Reklama

Otevřenost českých žen v otázkách sexuality

Kde většina českých žen čerpá informace o sexu?  O čem se ženám nesnadno mluví s partnery nebo co jim přijde v sexu a vztazích přirozené a naopak.?  Tyto a další otázky mapoval na české poměry unikátní  průzku svým rozsahem – své postoje v on-line dotazníku sdělilo 5776 žen.

„V posledních dvou letech jsme realizovali několik průzkumů a vždy jsme zjišťovali, jak se ve svých postojích liší ženy a muži. Takové srovnání je vždy zajímavé – sice ženy nejsou z Venuše a muži z Marsu, přesto je dobře vidět, že jako společnost vnímáme různé rozdíly mezi pohlavími. Ať už jsou dány zakořeněnými konvencemi, společenskými trendy nebo biologicky. Nicméně rozdíly existují také mezi zástupci jednoho pohlaví. Proto jsme se tentokrát rozhodli na vybrané otázky sexuality podívat z ženského úhlu a v budoucnu podobně i z pohledu mužů,“ vysvětluje Michal Večeřa, specialista osvěty v sexshopu YOO.cz.

Kde ženy hledají informace

Analýza odpovědí ukázala, že mezi zdroji, ze kterých ženy čerpají informace o sexualitě a vztazích, jednoznačně vedou zkušenosti lidí v jejich okolí (92 %) a v těsném závěsu jsou články a rozhovory s odborníky v médiích (85 %). Na třetím místě je erotická literatura nebo pornografie (71 %), nicméně velmi podobná část žen využívá diskuse na sociálních sítích (67 %). Výrazně méně žen pak hledá tento typ informací v odborné literatuře (40 %). Více než pětina žen (22 %) někdy využívá jako zdroj těchto informací zákaznický servis sexshopu. Jako zdroj, který nikdy nevyužívají, uvádějí ženy nejčastěji léčitele a kouče bez lékařského či psychologického vzdělání – na tom se shodnou téměř všechny (94 %).

Zdroje informací pro dospívající

Reklama

Drtivá většina žen by teenagerům jako zdroj informací o sexualitě a vztazích doporučila v první řadě rodiče (93 %) a literaturu přiměřenou jejich věku (91 %). Dále také články a rozhovory s odborníky v médiích (82 %), lékaře či psychologa (72 %) a kamarády nebo sourozence (67 %). Zajímavé je, že vrstevníky by doporučila větší část žen, než učitele nebo vychovatele (59 %). Dalo by se očekávat, že doporučení budou velmi podobná tomu, jaké zdroje samy ženy využívají. To však neplatí pro diskuse na sociálních sítích, které by dospívajícím doporučilo pouze 16 % žen, přestože čtyřikrát více (67 %) jich uvádí, že je samy využívají. Pravděpodobně si uvědomují, že anonymita online prostředí s sebou nese určité hrozby. Také podle odborníků nejsou online diskuse příliš vhodným zdrojem informací pro mládež. „Zodpovědný rodič by určitě měl své nezletilé potomky upozorňovat na rizika – například, že mohou narazit na někoho, kdo se je bude snažit vydírat na základě informací z diskusí o choulostivých záležitostech,“ upozorňuje MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM, primář sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Sexuální výchova dětí

Tématem, které v současné společnosti rezonuje, je sexuální výchova dětí. Jedna z otázek proto směřovala k tomu, jaký je optimální věk, kdy je vhodné s dětmi o těchto tématech hovořit, a to přiměřeně jejich vyspělosti. Většina žen uvádí první stupeň základní školy (41 %). Na druhém místě (30 %) je druhý stupeň základní školy, ale jen s velmi malým rozdílem následuje předškolní věk (28 %). Pouze 1 % žen si myslí, že by tyto diskuse měly u dětí začít až na střední škole. Jaký je v této otázce rozdíl mezi matkami a bezdětnými ženami? Zanedbatelný – u obou skupin převládá nejčastější názor, že by se s dětmi mělo o sexualitě začít mluvit na prvním stupni základní školy. „Děti vnímají sexualitu a rozdílnost pohlaví již od velice nízkého věku. Není třeba jim nic zatajovat a určitě je dobré s pohlavní výchovou začít včas. Pokud začnou mít děti otázky už v předškolním věku, je vhodné je poučit již hodně mladé. Je ale potřeba zvolit jazyk a výrazy takové, aby rozuměly, co jim chceme říct,“ doplňuje MUDr. Marek Broul.

Teenageři a sexuální pomůcky

Se sexuální výchovou mladistvých souvisí také problematika nezodpovědného kontaktu s náhodnými partnery a z toho plynoucích možných rizik. „Kvůli nedostatku zkušeností a často také ze snahy utajit své první sexuální zkušenosti může dojít k nechtěnému otěhotnění, přenosu pohlavních onemocnění nebo k ohrožení sexuálním predátorem,“ vysvětluje MUDr. Marek Broul. Dotazník se věnoval rovněž této problematice, a to otázkou, zda ženy souhlasí s tvrzením: je lepší, když má dospívající erotickou pomůcku, než aby vyhledával/a náhodné partnery. 86 % odpovědělo, že ano, a mezi matkami a bezdětnými ženami v této otázce není významný rozdíl. Co se týče věku, je zajímavé, že pozitivní postoj převažuje napříč věkovým spektrem. Sice mírně klesá procentuální zastoupení pozitivní odpovědi s rostoucím věkem respondentek, ale ve výsledku pozitivní odpověď stále převažuje (18-29 let – 89 %, 30-39 let – 87 %, 40-49 let – 88 %, 50-59 let – 80 %).

„Je jistě projevem důvěry, pokud se potomek svého rodiče zeptá, zda by mu pořídil erotickou pomůcku. V takovém případě doporučuji nic nezakazovat, ale naopak rozebrat jednotlivé možnosti a snažit se pochopit, v čem by chtěl teenager poradit – a co by naopak bylo lepší nechat čistě na něm. Například příliš horlivá snaha jít vybrat hračku společně by mohla být stresující. Raději navrhněte, že co si dívka nebo chlapec vybere, to pro ně jakožto plnoletá osoba můžete objednat s tím, že zásilku si pak rozbalí sami,“ radí MUDr. Marek Broul.  

O čem je nesnadné mluvit

Ženy odpovídaly také na otázku, zda je pro ně těžké soukromě hovořit o některých citlivých tématech. Výsledky ukázaly, že pro třetinu respondentek je více či méně obtížné mluvit se svým protějškem o svých problémech s dosahováním orgasmu a nespokojenosti s vlastním sexuálním výkonem. Každá třetí žena také považuje za obtížné sdělit při sexu svému protějšku, po čem právě touží. Pro čtvrtinu jsou nelehké diskuse o nespokojenosti s vlastním tělem a fyzických překážkách v sexu, jako je bolestivost či vaginální suchost. O nespokojenosti s vlastním sexuálním výkonem se však ženám podstatně hůř mluví s někým z blízkých přátel – obtížné je to pro více než polovinu žen.

Podle vztahové psycholožky Mgr. Zdeňky Pospíšilové z poradny Varias.cz je celkem časté, že pro ženy i muže je obtížné se svému protějšku v otázkách intimity otevřít. „Je to jeden z důvodů, proč se na mne klienti obracejí – chtějí v rámci individuálního setkání probrat, jak vlastně o těchto věcech začít s partnerem či partnerkou hovořit, nebo přijdou společně a otevírají toto téma s mou pomocí na partnerském setkání,“ vysvětluje psycholožka. Důvodem ostychu je podle její zkušenosti často obava z odmítavé reakce. Tu mohou způsobovat například negativní zkušenosti nebo to, jak se komunikaci vlastních potřeb a respektu k nim naučili v původní rodině. Jak může partner či partnerka ženě pomoci navázat uvolněnější diskusi, když vycítí, že něco není v pořádku? „Záleží, jak jsou partneři zvyklí se bavit celkově. To, co může pomoci je reflektování, že partnerku zřejmě něco trápí, a snaha podpořit ji v tom. Dát najevo že ji rádi vyslechneme, pokud si o tom bude chtít promluvit. Dala bych tomu čas a zaměřila se celkově na prohlubování vzájemné důvěry, která vytváří bezpečné prostředí i pro tato osobní témata,“ radí Pospíšilová.

Co je přirozené

Ženy v průzkumu také hodnotily, jak přirozené jsou podle nich u člověka některé sexuální preference a praktiky, které jsou běžně považovány spíše za okrajové. Jako přirozené označila většina žen preferenci vztahů s osobami stejného pohlaví (84 %), hry na role a převlékání do kostýmů (80 %), anální sex (73 %) a preferenci vztahů s více osobami současně (51 %). Za nepřirozené označila většina žen sado-masochismus (56 %), fisting (56 %), fetišismus (59 %) a pissing  (68 %).

O tom, jaký postoj zaujímá žena k některým preferencím a praktikám obecně považovaným spíš za okrajové, rozhoduje podle Zdeňky Pospíšilové více faktorů: „Roli může hrát například míra konzervativnosti prostředí, ze kterého žena pochází a v němž se pohybuje. Dále také to, jak se v něm o těchto věcech hovoří, stereotypy udržované ohledně některých preferencí ve společnosti, či nedostatek relevantních informací. Také ale náboženské přesvědčení, které někdy bývá důvodem, proč je pro člověka obtížné některé preference přijmout – ať už u sebe či u protějšku.“

Zdroj:

 

Reklama

Komentáře

Anonym (Ne, 30. 6. 2024 - 20:06)

Zas tak otevřené nejsou. Zatím ani jeden příspěvek.

A ty se divíš? Z doktorky se, co se podoby příspěvků čtenářů týče, stává účelová záležitost, kde vlastně o diskusi vůbec nejde.  Spíš se tu člověk dost často setká s jakousi formou pseudoexhibicionismu prezentujícího vlastně celkem nezajímavé, velmi zkreslené, neužitečné a nepoučné informace, u kterých bývá hlavním znakem k výběru pro umístění do diskuse jejich “divnost”, “ujetost” a “úchylnost”. A když už ne tohle, tak jsou příspěvky často  šmrnclé alespoň hejtováním.  O tom jednoznačně svědčí obsah převážné většiny “diskusí”. A někdy už i název diskuse. Ani se nedivím tomu v článku uváděnému propastnému rozdílu týkajícího se diskusí na sociálních sítích jako zdroje informaci o sexu, kdy diskuse na sociálních sítích prý ženy jako zdroj využívají v 67%, ale pro děti by je doporučily jen v 16%. Určitě byly mezi respondentkami i ženy, které učinily zkušenost také s těmito stránkami a bezpochyb to odráží jejich důvěru k zaručeným a užitečným informacím, které zde či jinde objevily. A vzhledem k obsahu často podobnému stoce se respondentkám nedivím  a domnívám se, že výsledek průzkumu ukazuje na zachování zdravého rozumu u většiny lidí, v tomhle případě tedy vlastně jen žen. Prostě se nám diskusní prostor pěkně vyprofiloval. Jsem demokrat,  ale na existenci anonymních diskusí si fenomén cenzury uvědomuji také z té druhé strany. A respondentky dotazníku, zdá se, také. Nevím, kolik přípěvků sem ještě přibyde a jak budou laděny, ale tipuji, že vzhledem k rozumnému (a tím pádem pro někoho nezajímavému) a dlouhému článku na začátku se k nim sem dolů valná většina typických přispěvatelů ani neprokouše. Že je k článku příspěvků málo podle mě svědčí spíš o typickém profilu zdejšího přispěvatele, než o otevřenosti žen k otázkám sexuality. 

Default User Image
Tomáš (Po, 1. 7. 2024 - 16:07)

žádný výběr příspěvků pro umístění do diskuze neprobíhá. To, že lidé se zde svěřují s podivnostmi, které by jinde nenapsali, je dáno anonymitou. Hejty jsou problémem naší společnosti. Neumíme říct konstruktivní slušnou kritiku či vyjádřit respektující nesouhlas s jiným názorem.

Pro Tomáše - Ano, pro umístění neprobíhá. Přesněji řečeno, ten výběr pro umístění (autocenzuru) si každý dělá sám. Ovšem byl jsem tady mnohokrát svědkem cenzorských zásahů admina, který promazával již “umístěné” texty. A velmi jsem s jeho postupem souhlasil. Takové jeho zásahy  jsou typické například v diskusi  o dislexii. Budeš-li její vývoj chvíli sledovat, myslím že jeho postup pochopíš.  S anonymitou není bohužel spojeno jen “svěřování” se, ale i vymýšlení si a záměrné sdělování naprostých hovadin,  nepravd. Exhibování. Vědomé uvádění hloupostí. To je další stránka anonymity a v důsledku to -kromě občasných zásahů admina - klade nároky na dovednosti správně text rozlišit  přímo na čtenáře. Takže bych se vůbec nedivil ženám, které získaly nějakou zkušenost třeba přímo tady, že v podstatě obsah internetových diskusí o sexu svým dětem jako zdroj relevantních informací příliš nedoporučují. No a hejty versus konstruktivní slušná kritika - kde se s kterou podobou můžeš setkat častěji - v anonymním prostředí internetu nebo tváří v tvář jinému člověku? 

Default User Image
Jana (Po, 1. 7. 2024 - 15:07)

Nemám potřebu diskutovat pod tímto obecným článkem. Když už, tak jdu do diskuze, která mne zajímá. Na druhou stranu jako již starší žena mám úplně jiné zkušenosti se sexem než dnešní mladí ovlivnění různými genderovými a jinými trendy, takže se jim moc nedivím, že hledají informace na sociálních sítích a internetu více než u rodičů. Ono některé rady od tatínků by třeba kluka dnes mohli zavést do problémů. Takže já patřím k těm 16%. 

Anonym (Po, 1. 7. 2024 - 19:07)

Musím se žen zastat. Od dětství jsem byl svědkem "besídek" a diskusních "fór", kdy si nejen vyměňovaly recepty, radily jak to, či ono, vyprat, vyčistit, zašít, uplést, nebo opravit, ale zvláště když se pohostily třeba dobrým vínem i o intimních záležitostech. Často šly velmi upřímně přímo na dřeň, do hloubky a detailů, až mi z toho šla hlava kolem. Pokud jsem já, jako kluk, nebo později manžel a zeť, měl dotazy, často jsem se ani nemusel ptát, dostával jsem bez obalu i hodně intimní odpovědi a informace, které by mi muži neposkytli ani náhodou. Článek nelže. Je škoda, že ženy nejsou otevřené zde, když jinde ano.

Default User Image
Kuba (Út, 2. 7. 2024 - 21:07)

Já co znám mladé ženy, tak ty nyní hlavně sledují své influencerské idoly na instagramu a tiktoku a dávají srdíčka a pak následně papouškují instagramová moudra. Vlastní názor se pomalu u žen vytrácí.

Reklama