9137 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

jak se odmilovat ?

10. Září 2018 - 0:04

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
slávka (anonym)
Obracím se s prosbou hlavně na ženy,jsem zamilovaná do nesprávného muže, nemiluje mě jako já jeho, vidím i špatné vlastnosti, ani se mi moc nelíbí, náš vztah nemá společnou budoucnost, přesto toužím být pořád s ním, snad už to ani není láska ale závislost, ale nevím co s tím, vůlí nic nesvedu, pomozte...
2. Červen 2004 - 8:49
Obrázek uživatele Návštěvník
lucy (anonym)
Ahoj, moje rada je: měj ráda víc sama sebe:) Pak si nenecháš svůj život "ničit" někým, kdo za to nestojí.
2. Červen 2004 - 9:11
Obrázek uživatele Návštěvník
slávka (anonym)
myslím že se mám dost ráda, nevím, ale máš pravdu že nerovný vztah s ním mě ničí, jsem neustále ve stresu kdy se ozve proč se neozývá..ach jo, a to mi není dávno 20
2. Červen 2004 - 9:40
Obrázek uživatele Návštěvník
lucy (anonym)
Možná že jsem se nevyjádřila dost přesně: tvůj život ti neničí on, ale samozřejmě ty sama. Proto ty uvozovky. Pravděpodobně ty sama, ačkoliv vidíš, že tě nemiluje, nelíbí se ti až tak atd., si nedovoluješ sama sobě si říct: tohle mi za to nestojí. Čím dřív to ukončím, tím dřív potkám někoho, s kým mi bude opravdu dobře. Možná si nevěříš, že bys mohla potkat někoho lepšího, tak raději zůstáváš s tím, s kým nejsi ani moc šťastná, ale hlavně že aspoň s někým jsi. Asi se nemáš natolik ráda, že plýtváš svým časem a zůstáváš s člověkem, který za to nestojí. Když to vezmeme obrazně, dáváš si sama na sebe takovou "slevu". To ale nedělej, každý má svou cenu, pod kterou by neměl jít, nikdo není slevněné zboží. Píšu ti z vlastní zkušenosti:)
2. Červen 2004 - 10:16
Obrázek uživatele Návštěvník
slávka (anonym)
Ono je to složitější, i když v mnohém máš pravdu, nedokážu si říct on mi za to nestojí, teda řeknu si to a vím to, ale nic s tím neudělám, když jsem se zkusila sejít s jinými, nic mi to neříkalo, nešlo to myslím na něho
2. Červen 2004 - 10:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Slávko a vy spolu žijete, nebo chodíte?? Nějak jsem to z toho příspěvku nepochopila, vypadá to že asi ne, když vždy čekáš až se ozve. To on si asi vzpomene, jen když se nudí nebo tak nějak.. Vím o čem mluvíš, něco takového jsem si také zažila. Rozum říká - nestojí Ti za to, ale srdce si nedá poručit. Je asi jen jedna pro zamilované drastická metoda - zrušit jakýkoliv kontakt a žít dál, je to fráze, ale čas je opravdu lékař. Jakmile budete pořád spolu, budeš se trápit, donekonečna. Asi jsem Ti moc nepomohla viď ahojky
2. Červen 2004 - 11:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Erika (anonym)
Slávka, neboj sa od neho odpútať, neboj sa, že ti už lepší nepríde do cesty. Treba na to odvahu byť možno určitý čas sama, nebáť sa, že možno ostanem "na ocot". Treba sa stýkať ve?a s mladými ?udmi, mať dobrú partiu a tam sa dá nájsť hlapec, ktorý bude na celý život. Možno však svojho priate?a nechceš opustiť kvoli tomu, že on bude nešťastný, že ho zraníš. Uvedom si však, či má váš vzťah budúcnosť. Ak si úprimne odpovieš, že nie, tak je lepšie sa skôr rozísť, pretože rany spôsobené v dlhodobom nefungujúcom vzťahu sú omnoho hlbšie a ťažšie "liečite?né. Držím ti palce, aby si sa správne rozhodla a hlavne aby si bola úprimná voči sebe aj voči tvojmu terajšiemu priate?ovi.
2. Červen 2004 - 11:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Katka (anonym)
A není to právě ono, co Tě k němu tak moc přitahuje? Taková ta věčná nejistota? To je zase moje zkušenost :-)
2. Červen 2004 - 11:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Fiši (anonym)
Jde spíš o popis a reakci na podobné téma,které jsem tu našla.Je velmi těžké odpoutat se od partnera,zvláště pokud byl reakcí na předchozího.Je zajímavé,že si ženy vyhledají,jestliže neprožijí dobu smutku do úplného "vyléčení",muže stejného typu jako byl ten předchozí.Prožila jsem vztah s mužem starším než já o 16 let.Probíhal paralelně s mým manželstvím.Každý z těch mužů byl úplně jiný.Jedno měli společné.Byli extrémní v té rozdílnosti.Nechci se o tom rozepisovat,jde spíš o nástin.Vlastně měli společné ještě něco...slaboši,kteří násilným způsobem(typické,že?),využívali mou důvěřivost a naivitu způsobenou absencí mého otce v mém životě.Oba věděli co je pro mě dobré,řídili můj život.Příliš bych nehledala chybu v sobě.Někdy se může stát,že člověk,zvlášť duchovně zaměřený,hledá stále dobro i tam kde není.Prostě není!!Nechtěla jsem žít na dvě strany,velmi mě to trápilo a dlouho trvalo než jsem to vyřešila.Nakonec se rozpadly také oba vztahy.Nedala jsem si dost času.Strach,finanční tíseň,samota,bolest,péče o dvě děti atd.Přišel ON.Princ,který mě zachránil,byla jsem tak vděčná,tak zamilovaná.Konečně jsem potkala někoho jiného...Nepotkala.Potkala jsem reakci na předchozí.To samé v bleděmodrém.Je mi mizerně,trápím se a brečím,nemůžu pochopit co mi to udělal,jak mohl...ble,ble.Ale používám rozum.Jde to pomalu,není to lehké.Ale musí to jít.Nastoupila vůle a nekonečná vytrvalost.Tak to radím.Držte mi palce,jestli se tu některá našla,není v tom sama.Nevidět,nepsat,neesemeskovat,ignorovat!!Ženská vydrží víc než člověk.
4. Červen 2004 - 17:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Martin (anonym)
Ahoj, už nevím, kam se obrátit, tak to zkusím tady. Nacházím se v situaci, která má asi jen jedno řešení, které je z mé strany bohužel velmi těžko dosažitelné. Velice mám rád jednu ženu (o pár let starší, rozvedená, tedy teoretickou šanci na ni mám), která je ztělesněním toho, jak si svou partnerku představuji. Trávím s ní denně hodně času už jen proto, že se jedná o kolegyni v práci, sem tam (ale opravdu vyjímečně) se vidíme i mimopracovně. Jsem jí sympatický, to vím a mnohokrát mi to řekla, ale také jasně cítím, že o hlubší vztah zájem nemá, i když si povídáme o velmi soukromých věcech. Problém je v tom, že můj vztah k ní je obrovsky silný, myslím na ni neustále a jen moje povaha mi nedovolí jít se vším ven (i když velmi pravděpodobně tuší, že mám zájem), protože bych se dozvěděl přímo od ní, že od ní více než velmi dobré kamarádství nemohu očekávat. Nevím, zda se někdo umí vžít do situace člověka, který by za chvilku s tím druhým položil život, a přitom nemá šanci to ovlivnit.Předpokládám, že jediné řešení je snažit se oprostit se od velmi nepravděpodobných myšlenek na bližší vztah, ale netuším, JAK toho docílit. Zkrátka se potřebuji naučit nemít ji rád. Kdo někdy miloval člověka, který tuto lásku neopětoval, určitě ví, o čem mluvím. Je to nesmírně těžké, stresující a psychicky mne to velmi vyčerpává, ale absoutně netuším, jak se toho všeho zbavit. Podařilo se někomu z vás podobnou situaci zvládnout? U mě to trvá již několik měsíců a mám pocit, že je to stále horší - zapomenout nebo nechat ji být z mé strany zkrátka v této situaci není možné, resp. to neumím :-(Díky za jakýkoliv názor nebo zkušenosti, už opravdu nevím, kudy kam...
22. Březen 2005 - 17:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdena (anonym)
Par mesicu neni zadnej cas. Musis to nechat proste odplynout. Na to zadna rada neni. Muzes se odstehovat na pusty ostrov, ale to bude jeste horsi, budes mit pocit, ze jsi ji mohl byt aspon nablizku a takhle jenom tupe touzis, ale nemyslis na ni min. Chce to se odmilovat, proste pochopit, ze tak uzasna, jak sis ji vysnil neni a to chce cas cas a cas. Pak je jeste varianta masochisty vystavovat ji pokud mozno situacim, kde se ti znelibi. Najdi sebemensi vec, ktera se ti na ni nelibi a pokud ji nemuzes ted objevit, tak si dej za ukol, ze ji najdes. At uz to je styl oblekani, vyjadrovani, nazor na rasismus, stydlivost, neporadnost, zapomnetlivost, rozhazovacnost, cokoliv... a machej se v tom, az se ti zprotivi na normalni uroven... nemusi ji nemit rad, ale tato paranoidni zamilovanost nema s realitou nic spolecneho. Vysnil sis ji. Vem si to treba tak, ze si ji vezmes a budes s ni mit deti a za par let ti zevsedni a zamilujes se do jine. Nebo si to aspon zkus predstavovat. Jedina rada: Proste k ni nevzhlizej, neni ani jisty, jestli si to vubec zaslouzi. A pokud ano, zaslouzi si to jiste i jina, ktera te chtit bude.
22. Březen 2005 - 18:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Martin (anonym)
Děkuji za odpověď, Zdeno. Abych řekl pravdu, bál jsem se dvou věcí - že nikdo neodpoví, nebo že se dočkám odpovědi podobné tvé. Ta žena rozhodně není mnou vysněná, má spoustu chyb, o kterých vím, já ji však chci i s těmi chybami! Neobléká se dle mého gusta, má vlastnosti, které se mi příliš nelíbí, ale jako člověk je pro mne zkrátka velmi okouzlující, imponuje mi, přitahuje mne jako magnet. Toto není uměle vysněná platonická láska. Říkáš, že pár měsíců není žádný čas, já ale cítím, že se to dosti strmě zhoršuje ;(Přijde mi hloupé uměle si zhnusovat člověka, o kterého tak stojím - hlavně je to z mé strany absolutně nemožné. Řešení "jít pryč a nevídat se" by možná pomohlo, ale s kolegyní z jedné kanceláře to nejde, i kdyby to šlo a byli bychom od sebe dál (jiné místnosti, části budovy), táhlo by mne to tam, nemohl bych se soustředit na práci. A já ani nechci. Zkouším si představit, že neexistuje, mám spoustu zájmů a koníčků, dobrou práci, v podstatě mi nic nechybí, rezešel jsem se kvůli ní s jinou ženou, která mne pořád miluje. Já ale cítím, že zkrátka nemohu žít plnohodnotný život s někým, kdo mne nenaplňuje. A právě ONA mi svou blízkostí nesmírně dodává energii.Často si představuji, jaké by to bylo, kdybychom spolu žili, narážím na spoustu nevýhod, ale o mnoho více výhod, řekl bych, že jsem v tomto docela realista, nic si nenamlouvám. Dělám jen to, co se mi líbí, jdu tam, kam mne to táhne. Je to nesmírně šložité takto popsat... nejvíce by mi pomohlo, kdyby se zde našel někdo, kdo už něco podobného prožil... je jedno, s jakým výsledkem. Ocením jakékoliv rady.
22. Březen 2005 - 18:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Martin (anonym)
A ještě co se týče toho umělého zprotivění. V mém případě je to přesně naopak! Vím o chybách, které má, ale naopak jí vždy řeknu, co se mi na ní nelíbí - ať už je to ten styl oblékání, vyjadřování, apod. Výsledek je asi takový, že mi dá najevo, jak si těchto názorů váží a snaží se to napravit - tedy např. nehovoří stylem, jaký jsem jí upřímně zkritizoval. Nemohu si přece někoho násilně zprotivovat zkrz vlastnosti, které se tento člověk snaží změnit...
22. Březen 2005 - 19:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Martine, přála bych si potkat takového kluka, jako jsi ty, který by ke mě cítil přesně tohle, co cítíš k té své kolegyni z práce.Proč jí to neřekneš?????????????Stydíš se, bojíš se odmítnutí?A tohodle stavu, v jakém jsi a v jakém nejspíš i zůstaneš, se nebojíš?Co ty víš, třeba cítí podobně, jen to nevíš a ona to o tobě taky neví.Možná něco tuší, a čeká až se vyjádříš.Tak na co čekáš???Jestliže tě odmítne, tak budeš mít jasno, budeš vědět na čem jsi a všechno si ujasníte.Seber odvahu a jdi do toho, tím nic nezkazíš, a možná budeš mile překvapen :-)
22. Březen 2005 - 19:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Martin (anonym)
Díky za povzbuzení, Lenko. Rozhodně se nestydím jí to říct, nejsem typ člověka, který by v sobě něco tutlal a schovával se do kouta. Jediný důvod je ten, že bych se s největší pravděpodobností dozvěděl, že vážný vztah z její strany není možný. Tím by to všechno MUSELO skončit, protože by věděla jasně, co k ní cítím - já bych nebyl schopen jen tak říci "ok, končím, když to nejde, tak to nejde", ale zároveň nemám povahu na to, abych se někomu vnucoval. Když se vžiji do role člověka, který mi řekne, co ke mně cítí; a já bych toto nebyl schopen opětovat, chtěl bych to asi ukončit. Toho se právě bojím (tohle slovo nemám rád).Vím, že jí imponuji, má mne velmi ráda, povykládáme si o spoustě věcech, ale tím to pro ni končí, kdyby měla zájem, chovala by se jinak. Je pravda, že se na mne usmívá, v podstatě občas decentně flirtujeme, ale má to takový kamarádský nádech a já z toho dost jasně cítím, že dál to z její strany nejde. Asi bych měl dodat, že je mezi námi cca 20 let rozdíl - možná je problém tady, jen nevím, zda u ní, nebo u mne... Rozhodně bych netvrdil, že radikálním vyklopením mých citů před ni, nic nezkazím... myslím, že právě tímto bych toho pokazil docela dost. Možná bych mohl jen více naznačit své city... Opravdu mne zajímá každý názor. Děkuji, že se tím někdo zabývá...
22. Březen 2005 - 19:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
No a já si právě myslím, že tohle je ten problém: že jsi si až moc jistý tím, co si o tobě myslí, a co by ti odpověděla. Ty tomu,že nemá zájem věříš, vsugeroval sis to, a nečekáš jinou odpověď - respektive, ty jí ani nechceš znát, protože jsi o té své přesvědčený.A že by se chovala jinak?? záleží jaký typ ženy to je. Já, i kdybych byla zamilovaná a viděla, že je do mě zamilovaný i on, ale nevyjádřil by se, tak bych ho nechala, dokaď to prostě neřekne. Sama bych nezačala. Ne, že se stydím - to ne, ale chtěla bych, aby to byl on, co to sám rozjede, víš..Když to je těžký, když už dopředu řekneš, že ona mě nechce, ona by se chovala jinak..A stojíš si za tím.. To pak nevím, co poradit..
22. Březen 2005 - 19:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Martin (anonym)
Dobře, Lenko. Připusťme, že existuje malá pravděpodobnost, že je tvůj názor pravdivý, ani nevíš, jak bych si to přál). Já se však snažím vidět to realisticky, vyšší šance je, že její city nemohou být takové, jaké bych chtěl, a v tom případě, pokud bych zároveň šel s pravdou ven, by všechno skončilo. Mně přijde jako příliš velký risk sázet na dejmetomu dvacetiprocentní (když to přeženu) šanci, která by znamenala mé štěstí. Vím, vypadá to jednoduše, ale pokud mám šanci 80% procent, že to dopadne pro mne špatně, budu mít větší problém, než dosud. Tomu se právě snažím vyhnout řešením, které mne neraní tak silně, jako odmítnutí a následný boj se sebou samým.Uvítal bych i další názory, a velmi si cením i těch současných, píšu sem proto, že si nevím rady. Pokud si více lidí myslí, a je schopno to odůvodnit, že je rozumnější vše vyklopit, tím lépe. Udělám to, ale bojím se, že si ublížím. V současnosti to není ideální, trápím se, ale jsem v určitém směru šťastný. Neumím si představit, že mne přitahuje někdo, na koho nemám nejmenší nárok. Z mého pohledu bych se snažil řešit situaci spíše tím "odmilováním se", ale to asi nedokážu...
22. Březen 2005 - 20:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Jo jo, je to těžký..Dělej jak myslíš,...můj názor už znáš, já bych se takto jako ty nechovala.Měj se
22. Březen 2005 - 20:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Anna (anonym)
Mily Martine,Snad Ti muj nazor pomuze, tedy:1. Prestan se rozebirat;2. Najdi si jinou praci, nebo alespon jine pracoviste (misto, fyzicky);3. Rekni ji, co citis, presne tak, jak jsi to tady napsal.Ted trochu vysvetleni: nic neni horsi, nez precitlively muz, zena se muze obavat zavislosti, zmena pracoviste vam obema umozni volneji dychat a prospeje v pripade, ze ji ziskas i v pripade opacnem, a jak ma ona vedet, co citis, kdyz to nereknes, co muzes ztratit? Hlavne to neprehanej s patosem, je to starsi a zkusena zena. Nevim jaka je, ale casto je nejlepsi pristup narovinu. A prosim - neanalyzuj muj prispevek. Hodne zdaru. Dej vedet, jak jsi uspel.
23. Březen 2005 - 11:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Demi (anonym)
Ten tvuj strach si ublizit.Vsechno spatne,budes muset ten svuj strach prekonat a rozlousknout to.Jinak se to casem muze promenit v paranoiu.Proste prekroc sve hranice! Ja byt ONA,tak bych si na to take pockala.Navic je starsi,a muze citit to same.Ona muze mit daleko vetsi strach z odmitnuti nez TY.Sam pises,ze ji tak trochu napominas,taky bych se mozna na jejim miste bala,ze nejsem pro tebe ta prava/dost dobra/. Pokud te odmitne,tak ji alespon potesis,to by udelalo radost kazde zene,ale hlavne ty sam si vyjasnis myslenky.Takove trapeni nema smysl.Cim vic to budes prodluzovat,tim vic sam ztratis...Zazila jsem neco podobneho,problem byl v tom strachu.Je treba to prekonat.Jina cesta neni...
23. Březen 2005 - 12:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Demi (anonym)
Ten tvuj strach si ublizit.Vsechno spatne,budes muset ten svuj strach prekonat a rozlousknout to.Jinak se to casem muze promenit v paranoiu.Proste prekroc sve hranice! Ja byt ONA,tak bych si na to take pockala.Navic je starsi,a muze citit to same.Ona muze mit daleko vetsi strach z odmitnuti nez TY.Sam pises,ze ji tak trochu napominas,taky bych se mozna na jejim miste bala,ze nejsem pro tebe ta prava/dost dobra/. Pokud te odmitne,tak ji alespon potesis,to by udelalo radost kazde zene,ale hlavne ty sam si vyjasnis myslenky.Takove trapeni nema smysl.Cim vic to budes prodluzovat,tim vic sam ztratis...Zazila jsem neco podobneho,problem byl v tom strachu.Je treba to prekonat.Jina cesta neni...
23. Březen 2005 - 12:05
Obrázek uživatele Návštěvník
jaruš (anonym)
ahoj slávko.vztah s tím mužem jsi nepopsala moc podrobně.ale myslim ze by ses s ním měla rozejít.najdeš si někoho jiného ale jestli ho opravdu miluješ tak to stejně nepomůže.budeš na něj myslet i když budeš s někým jiným.nemohla by sis s tvým přítelem normálně promluvit o vašem vztahu a o budoucnosti?naznačit mu co od budoucna očekáváš?
23. Březen 2005 - 12:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Chiara (anonym)
Před několika měsíci jsem se rozešla s dlouholetým přítelem, protože si našel novou slečnu. Bral ji jako románek, mě miloval, ale okolnosti mi nedovolily to překousnout. Od prvního dne našeho rozchodu se s ní však začal veřejně scházet. Jsou spolu doteď. O mě se začal také někdo zajímat. Navázala jsem takový vztah nevztah. Nemilovala jsem jej, lépe se mi s ním zapomínalo na toho předchozího. Myslela jsem, že to zamilování prostě musí přijít, byl ke mně tak pozorný. Po nějaké době jsem pochopila, že je vše příliš brzy, a že to se mnou nebude tak snadné. Tak jsem zase sama a vrací se mi všechny moje noční můry. V hlavní roli můj dlouholetý přítel.. Stačí mi jenom malé podněty, kdo ho kde viděl, co komu řekl, s kým byl, jak vypadal, a tak. A je to zase v háji.Tak přemýšlím, půjde to vůbec někdy jej úplně vymazat z mysli, aby to už nebylo tak citlivé? Neuvěřitelně srovnávám, chtěla bych vše vrátit, ale chtěla bych ho jiného.. Nesmysl, že? Co se stalo, nejde překousnout. Není cesty zpět. Tak co dál?
23. Březen 2005 - 13:08
Obrázek uživatele Návštěvník
jaruš (anonym)
asi na něj nikdy nezapomeneš ale nesnaž se ho vytlouct ze sebe ven násilím pak na něj budeš myslet ještě víc.nech tomu volny průběh a najdi si nějake koníčky.řekneš mi jaké jsi znamení? ahoj
23. Březen 2005 - 13:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Chiara (anonym)
Děkuji Jaruš. Jsem 100% váha. On je panna. Byli jsme opravdu složitý vztah. Ale myslela jsem, že se vzájemně držíme nad vodou a mám spolu ty ostřejší lokty.
23. Březen 2005 - 13:27
Obrázek uživatele Návštěvník
jaruš (anonym)
jsem (byla jsem) na tom podobně jako ty.je ale těžký poradit nevim jestli treba bydlí blízko tebe a jestli ho vídáš. jestli ano tak to je těžké. jak je to dlouho co spolu nejste? na to znamení jsem se ptala protože já jsem štír a vypadalo to že mame podobne osudy.
23. Březen 2005 - 13:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Martin (anonym)
Díky za názor, Anno i Demi. Asi máte pravdu... i když o tom nejsem 100% přesvědčen, musím to zkusit, jinak to asi nemá smysl... je to nekonečné.
23. Březen 2005 - 13:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Chiara (anonym)
Bydlíme v menším městě, takže pravděpodobnost, že se někde potkáme je obrovská. A taky se potkáváme, sice se snažím nechodit tam, kam on, ale moje intuice je úžasná a hodně často ho nechtěně někde vyhmátnu. Máme spoustu společných známých, kteří prostě mají potřebu nás řešit. Bydleli jsme spolu, takže ještě pořád spolu musíme být občas v kontaktu, abych dořešili vše potřebné. Jo a rozešli jsme se v říjnu loňského roku. A jak se s tím vypořádáváš Ty? Co se stalo Tobě? Jestli to tedy není pro Tebe příliš citlivé..
23. Březen 2005 - 13:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Chiara (anonym)
Bydlíme v menším městě, takže pravděpodobnost, že se někde potkáme je obrovská. A taky se potkáváme, sice se snažím nechodit tam, kam on, ale moje intuice je úžasná a hodně často ho nechtěně někde vyhmátnu. Máme spoustu společných známých, kteří prostě mají potřebu nás řešit. Bydleli jsme spolu, takže ještě pořád spolu musíme být občas v kontaktu, abych dořešili vše potřebné. Jo a rozešli jsme se v říjnu loňského roku. A jak se s tím vypořádáváš Ty? Co se stalo Tobě? Jestli to tedy není pro Tebe příliš citlivé..
23. Březen 2005 - 13:53
Obrázek uživatele Návštěvník
jaruš (anonym)
vubec ti nezavidim ted koncim v praci a taky na netu jetli chces tak si muzem napsat mail.ale az zitra nebo nekde na chatu pokecat tady je to dost pomale. (ssemi"seznam.cz) napis at ti muzu napsat jak to se mnou bylo. mej se moc pekne a uzij si dnesni odpoledne ahoj
23. Březen 2005 - 13:57

Stránky

Přidat komentář