26 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Jsem sama, sama, SAMA!

10. Září 2018 - 0:22

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
Malenka (anonym)
Již delší dobu pracuji jako OSVČ. Ta práce je jediné, co umím, celkem slušně mě živí, ALE.... V posledních letech se vše řeší pomocí emailů, lidský osobní kontakt se zúžil na minimum, a tak jsou dny, kdy kromě večera s rodinou třeba nepromluvím s nikým ani slovo. Je to dost náročné na psychiku. Tak se ptám, je zde někdo s podobným způsobem života? Jak řešíte potřebu sociálních kontaktů? Kde najít nějaké jiné naplnění než práce? Kamarádky samozřejmě jsou, ale ty tu denní potřebu kontaktu nemohou naplnit.
13. Únor 2013 - 9:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Malenka (anonym)
Tak co, lidi, určitě v tom nejsem sama....
15. Únor 2013 - 6:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Dixi (anonym)
Tak co, lidi, určitě v tom...Malenko, tady jsi špatně, tady má každý nějaký problém, většinou zdravotní a snaží se jej vyřešit. Dej si na nějakou seznamku inzerát, že hledáš ve svém městě kamarády.
15. Únor 2013 - 8:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Malenka (anonym)
Malenko, tady jsi špatně,...No, já se ani nechci seznamovat, jen se ptám na zkušenost lidí, kteří mají podobný způsob života. Jestli se angažují v nějakém dobročinném spolku, klubu turistů, nebo vím já co. To uvádím jen jako příklad...
15. Únor 2013 - 9:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Ajka (anonym)
Tak já jsem úplně sama celé dny, jsem nezaměstnaná, rozvedená, děti dospělé a bydlí jinde, takže celé dny jsem úplně sama. Nemám peníze, abych si zajela třeba do města, zašla si zaplavat nebo do kina, na kafe s kámoškou. Čtu si, chodím na procházky, koukám na televizi. Jednou za 14 dní mě přijdou navštívit děti, to je jediná doba, kdy s někým promluvím. A co mám dělat? Taky musím žít.
15. Únor 2013 - 11:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Malenka (anonym)
Tak já jsem úplně sama...Ano, musí se žít. Jen hledám návod, jak si tu samotu zpříjemnit.
15. Únor 2013 - 11:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Hannah (anonym)
Cítím se sama mezi lidmi.
15. Únor 2013 - 16:29
Obrázek uživatele Návštěvník
binoche (anonym)
Máš velikou výhodu a to, že slušně vyděláváš. Ono, dneska když si nevyděláš buď nic a nebo nic moc, tak ti ani nezbývá nic jiného než sedět doma a koukat do pc či na telku. Jestli si vyděláš, tak zkus přemýšlet, co tě baví - začni třeba chodit do kurzu na jazyk, kreslení, cvičení, naprosto cokoliv tě napadne a tam se jistě seznámíš s podobně založenými lidmi. Nebo třeba zkus i ten inzerát. Prostě něco s lidma - tam se seznámíš a když si sednete, pak můžete vyrážet i jinam, když si nesednete, tak kurz jednou skončí a nebudeš je muset vídat, je to míň násilné, než ty inzeráty.
15. Únor 2013 - 17:08
Obrázek uživatele forever
forever
Malenko - v tomhle tedy nejsi sama! Jsme nejmíň dva - i já OSVČ, poslední roky sedím převážně v kanceláři (doma) a pracuji přes PC a mobil (reklama pro e-shop...) a někdy mi přijde fakt divné, že už je třeba čtvrtek, a já pořádně neviděl žádného nového člověka. A přitom jsem docela samotář, chodím po kopcích s hůlkama, sbírám minerály, ale zase většinou sám... Ne že by mi bylo špatně, mám super přítelkyni, děti už se živí sami, ale stejně je to někdy divné. Máš nějaké hobby? Ajko, binoche - pokud máte volný čas, a starosti spíše s financemi, můžete mi napsat na e-mail. Třeba něco vymyslíme, a když ne, aspoň pokecáme.
18. Únor 2013 - 16:54
Obrázek uživatele Návštěvník
....... (anonym)
Boze, to je prefektne, to by som ihned brala! Neznasam kontakt s ludmi, su to nechutne a odporne tvory a najradsej som sama. Bohuzial v praci sa stale stretavam s ludmi, ble.. predstava, ze cely mesiac nemusim otvorit usta a prehovorit ani slovicko-to je uplny raj!
18. Únor 2013 - 17:22
Obrázek uživatele Návštěvník
vivien (anonym)
......nezavid.Komunikácia medzi ludmi musí byť.
18. Únor 2013 - 20:00
Obrázek uživatele Návštěvník
A já (anonym)
jsem vdaná, muž hodně vydělává, momentálně pracuji pár hodin denně externě, mám děti i psa i hezký domov-ale jsem sama-muž i synové mají své zájmy...kluci vrstevníky, muž sporty, možná i milenku, nepídím se, nechci už radši nic vědět...a někdy je mi hodně smutno, ale jiné dny si řeknu, že nemoc je daleko horší věcí a hledám to hezké, pozitivní-život jě někdy tak trošku ode zdi ke zdi...
18. Únor 2013 - 22:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Ajka (anonym)
Boze, to je prefektne, to by...To jsem si myslela také dokud jsem nepřišla o práci. Jsem dost introvert, takže jsem se vždycky těšila na chvilku samoty. Ale jak se říká, čeho je moc, toho je příliš. A té samoty je opravdu hodně. Třeba celý týden nepromluvím s žádnou lidskou bytostí. Bohužel jako nezaměstnaná mám strašně málo peněz, takže si nemůžu jí zaplavat, zacvičit, zajet si někam na výlet, jít do kina, do divadla, s kamarádkou na kafe, nemám na to. I jídlo musím kupovat jen to nejlevnější a koupit si jízdenku do města tam a zpět za 50,-Kč si můžu dovolit tak jednou měsíčně. Takže sedím doma, čtu knížky z knihovny, PC zatím mám, abych si mohla hledat zaměstnání (haha) a chodím na procházky v okolí mého domu - sama samozřejmě. Občas se ozve kámoška, občas přijdou děti, ale to je vše. Někdy ani nevím, jestli ještě umím mluvit.
18. Únor 2013 - 23:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Malenka (anonym)
Malenko - v tomhle tedy nejsi...Je to divné, že? U mě to trvá už dost dlouho, zpočátku mi to nijak nevadilo. Ono nejde jen o tu samotu, ale takový pocit nezařazenosti do nějaké komunity lidí. Jsem také introvert, jak zde někteří píší, ale všeho je moc... Ano, můj koníček je hlavně sport, jako protipól toho sedění u práce pohyb potřebuji, ale ač chodím za sportem pravidelně několikrát týdně, žádná parta tam není. Jsem výš, než je tam věkový průmer, takže řeči o chřipce a učení jdou mimo mě.
19. Únor 2013 - 6:27
Obrázek uživatele forever
forever
Jo, je to zvláštní. Občas se mi nechce s nikým mluvit (a to vedu tým lidí, haha), jednou měsíčně máme celostátní setkání, objímačky a líbání, tisíc lidí a kamarádů, někdy musím vylézt na pódium a říct tam něco moudrého, ale celkový pocit z takových akcí - jsem sám. A spěchám co nejdřív domů, abych tam byl sám. Miluju knížky, a ticho. Miluju úspěch v práci, líbí se mi být chválen, umím být docela vtipný řečník a společník, ale ti lidi kolem mě - no, nějak je neumím vzít "za své", nebo co. Mám je rád, ale i mezi nimi jsem sám. Bude mi padesát, a už si na ty pocity dlouho zvykám, ale někdy je to fakt divné.
19. Únor 2013 - 10:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Malenka (anonym)
Jo, je to zvláštní. Občas...No, zase když jste takhle spokojený, tak to nemá chybu. Nebo se vám osvědčil nějaký fígl, jak ten pocit samoty zahánět? Já mám někdy pocit, že mi z toho začíná hrabat. Jako že se začínám bát setkání s cizími lidmi. Jsem před nějakým jednáním, které musím občas absolvovat, strašně nervózní. Pak už jsem v klidu ale před tím:(( Dnes jsem např. měla 2 takovéhle schůzky, ani jsem pořádně nespala. Pak jem v pohodě. No, prostě si myslím, že je třeba situaci nějak řešit, než skončím u Chocholouška.
19. Únor 2013 - 12:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Malenka (anonym)
jsem vdaná, muž hodně...A jak proti smutku bojuješ? Že jsou na tom jiní hůř, to pomáhá jen na okamžik, to vím z vlastní zkušenosti.
19. Únor 2013 - 12:45
Obrázek uživatele forever
forever
No, zase když jste takhle...Žádný fígl nemám, pomáhá mi pořádný pracovní zápřah, a když už mi to moc leze na palici, jdu do tepláků a vybíhám do kopců. Schvátím se až na hranici "nemyšlení", a úplně si vyčistím hlavu. Taky mi dělá dobře (na duši a v hlavě) kompletní detoxikace (určená hlavně k hubnutí!). Ale faktem je, že občas prostě chci být sám, a to jsem pak pěkně protivný i na nejbližší. A pak se zase umím politovat, že se cítím sám... Takže už asi trošku magor. No, a někdy mi udělá dobře krátké neplánované setkání s cizí dámou, nebo jak to kulantně popsat. Ne že bych k něčemu naváděl.
19. Únor 2013 - 21:54
Obrázek uživatele Návštěvník
¨¨ (anonym)
A jak proti smutku bojuješ?...plus je, že máš rodinu. Já strádám, že mi chybí okruh nejbližších, pak mne netěší být mezi lidma v povrchnějším kontaktu v práci apod. Při rodině která mne má ráda by mne pak ten povrchní kontakt v práci i bavil . Takží jsem děsně osamělá
20. Únor 2013 - 6:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Olina (anonym)
Malenko, forever je, myslím, sám rád proto, že mu není dvacet, leccos má za sebou a kromě toho - bývá často mezi lidmi, kde ovšem nenašel spřízněnou duši. Takže je jiný případ než ty a já mu dobře rozumím, protože to mám podobně. Podle mého názoru bys měla najít zaměstnání třeba jen na pár hodin v týdnu, protože pravdelné setkávání se skupinou stejných lidí dává většinou pocit sounáležitosti. A samozřejmě - pokud máš takové koníčky jako turistiku, proč se nestat členem nějaké skupiny a chodit pravidelně? Hlavně nezůstávej v ulitě, mohlo by se později stát, že se ti to zalíbí, a ty přece musíš hledat parťáka pro život, ne zůstat osamělá. Tvoje biologické hodiny třeba brzy zatikají.
20. Únor 2013 - 6:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Malenka (anonym)
Malenko, forever je, myslím,...Ne, to je jinak. Já jsem jeho vrstevnice, mám dceru a manžela, určitou skupinu přátel, ale pracuji sama, takže jsem i valnou část dne jsem sama. Ty sportovní aktivity dělám většinou s někým z rodiny nebo okruhu přátel, nebo i sama, ale prostě ta samota převažuje a jak jsem psala, trvá to už moc dlouho. Najít si nějakou práci na pár hodin, abych přišla "mezi lidi", to už mě taky napadlo, ale mám úzkou specializaci, poměrně dost zakázek, takže na to není ani nějaký přehnaný časový prostor. A nic jiného neumím, takže v dnešní době problémů se zaměstnaností ani netuším, kde by mě zaměstnali - a ještě na omezenou dobu. Nehledě na to, že nemůžu do klasického pracovního poměru, mám také 2 zaměstnance. No prostě blbá situace. Ale jak zde padlo, jsou na tom jiní hůř.
20. Únor 2013 - 10:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Malenka (anonym)
plus je, že máš rodinu....To je mi líto, že nemáš podporu v rodině. Je mi jasné, že když to doma neklape, není nálada na nic - taky jsem zažila. Člověk se pak nutí i do toho, co by mu mělo přinášet radost. Ale kamarádka pomůže, i když jí třeba nemůžeš otevřeně říct, jaký problém tě trápí (třeba proto, že se za tu situaci stydíš), ale už jenom tím, že jsi s někým jiným a nemůžeš se "patlat" ve svých problémech pomůže k odreagování. Já třeba v této chvíli nemůžu (nechci?) nikomu ze svých známých ani rodiny říct, to co zde píšu. Každý se mi víceméně akorát podiví, jaký mám super život, žádný šéf, slušné peníze, jsem svou paní, můžu jít třeba do zmiňovaného bazénu a do sauny (sama), takže na co si to vlastně stěžuji. Ten můj problém se jim jako problém nejeví.
20. Únor 2013 - 10:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Karel (anonym)
Tak já jsem úplně sama...AHOJ JA JS NA TOM PODOBNE,SNAZIM SE SEHNAT ZPRIZNENOU DUSI,ALE JE TO TEZKE KDYZ JSEM NEZIL TAK JAK SE MA. UDELAL JSEM SPOUSTU CHYB A TAKE NE V JAK DAL.PROTO HLEDAM PRITELKYNI,KTERA BY MEMU STAVU ROZUMĚLA. MYSLIM ZE BY SLO SI POMOCI NAVZAJEM A PODPOROVAT SE A HECOVAT SE.
11. Březen 2016 - 15:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Ne, to je jinak. Já jsem...Máte práci,tak budte ráda,každý to štěstí nemá,třeba je nemocný a tím i omezený.
11. Březen 2016 - 17:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Sama Lana (anonym)
Petro, když máš tak dobré nápady, mrkni ze kterého roku je příspěvek, na který tak jedovitě reaguješ.....
11. Březen 2016 - 19:01

Přidat komentář

Reklama

Reklama