4 komentáře / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Komunikace

Mam problem s komunikaci s lidmi,jsem introvert a malo mluvim,v hlave mam milion myslenek.Muj problem je ze kdyz jsem v skupine lidi tak vsichni mluvi,historky a ja vubec nevim co rict,jakoby jsem nemela zaden pribeh/historku situaci k zadne teme.Nevim jak se to mam naucit a proc me nikdy nenapadne zadna historka a  jsem ticho.Moc je to neprijemne protoze to pak ostatni komentuji,napriklad Ty jsi tak ticho,si nic nerekla dnes, je to neprijemne

Lucia
10. Březen 2019 - 20:40

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
introvert (anonym)
Ahoj, mám ten samý problém a už přes 30 let se ho snažím vyřešit, ale marně. Bohužel je potřeba se s tím smířit.
11. Červenec 2019 - 13:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Taky introvert (anonym)
Ahoj, introverti to tak mají, taky s tím mám problém, ale nejde to změnit, tak se učím mít se ráda taková jaká jsem,usmivat se a netrápit se s tím. Je nás hodně, i když menšina, ale velká výhoda je, že si vystačíme sami se sebou. Extrovert, když nemá společnost, tak chřadne, vybíjí se mu baterky. Introverti jsou pro mě každopádně jako lidé zajímavější, ráda je "zkoumám".
12. Červenec 2019 - 2:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Bob (anonym)
Podle mne se to dá trochu naučit. Jsem taky introvert, měl jsem (mám) stejný problém. V první řadě je potřeba mít "otevřené oči" nebo zavzpomínat na pár situací v životě, které jsou něčím zajímavé. Ty si třeba i sepsat a zkusit si je párkrát někde sám před sebou vyprávět a v rámci rozumných mezí trochu přibarvit, vypointovat. Dále je dobré se zpaměti naučit a zapamatovat tak 10 anekdot ze života a ve vhodnou chvíli, když někdo něco dovypráví, je zkusit použít stylem "to mi připomíná jak...". Vděčné je také všímat si dvojsmyslů a občas s nimi zaglosovat stylem on o voze já o koze. Myslím si, že sice už nemám zásadní problém alespoň v rámci možností "držet krok" v kolektivním neřízeném hovoru, ale druhá věc je jestli mě to baví. Přecejenom jakákoliv komunikace je pro mne trochu namáhavá a dost často víc přemýšlím co řeknu já, než poslouchám, co říká ten druhý, zejména v situacích, kdy si někdo někde se mnou chce povídat, ale já bych si raději jen nad něčím přemýšlel nebo něco dělal. Bohužel si tím ale člověk zavírá dveře k možnostem, které ho ale ani nenapadnou. Člověk se správně prořízlou pusou toho v životě vždycky dokáže víc, protože toho víc dokáže dohodnout, seznámit se s více lidmi a i ti lidé si ho více pamatuji.
12. Červenec 2019 - 9:36

Přidat komentář