11 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Jak být lepším člověkem?

10. Září 2018 - 0:22

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
Zuzka (anonym)
Dobrý den, ráda bych se s váma podělila o moje trápení, nemoc nevím jak tomu říkat...Možná mi tu někdo napíše, že jsem jen chudinka, co si jen stěžuje, ale zároveň doufám, že se najde někdo, kdo by mi poradil a pochopil...Už mě nebaví každý den plakat, každý den myslet na to jak by mi bylo dobře, kdyby byl konec...Vynasnažím se vám tu popsat jak to všechno bylo a jak jsem to nikdy nikomu neřekla, chci se někomu vypovídat....Takže jako malá jsem byla hold ,,divná". Vybíjela jsem si zlost na zvířatech, ubližovala jsem jim, lehcce se rozzuřila a také ubližovala mojí mladší sestře...Ve škole se se mnou spolužáci nebavili, byla jsem sama....Občas mě jedna holka nahnala do kruhu děti a zbila mě před všema..Učitelka v první třídě mě neměla ráda, utekla jsem ze školy a v té první třídě jsem věděla, že když si vezmu spoustu léků, že umřu...chtěla jsem to udělat...asi ve třetí třídě se mamka dověděla, že se se mnou nidko nebaví a s učitelkou udělaly pořádek, od té doby jsem měla kamarádky, i když jsem věděla, že si za rohem šuškaly, ale už se se mnou někdo bavil, nevadilo mi to....Ta spolužačka, která mě bila se stala mojí nejlepší kamarádkou a já byla vděčná, občas mi ubližovala i tak, ale já to tehdy neřešila a byla jsem ráda, že ji mám....Toto byly nejhezčí roky, jezdili jsme na tábory, užívali si srandy....V této době jsem se ale často urážela, bylo mi líto, když mě holky někam nevzaly a tajily to předemnou...vždycky jsem jim ale odpustila a byla ráda, že mě příště vzaly......V osmé třídě jsem viděla film, kde si holka řezala tělo a pomáhalo jí to z jejíh problémů, tak jsem si řekla, že když jí to pomohlo, mně to pomůže taky.....tak jsem si řezala ruku, jednou tak ošklivě, že jsem omdlývala, ztratila jsem hodně krve a rozbrečela se, že nechci umřít.....Potom přišla střední, našla jsem si tam kamarádky, byly to holky, které jiné holky neměly rády, já jsem je brala a měla jsem je ráda...Jedna se bála a nechala si všechno líbit, myslím si, že jsem jí pomohla a potom už si od nikoho nic nenechala....Jenže ta větší část, holky, které byly ,,cooll", tak ty mě rády neměly....Byly situace, kdy jsem musela mít tričko z krátkým rukávem nebo plavky, kvůli přípravě na praxi....nechtěla jsem kvůli zjizvené ruce, tak došlo k několika konfliktům, jen kvůli těm pitomým jizvám....Takto nějak jsem se probíjela tou střední, v zimě v létě v dlouhém tričku a spoustu konfliktů kvůli pitomým jizvám....Ve čtvrťáku jsem si konečně našla přítele....Moc jsem ho milovala, bral mě takovou jaká jsem a měl mě rád....Konečně někdo, komu jsem opravdu věřila, zažili jsme spolu krásné roky chození...Jenže v době krize jsem nemohla najít práci a proto jsem se rozhodla se sestřenkou odjet na rok do anglie...s přítelem jsme si každý den volali, jezdila jsem co tři měsíce domů...on byl za mnou a vztah nám vydržel....když jsem se vrátila domů, dovezla jsem spoustu věcí, našetřené peníze atd....začali jsme si sprvovat u nás druhé patro....když jsme měli vše hotové, přítel si začal psávat s jednou holkou, nikdy jsem mu nečetla zprávy a nic jiného, ale ted mi to nedalo....začal se pozdě vracet z práce, lhal mi...jednou jsem si prohlížela videa v mobilu, chtěla jsem zhlédnout před spaním film....měl tam natočené video z koupelny, chtěl si natočit moji sestru, jak se koupe, ještě ji chodíval šmírovat klíčovu dírkou na záchodě.....bylo to těžké, ale odpoustila jsem mu.....jenže mě předstal bavit sex, vůbec jsem neměla ani chut, ani náladu....a od té doby šlo všechno od desíti k pěti....byla jsem na něj protivná, každou chvíli jsem měla angínu...a on? mu to bylo jedno, podle něj jsem byla hypochondr...té holce psával stále...jednoou po krásně stráveném společném dni jsem se ho ptala jestli myslel vážně, že mě miluje, jak mi tu noc řekl...pověděl mi, že to nemyslel vážně, že si dělal srandu--toto už na mě bylo moc a řekla jsem mu, že se rozcházím....o začaly znovu moje staré problémy a ještě horší...od té doby chodím k psychologovi i psychiatrovi...řekl mi spoustu škaredých věcí, že jsem špatný člověk, levá na sex, že za to může moje rodina atd......od té doby jsem si uvědomila, že měl pravdu....já jsem hrozný člověk....já bych chtěla být lepší, ale nevím jak na to....strašně moc závidím lidem, co jsou v pohodě, co mají přátele a nemusí se bát, že když něco řeknou, že to někoho urazí nebo poníží....Řeknu to tady a nikdy jsem to neřekla, že já svoji arogancí zastírám to, jaká jsem slabá ve vnitř...jenže já si to neuvědomuju, moje chování, vždycky až spětně, když si vše proberu....pak mám výčitky svědomí a brečím a chci umřít.....Prosím poraďte mi, jak být lepším člověkem, aby mě lidi měli rádi a měla kamarády.....
27. Říjen 2012 - 14:20
Obrázek uživatele Návštěvník
meo (anonym)
Zuzko, asi to budeš považovat za nudné tvrzení, protože se to teď píše všude, ale nevidím to jinak : dokud budeš o sobě přemýšlet jako o špatném člověku, budeš stále potkávat lidi, kteří Ti to budou připomínat. Navíc Ti to budou připomínat rádi, protože tím odvedou pozornost od svých nejistot. Osudem jsi hozena do samoty záměrně, aby ses naučila vycházet sama se sebou, abys uměla ohodnotit svou šikovnost - každý jsme šikovný, ale každý na něco jiného :-) - abys nacházela pozitivní věci a naučila se z maličkostí radovat ... krok po krůčku objevovat svá dosud neobjevená tajemství. Tvůj příběh je velmi smutný, ale když si uvědomíš, že co si prožíváš uvnitř sebe taky potkáváš ve vnějším životě, můžeš dojít k tomu, že změnou svých názorů o sobě změníš i to, co nebo kdo Tě bude v životě potkávat. Důležité je pochopit, že to tak funguje a zpočátku věnovat více času sama sobě. Víš, neznám člověka, který by prožíval svůj život úplně pohodový, jen každý to má jinak a jindy. Tys udělala první krok už tím, že ses svěřila a to je moc dobře. Můžou přijít i negativní reakce, ale ty jsou právě od lidí, kteří si taky něco řeší a brání se agresivitou. Pro Tebe to bude dobrá škola, jak si vytvořit nadhled nad podobnými poznámkami a tím posilovat v sobě sebeúctu a pochopení. Měj se hezky, bude líp :-)
30. Říjen 2012 - 13:42
Obrázek uživatele Návštěvník
anonymka (anonym)
Dobrý den, ráda bych se s...Dlouhé příspěvky málokdy čtu,ale tento jsem si přečetla.Tak smutnější příběh jsem ještě nečetla.Každý z nás má nějaké starůstky,problémy,ale ty jsi se začala i poškozovat.Copak se opravdu nenašel vůbec nikdo,komu si se mohla svěřit? Hodně smutné a myslím si,že tady pomůže jenom psycholog.Každý z nás snášíme starosti jinak.Já jsem také hodně přecitlivělá,i když se to třeba vůbec nezdá,také kolikrát řeším to,co ostatní vůbec neřeší,ale ne tolik,abych si ubližovala,to nikdy.Nemyslím si,že by se našel někdo,kdo by se ti tady smál,není čemu se smát.Měj se moc hezky a když budeš chtít,tak tu klidně napiš,já sem budu koukat.Zajímalo by mě,kolik je ti roků,odhaduji,že jsi ještě hodně mladá.Ahoj
30. Říjen 2012 - 17:38
Obrázek uživatele Návštěvník
co.rine (anonym)
Ahoj,ale nemusíš přeci dělat hned ohromné věci.Sedni a písni na papír,co myslíš,že je na tobě špatné a co dobré.A u špatného promysli,napiš jak zlepšit a dodrž to. Krok za krokem. Dej krmítko do parku a starej se o něj. Jdi do kursu angliny nebo co já vím a všude se dívej jak se chovají ostatní. Já se jako holka urážela šíleně..ale stačilo mi vidět svou smířlivou kamarádku a porovnat, jak se chová ona a jak já. Že taková nechci být. Skoncovala jsem ten hnusný zlozvyk rázem.A dělej dobré skutky. Někdy se zdá, že ne, ale vrátí ti v dobrém, když je nejhůř. Mysli o sobě hezky a dělej si drobné radosti. Mysli abys nedělala a neříkala věci, které druhé mohou bolet nebo mrzet..a takové, co bys nechtěla, aby dělali druzí tobě. Třeba to nebude úplně hned, ale neboj, to se zlepší.A najdi si partu na sport, co máš ráda.
30. Říjen 2012 - 20:18
Obrázek uživatele Návštěvník
hupster (anonym)
Vzchop se kurva a začni si věřit!!!
26. Únor 2013 - 19:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Hana (anonym)
Jak těžké to je vím už od dětství, kdy mi rodiče pořád dávali někoho za příklad. A tak jsem nechtěla být nelší než ta a ta a ten a ten. Chtěla jsem splynout s davem. To až na gymplu jsem díky jedné úče vynikala v jednom předmětu a maturovala jsem s vyznamenáním. Kvůli našim jsem ale hned po matuře odešla z domova a další školu si udělala dálkově při práci a pak dvou malých dětech. Svým dětem nedávám nikoho za příklad, pěstujeme v nich s manželem zdravé sebevědomí, zdravou ctižádost, vztah k povinnostem, zodpovědnost za to co udělají, pokoru a snažíme se, aby byly jednou samostatné, šťastné, spokojené a to hlavně sami se sebou.
12. Únor 2015 - 19:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Adam (anonym)
Poznej sebe,srovnej se s pravidly, a zakony,ktere pretrvaly veky a ktere smerovaly k zivotu.Ostatni se dostavi samo.Vubec to ale neni jednoduche.Pokud si prectec neco od J.A. Komenskeho a Baltazara Graciana ,srovnas jejich zivot,lecos si uvedomis.Hodne stesti.
13. Únor 2015 - 4:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Odeta (anonym)
Nechápu, jak někdo může ubližovat zvířatům. Jsi špatný člověk a vše si zasloužíš.
23. Březen 2016 - 23:50
Obrázek uživatele Návštěvník
sdfg (anonym)
Největší člověk dvacátého století byl samozřejmně Che.Již nepotřeboval žádné zlepšení.
8. Duben 2017 - 17:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Jak (anonym)
Jak těžké to je vím už...kdo vychovával,tak i vychovává,bohužel.Málokdy je tomu naopak,že nás to pak vede k pokoře.
9. Duben 2017 - 14:30

Přidat komentář

Reklama

Reklama