Zpráva o stavu

Doktorka.cz nabíhá na nový systém. Prosím omluvte dočasnou zhoršenou dostupnost služeb. Děkujeme!
0 příspěvků / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Jsem nula a nevím co s životem

10. Září 2018 - 0:18

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
Honza (anonym)
Je mi 35 let a mám pocit, že jsem nic nedokázal. Ve dvaceti letech jsem nedodělal VŠ a pak jsem z nouze začal dělat práci, která mě nezajímala, s tím, že je to na čas. No a dělám tam dodnes. Teď si dálkově dodělávám VŠ, abych se uchlácholil tím, že po získání titulu najdu nějakou lepší práci. Ale co je to v mém případě "lepší"? Studuji obor, který mě zajímá, ale který je z hlediska uplatnění naprosto nepoužitelný. I kdybych si v tomto úzce specializovaném oboru práci našel, neuživí mě. Navíc musím v tomto brát ohledy na partnerku - bydlíme spolu, splácíme hypotéku a já nemůžu najednou přijít a říct, že budu vydělávat jen deset tisíc měsíčně a ať si to splácí sama. A to vůbec nemluvím o tom, až na mě začne tlačit, že chce děti... Ani moje spoučasná práce není finančně kdovíco - asi tak průměrná mzda v ČR - ale složenky zaplatím. Ale nejde jen o složenky. V současném zaměstnání můžu být třeba až do důchodu, ale nijak mě to nenaplňuje. Tím se dostávám k jádru věci: mám prostě pocit, že jsem naprostá nula a že to třeba i partnerce začne vadit. Ona má spoustu kamarádů mezi lidmi, kteří jsou finančně dobře zajištěni, dělají kariéru, mají dobré společenské postavení a já si vedle nich připadám jak ubožák. Už teď se stydím, když mě s někým z nich seznamuje a oni se mě zeptají "a co vlastně děláš?". Problém je, že nic neumím dostatečně dobře, abych s tím udělal "díru do světa" a jediná věc, která mě zajímá a baví je naprosto, totálně nepoužitelná (jako zdroj příjmu). Nikomu to samozřejmě nedávám za vinu, je to jen na mně, jak si s životem poradím. Ale mám prostě pocit, že jsem totálně neschopný. Nedokážu se prosadit, nedokážu se "prodat", tak jak je to dnes potřeba. Jste někdo ve stejné nebo podobné situaci? Jaký máte názor na uplatnění jedince v dnešním světě?
10. Srpen 2010 - 17:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Tereza (anonym)
Tenhle pocit asi už zažil každej z nás...
11. Srpen 2010 - 23:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Kamaráde, tomu se říká krize středního věku...
11. Srpen 2010 - 23:55
Obrázek uživatele Návštěvník
lev (anonym)
a co je to za obor, který by tě nedokázal uživit a je nepoužitelný?
11. Srpen 2010 - 23:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Travolta (anonym)
a co je to za obor, který by...Básník?
12. Srpen 2010 - 0:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Honza (anonym)
Básník? Ne, básník nejsem. To se snad ani nedá studovat, ne? :) Nechci říkat konktrétně, o co jde, protože je to dost specifická věc a já chci zůstat v anonymitě. Dejme tomu, že studuji klínové písmo (takový obor fakt existuje!). Zabývá se tím jen úzký okruh odborníků, uplatnění nulové, vádělek minimální... Ale moc mě to baví. To je právě to, co mě mrzí - proč jsem se nemohl narodit třeba se vztahem k IT? Dělal bych, co mě baví a finančně bych byl za vodou. Petr: Nemyslím si, že je to tzv. krize středního věku, tyhle pocity mám už hezkých pár let, kdy se ještě o střednim věku rozhodně nedalo mluvit. Nerad svaluji svoje problémy na "osud", ale jsem přesvědčený, že určité danosti, se kterými vstupujeme do života a které nemůžeme ovlivnit (povaha, inteligence, vzhled, rodinné a majetkové poměry...), velkou měrou určují, jak budeme žít. Zdá se mi to nespravedlivé a s touto nespravedlností se pořád nějak nedokážu smířit...
12. Srpen 2010 - 15:59
Obrázek uživatele Návštěvník
jedna dvě Honza (anonym)
Ne, básník nejsem. To se...pochybuju že něco studuješ, neumíš psát.....vyrobil jsi nové slovo danosti ..jen si tu hraješ a vymýšlíš ......
12. Srpen 2010 - 16:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ne, básník nejsem. To se...a ve 20 jsi nedokončil vysokou?jak se to mohlo stát?
12. Srpen 2010 - 16:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Pro Honzu (anonym)
Určitě nejsi "totálně neschopný" když studuješ vysokou školu. Chápu, že asi nechceš dělat něco co tě nebaví, ale mám kamarádky středoškolačky které pracují mimo obor a mají 20000 hrubého za práci na uřadě. Asi záleží na štěstí. A co zkusit v něčem podnikat? Myslím, že když člověk chce tak díru do světa udělá.
12. Srpen 2010 - 16:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Já (anonym)
Určitě nejsi...kecá vymýšlí si, žádnou vysokou nedělá, to by nepsal takový nesmysly, s takovou by neměl ani maturu.
12. Srpen 2010 - 16:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Honza (anonym)
Určitě nejsi...No právě. Taky dělám mimo obor, ale naprosto mě to neuspokojuje. V práci člověk tráví poměrně dost času a pro mě je dost strašná představa, že tak velkou část života zabiju činností, která mě nebaví. Ty tvoje kamarádky, které pracují na úřadě, baví je to?? Nebo jsou prostě mířené s tím, že tam budou až do důchodu, že to prostě nejak překlepou? Nad podnikáním jsem taky přemýšlel, ale nic vhodného mě nenapadá.:)) Nemám obchodního ducha... S tou dírou do světa jsem to nemyslel tak úplně doslova. Nemám potřebu být v něčem nejlepší na světě. Stačilo by mi být prostě jen úspěšný. Ale nevím, jak na to.
12. Srpen 2010 - 16:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
a ve 20 jsi nedokončil...Stalo se to tak, že jsem byl idiot. Nebavilo mě to, tak jsem se na to prostě vykašlal. Dneska už bych to neudělal, ale tehdy jsem prostě neuvažoval, jaký to bude mít vliv na mojí budoucnost. Navíc jsem měl v té době ještě nějaké rodinné a vztahové problémy. Byla to hnusná doba.
12. Srpen 2010 - 16:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Honza (anonym)
pochybuju že něco...Slovo "danost" jsem nevymyslel. Je to normální, regulérní slovo, označuje skutečnost nebo jev který je předem daný, předurčený atd. Můžeš se podívat třeba do Pravidel českého pravopisu, do oddílu Pravopisný slovník. Kvůli své nedostatečné slovní zásobě na mě snad nemusíš hned útočit.
12. Srpen 2010 - 16:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Honza (anonym)
Příspěvek 12.8.2010 16:53 jsem psal taky já, pro Janu. Nechápu, proč to ukazuje jako autora příspěvku "Jana".
12. Srpen 2010 - 17:05
Obrázek uživatele Návštěvník
.... (anonym)
Příspěvek 12.8.2010 16:53...protože jsi to tam napsal...
12. Srpen 2010 - 18:57
Obrázek uživatele Návštěvník
bamblbý (anonym)
Ahoj Honzo, dokážu pochopit v jaké situaci jsi (nebo jsi byl,jestli už si to "vyřešil"). Dal jsem se na studium informatiky, protože jsem tak nějak netušil, co by mě mohlo bavit a spoléhal jsem na to, že mě to bavit začne - nezačlo. 6 let studia informatiky na vysoké bez titulu (bc. - opakoval jsem, prodlužoval, znovu nastoupil..)Do bc mi chybělo asi tak 5-6 předmětů(těžkých)a bakalářka. Celou dobu studia jsem cítil, že informatika není pro mě, ale když už jsem tam byl, tak jsem si říkal, že dodělám alespoň ten titul. Nedodělal. V hlavě jsem si už v průběhu školy asi tu informatiku zprotivoval. Teď je mi 26, mám jen maturitu, jsem bez práce. Cítím se "nenaplněný, bez nějakého cíle, bez smyslu". Práci si hledám (z donucení rodičů a přítelkyně) ale kvůli mému nižšímu sebevědomí se mi moc nedaří ani "necítím potřebu". Poradí někdo, co dál? Nějaký kurz? Knížku? Cokoliv? Nepovažuji se za nulu, ale nedokážu se rozhodout, kam jít,co dělat (protože mě extra nic nebaví a zájmy taky skoro nemám žádné)
12. Leden 2011 - 17:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Zuzka (anonym)
Ahoj Honzo, dokážu pochopit...Honzo, úplně tě chápu. Cítím to samé a jsem daleko starší než ty. Teď ještě přišla nemoc, ztráta zaměstnání a vyhlídky bídné a teď jak jsem doma, tak nad sebou stále uvažuji. Také nemám kdovíjaké koníčky. Vystudovala jsem strojní průmyslovku, nikdy jsem tu práci nedělala. Dělala jsem v kanceláři, ale dnes se z "venku" přes pohovory ani na to samé místo nedostanu, protože mě převálcují mladší. O mě už nikde zájem nemají, i když vypadám daleko mladší a mám i mladší smýšlení (je mi 45let). Na jazyky nemám vůbec hlavu,tak jsem zvědavá co bude dál. Ty jsi ještě mladý a hlavně zdravý. Nevěš hlavu- bude hůř :o)
12. Leden 2011 - 18:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Hugo (anonym)
málokdo propluje životem zcela hladce. Někoho baví práce zase mu nepřeje zdraví. Je to prostě boj. Nemá cenu se tím pořád stresovat. Když je nezáživná práce, užij si víkend, najdi přítelkyni nebo partu s kterou přijdeš na jiné myšlenky.
12. Leden 2011 - 18:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Leo (anonym)
málokdo propluje životem...pravdu díš Hugo. Těch, které práce baví je nepatrné procento ale to přece neznamená, že se všichni ostatní půjdou hned oběsit.
12. Leden 2011 - 18:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Kačena (anonym)
Taky si myslím, že je to celkem běžná situace - pocit nenaplnění. Moje máma seděla 40 let na jednom místě naprosto sama ze sebe znechucená. Mě setrvale podporuje v tom, že když se mi v práci nelíbí, práce mě neuspokojuje, cítím se jako ta nula, ať si ihned najdu jinou, že vždy si polepším. Je mi 40 let, od 20 let jsem vystřídala 4 zaměstnání, každé mi něco dalo a opravdu jsem si vždy polepšila. Navíc mi z nich zůstali skvělí přátelé. Vím, že v téhle době je to o dost složitější, ale proč nehledat? Zdokonalila jsem se v PC, naučila se psát všemi deseti, jen ta angličtina:-((. Jsem tupoň na jazyky. Tak jsem si zopákla ruštinu a nakonec jí v zaměstnání jako jedna z mála umím, a používám. Mladí kolegové se jí teprve musí učit. Taky jsem nedostudovaná VŠ, ale nelituji toho.
12. Leden 2011 - 18:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucie (anonym)
Donedavna jsem taky byla nespokojena a nevedela co se zivotem. Mam dobre rodice, ale ti mne zivot moc neridili a byli radi, ze jsem tak samostatna a schopna se o sebe postarat. Co ale nevedli je, ze jsem tolik svobody nechtela a potrebovala jsem, aby mne zivot nekdo trochu vic ridil. Tohle se zmenilo, kdyz jsme se seznamila se svym nynejsim partnerem. Je skoro o 10 let starsi a je uspesny profesional. Bydlim u neho a nas vztah je takovy, jaky jsou dlouho potrebovala: on je dominantni a dela vsechna rozhodnuti a ja jsem mu podrizena. O nic mne nezada a neradi se se mnou, proste mne jen da ukoly a sdeli rozhodnuti a ja se podrobim. Kdyz neco nesplnim, nebo splnim spatne, jsem potrestana a proto pak nemam pocit viny a neni mezi nami zadny napeti.
12. Leden 2011 - 19:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Honza (anonym)
Díky za reakce. Člověka aspoň potěší, že v tom není sám (tedy, ne že bych někomu přál něco podobného). Je to už pár měsíců, co jsem založit tohle téma, ale v mém životě se nic nezměnilo. V červnu bych měl dokončit školu, ale i když si myslím, že mi asi k ničemu nebude, pokusím se jí dodělat. Byla by blbost vykašlat se na to v posledním ročníku. Trochu aktivněji jsem začal pátrat po možném uplatnění v mém oboru. Nějaké možnosti by snad i byly, ale za ubohý plat - kolem 14 tisíc čistého. A to i s tím VŠ diplomem. Ach jo. Pokud chci zaplatit hypotéku, uživit budoucí děti a manželku, až bude na mateřské, tak si prostě nemůžu dovolit dělat za tyhle peníze. Hugo: To co říkáš, zní logicky a kdekdo mi to radí. Ale já si nemůžu pomoct. Nedokážu si představit, že budu dalších asi 35 let dělat práci, která mě nebaví. Trávím tam tolik času, že to nejde jen tak přehlížet. Kdyby to aspoň bylo nadprůměrně placené, tak bych to třeba ještě překousnul, ale takhle? Výsledek je, že už se i vyhýbám sezamování s novými lidmi. Protože jedna z prvních otázek, na kterou se tě lidé zeptají, je: "A co vlastně děláš?" A já si vždycky připadám jak ubožák, když musím říct, co dělám... Zuzka: Zdravotní problémy zatím nemám, ale co není, může být. :) Každopádně chápu, že tvoje situace je ještě o to komplikovanější. bamblbý: Je ti 26, to je ještě celkem v pohodě. Zkus si udělat nějakou školu, kterou zvládneš. Ve svém věku se ještě nemusíš považovat za ztoskotance, v pětatřiceti je to horší.
12. Leden 2011 - 19:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Honza (anonym)
Lucie: Tohle je trochu do jiné diskuze, nemyslíš? :))
12. Leden 2011 - 19:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanka (anonym)
Lucie tohle píše na více diskusích a čeká, kdo se chytne. Už jsem na to četla.
12. Leden 2011 - 19:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucie (anonym)
Lucie: Tohle je trochu do...Ja myslela, ze tady slo o nespokojenost se zivotem, tak se omlouvam. Hanko, to je zajimavy, ze jsi to uz cetla, protoze ja to psala poprve.
12. Leden 2011 - 19:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucinko, (anonym)
zapomněla jsi napsat, jak ti určuje, co si máš vzít na sebe:-))
12. Leden 2011 - 19:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Mírek (anonym)
Pracuji u bezpečnostní agentury jako ostraha a jsem se svou prací velmi spokojený.Je to práce mezi lidmi.Střežíme stavby,obchodní domy,banky,pracujeme ve slušivých uniformách.Jsem lidmi respektovaný,věřím,že má práce má velkou perspektivu do budoucna.Můj plat je 55Kč/h hrubého,každé tři roky nám zvyšují mzdu o 5 korun na hodinu.Jsem spokojený a za žádnou cenu bych neměnil.
12. Leden 2011 - 20:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Honza (anonym)
Pracuji u bezpečnostní...Hm, tak to je drsná ironie. Asi z toho musíš mít totální depku, chápu tě...
13. Leden 2011 - 2:57
Obrázek uživatele Návštěvník
iri (anonym)
Ahojky, někdy je život těžký a záleží jak si ho uděláš a jak chceš žít. Prachy nejsou všechno. Každý máme v životě nějaký sen a je dobré si takové sny plnit. Ani jako IT se nemusíš uživit, znám to. Zkus se zamyslet, co vlastně od života chceš. Jeden můj kamarád skoro ve třiceti seknul s dobrou prací a začal učit hru na kytaru, protože to byl jeho sen a dodnes ho to naplňuje. Zkus ten svůj sen plnit po troškách, najdi si brigádu v oboru a pak se třeba naskytne další příležitost. A není jedno, co si o Tobě myslí ostatní? Důležité je, co si myslíš Ty! Buď svůj! Klidně jim řekni, co děláš, ale že Tě to nenaplňuje, pro ně budeš zajímavý tím, že si hledáš to, co Tě bude bavit.
7. Květen 2011 - 20:06
Obrázek uživatele Návštěvník
morous (anonym)
Ahojky, někdy je život...Je mi 40let. Před 10 lety jsem začal mít zdravotní problém, které se vyhrotily natolik, že jsem přišel o práci. Jelikož mám spousty omezení tak jsem už 2 roky bez práce. Práce nebyla nic moc placená, ale bavila mě a to bylo hlavní. Nějak jsem to překous, po jiných stránkách se ten život nezdál tak špatný. Měl jsem známost, myslel jsem, že si rozumíme, ale docela nedávno mi řekla, že má radši někoho jiného. Bilance: (stupnice od 0 do 10) zdraví 0, peníze 0, práce 0 a vztahy 0. Zase na to nejsi až tak špatně. Práce Tě sice nebaví, ale pořád se máš ke komu vracet a to je to hlavní. A z toho s kým se seznamuješ si nic nedělej, všichni nemůžeme být úspěšní podnikatelé ;-)
2. Červen 2011 - 14:39
Obrázek uživatele Návštěvník
idiot (anonym)
Je mi 25 a podělal jsem si život. Proč já blbec studoval historii (sračku jednu odpornou humanitní)a nešel dělat IT. Teď makám na mraze za pár šupů a nemůžu zakopnout o nic pořádnýho. Nic neumím nemám pořádně prachy na řidičák. Po večerech se snažím naučit programovat v pythonu, ale bezúspěšně. Nejraději bych se nakopal do hlavy :(
11. Říjen 2011 - 20:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Tibor (anonym)
Je mi 25 a podělal jsem si...nechápu jak s historií makáš na mrazu, to je snad práce v archívu, nebo ně? Jedině snad archeologie, ale to se za mrazu snad kopat nedá. Já jsem historii nstudoval a taky je na na nic. Za celý život jsem už vyzkoušel asi 5 zaměstnání a pokud není člověk svině tak to mezi ostatními těžko zvládá. Cítím, jak chce každý každého obrat převálcovat, obelhat, podvést mluvím o oboru nazývaného "obchod"
11. Říjen 2011 - 20:25
Obrázek uživatele Návštěvník
idiot (anonym)
Ano dělám na vykopávkách (jediný trochu slušný přivýdělek, s dostatkem volnosti pro hledání práce). Bohužel to cítím jako ty, neumím handlovat (obchodovat), handl se mi hnusí. Chtěl jsem vždycky dělat něco objevného, nebo alespoň trochu kreativního. Ale dnes je to samý handl handl handl.
11. Říjen 2011 - 20:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Tibor (anonym)
Co už si zajímavého vykopal? Když jsi tak mladý máš zase šanci, že se zadarmo dostaneš do Egypa nebo na dál na východ. Co vím tak hodně lidí do toho kvůli tomušlo
11. Říjen 2011 - 21:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Januárius (anonym)
Ano dělám na vykopávkách...To mě by zase bavilo pracovat na vykopávkách. Můj sen od dětství, bohužel zůstal neuskutečněn. Ale jednou si ho stejně splním :-)
11. Říjen 2011 - 21:19
Obrázek uživatele Návštěvník
idiot (anonym)
No tak bych si to nemaloval. Do egypta se jen tak nedostaneš (mimochodem to tam platí naopak, platíš za to aby si mohl vůbec kopat). Jako tak je to zajímavé (ono bohatě stačí najít pravěký přeslen), ale fyzicky dost náročné (žádné štětečky), dlouhodobě neperspektivní a mizerně placené povolání (v mém případě spíš brigáda) Jinak kdo si chce splnit, není problém. Stačí si zjistit která organizace provádí výzkumy v nejbližším okolí a zkusit se přihlásit.
11. Říjen 2011 - 21:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Tibor (anonym)
No vidíš idiote,pro někoho práce, kterou vykonáváš je tou vysněnou. Tady Janurius je Iťák a chtěl by kopat, a někdo kdo kope by chtěl Iťáčit :-) Někdy se to v živitě tak vyvrbí, že co máme nechceme a toužíme po tom co nemáme, když to potom mít můžeme, odmítáme to.
11. Říjen 2011 - 21:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Januárius (anonym)
No vidíš idiote,pro někoho...No IŤák zrovna nejsem, ale stejně dělám něco úplně jiného, než jsem vystudoval. Ale ty vykopávky mě fakt lákají. Sice asi ne v zimě, ale myslím, že to musí být hrozně relaxační. Někde v klídku sedět se štětečkem v ruce a pak se zaradovat, když objevíš kus střepu nebo kosti :-)hmmmm A jinak k tomu co chceme nebo nechceme, vše má svůj čas....
11. Říjen 2011 - 22:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Soňa (anonym)
Já jsem také chtěla být archeologem :). Musí to být ale velice náročné studium.
11. Říjen 2011 - 22:14
Obrázek uživatele Návštěvník
! (anonym)
Až tě život omrzí a stane se ti peklem, skoč po hlavě do sráče a prašť za sebou deklem!!
12. Říjen 2011 - 22:14
Obrázek uživatele Návštěvník
kdesikdosi (anonym)
Takových nás je! A někdo navíc ještě nemá ani práci ani dobré zdraví ani příbuzné...
25. Říjen 2011 - 16:23
Obrázek uživatele Návštěvník
jaroslav (anonym)
Ja som nula manželka je jednička ale spolu je to deset
25. Říjen 2011 - 18:03
Obrázek uživatele Návštěvník
pavel (anonym)
Ano,nula má význam řádu
25. Říjen 2011 - 20:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Nicka (anonym)
Nevím, co mám dělat, jsem psychicky na dně, neustále mám záchvaty pláče a vzteku. Letos jsem nastoupila do 1. ročníku VŠ obor biologie. Problém je, že ač mi studenti říkali, že chemie je tam jen okrajově, je , řekla bych, dosti podrobná a naprosto to nezvládám. Nemám šanci prolézt prvním rokem studia. Nejhorší je, že biologie je to jediné, co mě baví, takže nevím, na jakou jinou školu bych se měla přihlásit....Jsem v koncích svých sil, za týden mě čeká zkouškové a já nevím, co mám dělat. Nejsem studijní typ, v životě nevystuduji žádnou VŠ (nemám na to, abych si bakaláře protáhla na 5 let a výš). Mám ale jen gympl, jsem sama, bez přítele, rodičům nemůžu nadosmrti viset na krku, ale jako pokladní nejspíš sama dobré živobytí neutáhnu, natož abych uživila dítě, které bych si v budoucnu přála (ale do bídy ho přivést nenechám...). Rodina ode mě čeká jen samé skvělé výsledky, VŠ titul, dobrou kariéru a já nevím, jak jim říct, že na nic z toho nemám a navíc se s tím sama smířit...
27. Prosinec 2011 - 21:32
Obrázek uživatele Návštěvník
louvre (anonym)
Tak si taky postěžuju. Je mi 27, nedostudoval jsem vš IT(prodlužoval jsem studium o 6 let)- nebavilo mě to, nenaplňovalo. Teď dělám v jedné zbrojovce - v expedici baleni zbraní, nakládání na auta a co je potřeba. Práce většinou stereotypní, bez "smyslu" a ještě vpodstatě "napomáhám zabíjení". Příští rok se přihlásím na dálkové studium psychologie, která mě vždy bavila a doufám, že se poštěstí a dostanu se- jen se bojím nízkých platů, tak se budu muset asi zaměřit na nějakou líp prosperující oblast (firemní psychologie, reklama atd.). Přítelkyni mám, bydlím u rodičů a nemám skoro žádné koníčky ani kamarády. Můj život mi tak nějak utíká mezi prsty a já ne a ne naskočit do toho vlaku a "začít žít". Největší problém mi dělá se pro něco rozhodnout a jít si za tím, protože furt zvažuju, jestli to bude přínosné a smysluplné atp. Občas mám takové otázky, jestli má vůbec cenu se za něčím hnát a o něco (postavení,titul,peníze) se snažit, když jsou to v podstatě "nedůležité" věci z určitého hlediska. Ale na druhou stranu bych zase chtěl mít hodně peněz a žít v blahobytu - toť moje dilemata.. Nějaká rada nebo návrh?
27. Prosinec 2011 - 22:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Akcula (anonym)
Tak si taky postěžuju. Je...Jo, jo v podstatě se cítím stejně....mám pocit, že nežiju, jenom dělám věci, které nesnáším, abych měla co do huby a střechu nad hlavou...Nesnáším školu- ležení v knihách je ztráta drahocenného času. Jak ráda bych šla do práce, ale to bych mohla dělat tak max. ve skladě, nebo uklízečku....a to bych se sama asi neuživila. Radu nemám, ale věř mi, nejsi v tom sám....
28. Prosinec 2011 - 14:58
Obrázek uživatele Návštěvník
louvre (anonym)
1) Snažit se o vzdělání, tituly, postavení nebo ne? 2) Žít život v poklidu, spokojeně nebo se hnát za úspěchem a penězi a trávit v práci mnoho hodin? 3) Bavit se s lidma „bezduchou“ konverzací, stěžovat si? Nebo se stranit a žít si život v klidu bez většího zapojování se do společnosti? 4) Obětovat se práci(přesčasy, víkendy), honbou za penězi a úspěchem, vidinou bohatství nebo si užít každý den a mít radost z toho, co je? 5) Lajnovat si cíle a sny a snažit se jich za každou cenu dosáhnout, nebo si prostě v klidu žít a brát to, co přijde? 6) Užívat si života takový jaký je, nebo se snažit z něho vyzískat ještě víc?
28. Prosinec 2011 - 15:41
Obrázek uživatele Návštěvník
jana2 (anonym)
mam taky takovy pocity,co pisete.Vcera jsem byla na Riapsu pro pomoc.1.natahli ruku po90kc,pak ustrihli3 tabl.Hypnogenu,at se vyspim a najdu si psychiatra at me da medikaci.Nikoho nezajimas,nema na te cas.Nemam rodinu.deti.Umrel mi tata.partner po23letech spolu.Mama byla furt v praci,co tam delala?Unik?Furt drzela nejaky diety,hypochondricka celozivotni.Plato brufenu,pixla cholagolu-zadna davka!Tata a deda-moc citlivi lidi,co si nevedeli se situaci doma a kolem rady-takze alkohol.V tatove rode poruchy prijmu-tak i tak.Potravy,lasky,prace,odevzdani majetku komunistum..Snazili se to zvladnout aktivnim sportem,vrcholovym sukanim(spousta potratu a nejaky deti,aby se nereklo),aktiv.muzikou,spickovou perfektni praci v remesle truhlarskem a stavarskem, a vrcholovym pitim.My predciByli vsichni skveli a uzasni,odpustila jsem jim davno.ale nasledky nesu ted ja! Mama hlad a tata zizen.Super kombinace,kt.jsem si prinesla do zivota.. Depky,smutky,vztek na sebe a tak,v puberte neco jako anorekto-bulimie,neuroticke pozustatky formou ps.nevyrovnanosti mam doted,komplexem nesebevedomi a sebeznicujicich myslenek a cinu. 2.rok na pracaku bez podpory,se ztratou prac.schopnosti a sebeduvery,ze zvladnu jeste vstat,jit do prace,8,5h tam vydrzet kazdy den,doma padnout do postele,usnout a spat,zas vstat.Mezitim se najist,dychat,jet na hory odpocnout na lyze.platit slozenky a mit jIQ 140a 5jazyku neni uplatnitelna a ani zarukou stesti v zivote.Sportovani a sprtani bylo jen dusledkem mohutneho stresu a negativni energie,chladu v citech,a nedostatku lasky v rodine.. Mam miliony info a znalosti,precteny x knih.Kdyz se zeptate,poradim a odpovim na cokoli v oboru ajurved.a cin.mediciny,bylinek,astrologie,numerologie,nejakych vykladu karet,zimnichsportu,vareni a tipu pro domacnost,Oshovy filosofie,pedagopsychologie,autodidaktiky,cestovani,uceni se jazyku,nekterych zemi,atd. nebo vam najdu odkaz.Ale sama sebe nestiham a nevim si rady se sebou..To je zivot,co?Uplnej lehkoziv!Krecek v kruhu,co s ti
28. Prosinec 2011 - 16:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
jana2, není to tím, že se zabýváš hodně moc jinými lidmi, jsi chytrá žena, měla by ses mít ráda a být na sebe hrdá. Kolik Ti je let ?
28. Prosinec 2011 - 20:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Díky za reakce. Člověka...Dovoluji si oponovat tvrzení v posledním odstavci - teprve v pětatřiceti (a někdy i později) to začně stát za to...
28. Prosinec 2011 - 21:04

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama