Jak ve zdraví zazimovat zahrádku
Nezapomeňte, že přepínat síly se nevyplácí a nadměrná zátěž může vést k poranění či k nemoci. Podceňovat bychom neměli ani počasí, které bývá zkraje podzimu dost proměnlivé. Oslabení těla v důsledku prochladnutí nebo nadměrné fyzické zátěže bývá přitom jednou z nejčastějších příčin rozvinutí nemocí z nachlazení.
Pokaždé, než s náročnou prací začnete, měli byste své tělo nejdřív zahřát a rozhýbat. I když se vám to může zdát jako ztráta času, nezapomínejte, že rychlý start má často i rychlý konec a přílišná zátěž může vést ke zraněním. Na rozpohybování je ideální například kroužení pánví nebo kroužení v kolenou v leže na zemi (tím rozcvičíte kyčle a ulehčíte zádům). Stejně tak je dobré tělo protáhnout i po ukončení fyzické námahy, což napomáhá předejít svalovým poraněním a nepříjemným křečím.
Velká část zdravotních komplikací vzniká v důsledku jednostranného přetěžování. Z nesprávných pohybů, zejména prudkých nebo stále se opakujících jednostranných pohybů (například hrabání listí, česání nebo sbírání ovoce, štípání dřeva) hrozí akutní bolesti zad a namožené či natažené svaly a klouby. Chcete-li se vyhnout namožení šíje a zad, ujistěte se, že se při sbírání ohýbáte v kyčlích a zapojujete i kolena a pánev, nejen záda. Vzpřímená páteř také pomáhá chránit záda před zraněním.
Nadměrná zátěž (nošení těžkých břemen apod.) je zase častou příčinou úrazů při práci na zahradě a kolem domu. Za žádnou cenu proto nepřeplňujte nádoby, které nosíte! Právě při manipulaci s příliš naloženým vozíkem, kolečkem nebo košem dochází k přetěžování kyčelních kloubů a často i ke ztrátě rovnováhy a následnému úrazu. Mezi nejčastější úrazy patří podvrtnuté kotníky a pohmožděniny horních končetin. Při neopatrnosti hrozí také oděrky nebo zhmožděniny.
I drobná pohmoždění svalů či vazů, stejně jako namožená záda, bývají velmi nepříjemná a dost bolestivá. Je-li častá práce na zahradě a v okolí domu vaše hobby, neměly by ve vaší domácí lékárničce pro všechny případy chybět léky první pomoci na bolest a drobná poranění - obvykle stačí volně prodejná analgetika. Jedná-li se o lokální bolest nebo poranění, je ideální využít tzv. topické formy analgetik, které jsou šetrnější, protože se jich do zbytku těla dostane jen nepatrný zlomek, a tudíž jsou výhodné například i pro seniory.
Prohřívací krémy jsou vhodné na místní poranění šlach, svalů a kloubů např. podvrtnutí, natažení či zhmoždění.
Chladící gely tlumí bolest a snižují otok.
Pro ošetření pohmožděniny s otokem a na bolesti zad je také velmi vhodný krém, který kromě ibuprofenu obsahuje i heparinoid, jež urychluje vstřebávání modřin a snižuje tvorbu otoků.
Krémy i gely je nejlepší pomalu vmasírovat do kůže na postižené místo a vytvořit tenkou vrstvičku, která se vstřebá.
Důležité je po takovém problému postiženému místu odlehčit, jak upozorňuje MUDr. Michal Lazák: „Velmi často dochází k tomu, že se doba znehybnění a odlehčování například zraněné končetiny nadměrně zkracuje a pacient se velmi rychle vrací k původní zátěži. To je ale velká chyba.“
- Odpovědět
Pošli odkaz