Zpráva o stavu

Doktorka.cz nabíhá na nový systém. Prosím omluvte dočasnou zhoršenou dostupnost služeb. Děkujeme!
78 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Jak přestat být citlivá?

10. Září 2018 - 0:08

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
Janina (anonym)
Už roky mě trápí moje citlivost. V dnešní době se s tím nedá žít. Sama bych si přála opak, být v klidu, aby se mě nic nedotklo a nic mě nerozházelo. JAk se zbavit té zátěže?
16. Říjen 2006 - 11:26
Obrázek uživatele Návštěvník
tapka (anonym)
moja draha ver mi,ja som bola tiez taka a dala som sa do ulity,ale teraz mi zas vadi to ze som necitliva a je mi vsetko jedno.citim sa ako mrtva.bud rada ze mas citlivost,ale skus sa s tym blizkemu zdvoverit ta urcite povzbudi a ked sa nad kazdou prkotinou precitlivujes,tak to skus troxu odlahcit:).aj tak by som bola radsej hyper senzitivnou ako z kamena
16. Říjen 2006 - 19:57
Obrázek uživatele Návštěvník
:-( (anonym)
Hm,Janino nejsi sama.Nejsem ani mlada ani stara a tento problem me provazi cely zivot:-( Taky nevim co stim delat.I nejmensi blbost mi dokaze tak rozhazet nervy,ze si rikam ze to neni ani mozny.
16. Říjen 2006 - 20:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenik (anonym)
Vítejte v klubu, já jsem na tom stejně. Spousta lidí mi na spoustu věcí říká "ježiš, neřeš to, netrap se tím", ale bohužel mi to nejde.
16. Říjen 2006 - 22:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
ahoj,jsem na tom stejně,manžel si ze mě dělá srandu,že brečím i při televizních novinách, všehcno mě hned dostane a mám slzičky,stadímse za to,že se nedokážu ovládnout, být trochu tvrdší,že se hned sesypu:-(
17. Říjen 2006 - 9:45
Obrázek uživatele Návštěvník
linda (anonym)
I já jsem taková citlivka. V hlavě to mám pěkně srovnané, že se nebudu s ničím rozčilovat, mám vytipované i přesné situace, které si naplánuji, že mě nesmí rozhodit, až přijdou, protože je to prostě zbytečné, ale... Celá moje snaha je v háji, až taková situace nastane a tisíckrát si můžu říkat, uklidni se, nestojí to za to, prostě to nejde. Ale na druhou stranu, se nevzdávám a snažím se myslet pozitivně a tlačit si neúnavně do hlavy pocity klidu, vyrovnanosti a harmonie. Někdy to určitě zabere, jen vydržet!
17. Říjen 2006 - 9:51
Obrázek uživatele Návštěvník
linda (anonym)
Tapka, co Tě uzavřelo do neproniknutelné ulity? Vlastní myšlenky nebo třeba léky-antidepresiva?
17. Říjen 2006 - 9:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Iva (anonym)
Jsem na tom stejně, mě rozhodí úplně všechno, vyšetření u doktora,rodina,práce, stále se něčeho bojím a vyčerpává me to
17. Říjen 2006 - 13:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Lapleloň (anonym)
Pravda je, že v dnešní době jsou lidé komfortem ve kterém bydlí velmi rozmazlení a zhýčkaní. Je to tím, že mají všeho dostatek. Nemusí se o nic snažit nebo bojovat. Supermarket, lékarna atd. za rohem, teplá studená voda, příručky a rady téměř ke všemu a všude, hordy psychiatrů, hromada žrádla atd... Stát se méně citlivým je možný jenom po nějakým dlouhodobým a intezivním zážitku, kterej člověka postupem času obrní...(tak například manželství :-)
17. Říjen 2006 - 14:47
Obrázek uživatele Návštěvník
linda (anonym)
Lapleloň, mě se snaží manželství obrnit pomalu 15let, ale zatím jsem z něho čím dál citlivější
17. Říjen 2006 - 15:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Lapleloň (anonym)
To s tím manželstvím byl samozřejmě jenom vtip :-)
17. Říjen 2006 - 15:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Iva (anonym)
Ahoj Lindo,já jsem vdaná téměř 25 let a můžu napsat, že manželství se na mé citlivosti hodně negativně podepsalo, i když moje úzkostná povaha je pravděpodobně vrozená, úzkostnou výchovou rodičů podpořená a různými problémy v manželství dovedená k úzkostné dokonalosti.Je mi 44 let.
18. Říjen 2006 - 9:39
Obrázek uživatele Návštěvník
linda (anonym)
Lapleloň, nedala jsem za můj příspěvek smajlíka, jak jsem měla v úmyslu, takže napravuju :oD
18. Říjen 2006 - 12:17
Obrázek uživatele Návštěvník
linda (anonym)
Ahoj Ivo, přesně za deset let mi bude taky 44 a budu 25 let vdaná. Tak se mi zdá, že jsme se vdaly moc brzo, co? No, co už, musíme nějak přežít :-)
18. Říjen 2006 - 12:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Johann (anonym)
Jsem asi jeden z mála mužů co sem přispějí, ale musím se přiznat, že v mém vztahu s manželkou, jsem já ten citlivější. Ona mi v posledních 3-4 letech neřekne vůbec nic hezkého a já jsem značně přecitlivělý na jakýkoliv projev laskavého chování. Nebrečím sice přímo u televize, ale stává se mi to když třeba něco čtu, nebo je na mě někdo nečekaně hodný. To musím skrývat slzy, aby si dotyčný (dotyčná)nemyslel, že jsem nějaký blázen. Mám úzkosnou povahu natolik, že manželce i dětem stále kladu na srdce ať i dávají pozor a dětem stále dávám instrukce jak v silničním provozu. Manželka mě říká, že ji s tím lezu na nervy. To mi ještě dodá. V kariéře jsem úspěšný a navenek si všichni myslí jak jsem skvělý a rozhodný prý autoritativní typ. Kdyby mohli tak nahlédnou do té duše...
18. Říjen 2006 - 13:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Iva (anonym)
Ahoj,je to přesně tak,nedostatek sebevědomí,strach ze samoty a věčné obavy většinou ženou člověka do neuvážených činnů, což v mém případě byl brzký sňatek. Psychická závislost na manželovi, strach z opuštění a vlastní nevyrovnanost způsobily, že naše manželství prošlo nejednou krizí. Musím ale podotknout, že když jsem byla na dně, tak jsem se dokázala vzchopit.Co Tě nezabije,to Tě posílí a fakt to platí.Když je mi nejhůře, čtu si v knížce od J. Praška Proti stresu krok za krokem, jsou tam docela dobré věci.Jinak vše prožívám s přehnaným strachem, neustále se bojím nemocí, bojím se o dceru atd. Lepší už to nebude.......
19. Říjen 2006 - 8:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenie (anonym)
Ivo, vážně si programuješ do života, že "lepší už to nebude"? A jak potom chceš, aby se to zlepšilo? Zkuste se zamyslet nad tím, proč máte strach. Úzkost a citlivost pochází ze strachu. A také z pocitu vlastni důležitosti a přikládání důležitosti všemu kolem. Co považujete za důležité a proč?
19. Říjen 2006 - 13:43
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
dobry den ja mam problemy se sestrou.Ona mi nechce chodit do skoly strasne se bala jednoho kluka ktery sikanoval deti.Nakonec se snim skamaradila ale porad se neceho boji. Nikomu nic nechce rict.Jsem s toho nestastna a tak jsem se obratila na vas.
23. Květen 2007 - 16:43
Obrázek uživatele Návštěvník
verik (anonym)
já si pamatuju na sebe jako maličkou sebe jistou holku kterou nic nerozhodilo ani když sem si zlomila nohu byla sem vpohode,všechno sem organizovala.ale celý se to zvrtlo když sem nastoupila do školy na základku,zjistilo se že sem dislektik.. a zrovna moje učitelk byla člověk který neměl rád hloupé děti ,tak mě psichycky šikanovala ponižovala před třídou která si ze mě utahovala,já sem se uzavřela do sebe a po nocích brečela a nikomu nic neřekla ,rodiče si mysleli že brečim protože nemám dobré známky,viřešilo se to ve4 třídě kdy mamka poprosila ředitele abych opakovala třídu a tím sem získala jinou učitelku ale od té doby sem se dětí učitelek školy celkově bála, kdyžsme měli říkat referát to pro mě bylo jako smrt,bála sem se toho že i budu muset mluvit před víc jak jedním člověkem,od té doby se semnou veze rozhodí mě maličkost brečim kvůli maličkosti ale předevšema dělam že sem silná a nikomu se nesvěřuju se svýma problémam nebo když mě něco trápi.ta holka coměla velké sebevědomí ráda mluvila před více lidmi a byla ráda být mezi hodně lidma ta zmizela a je z ní jiný člověk.jen doufám že až budu mít třeba jednou děti budou se mít líp.
3. Červen 2007 - 18:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Dobrý den milé dámy, také mě tento problém trápí. Můžu Vám říci, že pro mne jako pro muže je tento problém horší. Cítím to jako velký hendikep, díky kterému nemám partnerku.
3. Červen 2007 - 18:52
Obrázek uživatele Návštěvník
verik (anonym)
ahoj, v tom sme na tom stejně akorát já sem žena ale taky nemám partnera.
3. Červen 2007 - 19:22
Obrázek uživatele Návštěvník
světluška (anonym)
Dobrý den, mám stejný problém, sem strašně přecitlivělá, všechno se mě hned dotkne, buď se rozpláču nebo urazím, ten kdo se mnou mluví si musí dávat velký pozor na jazyk. Myslím, že je to kvůli tomu, co jsem zažila v dětství..rodiče se pořád hádali, otec matku bil, nakonec se rozvedli.Bylo to pro mě hrozné období, byla sem hrozně sama a trápila se. Teď si otec i matka našli nové partnery a já se zase nemůžu smířit s tímhle. Nevím proč, asi mi vadí, že to oba zapírají, že by někoho měli. Zvlášť s mámou jsme si vždycky všechno říkali a nikdy si nelhaly, byli jsme spíš kamarádky, ale to je pryč a teď se každý den hádáme. Přítel tvrdí, že ta přecitlivělost souvisí s nízkým sebevědomím. Psycholog mi nepomohl tak se zkouším obrátit sem. Děkuji za každou odpověď
20. Leden 2009 - 23:30
Obrázek uživatele Návštěvník
howg (anonym)
To musí být peklo s někým takovým žít.Pokud jste přecitlivělí,máte zřejmě nedostatečnou tvorbu serotoninu v mozku.Existují šetrná a neškodlová antidepresiva na bázi zpětného vychytávání serot.Velmi pomáhají.Já jsem se během měsíce stala z přecitlivělé s... flegmoušem,kterého nic neuzoufá.Mám svatý klid.Nejsou to žádné patáky,po kterých budet oblblí-za 3 týdny si najednou uvědomíte,že už se nepatláte ve všem a je vám dobře. Je to na vás-budto život proknučíte,nebo to vyřešíte.
21. Leden 2009 - 8:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Pampeliška (anonym)
Fuj, antidepresiva na citlivost? To tu pak budeme jako stádo bezemočních lidí. Roboti. Lidi, nezbavujte se své citlivosti! Dá se využít pozitivně! Tvoříte protipól k těm, co svou citlivost dávno pohřbili. Je vás tu třeba. Ukazujte světu svou citlivou lidskou tvář, a nenechte ji zachnat chemií!
21. Leden 2009 - 8:11
Obrázek uživatele Návštěvník
B (anonym)
Pampeliško,moje řeč,taky jsem byla citlivka,hrozně ráda jsem brečela a vychutnávala si ty svoje splínové stavy...jednoho dne jsem navštívila ze zvědavosti psychiatra a ten mi dal hned prášky,spolkla jsem je a od té doby jsem v prdeli...napolykala jsem se jich dost,protože jsem si nevěděla potom rady,když mi bylo tak blbě z těch léků a poškodilo mě to,úplně mi to vymazalo mojí krásnou citlivou povahu...jsem ted jako mrtvola,bez emocí jak kladných tak záporných,poškodilo mi to nejenom mojí povahu citlivé skvělé holky,ale i mozek jako takový...takže rozhodně,k psychiatrovi bych už nikdy nešla,kdyby to šlo vrátit,jenže,ono nejde a nemění se nic,ani když už ty léky nepapkám...jsem pořád mrtvá,takže tohle rozhodně nedoporučuju,jedině,kdyby jste byli tak hloupí,jako jsem byla já a ze zvědavosti byste chtěli spolknout nějaké prášky na zkoušku...fakt nikdy k psychiatrovi,ani kdybyste bulely sebevíc a ze všeho možného...
24. Leden 2009 - 16:02
Obrázek uživatele Návštěvník
mm (anonym)
¨Taky mám tento problém,jenomže u mě jde o to,že mám fakt problémy,lidi jsou hnusní,ubližují a já neumím nad tím mavnou rukou,trápí mě to,brečím,všichni mi říkají kašli na to,jsou to závistivci,ale mi to nejde,zkusila jsem napsat své pocity na meil do jednoho krizového centra a odpověděli mi,že se dá tohle léčit nějaký slabymi antidepresivy,že se toho nemám bát že to je tak na 3měsíce,přresně to co psal "howg",ale teď se bojím tam jít,ale sama to vše nezvládám....
24. Leden 2009 - 16:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Horacio (anonym)
Nikdy nebyla doba na žití hnusnější,než je teď.Není se co divit,že lidé polykají drogy a alkohol teče proudem.Nápor na psychiku je strašný.To by se těm gaunerům ve vládě líbilo,kdybychom byli stádo ovcí a jen pokorně kývali a mečeli podle jejich scénáře.Cit je pro člověka dar.Pokud ho v sobě zlomíme nějakými zaručenými preparáty,stane se z nás umělá hmota.Bez chuti,bez zápachu.Štěstí si koupíme v lékárně v tabletách a svatbu z lásky vymažeme ze života.Nikomu nemám za zlé,že dnešní život nezvládá,slušný člověk z toho zvrací.
24. Leden 2009 - 17:47
Obrázek uživatele Návštěvník
To Horacio (anonym)
Dobře napsaný komentář!!!
25. Leden 2009 - 17:49
Obrázek uživatele Návštěvník
saba (anonym)
Ahoj...přestat být citlivá???Mám se ráda taková jaká jsem, i když brečím u každé kraviny....12 let jsem žila s člověkem, který právě nebyl sitlivý... nebyl zlý zpočátku, ani hrubý... jen - neuměl vyjádřit city...a to skoro nikdy...nejdřív mi přišel jako obrovský kliďas,ale později to už bylo nesnesitelné, když se chová pořád stejně,a to jak u filmu,tak v práci,tak v posteli...nikdy se nechci dostat do takové fáze, že bych nebyla citlivá - to raději budu bulet u televizních novin, jak to tu někdo napsal a sklízet posměch okolí...někdy mi to optravdu bylo na obtíž...ale po mých zkušenostech raději snesu trochu úsměšků než být bez citu. Jsou jistě lidé, kterým to vyhovuje, nebudu jim brát jejich názory, dokonce je budu i bránit, je to jejich názor a podle nich je správný...ale pokud se týká mě,cit je něco, co do mého života neodmyslitelně patří. Mějte se.... hlavně krásně.
25. Leden 2009 - 18:51
Obrázek uživatele Návštěvník
B (anonym)
Přesně tak sabo a ted si představ,že tě téhle výhody empatického člověka uměle zbavěj lékama,psychiatrickejma...to je potom požer...no fakt lidi,věřte mi,s citlivostí nic nedělejte,je to dar od boha...ne každý se tím může pyšnit
26. Leden 2009 - 1:45
Obrázek uživatele Návštěvník
B (anonym)
Mě zlobil net a pořád se mi to vracelo,tak se omlouvám,že je to tu tolikrát :-/
26. Leden 2009 - 1:48
Obrázek uživatele Návštěvník
saba (anonym)
Milá B.....máš pravdu....většinou jsem spokojená s tím, že to tak cítím....ale....zrovna teď....bych potřebovala trochu míň toho citu, toho, co je ve mně uvnitř....stává se to v okamžicích, kdy mi na něčem zvláš´t záleží nebo se o něco - někoho bojím....a cítím se nepochopená...cítím, že málokdo pochopí hloubku toho všeho...ne že bych se té citlivosti chtěla zbavit.....ale mohla bych asi i rozdávat....a věř mi, že bych klidně trochu věnovala...každému, kdo by potřeboval.... jojo, sem s dlaněmi...:-))
27. Leden 2009 - 19:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Del (anonym)
Asi mám také tento problém. Všechno si strašlivě beru, všechno řešim, raději se nehádám, protože vím, že bych z toho byla týden v háji.Taky mě pořádbolí žaludek, protože pořád něco řešim..
29. Leden 2009 - 14:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarka (anonym)
Přesně!Obdivuju lidi, kteří se dokážou na věc dívat s nadhledem a humorem. Kamarádky říkají, že jsem fakt praštěná, že jsem strašná tragédka. Vím, že jsem přecitlivělá, všechno řeším, maličkost mě dokáže dokonale rozhodit, ale jak z toho ven?
29. Leden 2009 - 14:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Nikol (anonym)
Ahoj všem, mám to samé, všechno si beru, hned se mi zalijí oči slzami. Chtěla bych mít nadhled, ale řeším fakt každou blbost. Budu asi za dva měsíce měnit práci, to bude pro mě horor, jen se na mě někdo křivě podívá a už mě to rozhodí, achjo :-( Nevím, co s tím.
29. Leden 2009 - 14:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Taky blbec (anonym)
Lépe přecitlivělá,než studený čumák.
29. Leden 2009 - 17:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Dida (anonym)
Nikol- moc si nevěříš a chybí ti to správné sebevědomí. Tvoje práce nejsi ty. To, co tě rozhodí není ta situace, ale to jak si to bereš. Změna zaměstnání je jen nepříjemnost.
30. Leden 2009 - 15:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Del (anonym)
Já taky mě nim často zaměstnání, protože mám pocit, že čím déle někde jsem, tím vyšší nároky se na mne kladou a to taky nezvládám. Mám pocot, že si každý říká, že už bych to měla všechno umět a znát, tak raději odejdu..
3. Únor 2009 - 13:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Venrakx (anonym)
Holky, nebuďte smutné z toho, že jste citlivé nebo přecitlivělejší. Mě takové ženy připadají naopak velice přitažlivé a libí se mi, když máte v sobě nějakou něhu a máte prostě srdce. Držím Vám palce, abyste byly statečné.
15. Duben 2009 - 17:16
Obrázek uživatele Návštěvník
PetrDruhy (anonym)
Považuji se také za citlivého člověka. Někdy mám na srdci balvan a je mi jako kdybych zaživa umíral a jindy mám zas skvělé prožitky. Citlivost je přednost a je to naděje k prožití bohatého života.
15. Duben 2009 - 20:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanad (anonym)
Citlivost je dobrá pro druhé, pro dotyčného ne. Tolik má osobní zkušenost. Běda, když člověk narazí na realistického, dá se říct bezcitného partnera. Tak mu zbudou jen oči pro pláč. A když, ještě dotyčný partner deptá svým humorem. Jak nejste mladý, krásný....a nevím co, ještě tak pro citlivého člověka je to týrání. je dobře jedině těm co stojí na druhém břehu, těm realistům, neboť rádi příjímají cit citlivých lidí, ale už jej nedají.
15. Duben 2009 - 22:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanad (anonym)
Jak přestat být citlivá, když vás partner uráží pravidelně, tak přestanete mu dávat cit.
15. Duben 2009 - 22:19
Obrázek uživatele Návštěvník
PetrDruhy (anonym)
Pro Hanu D.: Třeba příteli křivdíte, třeba to myslí jinak, než to berete. Možná je také citlivý. ?eny svou bolest často vyjadřují pláčem, chlapi zase cynickým úšklebkem. Když trpím, také pláču, ale bývám i cynický.
16. Duben 2009 - 4:36
Obrázek uživatele Návštěvník
saba (anonym)
V mých osobních zkušenostech je taky jedna proměna...z člověka citově chladného se stala bezcitná stvůra, která byla během vteřiny schopná mě ze stavu absolutního klidu a netečnosti fyzicky napadnout...pro nic...proto pořád tvrdím, lepší přecitlivělá než bez citu...možná se za tím skrývá taky nějaký cit, ale tento druh citu prostě neuznávám...Jak už tu nědko tak hezky popsal citlivé osůbky a svůj vztah k nim, přidávám i já - taky mi imponují spíš muži, kteří občas mají slzy v očích....včera jsem takové slzy viděla...a přiznám se... byly krásné....láskyplné -. ty oči i ty slzy...a důvod??víc než na sebe jsem myslela na zadek toho druhého...:-))aby ho na kole netlačilo sedátkooo, přinesla jsem na rande gelový potah na sedlo...blbost že?? ale za tu radost v jeho očích mi to stálo...za to stojí žít...:-)
16. Duben 2009 - 7:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanad (anonym)
Sabo, jsem citlivá ano až přecitlivělá. A jen na to všude narážím, a je to bráno jako chyba, a k posmívání. Oči jsou naše studnice v nich najdeme jaký člověk je. Oči citlivého člověka jsou krásné. Trpím, že mám vedle sebe realistu, který tvrdí, že citu se člověk nenají. Je mi z něj zle. Udělala si radost citlivému člověku a ten Ti to nikdy nezapomene, tomu můžeš věřit.
16. Duben 2009 - 14:15
Obrázek uživatele Návštěvník
PetrDruhy (anonym)
Citlivost je dar a případné utrpení s tím spojené je zdrojem moudrosti. Už sám název této diskuse je ale zavádějící, neboť ze všeho nejvíc hraje na strunu sebelítosti, v níž se možná skrývá i neuvědomovaná zloba vůči lidem, kteří se cítí šťastni.
18. Duben 2009 - 8:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Maria (anonym)
Ahoj všem cíťám a cíťům! Patřím taky mezi vás a často mě někteří lidé doslova odrovnávají svou bezcitností. Potřebovala jsem ty svoje city někam vrhnout a tak jsem to pojala racionálně a adoptovala jsem indickou holčičku. Moc mě to naplnilo štěstím a doufám, že jí udělám radost tím, že jí zaplatím základní vzdělání. Moje holčička je moc krásná a jsem šťastná, že ji mám.
18. Duben 2009 - 9:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka - lenkasa (anonym)
Já jsem také kdysi byla hodně citlivá, ale zkusila jsem meditaci a je to lepší. Ne nejsem bezcitná svině, ale intenzita se snížila. A dávám za pravdu přílišná citlivost je jen na hovno a hodně to komplikuje život.
23. Červenec 2010 - 17:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Citlivá jako ta (anonym)
Eroticky citlivá? Laďa.
23. Červenec 2010 - 17:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Já slyšel o žen (anonym)
Laďa.
23. Červenec 2010 - 17:23

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama