104 komentáře / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Jak se zbavit pocitu, že jsem blbá..

10. Září 2018 - 0:11

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Simona (anonym)
Zdravím vás, prosím jak se mám zbavit pocitu, že jsem blbá? V dětství mi to matka hodně často říkala. Teď zase, ať udělám ""aspoň"" tu maturitu. Mám z toho hrozné komplexy, které se odráží úplně na všem. Všichni kolem mě jsou úžasně chytří jenom já jsem mezi nima nemožná. Hodně lidí z mého okolí (ne jen rodina) mi neustále něco vyčítá, moje blbé vlastnosti, jak vypadám, jaká jsem, jak jsem nevýrazná atd. Já se tomu ani nedokážu postavit. Asi neumím snést kritiku, jenže už je jí prostě nějak hodně. Jaktože když se něco dělá společně, tak se pochválí vždycky jenom ostatní? Mi už přijde, že si za to nějakým způsobem můžu sama. Bohužel nevím, jak to mám napravit. Díky
15. Duben 2008 - 10:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Lovisa (anonym)
Asi jsi trochu měkká povaha. Takových lidí okolí rádo využívá coby hromosvodu. Všimni si opravdových blbců, jak jsou sebevědomí. Blbec o sobě nepochybuje nikdy. Nezbývá ti, než mezi názory svého okolí a sebou udělat tlustou čáru. Mamka si o tobě určitě nemyslí, že jsi hloupá, jen má starost, abys měla dobré vzdělání, třeba to jen nešikovně servíruje, rodiče jsou taky jenom lidi a ve snaze o dobrou výchovu nasekají hromadu chyb. No, a to, že si ostatní k tobě dovolí směrovat kritiku, je proto, že si to necháš. Zkus jim párkrát oplatit stejnou mincí a oni toho nechají.
15. Duben 2008 - 18:02
Obrázek uživatele Návštěvník
BÁRA (anonym)
Čau Simčo,tím si vážně nelámej hlavu,moje máma mě neskutečně miluje a vždycky chtěla abych byla dokonalá,bohužel mi to dávala najevo podobně jak ty píšeš,ale vlastně to myslela dobře,měla jsem pocit méněcenosti,protože všechny bráchovi holky byly lepší než já,špatně jsem se oblíkala,špatně se chovala na veřejnosti a to jen pro to že nejsem pokrytec a mám proříznutou hubu.Bohužel maminka je vjímkou,je to pro mě od malička velká autorita,zkouší na mě něco pořád i když už jsem tři roky vdaná a osm let žiju mimo domov,jak to sleduju u bráchy,tak čím tvrdší na ní je,tím líp se k němu chová,takže ač je to hnusný,budeš je asi muset všechny slušně poslat do řiti a budeš pro ně king.
15. Duben 2008 - 18:29
Obrázek uživatele Návštěvník
adéla (anonym)
simčo, napiš e-mail na boruv.ka"email.cz. Můžem si o tom pokecat. Jsem na tom podobně. papa
15. Duben 2008 - 18:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Jaňule (anonym)
Přece nebudeš věřit tomu, co se ti někdo snaží vsugerovat.Pokud podlehneš jeho vlivu, vyhrál. A to jako osobnost, nesmíš dopustit.Nehodnoť se podle toho, co ti tvrdí ostatní,jejich pohled je velmi povrchní.Jenom ty sama vidíš do svého nitra, a víš, že tam jsou hodnoty, které stojí za to.Neříkej, že ne, jsou tam. V každém z nás jsou hodnoty, jen je třeba je v sobě najít a uvědomit si je.Nenech se zavřít pod pokličku,ale ukaž světu, jaké máš ideály a že máš dobré srdce. A pamatuj, že nikdy nejsme tak špatní, ani tak dobří, jak se o nás povídá:)
15. Duben 2008 - 19:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Romana (anonym)
Jaňule, je těžký, bránit se tomu, co Ti někdo vtlouká do hlavy už jako malýmu dítěti a vím přesně, o čem Simona mluví. Mně tohle prováděli doma taky, a musím říct, že pak ta cesta k trochu normálnímu sebevědomí je sakra těžká. Nejhorší na tom je, že tě takhle deptají ti nebližší, co by měli být naopak oporou...
16. Duben 2008 - 9:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Teraza (anonym)
Loviso, Simona není měkká povaha, jenom to, co jí dělali příbuzní, je svinstvo...Přeju jí, ať se z toho dostane co nejdřív.
16. Duben 2008 - 9:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Pan chytrý. (anonym)
Simono, a co když to není pocit, ale skutečnost?
17. Duben 2008 - 8:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Eowyn (anonym)
Simono, ja jsem na tom byla podobně a někteří nepřestali dodnes. Rozhodně nemají pravdu a často si jen léčí svoje vlastní komplexy. Bohužel někteří z nás jsou citlivější, jako například ty nebo já a hodně si to berou. Možná by nebylo od věci chodit na nějakou psychoterapii. Mně to dost pomohlo, ale u mně tam bylo v jisté době i násilí, které těžilo z toho, jak mi bylo blbě. Nedej se, jsi jistě skvělá holka!
17. Duben 2008 - 9:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Kalliope (anonym)
Simi, s tím si vůbec nelam hlavu. Musíš se chválit sama. Mám stejný pocit i u sebe a vsadím krk, že tím trpí 80% populace. Navíc jsem si ověřila, že lidé se k tobě budou chovat tak, jak si myslíš, že si zasloužíš. Takže si říkej, jak jsi skvělá a inteligentní a lidi tě tak začnou brát. Doporučuji přečíst si knihu 4 dohody od Dona Miguela Ruize. Je to fajn a docela to pomáhá se vyrovnat s okolím. Zkusit se musí všechno.
18. Duben 2008 - 9:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Sokol (anonym)
Škoda, že na tyhle bezva rodiče nepamatuje třeba trestní zákoník nějakým paragráfkem...
18. Duben 2008 - 19:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Marcelo (anonym)
Simčo, já jsem chlap a jsem na tom stejně, možná ještě hůř.Od malička si ze mě všichni dělali srandu a nebo mě šikanovali.Včetně rodiny,myslím tím bratrance, strejdy , tety apod..Vždycky jsem byl pro ně blbec a dost mi to dávali najevo.Nikdo se za mě nepostavil, což bylo i tím,že jsem vyrůstal bez táty,naši jsou rozvedeni a táta o mě stratil zájem už když jsem byl malej.Máma zase chtěla mít klid a nechtěla žádné konfliky,proto mi vždy říkala,ať to nechám být.Teď je mi 30, přítelkyni samozřejmě žádnou nemám, žiji pořád s mámou a vůbec se necítím jako chlap,vlastně ani jako člověk, cítím se jako totální nula.Věřil jsem,že se to zlepší, když vystuduji vysokou školu,že mě i ostatní začnou brát jinak, tak ji studuji při zaměstnání,ale nijak zvlášť mi to nepomohlo.Asi to chce vážně nějakého psychologa nebo psychiatra.
18. Duben 2008 - 20:54
Obrázek uživatele Návštěvník
katka (anonym)
něco podobnýho zažívám. Mám na VŠ dva kámoše, docela dobrý, ale občas jsou situace kdy já něco řeknu a oni se začnou smát jak blbci. Nechápou můj humor a svým chováním mi dávají najevo, že jsem asi pitomá slepice nebo co. Tisíckrát to můžu říkat že mi to vadí. Takže pak dochází k tomu že se uvolním víc mezi jinými lidmi než mezi "svými" kamarády. Když vám tohle někdo dělá skoro denně, je to fakt nepříjemný. Asi řeknete že je mám "vyměnit", ale v naší škole jde těžko sehnat kamarády a sám je tam člověk takovej ztracenej. Nevím už co s tím. jeden je o samotě úplně bezvadnej, ale s druhým dohromady jsou dvojka, před kterou vždycky zpozorním a začnu se kontrolovat. je to špatně, ale nevím už co s nima:-((
18. Duben 2008 - 22:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Iveta (anonym)
Marcelo: Určitě zkus vyhledat nějakou odbornou pomoc a myslím si že nula určtě nejsi a ještě když studuješ vejšku a při práci......to musí být dost náročný. Já sem si prošla taky něčim podobným skoro to až hraničilo se sociální fobií. Pomohlo mi kašlat na lidia hlavně si věřit. Vsadím se většina z vás co tu píšte jste intriverti. Blbci jsou ti kteří se posmívají protože sami mají nějaký komplex či problém a hodí se jim takový člověk jako mi, na kterém si to všechno vylejou a vědí že mi se neozveme. Mě hodně pomohl psycholog důležité je vidět na sobě i dobré věci, věřit si.
18. Duben 2008 - 23:08
Obrázek uživatele Návštěvník
František (anonym)
Přesně tak, myslím, že tohle nejvíc odnesou přemýšliví introverti. Povrchní blbečkové mají lacinýho sebevědomí, že by ho mohli prodávat. Jaká je to spravedlnost?
19. Duben 2008 - 10:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Blbec je od slova chlap,tohle ženám nepřísluší.
20. Duben 2008 - 2:08
Obrázek uživatele Návštěvník
JOHANZ (anonym)
NEJVÍCE O SOBĚ POCHYBUJI LIDE KTEŘÍ TO NEMAJÍ ZAPOTŘEBÍ.JAK UŽ TADY NĚKDO NAPSAL ZKUTEČNY BLBEC(PRIMITIV )O SOBĚ NEPOCHYBUJE NEB O SVÉ BLBOSTI NEVÍ.POKUS SE VŠECHNY POSLAT DO PR....ZEPTEJ SE KDO Z TOHO MA UŽITEK... MATKÁ KTERÁ HANÍ SVÉ DÍTĚ HANÍ TÍM SAMA SEBE, NEB TY JSI JEJIM POKRAČOVÁNÍM. PTEJ SE PO KOM TO DÍTĚ(TY) JE MAMI ? JEN TVOJE A OTCOVA VÝCHOVA ZPŮSOBILA ŽE JSEM JAKA JSEM A JESTLI JSEM TAKOVÁ JAK ŘÍKAŠ, TAK JSI SVOJI VÝCHOVOU ZKLAMALA A JÁ SE TEĎ CELÝ ŽIVOT BUDU POTÝKAT Z PROGRAMEM, KTERÝ SI DO MNE VLOŽILA PŘEJI VÍCE SEBEVĚDOMÍ, TAKY MI TRVALO NEŽ JSEM POCHOPIL, ŽE OKOLÍ SE SNAŽÍ VSUGEROVAT NÁM SVÉ CHYBY A ŽE MI TO MŮŽE BÝT ÚPLNĚ LHOSTEJNÉ
20. Duben 2008 - 6:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Irena (anonym)
To je ono, někdo do dítěte ,,vloží program", a to v době, kdy se to dítě ještě nemůže bránit. Je to jizva, kterou si pak nese celý život. Co s tím?
20. Duben 2008 - 19:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Romana (anonym)
Hlavně by mě zajímalo, proč to dělají? Já se naopak snažím svoje děti povzbudit, stejně tak, jako to dělali naši, když jsem nebyla pevná v kramflecích...
20. Duben 2008 - 19:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Simona (anonym)
Ahoj, jmenuju se taky Simona a nejsem "blbá" (u chronické jedničkářky tč. s VŠ titulem a IQ 145 by to neprošlo) ale jsem "nemožná". A rozumím ti - je mi pětatřicet, mám dvě děti a teprve teď se horko-těžko vyhrabávám z následků téhle výchovy. I to IQ jsem si tehdy nechala změřit jen proto, abych měla papír, že nejsem úplně "nemožná". Chodila jsem dávat krev, jen abych si dokázala, že jsem snad aspon k něčemu užitečná. Prostě běs. Rodiče si neuvědomují, co dělají. Dneska mě od změny jména odrazuje jen to, kolik administrativních problémů by s tím bylo (nesnáším ho, ale ještě pořád to nevzdávám, jak přibývá lidí, pro které je Simona někdo pozitivní, tak se s ním smiřuju :-))) ) a s matkou jsem se definitivně přestala stýkat. Když zjistila, že jsem podruhé těhotná (půl roku jsem to tajila, což nebylo zas tak těžké, protože bydlím 200 km od ní), užasle se na mě podívala a řekla: "a tys to chtěla? a kam chodíš?" Žádné :"jé! miminko! a jak se cítíš?" A mně v tu chvíli došlo, jak mně vidí: nemožná Simona si uhnala buben a teď neví, co s tím. Podotýkám, že mám krásné manželství a dítě bylo chtěné, přestože první těhotenství i první miminko mi dali pěkně zabrat. Po tomhle jsem se sekla a řekla jsem si: takovouhle matku já nechci. Tohle si prostě nezasloužím.
19. Prosinec 2008 - 10:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Romana (anonym)
Jedna i druhá Simono, vy jste úplně blbý a ta druhá navíc i nemožná. Takže moje rada zní: vůbec sem nelezte, tady jsou samý slušný lidi, jako já.
19. Prosinec 2008 - 13:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Jíra (anonym)
Jedna i druhá Romano, vy přece nemůžete být stejná osoba - ta z 20.dubna a z 19.prosince?
20. Prosinec 2008 - 23:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Rea (anonym)
Hovorit si - Som mudra.
21. Prosinec 2008 - 19:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka - lenkasa (anonym)
Zdravím vás, prosím jak se...S tím asi neporadím, jelikož jsme na tom stejně. Také si takto přijdu děsně hloupá mezi ostatními.
13. Květen 2010 - 21:10
Obrázek uživatele Návštěvník
pro Lenka - len (anonym)
Velmi správné sebehodnocení!
14. Květen 2010 - 7:28
Obrázek uživatele Návštěvník
!?!?! (anonym)
Asi to nebude jen pocit a něco na tom asi bude!Není šprochu aby nebylo pravdy trochu!
14. Květen 2010 - 15:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Karla (anonym)
Když nedokážete říct něco pozitivního tak buďte zticha. Ranit člověka je tak lehké. Lenko, každý si občas tak připadáme, ale to neznamená, že takoví jsme. Každý z nás má svou hodnotu a svůj význam.
14. Květen 2010 - 16:40
Obrázek uživatele Návštěvník
. (anonym)
Prostě si přiznej, že seš blbá
14. Květen 2010 - 18:59
Obrázek uživatele Návštěvník
... (anonym)
Prostě si přiznej, že seš...Jak se zbavit pocitu,že seš blbá?Přečti si tady tu ubožačku a hned se budeš cítit líp.Takovýho blbce jen tak nenajdeš.
14. Květen 2010 - 19:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Akcula (anonym)
Mě zase každý říká, jak jsem chytrá, že nemůžu mít s vysokou nejmenší problém. Rodiče počítají s tím, že dostuduju nejmíň Mgr. Přitom mě teď čeká zkouškové, učím se co nejvíc to jde, ale nedokážu si nic zapamatovat. Vím, že jsem hrozně hloupá a nemám šanci vš udělat, jenže to našim říct nemůžu. Ono je to jedno, jestli od tebe rodiče očekávají málo, nebo naopak víc, než na co stačíš. Ty jim aspoň můžeš dokázat, že se mýlili (v tom dobrém slova smyslu)...
1. Leden 2012 - 17:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Asi to chce (anonym)
Mě zase každý říká, jak...oprostit se od rodičů. Paměť neslouží kvůli napětí, nervozitě, stresu, strachu, že nesplníte, co od vás rodiče požadují. Určitě to není v nedostatečné inteligenci! Pomohlo by uvolnit se, odreagovat. Ono se to lehce řekne... Poradit se s psychologem? "Venku" má svého "cvokaře" skoro každý, nebo každý, kdo si ho může dovolit. Kolikrát stačí jedna holá věta a člověk si řekne, jo, tak je to, a ne, jak mi sugerovali odmala.
1. Leden 2012 - 19:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Daniel (anonym)
Ale jak se zbavit tlaku okolí? Vždyť to na nás působí od malička. Jen si vzpomeňte, co do vás vtloukali rodiče, prarodiče, učitelé, kamarádi... Rozumem to trochu vyženeme, ale v srdci to zůstane...
1. Leden 2012 - 20:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
oprostit se od rodičů....A jak se oprostit od rodičů a jejich vlivu? Komu se to povedlo?
1. Leden 2012 - 20:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
A jak se oprostit od rodičů...mě se povedlo oprostit se od vlivu mého otce, ale sama bych to nedokázala! Celý život jsme pro něj všichni (jsme tři děti) byli jen blbci, lemplové, debilové, od každého si prý "necháme srát na hlavu". Se sestrou jsme byly vždycky "tlusté, neohrabané slepice, které to nikam nedotáhnou". Žila jsem dlouho v přesvědčení, že nemám žádnou cenu, že mě nikdo nechce, že nikdy nic nedokážu. Otec mě stál hektolitry slz, žaludeční problémy, nervy, nervy, nervy, strach ze selhání a celoživotní snahu mu ukázat, že nejsem blbá a k ničemu. Ve 22 jsem utekla k prvnímu manželovi (můj první intimní partner) a otec mě tak deptal, že jsem psychicky nevydržela a ve své nezralosti a ovlivnitelnosti jsem se po dvou letech rozvedla. Za tři roky jsem se vdala podruhé (můj druhý intimní partner) a roky jsem poslouchala, že jsem rozvedená štětka. Ale můj druhý manžel je velmi silná osobnost a jen díky němu je po letech ze mně docela sebevědomá žena, vedoucí pohodový rodinný život. Dům jsme si postavili bez sebemenšího přičinění mého otce, a to mě nabilo takovou energií, že vlastně vše dokážu i bez otce. Mám dvě senzační děti, které se ale "dědy" bojí, protože s nimi jedná jako dřív se mnou. Snažím se kontaktu s otcem vyhýbat co to jde, ale vnitřně mě to naprosto sžírá - proč zrovna já (my tři) musíme mít tak necitelného, zlého, závistivého, líného a nepřejícího otce, tolik bych ho chtěla mít ráda, ale nemůžu... Jinak jsme všichni tři v životě úspěšní, sestra má VŠ, já s odřenýma ušima taky, bratr to těsně před koncem vzdal (neunesl otcův nátlak na špičkové výsledky), ale zato má fajn manželku a zdravé miminko, dobrou práci. Otce dnes už nebereme jako nějakou hrozbu,i když každé setkání s ním je dodnes o nervy, ale spíš ho litujeme. Je fyzicky i duševně schátralý, plive kolem sebe jen nenávist a paranoidní obvinění. Od té doby co s ním nejsem pod jednou střechou, můžu svobodně vyjadřovat svůj názor na cokoli, aniž by mě hned někdo setřel. Můžu chodit kam chci, dělat co chci, aniž by následovaly ponižující urážky. A i když se otci něco nelíbí, snaží se srazit můj názor nebo mi něco vzdorovitě "zakázat", vklidu ho vyslechnu, ale v hloubi duše vím, že se můžu svobodně zařídit podle sebe. Dlouho mi trvalo, než jsem se mu dokázala bez ukrutných výčitek vzepřít a začít žít podle svého, roky jsem si vyčítala vše, co mu nebylo po chuti a já to přesto udělala. Dokonce můj druhý manžel mi měl snahu zakázat styky s otcem, když viděl, jak jsem z něj po každém setkání zdeptaná. Ale podržel mě a přesvědčoval stále dokola, že není mojí povinností žít podle představ druhého. Že vše je jen na mě. Ale dnes jsem ráda, že jsem tu sílu v sobě našla a že jsem konečně šťastná! Otce je mi líto, ale dnes vše vidím jinak. Nechtěl to nejlepší pro nás, ale vždy jen pro sebe. A svoji autoritativní pozici si chtěl uahájit vždy jen nadávkami, výčitkami, vydíráním, bitím... Nikdy to nenechte zajít tak daleko a od takového rodiče co nejřív pryč!
1. Leden 2012 - 22:24
Obrázek uživatele Návštěvník
! (anonym)
On to u vás asi není jen pocit. Asi to bude skutečnost a s tím nic nenaděláte!
2. Leden 2012 - 13:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Edynka (anonym)
On to u vás asi není jen...podle čeho tak soudíš? To, že má někdo v životě problémy a cítí se kvůli tomu méněcenný, ještě neznamená, že je úplně blbý. Ty asi oplýváš tím "laciným sebevědomím na rozdávání", jak tu psal někdo přede mnou. Jestli neumíš nějak rozumně přispět do diskuze nebo něco poradit, tak radši mlč nebo si založ svoje téma...
2. Leden 2012 - 14:31
Obrázek uživatele Návštěvník
! (anonym)
A ty myslíš, že jim to pomůže??
2. Leden 2012 - 15:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Blb (anonym)
S tim je nejlepsi se smirit a myslet jen na svoje prednosti. Ja jsem sice blby, ale fyzicky krasny a super v posteli. Zeny pry povazuji krasny ale hloupy kluky za zvlast sexy.
2. Leden 2012 - 16:30
Obrázek uživatele Návštěvník
!!! (anonym)
A ty myslíš, že jim to...Určitě,ale tobě není pomoci!!!
2. Leden 2012 - 16:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Měla (anonym)
mě se povedlo oprostit se od...jsem podobného otce (říkám měla, protože se s ním od r.90 nestýkám). Psycholog ho nazval psychopatem, který má rád jen sám sebe, atd. Podepsal se na mě opravdu po všech stránkách a kvalitně. Až ve čtyřiceti mě doktoři a partner přesvědčili, že nejsem nána blbá a nikam to nedotáhnu. Ale chce to asi nechat se "přeprogramovat", protože v mozku to jinak zůstaneje žažrané od útlého dětství až do nekonečna. Určitě to jde. Pak je důležité otci (matce) odpustit, tím se zbavíme úzkosti. Není to snadné, musí se na tom pracovat. A vězte, že nejste sami, které rodič (rodiče) týrali, ať psychicky, nebo i fyzicky. Je nás hodně. Takový člověk to nemá v hlavě v pořádku, ale tvrdí, že nenormální jsou ostatní. Těší ho otravovat, ničit, ubližovat. Když si to uvědomíme a odpustíme (teď to schytám, ale pomůžeme tím hlavně sobě), začne se nám dařit líp.
2. Leden 2012 - 17:28
Obrázek uživatele Návštěvník
janička (anonym)
jsem podobného otce...A to Vám tedy dávám za pravdu.Jednoho dne jsem se cítila jako nikdy - krásně.Vtento den odešel můj otec z onoho světa.Dlouhý čas jsme se nestýkali,když jsem ho potkávala,měla jsem srdce až v krku a cítila úzkost.Upadla jsem do depresí a když jsem mu byla schopna odpustit vše jsem překonala s větší lehkostí.I když byl despotický dnes na něj vzpomínám v dobrém.
2. Leden 2012 - 17:41
Obrázek uživatele Návštěvník
pomahat (anonym)
Zdravím vás, prosím jak se...Mila simono ty nejsi blba a jestli si to myslis tak si jenom citove narusena nekoho si najdi a zapomenes na vse
9. Březen 2013 - 8:37
Obrázek uživatele Návštěvník
pomahat (anonym)
Zdravím vás, prosím jak se...Mila simono ty nejsi blba a jestli si to myslis tak si jenom citove narusena nekoho si najdi a zapomenes na vse
9. Březen 2013 - 8:37
Obrázek uživatele Návštěvník
hohoho vatanaj (anonym)
Baruna a janica mega hnesne mene fuj ble
9. Březen 2013 - 8:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Vy (anonym)
Mila simono ty nejsi blba a...vsichni jste blby co reagujete na SIMONU ktera zde psala temer pred 5.lety!
9. Březen 2013 - 9:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Kikina (anonym)
Já jsem zase nejchytřejší ze všech, superman, na mne nikdo nemá.No a protože si to myslíme všichni, proto je naše životní úroveň tak vysoká.
12. Květen 2013 - 8:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Simona (anonym)
Tak jsem vám po letech přišla napsat, že všichni, co tady do mne šijete, jste pičusi a kundy.
13. Květen 2013 - 3:08
Obrázek uživatele Návštěvník
mravní hlídka (anonym)
Tak jsem vám po letech...Jestli to jsi opravdu ty, tak aspoň vidíš kdo a s čím tě všichni celý život srovnávají. Takže vidíš, že máš zbytečný mindrák.
13. Květen 2013 - 10:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Pěknej citát (anonym)
Zarámuj každé tzv. neštěstí těmito slovy: „Bude to mít nějaký význam za pět let?“ Regina Brett
18. Květen 2013 - 15:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Přemysl (anonym)
Ahoj co mám dělat učím se a na všechno se připravují do školi a když jsem v ní a písem test nebo jsem vyvolany k tabuli tak všechno zapojení a vudec nevím co mám dělat. Přemýšlel jsem hodne o tom že si vezmu život skrs toto jde píšu a nevím co mám dělat poradte někdo prosím
30. Říjen 2013 - 22:22

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama