297 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
r. (anonym)
looserko,psala jsi,žes chtěla studovat,být psycholožkou,ale na to abys pomáhala lidem jako psycholog nepotřebuješ školy,najdi si nějaký psychoterapeutický stacionář,je jich dost,absolvuj tam kůru,postav se na nohy,poznej jejich práci a zapoj se,vím,že je možnost pracovat jako terapeut i pro např vyléčené alkoholiky a pod,možnosti jsou,hledej,nesmutni,jestli ti nezabírají antidepresiva,změň je ,každý jsme jiný a potřebujeme něco jiného,jak ti někdo psal výše,máš obrovskou devizu v tom, že jsi svobodná,můžeš ABSOLUTNÉ V?ECHNO co budeš chtít.ty se svou situací trápíš,já ti skoro závidí,mít tak svůj byt...já se teď hrabu ze závislossti na alkoholu,rozešla jsem se s přítelem,beru taky AD,je podzim,blbý období na deprese,ale já se dívám dychtivě před sebe,co mi život nového přinese,a vím,že můžu všechno co chci,když už nejsem otrokem nikoho a ničeho,tak zvedni hlavu a rozhlídni se,svět na tebe čeká
24. Říjen 2007 - 22:50
Obrázek uživatele Návštěvník
MRM (anonym)
Hanzi looserka jiste mela na mysli loser(ka), to jsi snad pochopil a o zadny "uvolnenosti" to neni. Jen by se nemela snazit o anglictinu kdyz to neumi.
25. Říjen 2007 - 0:53
Obrázek uživatele Návštěvník
r. (anonym)
asi vám budu k smíchu,ale co to slovo vůbec znamená,já myslela že je to nějaká zkratka jména
25. Říjen 2007 - 1:00
Obrázek uživatele Návštěvník
MRM (anonym)
Anglicky LOSER = budizknicemu, ten kteremu se nic nedari, ztracena existence.Ona si z toho jen udelala v zenskem rode loserku, ovsem s chybou a pise looserka.
25. Říjen 2007 - 1:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Lea (anonym)
Řekla bych, že to jméno není až tak důležité:-) Každopádně myslím, že zakopaný pes je v těch AD, prostě nesedí, to co bere, teda, ted jsem zapomněla, jestli už je nevysadila. Pokud má depresi, žádné rady jí nepomohou. Vím, o čem mluvím.
25. Říjen 2007 - 2:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Lea (anonym)
MRM, jsi ještě tady? Strašně moc potřebuju komunikovat, vzhůru od půl druhé, nemůžu spát...
25. Říjen 2007 - 2:26
Obrázek uživatele Návštěvník
MRM (anonym)
Tak jo, povidej...
25. Říjen 2007 - 2:33
Obrázek uživatele Návštěvník
MRM (anonym)
Nalad siwww.hurricanefm.nldobry tancovacky a vubec to hejbe telem, pozitivko...
25. Říjen 2007 - 2:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Lea (anonym)
No vidíš, já se teď rozepisu jinde, na téma BAP:-)Ty taky nemůžeš spát?
25. Říjen 2007 - 3:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Lea (anonym)
Jsi na totálním dně?
25. Říjen 2007 - 3:17
Obrázek uživatele Návštěvník
MRM (anonym)
Zadny BAP, co to je?Chtela sis psat tak pis sem a ne nekam jinam. Kdybych spal, tak bych si ted s tebou nepsal, ne?Tohle neni real time chtat, tak to casto kontroluj at nemame pulhodinovy proluky.Ses nadrzena? Ja jo.
25. Říjen 2007 - 3:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Lea (anonym)
Hele, běž někam jinam, jo? Jdu spát.
25. Říjen 2007 - 3:58
Obrázek uživatele Návštěvník
MRM (anonym)
Tak priste neotravuj blbko a mazej chrapat.
25. Říjen 2007 - 4:16
Obrázek uživatele Návštěvník
rara (anonym)
leo ty kozo ti musi bejt jasny ze chlap kterej ted nespi neni nic jinyho nez sxualne frustrovanej kozel ale to ses asi sama taky tak nedelej cudnou
25. Říjen 2007 - 4:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Ztracená (anonym)
Looserko, moc dobře chápu, jak ti je. A jak jsou ty rady začít pozitivně myslet atd.pro tebe zbytečné. Já ti nic neporadím, protože na to asi rada není. Jen ti řeknu: Zvykneš si. Zvykneš si časem na tu hnusotu a beznaděj, protože otupíš. A nebude ti to postupně připadat už tak hrozné - i když veselé to taky nebude. Prostě ne každý musí být v životě šťastný, že. A že to padlo zrovna na nás, to je smůla. Já jsem 36, svobodná, bezdětná, o chlapa už jsem nezavadila roky. Jelikož po rodině hrozně toužím, trápila jsem se natolik, až jsem spadla do alkoholu. Byla jsem na léčení, vyrazili mě pak z práce. Mám pochroumané zdraví, léčím se na psychiatrii pro deprese, mám bulimii, panické ataky, zažívací potíže. Každý ráno myslím na to, aby byl už večer a mohla jsem jít spát. Ale říkám si, že bylo hůř (a to tedy bylo!) a rezignovala jsem. Zvykla jsem si....
25. Říjen 2007 - 15:27
Obrázek uživatele Návštěvník
r, (anonym)
holky nevzdávejte to ,všechno jednou přejde,jestli je vám jen hořko ze života,tak prostě chvíli klidně stůjte a čekejte,až to přejde,a jestli máte fyz,příčinu depresí(chem,nerovnováha v mozku)hledejte léky které budou pro vás to pravé. víte jak funguje život?je to nekonečná vlnovka s vysokejma obloukama nahoru a hlubokejma údolíma dolů,jestliže jste na tom úplně nejhlubším dně,začněte se radovat,protože teď vás nevyhnutelně čeká cesta vzhůru!!!
25. Říjen 2007 - 16:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Ztracená (anonym)
r., díky za podporu, ale.... ono to u všech tak nefunguje. Mně se dobře dařilo ve 25, tak cca rok, od té doby to šlo sešupem dolů (a předtím, dětství a dospívání to bylo taky moc špatné), takže tvoje rada stůjte a čekejte... stojím a čekám teď tedy už jedenáctý rok. Jak dlouho mám ještě podle tebe čekat? A jak dlouho myslíš, že se tohle dá snášet s optimismem a s nadějí? Víš co, já na už na to s..u. (A mrzí mě, že už nemůžu pít, na to jsem se vždycky těšila, aspoň na něco. Ale už to nejde, jsem tak moc závislá, že už to neukočíruju.)
25. Říjen 2007 - 16:19
Obrázek uživatele Návštěvník
r. (anonym)
ztracená,já už na tom byla v životě všelijak,2x jsem se snažila zabít,dětství na h...manželství na dvě,přítel který jsem si myslela že mne zachrání mně doprovodil pěkně k závislosti na alkoholu a já padala a padala,když jsem si uvědomila,co se se mnou děje,uvědomila jsem si,že prostě nechci umřít na chlast,a od nikoho už se nedám terorizovat.vstala jsem,vydrápala se a i když to nebylo bezbolestné,přestala jsem pít,začala pravidelně docházet na terapie a ve finále setřásla ze sebe tu pijavici,co ho pořád miluju ale on by mne zničil.bylo to o mně - chceš žít? tak žij! nebylo to lehké,občas jsem vzdala návštěvu u psychoploga protože to moc bolelo,nebo jsem měla takovou depku,že jsem nemohla vystrčit nos z bytu,plakala jsem že se nemůžu napít když jsem tak hrozně unavená,(beru antabus)děsná chudinka,pak přišly takový depky že jsem furt měla na krajíčku a občas se rozbulela,prostě to nešlo,tak mi dr,dala pášky a za pár týdnů bylo líp,a já vím že bude ještě líp,protože JÁ JSEM SE TAK ROZHODLA .přítel mne atakuje telefonama,podbízí se službičkama,ale cena - moje svobodná vůle - by byla moc vysoká za pár večerů potěšení a zbytek času omezovaná,manipulovaná a vydíraná a ožebračovaná.já vím že to jde a tady jsem abych vám ostatním ukázala trošku naděje,když já ,dřív úplná onuce,vyděšená ze zvednutého obočí pána tvorstva,jsem se dokázala zmátořit a vrátit se do života,vám to půjde taky,nevzdávejte to,cesta každého je jiná,ale všichni jsme se narodili,abychom byli na světě šťastní,pro každého z vás ta cesta někde je,věřte mi.
25. Říjen 2007 - 19:44
Obrázek uživatele Návštěvník
kopie (anonym)
Ztracená a r., no já se bojím, abych taky tak nedopadla. Jsem ze všeho tak vyčerpaná, že si každej večer jen otevřu víno a čekám dokud mě to neotupí. Ještě by mě zajímalo jaký máte zaměstnání? Já totiž ani nemám sílu pracovat, ale peníze našetřený nemám /jeden z pánů se mi o ně postaral/, takže ani nemám z čeho žít. Připadám si v poslední době spíš jak stroj než jak člověk.
26. Říjen 2007 - 19:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Marie (anonym)
Ahoj všem, dík za tuhle diskuzi, jsem taky totálně na dně, a hrozně mi ted pomohlo si tu přečíst Vaše pocity a názory. Sama nemam sílu sem nic víc psát,ani to všechno nedovedu vyjádřit, ale strašně ráda jsem si to tu přečetla. Aspon vím,že v tom nejsem sama :-(
26. Říjen 2007 - 20:13
Obrázek uživatele Návštěvník
slon (anonym)
2Looserka. Taky se plácám někde u dna, z toho co píšeš ti klidně můžu říct, že jsem na tom ještě hůř. Všechno je ale relativní a nebudu tady vypisovat moje problémy, nemá cenu se vzájemně porovnávat a říkat si kdo je na tom hůř nebo líp. Smysl má řešit vlastní problémy. Pokud chodíš k psycholožce a nepomáhá ti to, asi bys ji měla změnit. Měň je klidně častěji. A pracuj na svojí psychice, odolnosti, vyrovnanosti, soustředěnosti, samostatnosti. Co mohu doporučit: Autogenní trénink, zejména knihu Umění sebevlády od Vladimira Leviho. Ovládnout vlastní psychiku, objevit sama sebe a ostatní, to je přesně to co potřebuje tápající člověk jako ty.
26. Říjen 2007 - 21:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
Ahoj holky, pěkně vás zdravím. Jak to tu čtu, tak je to takové depresivní, už jen z toho co píšete. Pokud zůstanete v tomto duchu...asi se nic nezmění a jen budete právě na tom dně, které si vytváříte ve své hlavě. Opravdu, je to jen ve vašich hlavách. Až se vám konečně rozsvítí, tak teprve budete vidět, co se děje a jak to změnit. Ne, takto ne. Já vám sice můžu poradit, jak už tu spousta lidí psala, třeba pozorovatel, tak dokud se sami nerozhodnete s tím něco dělat(zatím se jen lituje), tak se fakt nic nemůže změnit. Na jednu stranu chcete, aby bylo dobře, ale na druhou stranu, asi podvědomě se tomu bráníte, jakoby jste si tu svou bolístku hýčkaly. Alkoholem nic nespravíte, ten jen utlumuje vaše pocity a zmenšuje jejich vnímání, ale nic neřeší, ty problémy tam jsou stále čekají na to, že s nimi konečně něco začnete dělat a to se neděje.Netvrdím, že antidepresiva jsou všemocné, ale mají na srovnání myšlení (a to je právě ten problém)velmi dobré účinky a nejsou to zabijáci, jako alkohol. Jen je potřeba věřit, že mi ty AD pomůžou a najít ty správné, musí se to nazkoušet. Ale dokud nebude vaše vůle něco v sobě změnit, ani ty Ad nepomůžou. Ten problém je v té hlavě. Ne, nejste budižkničemu, jak si myslíte, jen momentálně se něco nedaří a pak se díky depresím, dostáváte níž a níž. A to je potřeba právě podpořiti AD a vlastní silou vůle tomu dopomoci...jde to, sám jsem to vyzkoušel,ale chce to motivaci. Když nebude motivace, není vůbec žádný důvod něco zlepšovat. Proto bych zkusil v první řadě, si naspat vše co si myslíte, že je špatné, vedle toho aspoň něco co si myslíte, že je dobré. Potom se zamyslet, co by bylo možné začít měnit. Ale fakt, bude potřeba začít u sebe. Změnit denní režim, pokud možno úplně a tak co je realizovatelné, trochu se i přemoci. To znamená, změnu úplně životosprávu, po ranním vstanutí si aspoň chvíli zacvičit, nejlépe se před tím osprchovat a i trochu chladnější vodou. V koupelně se na sebe usmát a pohladit se. Další věc je, říkat si "dnes bude dobrý den (i když nevím, jak to bude vypadat), ale je potřeba vykročit s pozitivním myšlením, skepse odhodit. Jasně nepůjde to hned, ale ono to přinese své výsledky. Nezapomeňte se hezky obléci, nalíčit, ostatní nemusí vidět, že vám není dobře, stejně vám nepomůžou a vy je jen odradíte a potom vám to vrátí špatným přístupem k vám. Když to začnete dělat, tak jak píšu, třeba pomalu, den po dni, uvidíte, že se svět začne jevit v jiných barvách.Ano je mi jasné, jak svorně budete tvrdit, že to nejde, a tak podobně. Jestli budete tvrdit, že to nejde, pak nechcete pomoci. Ne, není na to jen pilulka, kterou spolknete a bez svého přičinění vás postaví na nohy, to opravdu nejde. Musíte s tím také něco dělat sami a potom je možná náprava. Možná to, co píšu zní moc tvrdě, ale tady žádný sentiment nepomůže. Ano, možná, když si tu budete svorně psát jak je vám špatně, budete cítit jako mezi svými a hýčkat si tu společně své bolístky, bude to na chvíli hezké, možná příjemné, že v tom nejste sami, ale nevyřeší to vaši situaci. Pokud sem píšete a vypadá to, že chcete pomoct, tak zkuste, aspoň něco z toho co píšu vyzkoušet a potom teprve můžete brečet, že nic nejde. Ale já vím, že když to začnete dělat, tělo začne fungovat jinak a posílí se psychika, která je momentálně na nule. Jo a jestli někdo máte možnost třeba mít psa, nebo kočku, vezměte si jí k sobě. Já bych doporučoval psa, je to neuvěřitelný a věrný přítel, který se na vás vždy bude těšit a je mu jedno, že nemáte náladu, vždy vás přivítá tak, jak to ani člověk neumí. Budete se muset o něj start a to je další plus pro vaší psychiku. Vytáhne vás ven a pokud nejste úplně mimo, tak se venku při venčení můžete setkat s pejskaři a ti, pokud vím jsou dobří lidé a přijdete na jiné myšlenky. Prostě nejdřív je potřeba něco udělat se sami se sebou, postavit se na nohy a vše ostatní už půjde snáze. Věřte, je to jen problém v mozku a jde to změnit, jen se toho nebojte. Jděte do toho znovu a znovu a nenechte se ničím odradit, půjde to.Držím všem pěstičky a doufám, že s tím začnete něco dělat, dělat to co sami můžete. Budu se těšit na vaše příspěvky, kde mi napíšete první poznatky ze změn. Ahoj Hanz:o)
26. Říjen 2007 - 21:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
Omlouvám se, ale asi jsem někde napsal špatné i, místo y, tak sorry :-)
26. Říjen 2007 - 21:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Salinas (anonym)
Hanzi, máš úplnou pravdu. Nikomu nepomůže se v tom všem plácat. Je třeba v sobě zmobilizovat všechny síly a něco udělat. Já se před rokem a půl taky plácala v tom všem marasmu života, ale pak jsem si řekla DOST!Cítila jsem, že musím něco udělat. Začala jsem od malých věcí (změna účesu, trocha rozmazlování sebe sama).Pak jsem udělala zásadní rozhodnutí. Do oka mi padl inzerát jedné školy a já si uvědomila, že by mně to bavilo.Vzali mně a já teď studujina večerní škole. Poznala jsem nové lidi, nové situace.Nemám čas se v něčem plácat a litovat se. Taky mně moc pomohla kniha "Jak se zbavit starostí a začít žít"od Dala Carnegieho. Jsou tam i konkrétní píběhy lidí, kterří se nepoddali životu.Taky jsem se dozvěděla jak se naučit život zvládat.Peřji všem hodně štěstí na pouti životem.
26. Říjen 2007 - 22:40
Obrázek uživatele Návštěvník
kopie (anonym)
Hanzi, pohladit se??????????? Panebože, já se nechci hladit sama!!!!!!!!!! Celkově mi všchny tady ty rady příjdou dost na houby, když je člověk rád, že vůbec dejchá. Promiňte mi to, ale připadá mi jak kdybyste vůbec neměli ponětí o čem tady já nebo třeba looserka mluvíme.
26. Říjen 2007 - 23:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanz (anonym)
Kopie, právě že máme...ale vy jste teď v takovém stavu, že vůbec nechápete nic, co tu píšeme.To s tím hlazením, je proto, umět přijímat samy sebe, učit se mít rády samy sebe a v tom je právě to kouzlo: dokud to nepochopíš, tak na sebe budeš zlá a když budeš zlá, tak se budeš cítit osamělá, nepochopená ničemná. Pochvalte se sami za každou maličkost, která se vám povede, za to, že se něco nepovede, nenadávejte si tolik nezatracujte se a nemyslete si, jak jste k ničemu, chybu může udělat každý a chytrý člověk ví, že chybu může napravit. To je to, naučit se pochopit sebe sama, umět si i odpustit, když něco není tak jak jsme chtěli, vždyť jsme to přeci neudělali schválně a můžeme se to pokusit napravit. A to, že třeba Looserka neudělala po několikáté školu....no a co. Třeba by bylo dobré se podívat na to, kde konkrétně tlačila bota a v čem by se dalo něco napravit a potom tu školu zkusit znovu. V žádném případě a to už píšou všude možně, že si nemáme z neúspěchů dělat bernou minci. Pamatovat si máme spíš úspěchy a neúspěchy zapomínat, jinak budeme žít, jako lidé co se jim jenom nic nevede. Stavte jen na tom, co se povedlo, kdyby to měla být jen maličkost. Proto si myslím, dávejte si jen malé úkoly, které víte že zvládnete, když se zdaří, zapamatujte si je a vždy si na ně vzpomeňte, když něco nepůjde. To vám dodá sebedůvěru, která je někde jinde. Když se povedlo něco malého, můžete si zvýšit laťku a pokusit se o nový rekord, ale jen opatrně. Pokud se něco nevede, nechte to na čas být a vraťte se k tomu znovu za čas, potom to jde lépe.Kopie i Looserko, prosím, přestaňte myslet jen vzpomínkama a jen, že to vše bylo špatné, určitě je tam i spousta pozitivního a to je potřeba vyzdvihnout. Hlavně žijte tím co nového čas přináší a věřte že pokud si to dovolíte sami sobě, tak bude lépe. Jste teď na sebe tak naštvané, že už neberete normální realitu, my všichni máme nějaké problémy a kdybychom žili jen tím, tak tu asi ani nebudeme. Je na světě tolik zajímavých věcí, lidí a všeho možného, jen se musíte koukat kolem sebe a ne jen se patlat ve svém problému. Ano vím, pokud jsou vtíravé myšlenky, ty dovedou člověka potrápit, hlavně v noci. Na to jsou dobré právě ty AD a jen je potřeba se domluvit se svou doktorkou které jsou pro vás vhodné,každý potřebuje jiné.Jo a píšeš o tom že je člověk rád že dejchá...právě to dýchání je jedno z nejlepších na posílení psychických problémů, pořádně prodýchat zhluboka a spousta deprese se alespoň na chvíli ztratí.Také pokud vím, tak fyzická práce, pokud zrovna nejsi úplně neschopná pohybu, je dobrá na zapomenutí na starosti, tím léčí v psychiatrických léčebnách a můžu to jen potvrdit, když makám, nemám čas na špatné myšlenky a myšlenka má obrovskou sílu, jen záleží, jakou myšlenku necháš se svým tělem pracovat, pokud špatnou, budeš v háji.Prosím, přestaň se jen bránit, že to nejde,zkus napřed něco z toho, co píšu a pak něco říkej, zatím jen fňukáš. Síly máme v sobě pořád dostatek i když si myslíme, že už nemůžeme. Změň myšlení, pokud to sama nedokážeš, hledej pomoc u odborníka, zkoušej jich víc, každý nesedne, ale to je hlavně v každém nás, jak se s tím vypořádáme a jestli opravdu chceme s tím něco dělat, nebo jen podléhat. Zkoušela jsi všechny možnosti, je jich řada? Kineziologie je také docela dobrá a autogenní tréning, nebo Fokusig, jsou také dobré. Co sauna, bazén, cvičení, to vše přispívá k pohodě a harmonii?Salinas to píše také hezky a má pravdu, musíte se k tomu postavit jinak. Co víc už pro vás můžeme udělat, teď zase pro změnu udělejte něco vy samy a nezlob se na mě, já za to nemůžu. Držím vám všem palečky a přeji moc úspěchů. Hanz
27. Říjen 2007 - 1:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Looserka (anonym)
Pár dnů jsem tu nebyla a nestačím se divit..takžeHanzi, každý má svoje dno jinde a nemluvíme tady o neuspěších, mluvíme o životě, v tom je rozdílLostris - dík za zkušenost a hodně štěstí!k- moc hezky řečeno a máš naprostou pravdu. Ve světlých chvílích si to uvědomuju taky a proto ještě doufám, že svůj život můžu změnitZtracená - nechci si zvyknout, to jediné opravdu nechci! Ještě mám nadějiMRM a Hanz - nick looserka jsem si vybrala proto, že má dvojí význam (stejně se čte). S jedním O je to něco jako budižkničemu a s dvěma O člověk, který je neukotvený, taková třtina klátící se ve větru. slon - knihu si koupím, děkujir- tebe si nechávám na konec. Jednak ti děkuji za popsání svého příběhu a držím ti palce ať překonáš závislost a rozchod. Od tebe tu zazněla pro mě zcela zásadní informace, která mi pomohla úplně nejvíc. Netušila jsem totiž, že někdo může pracovat jako terapeut, pokud na to nemá "patřičné" vzdělání, slyším to poprvé. Jsi si opravdu jistá? Strávila jsem půlku večera hledáním na internetu a ničeho jsem se nedopídila, budu pokračovat zítra. Holka zlatá, kdyby to byla pravda, tak ani nevíš, jak jsi mi tím pomohla!!! Bylo by to něco jako světýlko v té strašné tmě, za kterým bych mohla jít.
27. Říjen 2007 - 1:30
Obrázek uživatele Návštěvník
zdena (anonym)
mate tady všichni svou pravdu ,ale ze dna se nejde dostat bez pomocí psychologo.To ať mi nikdo nenamlouvá.Vím moc dobře co to je byt na dně ,trpím tim dobrych 25 let,ale pozor nejsem stařena ,mam to už od malého dítka.Právě ted jsem myslela ,že opravdu se od dna neodlepím ,největší deprese ,ktera mně potkala.díky rychlé pomoci svého psychologa ,mam namysli injekce ,velké davky AD.jsem tam ,kde sem.o pohlazeni souhlasim.jsem rada ,že žiju a ještě mně někdo hladit to né.V mém případě se nikomu nelituji ,jak tu někdo píše.A možná že bych mněla.Prostě se začít mít rád.Taky to zkouším a snažím se tak uvidím.Konečně je tady stranka ,kde opravdu lidi se sebou bojují a potřebuji pomoc.A né taková jak píšou JSEM V DEPCE CO MÁM DĚLAT?? depku ma 3 dny a ještě k tomu ,že nesehnala kabelku LV. Přeji Vám hodně hodných lídí kolem Vás a těším se na další psáničko od někoho kdo má stejný problém.
27. Říjen 2007 - 8:23
Obrázek uživatele Návštěvník
slon (anonym)
2 Looserka. Tu knihu už nedostaneš, ale mají ji v knihovnách. Já ji náhodou objevil v jednom antikvariátu, ale to byla opravdu náhoda.Důležité je uvědomit si, že to dno se nachází ve vás. Ve vás se ovšem nacházejí i síly, kterými se od toho dna dokážete odrazit. Ty síly má každý. Člověk má v sobě schované neuvěřitelné schopnosti, ale spousta lidí je zapomněla využívat. Spousta lidí je ani nepotřebuje, ale lidé "u dna" se bez nich neobejdou. Řešení problému je pouze ve vás, upínat se v takovém stavu k jakýmkoliv vztahům je nebezpečné. Tím nechci říct že je špatné mít vztah, ale váš problém rozhodně nevyřeší nikdo za vás. Psycholog je určitě dobrý až nezbytný, ale je to jen podaná ruka od člověka, nic víc. Žádný člověk nemá a nikdy nebude mít klíč do vašeho vnitřního vesmíru, ten patří jen vám. Nejdřív je potřeba najít cestu k sobě, začít se "mít rád", najít sebedůvěru, naučit se soustředit. Teprve potom můžete zažít doopravdy plně a šťastně žít. Není to vůbec tak těžké jak se to zdá, autogenní trénink, cvičení soustředění a uvolňování dokáže úplně každý. Hlavní je uvěřit, že ty síly ve vás opravdu jsou, ale vy je prostě z různých důvodů nedokážete vůbec využít a plácáte se u dna a jste totálně oslepeni negativními "superhodnotami" (výraz Leviho).
27. Říjen 2007 - 11:53
Obrázek uživatele Návštěvník
r. (anonym)
looserko :to o laických terapeutech vím bezpečně jen nevím kde najít informace,zkus stánky nějakých denních stacionářů.nebo třeba stránky anon.alkoholiků www.sveb.cz/aacesko/,zkus www.plbohnice.cz, někde někdo musí něco vědět,nebo prostě linku důvěry.teď ke steskům typu nemůžu se pohladit : já jsem na tom stejně,moje mindráky mi celý život namlouvaly,že jsem k ničenu,nehodná lásky nebo alespoň laskavosti,uvědomila jsem si,že se třeba nedokážu na sebe podívat do zrcadla jako na celou osobu,na vlasy jo,na oči při líčení jo,na beďary jo ale na sebe celou to prostě nedokážu.ale vím,že to není dobře.zatím se neumím na sebe usmívat apohladit se po tváři,ale chci se k tomu dopracovat,zatím jsem začala tím,že jsem si stanovila pevný den v týdnu,kdy se budu starat o já - depilace,příjenmná lázeň, pečlivá manikůra,natřít celý tělo drahým mlíkem,a snažit se celou dobu myslet na to ,že se starám o já a že si to zasloužím,protože láskyplná péče je přesně to,proč jsem na světě,netvrdím,že se mi to podaří každý týden,ale vím že když vydržím,tak zatím je to mus,ale znám se a vím,že za čas z toho bude nezbytnost,zatím jsem pro já udělala hodně už tím,že jsem se přestala ničit alkoholem,až se budu mít ráda ještě víc,vím,že se mi podaří i přestat kouřit.znám ty stavy,kdy člověk nechce nikoho vidět,nevyleze týdny z pokoje,protože všichni by viděli,co jsem za příšerný budižkničemu...zanedbávala a poškozovala jsem se,možná potřebujete být starší,jako jsem musela do určitého věku dospět já,ale můžete si ušetřit spoustu let trápení,protože když uvěříte mně,hanzovi,slonovi aj. a zkusíte se k prvním krokům donutit,načnete důležitou cestu.taky pomáhá jestě jedna věc - zkuste si někde najít stránky feng - šuej a přečtěte si kapitolu o úklidu - je moc důležité zbavit se nánosů minulosti v bytě - věci které nenosíte,např,hodně pomáhá probrat šatník,jestli se dokážete rozloučit se starým oblečením,najednou zjistíte jak je to fajn mít místo a vzduch ve skříni a že najednou máte víc místa světla a vzduchu i v duši,tohle fakticky funguje,dopřávat si světlo,vzduch,prostor a péči o já strašně pomáhá,já jsem teprve na začátku cesty,ještě toho mám hodně před sebou,ale postupuju a jsem na sebe hrdá za každý splněný úkol,který jem si splnila.každá cesta začíná prvním krokem. vstaňte a udělejte ten první i vy,ať je to i třeba blbosst,jako hodit do koše blbost,kterou vám dal někdo,koho vlastně nesnášíte,je to dost těžké ale když tohle zvládnete,další krok může následovat,sukně kterou už nikdy nevezmete na sebe,protože prostě už vám není 20.odneste ji k popelnicím,ať si ji vezme komu se hodí,odneste knihy léta nečtené do antikvariátu,atd atd...najednou,třeba až za půl roku nebo dýl,zjistíte,že se ráno na sebe v koupelně usmíváte.PS víte co mám já? koupila jsem si za pár stovek fleecovej sněhobílej župan,když ho mám,připadám si jako kotě v pelíšku,zjistila jsem,kdykoli si ho oblíknu,že se culím od ucha k uchu,i když jsem si ho navlíkla jen proto že mi je zima,prostě se zachumlám a na chvíli je mi božsky,culím se jako cvok,a ještě dlouho potom je mi dobře,máte něco takového?jestli ne,zkuste si to pořídit,vřele doporučuju.a zkuste nějaký ten první krok.nebo zůstaňte kde jste,fňukejte a hnijte, ... pamatujte :každý KDO CHCE TEN MůŽE !!!
27. Říjen 2007 - 12:47

Stránky

Přidat komentář