20 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

MÁM STRACH A STYDÍM SE

10. Září 2018 - 0:08

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
Šárka (anonym)
Ahoj!Mám hrozný strach ze tmy, stále se otáčím, protože mám pocit, že za mnou někdo jde a to i když jde někdo se mnou. Další můj problém je v tom, že se stydím něco říct ve společnosti lidí, které neznám, například mezi přáteli svého chlapce stydím se a sedím v tichosti, hjako puťka, Když něco řeknu, je to úplně trapný!!Co mám dělat, bojím se, že o něho přídu!
3. Říjen 2006 - 17:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Šárko kolik je Ti let?
3. Říjen 2006 - 22:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Iva (anonym)
Stihomam,neříká ti to něco?
3. Říjen 2006 - 22:52
Obrázek uživatele Návštěvník
aja (anonym)
A mluvila jsi o tom se svým přítelem? Třeba ti jeho přátelé nejsou příjemní, každý není otevřený hned a všem... Já třeba už roky pracuju na tom, aby nikdo nepoznal, že mi veřejná vystoupení nedělají příliš dobře, tak zkus najít taky nějaké spřízněné duše, nějaký kurz nebo zkus i psychologa, rozhodně už je to dneska normální. A ten strach z toh, kdo je za tebou může taky pramenit z nejistoty. Hlavně to v sobě neds, držímpalce -:))
3. Říjen 2006 - 23:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Johan (anonym)
Zkus kurz presentation skills. Bud sluzebne nebo soukrome. Profesionalni zkuseny lektor Te nauci triky, natoci Te pri Tvem projevu, otevrene s Tebou projde a opravi a odcvici Tve nedostatky. Nauci Te zvladat neukaznene a nepratelske publikum. Pak uz nebudes verit pitomym pohledum sveho okoli, ale naucis se ho upoutat a vynutit si na sebe pozornost. Jedine, co Te to nenauci, je dat tomu obsah. Ale kdyz skonci trema, tak prijdou snadneji i zajimave myslenky a postrehy.
3. Říjen 2006 - 23:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
mam strach ze se nic nezmění že to všechno zůstane takové jaké to je!....ať dělám co dělám tak je to pořád stejné!...už vážně nevím co udělat jinak! :-(
21. Březen 2007 - 20:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Zbyněk (anonym)
Dobrý den! Je mi 45 let. Před dvěma roky jsem s kamarádem začel skákat z letadla.( na padáku). Nyní se dostavila krize v podobě nepřiměřeně velkého, takřka nepřekonatelného strachu z letu a výskoku z letadla. Mám za sebou devět seskoků, včetně volného pádu. Chtěl bych se zeptat jestli se dá tato situace nějakým způsobem řešit. Je to velice krásná věc a nechtěl bych se jí vzdát jen k vůli této překážce. Děkuji !
23. Březen 2007 - 8:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Domča (anonym)
Jak se mám zbavit studu před svým přítelem???Chtěli by sme spolu spát nebo mít spolu něco víc než jen líbání a ošahávání já bych chtěla ale hrozně se stydím.....prosím o radu =o)
3. Červen 2007 - 10:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
nic se nemá lámat přes koleno dejte všemu šanci a čas jak padáku tak sexu asi nejste ještě tak daleko,aby jsi se uvolnila na rovinu mu to řekni uvidíš že to pochopí
5. Červen 2007 - 11:16
Obrázek uživatele Návštěvník
p.č. (anonym)
Šárko, abych tě uklidnila, mám stejný problém. I kolegyně na fakultě mně řekla, že namusím být tak paranoidní:-) Možná to je problém, proč už zas nemám kluka a nedokážu se seznámit jinak než na netu. Ale k věci. Svému příteli řekni, že s ním chceš být sama. Pokud není, promiň to slovo, blb, tak to pochopí. A není to, co nazýváš trapným, jen tvým nízkým sebevědomím? Zkus o tom popřemýšlet a promluvit s někým, kdo o tom něco ví, nemusí to být rovnou psycholog. Třeba mně se osvědčilo povykládat se sestrou, která, a když je o 3 roky mladší, o tom ví dost. Přeji mnoho úspěchů.
24. Duben 2008 - 17:24
Obrázek uživatele Návštěvník
M (anonym)
Dobrý den, chtěla bych poradit, jak řešit svoji situaci. Za měsíc mám maturovat a mám velký problém s učením. Především tedy se soustředěním. Vnímáním. Vůlí. Možná i pamětí. Když mě učitelé ve škole vyvolávají stávkuje mi myšlení.. prostě zadržím dech, zrudnu a možná jen hloupě mrkám očima a hledám pomoc u spolusedící spolužačky. Ostatní ze mě mají docela psinu a automaticky často odpovídají hned za mě. Mám při tom vždycky hrozný strach a pocit úzkosti. Nevím, jak mám odmaturovat, když se nejsem schopná učit a zvlášť mluvit před autoritami. To platí i o spolužácích, o kterých mám pocit, že jsou "nade" mnou. Že na ně nestačím... Mám velký problém s nimi jen udržet rozhovor o všedních školních záležitostech. Přečetla jsem knihu o depresi, něco o syndromu vyhoření, zabrousila jsem i na diskusi o sociální fóbii. Dlouho se přesvědčuji zajít k odborníkovi, ale je to velký problém. Myslíte, že je to potřeba? A co to je za problém? Děkuji
25. Duben 2008 - 23:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Daniel (anonym)
Ahoj potreboval bych poradit je mi 17 a dal jsem se na skoly kychar-cisnik a tet jsem v druhym rocniku a mame za praci obsluhovat lidi ze skoly a strasne se stydim knim jit a dat jim to jidlo nevim co stim mam delat ale chci to nejak prekodnout ale vuvec mi to nejde ale v sobe citim ze bych tam moc rad šel ale prostě mi to neco blokuje uz nevim strasne se mi vzdycky rozutluce srdce ;) je to neco hrozneho ale moc me to stve promin za chyby nemam moc casu dekuji
22. Srpen 2015 - 16:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Každý (anonym)
Ahoj potreboval bych poradit...začátek je těžký a určitě tě to přejde až obsloužíš víc lidí.Já jsem prodavačka,trémou,strachem jsem v mládí nikdy netrpěla,ale také jsem měla problém a to tehdy hned zpočátku,když jsem měla být za kasou,tak mi vadilo,pokud mi někdo dal drobné třeba k 1000 Kč.Pak jsem se tomu smála,ale chvíli mi to trvalo,přitom mi to vlastně pomohlo.Sestra veliký nákup a já jí povídám potichu,aby to kolegyně,která stála u mě neslyšela,dej mi jenom papírovou bez drobných.To jsem vrátila vždycky dobře,ale ty drobné mě pak mátly.Až obsloužíš 50 zákazníků,pak tě to přejde.Já bych se spíš bála,že třeba bude sedět víc lidí u stolu a že zapomenu,kdo co chtěl,musela bych si to psát,pokud by bylo víc lidí.
22. Srpen 2015 - 16:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Každý (anonym)
Ahoj potreboval bych poradit...začátek je těžký a určitě tě to přejde až obsloužíš víc lidí.Já jsem prodavačka,trémou,strachem jsem v mládí nikdy netrpěla,ale také jsem měla problém a to tehdy hned zpočátku,když jsem měla být za kasou,tak mi vadilo,pokud mi někdo dal drobné třeba k 1000 Kč.Pak jsem se tomu smála,ale chvíli mi to trvalo,přitom mi to vlastně pomohlo.Sestra veliký nákup a já jí povídám potichu,aby to kolegyně,která stála u mě neslyšela,dej mi jenom papírovou bez drobných.To jsem vrátila vždycky dobře,ale ty drobné mě pak mátly.Až obsloužíš 50 zákazníků,pak tě to přejde.Já bych se spíš bála,že třeba bude sedět víc lidí u stolu a že zapomenu,kdo co chtěl,musela bych si to psát,pokud by bylo víc lidí.
22. Srpen 2015 - 16:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Daniel (anonym)
začátek je těžký a...Dekuju ale placeni je v pohodě jen se donutit dojit k tomu stolu mam hrozny nervy
22. Srpen 2015 - 16:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Daniel (anonym)
Dekuju ale placeni je v...Nevim jak se zbavit studu prinest jidlo neceho se bojim a nevim ceho preci me ty lidi neukousnou a ke vsemu jsou stejně stary jako ja :)
22. Srpen 2015 - 16:58
Obrázek uživatele Návštěvník
A (anonym)
čeho se bojíš,že si to nebudeš pamatovat? Nebo samotných lidí? Tam potom záleží,jestli se bojíš lidí celkově,nejenom na učilišti,když máš obsloužit.Pokud normálně ne,tak to bude v pohodě,pokud ale ano,pak jestli netrpíš soc.fobií.Jinak,jak jsem psala,každý začátek je těžký,jednou se tomu usměješ,až obsloužíš třeba 50 lidí,pak tě to přejde.Jsem si opravdu jistá.Dám příklad.Já se bojím zubaře,kolikrát mám i průjem,než k němu vůbec jdu a kdysi jsem měla víc kazů a musela jsem jít ale 4 krát po krátké době.Najednou jsem se už vůbec nebála,najednou mi zubař nevadil.Krom toho,v 1 ročníku jsi neobsluhoval? Za nás to bylo už od prváku.Neboj se,překonáš to.
22. Srpen 2015 - 17:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Daniel (anonym)
Dekuji za rady ;) a snad mi to puhde
22. Srpen 2015 - 17:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Pak (anonym)
dej vědět,třeba za měsíc.
22. Srpen 2015 - 17:13

Přidat komentář