2354 komentáře / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
mona (anonym)
Jani, já jen píšu, jak je to v jiných státech...Samozřejmě počítám i s vyšší částkou, to záleží na domluvě a na ochotě spolupracovat...a co se týče oblečení, jsem docela zdatná krejčová a těhotenské oblečení na přáni šiju poměrně často...i podle Vašeho vlastního návrhu a ženě, která by nosila moje mimi bych ušila cokoliv....a to samozřejmě zadarmo, vždyt by to bylo moje dítě a brala bych to s takovou samozřejmostí jako kdybych ho nosila já...ahoj...
14. Únor 2009 - 18:36
Obrázek uživatele Návštěvník
awa (anonym)
Jestli do toho moc rýpu, tak jen proto, že mnoho zpočátku bezproblémových věcí, či věcí "z lidskosti", má potom někdy velmi dlouhé dohry u soudu a vytahuje se tam kde co, takže je raději lépe připravit se i na ty horší eventuality. V rodině bych spíše volila vlastní matku, pokud by byla a navíc ve vhodném věku, což už většinou nebývá, případně sestru, ale nikdy ne švagrovou. Držím palce.
14. Únor 2009 - 18:51
Obrázek uživatele Návštěvník
emma (anonym)
zapojím se do vaší diskuse když dovolíte-koukám,že konečně probíhá na úrovni bez invektiv a sprostých nadávek. nějakou dobu se o téma zajímám.resp od doby,kdy v rodině jsme to chvíli řešili,protože příbuzná díky rakovině nemůže odnosit dítě(resp.kvůli následkům) a také blízká kamarádka přišla o miminko díky preeklampsii v 7.měs. Ta příbuzná žije v USA a nemyslete,že tam to jde jak po másle.Spousta párů se k tomu nerozhodne,protože problémy jsou i tam. Sice je výhoda,že je to tam právně oěetřeno,ale pokud vím,možné zdravotní následky snad ne.Už vůbec ne ty sociální. Ono je to tam skoro za babku,protože rodička inkasuje ve finále cca jen 10% té částky-ostatní padne na zdrav.náklady. Dost často se tam dějě to,že rodina odmítne převzít dítě nemocné,předčasně narozené,či dokonce s nějakým defektem.Dále pak i pokud vzniknou dvojčata místo očekávaného mono dítěte.Jsem matka dvojčat a na toto jsem se právě už ptala,jak by rodiče reagovali,ale nikdo mi neodpověděl,zda by s tím neměli problém. .Dvojčecí těhot.je mnohonásobně nebezpečnější než normální a navíc je matka automaticky na nemocenské od 12tt. Je tu také častý problém toho,že žena nosí dítě ,které s ní nemá imunologicky nic společného a dopředu nikdo neví jaké následky to může zanechat na obou stranách. To,že rodiče odmítnou převzít dítě sice v USA dopadá vždy tak,že nakonec si ho vzít musí,ale jak se k němu pak budou asi chovat??? casto tam dochází také k tomu,že ty hormony se splaší a nositelka si chce dítě nechat-samozřejmě prohraje.To trauma musí být šílené. Co vy na to,co jsem napsala?nechali byste si dvojčata?nemocné dítě??
14. Únor 2009 - 19:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
No Emmo máme štěstí, že se tu objevila Mona...rozumná žesnká, která ochotně odpovídá na naše dotazy a tak by to tu mělo být pořád a ne se urážet a dohadovat. Mě se teda její názory moc líbí, je vidět, že si hodně prožila a kouká na život jinýma očima. Je si vědoma, že za tuto službu zaplatí, náhradní matce vyjde maximálně vstříc....nevnucuje své názory, ale všechno hezky rozebere.
14. Únor 2009 - 20:13
Obrázek uživatele Návštěvník
awa (anonym)
Jsem ráda, že Emma tady "nakousla" další, právě jsem se k něčemu podobnému chtěla vrátit. V USA tedy dítě ať zdravé či nemocné převzít rodiče nakonec musí. A jak by to tedy bylo u nás kdyby: v začátku těhotenství se zjistí, že dítě nebude zdravé, případně se potvrdí určitá vada, kdy dítě bude např. retardované a podobně. Lékař doporučí přerušení těhotenství. a. náhradní matka souhlasí, potencionální rodiče také b. matka souhlasí, rodiče ne c. matka nesouhlasí, rodiče ano Sice v každém případě zatím bude mít rozhodující slovo matka, ale pokud by nesouhlasila, co s postiženým dítětem, když ho odmítnou rodiče? A když nakonec bude dítě zdravé /což se také stát může/, rodiče obrátí a matka ho nebude chtít dát. Ono je to velice individuální, jak bude např. postižení velké a jakého druhu a i postoj rodičů může být různý. S dvojčaty by snad takový problém být nemusel, pokud jsou zdravá, to není zase tak mimořádný případ. S nemocným či postiženým dítětem to vidím složitě. Když ho rodiče odmítnou, odmítli vlastně vlastní dítě, svoje geny. Co potom? budou to zkoušet znovu? neobjeví se - třeba po letech - něco jako výčitky svědomí?
14. Únor 2009 - 20:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
No Jano to je právě ono, když někdo dá rozumné argumenty a nepěje chválu /mimochodem na velice spornou a pro někoho i neetickou záležitost náhradního mateřství/, tak se to hned bere jako urážka a dohady. Ale argumentovat, že když někdo porodil 2 a více dětí, tak další těhotenství bude zřejmě také bez problémů, tak to je čirá naivita a neznalost. A vykládat bez znalostí poměrů, jak to opravdu na té Ukrajině, Rusku /probůh/, USA vypadá, když je to zlegalizované to může opravdu jen naivní člověk. Ono nic není tak růžové, a kdyby to dámy byla lehká a lehce řešitelná otázka, tak to tady máte určitě ošetřené i právně - třeba jako sňatky homosexuálů /ČR není zemí, která by byla nějak puritánská/.
14. Únor 2009 - 22:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Jo a mimochodem, opěvovat tady USA jak to tam jde s těmi adopcemi, tak to si taky každý myslel o těch jejich nedotknutelných bankách na WollStreetu.
14. Únor 2009 - 22:29
Obrázek uživatele Návštěvník
mona (anonym)
jěstli se mohu vložit do Vaší diskuze, tak to udělám...byla tu otázka na postížené dítě, já tedy odpovím: Samozřejmě, bych chtěla, aby žena naše dítě porodila a to s jakýmkoliv postížením..., kdo z nás umí nahlednout do osudu a kdo z nás ví, že zítra nebude na druhé straně, třeba na vozíčku- nikdo!!!, a to myslím zcela upřímně,..kdo z nás může vědět, že jednou do jeho života nepříjde den kdy se vše obráti vzhůru nohama a třeba už nikdy vlastníma očima neuvidíme tento krásný svět, kdo znás to ví? Nikdo... a kdyby to přece jen věděl a mohl nahlédnout na krátky okamžik do osudu, kdo zvás by ho chtěl změnit, kdyby byl špatný?, asi všichni, a proto se snažte žít, tak jako kdyby jste nahlédli do osudu a nebylo tam vše podle vaších představ,jen to zkuste a uvidíte, že věci nejdou řešit jen po stránce vašeho určitého názoru či daného postupu, ale spousta věcí jde řešit jinak s nadhledem srdce, citu, duše -jen si na chvíli představte, že vaše činy mají nějaký jiný vyšší cíl a vy jste pro někoho posláním...potom přestanete uvažovat o tom je li člověk postižený nebo není a budete ho brát jako naprosto sobě rovným...tedy odpověd na otázku jestli postížené dítě budu chtít: zní tak, že vůbec nad tím nepřemýšlím, protože každý každičký tvor má právo na plnohodnotný život a na svou jedinečnost v tomhle světě...... Má odpověd na otázku dvojčat, je ta, že dvojčata či vícerčata jsou dvojnásobný dar od boha...a za obrovský dar bych dvojčata rozhodně považovala i já...,samozřejmě, ale nemohu vidět do mysli potencionální náhradní matce,.. pokud by s tím nesouhlasila dá se do dělohy při ivf vložit pouze jeden plod, a v naší ani v manželově početné rodině se ani jednou jednovaječná dvojčata nevyskytla, takže pravděpodobnost jednovaječných dvojčat je u nás také velmi mizivá...
14. Únor 2009 - 22:43
Obrázek uživatele Návštěvník
awa (anonym)
Mono, takhle se na to díváš ty, nemoc a postižení dítěte snáší jinak matka a jinak se na to může dívat otec. Zvlášť, když rodiče do dítěte promítají nějaké naděje, které se jim buď nesplnily nebo naopak jsou vyjímečně v něčem dobří a chtějí, aby jejich dítě bylo také takové. Matka bude dítě chtít, otec odmítne. Co dál? Otec chce dítě, na které může být pyšný, jak je zdravé a silné. A ono takové nebude. Znám paní, které má mentálně postižené dítě, rodina je dobře zabezpečená finančně, takže není problém jet několikrát za rok k moři nebo na různé pobyty se stejně postiženými dětmi. Matka dítě samozřejmě doprovází a otec je rád, když je má jinde než doma. I kdyby se všechno propočítalo, vždycky se může objevit nějaká neznámá navíc, protože jde o živé lidi. Myslela jsem, že se vkládá vždy víc zárodků,"pro jistotu", jako bylo v případě našich známých, ti už jedno dítě měli, ale protože manžel byl po chemoterapii, druhé dítě řešili asistovanou reprodukcí. Dcerka se radovala, když jí řekli, že zárodky byly vloženy tři, tak radostně čekala tři sourozence a byla zklamaná, když se narodil jen jeden. Je to chlapec, ale zatím má nějaké problémy, epileptické záchvaty, ale zdá se, že se školním věkem se to upravuje. To jsem odbočila.
15. Únor 2009 - 8:11
Obrázek uživatele Návštěvník
mona (anonym)
Awo, chápu tvoje uvažováni, asi jsi zdravá, že? Můžu se Tě zeptat na stejnou otázku jako Ty mě? Kdybys náhodou čekala postížené dítě ty, a zjistilo se to poměrně pozdě na to ,aby byla provedená interupce, a tvůj manžel toto dítě nechtěl, co by jsi dělala?...Já můžu říct, že jsem od narození nemocná, není to nemoc genetická ani viditelná, ale mám jí a prožila jsem si s touto nemocí dost krušné chvíle..., já a můj manžel pohlížíme na svět poněkud jinýma očima...O adopci máme s manželem zažádáno od roku 2004 a věříme, že dítko dostaneme, ale díky naším zákonodárcům, které tu někdo tak opěvuje je tohle jěště asi v nedohlednu a čas nám s manželem, tak jako každému člověku neuprosně běží...
15. Únor 2009 - 10:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Tak si počkejte na adoptované dítě. A neunavujte se, když jste od narození nemocná, tak máte myslím pravděpodobnost, že i vaše dítě bude takové, třeba i nemocné.
15. Únor 2009 - 12:59
Obrázek uživatele Návštěvník
mona (anonym)
moje nemoc není pro mě níjak unavující a ani nijakým způsobem mě neomezuje v životě...tohle může napsat jen a pouze lajk, který je omezený sám ,aniž by tušíl jak moc...Moje vada není zděděná, je způsobena tím, že moje maminka prodělala v těhotenství virovou chorobu a tudiž je ten můj problém vývojový a né genetický..., podstoupila jsem i tak řadu náročných a finančně dosti náročných speciálních genetických vyšetření, která se u nás provaději na jednom jediném genetickém pracovišti pro svou náročnost a zejména pro finanční náročnost a výsledky těchto vyšetření zní: oba manželé jsou po stránce genetické v pořádku a přenos dané vady žadatelky je tedy velice minimálni. Genetické riziko pro budoucího potomka je tedy shodné jako u většiny zdravé populace...možná, že kdyby šla většina lidí na zcela běžné genetické vyšetření, nestačili by se divit jaké rizika pro jejich potomka jím hrozí...Jo a jěště jsem chtěla říct něco pisateli předchozího článku, proč se unavuješ ty a chodíš na diskuze, kterým zřejmě vůbec nerozumíš a taky možná ani neporozumíš ,nebot Ti chybí to co většině lidí a co to je už si snad domyslíš....a už základní věc, kterou neděláš ,a já ji považuji za slušnost je to, že se představím alespon nějakým jménem....Nechci Tě nijak napadat, ale možná je čas abys diskuze tohoto typu přestala chodit...
15. Únor 2009 - 16:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Mono nic si z toho příspěvku beze jména nedělej, taky jsem ten příspěvek trochu nepochopila, tím, že máš nějaké potíže, přeci hned neznamená, že i tvé mimi musí tím trpět, všichni přejeme, aby se naše děti narodili zdravé, a pokud to tak není, tak je to bohužel smutné, ale to nikdo nemůžeme předvídat.....teda pokud už gynekolog neoznámí, že je nějaká pravděpodobnost, že by děťátko mohlo být nemocné.
15. Únor 2009 - 19:21
Obrázek uživatele Návštěvník
mona (anonym)
ahoj...dopovím Vám svou životní zkušenost,...poprvé jsem otěhotněla zhruba ve dvaceti letech, ale na krátkou dobu, bylo to jen pár týdnů a toto těhotenství skončilo potratem, ale byli jsme s manželem mladí a řekli jsme si, že není všem dnům konec...,život šel dál uplynulo 8 let a já už po druhé normálně neotěhotněla, vyhledali jsme tedy centrum asist. reprodukce, kde se mi zkoušeli pomoci tou nejjednodušší léčbou vyvoláním ovulace a načasováním pohl. styku, na druhý pokus jsem otěhotněla a naše radost byla veliká, když jsem poprvé viděla miminku bít srdíčko byl to pro mě neskutečný zázrak, mimi se vyvíjelo normálně a já vůbec nepřemýšlela nad něčím jiným, byla jsem strašně štastná, až jednou na prohlídce mi lékař zdělil, že nepozoruje žádnou srdeční akci a, že musím do nemocnice, tam jeho tvrzení jen potvrdili, musela jsem na interupci...svůj smutek Vám myslím nemusím popisovat...za velice krátkou dobu jsem otěhotněla znovu, bylo to jen pár měsíců od interupce...,byli jsme s manželem opět štastní, ale oba jsme měli takový podvědomý strach, že by se mohl opakovat předchozí neštastný a velice pro nás oba těžký zážitek..., náš strach byl oprávněný, miminku nebyla po celou dobu těhotenství i když jsme čekali o 2 týdny navíc, pozorována žádná srdeční akce..musela jsem znovu na interupci...,Nyní už vím, že miminko zdárně donosit nemohu, kvůli nedokysličení dělohy a následně i placenty, skrátka dítě ve mě má od počátku zásadní nedostatek kyslíku, který je u mě způsoben mojí vadou...mě to na životě nikterak neomezuje, ale moje miminka ano...Kdyby to šlo a dala se děloha transplantovat do zdravé ženy, která dělohu nemá a mohla by tím pádem mít děti, udělala bych to a to bez jakéhokoliv zaváhání...
15. Únor 2009 - 20:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
No teda Mono, vůbec nevím co na to říct, musí být hrozné slyšet, že u miminka, které nosíš není žádná srdeční akce....a ještě k tomu 2x. No je to opravdu moc smutné.
15. Únor 2009 - 22:13
Obrázek uživatele Návštěvník
emma (anonym)
Také se mi to stalo.Dvakrát.Důvod tedy neznámý.Poprvé to byl strašný šok. A doktor debil.V 9tt na utz jsem se ptala,jestli mi udělají první obrázek a odpověd byla:"no to vám neudělám,protože je to mrtvý" Já ale dítě měla a nakonec jsem měla jeětě dvojčata,ale to mě to čekalo ještě jednou+mimoděložní. Ta transplantace už byla zkoušena u zvířete,jednou to půjde jistě i u lidí,ale na to ty čekat nemůžeš:-( No,já bych nedokázala někomu odnosit-ačkoliv kdo ví-ale když,tak jedině dceři.Mám dvě a kdybych viděla jak je neštatsná,asi bych byla schopna odnosit si vnouče.Ale nemalujme čerty na zed. Ty agresívní příspěvky zde jsou žen,které si na tom místě neumí představit sebe-já také ne-ovšem pro cizího. Ale přece jsou okolnosti,kdy člověk nemá říkat nikdy.. Někdo na to zjevně má.Znám holky,které těhotenství mají rády,nemají s ním problémy a uvažují prostě jinak.Pak-li,že se někdo necítí jako živoucí inkubátor a je to pro něj především poslání a pomoc bližnímu a zvážil pro a proti a ví,že na to má,resp.chce do toho jít..tak je to jeho věc! Kdekdo u nás si po dvou vímech sedne do auta a říká si:je to kousek,vždyt jsem v pohodě a hazarduje se svým životem a životy cizích víc,než když se pustí do tohoto.nebo lezeme po skalách,potápíme se,hrabeme se doma v elektřině...vždyt to je také nebezpečí!A nikdo nám za něj navíc nic nedá:-))Každého věc do čeho se pouští.Mělo by to být dovoleno pro ty,kteří to chtějí! Nikdy nevíte do jaké situace se v životě dostanete.Stačí nehoda v autě,nemoc a budete rázem stát na druhé straně...
16. Únor 2009 - 5:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Josef (anonym)
Jenže do tohohle srabu se člověk dostane sám - tak nevím proč takové kraviny srovnáváte. To samé - vždyť ty mono můžeš být klidně nějaký dědek - to k té anonymitě.
16. Únor 2009 - 8:01
Obrázek uživatele Návštěvník
monna (anonym)
Josefe, dědek tedy rozhodně nejsem, to už spíše babka, ale to jěště snad taký né...je mi 30 let a mimochodem jmenuju se Monika...ta Monna je docela blízko, tak jí používám jako přezdívku...ahoj..
16. Únor 2009 - 17:52
Obrázek uživatele Návštěvník
monna (anonym)
Holky moc děkuju za podporu, dnes se nebudu nijak rozepisovat, jsem nějaká unavená...moc práce, to je tím pondělím...pá...
16. Únor 2009 - 17:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Běž do háje Josefe,třeba na téma:mám dost velký penis?,nebo někam,kde tomu aspon trochu rozumíš.
16. Únor 2009 - 18:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdena (anonym)
Ale, ale jak tady čtu, tak jakmile někdo nepřitaká, tak ať jde do háje. Ale tahle diskuse děvenky je veřejná, tak ať si tady píše kdo chce, co chce. Ono řečeno v dobrém téma náhradní matka, tak trochu zavání problémem, co je ještě normální, tak se nedivte, že někdo nechápe to velké trápení, nebo alespoň nechápe, proč byste to chtěli řešit takto.
16. Únor 2009 - 19:30
Obrázek uživatele Návštěvník
emma (anonym)
Ty toho Zdeno evidnentně také moc nechápeš vid?:-)) A vlastně,co je komu do toho,jak ony to budou řešit?To je jejich věc,ne?Oni to dítě nosit nebudou.Nebo ty snad jo?
16. Únor 2009 - 19:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Zdeno, evidentně jsi si přečetla poslední dva až tři příspěvky a na to jako reaguješ, no to teda nevím, ale byla to podlě mě úplně zbytečná reakce. A reagovat na Josefa taky nemá smysl, ano tato diskuse je veřejná, ale rozhodně nesouhlasím, že si tu každý může pstá co chce, no vlastně může, ale pokud někdo uvažuje, tak sem vleze, protože ho toto téma zajímá a chtěl by se vyjádřit. Takže pokud máte názor na náhradní mateřství, tak jste samozřejmě vítáni, ale nepiště hovadiny, a buďtě slušní. A Zdeno pokud patříš mezi ty, kdo nechápe, proč ženy řeší své miminko přes náhradní matku, tak se hezky usaď, a přečti si hooodně příspěvků zpětně....a třeba pochopíš, pokud ne, tak se alespoň dozvíš více na toto téma a pochopíš, že tvoje první věta je dost nesmyslná, protože tady komunikují obě strany, ano někteří jsou bohužel hrubý, ale my se tu snažíme komunikovat slušně.
17. Únor 2009 - 11:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdena (anonym)
Tak si Jano nesouhlasíš s tím, že si tu každý může psát co chce, tak si jděte na blokované diskuse a máte klid.
17. Únor 2009 - 18:01
Obrázek uživatele Návštěvník
:-) (anonym)
Zdeno,Tvoje příspěvky jsou skutečně hodnotné:-)))))
17. Únor 2009 - 18:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
No Zdeno asi by ti měl někdo vysvětlit, že každá diskuse má své téma, tak by se každý měl vyjadřovat k danému tématu, takže tvůj příspěvek o blokovaných diskusích je vážně trochu mimo
17. Únor 2009 - 19:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Josef (anonym)
Hlavně, že tvůj příspěvek o něco výše byl k tématu. A takříkajíc "hodnotný".
17. Únor 2009 - 22:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Josefe,běž si porovnávat velikost přirození e neplet se tu dámám pod nohy.
17. Únor 2009 - 23:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Nechápu proč jste na Josefa tak útočné. To je jako by on napsal ať se smíříte s tím, že jste na h...o při reprodukci a ať neotravujete jiné ženy s vašimi přiblblými nápady - množit se přes někoho.
18. Únor 2009 - 11:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
běž do hajzlu zdeno
18. Únor 2009 - 12:57

Stránky

Přidat komentář