Zpráva o stavu

Doktorka.cz nabíhá na nový systém. Prosím omluvte dočasnou zhoršenou dostupnost služeb. Děkujeme!
250 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

OCD-obsedantno-kompulzivna porucha

10. Září 2018 - 0:09

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
rachel (anonym)
ahojky, trpí tu niekto z vas na tuo poruchu? ake lieky uzivate? ako pokracujete v liecbe? aka je uspesnost vasej liecby??
3. Duben 2007 - 16:07
Obrázek uživatele Návštěvník
martina (anonym)
ahoj Ráchel trpím OCD už pět let
6. Duben 2007 - 18:56
Obrázek uživatele Návštěvník
rachel (anonym)
a ake lieky beries?ucinkuju?? ako sa liecis??a kolko mas rokov?
6. Duben 2007 - 19:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Dáša (anonym)
Já beru ráno 3.cipralexi, během dne rivotril, večer zeldox a přidali mi anafranil. Byla jsem na léčení v PCP u doc.Praška.
5. Září 2007 - 9:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Barbucha (anonym)
Míšo, můžu se zeptat jakou formou?
2. Listopad 2007 - 16:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Denisa (anonym)
Ahoj, také trpím několik let OCD. Váhám s léčbou u Praška, hodně jsem o něm četla, má hodně zkušeností, ale nevím, na kolik je léčba účinná, zda vůbec je účinná. Děkuju moc za odpověď.
17. Listopad 2007 - 13:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Denisa (anonym)
Ahoj, ono je to 10 týdnů? Mně říkali 6. Je to účinné? Co tam s tebou dělají?
17. Listopad 2007 - 13:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Veronika (anonym)
Ahoj všem,píšu článek o OCD neboli obsedantně-kompulzivní poruše a chtěla jsem se zeptat, jestli by se našel někdo ochotný, kdo si tím prošel nebo prochází a kdo by se mnou udělal minirozhovor a odpověděl mi na 3-4 otázky.Samozřejmě naprosto anonymně, např. přes mail. Díky moc. Můj mail je rozhovorVK"seznam.cz
9. Prosinec 2007 - 15:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Veronika (anonym)
Ahoj všem,píšu článek o OCD neboli obsedantně-kompulzivní poruše a chtěla jsem se zeptat, jestli by se našel někdo ochotný, kdo si tím prošel nebo prochází a kdo by se mnou udělal minirozhovor a odpověděl mi na 3-4 otázky.Samozřejmě naprosto anonymně, např. přes mail. Díky moc. Můj mail je rozhovorVK"seznam.cz
9. Prosinec 2007 - 15:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Veronika (anonym)
Ahoj všem,píšu článek o OCD neboli obsedantně-kompulzivní poruše a chtěla jsem se zeptat, jestli by se našel někdo ochotný, kdo si tím prošel nebo prochází a kdo by se mnou udělal minirozhovor a odpověděl mi na 3-4 otázky.Samozřejmě naprosto anonymně, např. přes mail. Díky moc. Můj mail je rozhovorVK"seznam.cz
9. Prosinec 2007 - 15:46
Obrázek uživatele Návštěvník
vojtík míšek"se (anonym)
Rachel ja beru chlorprothixen15 50 velaxin atarax jak dlouho beres anafranil jak ti sedi
30. Leden 2008 - 9:56
Obrázek uživatele Návštěvník
RADKA (anonym)
AHOJ,MÉ DĚTI PRAVDĚPODOBNĚ TRPÍ TOUTO PORUCHOU,JSOU TO DVOJČATA,ASI SE ZBLÁZNÍM,PORADTE,KAM SE OBRÁTIT
17. Březen 2008 - 21:41
Obrázek uživatele Návštěvník
RADKA (anonym)
POMOZTE,NEVÍM,CO DĚLAT,VŠEHO SE ŠTÍTÍ,UŽ ANI NEPOUŽÍVAJÍ NÁDOBÍ,DEKY,NESMÍME JIM NA NIC SAHAT,JSEM ZOUFALÁ
17. Březen 2008 - 21:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenča (anonym)
Radko, určitě to chce psychologa, čím dřív, tím líp. Když bych o žádném nevěděla, tak bych se určitě zeptala dětskýho doktora, aby mě někoho doporučil apod. U dětí je to lepší řešit rovnou s odborníkem, podle mě nemá smysl čekat a zkoušet něco sama od sebe..., protože chybný přístup to může třeba ještě zhoršit a tady u těch úzkostlivých poruch je opravdu lepší začít co nejdřív, tím je pak léčba jednodušší ;o)
18. Březen 2008 - 9:55
Obrázek uživatele Návštěvník
RADKA (anonym)
LENKO,DÍK ZA ODPOVĚD,UŽ HLEDÁM KONTAKTY,U PSYCHOLOGA JSME BYLI,ALE TO UŽ JE PÁR LET.RÍKAL,ŽE JSOU HYPERAKTIVNÍ,TAK JSEM JE PŘIHLÁSILA NA FOTBAL.ALE JE TO 4 MĚSÍCE,CO ZAČALI ODMÍTAT VŠE,I MNE.I MNE SE ŠTÍTÍ,VYHROŽUJÍ SESTŘE,ŽE JÍ ZABIJOU,UŽ ANI NESPÍM.ONI UŽ POMALU ANI NEJÍ,ŠTÍTÍ SE POUŽÍVAT NÁDOBÍ,JE TO HROZNÉ.SNAD NÁM DOKTOR POMUŽE.AHOJ
18. Březen 2008 - 18:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenča (anonym)
Tak dej vědět, jak se to vyvíjí, jo? Držím pěsti a přeju pevný nervy ;o)...
18. Březen 2008 - 18:35
Obrázek uživatele Návštěvník
RICHARD (anonym)
TRPIM OKP ASI 7 ROKOV!VZDY SOM PODCENOVAL! AZ TERAZ SI UVEDOMUJEM ZE UZ NEVLADZEM CO MAM ROBIT? PROSIM PORAT
11. Květen 2008 - 22:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenča (anonym)
A čeho se tvoje OKP Richarde přesně týká? Byl jsi už u psychiatra?
12. Květen 2008 - 9:37
Obrázek uživatele Návštěvník
RICHARD (anonym)
CAU.TYKA SA TOHO ZE VSETKO V KUSE KONTROLUJEM!NEBOL SOM U ZIADNEHO PSYCHIATRA! JEDNA SA O TO ZE SOM TO VZDY PREHLIADAL! ALE UZ MAM TOHO VAZNE DOST A CHCEM NIECO STYM ZMENIT. CHCEL BY SOM ZIT PLNOHODNOTNE! TY TO MAZ ZA SEBOU? INAK DIK ZA ODPOVED
14. Květen 2008 - 1:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenča (anonym)
Já mám (řekla bych skoro za sebou) jiný typ - vtíravý myšlenky ublížit vlatním dětem - tj. pro mě jako citlivou mámu úplný peklo na zemi :o(, ale jsem z toho venku, občas jen nějaká slabá mrška ještě na mě dolehne, ale já jsem tu poruchu identifikovala (podle internetu) a začala řešit teprve v březnu t.r., takže jsem teď zpětně docela vyvalená z toho, že se mi to povedlo tak rychle a to nakonec bez doktora a bez prášků - pomohlo mi si co nejvíc přečíst o této úzkostlivé poruše a zhltala jsem i veškerý diskuze, který se toho týkaly. Díky tomu jsem přišla na to, že to není chyba ve mě - že by se např. měnila moje osobnost a stávala se ze mě zrůda..., ale že je to prostě taková blbá psychická nemoc, kterou jde vyléčit. Mě stačilo (zjednodušeně řečeno) změnit způsob myšlení, resp. naučit se zacházet s vlastními myšlenkami a postupně jsem se jich přestala děsit, takže samy přestaly dolízat a když už mě něco napadne, tak vím už jak na to (hlavně to tolik neřešit, zlehčovat, začít myslet na něco jinýho apod.). Ale je to složitý vnitřní proces, nedá se to jednoduše vysvětlit, doporučuju ti pročíst si taky co nejvíc informací a diskuze tady na doktorce jako je např. "Vtíravé myšlenky ublížit vlastním dětem" nebo "nutkavá neuróza, obsese, OCD"...a taky odbornější články na internetu. Třeba tě taky bude něco inspirovat natolik, že přijdeš na tu správnou cestu, jak se té poruchy zbavit ;o). Já jsem to sice zvládla jen tou svojí samoterapií, ale co jsem četla příspěvky, tak to není úplně tak běžný, takže se neváhej co nejdřív obrátit na psychiatra, který ti může pomoct nejen léky (možná ti k tomu chybí ještě nějaká chemická látka v těle a její doplnění by ti to zmírnilo), ale taky terapiemi. Změnit způsob myšlení je ale podle mě to nejzásadnější, protože je to hlavně dlouhodobý a nakonec i 100%... Určitě si ale nenech tou potvorou otravovat život, nenech se tím omezovat. Čím dřív s tím začneš bojovat, tím líp, protože když už ji máš takhle dost připuštěnou k tělu, tak se tě jen tak sama od sebe nepustí. Tak držím pěsti, ať se ti povede najít tu správnou cestu, ať už s doktorem nebo bez něj ;o).
14. Květen 2008 - 14:28
Obrázek uživatele Návštěvník
RICHARD (anonym)
dakujem ti velmi pekne za odpoved.niekedy ma prekvapuje ako ludia vedia tak bezisne pomahat ako si ty pomohla uz teraz mne!myslim ze stym zacnem bojovat najprv sam a ked nebudem vladat tak si budem musiet najst pomoc.ako sito myslela naucit sa ovladat vlastne myslienky? neviem proste viem ze to co robim je vazne chore a absurne ale neviem sa tomu ubranit! tie chore stereotypi. no nic teba vazne obdivujem a ja musim zacat bojovat!
14. Květen 2008 - 22:06
Obrázek uživatele Návštěvník
dara (anonym)
rada by som vedela ako sa to u teba prejavuje a aku terapiu si mala vlastne
19. Květen 2008 - 21:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenča (anonym)
Ahoj, chvíli jsem tu nebyla, protože se mi narodilo mimi ;o). Terapii jsem měla vlastní (vpodstatě změna způsobu myšlení). Nastolila jsem si ji na základě všech informací, co jsem si o OCD, hlavně typu vtíravých myšlenek užblížit vlastním dětem, přečetla...Psala jsem hodně na diskuzi tady na doktorce.cz "Vtíravé myšlenky ublížit vlastním dětem" a nebo i na "nutkavá neuróza, obsese, OCD", tak si to tam kdyžtak zkus pročíst.., nechci se opakovat.... :o))).
4. Červen 2008 - 11:02
Obrázek uživatele Návštěvník
andrea (anonym)
Ahoj Lenko,já tě hrozně obdivuju jak to zvládáš.Já mám za tři týdny rodit a mám strašný strach,aby se mě ty hnusný myšlenky nevrátily v plné síle v porodnici.Jsem zoufalá a bojím abych tam někde nezmatkovala.Bojím se abych neměla třeba tu laktační psychozu,nebo já nevím.nevím co to semnou udělá až to mimčo uvidím.Na jednu stranu se hrozně těším a nadruhou stranu mám zase hrozný strach.Jak tobě bylo v porodnici?Jak jsi to zvládala?
4. Červen 2008 - 14:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenča (anonym)
Toho jsem se přesně bála taky a strašně moc..., i kvůli štítný žláze, se kterou se léčím a hrozí tam vlivem hormonálních změn právě i zhoršení psychiky atd....Nejvíc jsem se obávala situace, až budu malé stříhat nehtíky. Dokonce jsem přemýšlela, že poprosím manžela, aby tohle dělat jen on...Nakonec to bylo všechno naprosto vpohodě, byla jsem spokojená i v porodnici, doma taky a když se starám o malou, tak mívám často velký návaly štěstí. Vůbec mě ani nestresuje, když pláče. Spíš se někdy přistihnu, že se klidně usmívám, protože mě těší, jak se pěkně hlásí na papání :o). Malá je moc hodná a to mi taky pomáhá, protože nejsem až tolik unavená a tak se cítím dobře i fyzicky ;o).To víš, že mě občas něco málo napadne, ale spíš proto, že jsem to zažila a mozek si to pamatuje..., ale nic mi to nedělá a to je hlavní! Dokážu nad tím lehce mávnout rukou, je to pro mě obyčejná a naprosto nesmyslná myšlenka. Vím, že nic takovýho určitě neudělám a v tom je pro mě ten obrovský rozdíl. Dřív jsem se bála, co když se neovládnu..., to určitě dobře znáš..., ale dnes už to tak necítím! Troufám si říct, že jsem vyléčená a věřím, že už do toho znovu nespadnu, protože už s tou potvorou umím zatočit ;o) Nehtíky jsem malé stříhala už 2x a vůbec s tím nemám problém. Tohle mě už taky přestalo děsit. Jednoduše: je to o.k.!!! :o)
4. Červen 2008 - 17:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Andrea (anonym)
Ty se máš Leni.Závidím ti.No pak dám hned taky vědět,jak mi je.Bojím se toho všeho,víc jak porodu.Ale musím to nechat osudu,nic jinýho nezbývá.Jdu si uvařit maliník,at mám aspon lehký porod.
5. Červen 2008 - 22:41
Obrázek uživatele Návštěvník
miky (anonym)
co se tu s tím stalo?
3. Září 2008 - 19:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Rachel (anonym)
čauky miky, co se děje s Tebou? Nějak dlouho ses neozval? Předpokládám, že jsi v pohodě, a že sis na ocd ani nevzpomněl:) To bych byla jenom ráda...
4. Září 2008 - 10:40
Obrázek uživatele Návštěvník
miky (anonym)
ahoj obsese uz temer ustoupili,jen mam porad problemy co se tyce toho telesneho razu... a jak se dari tobe Rachel? mas stale toho stejneho mladeho terapeuta?
4. Září 2008 - 20:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Já mám obsese od tří let, je mi 40 let a zatím mi nikdo nepomohl, prý to je nevyléčitelné. Měl jsem 8 terapeutů, 20 druhů léků. Pokud se to prý zmírní, stejně se to vrátí nebo přijde jiná psychická porucha, protože u všech nemocných ocd je vrozeně slabá psychika a nemají naději.
5. Září 2008 - 18:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Katka (anonym)
Toto je velmi negativní a depresí pokroucený pohled na věc. Přesně takto jsem to viděla, když jsem trpěla největšími atakami OCD. OCD není jako chřipka nebo jiná nemoc. Je to důsledek slabého sebevědomí, špatné nazírání na sebe sama. Nelze se toho zbavit, dokud člověk nezačne hodnotit a vnímat sám sebe. Trpí tím tolik lidí, že si to sami ani neumíme představit.Málokdo o tom ovšem mluví. Osvěta bohužel není. Ale je to skutečně temná součást osobnosti téměř každého z nás.
5. Září 2008 - 19:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Anastasia (anonym)
Ja delam OCD protoze se bojim tmy! Souhlasim s Katkou, je to vylecitelne a ZNAM LIDI kterym se to povedlo. Me se lip o tom mluvi ja mam nejaky stupen 3 na skale od 1-10. Ale verim ze to jde. Musite o to cist. Jdou 2 teroije, jedna ze je to psychologicki problem a druhy (horsi) ze je to chemicka porucha v mozku. Ten druhy ma co s latkou ktera dava impuls ze neco musime udelat, ale neoznamuje spravne mozku zpatky ze je akce provedena spravne. Proto to opakujeme (ja treba ani nevim kolik krat nekdy) a porad se me zda ze to neni dost. Ta prvni moznost je , no jak to vysvetlit...ze proste mame nejaky pocit viny za neco, nebo ze neco dluzime a musime to jako by tema ritualama vracet, a tak zajistovat svoji bezpecnost, svych blizkych atd. Uprimne si mysllim ze je kombinace oboji. Jsou dva zname zpusoby lecbi: terapie-normalni s terapeutem, ta je s leky nebo ne, a potom CBT -kognitivne behavioralna terapie. To je docela razantni trening proste ty rituali ne delat. A tato terapie vetsinou zahrnuje leky. Doufam ze jsem to vysvetlila trochu. Lidi, FAKT OCD je ze lidi ni trpici jsou 100% vedomi ze je to nesmysl, takze Katka ma pravdu a krok c.1 je rozhodnout se toho se zbavit! Ja vim ze to dokazu, proste to vim protoze chci a musim bojovat se sebou, a to je nejtezsi! Lidi ktery se toho zbavily rikaji ze to trva min., 2 roky tezke driny :)
7. Září 2008 - 10:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Anastasia (anonym)
Jako nekdo kdo je v pulce sebelecby (take bez treapie a leku ) Ti gratuluji!!! Opravdu musis na sebe byt hrda, a s duvodem! Jses dobra inspirace!
7. Září 2008 - 10:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Simona (anonym)
Ahoj, můj syn tím trpí taky, ale řekla bych, že v jeho případě je to součástí Tourettova syndromu. Původně měl drobné tiky v obličeji, ale v současné době, než např. vezme do ruky nějakou věc, tak si musí několikrát poklepat rukama o lavici atd. Dostali jsme na to tiapridal, zatím jsem ho nezačala dávat, tak nevím. Dost mu to vadí při psaní ve škole, hrozně dlouho mu trvá, než něco napíše, protože pořád musí klepat do lavice, vždy, když vezme do ruky tužku.
7. Září 2008 - 12:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Jo, jenže mně to řekl můj doktor, že kdo má obsese dlouho, tak to je nevyléčitelné, že prý se mnou nemá cenu žádnou terapii ani dělat. A tak přemýšlím, jakou cenu má vůbec žít. Vůbec žádnou, čtyřicet let v hazjlu, papíry na hlavu - ocd, ženská žádná. můžu se hrabat tak venku na zahradě nebo chodit do lesa, to je celý můj život.
7. Září 2008 - 12:59
Obrázek uživatele Návštěvník
miky (anonym)
poslouchej příště se podepiš at te muzem alespon oslovit! dám ti několik otázek a pokus se mi na ně odpovědět: to kdo má obsese dlouho je tedy důvod k tomu nezapočínat žádnou terapii ti pověděl jaký doktor? Pročs okamžitě nerozhodl po vyslechnutí tohoto "názoru" nejít za jiným lékařem? Co máš na životě rád,popř. pro co stojí za to žít? A ženskou nemáš žádnou z jakého důvodu?
7. Září 2008 - 13:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
miky: řekl mi to psycholog. Sesypal jsem se, a tak jsem už nikam nešel, ale předtím jsem měl osm lékařů nebo psychologů kvůli ocd. Měl jsem rád ženy, sport, jídlo, cestování. Nyní v id na nic nemám peníze. Zeny mě nechtěji, protože nemám peníze, a když jim řeknu, že jsem obsedant, utečou. Navíc by se mnou nemohly být- pořád dělám rituály. Kontrola, mytí, magické hlavně, ale mám všechny typy ocd kromě náboženské a sexuální. Petr
7. Září 2008 - 14:06
Obrázek uživatele Návštěvník
miky (anonym)
takže za prvé:psycholog není doktor.Psychologie není exaktní věda,která nevychází z medicíny ale z filozofie.Navíc není jedna jediná psychologie která má monopola která si může říkat že je ta správna ale jsou jich kvanta.Takže běž za dobrým psychiatrem a teprve on at te posle k pdychologovi ktereho on uzna za vhodneho..Ty budes navstevovat tyto odborniky oba! Pokud máš jisté vzdělaní a zájem pracovat neměl bys mít problém sehnat místo,které ti zabezpečí stálý příjem a za nějakou dobu si budeš moci zase dopřávat to co máš rád.Kromě žen,ty můžeš mít mnohem dřív.Né každá je jen na peníze,to je jedna věc ,zadruhé nebudeš přece říkat na první schůzce ženě kterou ještě neznáš že jsi obsedant(navíc je to dost pitomé slovo,spíš bych po nějaké době ,kdy už si s protějškem budete bliže se svěřit že trpíš jistou formou neurozy,vysvetlit ji jake mivas potize atd. to jiste pochopi...) a byt s tebou muzou i pres rituály,zdaleka to pro ženu není takové jako by žili s fetákem,alkoholikem nebo s "kurevníkem". Ted si jeste rikam ze podle toho co pises budes mit na 90% deprese a ty ti brání v léčbě OCD, chtělo by to začít s medikací SSRI antidepresivami dál na to pomahá čokoláda,pálivá jídla s hodně chili,sporty(skus třeba začít běhat¨nebo jezdit na kole) dál ti doporučuju začít s nejakou formou relaxace... dál se ještě můžeš rozepsat o svých obsesí,piš vše co tě napadne
7. Září 2008 - 14:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenča (anonym)
Petře, 100% souhlasím s Mikym a možná zkus ještě hořčík, jeho nedostatek může vyvolávat nervozitu, prostě blbý nálady, tak ať máš jistotu, že ho máš dost ;o). Je to tvůj život, tak s ním něco udělej. Kámoška je taky v ID kvůli OCD, ale žije příjemný život, pomáhá mi s mými dětmi, zaměstnává mozek něčím příjemným, aby s tím nepříjemným přinejmenším vyrovnávala skóre a moc jí to pomáhá. Taky je lepší o tom kecat s někým, kdo ti rozumí, klidně aspoň tady na diskuzích. S tou kámoškou jsme se znali dřív jen trochu a nedávno mi něco nesla a narazili jsme na toto téma, obě jsme čučeli jak puci, že to máme...a sama říkala, že jí pomáhá daleko víc, když to probírá (i cokoliv jiného) se mnou než když tam něco ze sebe souká u psychiatra :o)))). Tak napiš víc, jo?
7. Září 2008 - 22:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Rachel (anonym)
miky, ta Tvoje odpověď je opravdu perfektní:)myslím ta pro Petra... Naprosto souhlasím. Petře,Ocd se dá léčit pokud člověk chce. Hlavně, někdo mi může pomoct, ale pouze pokud mu to dovolím! Když se nedá ůplně vyléčit, tak určitě zmírnit. já jsem loni touto dobou trpěla v léčebně, teď je mi po roku terapie a léků, mnohem mnohem lépe a sebevraždu bych rozhodně nepáchala, i když obses nevymizeli ůplně. miky, pořád tam chodím. Teď mám zrovna docela dobré období. Představ si, že se hrozně děsím toho prázdná, když nepřichází obsese. Je to asi hodně trefený, ale někdy se mi zdá, že se je jakoby snažím vyvolat... jak sis užil prázdniny?
8. Září 2008 - 14:01
Obrázek uživatele Návštěvník
miky (anonym)
ahoj Rachel a všichni ostatní prázdniny byly fajn... ja si ted vzvpominam ze jsem obsese dloho nemel a zacal jsem na ne myslet a bat se toho ze zas prijdou tak dlouho az nakonec zase prisli...jinak mam obsese plne pod kontrolou a prilis me neomezujou,zacinam si rikat ze uz ziju skoro normalni zivot...jsem docela stastny
10. Září 2008 - 17:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Rachel (anonym)
miky, tak přesně tenhle problém mám taky. Když mám relativně klid, tak mi spíš připadá jakobych to všechno jenom potlačila a někde to na mě čekalo... Těmi problémy jsi myslel ten třes rukou atd? Já od toho mám naštěstí delší dobu klid. ´terapeuta mám pořád stejného. Teď ještě víc upadám do dvojznačnosti. mám chvíli, kdy mi připadá, že mu jsem sympatická(většina jiných nemluví vůbec o svých osobních problémech, nebo prostě vůbec o sobě, když jsem na sezení, tak po překonání toho prvotního studu mi je hrozně dobře. Připadá mi, že jsme oba naladění na stejnou vlnu, smějeme se, kolikrát mi přijde jakoby to ani nebylo sezení, ale prostě uvolněné pvídání, přátelské) pak mi zase ale připadá, že si to jenom domýšlím. Stačí, když nějak krátce odpoví až už z toho odvozuji nenávist atd. Ale to je asi u zakoukanosti normální, nebo ne? navíc mi naposledy řekl, abych mu napsala smsku, když budu chtít jak se mi daří. Tak si občas trochu píšeme. No, já opravdu nevím, jak to chápat. Nejhorší je, že ne že by mě to přestávalo bavit, ale je to čimdál horší:( Asi bych se potřebovala zamilovat do někoho "normálního"
12. Září 2008 - 12:01
Obrázek uživatele Návštěvník
miky (anonym)
Ahoj Rachel,jo myslel jsem tim tres a poceni rukou obcasne buseni srdce atd... tys tim jiste trpela taky a to ze se ti povedlo toho zbavit je skvele... dokazes si vzpomenout co ti k tomu pomohlo? to co popisujes je v zamilovanosti opravdu normalni,ja to mam stale u sve byvale pritelkyne a to jsme už skoro čtvrtý měsíc od sebe
12. Září 2008 - 20:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Monna_ (anonym)
OCD je pekne svinstvo,priala by som si to nikdy nemat.
8. Leden 2009 - 0:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Krikulka (anonym)
Jo Monno to máš pravdu,OCD je hnus,kdo to nezažil ten v životě nemůže pochopit jak se člověk strašně trápí a když ho k tomu jetě doprovázejí deprese:-(
21. Leden 2009 - 21:26
Obrázek uživatele Návštěvník
zuzana (anonym)
ahojte..zaujimam sa o to trochu lebo myslim ze to mam v malej miere a iba obcas..co ma ale napadlo: neskusali ste niekedx terapiu ako pri fobiach??tzn. vystavit sa tym situaciam a zistit ze sa nic nestane,napr.ak ma niekto pocit ze ak si neumyje ruky 10 krat,dostane zavazne ochorenie..mal si ich teda umyt len 1-2 krat pretrpiet ten nutkavy pocit a zistit ze to tak nefunguje...
24. Leden 2009 - 19:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Yana (anonym)
ahojte. zaujimam sa o tuto temu. Moj priatel tym tiez trpi od detstva. Chodime spolu takmer rok a zbadala som to u neho po 6 mesiacoch chodenia, ked to uz nedokazal skryvat. Velmi tym trpi. Snazim sa mu vtom pomahat, ale to dost tazke. Mam obavy, som znepokojena ako to pojde dalej. Neviem co robit, neviem ako sa to u neho bude dalej vyvijat. Prosim poradte mi, chcela by som o tejto chorobe vediet co najviac. Velmi mi na nasom vztahu zalezi a na mojom priatelovi najviac, je to velmi dobry clovek, len ta porucha ma niekedy vyvadza z miery, pretoze neviem ako v danej situacii reagovat.Este chcem pripomenut, ze priatel neberie ziadne lieky...Dakujem vsetkym ktori mi poradia
2. Únor 2009 - 20:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Andrea (anonym)
yana a jak jsi to na příteli poznala?Jaké má příznaky?Ona totiž obsedant.kompul.porucha je dosti široký pojem.A proto každá se zvládá trochu jinak.
3. Únor 2009 - 0:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Yana (anonym)
vyhyba sa prechodom cez cestu, dom opusta posledny a to ked uz aj mame meskanie, ked kracame, pocita kroky, lebo niekedy ked mu to nevyjde ako chce, vracia sa na urcite miesto, tam pobudne cas a potom za mnou uteka... dalej dvere zatvara 3x, svetlo zhasina 3x a zapina 3x, vadia mu zvuky, nerad pocuva radio, potrebuje ticho...
4. Únor 2009 - 14:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Andrea (anonym)
Yana,vím jak mu musí být.Moc dobře si to uvědomuje,co dělá,ale nejde mu to ovlivnovat vlastní vůlí.Je to hrozný pro něho i pro tebe.Já měla to samé a ještě k tomu jsem si říkala,že pokud tu věc neudělám,tak se stane něco hrozného.Tak jen proto vždycky jsem se vracela a tu činost co jsem už několikrát udělala,udělala znovu.Je to začarovaný kruh.Myslím že tvůj partner žije hodně ve stresu.A třeba si to ani neuvědomuje.Má starosti,možná nějakou zodpovědnost....Tuto nemoc vyvolává hlavně stres.Mě pomohl psychiatr.Prostě jsem za ním šla a všechno na něho vyklopila.Měla jsem takový strach že mě někam zavřou,že jsem blázen,nebo já nevím co.Ale k mému překvapení se na mě podíval,pěkně se usmíval a ubezpečil mě,že blázen nejsem,že mě nikam zavírat nebude,jen mi dá nějaké léky,které budu nějaký čas brát a parkrát se na něj ještě příjdu podívat.Řekl mi,že je spousty takových lidí,které tímto trpí a hlavně řekl že se to dá léčit.Někomu to trvá krátce,někomu déle.Mě to trvalo dva měsíce,než jsem se dostala z nejhoršího,pak ještě tak půl roku,než jsem se toho zbavila úplně.Ale podotýkám,že ten půl rok byl jak procházka růžovou zahradou,jak mi bylo čím dál lépe.Ted už jsem v pohodě.Musím zaklepat.Tuk tuk tuk.Yana,tvůj přítel se nesmí bát navštívit lékaře,protože jen ten mu pomůže.Taky pro něho bude dobrý,když mu budeš stát po boku,budeš mu pomáhat a chápat ho.Vím že je to těžké,ale věř že ti to jednou vrátí.Aspon já to ted svému manželovy vracím tisíckrát.Měl semnou trpělivost,chápal mě.Promluv si s přítelem a zajděte k lékaři,řekni mu že se nemá za co stydět,není jediný,je nás strašně moc a právě jedině psychiatr pochopí jeho bolest a pomůže mu.Věř mi.Jo a ten lék co jsem já brala,se jmenuje Seropram.Můžete se lékaře i na ten lék zeptat.Mě zabral a jsem ted opravdu štastná a konečně žiju.Přeji tvému příteli,at je brzy v pohodě a znovu si užívá života.Hodně štěstí!
5. Únor 2009 - 23:25

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama