2432 komentáře / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

maniodepresivita

10. Září 2018 - 0:03

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Sextonka (anonym)
Ahojte lidicky.Potrbuju pomoct.Chodim rok s klukem a strašně ho miluju.Uz par mesicu vim,ze je maniodepresivni.Uz nekolikrat se pokusil spachat sebevrazdy,ale nastesti se mu to nikdy nepodarilo.Predavkoval se drogama,praskam,dvakrat se chtel obesit a mel i autonehodu.Co mam delat,porad chci byt s nim,nechci ho opustit.Je to s nim moc vazny a na leceni jit nechce.Je nejaky zpusob jak to zmirnit nebo aby ho to uplne preslo?Dekuji za pomoc.Kdyztak piste na meil.Ups...tohle je uplna kniha co jsem napsala.Diky.Ahojte
24. Únor 2003 - 13:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Ela (anonym)
Ahoj holka, koukej od něj utéct, nebo si zkazíž celý život. Já chodila 2 roky se schizofrenikem, tenkrát byl jen "občas divnej,občas kouřil trávu,občas pil.." Dneska, je to 5 let, co jsme se rozešli, je z něj totální cvok, věčně zfetovanej, kurví se, lže, vymýšlí si, má brát prášky na hlavu, ale kašle na to. Žije jako zvíře ve svém smradlavém, špinavém bytě a vypráví o duchovních otcích, o tom, jak má milióny, vily, spoustu peněz, firmy... plno žen. Je mi ho líto, ale je nebezpečnej, tak se mu vyhýbám. Vypadá strašně, ale pořád se usmívá - jako cvok!!! Maniodepresivní psychoza se strašná nemoc, má jí bývalá teta, kterou si vzal můj strejda. Musel se s ní rozvést, nedalo se s ní žít, ztratil s ní nejlepší léta života. Byla krásná, inteligentní, vtipná, správná..., ale občas jí to chytlo, pak s ní nebyla řeč, byla nebezpečná. jednou vytáhla nůž na mojí babičku-její tchýni a chtěla jí zabít..pak o ničem nevěděla. Když měla deprese, celý dny spala a na nikoho nepromluvila. Když měla manii, tak nakupovala, smála se, bavila se, někde courala. Šílená ženská!! Byla několikrát na psychiatrii. Děti mít nesmí a život je o ničem. Od takových lidí ruce pryč!!
24. Únor 2003 - 15:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Ahoj Elo, Tvůj příspěvek je hrozný, promiň ale s těmito nemocemi jako je schizofrenie nebo maniodepresivní porucha se lidé nemusí narodit, ty se prostě mohou v průběhu jejich života vyskytnout aniž by za to mohli, takže může něco podobného potkat i Tebe. A dávat od takto postižených lidí ruce pryč, co kdybychom je rovnou posílali do plynu, to už tady jednou bylo, co na to říkáš?!?!
24. Únor 2003 - 19:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Jitka (anonym)
Já jsem zjistila až po půl roce manželství,že můj muž trpí přes zimu depresemi,nemluví,je divnej a popudlivej.Leží také většinou v posteli,nedá se s ním vydržet.Ale přijde jaro,jeho to pustí a je to zcela normální člověk.Jiskří nápady,práce mu jde od ruky a je radost s ním být.Ale přejde léto a já se děsím podzimu a zimy s ním.Je to každý rok stejné,spíše se to horší.Chodí sice k psychiatrovi,ale nic mu nepomáhá.Ve chvílích největšího zoufalství jsem se s ním chtěla několikrát rozvést,protože mě psychicky hrozně deptá,ale zatnu zuby a zatím držím,ale nevím,jak dlouho ještě.Proto bych chtěla varovat tu dívku,pozor na to,je to k nevydržení a někdy k nepřežití.
24. Únor 2003 - 21:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Ela (anonym)
Lenko, je vidět, že jsi se nikdy nesetkala s takovým člověkem, já je neodsuzuji, ale žít s nima se opravdu nedá. Je to dědičný, matka mýho bývalýho to měla taky. A má teta to taky sdědila po rodičích. Deprese má občas snad každý člověk, ale maniodepresivní psychoza je nemoc, na kterou musíš brát celoživotně prášky. Kecá se ti to dobře, když jsi nikdy nepoznala utrpení od takových lidí, nikdy jsi nebyla v ohrožení, že tě zabijou, nikdy tě netrápili a nemučili svou náladovostí, schízama, depkama, vydíráním, nevěrou.... jsi frajerka, co tomu nerozumí!!
25. Únor 2003 - 8:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Ela (anonym)
jitko, jak říkám depku má občas každý a k psychologovi chodí taky hodně lidí, není na tom nic špatnýho, dnešní uspěchaná a zmatená doba nám to tak trochu předurčuje. Ale to neznamená, že je tvůj muž vážně nemocný a nedostane se z toho. Maniodepresivní psychoza je vážná choroba, rozdvojená osobnost, lidi s touto chorobou tráví velkou část svého života na psychiatrii, nedokáží žít v normálním světě. Moje teta byla učitelka, někdy s ní byla sranda, jednou přivítala návštěvu ve škole chlebem a solí, jindy strhala nástěnky, protože se jí na tom někdo nelíbil:-). U ní doma to vypadalo jako v cirkuse, všude plno kýčů a nesmyslů. Pak ji odvezli ve svěrací kazajce do blázince a tam pěkně dlouho zůstala.
25. Únor 2003 - 8:06
Obrázek uživatele Návštěvník
klara (anonym)
Zacinam mit s touto nemoci taky zkusenosti. Projevilo se to u meho otce.Stav manie.Pro nezasvecene vypada jako zovialni chlapik ve strednich letech, kteremu se neuveritelne dari.Je nahle velmi sebevedomy,vtipkuje,chechta se, nekdy mluvi jako by byl z nejake sekty.Hrozne utraci penize.Pokud narazi na sebemensi odpor,uplně vzpěni vzteky.Malo spi a ma potrebu ostatnim predvadet, jak rychle umi pracovat,co vsechno zaridi...Je to s nim k nevydrzeni.Spi jen par hodin a v noci vetsinou telefonuje na zaznamniky,vyhrozuje a pije...Byli jsme s nim u nekolika psychiatru, ale odmita ustavni lecbu.Podarilo se alespon ho presvedcit,aby bral nejake prasky,ale ucinek se zatim moc nedostavuje.Cekame na to, kdy se stane neco zavazneho,aby mohl byt podle zakona odvezen na psychiatrii i bez sveho souhlasu, ale to musi byt nebezpecny sobe ci svemu okoli.Zatim svou rodinu jen psychicky a financne vycerpava a dela plno komplikaci v praci, mezi pribuznymi, sousedy...Ty faze pry trvaji az 6 mesicu,takze si s nim jeste pekne uzijeme...Kazdy den se probouzim s neblahym pocitem, co asi zase provede...
21. Březen 2003 - 16:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana" (anonym)
Elo, jsi příšerně hloupé stvoření. No něco podobného jsem ještě nečetla. Je to strašné............ zamysli se nad sebou, než začneš někomu udělovat rady.. Jana"
25. Březen 2003 - 11:34
Obrázek uživatele Návštěvník
myšička (anonym)
Ahoj,mám otázku k tématu maniodepresivita. Otec mého přítele má dlouho psychické problémy, po několika psychiatrických vyšetřeních diagnóza zněla: maniodepresivní psychóza. Několikrát byl hospitalizován v psychiatrické léčebně. Rodinu dost vyčerpává, když má deprese, jen leží, není schopen nic dělat. S jeho manickými fázemi zkušenost nemám a je mi trapné se ptát přítele, jak se u něj manické fáze projevují a sama jsem ho tak neviděla, takže víc nevím. Jinak život s ním není jednoduchý, je to alkoholik, absolvoval protialkoholní léčbu a je to příšerný sukničkář. Bere vše, co má "sukni". Můj dotaz zní: Jak moc je maniodepresivn psychóza dědičná? Mám strach, že tím bude trpěl i můj přítel. Psychické problémy se u něj sice vůbec neobjevují, ale nedokáže se uhlídat v konzumaci alkoholu - někdy to dost přehání. Co myslíte, jaká je pravděpodobnost, že zdědí tyto problémy po svém otci?
31. Březen 2003 - 9:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Zuzka (anonym)
Nestačím se divit příšpěvkům k tomuto tématu! Já sama mám diagnozu maniodepresivní psychoza. Je pravda, že je to občas k nevydržení. Avšak vůbec si nemyslím, že bych byla někomu nebezpečná nebo že bych byla rozdvojená osobnost (to si tady někdo plete se schizofrenií). V době depresí nikoho nevídám (zavírám se před světem). Vidí mě pouze přítel. Je pravda, že pro nás pro oba je to hodně těžké. Ale všechno jednou skončí. Deprese tu není nikdy napořád! A to je hnací motor. Používáte výrazy jako cvok, šílená, děsná nemoc, od takových lidí ruce pryč. Tak teda nevím, jestli bych si takováhle slova (Já, ten cvok a blázen) vůbec vůči někomu někdy mohla dovolit!!!. Nevím, co by se mohlo stát, abych se takhle o někom vyjádřila. Protože pokud o něčem nic nevím, tak to za 1) nesoudím 2) nedávám rady 3) nezveličuji to, co si myslím.Uvědomte si, že takto nemocní lidé jsou prostě velmi přecitlivělí a reagují na to různými způsoby. Myslím, že za tyhle dva stavy může mimo jiné i obrovská citlivost. Proto by se k nim mělo okolí chovat tak, aby je ještě více nezraňovali, pokud jim ovšem chtějí pomoct.Ano, i dát od "takových ruce pryč" je řešení. Máte na výběr.Mé názory na dotazy: to Mišička: Ano, říká se, že tato nemoc je dědičná. Pokud ale tyto problémy zatím vůbec neměl, myslím, že se nemáš čeho obávat. To, že má podobný vztah k alkoholu jako jeho otec je docela logické a na nemoc to nemusí ukazovat. I když může propuknout kdykoliv.to Sextonka: Jen tak z ničeho nic, když chceš, to zmírnit nejde (tím jsem si jistá). Asi se stane to, že ho to přejde samo, ale za čas se depr. pravděpodobně objeví znovu. Měl by vyhledat lékaře. Pokud tuto nemoc má, tak ho ta nemoc k tomu v životě stejně jednou donutí..
7. Květen 2003 - 0:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavla (anonym)
Souhlasím stoprocentně se Zuzkou a s Lenkou. Ela mě fascinuje tím, jak má ve všem jasno, ovšem černobíle jasno. Hranice mezi normalitou a "nenormalitou" osobnosti je tak křehká, že těžko říct, co způsobilo její zášť, nedostatek citu a lásky k bližnímu svému, zda absence citu anebo už je to psychické abnormalita? Toť otázka pro odborníka... Doufám, že lidí s jejím názorem nechodí po světě mnoho! Dnešní medicína má spoustu možností a léků, které mohou postiženým lidem život usnadnit případně upravit až do dlouhodobého normálu. Současná psychoterapie řeší i přístup okolí k nemocným, žádný ovšem neříká nic o tom, že je třeba vyloučit je ze společnosti někam na okraj jako něco škodlivého, nebezpečného... Tihle lidé potřebují lásku a blízkost člověka přinejmenším naléhavě jako ostatní.Naštěstí v současnosti došlo k výraznému pozitivnímu posunu v myšlení lidí v souvislosti s psychicky nemocnými, lidi už se nedívají na psychické nemoci jako na něco od čeho "ruce pryč", dokonce bych řekla a věřím, že naopak. Vy, kteří trpíte i vy, kteří nesdílíte Elin názor, nedejte se otrávit a odradit a řiďte se vlastním rozumem a citem. Opravdu to tady už historicky bylo s krutými projevy i následky a není ani podstatné proti komu byly postoje "frajerů", kteří měli patent na rozum, namířeny...Přeji vám co nejvíce pohody, klidu, zdraví a naděje :)
7. Květen 2003 - 16:46
Obrázek uživatele Návštěvník
milka (anonym)
Doufám, že už jsi utekla. Po třnácti letech jsem se rozvedla s maniodepresivním manželem. Finančně jsme naprosto zruinovaní, ze mně i dětí je parta neurotiků. Psychiatři by mohli pomoci, bohužel odmítají zasáhnout když mají, protože takový "maniak" obvykle neběhá se sekerkou, takže se obvykle čeká, až provede něco , co se nechá podřadit pod skurkovou podstatu trestného čunu, strčí ho do vazby (obvykle v depresi), nějaký tan měsíc se dělá znalecký posudek, řízení se zastaví pro nepříčetnost, člověk je přemístěn na psychiatrii (obvykle v době , kdy je zrovna v pořádku), propuštěn, marně shání práci, celá rodiny splácí dluhy, pak se zase zblázní a celý kolotoč se opakuje...
30. Říjen 2003 - 9:25
Obrázek uživatele Návštěvník
milka (anonym)
Jak vidím, všechny příspěvky jsou tady poněkud staršího data. To je mi líto, potřebovala bych mluvit se stejně postiženými (teď nemyslím samotné postižené maniodepresivitou, ale lidi postižené maniodepresivním blízkým). Hodně by mne zajímaly zkušenosti s přístupem lékařů k nedobrovolné hospitalizaci ve fázi manie. Prosím, ozvěte se, nebo se už zblázním taky....
31. Říjen 2003 - 8:12
Obrázek uživatele Návštěvník
milka (anonym)
Milá Pavlo, Tvůj text mne opravdu dojal. Po třinácti letech s maniodepresivním manželem musím konstatovat, že láska je sice krásná věc, ale pokud není psychiatr schopen v kritické fázi důsledně zasáhnout a pacienta zklidnit a já musím konstatovat, že takového lékaře jsem zatím nenašla - tak všechno ostatní jsou prázdné řeči, protože láska a podpora a ani běžně podávané léky na to prostě nestačí! A zatraceně dobře vím, o čem mluvím.
31. Říjen 2003 - 8:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavla (anonym)
Nemilá Milko, pakliže jste "parta neurotiků", doporučovala bych Ti vyhledat odbornou pomoc, přinejmenším konzultaci s psychologem. Vyventiluješ negativní energii,která z Tebe přímo sálá, ale především uděláš vše proto, aby Tvé děti nekráčely v tatínkových šlépějích.Neberu by Ti Tvůj pohled na věc, ale dovol, abych si ten svůj ponechala.
31. Říjen 2003 - 11:24
Obrázek uživatele Návštěvník
milka (anonym)
Pokud mé děti tuto nemoc podědily, tak skutečně nevím jak to udělat, aby nekráčely v tatínkových šlépějích. Promiň, Pavlo, já vím, že to myslíš dobře, ale mám pocit, že nevíš přesně, o čem mluvím. Neurotická určitě jsem (a skutečně nevím, kdo by v tomto postavení nebyl). A rozhodně si tady nevybíjím negativní energii. Pokud si něco vybíjím, tak hodně velké zoufalství. a
31. Říjen 2003 - 11:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Dokazi si to predstavit zit s takovymi maniodepresivnimi lidmi!!! Musi to byt peklo. Ale musite pochopit obe strany.
1. Listopad 2003 - 19:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Red Bull (anonym)
milko, myslim, ze nektere "dami" opravdu nepochopili, co je zac maniodepresivni syndrom a znamena s clovekem, takto nemocnym zit. Vyjadruji Ti naprostou podporu a solidaritu.Nekteri(e) zde nechapou, ze jste zrejme cela rodina neuroticti z manzela.Neco podobneho znam - maminka ma tezkou depresi a jeji manzel (ne muj otec) je neurotik... Nastesti jsem to po konzultaci s lekarem vyresil jednoduse a jednou pro vzdy: nestykam se s nimi.Zivot s manio-depresivnim clovekem musi byt ocistec (staci se zeptat partnerek herce Oldricha Kaisera).
2. Listopad 2003 - 2:14
Obrázek uživatele Návštěvník
milka (anonym)
na tom všem je velmi smutné, že kdyby zasáhli psychiatři včas, to je v době, kdy manická fáze začíná a pacienta zklidnili, tak může fungovat celkem dobře. Manžel třeba s léky vydržel 4 roky, vyhrabal se zd dluhů, dobře se chytil v práci, pak mu selhaly ledviny, v nemocnici samozřejmě vysadili lithium a nezaléčeného ho pustili. Zbláznil se do tří dnů. A nikdo nezasáhl. A že jsem proto udělala hodně. A teď je to tu zase. Už jsem všechno prodala, není z čeho platit dluhy (dluhy se běžně hýbou v částkách kolem 1.000.000,-Kč, aby nškdo neměl pocit, že jde o pár stokorun!). Já vím, že se vyjadřuji zmateně, jsem hodně rozrušená a prostě se mnou mlátí emoce, ale mojí snahou je, aby se změnil komplexně přístup k takti nemocným. Aby se nečekalo, až v mániu zase zničí to, co předtím pracně budovali a spadli do ještě horší deprsese. Aby jejich roduny mohly alespoň trochu normálně fungovat a tak jim i pomoci, protože to je všechno začarovaný kruh. Já jsem vyděšená z faktu, že ač jsem právnička, tak si v této situaci neumím poradit, ve střetu s byrokracií jsem naprosto bezmocná. Jak to pak řeší"obyčejný" člověk? Já s tím prostě chci něco dělat. A stašně mě naštve, když tady někdo káže o lásce a pochopení a obviní mě z vybíjení negativních emocí. No, to se mi zase trochu ulevilo. Díky za vyjádření podpory, už jsem si málem celý víkend připadala jak stará cynická krysa.
3. Listopad 2003 - 17:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavla (anonym)
Jsem ráda, že jsi schopna přiznat si, že s tím něco dělat jde, včetně prevence u dětí, včetně dobře vedené terapie, včetně toho, že Tvůj muž není vinen svou nemocí atd. Dokážeš si odpovědět na otázku "Na co máš největšího vzteka?" Protože se mnou můžeš nesouhlasit, napadat mě, že nevím oč jde, vyventilovat si na mně nahromaděné napětí, ale budeš cítit, že o tom to není a tudy cesta nevede. Fakt je, že zdraví mohou své nemocné opustit, ať už si to zdůvodní jakkoliv a ani je neodsuzuju, jenže nemocný před svou nemocí neuteče :(((
3. Listopad 2003 - 20:42
Obrázek uživatele Návštěvník
milka (anonym)
Dobře vím, na koho mám vzteka: na doktory, policii a celý nedomyšlený systém. Nevím, co myslíš prevencí u dětí. Možná zajištění trochu normálního života. Což samozřejmě nejde s jejich tatínkem. A tak pořád dokola.
4. Listopad 2003 - 8:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavla (anonym)
Milko, já to opravdu myslím dobře. Vím, jak dostane zabrat člověk vedle vážně nemocného blízkého. Nevím, jestli jsi schopna připustit si, že na své děti můžeš přenášet své nedobré psychické rozpoložení. A Tvá slova:...na tom všem je velmi smutné, že kdyby zasáhli psychiatři včas, to je v době, kdy manická fáze začíná a pacienta zklidnili, tak může fungovat celkem dobře... Slyším v ní naději, že okolí může pomoci a ne že ne... Nepřeju Ti, aby Tvé děti onemocněly, ale hodně jejich psychickou kondici a odolnost můžeš ovlivnit právě i Ty. Vyvztekej se, když se Ti uleví, ale život jde dál...
4. Listopad 2003 - 17:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Tangerine (anonym)
Jak velká je pravděpodobnost že se tento syndrom zdědí ze strany matky? A je vůbec takto postižená žena schopna vychovat dítě? Děkuji za odpověd.
18. Leden 2004 - 23:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Marek (anonym)
Běží tu dvě paralelní diskuse o tomtéž, podívejte se prosím i do "Maniodepresivní psychózy" ať to nemusím psát znova.Marek
23. Leden 2004 - 20:10
Obrázek uživatele Návštěvník
tangerine3 (anonym)
Dá se maniodepresivní syndrom vyléčit? Napište.
24. Leden 2004 - 14:08
Obrázek uživatele Návštěvník
bolerka (anonym)
Píšete tady o maniodepresivitě jako o nemoci - nemyslím si,že je to nemoc ani onemocnění,pouze porucha chování,také se nyní tak označuje"bipolární afektivní porucha". Nedělejte ze zdravých lidí,kterým jednou za čas selžou nervy,nemocné.Nebo snad mluvíte o lidech,kteří mají chronickou rýmu jako o nemocných a postižených? Ušetřete si ty nevhodné přívlastky.
17. Březen 2004 - 21:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Marek (anonym)
Milá bolerko, v psychologii a psychiatrii se téměř vše nazývá "porucha". To v žádném případě neznamená, že nejde o onemocnění! Nebudu zde opisovat MKN (sekci F)nebo učebnici psychiatrie, snad pomůže k lepšímu chápání pojmu "porucha" několik následujících slovních spojení: schizofrenní poruchy, paranoidní poruchy, afektivní poruchy, organické duševní poruchy, poruchy osobnosti (např. antisociální ... - viz. zcela zdravý sériový vrah Henry Lee Lucas a další). Upozornit na přílišné (někdy až paranoidní) hledání duševních onemocnění u lidí, kteří mají občas dobrou a nebo špatnou náladu je zcela namístě, ale původně bagatelizovaných případů závažných onemocnění máme plnou kliniku. Dr. Marek
23. Březen 2004 - 14:22
Obrázek uživatele Návštěvník
LR (anonym)
Pane Marku,můžete mi, prosím, napsat jména několika odborníků, kteří se zabývají léčbou bipolární poruchy - na území Prahy? Děkuji. LR
7. Duben 2004 - 16:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Marek (anonym)
Pro LR: Základní rozdělení je možné provést podle (bohužel?) finančního klíče: "Na pokladnu" či "za hotové". Pokud chcete léčbu hrazenou plně pojišťovnou, potom libovolná psychiatrická či psychologická ambulance se smlouvou s vaší pojišťovnou (např. Ke Karlovu 11, ve Školské 28, Lublaňská 20 atd), nebo můžete zvolit placenou psychoterapii u některého ze soukromých terapeutů (pokud budete chtít s někým spojit, napište zprávu). Marek
18. Duben 2004 - 21:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Marek (anonym)
Ještě některá jména: doc. Jiří Beran, doc. Karel Hynek, doc. Václav Mikota, doc. Jiří Kocourek, dr. Pavel Hudec, dr. Karel Bakeš, dr. Jana Bělíková, dr. Naděžda Borůvková, dr. Milan Černý, dr. Michal Hessler atd...
18. Duben 2004 - 21:14

Stránky

Přidat komentář