0 příspěvků / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Jak přesvěčit okolí že deprese není lenost?

10. Září 2018 - 0:20

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Lela (anonym)
Depresí už trpím několik let. Snažím se léčit,užívat antidepresiva.Když je mě špatně mám problémy i vylézt z postele.Bohužel otec,který už je částečně senilní mě začíná napadat a nadávat do líných sviní.Dlouho jsem se snažila sama sebe přesvěčit, že nerozumí problému. Dnes mě již pohrozil fyzickou likvidací. Jeho slova mě tak bolí. Pamatuj si já jsem tvoje smrt. Jestli si myslí, že tato slova mě pomůžou zvesela vstát a chutě se pustit do práce. Velice se mýlí.Ubližuje mě to a hodně.Mám ho ale ráda. Snad částečná senilita mu nedovolí porozumět problému. Mě to ale velice trápí, sklouzávám k myšlenkám raděj to všechno skončit. To okolí nedokáže pochopit, že potřebuji spíš pomoc než nadávky.Vy co trpíte depresemi a máte rodinu která vás chápe. Máte poklad!!
11. Říjen 2011 - 9:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Ahoj, Lelo. Jo, to je těžký tohle poslouchat. Denně. Byť od člověka ne zcela svéprávného. To bolí, věřím. Okolí nepřesvědčíš, deprese není měřitelná. Ono je těžké žít i s depresivním člověkem a spolubydlící, rodina, čas od času prostě pronesou něco necitlivého, ve své vlastní bolesti z toho, že situaci nedokážou změnit nebo Ti pomoci. Mám vcelaku milujícího muže, ale taky už má pokrk mých stavů, a tak se raději s nimi moc nevytasuji. Někdy, kdy už to nejde utajit (ležím celé dny v posteli, chodím jen na záchod a připravit rodině rychlé jídlo), tak taky slyším pronést na svou adresu ne zrovna chápavé poznámky. S tím se musí počítat, člověk má jen jedny nervy. je to dlouhodobý stav a unavuje všechny přítomné. Nedokážu Ti poradit, když musíš s otcem žít, patrně mu pusu neucpeš a nedonutíš aby se choval jinak. :( Nezbude, než svou pozornost obrátit jinam, tam kde Ti to ubližovat nebude. Co bereš za prášky? Proč Ti nepomáhají? Neuvažuješ o změně?
11. Říjen 2011 - 12:57
Obrázek uživatele Návštěvník
!!! (anonym)
Deprese JE lenost! Velky bic a maly dvur na vsechny simulanty!
11. Říjen 2011 - 19:58
Obrázek uživatele Návštěvník
???? (anonym)
Deprese JE lenost! Velky bic...kdybych tak mohla tu šílenou nemoc na tebe poslat,,,,byla bych nejštastnější člověk na světě,,
11. Říjen 2011 - 20:16
Obrázek uživatele Návštěvník
!!! (anonym)
Ted jsi se prozradila. Depresivni clovek nikdy nepreje druhym zlo, ale chtel by odcinit vsechno zlo sveta sam. Takze jsi simulantka.
11. Říjen 2011 - 20:45
Obrázek uživatele Návštěvník
???? (anonym)
já druhým zlo nepřeji,škoda že nemůžeš pocítit jak je človběku zle,když má depky a to třeba hned po ránu,to je asi tak,sytý hladovému nevěří
11. Říjen 2011 - 21:03
Obrázek uživatele Návštěvník
!!! (anonym)
Ale prejes-prejes mi depresi. To neni zlo? Tak proc se stezujes, kdyz je deprese dobro?
11. Říjen 2011 - 21:19
Obrázek uživatele Návštěvník
já (anonym)
I můj otec trpí depresemi. Už skoro 15 let sedí doma na gauči (nebo spíš většinu dne proleží), cpe se jídlem a na všechno nadává. Celé ty roky chátrá i telěsně a dnes už není schopen udržet se na nohou. Ale chuť k jídlu má ohromnou, takže má slušnou nadváhu. Celé dny má nahlas puštěnou TV a vše negativně komentuje. On ví všechno nejlíp, všichni jsou blbí,... Ale rozumně mluvit se s ním hedá, on neuznává jiný názor. Na žádnou (!) práci nesáhl ani nepamatuji, protože má deprese - život za nic nestojí, děti ho nemají rády (tvrdí on), on nikoho nemá rád,... Nezajímají ho ani vnoučata, jen jídlo a TV. K doktorovi nikdy nepůjde, jsou to "blbci". Ale celá rodina si musí "vyžírat", že on má depresi. Možná že to už do deprese přešlo, ale pro mě to byl, je a vždycky bude jen sebestředný LENOCH!!
11. Říjen 2011 - 21:35
Obrázek uživatele Návštěvník
. (anonym)
žádná deprese neexistuje. je to jen výmysl lenochů.
11. Říjen 2011 - 22:32
Obrázek uživatele Návštěvník
, (anonym)
žádná deprese neexistuje....tečko, Ty jsi ale hlupáček :)
11. Říjen 2011 - 22:37
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
I můj otec trpí depresemi....t vás lituji,toto mít doma ,hodím si mašli a tak ho třeba pošlete do veřejného domu,to přijde na jiné myšlenky a nebo jedte k moři bez škopka,ta dovolená by mněla být minimálně půl roku a co takhle do blbárny,když to s ním není k vydržení a to si umím přrdstavit že není,to je rezignace na život a z přežranosti,toto si nemoh dovolit muž jeskynní ani náhodou,to by tlupa pomřela a nebo se ženy ujaly lovu a staly se znich amazonky,že,chtěla bych být jejich potomkyní a vím,že k tomuto cíli,respektive-rezignaci na život,spějeme také,to je totiž civilizační choroba,to je cíl života před smrtí,váš rodinný příslušník už k tomu dospěl,vyhodit, zazdít,vystavit jako odstrašující případ, a co sex ten ho baví?!divila bych se,tak hodně zdaru s bojem proti lenorové depresi.
12. Říjen 2011 - 6:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Lela (anonym)
Tady názorně vidíte rozdíl mezi lidmi kdo depresi zažil a kdo ne.Mě mrzí jen spory s otcem, které díky nemoci vznikají.Psycholog slíbil, že si s ním promluví.Na nepochopení cizích lidí jsem si zvykla. Takže provokatéři klídek, tady si nerejpnete.Když chcete ukazovat jak jste chytří nikdo vám nebrání.Předveďte se, znamének je na počítači ještě zásoba. Pro Lucrezia. Léčím se delší dobu,vystřídala jsem jak léky, tak lékaře. Pokus zvládnout to pomocí bylin nedopadl dobře.Že je to pro rodinu zátěž si uvědomuju a proto se snažím bojovat co to jde.
12. Říjen 2011 - 7:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Edynka (anonym)
Lelo, já bych tě ráda pochopila, ale nějak nemůžu. Já mám celý den tolik práce, která se prostě musí udělat, že snad nemám ani 5 minut na to, abych se vůbec mohla zaobírat nějakými chmurnými myšlenkami. Jasně, že mívám pocitny zmaru, smutnku a méněcennosti nebo zbytečnosti na světě, ale než se tím užírat, tak jdu třeba mýt okna. No a než to udělám (protože musím, když už jsem se do toho dala), tak jsou smutky pryč a já se raduji, že mám zas čisto. Proč se neradovat z maličkostí? Já jen nechápu, jak se někdo do dlouhodobé deprese vůbec může dostat. napíšeš o tom něco víc? jak to u tebe začalo?
12. Říjen 2011 - 15:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Sestra (anonym)
V současné době je již k dispozici třetí generace antidepresiv. U většiny pacientů zabírají velmi dobře. S atidepresivy je to stejné, jako s jinými léky. Po určité době ztrácejí na účinnosti, musí se zvýšit dávky nebo nasadit jiný typ. velmi záleží na volbě lékaře. Deprese jednoznačně patří do péče psychiatra. Jiní lékaři ji často podceňují. Takže první rada zní - nalezněte si dobrého psychiatra a trvejte na předepsání antidepresiv třetí generace. Nástup účinků antideprasiv je obecně bohužel velmi pozvolný a dlouhodobý. Očekávat, že si lupnu prášek a deprese okamžitě odezní je nereálné. Často trvá i několik týdnů, než se úleva navozená medikamenty dostaví. Další rada zní - pravidelnost v užívání. Bohužel se často stává, že pacient na navození "normálního stavu" přestane léky užívat, neboť se domnívá, že je už nepotřebuje. Divili byste se, jak se tohle často stává. A pozor, svévolné přerušení léčby může mít často za následek, že lék už tak dobře neúčinkuje! Rada třetí - počítejte s tím, že budte léky užívat do konce života. Rada čtvrtá - vyhýbejte se alkoholu a drogám. Jsou i vůči neléčené depresi kontra Znám mnoho lidí, kteřé mají depresi již jen latentní a žijí plnohodnotný život.
12. Říjen 2011 - 16:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
V současné době je již k..."Sestro", kdyby to bylo tak jednoduché s těmi prášky. Kdyby to tak fungovalo. Jediné v čem s Tebou musím souhlasit je, že léky zaberou, a časem se musí změnit, protože účinek slábne. Jinak 3. nebo 4. generace AD, to neznamená vždycky lepší. Jsou typy depresí, na něž zabírá jen TCA (staré dobré, s tisícem nežádoucích účinků). Já sama jsem vyzkoušela mnoho druhů AD. Žádný velký zázrak to není, bohužel. Jinak musím souhlasit i s tím, že deprese patří do rukou psychiatra. A lépe i psychologa. Ideálně když spolupracují a jsou v kontaktu. Přeji hodně sil, ať se z toho vyhrabem.
12. Říjen 2011 - 16:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Sestra (anonym)
To Lucrezia, souhlasím, že to není jednoduché. Právě proto to chce dobrého psychiatra. Spolupráce s psychologem neškodí, ale v případě depresí jsou psychoterapie ponejvíc neúčinné. Záleží na typu deprese a od správné diagnostiky se odvíjí i správná terapie.
12. Říjen 2011 - 17:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
To Lucrezia, souhlasím, že...Tak to já mám přesně opačnou zkušenost. Mě z depky vždy nakonec vytáhla hlavně psychoterapie. I když léky jsem měla taky. Ale brala jsem léky třeba třičtvrtě roku a za tu dobu měla tři relapsy, no tak to už je jako kdybych to nebrala. Terapie, pokud je na dosah, a intenzivní, funguje. Ale zase jak která, jak na koho. Já na ni nedám dopustit. Zrovna teď ji na nějakou dobu nemám a moc mi chybí.
12. Říjen 2011 - 21:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Lela (anonym)
Mě psychoterapie také drží nad vodou. Léků jsem měla spousty a byly ošklivé relapsy i teď jsem pod léky.Lucreizie ty se nemůžeš teď k psychologovi dostat? Proč ho nevyhledáš když ti pomohl?
13. Říjen 2011 - 17:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Mě psychoterapie také...Lelo, začala jsem více pracovat a nemůžu docházet na můj termín psychoterapie. Psycholog má ale natřískaný diář a nemůžeme najít společné termíny. Týdny, měsíce. Hodně mi to chybí. proto jsem vyhledala pomoc psychiatra a prášky si nechala znovu nasadit, ať překlenu tu dobu, když to jinak nejde.
14. Říjen 2011 - 8:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Deprese má tu vlastnost, že se opakuje a tajy se sama od sebe vytrácí. Léky jsou podpůrné, je třeba změnit postoj, mluvit o tom, co tě štve a co ti vadí, kdyby to mělo bát třeba narozené miminko, nebo milující manžel....
14. Říjen 2011 - 9:44
Obrázek uživatele Návštěvník
áéí (anonym)
jste simulanti, co se chtějí akorát válet v posteli. dneska má dééééépresi každej druhej, kterýmu se nechce makat.
14. Říjen 2011 - 10:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Sestra (anonym)
Lucrezia - záleží na formě deprese. Ze zkušenosti z ordinace, ale už jsem na penzi, vím, že pan doktor vždycky říkal, že každý má depresi jako svého druhu zvláštní nemoc. Deprese je prostě tak individuální, že se jen těžko zobecňuje. Máte velké štěstí, že na vás zabírá psychoterapie a rozhodně je chyba návštěvy psychologa přerušit. Ale to sama víte nejlépe. Snažte se nechodit třeba tak často, ale zajděte se zase vypovídat, když vám to pomáhá. Nemůžete tím nic zkazit. A medikamentní léčba se při návratu do zaměstnání vždy spíš posilovala v dávkách, protože byl pravděpodobnější relaps.
14. Říjen 2011 - 14:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Lucrezia - záleží na...Sestro, terapii nepřerušuji že bych chtěla, spíše naopak, trpím tím, a dost. Snad se to brzy spraví a nějaký klient přestane chodit, a uvolní se místo. Jo, nástup do práce je stres, ale když jsem práci ztratila, byl to stres mnohem větší. Asi je dobře že jsem si o ta AD řekla. Když není jiná možnost, tak aspoň ty léky, no. Já to zas rozdýchám. jako vždy.
14. Říjen 2011 - 18:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Lela (anonym)
To je fakt, sehnat termín u dobrého psychologa je hodně těžké, mají opravdu narváno. U mě už se situace zklidnila. Psycholog si s tátou promluvil,už je klidnější.Uvidíme na jak dlouho.Já držím tak tak ale nevzdávám to.
15. Říjen 2011 - 6:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Jenom něco navíc.Ten nejlepší psycholog,ten nejlepší lékař,ten nejlepší učitel, je ve Vás.Hledejte ho.Vyplatí se to .
15. Říjen 2011 - 8:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivka (anonym)
Taky trpím depresí a vím, že okolí trpí také. Co s partnerem, který místo, aby se staral o děti a chodil ven na výlety, do kina, na bazén, leží v posteli a nedokáže vstát? A ne jeden víkend, ale třeba několik měsíců? Já jsem to tak měla 5 let. Brala jsem AD třetí generace, ale buď nezabraly vůbec, nebo ze začátku ano, ale pak přišl znovu propad do deprese. Te´d beru dvoje AD, která mi dělají dobře a už několik let jsem propad žádný neměla. Ale stálo mě to manželství. Můj muž, ačkoliv VŠ, také nepochopil, že deprese není povahová vada, ale nemoc, kterou prostě vůlí nejde ovlivnit. Takový je postoj většiny lidí, kteří se s opravdovou depresí nikdy nesetkali, viz příspěvky výše. Vím, že budu brát AD do konce života a nevadí mi to, hlavně, že jsem se zbavila té hnusné deprese! A psychoterapie mi pomáhla, až v době, kdy jsem byla zaléčená prášky, předtím jsem sice věděla, co mám dělat a co si myslet, ale nedokázala jsem to aplikovat v praxi. Nemoc mi v tom překážela. Všem, co akutně prožívají depresi přeju, ať se z toho co nejrychleji a navždy dostanou a těm, co depresi nikdy neměli, ale tvrdí, že deprese je jen lenost nebo je možno překonat ji vůlí, přeju, aby se jim opravdová deprese vyhnula.
15. Říjen 2011 - 10:42
Obrázek uživatele Návštěvník
klára (anonym)
Jenom něco navíc.Ten...Pavle,co ty tu děláš,když už tak se rozepiš trochu více,máš dost prostoru a určitě to bude stát za přečtení.Prosím,prosím,smutně koukám.... Mněl si depku a jak ses od ní odpoutal,tak si najdi čas a popiš to!
15. Říjen 2011 - 18:19
Obrázek uživatele Návštěvník
simulanti jste (anonym)
prej deprese... ha háááá. makat se vám nechce. zasloužili byste profackovat
15. Říjen 2011 - 20:07
Obrázek uživatele Návštěvník
abc (anonym)
Pro "simulanti jste": To víš že jo, ty magore, ty jsi sežral veškerou moudrost světa, že? Jestli depresemi netrpíš, tak vysmahni z této stránky a starej se radši sám o sebe. Takových blbů jako jsi ty jsou na světě celé zástupy.
15. Říjen 2011 - 20:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Lela (anonym)
Taky trpím depresí a vím,...Můžu se zeptat, jaká antidepresiva bereš? A za jak dlouho zabraly. Já na sobě cítím, že přichází krize a bojím se propadu. Potřebovala bych léky které by mě podržely. Vystřídala jsem jich spousty a stejně jsem skončila v nemocnici.
20. Říjen 2011 - 3:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Můžu se zeptat, jaká...Lelo, a co jsi vyzkoušela? Jaké léky? Je možností fůra, jistě jste nevyčerpali všechny možnosti. Já jsem vyzkoušela 2x RIMA (Aurorix a APO-Moclob), 2x SSRI(Esoprex a Cipralex), 1x Wellbutrin, a nyní beru SNRI (Venlafaxin). Vždy zpočátku mi zaberou, pak přestanou účinkovat. Jsem vděčná ale i za to prvotní zabrání, protože se mi uleví, aspoň chvilinku, pár týdnů. Jedinž Moclobemid mi nezabral vlastně vůbec. Nevím proč.
20. Říjen 2011 - 17:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Julie (anonym)
Lelo, a co jsi...Ahoj Lucrezie a všichni ostatní! Já teď mám Seroxat a nově i Wellbutrin, tedy kombinaci, která působí na tři neurotransmitery serotonin, dopamin i noradrenalin - a zatím super!!!! Dokonce již po třech prášcích druhého AD jsem živější, méně unavená, veselejší (třebaže není proč) atd. atd... Samozřejmě, že určité úzkosti z každodenních záležitostí zústávají, určité napětí také, ale zatím se to zvládá lépe. Tak uvidíme dál, až ten Wellbutrin zabere ještě více. Jinak Seroxat na depky a úzkosti zabírá výborně a rychle (chválí ho i spousta lékařů). Ahoj M.
21. Říjen 2011 - 9:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Lela (anonym)
Měla jsem spousta druhů antidepresiv.Serlift,Esoprex,Tritico,Cipralex atd.. Bohužel při všech jsem měla dost ošklivé reakce. Otoky dýchacích cest, krvácení, úporné zvracení.Končila jsem na kapačkách v nemocnici.Antipsychotika tuším Medorisper mě málem zabili anafalitický šok. Nakonec mě bylo řečeno, že už jiné léky zkoušet nebudeme, jedině při hospitalizaci abych byla hlídaná. To jsem odmítla, protože při své minulé hospitalizaci nemít u sebe na černo léky, nevím jak by to dopadlo. Mám prudkou alergii na některá jídla.Adrenalin mě zabavili při příjmu. Pak jednou přinesli snídani a když jsem řekla, že to jíst nebudu, sestra se začala pošklebovat a nehezky rejpat a nutit do jídla. Pak tedy přilítla vrchní. Jídlo vyměnila a sestru seřvala. Někdy si tam člověk připadal jako zvíře, ne jako člověk jak se tam k člověku chovali. Už se tam vracet nechci!!!! Dvakrát mě ta zkušenost stačila.Teď je mě pěkně mizerně, beru nizoučké dávky Esoprexu po těch nekrvácím při zvýšení už ano.Seroxat jsem měla, Wellbutrin ne.Zkusím ještě doktora ukecat ale minule už řekl, že další léky, zkoušet doma s tím ať nepočítám.Nakonec mě stejně asi nic jiného nezbyde než tam jít.Než zažít znovu propad při němž už jde o život.Hrozně se té nemocnice bojím!!! Raděj se to budu snažit nějak překonat. Snad to zvládnu. Některé sestřičky na psychiatrii by si měly uvědomit, že někdy svým chováním pacienta natolik odradí, že pomoc nevyhledá.
21. Říjen 2011 - 23:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Víte,já si myslím,že jak alkohol,cigarety až různá psychofarmaka nejsou ničím jiným než berle,které umožňují jít životem, s tím že mám problémy,které nechci vidět,nechci řešit.Až všechny vynesu na světlo vědomí zmizí a já začnu žít radostněji.Proč:člověk je jistým podobenstvím Boha Otce,Syna a Ducha svatého.Tedy Těla ,Duše,Ducha.Tělo potřebuje vhodnou stravu,různé chemické ,biologické složky,pohyb,atd.Duše potřebuje Lásku,Duch potřebuje Víru,Pravdu.Tělo, Duše i Duch mají na miskách vah stejnou váhu.Vzájemně se doplňují i vysvětlují.Plného,trvalého zdraví není možné dosáhnout bez toho,že by jste současně řešili a vyřešili všechny TŘI.
22. Říjen 2011 - 7:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Měla jsem spousta druhů...Lelo, tak to je síla, fakt. To se ti nedivím, že se ti do dalších pokusů nechce... :(
22. Říjen 2011 - 9:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Víte,já si myslím,že jak...Pavle, to jsou sice kezké řeči, ale vykládej to někomu, kdo se topí fakt ve sračkách. V určité chvíli pak zní tahle slova spíše jako výsměch někoho, kdo neví komu to vlastně říká. Člověk v depresi těžko najde cestu ven přes víru. Možná v nějaké lehčí depce ano. Ale v depresi, kdy nevidí světlo, mluvení o světle přijde jako mluvení o jiném světě, který nikdy nezahlédneme...
22. Říjen 2011 - 9:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
lucrezio, pokud mám skutečný zájem se vyléčit,musím si stanovit nějaký postup.Samozřejmě,že zprvu ,do doby než získám odbornější pomoc,sáhnu po medikamentech.Jakmile se trochu srovnám,budu hledat co moje problémy vyvolává.Nemám zkušenost s depresí,ale je mně jasné ,že základní příčinou musí být,v nějaké podobě, jeden ze základních strachů,strach ze ztráty.Pomocí metody padajícího šípu budu hledat,hledat a zkoušet.
22. Říjen 2011 - 9:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
O metodě padajícího šípu se dá dovědět kde, Pavle?
22. Říjen 2011 - 9:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Tuším,že v knihách od MUDr.Práška
22. Říjen 2011 - 10:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Lela (anonym)
Pavle, to jsou sice kezké...Vystihlas to přesně. Víra dokáže člověka podržet ale v těžké depresi ne.Snad jen té lásky v té rodině, když padám depresí na pusu by to chtělo víc. Ale to už mít asi nebudu. Já nemám ráda nepořádek.Když zvládám s radostí uklidím a mám z toho radost. Když mě to složí, padá mě nepořádek vyloženě na hlavu ale neslyším. Mami já ti to uklidím když nemůžeš ale slyším, že si to neuklidíš. Jak můžeš žít v takovémhle bordelu. Do toho otec o líných sviních.To mě jednou zabije. Včera už jsem měla nakročeno. Nebýt nádraží tak daleko a nebýt tak zničená. Skončila jsem to. Dnes už jsem zase trochu nahoře tak přežívám.Jdu s brekotem něco uklidit,jsem strašně unavená. Mám rodinu, vím že se musím snažit to zvládnout.Nedávno jsem byla na pohřbu, kde nemilosrdně zabíjela deprese. Mnoho lidí nechápalo proč to ten člověk udělal.Deprese se musí zažít, pak tu nesnesitelnou duševní bolest člověk pochopí.Jinak to asi lze těžko chápat.
22. Říjen 2011 - 10:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Vystihlas to přesně. Víra...Trochu mě děsí Tvé poznámky o "líných sviních", kterých se Ti doma dostává. To fakt nepomůže.:( Dnes ležím v posteli, protože můžu. Uvaří za mě "Vitana", prdím to. Akorát pračku jsem dala prát, budou celkem tři várky, pak to věšet, to zvládnu. Jinak budu ležet a hnípat. Bolí mě zub a hnisá mi prst. Vzala jsem si Paralen Plus a je mi fajn. Manžel jel na služební cestu a děti jsou rády, že je nechám na PC. Ty asi nemáš možnost se jeden den vyležet, co? :(
22. Říjen 2011 - 10:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
lucrezio, pokud mám...Pavle, v tom máš asi pravdu, že když se chceme z deprese dostat, někde se začít musí, a pak, když už to trochu jde, snažit se jít nahoru. Víra pro mě není to pravé ořechové, to už vím. Ale nezamrznout ve své nemoci, to je fakt, chce to usilovat o něco víc, než jen se bavit o tom, v jakém jsem bahně.
22. Říjen 2011 - 10:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Chápu,že je to hrozné.Možná,že budu hodně provokativní když řeknu,že se nám děje jenom to co si zasloužíme.To vůbec nemusí znamenat,že jsem něco zavinil,že jsem někomu ublížil atd.Může to třeba znamenat,že dělám ve své životě něco zásadně špatně.Budu přemýšlet.Budu mít více rád sám sebe.Budu řešit svoje problémy i s ohledem na sebe,své zájmy atd.Ale může být pravdou i opak.V každém případě tak či onak jsou to moje vlastnosti,které si musím ujasnit a začít jednat a chovat se tak abych se z toho bahna dostal.|Zprvu budou léky nezastupitelné.Můžu je brát celý život a nebo začít se sebou něco dělat.Řešení musí vyjít od mě.lékař by měl být pouze rádcem,tím kdo vám pomůže se zorientovat.
22. Říjen 2011 - 10:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Chápu,že je to...Jo, s tím mohu směle souhlasit. Potíž je v tom, že lidi ač si tohle uvědomí, neví CO vlastně mají a mohou změnit.
22. Říjen 2011 - 10:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Víra,věřit,doufat v dobrý konec to není náboženství.Kristus byl především dítětem esejců,oni se postarali o jeho vzdělání s jasným záměrem.Do křesťanství ho použil až později Petr.Podle mého názoru je řada jeho výroků interpretována nesprávně,ke škodě lidí.Zbavujeme se tak té nejlepší psychologie.
22. Říjen 2011 - 11:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Co změnit: SEBE
22. Říjen 2011 - 11:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Co změnit: SEBEPavle, snad si děláš srandu, ne? Změnit sebe. To je tak obecný kec, jako kdybys neřekl vůbec nic. Jak se mění sebe? Jak konkrétně? Co udělat, když se ráno probudím? Změnit sebe...nebudu to pak já. Tohle chceme? Co nás dělá námi? Myšlení? City? Vzhled? Nepomůže kázat hezké řečičky. Lidi potřebují vidět konkrétní cestu, konkrétní výsledky. Pak budou mít naději. Možná. ten, kdo ji vidět bude chtít a moct.
22. Říjen 2011 - 11:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Ano,napsal jsem to hodně obecně,není tady takový prostor.Ten kdo si uvědomí potřebu se sebou něco začít dělat bude se snažit hledat pro sebe tu nejsprávnější cestu.Neexistuje ani žádná univerzální rada.Každý jsme jiný,každý jsme originál.Změnit sám sebe,předpokládá poznat sám sebe.Uvědomit si svoje vlastnosti,vrozené dispozice,poznat svoje zájmy,co mně motivuje.Které informace mě formují,které mě zajímají,přitahují.Zajímat mě musí i osobnosti,které mě vychovávali,rodiče,učitelé,kteří mě formovali,poznat jejich vlastnosti,jejich život.Jinými slovy CO chci,o CO usiluji,odkud JDU a KAM to moje počínání spěje.Jeden polský psycholog říká,že žádná setkání nejsou náhodná.Věřte ,že tomu tak i je.V každém životním období máme kolem sebe ty ,kteří nám umožnují se dále vyvíjet skrze své vlastnosti.Prostě jde tady spíš o to vyburcovat člověka k tomu ,aby začal hledat.Kdo hledá také nalézá.Pokud si někdo myslí,že to půjde samo,ten se mýlí a svůj cíl ani nikdy nepotká.
22. Říjen 2011 - 12:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Je to také nejspíš trochu o filosofii jak na to.Automechanik vymění poškozený díl.Dobrý zahradník pozoruje jak rostlina roste,sleduje daleko více a také více si všímá jejího okolí.Zaléváním ,hnojením,správnou výsadbou ovlivňuje zdravý růst rostliny.Stejně může člověk volit řešení pro sebe a to buď postupy,které připomínají spíš postupy automechanika a nebo postupy spíš zahradníka.
22. Říjen 2011 - 12:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Pavle, v podstatě máš pravdu. Jen se obávám, že tohle je tak těžké, že na to většina lidí v depresi nenajde ani sílu. Nestačí rozumem to pochopit. Dnes nemám chuť ani nic moc dělat. Ležím v posteli a hnípu, čtu si a občas ťukám do PC. Mám dřez plný nádobí a raději bych spala. Uvažuji, jestli mám vyhovět svým potřebám, nebo je překonat.
22. Říjen 2011 - 12:48

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama