297 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
rena, (anonym)
skvělá je taky kniha od dr.Geralda Jampolskyho Láska znamená zbavit se strachu.Hayová mi taky hodně pomohla,nevyřešené vztahy z minula dělají velkou paseku,mnohdy si to člověk vůbec neuvědomuje,ale i do toho se pustit obnáší prostě to : vstát,zvednout hlavu,zluboka se nadechnout a udělat první krok.mně se osvědčilo prostě si to nařídit,vysloveně se k některým věcem(např návštěva psychologa nebo vycházka) přinutit. nedaří se mi to stoprocentně ale myslím že v poslouchání sebe sama jsem už tak na 85 %,a pokaždé když se to povede,jsem na sebe jaksepatří hrdá a povzbudí mne to pokračovat.moje mím?us je zanedbávat sama sebe a dá mi strašně práce se donutit pečovat i o tak obyčejné věci jako čištění zubů - nenávidím to a musela jsem si uvědomit,že jsou moje,chci si je podržet zdravé jako ostatní části svého já a tak se o ně musím taky starat s láskou,zní to divně já vím,ale je to drobnost která mi pomohla,jeden z prvních kroků,maličkej a přitom velikej.na to se začaly pomalu nabalovat další věci,myslím že jsem se sebou udělala velikej kus práce,i když jsem postupovala maličkýma krokama ale zato pořád,a stále mám v úmylu pokračovat.dneska je v plánu opakovaná a ještě důkladnější čistka skříně a pak povinná procházka v lese,zase ze sebe setřesu některé staré usazeniny a budu se moct líp nadechnout.
28. Říjen 2007 - 12:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Anabel (anonym)
Po přečtení příspěvku od Hanze mu dávám jedině za pravdu a povzbudilo mne to více jak celé moje roční docházení k psycholožce, díky moc.
28. Říjen 2007 - 12:53
Obrázek uživatele Návštěvník
rena, (anonym)
tak vidíš hanzi,nejsou všichni beznadějní
28. Říjen 2007 - 13:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
Holky, je to super a mám z toho velikou radost a jsem moc rád, když můžu někomu pomoci, třeba jen radou. Já vím, že je to těžké, ale nic jiného nezbude, než se k tomu dokopat. Blbí na téhle nemoci je to, že tělo nás přestane poslouchat a nějak nás táhne víc a víc do té beznaděje a tomu se musíme z posledních sil bránit, nebo nás to sežere. reno, děláš to bezvadně a jsem rád, že jsi tomu nepodlehla a snažíš se s tím bojovat, ono to ani jinak nejde. Ty AD,jsou jen na to, aby nám pomáhaly snášet ty problémy snáze a díky nim se to dá zvládat lépe, ale nejsou na to, že by po spolknutí bylo vše v poho..Ale je to potřeba nazkoušet, já měl troje, začal jsem s Aurorixem, potom Wellbutrin a nakonec Deniban a ten už vysazuju, beru jen půlku ob den. Také je neurol jako AD, ale ten je na okamžité utlumení problůmů s nervama, není to jako ty jiné AD a co je horší, ten je návykový, pokud se k němu začneme upínat jako k berličce. Ty Ad co jsem měl byly nenávykové a mají delší dobu než zaberou, ale pomohly. Pokud někomu nezaberou jedny, je potřeba to dohodnout s doktorem a změnit.Anabelo, fakt jsi mi udělala radost a radosti nikdy není dost, díky za odpověď.Holky já věřím, že se z toho zase dostanete a bude zase dobře, jen nepodléhejte té skepsi, ona vás chce mít, tam kde vás má. Bojujte s tím, nezůstávejte jen pasivní, jedině to vás postaví na nohy.Držím všem palce a mám vás rád, jsem s vámi. Hanz
28. Říjen 2007 - 14:04
Obrázek uživatele Návštěvník
rena, (anonym)
já beru cipralex a myslím že mi fakt super sedl,neurol bych nevzala do pusy,bojím se ho,vím že je návykový a mám z něj pocit,že je tak nějak hrubý,jako trám tam kde je třeba stéblo,jen jsem vzala krabičku do ruky a neužila jsem ni jeden.
28. Říjen 2007 - 14:34
Obrázek uživatele Návštěvník
safrane (anonym)
Čtu příspěvky a je mi z toho úzko a smutno.Prošel jsem si tím peklem a vím,jaké je dno tvrdé a jak těžko se z něho zvedá.Člověk neví,proč ráno vstane,obyčejné a běžné věci jsou obrovský problém.Dobře míněné rady jsou k ničemu,před tou beznadějí a bolestí srdce,kdy člověk polyká slzy bezmoci nejde utéct či ujet.To už není jen stav mysli,to je nesmírně krutá a zákeřná nemoc zvaná deprese.A na ní je jediný lék - a to jsou antidepresiva.Chvíli trvá než zaberou - i týdny,ale pak se svět rozzáří,začne zase svítit sluníčko a život dostane ztracený řád.Dostaví se síla řešit ztracenou práci,vztah a vše ostatní,co bylo neřešitelné.Hodně štěstí všem.
28. Říjen 2007 - 14:55
Obrázek uživatele Návštěvník
rena (anonym)
tak já splnila,plná taška bordelu v kontejneru a skoro hodinová procházka svižným krokem,teď se odměním dobrou večeřičkou.a co se dnes povedlo vám,pochvalte se!
28. Říjen 2007 - 16:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Salinas (anonym)
V těchto podzimních dnech se to všechno zdá ještě těžší. Ráno vstanete a venku je hnusně. Chybí energie od samého začátku. Nic se nechce ve vypadá horší než opravdu je. Pokud máte alespoň malilinkatou chuŤ do života zkuste ji povzbudit. Najděte si jednu věc , která vám udělá radost a bude stát za to probudit se zítra. Prostě něco na co se budete těšit. Může to být kniha, film, nějaká událost nebo nějaká hloupost, kterou si koupíte /třeba kostka mýdla, tužka.../. Kupte si čokoládu...kupte si hračku, po které jste jako dítě toužili. Běžte mezi lidi. Jen nezůstávejte doma mezi čtyřmi stěnami. Když se přece jen cítíte bezpečněji ve svém domově popřemýšlejte jak jej zlepšit /vymalovat, přestavět nábytek.../zaměstnejte se něčím, aby jste neměli čas utápět se ve svém smutku. Taky jsem měla pocit, že jsem v životě zklamala. Vtzahovala jsem si všecko na sebe. Chtělo se mi brečet, křičet....ventilovala jsem to tím, že jsem si kolikrát ublížila sama sobě. Měla jsem pocit, že když je na mně někdo naštvaný udělala jsem chybu a musím být potrestána. Řízla jsem se, jednou jsem dokonce mlátila hlavou do ledničky...Snad jsem to vše překonala, ale nikdy neříkej nikdy. Myslím více na sebe né jen na druhé a na to co by řekli.KAŽDÝ DĚLÁ CHYBY!!! Jsou ale takoví lidé co je dokážou hodit nebo přenést na vás.Vás to ničí a oni jsou v pohodě.Dobrá knížka jsou i Čtyři dohody. Myslete více na sebe a těšte se na dny, kdy zase vyjde slunce.
28. Říjen 2007 - 17:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
reno, jo máš pravdu. Ale s tím Neurolem je to tak, že jde používat, ale ne zneužívat. Já ho bral také, je na něm fajn, že přijde celkem brzy účinek, člověk se zklidní a je fajn. Ale nesmí se brát, když přijdou jakékoli třeba jen malé, chvilkové problémy. Další co se nesmí, je brát větší dávku a zvyšovat bez doktora. Ano, je to dobrý lék, ale opravdu jak ho začnete zneužívat, je to špatné. Já si ho beru jen vyjímečně, když je to opravdu nezbytné, jinak to rozchodím a za chvíli je po problému. Prostě nesmí člověk zpanikařit, když se mu zdá, že je nedobře a Neurol to zachrání. Ale ten úklid a vycházka..super, chválím moc. je to moc dobré na nervy a na uklidnění.safrane. je vidět, že už také víš, jaké to je a že se s tím dá něco udělat. Jo, já mám také dobrou zkušenost s těmi AD a nebýt jich, nevím, zda bych to dokázal zvládnout, padla na mě taková apatie a nic mě nebavilo, netěšilo a všeho jsem se bál a měl jsem pocit, že jsem měl radši pod tím stromem, ze kterého jsem spadl, měl zůstat. Neměl jsem nějak důvod být na světě. Něco, ale ve mě mělo větší rozum, než já a dokopalo mě to k psychiatrovi a dostal jsem AD a moc to pomohlo a je to sedm let, co se to stalo...jé já měl vlastně narozky, druhé, úplně jsem na to zapomněl, bylo to 21 října 2000. No a vidíte a jsem tu pořád a líbí se mi na světě. Říkám si, když jsem to přežil celkem v poho..pád ze čtyřech metrů na betonový dvorek... otřes mozku, prasklá lebka, tři dny jsem byl mimo, zlomených pět žeber a zlomený palec na ruce...to je dost málo, ne? Ale jinak jsem nic neměl i páteř zůstala dobrá. Jen jsem se z toho nějak psychicky vylizoval osm měsíců, ale nakonec to dopadlo díky AD a i mé vnitřní síle, dobře. Už jsem pak jen řešil staré problémy, vztahy s lidmi a teprve nedávno se to nějak podařilo a stále na sobě pracuji a nevzdávám to a je mi lépe a lépe.Salinas, jo máš pravdu, někdy to vypadá hnusně, ale zase záleží, jak to pojmeš. Ono je sice venku hnusně, ale zase máš možnost, něco udělat doma, třeba uklidit, anebo zalenošit. Jinak nazvat se to dá i jinak, třeba, tam venku není zrovna pěkně, bez té skepse. Nebo je tam krásně ošklivo, to už nezní tak hrozně. Jo neměl by se člověk, k vůli nějakým chybám hned zatracovat, jsme jen chybující lidé. Nakonec máme právo chyby dělat a chybovat je lidské, že? Ale to máš také pravdu, znám jich také několik, jakmile udělají chybu, vždy to svedou na druhé, oni nikdy nechybují, tedy podle nich a ještě jim to fakt udělá radost a nedej bože, kdyby jim to někdo připomněl, že chybují...jéé, to by bylo zle :o(Myslím, že je dobré se stále koukat všude možně, po nových zkušenostech a názorech na naše problémy. Mě také dělalo a dělá dobře číst různé názory a podělit se ostatními. Kdybych mohl, tak bych vzal čarovný proutek a všem pomohl, ale nejde to, škoda.Lidi, jsem rád, že píšete a největší radost mám, když se ozve někdo, komu to pomohlo a ví, že mu to pomůže. Mám vás rád Hanz. :o))))
28. Říjen 2007 - 21:22
Obrázek uživatele Návštěvník
xy (anonym)
I já se přidám..Bylo mi ted 35let..A jsem sama-mimo tatky a pejska..Od mládí jsem studovala,pracovala,snažila se být oporou celé rodině,žila dlouho v cizině,založila s ex malou firmičku,penízky jsem dávala jemu-on je potřeboval na předešlé dluhy a problémy a roky utíkaly..Mimo to jsem pomáhala rodičům,sourozencům-dovolené,dárky,oblečení atd..Já sama jsem ztloustla,brala na záda starosti ostatních,trápila se jejich problémy a roky šly opět dál.Přítel mi sliboval svatbu,plánovaly jsme společnou budoucnost a najednou odešel a mě nechal bez ničeho..Musela jsem se vrátit do čech,bez ničeho..Jsou tomu už tři roky,jsem celé tři roky sama..Nejsem ošklivá-prominte za sebechválu-chci říci,že příležitosti mám-ale já ty tři roky léčím své srdíčko-vím,na můj věk to zní pubertacky,ale je to tak..Já to tak cítím.A nejsem z toho venku.S ex se soudím,protože mi dluží mé peníze..Firmu jsme založili s mými penězi z dědictví po dědečkovi a ted naháním mou největší lásku,aby mi vrátil to moje.Obětovala jsem mu hloupá celé roky a bylo mi to jedno..S rodinou se nestýkám,nevzpomenou si ani na mé narozeniny,jedině když potřebují půjčit peníze-naposledy jsem jim půjčila přes dvacet tisíc-to si pro ně přišly až ke mě domů,ale že trávím vánoce a silvestry sama-to nepřijdou.Mám kamarádky,ale znáte to..Bud mají partnery,děti,rodiny atd. a já je nechci obtěžovat věčným naříkáním..Den za dnem se trápím-nemám jednoho opravdového kamaráda,člověka,který by byl opravdu lidský,bezzištný..Mám deprese z toho,že mi utíkají roky a nemám dítě..Jsem celkem aktivní,sportuji,kultura,jazyky,kurz atd..ale je to jen o tom,abych aspon neco pozitivního dělala pro svůj život a budoucnost..Ale uvnitř cítím,že jsem zklamaná mým ex-vím,že nikdo nemá druhého napořád-ale já mu půjčila všechny mé úspory,koukala jen na něj a na sebe ne a nic..Rodina to samé..Jsem černá ovce rodiny,přitom jsem ta,která se musela vždy starat sama o sebe-o mé sourozence se starali a pomáhali rodiče-mě brali jako nejstarší a nikdy jsem nechtěla brát jejich pomoc..Trávím tři nejsmutnější roky mého života,den za dnem a ač se snažím se vyškrábat ode dna-nejde to..Prostě vnitřně cítím smutek a bolest..Nic mi nedělá radost jako takovou..Abych cítila u srdce něco hezkého a mohla si říct-tak pro tohle za to stojí být na světě..Vím,řeknete si zdraví atd-ale člověk prožívající dny bez radosti a sám -to není život.
29. Říjen 2007 - 0:21
Obrázek uživatele Návštěvník
zž (anonym)
Ahoj xy. Nejsi sama, já jsem na tom stejně. Také se dostávám z rozvodu s ae, a jsou to už 3 roky a ještě z toho nejsem venku. Strašně jsem ho milovala a obětovala bych mu všechno, na sebe jsem nekoukala a teď žiju sama s pejskem. Je mi 50 a mám pocit, že už jen přežívám. Ale Ty jsi ještě mladá, tak hlavu vzhůru. Můj názor je, že pokud se nevyhrabeš z tohoto vztahu úplně, nemá cenu začínat další.
29. Říjen 2007 - 8:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
zž, máš stopro pravdu, pokud tam zůstane starý nevyřešený vztah a člověk se totálně nezamiluje do dalšího, tak je to nahouby.Asi by bylo nejlepší ten starý vztah překrýt novým, ale ...zž, ale věk 50, je náhodou super, už máš spoustu zkušeností, předpokládám že odrostlé děti, tak si můžeš, pokud budeš chtít užívat a bylo by škoda, se jen užírat tím co bylo a už nebude. Prosím tebe, já ti rozumím, já čekal na bývalou devět let, že bych s ní do toho šel znovu, po rozvodu s tím jejím a naštěstí nechtěla, což mě zachránilo od blbosti.Tak nějak jsem si to ujasnil a vyčistil hlavu, už jí nechci a vím, že už mi nestraší v hlavě.Docela je dobré si to v hlavě ujasnit, co je a co není možné a dobré, co se týče našich bývalých.Hele nepřežívej, zkus žít. Mě je 52, také jsem sám a netruchlím. Občas si někam vyjdu s nějakou známou na kávičku, či vínko a je dobře. Zkus si najít něco co máš ráda, třeba zde na netu a pokud vím, tak pes je dobrý přítel a já vím, že nemít tu mou fenku, bylo by to asi moc smutné, ta mi dodává sílu, že tam nejsem sám, že se mám o koho starat. Asi sama víš, jak dovede pejsek uvítat člověka, když přijdeme domů...to nedovede žádný člověk.Odkud jsi? Nejsi z Prahy?xy, tak to je nahouby, když se musíš soudit o své peníze, držím ti palečky a hlavu vzhůru. Vše se v dobré obrátí a hlavně se začni zaobírat sebou a dělej pro sebe maximum, hýčkej se a dopřávej si to o co jsi se šidila dřív, když jsi to dávala ostatním. Teď se musíš sama dostat do stavu, kdy se budeš cítit silná a svá. Když to dokážeš, pak nebude problém si zase najít někoho, kdo tě bude mít rád a nebude to takovej, jako byl ex. Zkus přehodnotit priority na muže, třeba jsi hledala jiné než potřebuješ. A nerozdávej se tak celá, buď teď trochu sobec a hlavně se postav na své nohy.Držím všem pěsti. Hanz
29. Říjen 2007 - 9:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdena (anonym)
Pro Hanze.Hanzi teď jsem mněla depresi víc než měsíc,takovou jsem ještš nemněla.ALE TVÉ ZKUŠENOSTI RADY MI DALI ZPATKY CHUŤ ŽÍT !!!!jE TO ASI 4 DEN CO SE PŘÍMO VZNÁŠÍM.Do psychologa chdim jak jsem psala x let,ale jak čtu tvé dopisy ,mám pocit ,že jsi lékařem Vy.Ale tím že m,am taky něco zasebou ,mysléím ,že jsem pár lidem taky pomohla.Mnějte se hezky a zase se těším jak budete někomu odpovídat.Kdybych mněla Váš email rada bych vám napsala na co jsem přišla po 20 letech své léčby.ale nemusí to být .pokud se nechcete vazat na emaily.
29. Říjen 2007 - 12:43
Obrázek uživatele Návštěvník
rena (anonym)
zdeni,neškudli,jestli máš zkušenosti a úspěchy,a není ti to proti mysli,sděl je nám všem,všichni tady potřebujeme povzbuzení co se do nás vejde,já se třeba vytahuju,co jsem dokázala,ale dlouhá cesta je ještě přede mnou a i mně by pomohlo vědět,že se to opravdu dá
29. Říjen 2007 - 13:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdena (anonym)
Pro Renu,Reno ráda bych ,ale ma rodina ví,že jsem tu davala v těch depkách nějaké vzkazy.Mohli by to číst,a to je teď takové moje tajemno,nevím jak to popsat,něco co jsem nechtěla si přiznat.Ale kdybych mněla Váš email ,svěřila bych se.Zdravím a držím taky né palečky ,ale pěsti.
29. Říjen 2007 - 20:48
Obrázek uživatele Návštěvník
xy (anonym)
Hanz-dík..Máte pravdu-nemá vyřešený můj bývalý vztah.Vím,že každý máme své trápení..Bohužel si to své musí každý odbolet..Já dost cestovala,užívala-ve skromnosti,ale užívala.Nechtěla jsem se vdát ve dvaceti..A pak jsem poznala jeho-a zamilovala se jako nikdy.Typické..Začala mu postupně půjčovat na podnikání,pak se nastěhovali k sobě,pomohla mu ve chvíli,kdy byl na dně a dostal se do velmi velkých problémů-byla jsem jediná.Ostatní se na něj vykašlali.Já se s ním lízala z toho dna..Den za dnem..Šest let..Jediný co chtěl,byla budoucnost semnou a nic jiného..Ale podváděl mě..Taky asi typické pro muže a dnešní dobu..Ale bolelo to,bolelo,že já se uskromnovala a myslela jen na to překonat den za dnem a vyřešit problémy..Pak odešel-prý mě nemiluje jako já jeho,ale to mi když jsem mu fin.pomáhala nikdy neřekl..Vzal si všechny mé penízky...Zmizel,změnil tlf. a já skončila na policii s trestním oznámením..Nakonec mě kontaktovala jedna osoba a dala mi jeho adresu..Napsala jsem mu a on přijel..A já zjistila,že ho mám pořád hr ráda a že jsem se celé dva roky co zmizel a neposlal ani jednu sms jak se mám-jen čekala až ho uvidím..Ale uzemnil mě-jak jinak.Prý se odmiloval.Chápu..Ale mě nechal vlastně bez ničeho..A začal vyjmenovávat ,má negativa..A já přitom chtěla jen hezký vztah,podržet ho v problémech a aby nám bylo fajn spolu..Mohla jsem v těch jeho problémech začít nový vztah,s někým,s kým bych byla finančně dost v pohodě,byl by na mě hodný-ale já ho nemilovala..Je to můj velmi dobrý kamarád..Kolikrát jsem si říkala,že třeba si musím odpustit tu zamilovanost i vzhledem k věku a uvažovat hlavou.Ale nejde to..Můj ex mi nyní řekl,at uvažuji jednou hlavou a ne srdcem..Musela jsem se smát-protože když jsem mu pomáhala,tak mi nikdy neřekl,nepřijmu tvou fin.pomoc,mysli na sebe a mysli hlavou..Tenkrát mu vyhovovalo,že myslím srdíčkem..Prožila jsem si pár rozchodů a není mi dvacet,ale zklamání z tohohle vztahu mě tak zasáhlo,že tři roky nemám chut jít s chlapem ani na kafe..Mám strach,že se ze mě stane ,,starý jezevec,zalezlej ve svým bytě ..Sousedi už mě probírají-nepřijde jim normální,že snad docela hezká holka chodí ven jen se psem a nikdy ji neviděli s chlapem..Začínám uvažovat,že snad řeknu nějakému známému aby občas přišel,protože už si připadám opravdu divně..Snažím se odmilovat,ale ono to nejde..Rozum mi říká-udělej to ale srdce mi říká-chybí mi..a moc to bolí
29. Říjen 2007 - 21:42
Obrázek uživatele Návštěvník
rena, (anonym)
milá xyznám tvoje pocity,zažila jsem něco podobného - zachraňovala jsem ztroskotance.děsná láska.jenže já najednou zjistila,že to s tou láskou z jeho strany je trošku jinak,v podstatě to byla pijavice,která tvrdila miluju tě,protože věděla že mne potom utáhne na vařené nudli.milovala jsem ho jako nikoho před tím a myslím že nikoho v budoucnu,ale jednoho dne jsem se nějak zastavila rozhlédla,zamyslela a uvědomila,že dávámdávámdávám a nic nedostávám.snažila jsem se to řešit v rámci udržení a jen trochu přejinačení vztahu,absolutně nemožné,takže jsem to byla já,kdo pro mne naprosto neperspektivní a vyčerpávající vztah ukončil.obrečela jsem to,fakt ho miluju,ale objevila jsem,že i já si zasloužím svou péči a láskyplnou podporu.smířila jsem se s tím,že peníze,o které jsem přišla už nikdy neuvidím,i přes sliby že i kdybychom se rozešli,dluhy zaplatí,žiju sama a s vědomím že dluhy které jssem si ve své zaslepenossti nadělala si musím taky sama splatit.zaměřila jsem se na to,že si zasloužím hezký svobodný život,ten si uspořádám a budu si ho užívat bez omezování a jednou ,až bude čas,možná se i objeví partner,který mne bude hoden,protože já si zasloužím jen toho nejlepšího.zní to nadneseně a nafoukaně?o tom to právě je.drží mne to abych nesmutnila,aby se mi nestýskalo,abych se necítila osamělá,protože si zasloužím hezký život,tak jako ty a všichni ostatní.
29. Říjen 2007 - 22:04
Obrázek uživatele Návštěvník
rena, (anonym)
pro zdenu: zdeni email ok,a co třeba skype nebo icq,do toho ti nikdo nemůžerenahim"centrum.cz,budu se těšit
29. Říjen 2007 - 22:06
Obrázek uživatele Návštěvník
rena, (anonym)
teda myslím
29. Říjen 2007 - 22:07
Obrázek uživatele Návštěvník
rena, (anonym)
že nemůže(sorry)
29. Říjen 2007 - 22:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
xy,hm, máš to asi dost těžké, co ti mám poradit, můžu jen s tebou cítit, ostatní musíš udělat sama. Jo, srdce a zamilovanost je prevít. Asi ti nezbude nic jiného, než se nějak domluvit s mozkem, asi má větší pravdu. Jo, na to je asi každá rada drahá. Já to zas až tak neznám, já bývalou měl sice rád, ale nebyl by problém jít do postele s jinou. Ale nějak se mi nestalo, že bych se do některé, co jsem potom poznal, zamiloval, nikdy to nebyla ta co bych jí doopravdy chtěl až tak moc. Asi jsem nenarazil na tu správnou. Jo, teď bych věděl o jedné, kterou bych chtěl, ale zase ona nechce jít do dalšího vztahu. Má špatné zkušenosti z první ho manželství a teď s přítelem, který není to, co by potřebovala, ale neumí od něj odejít a začít něco nového. Zatím chce být jen kamarádka, chodí si ke mě vylít srdéčko. No a to je právě to....proč vlastně nemám problémy, mít spoustu kamarádek a být jejich vrbka, ale nějaký větší vztah, nechtějí...že by bylo potom po vztahu a po kamarádství...jojo, už je to tak.No naštěstí nezoufám, vím, že přijde správný čas a vše bude dobré. I tobě se tak stane. Asi jsi se nějak moc uzavřela do sebe. Zkusil bych jako první, začít s tou očistou sebe a i věcí doma, prostě vše staré pryč. Všechny jeho dopisy, věci, vše co se k němu váže, nemilosrdně vyhoď. Doma přestav nábytek jinak, nech si vymalovat jinak, než je to teď, nebo to udělej sama. Prostě vše, co by ti jeho jen náznakem připomínalo, pryč.Pročišťuj si hlavu, mysli na hezké věci, co by jsi chtěla a kup si je. Měj se ráda a dělej pro to vše, co jen můžeš, hýčkej se. Když se naučíš mít ráda sebe, naučíš se zase mít ráda i ostatní a neboj se klidně mít někoho ráda i když ho nemusíš zrovna hned milovat, ale zase prostě mít ráda další lidi.Pokud máš nějaké problémy s rodinou, zkus to změnit, odpusť jim a hlavně odpusť sobě i to, že jsi ho milovala, že jsi byla taková na něj hodná. Je to už pryč, z minulosti jsou jen hořké vzpomínky a ty nic nevyřeší, jen nás drží v takovém zajetí. Víš, když na sebe stále uvaluješ, že jsi něco udělala špatně, že jsi se moc rozdala, ber to jako pozitivum, nezlob se na něj, ani na sebe. Co se stalo, se stalo, jdi dopředu a neohlížej se zpět. Je tu spousta krásného kolem nás a to je to to, co nás posílí, ne špatné vzpomínky. Máš ještě spousty času a věř, že bude dobře.Prosím, nezůstávej sama, choď ven mezi lidi, poznávej nové, zajdi si třeba s kamarádkou na kafe a pokecejte spolu, určitě budete mít obě o čem mluvit. Třeba najdeš chlapa jako vrbku, něco jako jsem já a tam si můžeš ulevit. Ne, nenechávej to v sobě a klidně to tu piš, to je moc dobře, to ze sebe dostat ven.Hele, toho chlapa, co jsi ho měla tak ráda, nenechej ho, aby s tebou vnitřně byl stále, pust ho ven, on už v tobě nechce být, ale ty ho nechceš pustit a nakonec trápíš sama sebe. Věřím, že pokud uděláš očistu sebe a i domova, spadne z tebe veliká tíha, která tě svazuje.Zkus aspoň zatím něco, ale udělej to, jedině to ti může pomoci.Budu ti držet pěsti a všem ostatním. Zkuste něco změnit jinak, než je to teď.Mám vás rád :o)))
29. Říjen 2007 - 22:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
reno, do Skype, pokud se vždy odhlásíš a nebudou ostatní znát heslo, tak se tam nikdo nedostane. A navíc, pokud píšeš z domova, máte společný PC, není problém aby každý měl svůj účet a pak pokud budeš pryč ze svého účtu, nebude moci, pokud to budeš mít zaheslované, nikdo jít na tvůj účet,bude to tvé soukromí.Také to nemáš jednoduché a je dobře, že doma děláš pořádek.Držím ti pěsti Hanz
29. Říjen 2007 - 22:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
Zdeno, děkuji za uznání, ale nejsem doktor, jen trochu bohatší zkušenosti, ne jen mé. Jsem moc rád, pokud ti to trochu pomůže ve tvých problémech. Ano, asi to je to, co mě dělá dobře, že můžu alespoň trochu pomoci druhým. Možná bych také potřeboval nějak pomoci, ale nějak na sebe nemám tolik času a vám tu radím, co? Jojo, ono se to lépe říká druhým, já sice vím, co bych měl pro sebe udělat, jen nějak to nezvládám. Ale tak aspoň, když vám bude dobře, já už si nějak poradím. Také ti držím pěsti a měj se moc fajne.Hanz
29. Říjen 2007 - 22:43
Obrázek uživatele Návštěvník
rena, (anonym)
hanzi,díky za uznání,tvoje příspěvky jsou vždy super,co kdybys zkusil něco- přečti si je ,jen svůj nick vnímej jako oslovení,vím,že někdy člověk věnuje svůj čas a úsilí jiným,aby tím zakryl,že se brání dělat něco pro sebe,ty se nám tu věnuješ opravdu hodně a dáváš nám ze sebe hodně a určitě to všichni vlastně všechny oceňujeme.díky za to,ale nesmíš zapomínat na sebe.jak tu jeden(hanz,nezmáš?)napsal zrovna dneszkuste něco změnit jinak než je to teď.jsi pro nás všechny přínosem,ale ty máš být na prvním místě,to se tady snažíme naučit,ne?abychom byli šťastní.jestli můžeme pomoci my tobě a máš nějaký nápad,dej vědět,
29. Říjen 2007 - 23:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
Hm, reno, máš pravdu, ale já naštěstí nejsem už na dně, to jsou jen takové drobnosti, které ještě potřebuji doladit. Třeba pracuji na tom zlepšit ještě to "mít se rád", zrovna si dělám pořádek v práci s jedním kolegou....není sice žádný vedoucí, ale chová se tak a já jsem se mu na začátku otevřel a vydal všanc. Netušil jsem, co je to uvnitř za kripla, potom mě začal sekýrovat a řekl bych, že i ponižovat. Nějakou dobu jsem to vydržel, ale nádoba přetekla a vzepřel jsem se mu. Nějak to nepochopil, když jsem mu řekl, že pro něj nechci dělat, stále se mi snaží něco dávat a já mu to házím zpět na stůl. On se snaží mi to dávat zase zpět. Říkal jsem mu, že to má dát našemu šéfovi, kdysi jsem se, se šéfem dohodl, že on to dá šéfovi a ten, že to, až se na to koukne dá teprve mě. On, že mu to mám dát já, opáčil jsem, že já to nechci, že ať si to mu dá sám, že mě to nezajímá. Stále si ještě něco mlel, ale já se nenechal odbít. Řekl jsem, že mě to už nezajímá a ať si to zařídí jak sám chce, že je mi to volné a šel jsem domů.Jo, já jsem jako papiňák, dlouho jen tak posykávám, vnitřně bublám a když už je toho moc, tak bouchnu jako saze. Ale ještě je ve mně malá dušička, ale nedám se. A to je právě to, že si nemáme nic nechat líbit, ale mantinely, které nás vymezují, musíme dávat hned na počátku, proto je to složité, ale nikdy není pozdě, začít něco dělat.Jsou to ještě problémy z dětství, ty musím ještě nějak vyřešit. Jo, je to běh na dlouhou trať, ale vím, že to jde, pokud sami chceme a já chci. Ne, nesmíme jenom všemu podléhat, máme vnitřní rezervy, i když se nám zdá, že je to beznadějné. Jen je potřeba to uvnitř probudit, uvolnit a nechat to pracovat.Já už jsem podstoupil kde, co a stále ještě nacházím spoustu řešení, které nepotřebuji už jen já a tak se rád podělím s vámi a budu moc rád, když to bude k něčemu. Je už zase pozdě, tak se loučím a přeji moc úspěchů s řešením těch našich problémů.Hanz
29. Říjen 2007 - 23:49
Obrázek uživatele Návštěvník
rena, (anonym)
znám tyhle spoluzaměstnance upíry,zažila jsem taky,člověk se prostě nesmí dát,ale mnohdy to obnáší být skutečně hodně tvrdej,protože oni prostě nechápou a zneužívají slušnost druhých,když se začneš bránit,jsou v šoku.ale my přece víme!nikdo nás nesmí zneužívat,staráme se o sebe.dobrou noc
29. Říjen 2007 - 23:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
Jojo, reno, je to tak, bránit se musíme, jinak je z toho jen stres. Ale ono umět zůstat dlouho tvrdej, to chce hodně sebezapření, ale jde to a nesmím povolit.Ti lidé si musí uvědomit, že takto jednat se mnou nemohou. Ale fakt, někdy jsou jako omezenci.
30. Říjen 2007 - 10:03
Obrázek uživatele Návštěvník
zž (anonym)
Ahoj Hanzi, Reno. Hanzí, četla jsem teď Tvé příspěvky a mluvíš mi přímo z duše. Díky. Ale já Tě musím potěšit. Začala jsem s tou očistou bydlení úplně zgruntu. Asi budu mít do vánoc co dělat. Docela mi to pomáhá, na něj zapomenout. Někdy jsem tak urvaná, že padnu do postele jak mrtvola. Ale za žádnou cenu bych ho nepožádala o pomoc, i když on by rád. To radši chcípnu a udělám si vše sama. Hanzi, Ty umíš hodně pomáhat druhým, ale nezapomeň přitom také na sebe.
30. Říjen 2007 - 10:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
Ano zž, je to pravda, možná tím jak pomáhám vám, trochu si srovnávám i své problémy, ale určitě ještě budu víc pracovat na sobě, je pořád co zlepšovat. Trochu opravit pošramocenou citovou stránku, ale na to bych potřeboval nějakou osobní pomoc, což není tak jednoduché. Asi jsem předurčen k pomoci druhým :o)Zdravím všechny holky zde a hodně síly.Hanz :o)))
30. Říjen 2007 - 11:09
Obrázek uživatele Návštěvník
zž (anonym)
Hanzi, ještě jedna dotěrná otázka. Pokud nechceš, neodpovídej. To jsi opravdu čekal 9 let na to, že se vrátí ? A jinak, Kdy a jak se to zlomilo ? Po nějakém impulsu ? Já jsem ta, která právě na to, až se to ve mě zlomí, čekám. A je to už 3 roky. A začínám si připadat, jak už tu někdo psal, jako jezevec, nebo brtník. A jěště ta zima na krku.
30. Říjen 2007 - 11:25

Stránky

Přidat komentář