1670 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Marek: "Fyzikální...> Všimni si ještě jednou, že zatímco kreacionista, veden potřebou vnutit světu boha a jeho inteligentní záměry, se zoufale snaží dokazovat "nemožnost" všeho možného, rozumný člověk se naproti tomu s důkazem nemožnosti existence boha vůbec nemusí obtěžovat. On boha prostě k vysvětlení světa nepotřebuje. Tohle je dobry. To si zapamatuju.
7. Srpen 2012 - 12:50
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
"To už je ale spíš...> Evoluční teorie vzniku sexualního rozmnožování: "Sex se vyvinul jako forma kanibalismu. Jeden primitivní organismus snědl jiný." Snad dve poznamky k vyse napadene hypoteze: 1) Vedeckych hypotez o evolucnim puvodu sexualniho rozmnozovani je vice, ta vyse napadena je jen jednou z nekolika. 2) I v dnesni geologicke epose a i u mnohobunecnych organismu byva nekdy sexualni akt spojen s kanibalismem. Takove kudlanci samicky nekdy zerou sve samecky bud pri sexualnim aktu, nebo bezprostredne po nem. Cini tak proto, ze dany samecek je nejblizsim zdrojem zivin, jez samicka potrebuje ke zdarnemu vyvinu vajicek ve svem tele. V zajeti, kde jsou kudlanky pravidelne krmeny, si tento svuj zvyk zpravidla nechavaji od cesty. Na urovni jednobunecnych organismu jsou to potom bakterie, ktere olupuji svoje koristi o cele sekvence DNA, ktere si potom inkorporuji do vlastnich helixu. S ohledem na vyse uvedene skutecnosti, vypada ta kanibalisticka hypoteza puvodu sexualniho rozmnozovani stale jeste tak absurdne? Je jeste stale tak nemyslitelne, ze prvni interakce primitivnich eukaryotnich organismu, ktere predznamenaly vyvoj az k modernim formam sexualni reprodukce, mely ve sve podstate kanibalisticky charakter? Nechci tvrdit, ze tomu tak doopravdy bylo. Jenom bych se jako laik skromne domnival, ze i ta kanibalisticka hypoteza ma v soucasne dobe svoje legitimni misto mezi ostatnimi hypotezami o puvodu sexualni reprodukce. Minimalne, dokud a pokud nevyjde najevo, ze nektera z tech konkurencnich hypotez je schopna vice vysvetlit, opirajic se pritom o mene neoverenych predpokladu.
7. Srpen 2012 - 14:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Nylon-eating ba (anonym)
http://en.wikipedia.org/wiki/Nylon-eating_bacteria
8. Srpen 2012 - 1:35
Obrázek uživatele erasonebezpecny
erasonebezpecny
No,jo. Páni tvorstva.Nikdy jsem si namyslela,že muži berou sexuální reprodukci tak vážně po technické stránce. Palečku a co když se do toho vloží Láska,Darwinova černá skříňka.Jako,že nižší,,rasy,, pochází z opic a zatímco Árijci odvozují svůj původ od bohů.To nás všechny,co tady žvaníme,mohou zavřít rovnou za rasizmus...
8. Srpen 2012 - 7:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
No,jo. Páni tvorstva.Nikdy...Sexuální reprodukce... no nediv se, když ono je to sexuální reprodukování docela příjemné, skoro jako dobře orosené piviště. Árijci sice odvozují svůj původ od bohů, ale to je jen takový marketing. Ve skutečnosti byli jejich předkové stejně opicoidní jako všichni ostatní. Oni se tím jen vytahují, aby se jevili jakoby lepší. Stejně, jako když si malí kluci stoupají na špičky, aby byli větší. Jiní zase tvrdí, že jsou bohem vyvolený národ, další tvrdí, že .....(doplnit známé a profláknuté). Láska? No, s čím by se to tak rýmovalo? V šeru kůlny vlhce mlaská vzepětí těl... inu Láska!
8. Srpen 2012 - 8:47
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
No,jo. Páni tvorstva.Nikdy...> To nás všechny,co tady žvaníme,mohou zavřít rovnou za rasizmus... To je zrejme nejaky novejsi vykrik evoluce. Za davnych casu meho mladi se mohlo zavirat tak maximalne za rasismus. Ve svem veku uz si se svoji diluvialni cestinou nekdy vazne pripadam jako nejaky dinozaurus.
8. Srpen 2012 - 20:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Zvědavec (anonym)
S tou diluviální češtinou máš ganz recht. Též jsou mi ty hypermoderní -izmy proti srsti. Ale občas se tak docílí kouzlo nechtěného. Takže: "Zofos" jest jazykem řeckým "temnota". Proto tedy filozof jest milovník temnoty; narozdíl od mudromilce, tedy filosofa. Dlabu tu na to, rozjedu se jinam, kde bude lépe a budu nebi blíž :-)))
8. Srpen 2012 - 21:48
Obrázek uživatele Návštěvník
neznaboh (anonym)
"Sex se vyvinul jako forma kanibalismu. Jeden primitivní organismus snědl jiný." Proto, když dneska ňáké pěknici řeknu "Holka, tak tebe já baštím (žeru), je to s nejvyšší pravděpodobností relikt těch dávných dob. Taky tu na vás dlabu, místo toho znovu provedu kreaci (re-kreace).
9. Srpen 2012 - 13:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Může vzniknout (anonym)
Spermie mají termočidla Vědci zjistili, že podobně jako raketové střely zasahují cíl s pomocí čidel, které je směrují na sálající teplo motorů letadla, ženou se spermie na místo oplodnění za teplem… Dosud se mělo za to, že spermie na své cestě k nalezení vajíčka využívají chemotaxe a že se orientují pomocí chemoreceptorů na „lákavé“ substance uvolňované vajíčkem. Nové poznatky, které minulý týden zveřejnili izraelští vědci z Weizmannova institutu ve městě Rehovot svědčí o tom, že se spermie na své cestě za vajíčkem řídí teplem. Místo, kde se vajíčko nachází je poněkud teplejší, než místo, kde spermie vyčkávají, než se vydají na svou dlouhou cestu samičím pohlavím ústrojím. Spermie jsou podle všeho navigovány teplotními rozdíly. V přírodě to není nic neobvyklého protože podobný, za teplem orientovaný pohyb, byl již dříve pozorován u mikroorganismů a u červů. Jedná se však o první případ, kdy taková orientace byla pozorována u savců. Po prostupu dělohou, vstupují spermie děložním krčkem do vejcovodu. Octnou-li se spermie ve vejcovodu, přilnou k jeho stěně, jakoby odpočívají a dochází k jejich hromadění. Během této doby spermie dozrávají a připravují se na penetraci vajíčka. Spermie které ukončí proces dozrávání se uvolní od stěny a opouštějí „shromaždiště“. Pokud došlo k ovulaci (s předstihem 24 hodin), je uvolněné vajíčko schopno oplodnění a dozrálá spermie je po své dlouhé cestě vejcovodem schopna do něj vstoupit a předat tak vajíčku svůj náklad genetického materiálu. Dříve se soudilo, že spermie naberou ve vejcovodu ten správný kurz směrem k vajíčku díky jakýmsi chemickým substancím, produkovaným vajíčkem a kterými vajíčko k sobě spermie „láká“. Nyní se ukazuje, že takové chemické signály by mohly být pro spermie vodítkem jen v omezeném rozsahu. Vejcovod se neustále vlní a udržet po celé jeho délce gradient chemické látky tak aby se podle ní mohly spermie orientovat, je prakticky nemožné. Měření teploty ve vejcovodu ukázalo, že v místě „shromaždiště“, místě, kde spermie vyzrávají, je teplota o dva stupně Celsia nižší, než v místě, kde dochází k oplodnění. Proces orientace spermií nespočívá tedy v chemotaxi, jak se soudilo, nýbrž v termotaxi. Králičí spermie se přesouvají ze shromaždiště, kde je teplota kolem 37 stupňů Celsia do míst, kde je teplota 39 stupňů Celsia. Obdobné poznatky jako u králíků byly zjištěny i u lidí. Při pokusech s řízenou teplotou bylo zjištěno, že nejmenší teplotní rozdíl, při kterém jsou spermie ještě schopny se orientovat, je půl stupně Celsia. Podle odborníků lze očekávat využití těchto poznatků v oblasti asistované reprodukce u lidí. V oblasti chovu hospodářských zvířat se očekává přínos při zvýšení účinnosti fertilizací in vitro, což by mohlo vést k možnosti vyššího využívání reprodukční kapacity chovatelsky nejvýznamnějších samičích jedinců.
12. Srpen 2012 - 17:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Může vzniknout (anonym)
(zde doplňte popis močidla a jeho funkci dle nejnovějších výzkumů)
12. Srpen 2012 - 22:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Odpověď Markovi (anonym)
Může vzniknout termočidlo samo od sebe? Ano, může.
17. Srpen 2012 - 23:12
Obrázek uživatele Návštěvník
† (anonym)
Může vzniknout termočidlo...Na kolik % tomu věříš ? Na 100 % ?
19. Srpen 2012 - 15:13
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Na kolik % tomu věříš...To je porad dokola ta sama pisnicka. Vypichne se neco zdanlive natolik sloziteho a "dumyslneho", ze se ma "pricit nezaujate lidske mysli", ze by se to mohlo vyvinout bez pricineni nejake inteligentni, nejspise nadprirozene, sily ci bytosti, ktera se casto rovnou ztotozni s bohem. Dukazni bremeno, ze dana vec vznikla prirozene, se pak chce nalozit na ty, kteri v zadne nadprirozene sily ci bytosti neveri. Implicitne se pritom predpoklada, ze hypoteza o stvoreni daneho jevu nejakou nadprirozenou silou a bytosti se bude povazovat za platnou, dokud se neprokaze opak. Takoveto schema je ovsem presnym opakem toho, jak postupuje kriticke mysleni. Kriticke mysleni se naopak snazi budovat (a nasledne verifikovat) takove hypotezy, ktere vychazeji z co nejmene neoverenych predpokladu, a pritom dany jev co nejplneji vysvetluji. Predem predpokladat nejake nadprirozeno, to je metoda, ktera vse dopredu naprosto zatemnuje, spise nez aby neco mohla osvetlit. Predpoklad existence nejakeho kreativniho nadprirozena je nucen implicitne drzet tolik predem neoverenych dilcich presupozic, ktere jsou v rozporu mezi sebou navzajem i s jiz etablovanymi empirickymi fakty, ze je de facto spolehlivou garanci nikoli poznani, ale naopak naproste ignorance. At jiz tedy bude seriozni veda budovat jakekoli hypotezy evoluce termocidel u spermii, hypoteza o jejich stvoreni nejakou nadprirozenou silou ci bytosti mezi nimi dozajista nikdy figurovat nebude. Toz asi tak.
19. Srpen 2012 - 16:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Marek (anonym)
Píšeš:Dukazni bremeno, ze dana vec vznikla prirozene, se pak chce nalozit na ty, kteri v zadne nadprirozene sily ci bytosti neveri. Implicitne se pritom predpoklada, ze hypoteza o stvoreni daneho jevu nejakou nadprirozenou silou a bytosti se bude povazovat za platnou, dokud se neprokaze opak. A co se ti na tom zdá divného ? Lidi žijí s Bohem (stvořitelem života na Zemi) tisíce let a potom příjde nějaký Ťula a bez důkazů tvrdí, že Bůh není stvořitelem života na Zemi, a že se to všechno udělalo samo... :-) Jinak co se tyká toho termočidla, tak já jsem ten článek sem nedal. Vy věříte dokonce tomu, že se i buňka udělala sama a proto nemá smysl se bavit o termočidlech. :-)
19. Srpen 2012 - 17:04
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
Píšeš:Dukazni bremeno, ze...Jisteze. Staroveky ateismus Helady a Rima, rozklad patristickych a scholastickych dogmat po cely stredovek, renesance, racionalismus a empirismus, osvicenstvi, Hume, mladohegelovci, Feuerbach, Marx, Nietzsche, Sartre, Camus, Hawking, Dawkins a stovky, tisice, miliony dalsich - proste sami Ťulove, co sem zniceho nic bezduvodne spadli odnekud z Venuse a zakryli bohabojnemu lidu vyhled na jejich boha, na nejz predtim slo videt odjakziva. A cela kvanta vnitrnich rozporu ve vsemoznych bigotnich doktrinach, vcetne uceni Rimsko-katolicke cirkve, ktera sama sebe popira uz ve svem samotnem nazvu, nemluve o rozporech mezi temito doktrinami a kazdodennimi fakty, za jejichz pouhe naznacovani bigoti po cela staleti upalovali ty, kteri usilovali o pravdive poznani sveta. Ale pokuseni vtahovat pambicka stale znovu a znovu dohry, i kdyz byla tato figurka uz milionkrat predtim zesmesnena, to pokuseni si proste ani dnesni generace bigotu nedokaze odpustit. Ale jak jiz zde bylo drive receno - popirat existenci boha neni nutne. Je to jako popirat, ze za dvermi naseho pokoje ceka zivy jednorozec, ktery se nas chysta potrkat, jakmile ty dvere otevreme a vyjdeme ven.
19. Srpen 2012 - 18:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Jan@VEDA (anonym)
D: Materialismus je mnohem starsi nez jen ten evropsky. "Indra, kral devu, a Virocana, kral demonu, se jednou vydali za Brahmou, aby ziskali poznani o atme, vlastnim ja. Brahma chtel vyzkouset jejich inteligenci, a proto jim rekl, ze ja je obraz videny v zrcadle ci v misce s vodou. Posetily Virocana se stastne vratil do sveho kralovstvi, kde ho demoni privitali jako gurua a nadsene prijali toto bezcenne uceni. Indra o Brahmove odpovedi dale premyslel, protoze ho neuspokojila. Vratil se tedy k Brahmovi a ziskal od neho prave poznani vlastniho ja jako vecne atmy." (Chandogya Upanisad, kap. 8, zkraceno) Zesmesnit lze cokoliv a kohokoliv. Nejvhodnejsi k tomu jsou strawmany. A nekteri zvladnou zesmesnit i sami sebe svou neznalosti. Hari Hari
20. Srpen 2012 - 11:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Zvědavec (anonym)
Ahoj J@V! "Indra, kral devu, a Virocana, kral demonu, se jednou vydali za Brahmou, aby ziskali poznani o atme, vlastnim ja. Brahma chtel vyzkouset jejich inteligenci, a proto jim rekl, ze ja je obraz videny v zrcadle ci v misce s vodou. Posetily Virocana se stastne vratil do sveho kralovstvi, kde ho demoni privitali jako gurua a nadsene prijali toto bezcenne uceni. Indra o Brahmove odpovedi dale premyslel, protoze ho neuspokojila. Vratil se tedy k Brahmovi a ziskal od neho prave poznani vlastniho ja jako vecne atmy." Roztomilá pohádka. Nezávislý důkaz její pravdivosti máš? Hezký den!
20. Srpen 2012 - 14:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Jan@VEDA (anonym)
Z: Co si predstavujes pod pojmem 'nezavisly dukaz'? Na kom/cem nezavisly? Citace ve spisech Dawkinse a podobnych 'autorit'? O vedske epistemologii jsem tu jiz pojednal. Hari Hari
20. Srpen 2012 - 19:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Marek (anonym)
píšeš:Hume, mladohegelovci, Feuerbach, Marx, Nietzsche, Sartre, Camus, Hawking, Dawkins a stovky, tisice, miliony dalsich - proste sami Ťulove, co sem zniceho nic bezduvodne spadli odnekud z Venuse a zakryli bohabojnemu lidu vyhled na jejich boha, na nejz predtim slo videt odjakziva. Oni zakryli výhled jenom sobě a lidem, kteří jim chtějí věřit. Kdyby opravdu všechno vzniklo samo, jak tvrdí, tak by evolucionisté nemuseli podvádět a vyrábět si v garáži potají přechodové články, atd. A také by neexistoval tento seznam vědců: http://www.rae.org/pdf/darwinskeptics.pdf píšeš: bigoti po cela staleti upalovali ty, kteri usilovali o pravdive poznani sveta. Je složité ti to vysvětlovat, protože se pravděpodobně nezajímáš o duchovní věci, ale Bůh určitě nemá důvod tajit informace, že buňka je plná molekulárních strojů, a že hodnota gravitační konstanty kdyby byla jiná o 0,00000000000000000000000000000000000001 %, tak by nemohlo existovat Slunce a tudíž ani my, (je známo již více než 100 takto přesně vyladěných hodnot). atd. atd. atd.atd. Bůh naopak podporuje lidské poznání, protože sám řekl, že je ho možné také poznat přes jeho dílo a proto vědecké zkoumání je plně v souladu s Boží vůlí. Pravdivému poznávání světa bránila Římskokatolická organizace, která se jak známo neřídí podle Božího Slova, ale podle katechismu a papeže. Jinak pravděpodně každý evolucionista ti potvrdí, že na evoluci se věřilo mnohem lépe před 100 lety než dnes, právě z důvodu nedostatku poznání a proto se například mohlo věřit tomu, že buňka je jenom nějaký rosol, který klidně mohl sám někde vzniknout v teplé kaluži, atd. Dnes se už díky vědě věří na Darwinovu evoluci mnohem hůř a v případě buňky je již zapotřebí přímo fanatická víra. Profesor genetiky na Harwardu Dr. Jack Szostak (v roce 2009 byl oceněn Nobelovou cenou), řekl: "Každá živá buňka, dokonce i ta nejjednodušší bakterie je plná molekulárních strojů, které by byly snem každého nanotechnologa....je v zásadě nemožné představit si, jak se buněčné molekulární stroje mohly samy od sebe sestavit z neživé hmoty."
20. Srpen 2012 - 20:49
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
píšeš:Hume,...Plno mylnych predsudku a nepochopeni, jako obycejne. Evolucni biologie neni odkazana na fabrikaci falesnych dukazu. Kombinuje radu metod, jako je geneticky sekvencing, anatomicka analyza fosilii, nebo mnohostranna analyza a komparace zivych organismu. Ruzne metody davaji analogicke vysledky, a lze tak dokonce i uspesne predikovat nalezy dosud neznamych prechodovych evolucnich forem mezi jiz znamymi organismy. Evoluce je potvrzovana i laboratornimi experimenty a longitudinalnim pozorovanim soucasne divoke prirody. Z toho duvodu si krome obzvlaste zarputilych baliku dnes (narozdil od stavu pred 100 lety) jiz v intelektualnich kruzich prakticky nikdo evoluci zpochybnovat nedovoli. Pokud jde o ty tvoje "presne vyladene hodnoty", je nutno si uvedomit, ze zivot se postupne vyvinul do konkretnich podminek nezive prirody kolem nej; v ruznych podminkach (na poustich, uvnitr polarnich ledovcu, v prostredi vroucich gejziru) vypada zivot pokazde zcela jinak. V zadnou "bohem predzjednanou harmonii" proto neni nutno verit. Pokud jde o ty "bunecne molekularni stroje", co se nemohly "samy od sebe" sestavit z nezive hmoty, je to pravda. Tvoje predstava, ze hypotezy abiogeneze a teorie moderni evolucni biologie neco takoveho tvrdi, je ovsem mylna. V prve rade, je riziko, a to zejmena pro mene informovane, vytvaret neopatrne analogie mezi bunecnymi molekularnimi strukturami a objekty naseho kazdodenniho sveta. V bunce ve skutecnosti nejsou (aspon v beznem slova smyslu) zadne stroje, podobne jako treba DNA neni zadnou knihou zivota. Pro svet komplexnich organickych molekul plati jine zakonitosti nez pro objekty naseho kazdodenniho sveta, ktere duverne zname. K predpokladu, ze dnes zname bunky, jakoz i jejich predchudkyne a predchudci, vznikly v dusledku prirozeneho vyvoje prirody na povrchu nasi planety, zadna fanaticka vira treba neni. To je nepochopeni veci, do znacne miry jiste zamerne, jak jiz ti bylo mnou i jinymi mnohokrat - dosud bezvysledne - ukazovano. Fanaticka vira je naopak treba, pokud ma nekdo, kdo ma aspon zakladni informace o dane veci, popirat naprosto evidentni fakt prirozene evoluce zivota, a utikat se k iracionalnim nadprirozenim vysvetlenim.
20. Srpen 2012 - 21:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Marek (anonym)
Píšeš: Z toho duvodu si krome obzvlaste zarputilych baliku dnes (narozdil od stavu pred 100 lety) jiz v intelektualnich kruzich prakticky nikdo evoluci zpochybnovat nedovoli. To je právě omyl. Současní Vědci, kteří přijímají biblické zprávy o stvoření: Dr. E. Theo Agard, Lékařská fyzika Dr. James Allan, Genetik Dr. Steve Austin, geolog Dr. SE Aw, Biochemik Dr. Thomas Barnes, fyzik Dr. Geoff Barnard, imunolog Dr. Don, Batten, B.Sc.Agr. (Hons 1), Ph.D., - fyziologie rostlin, Expert v oblasti životního prostředí adaptaci tropického ovoce Dr. Donald Baumann, fyzika pevných látek, profesor biologie a chemie, Cedarville University Dr. John Baumgardner, elektrotechnika, Space fyzik, geofyzik, odborník na superpočítače modelování tektonických desek Dr. Jerry Bergman, psycholog Dr. Kimberly Berrine, mikrobiologie a imunologie Prof Vladimír Betina, mikrobiologie, biochemie a biologie Dr. Raymond G. Bohlin, biolog Dr. Andrew Bosanquet, biologie, mikrobiologie Edward A. Boudreaux, teoretická chemie Dr. David Boylan, Chemical Engineer Prof Stuart Burgess, inženýrství a Biomimetics, profesor designu a příroda, vedoucí odboru strojního inženýrství, University of Bristol (UK) Prof Linn E. Carothers, docent statistiky Dr. Robert W. Carter, PhD Marine Biology Dr. David Catchpoole, rostlinný fyziolog (číst jeho svědectví) Prof Sung-Do Cha, Fyzika Dr. Eugene F. Chaffin, profesor fyziky Dr. Choong-Kuk Chang, Genetické inženýrství Prof JEUN-Sik Chang, Letecké inženýrství Dr. Donald Chittick, fyzikální chemik Prof Chung-Il Cho, biologie vzdělávání Dr. John M. Cimbala, Strojírenství Dr. Harold Coffin, Palaeontologist Dr. Bob Compton, DVM Dr. Ken Cumming, biolog Dr. Jack W. Cuozzo, Zubař Dr. William M. Curtis, III, Th.D., Th.M., MS Letectví a jaderná fyzika Dr. Malcolm Cutchins, Aerospace Engineering Dr. Lionel Dahmer, Analytický chemik Dr. Raymond V., MD Damadian, Pioneer magnetické rezonance Dr. Chris Darnbrough, Biochemik Dr. Nancy M. Darrall, Botanika Dr. Bryan Dawson, matematika Dr. Douglas Dean, Biological Chemistry Prof Stephen W. Deckard, odborný asistent školství Dr. David A. DeWitt, biologie, biochemie, neurověd Dr. Don DeYoung, astronomie, fyziky atmosféry, M.Div Dr. David Down, Field archeolog Dr. Geoff Downes, rostlinný fyziolog Dr. Ted Driggers, Operační výzkum Robert H. Eckel, lékařský výzkum Dr. André Eggen, Genetik Dr. Leroy Eimers, Atmospheric Science, profesor fyziky a matematiky, Cedarville University Dudley Eirich, Ph.D. molekulární biolog, průmyslový genetický výzkum Prof Dennis L. Englin, profesor geofyziky Prof Danny Faulkner, astronomie Dr. Dennis Flentge, Ph.D. Fyzikální chemie, profesor chemie a předseda odboru vědy a matematika, Cedarville University Prof Carl B. Fliermans, biologie Prof Dwain L. Ford, Organická chemie Prof Robert H. Frankové, profesor biologie Dr. Alan Galbraith, Povodí Science Dr. Paul Giem, lékařský výzkum Dr. Maciej Giertych, genetik Dr. Duane Gish, Biochemik Dr. Werner Gitt, informační vědec Dr. Steven Gollmer, Atmospheric Science, profesor fyziky Dr. DB Gower, Biochemie Dr. Robin Greer, chemik, historie Dr. Dianne Grocott, psychiatr Dr. Stephen Grocott, chemik Dr. Donald Hamann, Jídlo vědec Dr. Barry Harker, filozof Dr. Charles W. Harrison, aplikované fyzik, Electromagnetics Dr. John Hartnett, fyzik a kosmolog Dr. Mark Harwood, Satellite Communications Dr. Joe Havel, botanik, Silviculturist, Ecophysiologist Dr. George Hawke, životního prostředí vědec Dr. Margaret Helder, Science Editor, Botanik Dr. Larry Helmick, Organická chemie, profesor chemie Dr. Harold R. Henry, Engineer Dr. Jonathan Henry, astronomie Dr. Joseph Henson, entomolog Dr. Robert A. Herrmann, profesor matematiky, US Naval Academy Dr. Andrew Hodge, vedoucí Cardiothoracic chirurgické služby Dr. Kelly Hollowell, Molekulární a buněčná farmakolog Dr. Ed Holroyd, III, Věda o atmosféře Dr. Bob Hosken, Biochemie Dr. George F. Howe, Botanika Dr. Neil Huber, Fyzikální Antropolog Dr. Russell Humphreys, fyzik Dr. James A. Huggins, profesor a předseda, Ústav biologie Evan Jamieson, hydrometalurgie George T. Javor, Biochemie Dr. Pierre Jerlström, Creationist molekulární biolog Dr. Arthur Jones, biologie Dr. Jonathan W. Jones, Plastická chirurgie Dr. Raymond Jones, Zemědělské vědec Dr. Valery Karpounin, Matematické vědy, logiky, Formální Logics Dr. Dean Kenyon, biolog Prof Gi-Tai Kim, biologie Prof Harriet Kim, Biochemie Prof Jong-Bai Kim, Biochemie Prof Jung-Han Kim, Biochemie Prof Jung-Wook Kim, Environmental Science Prof Kyoung-Rai Kim, Analytická chemie Prof Kyoung-Tai Kim, Genetické inženýrství Prof Young-Gil Kim, Nauka o materiálu Prof Mladá Ve Kim, inženýrské Dr. John W. Klotz, biolog Dr. Vladimir F. Kondalenko, Cytologie / Cell patologie Dr. Felix Konotey-Ahulu, lékař, vedoucí expert na srpkovitou anémií Dr. Leonid Korochkin, MD, Genetika, molekulární biologie, neurobiologie Dr. John KG Kramer, Biochemie Dr. Johan Kruger, Zoologie Dr. Wolfgang Kuhn, biolog a přednášející Dr. Heather Kuruvilla, fyziologie rostlin, Senior profesor biologie, Cedarville University Prof Jin-Hyouk Kwon, Fyzika Prof Myung-Sang Kwon, imunologie Dr. John Leslie, Biochemik Prof Lane P. Lester, biolog, genetika Dr. Jean Lightner, Zemědělství, Veterinární vědy Dr. Jason Lisle, astrofyzik Raúl E López, meteorolog Dr. Alan Láska, chemik Dr. Ian Macreadie, molekulární biolog a mikrobiolog Dr. John Marcus, molekulární biolog Dr. George Marshall, oční chorobné výzkumník Dr. Ralph Matthews, radiační chemie Dr. Mark McClain, Anorganická chemie, profesor chemie Dr. John McEwan, Organická chemie Prof Andy McIntosh, Combustion teorie, aerodynamika Dr. David Menton, anatom Dr. Angela Meyer, Creationist rostlinný fyziolog Dr. John Meyer, fyziolog Dr. Douglas Miller, profesor chemie Dr. Albert Mills, reprodukční fyziolog, embryolog Robert T. Mitchell, specialista na interní lékařství a aktivní reproduktor o vytvoření Colin W. Mitchell, Zeměpis Dr. John N. Moore, Věda pedagog Dr. John W. Moreland, strojní inženýr a zubař Dr. Henry M. Morris, hydrolog Dr. John D. Morris, geolog Dr. Len Morris, fyziolog Dr. Graeme Mortimer, geolog Stanley A. Mumma, Architektonické inženýrství Prof Hee-Choon Ne, Jaderné inženýrství Dr. Eric Norman, Biomedical řešitel Dr. David Oderberg, filozof Prof John Oller, lingvistika Prof Chris D. Osborne, asistent profesor biologie Dr. John Osgood, lékař Dr. Charles Pallaghy, Botanik Dr. Gary E. Parker, biolog, příbuzný v geologie (paleontologie) Dr. David Pennington, Plastická chirurgie Dr. Mathew Piercy, anesteziolog Dr. Terry Phipps, profesor biologie Dr. Jules H. Poirier, Letectví, elektronika Prof Richard Porter - World odborník na lidské páteře Dr. Georgia Purdom, molekulární genetika Dr. John Rankin, kosmolog Dr. AS Reece, MD Prof. J. Rendle-Short, Pediatrie Dr. Jung-Goo Roe, biologie Dr. David Rosevear, chemik Dr. Ariel A. Roth, biologie Dr. Ron Samec, astronomie Dr. Jonathan D. Sarfati, fyzikální chemik / spectroscopist Dr. Joachim Scheven, Palaeontologist Dr. Ian Scott, pedagog Dr. Saami Shaibani, Soudní fyzik Dr. Young-Gi Shim, chemie Prof Hyun-Kil Shin, Food Science Dr. Mikhail Shulgin, Fyzika Dr. Emil Silvestru, geolog / karstologist Dr. Roger Simpson, Engineer Dr. Harold Slusher, geofyzik Dr. E. Norbert Smith, zoolog Dr. Andrew Snelling, geolog Prof Man-Suk Song, Computer Science Dr. Timothy G. Standish, biologie Prof James Stark, odborný asistent fakulta školství Prof Brian Stone, Engineer Dr. Esther Su, Biochemie Dr. Dennis Sullivan, biologie, chirurgie, chemie, profesor biologie, Cedarville University Charles Taylor, MA., Ph.D., PGCE, LRAM, FIL., Cert. Theol., Lingvista a teolog Dr. Stephen Taylor, elektrotechnika Dr. Ker C. Thomson, geofyzika Dr. Michael Todhunter, Forest Genetics Dr. Ludmila Tonkonog, Chemie / Biochemie Dr. Royal Truman, organický chemik Dr. Larry Vardiman, Atmospheric Science Prof Walter Veith, zoolog Dr. Joachim Vetter, biolog Dr. Tas Walker, strojní inženýr a geolog Dr. Jeremy Walter, strojní inženýr Dr. Keith Wanser, fyzik Dr. Noel týdnů, starověký historik (také BS v zoologii) Dr. AJ Monty White, chemie / Gas Kinetics Dr. John Whitmore, geolog / Paleontologist Dr. Carl Wieland, MD Dr. Lara Wieland, MD Arthur E. Wilder-Smith - Tři vědy doktoráty, tvorba věda průkopníkem Dr. Alexander Williams, Botanik Dr. Clifford Wilson, Psycholinguist a archeolog Dr. Kurt Wise, Palaeontologist Dr. Bryant Wood, Creationist archeolog Prof Seoung-Hoon Yang, Fyzika Dr. Thomas (Tong Y.) Yi, Ph.D., Creationist Aerospace & Strojírenství Dr. Ick-Dong Yoo, genetika Dr. Sung-Hee Yoon, biologie Mnohem více na stránkách: http://www.rae.org/pdf/darwinskeptics.pdf Píšeš: Pokud jde o ty tvoje "presne vyladene hodnoty", je nutno si uvedomit, ze zivot se postupne vyvinul do konkretnich podminek nezive prirody kolem nej... Podívej se na stránky: http://rozumnavira.cz/veda/34-vymazleny-vesmir-aneb-par-slov-o-antropickem-principu.html píšeš: V bunce ve skutecnosti nejsou (aspon v beznem slova smyslu) zadne stroje... Profesor genetiky na Harwardu Dr. Jack Szostak (v roce 2009 byl oceněn Nobelovou cenou), řekl: "Každá živá buňka, dokonce i ta nejjednodušší bakterie je plná molekulárních strojů, které by byly snem každého nanotechnologa... píšeš: Pokud jde o ty "bunecne molekularni stroje", co se nemohly "samy od sebe" sestavit z nezive hmoty, je to pravda. No sláva !
21. Srpen 2012 - 9:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Problém vědomí (anonym)
Poměrně pěkně jej ilustruje příklad se slepým optikem. Člověk od narození slepý vystuduje optiku, zná všechny její známé zákony, aktivně se věnuje fyziologii lidského zraku a o vidění jako takovém ví vše, co dnes může člověk vědět. Můžeme - bez ztráty na obecnosti – předpokládat, že zná také řadu dnes ještě neprozkoumaných jevů a je skutečně výborným odborníkem. Přesto, když mu bude operací dán zrak, jeho subjektivní prožitek bude zcela kvalitativně jiný, než soubor zákonů, pouček a pravidel. To, že vidí, by jej nemělo nijak překvapit, ale překvapí. Jde zde o prožitek vědomí.62 Přírodní vědy mají s vědomím potíž, neboť jej lze jen velmi obtížně nějak pojmout metodologicky.63 Stojíme před problémem, jak vysvětlit vztah mysli (či duše nebo vědomí) a těla, aniž bychom narušili zákony zachování energie a další fyzikální principy. Postoj, který by redukoval svět na čistě materiální, je metodologicky velmi obtížný. Jak zdůvodnit, že jeden zdroj zkušeností nadřadíme jinému? Je možné říci, že zjištění zraková jsou hodnotnější než zakoušení pocitu svobodné vůle? Nejsou to při metodologické materialismu v konečném důsledku rovnocenné vzruchy v mozkové tkáni? Osobně si myslím – stejně jako Jiří Vácha, že zde leží zásadní argumentační břemeno krajního materialismu, se kterým je jen velmi obtížně možné pohnout materialisty přijatelnými prostředky. Jak rozumným způsobem říci, že by zkušenost svobodné vůle měla být méně významná či hodnotná, nežli sledování periodického pohybu kyvadla? Osobně nevím a myslím, že udržitelná pozice, bez užití filosofie pouštějící se mimo hmotná jsoucna, není. Stojíme tedy před problémem vědomí a toho, jak je možné, že lidská vůle může zasahovat do procesů hmotných. Zatím zřejmě žádné dobré vysvětlení neexistuje, ale objevují se různé zajímavé pokusy. Představme si, že máme kužel ve velmi labilní pozici (dokonalý kužel stojící na svém vrcholu). Pak i velmi malá změna – fyzikálně neměřitelná – může mít důsledky jednoznačně zachytitelné a měřitelné, jako je například pád kuželu.64 Jistě si lze najít dobrý způsob jak zajistit přesné splnění všech fyzikálních zákonů na modelu „jemně šťouchající duše.“ Leibniz říkal, že i kdybychom se mohli velmi zmenšit – a to tak, že bychom mohli procházet mozkem a pozorovat, jak pracuje, nemohli bychom zjistit žádný prožitek, zachytit myšlenku nebo najít něco, co celý mozek řídí.65 Člověk bez vědomí by byl jen zombie, která může chodit, pracovat, dělat různé úkony, ale přesto bude dosti odlišná od člověka. Slovy de Chardina, i když člověka rozebereme na jednotlivé atomy, každý nakopírujeme a sestavíme znovu, nezískáme člověka. Něco zde bude chybět.
21. Srpen 2012 - 10:40
Obrázek uživatele Návštěvník
pokračování člá (anonym)
Analýza konceptu přínosných mutací v obecné rovině Evoluce vyžaduje přínosné mutace (GOF – gain-of-function), avšak evolucionisté mají těžké časy ukázat nějaké dobré příklady. Takovými příklady, se kterými přišli, byla třeba už zmíněná adaptivní imunita, homologní rekombinace, odolnost bakterií vůči antibiotikům i srpkovitá anemie u lidí, ale, jak jsem shora vysvětlil, žádný ze zmíněných příkladů nesplňuje požadavky skutečného GOF. Všeobecný nedostatek příkladů, byť i jen teoretických, něčeho tak absolutně nezbytného pro evoluci, je průkazným svědectvím proti platnosti evoluční teorie. Jádro sporu Vývoj nových funkcí je to jediné, co evolucionisty zajímá. A nejde přitom o žádné malé změny ve fungování organizmu – jde o změny radikální. Nějaký organizmus se musel jako první naučit, jak přeměňovat cukry v energii. Další se musel naučit, jak zpracovat sluneční světlo na cukry. Opět další se musel naučit, jak zpracovat světlo a přeměnit je ve srozumitelný obraz v mozku. Tohle nejsou jednoduché úkoly, nýbrž ohromující procesy, které zahrnují mnoho kroků. Jenže funkce zahrnující kruhové a/nebo ultrasložité dráhy, budou odstraněny dřív než by se mohly rozvinout ve fungující systém. Kupříkladu nefunkční DNA je zralá pro deleci (=odstranění), a vytvářet bílkoviny/enzymy, které jsou zbytečné, dokud není k dispozici úplná dráha či nanostrojek, je plýtváním cennými buněčnými zdroji. Kupí se tu tedy otázky kolem toho, co bylo dřív, zda slepice či vejce. Co tu bylo dřív, molekulární strojek zvaný ATP syntáza, nebo bílkovina a RNA vyrábějící strojky čerpající energii z ATP k výrobě strojku ATP syntázy? Ty nejzákladnější procesy, na kterých závisí veškerý život, nelze kooptovat z preexistujících systémů. Aby evoluce mohla fungovat, musí se zmíněné procesy vynořit z nicoty, musí být pečlivě vyvážené a koordinované s procesy dalšími, a musí fungovat dříve, než budou zachovány. Evoluce nevyžaduje pouhé zkopírování genu a jeho využití jako zdroje nové funkce, neboť takový koncept nedokáže vysvětlit radikální přestavbu více funkcí najednou. Takže genové duplikace nedokáží odpovědět na nejzákladnější otázky ohledně evoluční historie. Podobně nemá žádný z běžných způsobů mutace (náhodné změny písmen, inverze, delece atd.) schopnost zvládnout úkoly, které po něm evoluce žádá. Abych užil moderní analogii, bylo by to, jako byste řekli, že malé, náhodné změny ve složitém počítačovém programu mohou vytvářet převratně nové softwarové moduly, aniž by se celý systém zhroutil.
21. Srpen 2012 - 12:02
Obrázek uživatele Návštěvník
pokračování člá (anonym)
Existují závažné důkazy o tom, že některé mutace nejsou náhodné. Např. mutace nukleotidových sekvencí exonu X (deset) z genů a pseudogenů GULO u řady druhů. V tomto schématu neuvádíme polohy s nukleotidy totožnými u všech organizmů. Deleční mutace v poloze 97 (označená *) v tomhle pseudogenu je obvykle oslavována jako nejlepší důkaz společného původu lidí a velkých lidoopů. Na první pohled to sice vypadá jako velmi zásadní argument pro zmíněný společný původ. Avšak po vyšetření genomu u velkého množství organizmů, které vědcům umožnilo vyloučit nenáhodné mutace, je jasné, že poloha 97 ve skutečnosti nenáhodným mutacím nesvědčí. Adaptivní imunita Dává mi pořádně zabrat, mám-li nazvat cosi jako je adaptivní imunita, která značí změny v pořadí jisté sady genů, které vedou k vytváření nových protilátek, "mutací". Adaptivní imunitu uvádějí evolucionisté často jako příklad ‚nových‘ genů (znaků) vytvářených mutacemi. Přitom zde máme co dělat s mechanizmem, který pracuje s moduly DNA v tom smyslu, že je složitým způsobem dešifruje, aby vygeneroval protilátky vůči antigenům, kterým organizmus nikdy nebyl vystaven. Což je parádní příklad inteligentního designu. V procesu adaptivní imunity totiž dochází ke změnám pouze kontrolovaně, a to pouze v rámci omezeného počtu genů v omezené podmnožině genů, pouze té, která patří do imunitního systému, a tyhle změny nejsou dědičné. Takže evoluce zde opět utrpěla fiasko. (modulace = upravování, doladění, odstiňování odpovědi v nervovém či imunitním systému vlivem četných různě působících spojů či látek. Pozn. překl.) Genové duplikace O genových duplikacích se často mluví jako o mechanizmu, který je hnacím motorem evolučního pokroku, a skýtá možnosti generování ‚nových‘ informací. Jejich podstata spočívá v tom, že dojde ke zdvojení genů (několika různými způsoby), jejich vypnutí díky mutacím, jejich postupnému zmutování, jejich opětnému zapnutí díky dalším mutacím, a, světe div se, vznikla nová funkce. Každopádně nám však lidé, kteří užívají tento argument, nikdy neřeknou, jaký je podíl nezbytných duplikací, ani to, kolik zdvojených, ale umlčených genů by se dalo očekávat v daném genomu. Rovněž nám neřeknou, jaké je optimální tempo zmíněného zapínání a vypínání, ani to, jaká je pravděpodobnost, že se v umlčeném genu vyvine nová funkce, ani to, jak bude tahle nová funkce integrována do již tak dost složitého genomu daného organizmu, ani nespecifikují tempo, jakým asi zmizí působením náhody (genetického driftu) či díky přírodnímu výběru umlčená ‚odpadová‘ DNA. Uvedené hodnoty lze v konceptu evoluční teorie jen těžko vyextrapolovat, a matematické studie, které se celou problematiku pokoušely namodelovat, narazily na val nepravděpodobnosti, i když se pokoušely namodelovat jen změny jednoduché (31-33). Podobné matematické obtíže analyzuje Michael Behe v knize Hranice evoluce (34). Popravdě řečeno jsou vlastně genové delece (35) i mutace spojené se ztrátou funkce u prospěšných genů překvapivě běžné (36). Proč by měl vůbec někdo očekávat, že deaktivovaný gen tu bude vyčkávat milion let či ještě déle, než se vyvine jakási krajně hypotetická nová funkce? Situace ohledně genových duplikací je však ještě složitější, než je shora popsáno. Celkový vliv genu na organizmus často závisí na tom, kolikrát se v organizmu vyskytuje. Takže jsou-li třeba v organizmu nadbytečné exempláře jistého genu, nemusí vždy být schopen kontrolovat expresi onoho genu, což vede k nerovnováze v jeho fyziologii a snižuje jeho zdatnost (např. trisomie způsobuje vinou zmíněného předávkování genem abnormity jako je Downův syndrom). Jelikož množství exemplářů představuje také jistou informaci, a jelikož známe případy proměnlivého počtu exemplářů u některých organizmů (dokonce i mezi lidmi (37)), jde zde o příklad mutace, která mění informaci. Všimněte si, že jsem neřekl ‚přidává‘ informaci, nýbrž ‚mění‘. Slovo duplikace se obvykle odsuzuje jako zbytečné (zeptejte se kteréhokoli učitele angličtiny). Podobně je postulování genových duplikací obvykle, i když ne vždy, nesprávné. V případech, kdy při nich nedojde k poškození příslušného organizmu, se musíme ptát, zda jde opravdu o přidání informace. A ještě lépe, je tento typ přidání vyžadován evolucí? Ne, nikoli. O tomto tématu již psalo několik kreacionistů včetně Lightnera (38), Liua a Morana (39). A i kdyby byl objeven případ nové funkce vzniklé genovou duplikací, musela by mít tahle nová funkce nějaký vztah k funkci staré, jakožto nový, ale podobný konečný produkt katalýzy enzymu. Není důvod očekávat jinou situaci. Nové funkce vzniklé duplikací nejsou nemožné, pravděpodobnost jejich výskytu se však prakticky rovná nule, a tato nepravděpodobnost ještě vzrůstá s tím, jak řádově vzrůstá stupeň změn nutných pro vývoj té které nové funkce. Degradované informace V evolucionistické literatuře existuje přehršel dokladů argumentace, při které byla genová degradace užita v pokusu prokázat přírůstek informací v průběhu času. Příklady zahrnují srpkovou anemii (která způsobuje odolnost vůči parazitu způsobujícímu malárii tak, že deformuje molekuly hemoglobinu) (40), aerobní digesci citrátů bakteriemi (což znamená ztrátu kontroly nad normální anaerobní digescí citrátů) (41) a požírání nylonu bakteriemi (což znamená ztrátu substrátové specificity u jednoho enzymu obsaženého na extrachromozomálním plasmidu) (42). Jelikož ve všech zmíněných případech dochází k rozpadu existujících informací, nepředstavuje žádný z nich uspokojivý důkaz přírůstku biologické složitosti v průběhu času.
21. Srpen 2012 - 12:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Marek (anonym)
Dr. Robert W. Carter Mnoho evolucionistů považuje existenci mutací za důkaz dalekosáhlé a dlouhodobé evoluce, avšak příklady, které přitom uvádějí, ani zdaleka nesplňují požadavky jejich teorie. Věta „mutace nejsou s to vytvářet nové informace“ je pro některé kreacionisty skoro mantrou, já s ní však nesouhlasím. Evolucionisté na ni odpovídají různorodými argumenty, přičemž je ovšem většina z nich založena na chybném uvažování. Většina evolucionistických odpovědí totiž vykazuje ignorování složitosti genomu. Dalším problémem, který zaměstnává hlavně evolucionisty, je nedostatečné pochopení toho, kde biologickou informaci vlastně hledat. Většina lidí má tendenci myslet si, že informace je uskladněna v DNA (‚genomu‘). I když je určitě v DNA obrovské množství informací, ignoruje zmíněné pojetí zaměřené na geny informace vestavěné původně do prvních stvořených organizmů. Architekturu buňky včetně buněčné stěny, jádra, subcelulárních struktur a celé plejády molekulárních mechanizmů nevytvořila DNA – byla vytvořena zvlášť a bok po boku s DNA. Jedno bez druhého nemůže existovat. Takže velká, leč nezměřitelná část biologických informací je v živých organizmech uložena vně DNA. Co je to gen? Technicky je gen kouskem DNA kódujícím bílkovinu, ale moderní genetika odhalila, že k tvorbě bílkovin se používají různé části různých genů v pestrých kombinacích, takže definice je v současné době tak trochu na vodě. Většina lidí včetně vědců užívá pojem ‚gen‘ ve dvou různých významech: buď 1) kousek DNA kódující bílkovinu, nebo 2) znak. Tento důležitý rozdíl je třeba mít na paměti. Mohou mutace vytvářet nové informace? Bůh se neomezil na stvoření statických genomů, a rovněž se neomezil jen na stvoření neměnných druhů (10). V 19. století vyvracel Darwin populární myšlenku, že Bůh stvořil všechny druhy v jejich současné podobě. Bible samozřejmě neučí o ‚neměnnosti druhů‘; tahle myšlenka se zrodila v hlavách starších učenců a filozofů, a její původ je v Aristotelových spisech (11). Dnes většina kreacionistů také nevěří v neměnnost druhů. Evolucionisté se přesto neustále pokoušejí vnuknout lidem, že věříme v neměnnost druhů – dokonce nás přirovnávají k lidem věřícím v plochou Zemi -, ale oba tyto názory patří k historickým mýtům (12). Většina lidí v historii byla přesvědčena o tom, že Země je kulatá, a existovali kreacionisté jako třeba Linné (13) či Blyth (14), kteří učili již před Darwinem, že se druhy mohou měnit (i když nikoli bez omezení). Posléze zejména společnost CMI vydala mnoho článků a jedno DVD (15) na téma, jak se druhy časem mění, a existuje od ní o tomto problému celý oddíl na naší webové stránce věnované otázkám veřejnosti a odpovědím na ně (16). A zde vyvstává zajímavá otázka: mohou-li se měnit druhy, co potom jejich genomy? Nejenže se mění druhy, mnoho článků bylo také jenom v tomto časopisu věnováno problému nestatických genomů – jmenujme například nedávné články Alexe Williamse (17), Petera Borgera (18), Jeana Lightnera (19), Evana Loo Shana (20) a dalších. Vypadá to, že Bůh vestavěl do života schopnost měnit DNA. Děje se tak ve formě homologního crossing-over, pohyblivých genů (retrotranspozonů – 21, ALU atd.) i jinými prostředky (včetně náhodných pravopisných chyb v DNA zvaných obecně ‚mutace‘). Borger vymyslel slovní spojení ‚genetické prvky vnášející do genomu proměnlivost‘ (VIGE) (22), aby popsal inteligentně navržené genetické moduly, které zřejmě Bůh vložil do genomů živých organizmů, aby umožnil změny sekvencí DNA (obrázek 2). (crossing-over = překřížení odpovídajících částí chromatid analogických chromozomů během meiózy. Může přitom dojít k výměně příslušných částí chromatid s následnou novou kombinací dědičných vlastností na jednom chromozomu. Tento proces umožňuje vznik nových kombinací vlastností u potomků. Transpozon = sekvence DNA schopná změnit lokalizaci v genomu, tzv. „pohyblivý gen“. K přemístění může dojít po přepisu do RNA a následném zkopírování do DNA pomocí reverzní transkriptázy, kterou často sám transpozon kóduje – třída I, retrotranspozony - , nebo prostým vyjmutím úseku DNA a vložením na jiné místo za účasti enzymu transpozázy – třída II. Transpozony jsou příčinou mutací, mohou vyvolávat maligní bujení, zdravá buňka pravděpodobně inhibuje pohyb transpozonu mechanizmem RNA interference. Z vědeckého hlediska je zajímavý fakt, že transpozony postupně zvyšují objem DNA. Velký význam mají transpozony v genovém inženýrství. Pozn. překl.) 2) Kreacionisté mají mnoho závažných důvodů k tvrzení, že genomy nejsou statické, a že se sekvence DNA mohou časem měnit, avšak zároveň konstatují, že některé z těchto změn jsou kontrolovány genetickými algoritmy vestavěnými do samotných genomů. Jinými slovy, ne všechny změny jsou náhodné a velká část genetických ‚informací‘ má algoritmickou povahu. Dojde-li tedy ke změně v DNA díky inteligentně navrženému algoritmu, byť tenhle algoritmus byl naplánován tak, aby způsoboval náhodné, avšak omezené změny, jak ji potom nazveme? Mutace původně znamenaly prostě ‚změny‘, dnes je však na tenhle pojem nabalena spousta zvláštního sémantického balastu. Můžeme říkat, že mechanizmus stvořený Bohem k tomu, aby umožňoval v průběhu doby druhové variace, způsobuje ‚mutace‘ – s konotací nemyslící náhodnosti? Popravdě řečeno, existují závažné důkazy toho, že se některé mutace mohou opakovat (23, 24) – že k nim tedy nedochází pouhou jednorázovou náhodou (Obr. 3). Svědčí to, přinejmenším v některých případech, o přítomnosti nějakého genomického faktoru určeného ke kontrole dislokace příslušných mutací. A pakliže tedy zmíněný faktor způsobuje úmyslné změny v DNA, máme je nazývat ‚mutacemi‘ či ‚inteligentně vymyšlenými změnami v sekvencích DNA‘? K náhodným mutacím přitom samozřejmě stále stejně dochází, a většinou je má na svědomí chybovost replikačního a opravného mechanizmu DNA.
21. Srpen 2012 - 12:02
Obrázek uživatele Návštěvník
neznaboh (anonym)
Hele, Marku, nebylo by lepší sem dát odkaz než sem tupě kopčit fragmenty textů? To bych se pak třeba mohl kouknout třeba i na prameny a citace, co na ně smutně odkazujou překopčený čísla v textu... Nebudu celej ten blaf rozebírat, přestože jsou v něm očividný kraviny. Nemám na to chuť, protože pro tebe je to škoda práce. Stejně bys sem vzápětí plácl další, úplně jinou kravinu, která by s mou oponenturou nijak nesouvisela (taková je moje, a nejen moje skušenost s tebou). Nebo bys to bezduše a stupidně zesměšňoval, jakos to dělával Foxymu, když tě argumentačně zahnal do kouta. Házet hrách na zeď je smysluplnější než s tebou vážně diskutovat. Jo a moc se mi líbí ten seznam "Současní Vědci, kteří přijímají biblické zprávy o stvoření". Jednak je krásný, když se vědecká pravda dokazuje hlasováním :-) a pak to taky ukazuje, že i mezi slovutnými vědci najde spousta omezenců, co jsou schopný přísahat na bibli jako na vědeckej fakt. Je to důkazem toho, že ani hejno titulů před jménem i za ním před omezeností nechrání. Pusu na čelíčko a pa, jdu dělat něco rozumějšího
21. Srpen 2012 - 12:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Marek (anonym)
píšeš: Hele, Marku, nebylo by lepší sem dát odkaz než sem tupě kopčit fragmenty textů? Bylo, ale článek je dost dlouhý a proto jsem udělal stručný výtah. Doporučuji přečíst celé! Jestli si neumíš vyhledat zdroj, tak tady je: http://www.kreacionismus.cz/content/mohou-mutace-vytvaret-nove-informace píšeš: hejno titulů před jménem i za ním před omezeností nechrání. To máš pravdu, evolucionisté, kteří se stále více vzdalují od nových poznatků molekulární biologie a biochemie, jsou toho důkazem.
21. Srpen 2012 - 13:49
Obrázek uživatele Návštěvník
NÁZORY BIOLOGŮ (anonym)
Dr.Denton, molekulární biolog: "Vznikla široce rozšířená iluze, že evoluční teorie byla dokázána již před sto lety a že všechen následující biologický výzkum poskytuje stále rostoucí důkazy pro Darwinovu ideu. Nic není vzdálenějšího pravdě než toto... Darwinova teorie, že všechen život na Zemi se vyvinul následkem náhodných mutací, je stále - jako v době Darwinově - jen vysoce spekulativní hypotézou bez přímé faktické podpory.
21. Srpen 2012 - 14:19
Obrázek uživatele Návštěvník
NÁZORY BIOLOGŮ (anonym)
Prof. James Shapiro, biochemik: "Neexistuje žádná podrobná darwinistická představa ohledně evoluce jakéhokoli základního biochemického či buněčného systému - jen množství přání a spekulací."
21. Srpen 2012 - 14:23
Obrázek uživatele Návštěvník
D (anonym)
I ja se primlouvam, aby se tu argumentovalo vlastnim rozumem a kriticky. Zamorovat tuto diskusi cizimi clanky znamena zabijet ji. Kdo to dela, jen ukazuje, ze sam nema co rici, a neni schopen adekvatne reagovat na argumenty jinych ucastniku diskuse. Na seznamy nejakych kreacionistickych baliku v dnesni vede nema cenu reagovat, stejne jako na vzletne citaty nejakych vedeckych autorit, vytrzenych z kontextu, nebo na cizi myslenky, ktere s dosavadni diskusi nijak bezprostredne nesouvisi. Za podstatne vidim, Marku, ze stale nejsi schopen ci ochoten pochopit, ze je nesmyslne rici, ze bud se bunka poskladala sama od sebe, nebo ji poskladal buh. Je to totez, jako rici, ze bud se prvni lide smontovali sami od sebe, sestaviv tak bunky, tkane, organy svych tel do kompaktnich celku, nebo je smontoval buh. To je prece zjevny nesmysl - kazde male dite, pokud mu neni zatemnovan rozum kreacionisty, prece vi, ze lide maji blizke, jen nekolik milionu vzdalene spolecne predky se simpanzy. Podsouvat nebigotnim, informovanym lidem, ze si mysli, ze prvni bunky se poskladaly samy od sebe, je tvuj typicky strawman. Zivot je prece diferencovany rust, a zadne organismy se samy od sebe nesmontovavaji, ani je nesmontovava zadna bytost nebo inteligentni sila. Jednobunecne organismy jako bakterie, se vsemi svymi rozvinutymi organelami, jiste nevznikly tak, ze se nejakou neuveritelnou nahodou samovolne smontovaly, tim mene je pak smontoval nejaky buh. Misto toho se vyvinuly z primitivnejsich predchudcu, s organelami mene rozvinutymi, a potazmo z organickych objektu, u nichz jiz o nejakych organelach v pravem slova smyslu nelze hovorit. Velmi dulezite je si uvedomit, ze i kdyby vznik a rana evoluce nejprimitivnejsich zivotnich forem nebyla nikdy konkretneji objasnena, ani to by nikoho neopravnovalo volat zpet na scenu milionkrat zkompromitovaneho pambicka. Kazdy jen trochu vzdelany clovek vi, k jakym naprosto neresitelnym, nemoznym, a jiz po staleti znamym logickym rozporum takovy krok vede.
21. Srpen 2012 - 21:16

Stránky

Přidat komentář