov mojho zivota.Do 24rokov som mal pokoj a potom som sa zacal v noci pocuravat,najprv sem tam a potom skoro kazdu noc.Este neboli jednorazovky tak som nakupil latkove a usil gumene nohavicky a tie som si na noc obliekal takze postel bola rano sucha.Asi po piatich rokoch som sa zacal pocuravat aj cez den a to uz bolo horsie,navstivil som doktora a vsetko porozpraval.Absolvoval som kopu vysetreni nic nepohlo.nastastie uz predavali jednorazove plienky a dostavam poukaz na 60ks mesacne.Asi pol roka zacal problem s pokakavanim,zacalo to tak ze som sa rano zobudil a mal som v plienke aj stolicu.Toto sa zacalo tiez shorsovat a ked nemam v blizkosti toaletu tak sa pokadim.Vysetrenie tiez nic neukazalo takze pouzivam plienky cez den aj vnoci.jednorazove plienky na noc mi pretekali tak pouzivam latkove s gum nohavickami.Uz som sa zmieril stim ze pouzivam plienky ako male decko ale je to asi moj osud.Najhorsie je to ze hodne cestujem a neni to nic prijemne sa v cudzom meste pokadit.Som dost uspesny podnikatel a neviem si najst zensku ktora bi mi to trpela,a aj sa hambim niektorej zdôverit.Ale zivot ide dalej.'
12. Duben 2006 - 19:39
Obrázek uživatele Návštěvník
šarik (anonym)
Pokud jsi v tomto stavu úspěšný podnikatel, tak máš můj obdiv.'
12. Duben 2006 - 20:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Majka (anonym)
Milá Haničko,Tvůj příběh mě moc zaujal, určitou momentální podobností s mnou. Netroufnu si vůbec srovnávat, jsem jen o dva roky starší, Ty nosíš plínky od malička pořád, já od loňského července. Byli jsme s přítelem šíleně zapálení sportovci, v zimě lyže, v létě kola, a to se mi stalo osudné. Vloni jsem měla ošklivou bouračku na kole, sletěla jsem hodně nešikovně, ještě že jsme jezdili v helmách. Ale bohužel dopadla jsem na záda tak nešťastně, že mě sice v nemocnici dali dohromady, ale jsem od pasu dolů ochrnutá a neovládám vůbec ani jeden svěrač. Už dva roky bydlíme s přítelem spolu, když mě propustili z nemocnice, byla jsem měsíc u mamky (táta už nežije), protože přítel má dost náročnou práci a měl zrovna v tu dobu hodně služebního ježdění. Svoji mamku obdivuju, taky ještě chodí do práce a obdivuju ji za to, jak se s takovouto zásadní změnou vyrovnává. Před osmadvaceti lety mě začala vypiplávat z plenek, no a má mě v nich zas. I přítel '
13. Duben 2006 - 11:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanka (anonym)
Majko, u tvého příspěvku jsem si pobrečela, je mi samozřejmě moc líto, co se ti přihodilo, ale už se to nedá odestát. Dojalo mě ale, jaká jsi silná ženská, jak jsi se s tím vyrovnala a vyrovnáváš a ještě dokážeš utěšovat ty mě. Jsi úžasná a určitě pro tyhle hodnoty si tě chce přítel vzít. Vyjde vám to určitě krásně, o tom teda nepochybuju.'
14. Duben 2006 - 16:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Majka (anonym)
Hanko, je to takové trochu obhroublé životní moto, ale u mě funguje, určitě víš, jak se to říká, že dokud nejde o život, jde o .... A když se ti ve vteřině přerovnají hodnoty, o život ti pak třeba i jde, tak co s tím můžeš dělat... Jasně že mi chybí kolo a lyže... ale říkám si, že jsem dostala dar, že žiju, že mám dobrý lidi okolo sebe. Když jsem četla tvůj příběh, tak jsem musela ti napsat, taky žiješ a vlastně toho máš plno před sebou. No a každej má něco - někdo brejle, někdo berle, já vozejk a plínky, ty "jenom" plínky.... Tak si dodávejme sílu a žijme. Povede se ti to, uvidíš!'
19. Duben 2006 - 11:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Franto (anonym)
Na plienky si treba len zvyknut a potom si to uz clovek tak nebere.Ako som uz pisal ja ich pouzivam a zivot ide dalej,aj dnes rano som vstal poriadne pocurany a pokadeny,ale postel bola cista.Ja sa poumyvam dam cistu plienku a spokojne pracujem a nikdo ani netusi co sa mi stava.Keby som stoho mal robit velku vedu tak sa asi zblaznim.Dobre je to napisane ze niekdo ma barle,niekdo brejle a ja len plienky.ALE ZIJEM.
25. Duben 2006 - 15:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Franto (anonym)
Na plienky si treba len zvyknut a potom si to uz clovek tak nebere.Ako som uz pisal ja ich pouzivam a zivot ide dalej,aj dnes rano som vstal poriadne pocurany a pokadeny,ale postel bola cista.Ja sa poumyvam dam cistu plienku a spokojne pracujem a nikdo ani netusi co sa mi stava.Keby som stoho mal robit velku vedu tak sa asi zblaznim.Dobre je to napisane ze niekdo ma barle,niekdo brejle a ja len plienky.ALE ZIJEM.
25. Duben 2006 - 15:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanka (anonym)
Majko, poslední dny přemýšlím, co hezkého ti napsat, a taky jsem nějaký čas neměla přístup k internetu, tak píšu až nyní. Ale nenapadá mě nic hezčího než jen velké prosté DÍKY. Pomohla jsi mi možná víc než tušíš, ale taky Franto a Kamil. Asi nás je takových víc, to Majka opravdu vystihla velmi přesně a trefně. Pravda taky je, že sdělená starost-poloviční starost. A abych nějak splatila aspoň částečně vaši pomoc, tak nabízím i těm, kteří mají podobné problémy, čtou si tady a nemají odvahu ani sem třeba napsat, svůj mail: ZemHanka"centrum.czJestli někomu pomůžu aspoň trochu, budu moc ráda. Tady se s vámi neloučím, budu sem brouzdat pořád, pomáhá mi to. Tak hodně sucha všem!'
25. Duben 2006 - 17:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Majka (anonym)
Hani, nešel mi teď týden internet, takže jsem tu od svého posledního příspěvku nebyla. Opravdu jsem ráda, jestli jsem ti pomohla a vůbec mi nemusíš za to děkovat, vždyť to všichni známe moc dobře, i Franto. A je taky moc dobře, že jsi sem dala svůj mail, určitě teď i ty pomůžeš někomu dalšímu. Já bych to udělala taky, ale přece jen nemám ještě na to, abych si s někým pravidelně mailovala. Ale budu vás tu sledovat a když budu moct, tak čas od času třeba zase někomu pomůžu tady. Jak je ten dobrý český film - musíme si pomáhat. A jak píše Franto - ALE ŽIJEME!'
27. Duben 2006 - 16:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Simona (anonym)
Tak vidím, že můj problém není nic moc, i když usnout ve vinárně a probudit se, když s váma třese pingl, mokrá sukně přilepená na zadek a mokrý punčochy, máte toho doslova plný boty, louže do půlky místnosti, všichni na vás čumí a pak v tom musíte ještě jet přes půl Prahy, to už je docela velkej trapas. Uf! Už je to víc než čtrnáct dní a ještě jsem se z toho nevzpamatovala. To už nechci opakovat. Když se mi tohle stává, tak uvažuju, že si budu muset to občasné uvolnění pomocí alkoholu asi odpustit. A nebo chodit pít v plenách, ale jde to vůbec, aby to nebylo vidět? pod kalhoty určitě ne, pod sukni možná... A existují vůbec plenky, které jsou schopny absorbovat čůrání po celovečerním pití? Máte s tím někdo nějakou zkušenost? Já jsem si totiž ještě nekoupila ani ty na spaní. Pořád jsem to odkládala, jako že zrovna nemám čas, ale ve skutečnosti mi to je dost trapné. A taky se bojim, abych si na to nezvykla a nebylo to ještě horší. Někdo tu psal, že s plenkama se zbavim strachu z počůrání a tudíž se mi to třeba ani nestane, ale já se bojim, že by to mohlo fungovat i opačně, když budu podvědomě vědet, že to můžu ve spánku pustit, tak bych si na ten pocit mohla zvyknout a začít to pouštět i za střízliva... To se mi teda honí hlavou myšlenky! Ten poslední zážitek mi dost naboural sebevědomí. Alespoň, že si někde můžu anonymně vylít srdce. Tak čauSimona'
10. Květen 2006 - 22:56

Stránky

Přidat komentář