Jelikož nemám žádné zkušenosti, rozhodla jsem se napsat si o radu Vás. Můj syn má již 11let a noční pomočování je prakticky denní záležitostí , vždy s málodenní přestávkou. Jako 2-letý se přestal pomočovat, ale zhruba ve 4-letech opět začal. Měl s tím velké problémy při spaní ve školce , až jsem ho musela přeložit na jinou školku. Byl na vyšetření v nemocnici , ale má vše v pořádku. Psachyckými tramaty v rodině trpět také nemůže, protože jej ani psychycky ani fyzicky netrestáme. Z léků mám velké obavy , jak již je uvedeno u jiných. Prosím poraďte co mám dělat. Děkuji

Chtěla bych se zeptat,zda dáváte svým dětem na večer pleny. Už jsem tu dříve psala o dnes už 9letém synovi, který se počůrává. Bral Ditropan, který mu byl teď vyměněn za Mictonetten. V létě se třeba i 2 měsíce nepočůral vůbec, ale když začne chladnější počasí nebo je nachlazený je to i 10x za měsíc. Začla jsem mu tedy kupovat na noc pleny a ejhle počůral se mnohem méně (snad,že je v "teple" i když se v noci odkope?!). P.dr. na nefrologii mi však vynadala, že pleny okamžitě pryč, že si syn vypěstuje reflex a bude se počůravat do konce života. Jak řešíte problém "mokré postele" vy ostatní? A jaké máte zkušenosti s léčbou Mictonettem - ještě jsme ho nezačali brát? Děkuji za odpověď.

Pleny nedáváme, máme postel vystlanou igelitem. Pokud ale jedeme někam na dovolenou (nemyslím na chalupu, ale třeba k moři nebo k někomu na návštěvu), pleny dávám vždy. U nás je to jedno, počurá se tak jako tak.Dostali jsme lék Mictonorm, což bude asi podobné Mictonetu. Dávala jsem ho měsíc a bylo to úplně nanic. Navíc podle příbalového letáku to na noční pomočování moc není.

Chtěla bych Vám dodat trošku naděje - syn měl stejný problém do svých 8,5 let. Léky jsme nikdy nedávali žádné, vyzkoušeli jsme homeopatii, regresní terapii, odrušovač patogenních zón - víceméně bez úspěchu. V posledním roce jsem syna budila asi 1,5 hod. po usnutí, takže pak se již do rána nepomočil. Ale musím říct, že se mi ho vlastně nikdy nepodařilo probrat do úplné bdělosti, potácel se na záchod vpodstatě polospící. Po nějaké době jsem si řekla, že ho raději nebudu trápit, no a vyšlo to. Pomočování ustalo dalo by se říci ze dne na den - nyní je to již 5 měsíců, kdy se nepomočil ani jednou, a pomalu si začínám připouštět, že by to už snad mohlo být i natrvalo. Myslím, že určitou roli hraje také dědičnost - já jsem se se stejným problémem v dětství potýkala také. Naopak můj starší syn spal v noci bez plen již asi ve 2,5 letech. Takže vydržte - chce to jen víru, že bude líp.

Dceru to trápí asi dva roky.Je jí 7,5 roků.Doktoři nám nepomohli,spíš naopak(Adiuretin).A souhlasím,že to chce obrovskou trpělivost.Dcera se pomočovala taky dvakrát za noc ,sedm dní v týdnu.Všechno měla jinak v pořádku.Nikdo nebyl schopný nám říct,proč se jí to děje.Bylo to krušné,ale nepodlehla jsem babičkám abych jí dával pleny.Koupila gumové prostěradlo a prala a prala.Časem se to začalo zlepšovat.Teď se jí to povede tak jednou za tři týdny . Musím jí budit,to je pravda,ale už se nepotácí ani nenaráží do zdí.Daří se mi jí budit tak, že si to ráno pama tuje.Manžel se jako kluk taky pomočoval,takže na té dědičnosti si něco bude.Ale chce to opravdu trpělivost,nevyčítatnnenadávat.Spíš chválit, za každou suchou noc.Malujeme si sluníčka a zvládli jsme to i bez doktorů a jejich kapek a prášků.Myslím,že se to prostě zlepšuje věkem.Chce to jen vydržet.

Tento problém měli obě mé děti. Veškerá lékařská vyšetření byla negativní.Lékařský závěr zněl...nervového původu.Potom jsem dostala adresu do Domažlic. Paní bylinářka shlédla moč,dala bylinky, popsala jak bude situace probíhat, co jíst a co nejíst.Když jsme přijeli na kontrolu za 3 týdny stav se o polovinu zlepšil. Za dva a půl měsíce dcera konečně přestala úplně. To jí bylo skoro 9 let.Raději to zkrátím bylo by to moc dlouhé povídání.

Mám také problém se svým téměř 5-ti letým synem. Má ve svém věku jen 103 cm, 15 kilo a působí dojmem tak 3 letého dítěte, které umí výborně mluvit. Za celý svůj život se nepočural jen 2x, jinak má každé ráno plnou plenku, ne trochu mokrou, ale úplně plnou. Nevím, co s tím, lékařka se zatím neznepokojuje, ale já ano. Starší dcera byla bez plen od dvou let, ve čtyřech letech prodělala zápal plic a začla znovu. Jen občas, naposledy na své 5. narozeniny. Ale u toho malého nevím, jak na to.

Ač se o počůrávání veřejně nemluví, překvapuije mi počet takto postižených (na netu ale i v čekárně u nefrologa). Ale k tématu - syn má sedm let a v cca 4 letech se po dvou letech bez problémů začal opět počůrávat. V létě na chatě u babičky po celém roce školky. Z mého pohledu bez důvodu. Je to sice jen někdy - cca 2-9 krát do mněsíce, ale i tak je to nepříjemné. Napřed jsem tomu nepřikládalal žádný důraz, po čase jsem ale znejistěla co to vlastně znamená. K dnešnímu dni máme za sebou homeopatika, 20 sezení na BFB, šokovou terapii pomocí vitamínů B, bereme Nootropil a máme v lednici připraven ten úžasný hormon omezující tvorbu moči. Přiznám se, že po přečtení příbalového letáku jsem ho nenasadila. Svoje stanovisko jsem i řekla nefrologovi - nelíbilo se mu, ale v konečném důsledku akceptuje moje rozhodnutí. Výsledk nula. A tak i přes přesvědčení, že syna v noci nebudu budit, protože je stejně nevzbuditelný a pak dělá přesně to, co nechci aby dělal - tj. čůral ve spánku - jsem s buzením začala. Nešťastný ranní pohled, který na mně jukal z mokrých peřin zmizel. Ale problém to neřeší. Máme za sebou základní nefrologické vyšetření - je OK. Píšu to tady proto, že na Rodině je v diskusi ohledně kakaání a čůrání rozvjeta debata o "brusinkovém efektu". A protože tonoucí se stébla chytá jsem zakoupila i brusinkové tobolky. Ale narovinu - výsledek nevidím. Takže dobereme druhé balení a pak mám ještě v záloze kineziologii. A pak už nevím.Ale možná, že rada dávat k druhé večeři palačinky s brusinkovou marmeládou (údajně báby radnické) pomůže někomu jinému.Držím palce všem dětem i rodičům, aby neztrácely nervy. Š

Mám syna 7let.Máme také problém s nočním pomočováním.Přečetla jsem si příspěvky a byla jsem překvapená kolik případů enurezy je. Syn se počůrává denně. Je pravda, že zkoušíme léčbu Aduiretinem, musím říct, že pomáhá, syn je ráno suchý. Samotný je z toho nešťastný a tak, když kapičky dojdou sám je vyžaduje, protože bez nich je opět mokrý. Asi to není nic dobrého, v letáčku stojí, že působí na podvěsek mozkový (dává hlavičce signál), ale když syn ho sám chce? Trápí ho to stejně jako mě, protože pořád jen peru a peru. Je fakt,že když ho v noci vzbudím a dovedu ho na záchod, ráno si nic nepamatuje. Podle mě to nemá žádný smysl.Manžel měl také problémy v dětství, je asi fakt,že je to dědičné. Budeme čekat až to přejde, myslím, že nám nic jiného nezbude.Těší mě zjištění,že nejsme sami a tak nám všem přeji - vydržet.Rady jak na to samozřejmě uvítám.

Ke všem těm zoufalým zprávám bych přidala jeden optimistický příspěvek. Mojí dceři je 6 let a nikdy se nepřestala v noci počůrávat (taky to máme v rodině - sestra, babička) - už jsem sem psala dříve taky prosby o rady. V 5 letech jsme začali chodit na nefrologii, vyšetření moči a ultrazvukem byla v pořádku. Nejdřív jsme jen dodržovali pitný režim (nepít od 18.00), pak jsme dostali Mictonorm. Všechno zcela bez účinku. Tak jsem se po roce rozhodla investovat 2000Kč a koupila jsem alarm enurézy. Je to čidlo, které se zastrčí do kalhotek a okamžitě reaguje na vlhkost, takže už při ucvrnknutí začne přístrojek pekelně řvát. Za 3 týdny se dcera naučila v noci sama vstát a dojít si na záchod. Dělá to přitom podvědomě, skoro u toho spí, ale ráno ví, že byla v noci na záchodě. Už 2 měsíce se ani jednou nepočůrala, předtím to bylo bezvyjímky denně! Myslím, že je to lepší než léky (Mictonorm jsme dávno vyhodili) a nelituji ani těch peněz, ačkoli jsme přístroj používali sotva měsíc. Určitě to nevyléčí všechny enuretiky, ale pro děti s primární enurézou je to možná řešení.

mám dceru 10let,Ditropan a Adiuretin máme za sebou,počůrává se nám 2-3x za týden.Rodinný lékař-urolog si myslí,že po zdrav.stránce je zdravá,testy+ultrazvuk máme za sebou.Ditropan brala už ve4letech,pak Adiuretin,nyní jí nedáváme nic,odmítám jí denně dávat léky.Přesto změna žádná.Jsem objednaná k dětskému psychologovi,nevím si rady,začíná nám lhát kvůli mokré postýlce(jestli je suchá nebo ne),netrestáme ji,jen po ní chceme,aby nám ráno řekla co a jak(kvůli převlečení postele).Lékař nám řekl,že nemá dostatečně vyvinutý podvěsek mozkový,nedává jí signál,kdy se jí chce močit,velmi tvrdě spí.Kolem 10 roku by to mohlo přestat,ale řekl,že by to mohlo zůstat napořád.Dcera je citlivá a určitě vtom velkou roli hraje psychika dítěte.Nechceme dávat již žádné léky,spoléhám na psychologa,že najdeme spolu problém,který ji trápí.Pokud někdo pomůže, poradťe prosím!!!Děkuji.

Přečetl jsem všechny příspěvky přidám svůj vlastní. Trpěl jsem tím takže vím o čem je řeč. Myslím si,že pokud nejde o fyziologickou poruchu(ledviny, moč.měchýř)tak je to prostě někde ve spojení receptory naplněnosti moč.měchýře a mozku, prostě mozek je v takovém útlumu(spánku) že vzruchy od receptorů moč. měchýře jsou slabé toť můj laický názor. Já se pomočoval ani přesně nevím jak dlouho snad až někdy do třinácti let. Horor- výhružky nadávky od rodičů, v nemocnici sestry mě zesměš?ovaly vlastní stud, zákaz večerního pití doslova trápení žízní, děsně deprimující. Doslova mě vyléčila má babička jednoduchým, ale dle mého názoru nejůčinnějším způsobem- TRPĚLIVOST, LASKAVOST,POCHVALA,PRAVIDELNOST.Během práznin bylo po problému neomezovala mě v pití na večer, ale první dny skoro v noci nespala aby zjistila kdy jsem se pomočil a pak me s železnou pravidelností budila a VODILA na záchod ze začátku i dva až třikrát za noc pak začela intervaly prodlužovat až to stačilo jednou za noc až jsem se dostal do žádoucího stavu, že jsem se vzbudil sám bez budíku a došel na záchod sám bez její asistence. Až teď si vlastně uvědomuji, že jsem jí za to ani nepoděkoval a už to ani nejde.

Budu reagovat na poslední příspěvek od Vládi.Od mého posledního příspěvku uplynuly asi 3 týdny.Změnilo se u nás pouze to,že jsme dcerku začali opět budit(zkoušeli jsme bez nočního buzení vydržet)kolem 22.hodiny na WC.Od té doby se nepočurala,je zas klidnější a ráno jsem se jí přestala vyptávat na suchou postýlku.Nechci tu popisovat naše postupy,ale Vlád?o,dávám ti za pravdu.Zatím se nepočurala a tak budem budit dál.Znám maminku,která má dcery,dvojčata,a ty v noci dávala pod studenou sprchu,když se jí v noci pomočily!!! Nechápu???!!!A také věřím,že pobyt v nemocnici musí být pro dítě deprimující,protože vyšetření jsou nepříjemná a mnohdy i bolestivá.DÍKY TI VLÁD´O ZA PŘÍSPĚVEK!!!

Dobrý den,Pročetl jsem všechny přízpěvky a došel jsem k závěru že tyto problémy jsou mezi 3-13 rokem, můj syn se začal z ničeho nic pomočovat ve svých 15 letech a dodnes(2 roky) se situace nezměnila, odmítal dojít k lékaři ale dnes už je situace tak neúnosná a za lékařem jsme nakonec zašli, v současné době jsme po prvním vyšetření (ústní) a čekáme na druhé. Chtěl bych se zeptat jak probýhají vyšetření a jestli se může stát že odejdeme s předpisem na pleny? -což by nebylo úplně ono,že ?

Alarm lze objednat na adrese human"quick.cz. Jde o perf.výrobek dánské firmy se zn.CE.Jmenuje se Petit Budget /2500,-Kč/ nebo Petit Advance s regulovatelnou citlivostí/3200,-Kč/.Bezporuchové,v případě poruchy vinou nekvality výměnaOba výrobky mají zlaté kontakty, jsou na minatur.baterie, zdravotně ověřené bez rizika vzniku alergie nebo ekzému, velmi snadno vladatelné,návod angl. a něm..Velmi malé /7x4cm/. Dodání během 3 týdnů dobírkou. U těchto alarmů je deklarována stat.úspěšnost 83%.

Hurá,hurá...tak se musím pochlubit a dodat odvahu ostatním! Já jsem zakladatel této diskuze, a troufám si říci, že už nemáme enuretika. Synovi je devět a půl. Už asi půl roku se v noci nepočůral. Začalo to před rokem a půl, (kdy měl začít bráti aduretin/, tak pomočování začalo ubývat. Pak se to stalo občas, a potom to postupně vymizelo...Loni byl i na škole v přírodě - již s plnou mojí důvěrou! Pro Pavla, myslím, že synovi pleny nenapíší!!! Určitě v tom bude něco jiného, třeba nějaká překážka v moč. měchýři.

Lidko, tak to ti blahopřeju. U nas je všechno při starém, syn se počůrává pořád. Změna je jen v tom, že už jsem s ním přestala chodit na kontroly na nefrologii. A léky mu už taky žádné nedávám. Bral asi 2 roky Ditropan a pak asi rok Miktonete (než jsem mu ho vysadila) a stejně mu to nepomohlo.Všechna vyšetření měl vždycky v pořádku, tak jsem se rozhodla počkat, jestli z toho "nevyroste". Ale je mu už 10 roků. Bohužel nemůže jezdit ani na tábory ani na školy v přírodě. On má ještě jiné zdravotní problémy - trpí na migrény. Takže ve škole ho vždycky ze školy v přírodě omluvím z tohoto důvodu. Bojím se ale, že se někdy podřekne a že se mu budou spolužáci smát, že se ještě počůrává. No je to prostě v tomhle věku už blbé.

U nás zafungoval alarm.Obtížně jsme ho sháněli, dovezl ho kámoš z Německa, ale u nás je u prý také k dostání.Zabral v 9 letech.Je to lepší než chemie, zabralo to za 2 měsíce.

Mému synovi je 7 let a bohužel se skoro každou noc počůrával. Kolega v práci mi poradil ať se zkusím obrátit na sdružení SEN (www.enureza.cz). Tady jsem našel celkem přehledné informace o nemoci i kontakt na lékaře. Myslím, že i pro syna tam bylo pár zajímavůstek, že se trochu přestal stydět. Dostali jsme ten Adiuretin, tak uvidíme co to udělá. Dám vědět.

Pavle, mohl bys napsat telefon nebo adresu na firmu, která dodává ty alarmy? Psala jsem jim na mail, ale neodpověděli mi. Díky.

Lenko,můžeš to objednat na adresehuman"quick.cz.Normálně fungují a komunikují.Jednou jsem volal na 379712194. Pavel

Předmět: noční počůrávání Autor: Lenula Datum: 13.2. 2004 11:22:17 Mám 4 a půl letou dcerku, která se stále v noci neobejde bez plen. V létě, když jí bylo 3 a půl se počůrávala jenom občas, max.1x týdně, ale přišel podzim a dcerka se zase počůrala i několikrát za noc. Vyřešila jsem to plínkama,ale nemůže je mít donekonečna. Noční probouzení nepomohlo, sice se vyčůrala ale za půl hodinky byla zase mokrá. Mudr jí dělala rozbor moče, prý po zdrav. stránce je zdravá. Nevíte někdo co s tím? Předmět: noční počůrávání Autor: Romi Datum: 13.2. 2004 21:25:54 Jedná se o tzv. enurezii, a většinou bývá příčina psychická a většinou sama přejde. Někdy to trvá daleko déle, než je vaší dceři. Chce to hroznou trpělivost, hlavně netrestat a ocenit úspěchy. Může za tím být i podvědomé vynucování si pozornosti apod. Dítě to v žádném případě nedělá schválně, takže železné nervy!

U našeho Jardy /8 let/ jsme použili budík-alarm pro enuretiky a potíže přestaly asi po 14 týdnech.Zkus to.

Vzkaz všem nešťastným rodičům malých i větších enuretiků.Dnes je mi 40 a když čtu vaše příspěvky, vzpomínám na dobu, kdy jsem chodila do první třídy. Často jsem se počůrávala, v noci, do postele. Dodnes si živě pamatuji sen o tom, jak sedím na záchodě a čůrám... Stejně tak si pamatuji, jak jsem měla panickou hrůzu jít čůrat i ve dne. Bála jsem se, že se mi to zase jen zdá ! Došlo to tak daleko, že jsem si ve dne sahala do vody v míse, abych zjistila, jestli se opravdu namočím... Trvalo to dlouho a moje maminka byla úžasně trpělivá. Neběhala po doktorech, necpala mě hormony, ani ničím jiným. Když jsem se jí ptala, jak mě vyléčila, řekla jen, že to prostě přestalo. :-))) Už prý ani neví, jak... Přeji všem trpělivost a úspěch.

Předmět: počurávání dítěte Autor: Romča Datum: 28.4. 2004 22:43:57 Ahoj, mám 6 a 2 holčičky, ta starší má stále problémy s nočním počuráváním. Zpravidla tak 3x do týdne. Jsem z ní v poslední době velmi nervózní, stále se se mnou hádá, je nepořádná, hyperaktivní, pobíhá po obchodech navádí tu mladší k hloupým věcem a někdy ji i týrá. Nevím se s ní rady. Ve školce působí jako velmi inteligentní a šikovná holčička. Každé ráno začne hádkou co si vzít do školky a pokračujeme takto celý den. Někdy jsem z ní velmi rozmrzelá a v duchu ji až skoro nesnáším. Je pravda, že mám v poslední době velmi napratý vztah s manželem. On vydělává peníze a my jsme často samy doma a víceméně jsem odkázaná na sebe. Často se spolu hádáme. Manžel je velmi impulzivní a hádá se před dětmi, dost hlučně. Ta starší dělá, že neslyší a že se jí to netýká, ta mladší křičí až jde tatínek pryč. Jsem dost vysílená. Trápí mě deprese, neustálé hádky a vyčerpanost. Manžel mi prakticky neumožní, abych byla chvíli sama a zvládla si vklidu domácí práce. Babička u nás nefunguje. Tak že jedu nadoraz. Navíc je posedlý penězi. Dává mi každý měsíc příděl se kterým musím vyjít. Dost někdy se mi to nedaří. Ponižuje mě pak jak malou holku. Nevím jak dál?

Zdravím všechny maminky, jejichž děti trpí enurézou. Máme stejný problém. Synovi bude již 9let. Od jeho 6let se snažíme tento problém vyřešit. Domnívám se, že je to psychický problém a proto jsem nezvolila klasickou medicínu. První pokus jsme učinili u homeopatičky.Výsledek byl ohromující. Syn se pomočoval i 3x za noc. Po nasazení homeopatik po 14 dnech přestal docela. Bohužel však jen po dobu prázdnin - po nástupu do 1.třídy se problém začal pozvolna vracet. Ne již v tak velkém rozsahu (pomočení jen 1xtýdně). Dalším pokusem byla kineziologie. Ta nás posunula o další suché dny. Dalším alternativním pokusem bylo podávání hořčíku, který má příznivě ovlivňovat psychiku. Také nám to pomohlo a dostali jsme se na 36 úspěšných nocí. Tím jsme skončili a dál se nemůžeme dostat. 30-36 nocí je vpořádku a pak 1x ne. Nyní jsem četla ve vědeckém časopise, že to může způsobovat problém s nosní nebo krčními mandlemi- špatné dýchání. Potíže skutečně máme, syn dýchá otevřenou pusou. Byly mu zjištěny zploštělé ušní bubínky. V předškolním věku měl časté záněty stř.ucha. Nyní nás čeká odebrání nosní mandle. Napjatě očekáváme výsledek. Určitě se ozvu, jak jsme dopadli.

Lenko a všichni ostatní, co vyzkoušet podávání hořčíku (kombinace vápník, hořčík, zinek). Hořčík příznivě ovlivňuje psychiku. Je to neškodné a posunulo nás to na pomočování 1x za měsíc. Syn byl i 3týdny na škole v přírodě a zvládli jsme to. Přiznám,že jsem měla větší strach než on.

Nemůže mi někdo ten alarm na pomočování - již použitý - se slevou prodat? Na nový bohužel nemám.

Předmět: zkušenosti s nočním pomočování u dětí Autor: Lída Datum: 11.12. 2003 9:54:29 Dobrý den. Mám syna, kterému bude v březnu 2004 šest let. Od mala senepřestal v noci počúrávat.Spí tvrdě a my s manželem ho musíme v nocivytáhnout z postele a vzít na záchod.Někdy si to pamatuje, někdy ne.Takhleho dáváme čurat 4 až 5 krát za noc a obvykle se vždy vyčurá.Občas si touvědomuje a jednou za cca dva měsíce se vzbudí na čurání sám.Dětská lékařka mu zatím nechce dávat žádné prášky ani kapičky, což jsemráda, protože bych chtěla, aby se tento problém vyřešil přirozenoucestou.Vzali jsme syna k jedné léčitelce, ta řekla, že je to od ledvin adala mu Vojtěšku. Taky je můj syn i trochu hyperaktivní, ale jinak je tošikovné a zdravé dítě.Co by jste mi poradili, abych zkusila ? Jsem spíšzastánce alternativní léčby. Děkuji za odpověď. Předmět: zkušenosti s nočním pomočování u dětí Autor: niki Datum: 11.12. 2003 10:01:53 Mela jsem taky stejny problem se synem. Moc mu pomohla kineziologie. Byli jsme tam 2x a po prvnim sezeni počuravani zmizelo. Jsem stastna jako blecha. Jestli jste z Prahy rada Vam predam kntakt na terapeutku u ktere jsme byli. Mimo jine se i zlepsil o dost!! ve skole Předmět: zkušenosti s nočním pomočování u dětí Autor: Lída Datum: 18.12. 2003 7:33:29 Niki, budu ráda, když mi dáte kontakt na terapeutku kineziologie,ke které jste chodila se synem, i když nebydlím v Praze. Bydlím v Pardubicích a není problém do Prahy dojet. Děkuji a přeji hezké vánoce ! Lída Předmět: zkušenosti s nočním pomočování u dětí Autor: ivig Datum: 3.6. 2004 13:18:39 mam syna, kteremu bud sest v zari 2004 a pocurava se v noci a pres den miva take mokre kalhotky, prosim Vas niki mohla byste mi dak kontakt na tu kineziologii. Diky

Ahoj Romčo, je večer, mí dva synové se koukají na fotbal Česko-Portugalsko, a já jsem se zrovna dostala na stránky o enuréze. Mladší ze synů, 7 a půl-letý, tímto problémem trpí již od mála, a protože Adiuretin a ostatní chemické preparáty považuji za to úplně konečné řešení, stále se snažím hledat něco alternativního co pomůže. Píšu Ti ale spíš proto, že Tvá domácí situace je dost podobná té mé. Jen bych Tě chtěla varovat, že ze strany Tvého manžela jde o typické tyrání, že to lepší nebude (třeba si v budoucnu najdeš dobře placenou práci a již Tě nebude moct ani Tebe, ani dcerky omezovat finančně, najde si ale jiné způsoby, jak Tě ponížit), a zřejmě jedinou možností, i když to zní asi příliš radikálně, je takovéhoto člověka rychle opustit. Osobně jsem ve fázi "před rozchodem", je to složité po všech stránkách, jenže vím, že abych neztratila sama sebe, musím to udělat. Ať se rozhodneš tak či onak, přeju Ti hodně štěstí. Jo, a jsem přesvědčena, že Tvá starší holčička vnímá naplno chování svého otce, ovšem to čeho je svědkem se snaží potlačit, dělá, že neslyší (naprosto stejně reaguje můj syn, vlastně oba synové), ale její podvědomí je plné těchto negativních emocí. Buď trpělivá a dávej jí hodně lásky, i když uvnitř jsi rozmrzelá a máš dítka plné zuby. Renata