Strach ze strachu a z panických atak
Symptomy nastupují většinou v situacích, nad nimiž dotyční nemají žádnou kontrolu, jako např. v dopravní zácpě, v obchodním domě, v divadle, ve frontě u pokladny, u kadeřníka, zubaře nebo ve výtahu. Jsou to situace, v nichž si nemohou zajistit rychlou pomoc nebo z nichž nemohou rychle uniknout. Pro své symptomy si postižení hledají vysvětlení. Nemůže-li lékař nic shledat, objasňují si své symptomy danou situaci. Určitým situacím se tak začnou vyhýbat a stále znovu si v duchu představují, jak by bylo zlé, kdyby takové symptomy dostali ještě jednou.
Život takto postižených ovládají dvě otázky: "Dostanu znovu záchvat paniky?" a "Jak tomu mohu zabránit?" Tím se symptomy dostavují stále hojněji a oni jsou stále více znejistění. Stále více se stahují z aktivního života nebo se snaží udržovat v každodenním chodu tím, že si berou uklidňující prostředky.
Celkový průběh:
A: Situace
Většinou v údobí tělesného a/nebo duševního vyčerpání a vypětí zažívá postižený v situaci, kterou nemůže kontrolovat, záchvat slabostí nebo nějakou poruchu krevního oběhu.
B: Hodnocení
Nebezpečí, teď je se vším konec.
C: Pocit a chování
Panika, únik.
V důsledku toho se vyhýbá těmto a obdobným situacím, v nichž se dostavil tento první záchvat. Pokouší se chopit kontrolních opatření, aby už nikdy nemohl upadnout do stavu, který prožíval jakožto ohrožující. Neustále si v duchu opakuje tuto první traumatickou situaci a zvažuje, kde by se kdy v budoucnu mohla vyskytnout znovu. Tím si tyto panické pocity přivozuje stále častěji, až se nakonec dostavují i doma v křesle, jakmile jen na onu situaci pomyslí. Opět to jsou jeho myšlenky, jež vyrábějí pocity paniky, a ne příslušná situace. Problémy plodí zpracování těchto prvotních zážitků, a nikoli ten fakt, že se mu udělalo nevolno. Vší silou se chce vyvarovat toho, aby se mu ještě někdy stalo něco "tak zlého", a dosahuje tím pravého opaku. Symptomy se, tím že se intenzívně zaobírá danou situací, dostavují stále hojněji.
Jak můžete naložit se strachem z panických atak:
1. Nechte si udělat lékařskou prohlídku, abyste se ujistili, že zde nejsou žádné tělesné příčiny. Střezte se však toho, abyste přebíhali od jednoho doktora k druhému. Postačí, jestliže ani dva lékaři nezjistí příčiny tělesné.
2.Ujasněte si, že si své panické pocity přivozujete sami. Když na danou situaci myslíte a ustavičně si sugerujete, že v žádném případě nesmíte mít ty a ty symptomy, protože s nimi nedokážete zacházet, dostanete strach. Dokud máte katastrofické myšlenky, nutně zakoušíte také strach.
3. Přerušte svou vyhýbavost. Vydejte se do situací, jichž se obáváte. Vy sami si vytváříte své pocity strachu a také je i můžete překonat. Teprve když znovu půjdete do oné situace, časem Vaše pocity strachu vymizí.
4. Očekávejte svůj strach, v dané chvíli jej akceptujte a postavte se mu čelem: "Očekával jsem tě. V této situaci se jistě vynoříš. Moje bodání u srdce, moje nevolnost, moje závrať a moje pocity strachu musí přijít, protože jsem si je natrénoval. pádné nebezpečí však nehrozí. Opět všechny zmizí. Provedu teď uvolňovací techniku a soustředím se na své dýchání. Potom budu klidnější. Se svým strachem umím zacházet."
5. Nasaďte představová cvičení, při nichž si živě představíte situaci, ze které máte strach. Sledujte po té, jak si předříkáváte myšlenky, opravené pomocí dvou otázek zdravého myšlení, a jak se stále více uklidňujete.
6. Ze situace odejděte teprve po té, co se cítíte klidnější.
Zdroj: Jak porozumět svým pocitům a jak je překonávat - Doris Wolfová a Rolf Merkle - Pragma
Komentáře
Napiště mi, pokud máte podobné zkušenosti.
- od decembra 2005 som sa zmierila s tym, ze bez liekov to nepojde. Psychiatricka mi predpisala SERLIFT. Je to liek, na ktory nevznika zavislost ako napr. na Lexaurin. Je to antidepresivum, ale zaroven pomaha pri uzkostnych a panickych stavoch. Zo začiatku som bola sklamana, nebadala som na sebe zmenu, mozno len to, ze som schudla, ale to som vedela. Az teraz po cca 5 tyzdnoch pocitujem, ze dokazem prejst po ulici sama, vydrzala som v obchodnom dome (predtym som sa tam po hodine dusila), chodila som medzi ludmi, zvladla som ist do skoly (sice s doprovodom, ale predtym by som tam nesla ani s celou rodinou). Docitala som sa, ze antidepresivum a jeho ucinky nastupuju az po 8 az 14 tyzdnoch. Ak by si trepela len depresiou, tak tie ucinky nastupuju velmi rychlo, ale ak ide o uzkost, tak je to fakt az po niekolkych tyzdnoch. A sama to mam vyskusane, takze viem o com hovorim. Netvrdim, ze je to zazrak, ale konecne mam viac sily bojovat s tym. Okrem toho chodim na psychoterapie. Psychologicka mi vysvetlila, ze my uzkostlivi ludia sa velmi pozorujeme, sledujeme kazdu zmenu v nasom tele. Sme z toho ihned vyplaseni a nasledne si vsugerujeme stav, ktory nas prvy krat znejistil. Napr. u mna to bola nevolnost a busenie srdca. Dalsou radou je, ze ked uz pride nevolnost, panika, je dolezite prezit si ju a nechat ju odzniet. Uz sa tomu nebran a skus si zamestnat mysel niecim inym. Je to velmi tazke, ale skus si napr. hovorit nejaku basnicku, ktoru poznas z detstva. Zo zaciatku paniky budes mat pocit, ze si nespomenies ani na jedno slovo basnicky, ale cim viac sa budes snazit, tym to bude lepsie a zrazu zistis, ze dychas pomalsie a pomaly sa ukludnujes.
A este jedna rada. Chod do toho, coho sa bojis!!! Let lietadlom! Samozrejme let s priatelom/clovekom, ktoreho poznas. Bude to pre teba lepsie. Skus povedat napr. obsluhujucej letuske, ze mas uzkostne stavy, paniku z toho, ze dostanes zachvat. Staci to dostat zo seba a uvidis, ze sa ti ulavi. Ako keby si svoj problem hodila na cudzie ramena. Teraz sa pokusim opisat tvoje pocity:
- ak uz si sa odhodlala a sedis v lietadle, budes stale pozerat, ci je nablizku WC, ci mas po ruke sacok, ak by ti prislo zle, ci ti nahodou nebusi viac srdce apod. Neboj sa tychto pocitov. Prezi ich tak, ako prisli. A hlavne zamestnaj si mysel. Citaj nieco, na co sa musis sustredit. Lusti krizovku. Ak by si sa nedokazala sustredit na citanie, tak aspon pocitaj pismenka v riadku a niekde si to pis. Je to blbost, ale pomaha to zvladnut najvacsi stres.
Neviem, ci ti tieto moje laicke rady pomozu, ale presne viem, co prezivas a velmi ti drzim paste, aby si to zvladla. VER SI!!!!
v první ředě Ti budiž útěchou, že lidí s panickými atakami je na světě strašně mnoho a nejsi žádný vyjímečný případ.I já se trápila se stavy, které nastartovalo úmrtí v rodině a byly navlas stejné, jako ty, které popisuješ.Zásadní problém je v tom, že se tato psychická porucha nastartuje během několika okamžiků, ale její léčba je otázkou dlouhých měsíců.Léky ti pouze pomohou utlumit strach, ale dokud v sobě nenajdeš sílu se tomu postavit a sama s tím zabojovat a naučit se s tím strachem zacházet, nebudeš mít vyhráno. To je pravda a bohužel to skutečně zůstane jen na síle tvé vůle, i když s pomocí léků a psychiatra to bude možná snadnější. Nevzdávej se a pokus se očekávat svůj strach a připravit se na něj, nenech se zaskočit a už vůbec se nenech jím ovládat. Vím, že se to lehce řekne, ale věř, že je to jediná cesta k návratu do normálního života, který ti teď nic neříká a žiješ jako v mlze, v nějaké bublině, vím o čem mluvím.Třeba se ti to nepodaří hned, ale pomalu tu sílu v sobě hledej a budiž ti útěchou, že je nás tolik, že možná jen pár metrů od tebe se teď stejně trápí někdo další svými nesmyslnými strachy.Neboj se a kdyby ses potřebovala svěřit, klidně mi napiš na e-mail luciku"volny.cz.Nevzdávej to, držím palce!!!Když jsem to dokázala já, určitě to zvládneš také!!!Život je krásný a nedovol, aby ti ho užíral nějaký nesmyslný strach.Papapa
P.S.:Prosím Vás, pred pár mesiacmi som tu čítala nejaký komentár od chalana a moc ma zaujal,len som zabudla na jeho mail.Bolo to niečo ako mallevil...ale neviem presne, ak mi niekto pomôže ho nájsť, budem vďačná, majte sa
Naštěstí jsem se po roce léčby z toho dostal a myslím že úspěšně jen to nechci zakřiknout.
Hodně už o tom vím a taky mi pomohlo to že jsem pochopil kde se berou tyhle problémy a jak fungují.
Dekuji. Franta.
renata.hromkova"seznam.cz
Já sama se léčím asi 8-9 let a to tak nějak střídavě dobře a je i hůř.Ale teď mám Coaxil, létaberu Neurol a počítám.že na AD zůstanu hodně dlouho.
Ireno, Ivono vším tím co píšete jsem si prošla.Teď je trochu líp , ale počítám s tím, že se mě ta mrcha jen tak nepustí.
Jak říkám,jestli chcete přijďte přímo na panickou poruchu 5, je nás tam hodně.Jsou tam i holky, co právě porodily.
mám panický strach z léků.má někdo obdobný problém
Poviem vám jeeden účinný postup.Veríš v Boha?
Čítaj ďalej.Nepresttávaj.Ja nie som nijaká fanatička, ale človek ,ktorý našiel v Ježišovi svojho Záchrancu.AJ teba môže vyslobodiť od tvojej zákernej choroby.Boh ťa miluje.Vedci prišli na to, že tie teórie človek z opice- sú nepravdepodobné, ale viac prichádzajú konečne na to, že máme Stvoriteµa.Boha.
V Biblii sa dozvieme všetko. Čítaj ďaµej.
Nepatrím do žiadnej sekty.Som kresťanka, ktorá úprimne verí a µúbi Pána Boha.Ktorý, ma oslobodil.Z tej asi najťažšej choroby.
Ježiš ,viete kto to je?
Každý z nás vie, že sa narodil a na Veµkú Noc zomrel.Viete aj prečo?
Ježiš nás tak miloval,že za nás zomrel.Ježiš musel zomrieť, bolo to napísané v proroctvách.A zákon bol,ktor zhreší večne zahynie.Bojíme sa smrti.Lebo vieme že sme zhrešili.To je to podvedomie.Ale Ježiš nás tak µúbil a miluje ,že odpykal spravodlivo trest za naše hriechy, môže nám Boh odpustiť a nemusí nás usmrtiť,ale môžme prejsť po smtri hneď do večného života.Zdá sa to, neuveriteµné.Možno vymyslené.Ale nie je.?udia prežili niektorí klinickú smrť-na pár minút zomreli,a potom ožili.Každý videl Krista. Napríklad:www.klinickasmrt.cz, počujteBoh nám spravodlivo odpustí a dá nám večný život ak uveríme ,že Ježiš zomrel za naše hriechy.A teda príjmeme Ho ako svojho Spasiteµa-teda ,že nás spasí,lebo za nás zomrel .A kedže, Ježiš je Boh, keď vtedy za nás zomrel, potreoch dňoch vstal zm?tvych.Bolo to tiež predpovedané.V Biblii -Staropm zákone,ktorý bol napísaný, ešte pred narodením Krista.O Jeho zm?tvychvstaní je veµa dôkazov-5OO µudí Ho videlo op smrti.A doteraz pôsobí na životy µudí.Zachraňuje ich.Odpúšťa im.Miluje ich-Ako Krista prijať?Jednoducho.Uvedomte si:zhrešili sme.Boh nás miluje.Kristus zomrel aj za vás.Príjmate Ho.A máte večný život.Ale teraz ako Ho prijmete.Pomodlite sa úprimne túto modlitbu,je to ovás,ak tomu neveríte tak sa -je to na vás.Ak chceš prijať Ježiša Krista za svojho Spasiteµa, tu je modlitba, ktorú sa môžeš pomodliť. Pamätaj, odriekanie tejto ani inej modlitby ťa nespasí. Jedine viera v Krista ťa môže zachrániť od hriechu. Táto modlitba je jednoduchým spôsobom ako vyjadriť svoju vieru Bohu a poďakovať Mu za dar spasenia. "Bože, viem, že som zhrešil proti Tebe a zasluhujem trest. Ale Ježiš Kristus vzal trest, ktorý patril mne, aby som ja skrze vieru v Neho mohol získať odpustenie. Odvraciam sa od svojho hriechu a vkladám svoju dôveru v Teba, aby si ma spasil. Ďakujem Ti za Tvoju úžasnú milosť a odpustenie
Je Nás opravdu strašně moc.Já mám tyhle stavy už přes 10 let a jsou dny kdy se citím,že vše zvládnu a pak nic.Beru léky,chodila jsem k psychiatrům,psychologum,různé alternativní léčení a nic.Sama to nezvládám.Jak to vzniklo ani psát nemusím.Příčina přišla z minuty na minutu a ted se bojím vzdálit od nemocnice.Nejezdím na dovolené nikam.Manžel to zatím bere statečně.Dnes jsem zrovna s ním jela z Prahy .A panikařila jsem hned jak jsme vyjížděli.Měla jsem takové stavy paniky,že ani něchápu jak jsem tu cestu 3hod vydržela bez zavolání 155.Ted tu sedím vyčerpaná a přemýšlím jak na to a jak se tomu postavit.pomožte prosím
- Odpovědět
Pošli odkaz