57 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Nutkavá potřeba jíst

10. Září 2018 - 0:03

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Lianne (anonym)
Ahoj, nevím, jak přesně začít. Já mám problém, který sice patří do poruch příjmů potravy - aspoň jsem to četla v časopise - ale ani se při něm nezvrací, ani nehladoví. Totiž je to spíš podobné bulimii. Člověk se strašně cpe. A když říkám strašně, myslím strašně. Až to bolí. Nemůžete mi někdo třeba poradit, jak s tím opravdu konečně zatočit?
12. Červen 2003 - 20:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Laalinka (anonym)
Ahojky, moc ti neporadím- trpím naprosto tím samým, a už pěknou dobu, navíc za posledních pár týdnů jsem přibrala přes 6 kilo. Kolik ti je a jak dlouho máš problémy? Kdyžtak mi napiš na mejla a můžem si pokecat...
12. Červen 2003 - 20:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Andrea (anonym)
Ahojky,mám stejný problém a tloustnu.Sice pomalu,ale jistě.Jsem z toho totálně zoufalá!Nevím co mám dělat.Zkouším cvičit,hubnout...ale nic nepomáhá.Najím se a málem prasknu.Mám to z dětství.Dělala jsem rodičům radost,že jsem velmi dobře jedla,narozdíl od bratra.Prostě jsem chtěla být lepší než on.U mě to má asi psychologické problémy.No nevím.
13. Srpen 2003 - 22:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Myšánek (anonym)
Ahojky,právě jsem přecpaná,a mám výčitky svědomí tak asi půjdu cvičit
12. Říjen 2003 - 18:09
Obrázek uživatele Návštěvník
micina (anonym)
jeje to jsem rada ze je tady takove tema!!Ja mam naprosto stejny problem!A jeste k tomu mam o nekolik hodin rychlejsi metabolismus.Pred tim jsem to nejak kontrolovala ale ted kdyz jsem sama bez partnera tak na to pekne kaslu a jim si co chci.Pred tim me totiz drzel na uzde on a spolu sme chodili do posilky.Ted ne!Premyslela sem ze si zajdu k doktorce a nebo zacnu jist chrom!
16. Říjen 2003 - 16:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Ahojte vsichni... tak to je asi tak poprve co pisu do nejakeho chatu, ale tento me vazne oslovil. Vsechno, co zde popisujete, odpovida mym problemum. Tak pred 6-ti lety jsem drzela dietu. Podarilo se mi skoro nejist a hodne jsem zhubla - mela jsem 61 cm pres pas. Pak jsem pribrala a pripadala jsem si tlusta... od te doby zapasim s dietama a cim dal vic se prejidam. Za posledni 2 mesice jsem pribrala 5 kg. Do toho mam problemy s drogami, protoze mi pomahaji potlacit chut na jidlo. A aby toho nebylo malo, tak mam tezke deprese (lecim se z nich u psychiatra). Dochazi to tak daleko, ze uz myslim i na sebevrazdu. Proste se mi vsechno borti pod rukama a ja nevim co s tim... a vsechno ma jeden zacatek - chorobna touha zhubnout a nasledne prejidani.
29. Květen 2004 - 15:41
Obrázek uživatele Návštěvník
slunina (anonym)
Vim, o cem mluvite. Mela jsem (a nikdy si nejsem jista, zda je to zcela pasé)stejne problemy. Nicmene nejvice mi pomohlo se prestat soustredit na to,jak vypadam a spise se snazit byt spokojena a stastna (nezavisle na tom,zda vazim 50 ci 60kg)a take ignorovat soucasny kult vychrtlych slecen. A mam pocit,ze kdyz clovek najde onu rovnovahu,tak jde vsechno samo. Prestane se prejidat a tim padem i zhubne. Jsem presvedcena,ze je to vicemene otazka psychiky.
31. Květen 2004 - 0:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Galadriel (anonym)
Holky, to je na psychologa nebo psychiatra. Určitě vám to pomůže víc, než tu rozebírat, kdy jste se která přejedla a proč.
31. Květen 2004 - 14:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
máte pravdu, ale ja uz k psychiatrovi i psychologovi chodim pul roku. zkouseli na me ruzne prasky (na deprese) a nic nejak moc nepomohlo. ted me oba posilaji do lecebny. jenze me se tam nechce protoze si myslim ze mi to nepomuze se vylecit od prejidani. v podstate mi zadny z nich nerekl co mam s tim prejidanim delat, oba resi jen drogy a deprese... a asi proto pisu sem
2. Červen 2004 - 8:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
a take souhlasim s tim, ze je to asi otazka psychiky a odpoutani se od kultu modelek a vychrtlych holek, jenze ja jsem se od toho v minulosti v podstate odpoutala - po novem roce jsem se vykaslala na vahu a soustredila se na vlastni zivot a to byla asi taky chyba protoze jsem pred nedavnem zjistila prave ten vysoky vahovy prirustek... a kdyz jsem to zjistila zacala jsem jist vic a vic. ted se snazim dodrzovat delenou stravu, ale v tom si taky nejsem jista jestli je to dobre reseni protoze kdyz to jednoho dne nevydrzim a prejim se, tak tu ty problemy budou zase nanovo... muj psychiatr mi rekl ze je to jako zacarovany kruh: deprese-poruchy prijmu potravy-drogy-sebepoškozovani, ale pry z toho kruhu jde vyskocit ven, jenze mi nerekl jak... mluvil prave jen o ambulantni lecbe
2. Červen 2004 - 10:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Tak já mám problém ten že trpívám nudou a spestřuju si to jídlem a to mě velice znepokojuje snažím se cokoliv proti tomu dělat ale pak opět propadnu do této propasti závislosti na jídle je to furt dokola já vím ono se řekne tak něco dělej at nemáš potřebu jíst ale jsem pořád v práci dělám manualní práci a atam si pracovní dobu taky spestřuju jídlem děsný! Toho volna co mi trosku zbyde práci máme do měsíce zhruba 4-5 volna jsem doma ten můj se mnou moc rád nikam nezajde spíš se teda válím doma a kynu je to šílený atak jsem se uz rozhodla hledám novou práci která mě tolik nebude casově omezovat a na netu si hledám kamarády abych zabila nudu tak uvidím moc si přeju abych se furt netopila vtom vcem jsem nyní.
2. Červen 2004 - 22:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
mila Lenko, uplne vas chapu, u me se toto zahaneni nudy jidlem projevuje zase tak: cely den je to celkem v poradku (i kdyz si pobyt v praci taky spestruju jidlem, ale neni to tak hrozne) ale jak prijdu domu, jsem rada, ze si muzu konecne odpocinout, lehnu si k televizi a uz to zacne... porad jen jim a jim a jim, proste se tak bavim, nevim co jineho delat. musim ovsem uznat ze uz tyden se to neprojevuje protoze se vazne snazim dodrzovat tu delenou stravu a zatim to jde... nevim jak vam poradit, treba zkuste uz po ceste z prace si naplanovat co byste chtela delat, napr. neco malo uklidit doma, pak si chvili cist knizku, pak si jit zajezdit na kole, navstivit kamaradku... proste abyste nemela ani kousicek mista kde premyslet nad jidlem. zkuste a uvidite. muzete sem potom napsat jak jste dopadla - jestli vam to aspon trochu pomohlo. me to trochu pomaha
3. Červen 2004 - 11:04
Obrázek uživatele Návštěvník
eva (anonym)
Take mam problem s prejidanim,trva uz nekolik let.Zacala jsem brat i pervitin,abyh nemela porad chut na jidlo.Udrzovala jsem se tak zhruba 2 roky.Drzela jsem vahu tak 45-50 kg.Ale nelibily se mi ty stavy co jsem po tom mela.Tak jsem skoncila s drogama a zas me to nuti se porad prejidat.Uz 2 roky nic neberu a tloustnu a tloustnu a tloustnu.Nejak se nemuzu donutit prestat s jidlem.(Mozna tim nahrazuji zavislost na drogach,fakt nevim)Mam ted tak 85 kg a vaha jde nahoru.Ale s drogama uz si nezacnu,to radsi budu mit 200 kg.Ale nejsem s touto vahou vubec stastna
7. Červen 2004 - 19:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
popravde receno, to neni jen domenka, ze to je zacarovany kruh (deprese - drogy - poruchy prijmu potravy...) ale je to fakt. zalezi jen na kazdem jestli se v tom kruhu dal chce trapit, nebo z neho jednou provdy vyskoci ven. ja jsem se v tomto kruhu trapila asi tri roky, a cim dal vic me to ubijelo. ted chci z toho kruhu ven. v podstate jsem na tom uz tak spatne, ze jsem si urcila 2 reseni jak z toho ven: sebevrazda nebo poradne bojovat. bojuji asi 14 dni a zatim mi to vychazi, jen jednou jsem na par dnu uklouzla a jen lezela v posteli a jedla a jedla stridave s placem. ale uz vazne chci ven a umrit se mi (az na stavy deprese) nechce. tak bojuju. a jak? prvni tri dny jsem se prinutila jist jen ovoce a zeleninu. je pravda, ze bych to asi nevydrzela, kdybych ty tri dny nemela tak vytizene, ze jsem nemela skoro cas ani spat (prace, jezdeni na kole, po vecerech jsem chodila se ven pobavit s prateli) tyto tri dny jsem si ale stanovila predem s tim, ze dale budu dodrzovat delenou stravu. ani si nedovedete predstavit jak jsem po tech trech dnech byla stastna, ze muzu jist brambory! a taky jsem si dala takove predsevzeti: pokazde, kdyz me to bude zase nutit jist, tak si zase naplanuju takhle vytizeny program a nekolik dni jen o ovoci a zelenine abych pak byla stastna za to, ze muzu jist delenou stravu. proti depresim bojuji tim, ze si vzdy, kdyz na me prijdou, rikam, ze nejsem bezcenna, ze mam urcitou cenu a jsem necim vyjímecna. ne ze by to vzdy pomohlo, ale celkem to pomaha. a drogy... s tim moc problem nemam, k tem me to vzdy tahne jen pri tech depresich a prejidani. takze zatim bojuji... prala bych kazdemu at dokaze take bojovat. nevim jestli vyhraji nebo tomu uplne propadnu ale snazim se smirovat s tim, ze obcas uklouznu a nevyjde to a snazim se nesedet jen u televize a litovat se, jak se mi nic nedari s tabulkou cokolady v ruce. preji hodne stesti vsem a budu moc rada, kdyz sem napisete sve uspechy i neuspechy v tomhle tezkem boji, protoze taky si rada necham poradit...
16. Červen 2004 - 8:24
Obrázek uživatele Návštěvník
eva (anonym)
Ahoj Evo,četla jsem tvůj příspěvek a budu se snažit bojovat jako ty.Doufám že tento boj vyhraješ.Já se budu taky snažit.Jestli chceš,tak si můžem psát soukromě.Můj e-mail eva5511"seznam.cz
26. Červen 2004 - 21:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ach, jak já vám rozumím... Můj život se asi do mých 40 let skládal z diet a z přejídání až do pocitu těžkosti, pak výčitky a od zítřka začnu...jenže ráno jsem se vzbudila a chvěla jsem se jako feťák hlavně touha po sladkém. Pak jsem zkusila dělenou stravu, shodila, ale jakmile jsem najela na normální jídlo bez dělení, zase jsem přibírala. Do toho psychické problémy, které mi kladl život a které jsem léčila dalším přejídáním. Bludný kruh jsem začala rozetínat na váze skoro 150 kg.Nejprve jsem se snažila urovnat si psychiku, šlo to těžko, ale postupně jsem objevila, že přece není nutné se rozčilovat a všechno prožívat až do hloubky a problémy jsem přehodnotila. Přestala jsem se obviňovat z přejídání jedla jsem podle chuti bez výčitek a zjišťovala, že už nemám takový "vlčí" pocit hladu. Bylo mi dobře. Pomaloučku jsem začala ubírat jídlo co do množství a co do složení, ale tak, abych jedla všechno a neměla pocit, že něco nesmím. Heslo, které jsem si dala - už nikdy žádná dieta. Začala jsem sbírat recepty na zeleninová jídla v kombinacích s různým kořením, sýry, pak jsem došla k obilným klíčkům, tofu, robi masu a vytvářela jsem si chutné dobroty. Tento "přerod" trvá už asi dva roky a nyní mám 125 kg. Vím, stále velká nadváha, ale ve své cestě jdu dál a dál. Zařadila jsem postní dny, kdy nepiji nic než obyčejnou (dobrou) vodu a očišťuji tělo. Zelenina, ovoce a zdravá jídla mi chutnají a nejím je s myšlenkou, že musím a že se těším na chvíli, kdy zhubnu a začnu zase podle starého způsobu jíst normálně - tedy nacpat se čímkoli bez rozmyslu, abych se uklidnila. Jsem někdo úplně jiný. Zjistila jsem, že život je krásný a nabízí spoustu možností k vyzkoušení. Pořídila jsem si počítač a zjišťuji, že se tu dá nalézt mnoho cenných informací a souvislostí, které do sebe zapadají. Jím i sladké mám li chuť, ale nestává se to často a místo jedné čokolády sním třeba jen jednu řádku, ale bez jakéhokoli pocitu, že si něco odříkám.Veškerá porucha příjmu stravy začíná u psychiky ač se to třeba zdá nelogické. Nevěřím v pomoc psychologů či psychiatrů, mám zkušenosti, že pro doktora je člověk pouze "kus", který musí odbavit, aby mohl doložit náplň práce a počet bodů a být hlavně dobře honorován. Neumí a nemůže cítit příčiny problému, který člověk prožívá, vidí je jen ze svého úhlu pohledu. Sám sebe člověk pochopí nejlépe a také si nejlépe může pomoci. Zkuste to a uvidíte. Snad jsem vám všem dala alespoň malou naději, že nic není ztraceno.
27. Červen 2004 - 0:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Majka (anonym)
Ahoj Jano,mám ten samý problém jako Ty.Moje váha se pohybuje taky kolem 125kg plus mínus pět kilo,při výšce 158cm. Už se mně kdysi podařilo zhubnout i více kilo,tím že jsem si počítala kalorie.Samozřejmně,že jsem je nabrala zase zpátky.Souhlasím se vším co píšeš.Mě vyloženě jídlo uklidní,a když nemůžu jíst, tak jsem nervózní.V poslední době mě dost často bolel žaludek,byla jsem na vyšetření a zjistili mně žaludeční nervózu.Nevím, jak začít...
5. Červenec 2004 - 13:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ahoj Majko. Víš ta žaludeční nervóza taky myslím souvisí s psychikou a žaludek je podrážděný z přejídání a případného snižování přísunu jídla atd. Taky jsem měla nervózu žaludku, ale musím říct, že odeznívá. Měla jsem i žaludek nafouklý a pořád jsem s prominutím krkala a cítila jsem kyselost. Zkus to pomaličku podle mého receptu jestli Ti to půjde. Mě také jídlo uklidňovalo a tak znám přesně Tvé pocity. Zkus třeba večer u televize kousky zeleniny - kterou si ochuť nějakým kořením co Ti chutná a nakrájej si do toho nějaký sýr,hlavně abys toho měla hodně a aby Ti to chutnalo a přineslo z jídla uspokojení a pocit sytosti ač vlastně snižuješ kalorie (takhle jsem také "oblbovala žaludek")moc mi chutnala strouhaná okurka s nastrouhanou cihlou. Nevím ale co máš ráda, je to jen návrh. Fakt je ten, že musíš začít pomalu, protože náraz diety Tě vymrští zpět do starých kolejí. Budu Ti moc držet palce a napiš zase, i kdyby se Ti třeba nevedlo. Alespoň se pokusím Tě povzbudit. Ono když tady čteš, že "problémy" s tloušťkou mají dívky vážící 50 či 60 kg, nevím jak to působí na Tebe, ale na mě tak, že bych měla chuť se jich zeptat co by říkaly v případě, že by měly ještě jednou tolik kilo.
5. Červenec 2004 - 19:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Majka (anonym)
Ahoj Jano,Tvoje odpověď mě potěšila.Ještě k té žaludeční nervóze -na vyšetření jsem byla před týdnem a doktor mně předepsal Ranisan.Ale není mně po něm dobře.Brala jsi Ty nějaké léky? Myslím si, že ty léky moc nepomůžou, jak to říkáš Ty.Zkusím Tvůj recept. Je dobré od 18.hod. nejíst. Přestože jezdím denně do práce na kole celkem 8 km, tak váha se nehne, protože se dojídám.Na psychiku je dobrá jóga. Chvíli jsem do ní chodila a cítila jsem se po ní dobře.Cvičíš nebo sportuješ nějak?Když jsem si počítala kalorie (1200 až 1500 kcal denně), tak jsem zhubla 40kg (před deseti lety). Jedla jsem všechno, i čokoládu, ale nesměla jsem překročit tu hranici.Tehdy se mi hublo dobře, ale dnes už je horší to vydržet.Zkusím se do toho dát. Napíšu Ti, jak to jde.
6. Červenec 2004 - 14:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Ahoj Majko. Je milé, že jsi napsala. Víš, já léky vůbec neberu i kdyby mi jich předepsali vagón a řekli, že bez nich nepřežiju. Každý lék sice něco léčí a něco ale zase ničí, ale myslím, že podle Tvých slov máš asi podobný názor. Chodím plavat, ale času je málo, určitě to znáš. Jsi dobrá, že se Ti podařilo tak hodně shodit, ale úplně s Tebou souhlasím, že s přibývajícím věkem to jde hůř a taky ubývá chuť. A počítání kalorií člověka taky pořád nebaví, i když to jistě má co do sebe, potvrzuje to Tvůj úspěch. Máš pravdu i v tom, že nejlépe je jíst jen do 18-ti hodin, ale sama vím, že nejchutnější je to právě večer u televize. Proto jsem to řešila tou zeleninou se sýrem, rajčaty s česnekem a jogurtem (okořeněné,osolené) apod., jak už jsem Ti napsala minule a pak jsem postupně ubírala z velkých porcí na malé. Budu na Tebe myslet a když jsi dokázala už tenkrát zhubnout, když zkusíš moji metodu dokážeš to určitě i teď taky zase trochu jiným způsobem přiměřeným k věku. Měj se moc fajn, ozvi se zas a držím Ti palce. Jana.
6. Červenec 2004 - 14:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Promiň za změnu jména, které je uvedeno nahoře, na počítači nejsem sama a tak proto jsem si nevšimla. Měj se. Jana.
6. Červenec 2004 - 14:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
mila Jano, chapu ze ti to prijde zvlastni, ze problemy s vahou maji holky s 590-60 kg, ale rekni, nezacinala jsi taky takhle? Ja ted vazim 65 kg ale jen za posledni zimu jsem 5 kg pribrala... takze mozna kdyz se na tomto chatu setkame za 5 let a ja nezacnu se svym prejidanim bojovat tak si s tou vahou muzeme podat ruce...
8. Červenec 2004 - 21:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
ahoj evo, moc rada ti napisu na tvuj mail, jen me musis ted trosku omluvit protoze toho mam hrozne moc a vubec nestiham... ale urcite se ti ozvu. jinak mi mezitim muzes napsat ty svoje uspechy a neuspechy a jak jsi pokrocila... docela mi totiz nase pribehy pripadaji podobne. muj mail je decree"seznam.cz jinak ja vim, ze muj posledni prispevek byl velmi optimisticky ale zase se to nejak zvrtlo... ne tak uplne - 3 tydny delene stravy mi pomohly zhubnout 3 kg a udrzet je ale ted mam zase tendece se hrozne prejidat... takze budu muset s delenou stravou zacit od zacatku a bez vycitek ze jsem nevydrzela. ale myslim si, ze k tomuto boji i takova uklouznuti patri takze... hlavne nic nevzdavat!
8. Červenec 2004 - 21:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Milá Evo, chápu Tě sice, že přibírání vadí, ale pořád je to úplně normální váha oproti 150 kg. Já bohužel začínala se 60-ti kg někdy ve čtvrté třídě a postupně jsem se dopracovala ke skoro 150-ti formou dieta - přejídání a vždycky přibylo i něco navíc, takže ještě přísnější dieta - ještě větší přejídání, pocit výčitek, bludný kruh. Vím, je to šílené, ale snažím se pod heslem už nikdy dieta najít jiný způsob a myslím, že se mi daří pomalu, ale jistě. Na shození Tvých pěti kil nebo třeba osmi - nevím kolik si představuješ Ti radím jednou týdně postní den - jen vodu, jestli vydržíš. Uvidíš, že váha půjde dolů pokud se ovšem další dny nepřejíš. Držím palce. Jana.
8. Červenec 2004 - 21:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
ja v kazdem pripade, jano, ocenuju a obdivuju tvoji silu a odvahu pomalu a jiste hubnout... v kazdem pripade tvuj recept na jeden postni den vyzkousim a uvidim. ale momentalne se snazim spis smirovat s tim, ze hubenejsi uz nikdy nebudu tak bych se na nejake nervy mela vykaslat. aspon se snazim. tobe preji hodne dalsi sily. jen bych se te chtela zeptat - jak je mozne ze jsi vazila 60 kg ve ctvrte tride? to te rodice tak prekrmovali nebo to mas v genech...??? co ja si pamatuju, kdyz mi bylo tak 10 let tak jsem doslova zrala - a vsichni si toho vsimli. byla jsem vazne tlusta a pak z niceho nic se to jen tak upravilo (i kdyz ne moc) bez toho abych se nejak snazila... no jo - ale ted uz to zacina byt to same:-) tak jak je to mozne?
17. Červenec 2004 - 13:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ahoj Evo. Dík za povzbuzení. Víš, jsem po svém otci a on byl vždycky "kus chlapa", tedy nemyslím nechutně tlustý, ale žádné tintítko. A pak jsem měla zdravotní problémy o kterých bych se nechtěla rozepisovat a ty mě "pomohly" najít útěchu v jídle a taky souvisely s mou tloušťkou od dětství. Prostě jsem si ten bludný kruh vytvořila a teprve teď jsem našla cestu ven. Teď, když píšu tento příspěvek už mám zas o 2 kg méně. Možná se to zdá málo, ale jsem spokojená. Držím Ti palce, postní dny zkus, jsou fajn. Žaludek si postupně zvyká na menší příděl a nevyžaduje takové dávky.
18. Červenec 2004 - 23:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Majka (anonym)
Ahoj Jano. Ozývám se po dlouhé době.Na internetu nebývám moc často a od září už nebudu mít na internet přístup, protože dcera se stěhuje a počítač si bere s sebou. Mám svůj e-mail: box123"centrum.cz, tak kdybys chtěla, mohly by jsme si psát soukromě. Mohla bych chodit na internet do knihovny.Hubnout se mně zatím moc nedaří. Ty prášky na žaludek neberu.Dneska poprvé se snažím držet půst.Piju jenom minerálky,džus, čaj a jím meloun. Byla bych ráda, kdyby ses ozvala, jak se Ti daří.
24. Červenec 2004 - 15:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ahoj Majko, dnes pospíchám, ale určitě se ozvu na Tvůj e-mail a budu si s Tebou ráda psát. Pa Jana.
24. Červenec 2004 - 17:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
vis, Jano, mam jen jeden maly problem co se tyka tech postnich dni. ja jsem vzdy mela problem s tim, ze jsem drzela dietu, pak se hrozne prejedla a zase dieta... mam strach ze mi tento postni den pripomene tu dietu a budu se paredoxne dalsi dny prejidat. a to by muj stav akorat zhorsilo... tobe se to nestavalo? druhy den jsi jedla uplne normalne? dekuji predem za odpoved, docela mi na ni zalezi, protoze ty postni dny chci vazne zkusit, jen mam strach
25. Červenec 2004 - 22:50
Obrázek uživatele Návštěvník
xpath (anonym)
Holky zkuste Adipex.Ten se používá pro léčení i silné obezity (někdo s ním sundá až 18 kilo za měsíc)je na předpis.Působí tak, že v mozku blokuje centra, která způsobují chuť na sladké a na jídlo vůbec. občas se objevují i negativní účinky:nespavost, sucho v ústech, lítostivost ale to po čase vymizí.Užívá se jedna tableta ráno.Mně trval ten hubnoucí efekt ještě i po dobrání platíčka a z těch vedlejších účinků byla jen únava.Doba užívání max. 3 měsíce. "Bez předpisu": 30kusů (900.-) 70kusů (1900.-) 100 kusů (2800.-)
26. Červenec 2004 - 18:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ahoj Evo, každý jsme jiný a každý máme jiné pocity a reakce organismu, ale mě drželo to, že jsem si řekla, že druhý den si mohu dát cokoli, že to vlastně není dieta,ale jen očista organismu. A z počátku jsem si druhý den dopřála cokoli a postupně se žaludek stahoval a ani jsem neměla chuť se bezhlavě nacpat. Vždyť to zkus a uvidíš, nebude li Ti to vůbec vyhovovat, nenuť se do toho, nemělo by to pak smysl.
26. Červenec 2004 - 21:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Marie (anonym)
Ahoj, zhruba pred 5 lety jsem mela zrejme stejny problem. Hrozne jsem se prejidala, az mi z toho bylo zle, pak jsem trpela pocity viny. Pribrala jsem asi tak 12 kg. Nikdy jsem nezvracela (neslo tedy o bulimii, ale o "zachvatovite prejidani"). Pak jsem si uvedomila, ze cely muj zivot se toci akorat okolo jidla, rozesla jsem se s pritelem, ktery mi nerozumel a koupila jsem si skvelou knihu, s jejiz pomoci jsem se z toho za pul roku dostala. Ted jim normalne, na jidlo vubec nemyslim, najim se, kdyz mam hlad...Pokud mate nekdo zajem, muzu napsat, co to bylo za knihu (bohuzel ji mam doma, kde ted momentalne nejsem :). Ta kniha me systematicky vedla k tomu, abych si osvojila normalni navyky... Neni to sranda, je to fakt vazny problem, ktery vam akorat nici zivot.
12. Listopad 2004 - 22:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Ja (anonym)
Marie, tak ja pisu....o tu knihu
12. Listopad 2004 - 22:50
Obrázek uživatele Návštěvník
smutna (anonym)
drzela jsem dietu a hodne zhubla, ale nyni uz se nedokazu ovladat a strasne zeru. Za tyden dokazu priberat 6kg a bricho mam jak meloun. Pak hladovim, mam deprese, shazuju a trapim se. Nejde to zastavit, ach jo.Jaky je nazev te knihy??
13. Listopad 2004 - 10:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Marie (anonym)
Holky, dostanu se k te knize tak za 14 dni, takze vydrzte, urcite pak napisu.Marie
13. Listopad 2004 - 18:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Marie (anonym)
Budu dal psat do tematu Zachvatovite prejidani, at se to neplete :-)
13. Listopad 2004 - 18:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Marie (anonym)
jeste bych tady chtela napsat pro Smutna: mela jsem to uplne stejne jako ty. Zhubla jsem asi 8-10 kg, nekolik mesicu a mozna i let jsem se udrzovala pri teto vaze a pak se to zvrhlo a zacala jsem se prejidat. Pak nasledovaly zname pocity viny, z toho pak zas to prejidani, snahy o dietu atd. atd. Porad dokola. Takhle se proste fakt neda plnohodnotne zit. Je nutne s tim neco udelat, snad ti ta kniha pomuze!
13. Listopad 2004 - 18:49
Obrázek uživatele Návštěvník
marketa (anonym)
Ahoj,mela jsem podobny problem. ted uz je to minulost. ted se s tim finalne vyrovnavam tak, ze o tom pisu bakalarku. pokud by ste byl nekdo ochotny se se mnou spojit a sdelit mi nejake veci, ktere v souvislosti se svoji praci potrebuji vedet, ozvete se mi prosim na mancha"seznam.cz potrebovala bych vedet anonymne nejake konkretni detaily. moc by mi to pomohlo a mozna by to pomohlo i vam. dekuju moc Marketa
22. Leden 2005 - 17:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Majka (anonym)
Jano, ozvi se! Majka
29. Leden 2005 - 13:23
Obrázek uživatele Návštěvník
M (anonym)
Ahoj, já mám přesně stejný problém.Celý týden jsem držela šílenou dietu, sportovala a včera večer jsem si to celé pokazila, pěkně jsem se přejedla a dneska jím taky celý den,hrůza.Je to jak závislost.Od zítřka zas hladovka.Mám děsné výčitky že jsem si to celé pokazila.A tak je to se mnou pořád dokola.Pa,kdyžtak napiš budu ráda
12. Březen 2005 - 15:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Sheila (anonym)
Lidičky, máte klasický problém, který se dá řešit. Zkrátka vám kvůli dietám a špatným stravovacím návykům v krvi rychle klesá hladina cukru, to má za následek hroznou chuť na jídlo a na sladké a sklony k přejídání. Hladinu cukru si můžete udržet, když budete vědět jak, nejlíp podle dělené stravy Ursuly Summ. Doporučuju!
12. Březen 2005 - 22:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Lůca (anonym)
Ahoj holky.Uplne rozumim tomu, co tady pisete. Sama jsem se v tom temer dva roky placala a za tu dobu jsem pribrala 15 kilo. Je to desna NEMOC. U me to odstartovalo to, ze jsem zhubla a pak diky rozchodu s pritelem zacaly ty zraci orgie. Celou tu dobu jsem myslela jen na jidlo a nebyla schopna normalne fungovat a byt stastna. Byl to zacarovanej kruh...hladovky,prezirani,litost na d sebou samou, vycitky...Mela jsem to v psychice. Zadny diety nepomuzou, ty leci telo a ne pricinu toho proc se to vsechno deje. Uz dva roky jsem v pohode, zhubla jsem jeste vic jak na puvodni vahu, protoze zapasit s tukem je mnohem snazsi nez se svym ja. Dekuju svymu priteli (ted uz taky byvalymu) za to ze jsem se do nej zamilovala, prestala se zabyvat jen jidlem a postupne to jidlo zacala brat jako prostredek proti hladu. Nedavam vam navod jak se toho zbavit, ale ujistuju vas, ze s tim lze nejakym zpusobem skoncovat. Ale samy si asi nepomuzete. Ted studuju medicinu a vidim to uz taky z jiny stranky. Ale nikdy uz bych to nechtela prozit, kdo si tim neprosel sam, nepochopi...Hodne vule!! Lucka
19. Březen 2005 - 19:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Marťa (anonym)
ahojky,já mám stejný problém,bud se strašně přejídám nebo držím šílené diety a hodně sportuju,skoro do vyčerpání.Jsem z toho nešťastná,mám depky a už nevím jak z toho ven.Budu ráda když mi napíšeš,potřebuju si s někým popovídat kdo si tím taky prošel a hlavně se z toho dostat.
4. Duben 2005 - 22:13
Obrázek uživatele Návštěvník
charlo (anonym)
Ve zhubnutí Vám pohou psychicky pomoc stránky www.zhubneme.czV diskuzi se toho o hubnutí můžete hodně dovědět, zeptat se a motivovat se. Podívejte seAhojky a držím palce Vám i sobě, abych konečně těch 5 kilo zhubla.
4. Duben 2005 - 23:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Andrea (anonym)
Ahoj, mám, nebo doufám měla jsem stejný problém. Využila jsem silvestrovské předsevzetí, to, že kámoška z práce se do toho dala taky, a zatím to jde, naštěstí. Fakt ale je, že je potřeba, aby si to sedlo nějak v mozku, aby na to přistoupila psychika. Napsala jsem si do diáře na každý měsíc plán, v lednu krutá dieta, kdy jsem jedla za celý den jen půl oběda a chutě zaháněla kafem a litry čaje. Zhubla jsem 3 kila. Chodila jsem spát v osm, jinak bych buď padla vyčerpáním, nebo vybílila ledničku (jenže NIC k jídlu v ní záměrně nemám). V únoru jsem to takhle dělala přes týden + jsem 2x týdně začla chodit cvičit, a sobotu neděli prožrala. Zhubla jsem další kilo, a už mě začlo štvát, že si to tím víkendem kazím, a poslední víkend už jsem bez problémů žraní v neděli vypustila. V březnu jsem zahájila režim 5x denně málo jídla, a to včetně soboty. Všechno, ale od všeho málo plus cvičení. Jeden přežírací den v neděli a v pondělí půst, jenom kafe a spoustu čaje. Nejdřív jsem se na ty přežírací dny děsně upínala, těšila jsem se jak malý dítě, teď na konci března jsem zjistila, že už mi ten pocit přejedení není příjemnej, vadí mi to. Od začátku dubna jím pětkrát denně málo celý týden. Zhubla jsem na vytouženou váhu, mám placatý břicho a starý hadry ze mně padaj. Vzhlížím se nahatá v zrcadle, prostě je to super! Prosím Boha, abych to zvládla, aby se tenhle dobrej stravovací režim udržel, už se nechci pitomým jídlem zabývat, chci jen jíst, abych žila a byla zdravá, ne žít proto, abych mohla jíst! Spíš jako placebo beru pilulky chrom+karnitin, nevim, možná mi to pomohlo. Tak držim palce, i když si neumim představit, že bych se místo mých 7 kil nadváhy prala se čtyřiceti, to chce asi fakt vůli jako hrom a pomoct si zezačátku něčím drsnějším, Adipexem a tak.
14. Duben 2005 - 21:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Ja zatim problem s vahou nemam ale taky sla hodne nahoru. Pracuju jako au-pair a jidla v lednicce je dost. Takze kdyz jsou deti hodny tak papam a papam a rikam si uz dost a za chvilku zase mirim do lednice. Zacina se mi z toho stavat poradnej zvyk a zjistuju ze kazdej den vyndavam z lednice stejny veci ve stejnou dobu. Nechci do toho jen tak spadnou i kdyz se uz mozna stalo :-( Jednou jsem zhubla ani jsem nechtela, mohli za to pratele ktery me tahali kam se dalo, chrom a hodne pit vodu. Na vodu jsem si udelala takovej navyk ze jsem pila i v noci a pak jsem nemohla rano ani snidani. Kolikrat jsem nemela ani chut na jidlo. Taky to chce asi brat nejaky vitaminy. Vim ze to neni velka rada ale treba nekomu pomuze. Koupila jsem si dneska 3galony vody, vit. a chrom a jdu to do sebe vsechno nacpat :-) papa
15. Duben 2005 - 2:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenula (anonym)
Ahoj holky, zaujalo mě tohle téma, protože dokud jsem neměla internet, tak se o tomhle nedalo nikde nic moc zjistit. Trpěla jsem touhle poruchou asi 5 let, ale nejhorší to bylo poslední dva roky. Přibrala jsem během krátké doby 20 kilo ! Už jsem byla sama sobě odporná, ale to nutkání žrát jsem nemohla ničím odstranit. Šíleně mě trápilo, že mě to blbý jídlo tak ovládá a i když jsem přes den vydržela a jedla spořádaně, v noci jsem se i 20krát vzbudila, abych si musela dát "něco do huby", omlouvám se za ty slova, ale měla jsem na sebe vážně vztek, že jsem vůči tomu tak bezbranná. Manžel to korunoval slovy, že se na mě nedá dívat a že nemám žádnou pevnou vůli. Nechápala jsem, že ačkoliv uléhám s tím, že jsem ten den jakž takž zvládla /myslím to jídlo/, tak během hodinky jsem už byla vzhůru a jedla jsem všechno co mi přišlo pod ruky, i třeba jen rohlíky s máslem a vůbec takový věci, který by mi třeba normálně nechutnaly. Objem toho, co jsem snědla v noci kolikrát i přesáhl množství jídla, co jsem snědla přes den. Musím říct, že jsem to jídlo vůbec nevychutnávala jen ho tak do sebe prostě cpala. Ani nemusím říkat jaký to mělo časem důsledky - váha šla rapidně nahoru, psychika čím dál víc dolů - prostě začarovaný kruh. Jedna paní homeopatka mi řekla, že v noci, když je tělo v takovým rozespalým stavu, tak ho více ovládá podvědomí a projeví se i to, co se člověk snaží nevidět. Já jsem chápala, že mi nejvíc chybí láska a potřeba, aby mě někdo objal,přijal jako člověka, prostě miloval /tím nemyslím jen sex, ale i ten tělesný kontakt je důležitý/. Ale manželství není moc šťastné, takže jsem nevěděla jak tuhle situaci jinak řešit a mozek si prostě vybral - NUTKAVOU POTŘEBU JÍDLA. Upadla jsem do deprese, začala jsem ještě k tomu pít - buď jsem musela jíst nebo chlastat, prostě zapomenout nějak na chvíli na realitu. No nebudu to už více rozvádět, protože to pro každýho nemusí být zajímavý, ale tady jde spíš o radu, jak z toho ven :zašla jsem za psychiatrem (podotýkám, že spíše kvůli tomu alkoholu-už to začínalo být nebezpečný) a ten mi po hodinovém sezení stanovil diagnózu - těžší deprese,úzkost a předepsal mi antidepresiva Zoloft, která začínají účinkovat asi po 14 dnech. VĚTŠINA MÝCH PROBLÉMŮ ZMIZELA JAKO MÁVNUTÍM KOUZELNÉHO PROUTKU ! Od té doby, co je beru jsem ani jednou v noci nic nejedla, protože spím tvrdě celou noc a přes den se taky už nemusím přejídat, i když chutě samozřejmě mám - třeba na čokoládičky, ale jsem vyrovnanější, takže pokud zahřeším, tak už si pak dokážu odříct třeba večeři a dám si jenom jogurt a jablko. A to bylo dříve naprosti scifi ! Prostě ZMIZELO TO NUTKÁNÍ !!!A co se alkoholu týká - toho jsem se taky od té doby nedotkla - už ho prostě nepotřebuju. Takže je to problém psychiky. Nemůžu říct, že bych měla vyřešené své manželské problémy a problémy se sebou sama, ale už se na to jinak dívám a necítím to tak tragicky, vidím i jiná pozitiva.Ještě jedna věc - když jsem byla na návštěvě u gynekologa, tak nevybíravě pronesl, že jsem hodně přibrala a že to není moc pěkný, a doporučil mi kontaktovat "merry linku" - prý mi doporučí nějaký preparát pro nastartování diety - upozornil mě ale, že je cenově dražší. Preparát jsem si samozřejmě neobjednala, protože mi bylo jasný, že můj problém by to stejně nevyřešilo, tím nechci říct, že musí být špatný - více na www.merrylinka.cz; jen mě dojalo, jak i lékař může být komerční a dohazovat své pacientky firmě, která na tom samozřejmě dobře vydělá. Kdyby byl více psychologem, tak by mi už tenkrát poradil, abych se nechala vyšetřit u psychiatra. Ale z toho by asi nic neměl...
15. Duben 2005 - 8:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Lůca (anonym)
Ahoj Marťo, úplně vim, jak se cítíš, jak ti je...Sama nad tím nevyzraješ, musí ti někdo nebo něco pomoct, na každýho platí něco jinýho. Nemůžu se ti pokusit poradit, když vůbec nevim v jaký jsi situaci...myslim vztahově, práce, rodina a tak...Jestli chceš, ozvi se a uvidíme.ahoj Lucka
15. Duben 2005 - 22:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Také si myslím, že to přejídání je otázkou psychiky. Já prožila před několika lety psychický šok a od té doby jde váha nahoru. Jednu dobu jsem jedla permanentně. Strašně jsem se těšila na jakékoliv jídlo v co největším množství. Nyní jsem se už trošku psychicky zlepšila, tak jsem se pustila do hubnutí-teda nepřežírat se-bohužel mě začaly chybět ty příjemné pocity, které jsem měla při jídle, takže musím brát zase léky na uklidnění. Je to začarovaný kruh.....
21. Duben 2005 - 21:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Martina (anonym)
Ahojky Luci,promiň že odepisuju až teď,dříve jsem se sem nedostala.Od teďka už budu na netu často.Pokud chceš,tak mi pisni svůj mailík a já ti teda napíšu o sobě.Pa
14. Červen 2005 - 13:47

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama