32 komentáře / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

moje mama x moje váha

10. Září 2018 - 0:12

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
andrea (anonym)
ahojchci se podělit o svůj problém .svojí váhu řeším asi od 16 nikdy jsem nebyla nějak tlusta spis hubena ale v pubertě jsem trochu přibrala.zacal jsem drzet diety a jeden cas mela anorexii.ted mam asi nejvic co jsem kdy mela -63kg ale nejak zvlast mi to uz nevadi .problem je v me matce stale má ironicke poznamky na moji chut k jidlu nebo postavu kazdy den mi neustale pripomina ze jsem tlusta!uz me to rozciluje!rika mi treba ze to je hrozny ze tolik jako ja mela po porodu ale ne ve dvaceti ze ve dvaceti ma byt holka jako proutek.sama hubena neni a kdyz ji reknu at me necha ze mi to tak vyhovuje tak rekne at se hned neurazim ze se mam spis zamyslet co s tim problemem delat-jsem snad blazne?protoze mne to jako problem neprijde...
21. Září 2008 - 15:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Victoria (anonym)
Andreo, záleží také na tom, kolik měříš, o tom se nezmiňuješ. Ale pokud nevážíš tolik, aby to ohrožovalo tvoje zdraví, hlavní je, že jsi takhle spokojená. Nedávno jsem četla zajímavý a podle mě i pravdivý názor: že i baculka může sbalit atraktivního chlapa, pokud si věří a vyzařuje, že je tím nejlepším, co chlap může mít. Samozřejmě nejde jen o chlapy, ale hlavně o to, abychom se samy cítily dobře. Tvoji matku moc nechápu, vzhledem k tomu, že jsi prodělala anorexii, měla by být ráda, že jsi zdravá a přestala jsi přehnaně řešit svoji postavu, a ne do tebe takhle rýt. Já sama měřím 153 cm a přibrala jsem na 63,5 kg, BMI mám přes 27, což je prý hezká plnoštíhlost, ale příbuzní do mě taky šijí, že jsem tlustá. Nemyslím si, že bych byla obézní, ale nadváhu mám a ráda bych aspoň trochu shodila. Bude mi 28, ve dvaceti jsem vážila 45 - 48 kg, dost jsem tehdy cvičila, ale pak mě cvičení přestalo bavit, chutnalo mi čím dál víc a váha šla postupně nahoru. Abych byla ještě v normě, měla bych vážit tak 54 - 58 kg, lepší by samozřejmě bylo méně, ale i tohle bych považovala docela za úspěch. Problém je, že hrozně ráda jím, obzvlášť kaloricky bohatá a nezdravá jídla, cvičím teď 3 - 4x týdně na orbitreku a k tomu posiluju problémové partie, ale určitě by to chtělo ubrat v jídle. Včera na návštěvě u mámy jsme to probíraly, říkala, že jím moc a že to není ani tak tím, že bych tolik jídla potřebovala, ale že jsem si na takové množství zvykla a mám roztažený žaludek, tzv. jsem rozežraná. Rozhodla jsem se tedy, že zmenším porce a výrazně omezím nezdravá jídla. Snažím se jíst tak pětkrát denně. Napadla mě ještě jedna věc: třeba nepotřebuješ zhubnout, ale jen zpevnit svaly. Ale jestli jsi se sebou spokojená, tak se na negativní poznámky mámy vykašli (chápu, není to tak jednoduché) a buď ráda, že jsi zdravá a spokojená.
22. Září 2008 - 11:55
Obrázek uživatele Návštěvník
M. (anonym)
Čau holky, podobnej zážitek, akorát ne doma le v práci:) Mám cca 62 kg na 173, příjde mi to v pohodě. Jídlo miluju, snažim se jíst zdravě i když občas samozřejmě zhřešim a svojí váhou jsem se nikdy nijak zvlášť nezabývala... až dokud jsem nezačala pracovat v jedný kanceláři se třema hodně hubenejma holkama. Šla jsem na oběd, pak jsem si za 2 hodiny koupila čokoládovou tyčinku a ony nechápaly...Všechny měly asi 50 kilo a malýho vzrůstu nebyly ani náhodou. Každopádně tahle trojička mi během pár týdnů způsobila svejma poznámkama docela slušnej komplex. Naštěstí jsem po pár měsících přešla úplně do jiný firmy, takže už je to zase v klídku. Chápu, že každej holt máme jiný měřítka ale já bych si nikdy nedovolila řešit něčí váhu nebo apetit, tím spíš váhu někoho kdo nejí nijak extrémně a hmotnost má naprosto adekvátní výšce. Mějte se:)
22. Září 2008 - 13:18
Obrázek uživatele Návštěvník
kacka (anonym)
Nechtela bych bejt tlusta..............,ale nikdy bych to nikomu nedala najevo je to kazdyho vecja jsem jedna z tech vecne hladovejch trubek:-))),ale mych 48kilo bych nemenila,merim 168
22. Září 2008 - 13:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Andreo, tvoje mamka je ideální ukázka spouštěče anorexie u mladých holek. Přesně takhle to čtu pokáždé v příběhu o anorexii.Zálěží na tvé výšce, konstituci a spokojenosti sama se sebou. I kdybys byla malinká, tak se 62 kg nebudeš tlustá, maximálně hezky oplácaná. Já mám 170 cm a 60 kg a připadám si tak akorát, klidně bych ještě přibrala.Ty zníš, jako že jsi se svou váhou spokojená a to je základ. Důležité mi taky přijde jíst zdravě, to co mi chutná, nepřejídat se, ale když mám chuť si na noc dát zákusek, tak si ho klidně dám. Tím, že se člověk nepřežírá a má správnou skladbu jídla (a samozřejmě pohyb), tak si to tělo reguluje na jemu příjemnou a ideální váhu. Mě se povedlo ustálit se na ideálu díky pravidelným půstům jednou týdně a na nepřejídání. Pozoruju, kdy mám na něco chuť, kdy mám hlad a kdy mám už dost. Taky je fajn nesoustředit se na jídlo (pouze na jeho vychutnávání), ale mít dostatel jiných zájmů.Nevím kolik ti je a nakolik můžeš vůči mamce zakročit. Třeba by stačilo jí rázně říct, že jsi spokojená, že nemáš chuť kvůli ní znovu spadnout do anorexie a že už nechceš slyšet žádné poznámky na svou váhu.Pokud tohle řešení ne, tak mě napadá zeptat se u obvodní lékařky na psychologa, říct mu o tomhle a poprosit mamku, jestli by za ním nezašla. On by jí už snad měl důrazně vysvětlit, jak nevhodné jsou její poznámky.Hodně štěstí.
22. Září 2008 - 18:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
A jinak to že máš chuť k jídlu je přece fajn, vždyť dobré jídlo je přece jedna z důležitých životních radostí a často také ukazatel toho, že v těle vše funguje tak, jak má.
22. Září 2008 - 18:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
měřím 166 a mám 66kg. Není to málo, ale ani snad moc. Jsem takhle šťastná, mužům se líbím a hlavně maželovi. Mám jedno zdravé děcko a nic mi nechybí. Andreo, je mi Tě líto, Tvoje mamka to snad nemyslí zle, jen to tak nešikovně říká. Buď táda, že jsi zdravá a na kila kašli. jestli se tak cítíš fajn, tak se nenech nikým rozhodit. Já mám těch svých 66 už snad od patnácti. Vím, že bych mohla 5 kg shodit, ale nemám důvod. A jestli jsi měla anorexii, tak jši silná holka, žes to zvládla! Tím spíš mamku neposlouchej a užívej si života!
22. Září 2008 - 21:39
Obrázek uživatele Návštěvník
andrea (anonym)
děkuji moc za příspěvky meřím 168cm a je mi 20.díky moc ahoj
23. Září 2008 - 14:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Pokud máš při téhle výšce a v tomhle věku 62 kg, tak jsi naprosto akorát. Jsi už žena a ne malá holčička a pokud se takhle cítíš spokojená, tak je vše v pořádku.
23. Září 2008 - 14:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Martas (anonym)
Cau Andreo, jako bys mi to psala z duse. Ja jsem na tom sice asi dnes o neco malo hur, ale moje matka byla psycho! To bylo porad: Ty Martino, ty mas ale prdel! To co vazis ty ve svem veku, to ja sem nemela ani ve dvaceti! (tenkrat mi bylo 15, 174 cm, 65kg...) Radim ti dobre, shod to, jinak se toho nikdy nezbavis! Chces k te polevce No a furt neco. Vysledek? Mela jsem tezke komplexy ze svoji postavy. Matka sama vazi skoro devadesat kilo!!! (ma uz na to ale taky vek) Tenkrat jsem mela o deset kilo min nez dnes (dnes je mi 22), ale tim, jak mne mamka deptala doma, jsem se citila hrozne. Dnes jsem spokojeny clovicek se spousty pratel a napadniku. Tenkrat jsem byla pravy opak. Nenech mamku, at ti rozhodi to tvoje sebevedomi. Nestoji to za to. Ocividne ma problemy s postavou ona a ne ty. Bud chytrejsi nez ona, vis jak - jak nezabere to ze ji reknes, at toho necha jednou provzdy, ze pro tebe dokonala postava modelky neni centrem vesmiru, ignoruj ji. Proste jednim uchem tam a druhym ven. Jestli to nepujde, tak ji fakt posli k psychologovi, protoze neni hezke, jak si matky svoje komplexy resi na svych dcerach, zvlaste pokud jsi zminila tu anorexii.Blazen nejsi, tvoje mama ma zjevne velky problem.
23. Září 2008 - 15:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Inez (anonym)
Andreo, máš v podstatě ideální parametry, a je skvělé, že jsi dokázala zvítězit nad anorexií. Nenechej se ničím a nikým zviklat, byť by se o to pokoušela vlastní máma - je to spíš ona, kdo má nějaký problém.
23. Září 2008 - 16:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Victoria (anonym)
Andreo, s váhou v poměru k výšce jsi naprosto v pohodě, taky si myslím, že problém má tvoje máma.
24. Září 2008 - 8:59
Obrázek uživatele Návštěvník
andrea (anonym)
díky moc!jsem ráda ,když čtu vaše příspěvky, ale na druhou stranu mě mrzí,že cizí lidi mi musej takhle pomahat a radit.ja vim,ze to nemysli zle,ale uz sem ji nekolikrat rikala,at mi to furt nepřipomina,ze me to nezajima a nechci to řešit.je ale jasny ,ze si pak v duchu řikám,že teda asi sem na tom tak zle,kdyz mi to furt řika.kdyz jsme mela anorexii,tak kazdej den brecela a snažila se mi pomoct,jak jen to šlo,nechapu pak,ale ted to jeji chovani..ach jo.mejte se hezky a ještě jednou díky:-)
26. Září 2008 - 22:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Nahlédněte a začněte opravdu od podlahy.www.kgdolu.estranky.cz
27. Září 2008 - 8:26
Obrázek uživatele Návštěvník
lisa11 (anonym)
Mám podobný problém. Šila do mě mamka, když ještě žila a taky sestra. Nikdy jsem nebyla žádný drobeček. Ale slyšet poznámky typu jsi tlustá, nesmíš být tlustá a ty už jsi zase přibrala mě žhavily doslova doběla. Mamka už mi to bohužel nemůže říkat a sestra s tím přestala, když zakročil můj přítel. Nechápu lidi, co neustále jen řeší, jestli někdo přibral nebo zhubnul. Jsou na světě určitě důležitější problémy. A když někdo váží víc, než by chtěl, tak to o sobě sám ví a uštěpačné poznámky rozhodně nezpůsobí, že by ta kila shodil.
27. Září 2008 - 11:17
Obrázek uživatele Návštěvník
kacka (anonym)
liso takhle mluvej ty obtloustlejsi
27. Září 2008 - 15:26
Obrázek uživatele Návštěvník
lisa11 (anonym)
Jestli tím myslíš mě, tak skutečně hubená nejsem. A máma byla hubená celý život a sestra taky. Vyrůstali jsme v jedné rodině, stravovací návyky byly stejné. Jenže já byla cvalda už od narození a celý život se musím hlídat. Kdežto sestra snědla minimálně 2x tolik co já a máma jedla nejvíc v 10 večer a přesto byly obě hubené. Takže mám skutečný problém a je mi líto, když to musím poslouchat i od vlastní rodiny.
28. Září 2008 - 9:44
Obrázek uživatele Návštěvník
troja (anonym)
smutné
5. Říjen 2008 - 19:39
Obrázek uživatele Návštěvník
kreeejz (anonym)
tak to je mazeeeec takovou mamu nechtela bych
15. Říjen 2008 - 20:46
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
to kackatakhle mluvěj anorektičky/bulimičky, to byla fakt blbá poznámka, zamysli se nad sebou
18. Prosinec 2008 - 13:58
Obrázek uživatele Návštěvník
katka (anonym)
moje máma kolem dvacítky mívala 175/65. já mám teď 180/73 a ona mi furt předhazuje, jak jsem hnusně hubená a že se čtyřmi kily navíc jsem vypadala líp, atd. Mě to tak vůbec nepřijde, myslím, že mám postavu v normě, možná by to ještě dvě tři kila sneslo dolů. Moje míry jsou 92 72 106, nic moc. Prý že pokud si nepřijdu vychrtlá, tak mám anorexii. Jak jí mám ty řeči vyvrátit? Konečně začínám být snad poprvé v životě s postavou ne spokojená, ale aspoň smířená.ještě bych dodala, že jím normálně. Klidně si večer dám po večeři něco sladkého. Když chodím do práce tak obědvám saláty, jinak ale si dám klidně i těstoviny, pizzu, omáčky... a na vánoce se taky moc nedržím, ale je fakt, že jsem letos skoro nepřibrala.
29. Prosinec 2008 - 10:35
Obrázek uživatele Návštěvník
iko (anonym)
me zas mama říka že sem normalní ale ja sem tlustá jak vepřř
20. Únor 2009 - 14:24
Obrázek uživatele Návštěvník
katka (anonym)
ahoj je mi 13 let a chtěla by sem se zeptat jestli 48 kg je v mojim věku nornální chtěla bych jestě s nějakým tim tukem pryč jak na to když rodiče mi řikaj at? nebláznim a jim normáně s nimy
21. Červenec 2009 - 16:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Christianinka (anonym)
Ahoj jemi 22 let, od 11 bojuji z mentalni anorexii a bulimii,začla sme se lečit jen kvuli moji mamě a ostatních keří měli omě strach ,já ikdžy sem přibrala tak jak oni chtěli tak sem stale ze sebou nespokojená připadám si jak tluste prase prostě škareda ikdyž mám přitele kerej říka že sem ted akurát pěkná tak fím,že kdybch byla hubenější tak se všem hlavně mužskému pohlaví budu libit více, moje vaha ted činí 58kg při výšce 165cm a ted uznej te samy není to děs a hrůza chce semi zvracet hlavně stoho že si na sebe nemohu dát hadříky jake mohou nosit jen hubené
6. Září 2009 - 14:06
Obrázek uživatele Návštěvník
ola (anonym)
Má dcera má *-55kg 170 cm.Je jí 27 2 r. po prv.děcku.Stále jí říkám ať jí,že je slabá a ona na mě soptí,že se chce naopak spadnout.Tak nevím co
6. Září 2009 - 19:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Luca (anonym)
Souhlasím s tím, že podobné rýpavé poznámky, jak je kdo tlustý, drtivé většině lidí s nadváhou nepomohou, spíš je zaženou do ještě větší deprese, kterou řeší přejídáním a dostanou se tak do začarovaného kruhu. Všimli jste si, že většinou takhle rádoby radí lidi, co sami rozhodně nejsou dokonalí a mají k dobru většinou jen to, že jsou hubení nebo v normě? Každý by se měl starat hlavně o sebe. A když takhle útočí na děti vlastní rodiče, tak to je opravdu smutné. Bude snad dcera lepším člověkem, když bude vážit 40 kg místo 80? Copak nemá jiné přednosti? Zajímat se jen o vzhled je dost povrchní a mně to tedy ke štěstí nestačí. Já mám 70 kg na 170 cm a jsem maximálně spokojená. Mám chlapa, děti, spoustu kamarádů a že nevypadám jako nějaká modelka? K čemu by mi to bylo? Na tom mi záleží nejméně ze všeho.
6. Září 2009 - 21:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Marie (anonym)
Dávám Luce za pravdu.Napsala to rozumně.Opravdu nezáleží na tom,kolik kdo váží,ale jaký vlastně je.Mnoho otylých lidí je veselých,je s nimi sranda. A naopak,hubení jsou nervozní,protivní atd.Já měřím 172cm mám 72kg,mám čtyři děti,manžela a jsem spokojená.
7. Září 2009 - 14:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Darla (anonym)
mně taky máma říká, jak jsem tlustá při mých 60 kg na 173 cm a jsem z toho zoufalá, neustále mě shazuje a říká, že jsem špekatá, přitom kdekdo jinej v mym okolí tvrdí opak - snad jen kromě mámy a taky ségry (54kg/181cm) a babičky ;( který mě pořád ponižujou, jak jsem tlustá
2. Prosinec 2013 - 22:37
Obrázek uživatele Návštěvník
. (anonym)
mně taky máma říká, jak...Pošli je do prdele rejpaly rejpavý, to si říkaj rodina? Že vdycky rodina musí mít nejvíc blbých keců, kdežto cizí lidi jsou v pohodě.
2. Prosinec 2013 - 23:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Biba (anonym)
Takže: mám tlustou mámu. Co si pamatuji, od školky to bylo samé: dej si míň, abys nebyla jako já! Babičko, nedávej ji šlehačku, bude jako já! Na svačinu ti dám jenom jablíčko, abys nebyla jako já! Dnes, ve 40 letech si prohlížím fotky z mládí: štíhlá holka, snad nejhezčí ze třídy. Připadala jsem si tlustá a ošklivá. Současné fotky: tlustá, s nadváhou 30 kg! Se sklony k přejídání a obžerství. Proč? Jak jsem se dočetla v moudrých knihách - od mala do mně fixovali, že budu jako máma, tlustá, tak tlustá jsem. A nevím z toho ven. Ale jedno vím jistě: moje děti nikdy nekritizuji jak vypadají, snažila jsem se je chránit před babičkou (moji mámou) a řečmi jako: jsi hezký kluk, neboj, trochu vyrosteš a budeš vypadat skvěle (prostě vždy hodnotila postavu, vždy - vzhledem k svojí nadváze ji viděla jako možnou hrozbu u každého). PS: mám krásné, zdravé děti. Chyba často není v nás, ale v rodičích, nebo okolí, co tu "chybu" do nás vložili. Ale nevím co s tím.
2. Červenec 2014 - 16:43
Obrázek uživatele Návštěvník
raw-rabbit (anonym)
Takže: mám tlustou mámu....Na druhou stranu rodiče jsou od toho, aby své děti vedli, směrovali, usměrňovali. Mazat někomu med kolem pusy a chlácholit ho tím, že z toho jednou vyroste, je na houby. Dítě, který nezíská zdravý stravovací návyky včas, pak s tím většinou mívá problémy i v dospělosti. A vůbec - trochu kritiky nikomu neuškodí. Jasně, že nic se nemá přehánět, ale to platí i o nedostatku kritiky.
3. Červenec 2014 - 8:01

Přidat komentář

Reklama

Reklama