Zpráva o stavu

Doktorka.cz nabíhá na nový systém. Prosím omluvte dočasnou zhoršenou dostupnost služeb. Děkujeme!
28 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

ESET- zkušenosti s terapií, zejména skupinovou

10. Září 2018 - 0:12

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
Jan Loren (anonym)
Má někdo zkušenosti s terapií ve středisku ESET na jižním městě? Zejména se skupinovou terapií?
23. Červen 2008 - 23:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarin (anonym)
Dobrý den, já zkušenosti mám, ale špatné. Museli jsme být naprosto otevření, tak jsem nějaký čas byl. Ovšem doté doby, než jsem zjistil, že některé osoby úplně vše, co tam kdo říkal, vynášely dál a měly z toho naíc legraci. Navíc tam byli vyloženě negativní jedinci, 2 ženské, takové ježibaby si tam pořád dobíraly 1 zakřiknutou holčinu, dělaliy jí naschvály a vyloženě ji nesnášely. Co mě dorazilo bylo, jak jí psychicky deptaly. Když stacionář skončil, neměl jsem dojem, že by se něco změnilo a ostatní prý také ne. Ani žádné to vnitřní pochopení proč a jak....Pro mne ztráta času. Své problémy jsem si vyřešil vlastně sám až po několika letech(byl jsem jakoby vyšťavený)tím, že jsem si našel i čas sám na sebe a trochu ubral v práci (jsem podnikatel). Byli tam ale lidé, kteří měli opravdu vážné problémy a těm to myslím spíše uškodilo. Zajímal by mě také názor vás ostatních, co jste tam byli, jaká byla vaše skupina, co se tam dělo, jestli vám to v něčem pomohlo...
23. Únor 2010 - 14:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Viky (anonym)
Dobrý den, já zkušenosti mám,...Já jsem chodila do ESETu na večerní skupinu, ale jen měsíc, přišlo mi to uplně k ničemu. Byla to skupina pro neurotické poruchy a poruchy osobnosti (obojí mám), ale přišlo mi, že někteří lidé se tam jen tak chodili vypovídat, spíš než terapii mi to připomínalo povídání s kamarády u kafe - jak to chodí v práci, kdo má jakého přítele, ..., prostě vůbec se tam neřešila psychika. Přišlo mi, že ani terapeuti nebyli příliš v obraze, co se psychických poruch týče, ale některým lidem to tam vyhovovalo, že se mohli takhle vykecat. Takže záleží, co od toho očekáváš. Taky mi přišlo, že se tam lidé navzájem vůbec nechápali, ukecaní nerozuměli lidem se sociální fobií, ... . Jarine, můžu se tě zeptat, kdy jsi tam na stacionář chodil, kdo ho vedl, kolik vás bylo a s jakými hlavně problémy? Mně byl stacionář v ESETu velmi doporučován, ale po tom, co tady píšeš a jaké mám zkušenosti s večerní skupinou, to musím ještě hodně zvážit a spíš zůstat u individuální terapie.
23. Únor 2010 - 18:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarin (anonym)
Viki, díky za příspěvek. Já tam chodil cca před 10ti lety. Stacionář vedl psycholog Jirka (příjmení si nepamatuji), jméno asistentky nevím už vůbec. Nastoupil jsem tam, protože jsem se cítil pořád naprosto vyčerpaný,unavený, večer jsem vždycky padal únavou doslova na hu.. praktický lékař i doporučil ESET, tak jsem to zkusil. Naštěstí to byla ale jenom přepracovanost a únava, jak jsem zjistil, ale až po letech. Přesně, jak říkáš, lidé tam jenom kecali a nic, psycholog tam jenom přihlížel, když jsem se jej ptal, jak vůbec celý ten proces funguje, jenom se tajemně usmíval. Seděl tam jako "Y", my si povídali...čekal jsem, že alespoň do situace vstoupí a vysvětlí, co se právě děje, nebo aspoň když ty 2 ženy pořád vrtaly do té holčiny, že řekne dost...nic. Když se pak začalo dít to, že jsme začali být trochu opatrnější - důvod jsem popsal, tak se pořád sice kecalo, ale už se neříkalo úplně všechno. Takový ti méně výřeční nebo neprůbojní si to tam celé vždycky odseděli a pak šli domů. Já jsem tam chodil pravidelně každý den po dobu 3 měsíců a bylo to v Praze, zastávka metra Opatov. když jsme se takhle bavili, co to komu přineslo, každý byl spíše rozčarovný. Snažili jsme se o všem přemýšlet a třeba i pátrat po tom, kdo proč a co řekl, co ho k tomu vedlo a tak...ale nakonec jsem já osobně došel k názoru, že tento způsob terapie není žádná sláva a i přes všechny ty řeči okolo- mají teď i své www strnky- je realita jinde.
24. Únor 2010 - 8:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarin (anonym)
Ještě jsem ti Viki chtěl říci, že myslím, že individuální terapie je asi lepší.
24. Únor 2010 - 8:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamča (anonym)
ja tam chodila a taky nic.docela bych uvítala komentář, přispěvek nejakeho odbornika psychologa.
26. Únor 2010 - 8:51
Obrázek uživatele Návštěvník
J. (anonym)
J
1. Březen 2010 - 16:23
Obrázek uživatele Návštěvník
J. (anonym)
JJá jsem tam taky chodil, asi předloni. Připadalo mi to přínosné, lidi se tam od druhých snad dozvěděli něco o chybách, které pravděpodobně dělají a mohli slyšet kritiku, což oboje by jinak neslyšeli. Vedoucí skupiny P. ale má ten styl (asi jeden z oficiálních stylů skup.terapie), že se do ničeho neplete a mlčí, občas řekne nějakou obecnou větu, usměrní jen v krajních případech. Zažil jsem i úplně opačný styl, v Jeseníku, kdy to "vedoucí " řídil skoro jako režisér divadlo, to mi vyhovovalo víc a bylo jaksi "úlevnější". Možná se psychologové přou, který z obou stylů je lepší...
1. Březen 2010 - 16:33
Obrázek uživatele bylinkajanicka
bylinkajanicka
Ahoj, právě jsem ukončila tříměsíční skupinovou terapii v Praze ESETu. Bylo to pro mě moc zajímavé a přínosné. Nejdřív jsem se bála, co se tam o sobě dozvím. Trpím na úzkosti a deprese, při kterých se mi vybavují nepříjené představy nebo vzpomínky. Když jsem to tam všechno o sobě řekla (psycholožka, ke které jsem před tím chodila, mi doporučila, abych byla co nejúpřimnější), zjistila jsem, že spousta mých "kolegů" je na tom podobně. Postupně jsme se před sebou odkrývali, včetně své minulosti, a přicházeli s pomocí psychologa a svých "kolegů" na to, co neděláme dobře a čím si vlastně ubližujeme, ubíráme energii, atd. Hledali jsme taky společně řešení svých problémů. Vzájemná podpora byla skvělá, protože jsme se se svými problémy cítili na jedné lodi. Naučila jsem se tam vnímat, kdy a po čem se mi udělá špatně, a zamyslet se, jak se na to podívat jinak nebo jak to dělat jinak, aby mi to špatně už nedělalo. Bylo to pro mě takové chybějící vzdělání do života. Teď už bude záležet na tom, jak to budu používat. Ještě k začátku téhle skupinové terapie - původně nás tam bylo 12, nakonec nás zbylo 7. Začátek byl trochu těžší, všichni jsme se dost báli. Ale po 2 týdnech se to zlepšilo. Přínos jsem začala vnímat tak po měsící, je to vše ale individuální. Nás 7, kteří jsme zbyli, si to nakonec dost pochvalovalo. Psycholog s asistentkou byli velice vnímaví a v pravý čas se vždy ozvali. Také jsem byla na začátku překvapená, když tam byli lidi všech věkových kategorií, muži i ženy půl napůl. Říkala jsem si, co se tak od nich asi můžu dozvědět. Nakonec jsem ale zjistila, že mi každý z nich dával jiný pohled na můj problém a vždy jsem tak měla z čeho vybírat. Na jejich problémech jsem se zase učila řešit svoje problémy, u většiny lidí jsem našla něco, co jsme měli společné. Taky mi při odkrývání sebe dali např. nahlédnout na situaci jakoby očima mých dětí (ti mladší) a já zas viděla, že i ten člověk, který mi připadal velice autoritativní ( a připomínal mi vlastnostmi mého otce) je vlastně jen člověk a já se tam učila, jak s takovým člověkem jednat. Já skupinovou terapii v ESETu velmi doporučuju. Myslím, že je třeba hledat řešení, jak se zbavit (nebo alespoň částečně) léků. A jak mít taky radost ze života.
3. Duben 2012 - 23:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Také (anonym)
jsem tam chodila, před lety. Skupinu vedl Jirka (ten samý, jako u Jarina?)a Míša. Byla jsem akorát zklamaná, pár lidí tam utvořilo jakousi uzavřenou partu a bavili se jenom spolu. Chodili na sváči, scházeli se i po terapiích...Když byla skupina, nemohl jim nikdo nic říci, poněvadž jejich kamarádíčci se hne do ostatních pustili a názor začali znevařžovat. Když tam pak začali dělat zlo a vzájemně pomlouvat ostatní a dělat i horší věci, odešla jsem ze dne na den. Možná nás bylo daleko více...
4. Duben 2012 - 8:28
Obrázek uživatele bylinkajanicka
bylinkajanicka
Podle mé zkušenosti je při psychoterapii třeba se snažit překonat určitou nedůvěru k procesu a nesympatie k některým lidem ve skupině a vydržet až do konce. Jak lidi odkrývají svoje trápení, tak často pochopíte, proč se chovají jak se chovají, a je už vám to skoro jedno. Hlavně jsem se pak zaměřila na to, z čeho jsem se mohla něco naučit, a toho tam bylo opravdu hodně. Bylo ale pro mě důležité, že jsem před skupinovou psychoterapií chodila přes rok na individuální a moje psycholožka mi dost naznačila, co tam budu zpočátku překonávat. Díky tomu jsem to brala trochu s nadhledem. Taky nejvíc během prvního měsíce odešli lidi, kteří začali být vůči skupinové terapii skeptičtí nebo to pro ně ještě nebylo vhodné, a pak jsme - ten zbytek - byli víc stmelení. Do života mi to dalo moc.
4. Duben 2012 - 10:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Jenomže (anonym)
Podle mé zkušenosti je při...u nás se utvořila právě ta parta a chodili tam pak vlastně jenom druhé buzerovat a posmívat se. Nás pár se do určité chvíle snažilo mluvit o všem a začlenit se plně do terapie, ale tamti to pak všude troubili do světa a dělali si z toho hlavně ve volných chvílích show, často ale i přímo v době , kdy probíhalo sezení. Takže jsme my ostatní pak byli opatrní, než aby pak někdo o nás roznášel drby a posmíval se...Vy jste asi měli dobrou partu, ale u nás to byl jenom stres a trápení, vládla tady nedůvěra, opatrnost a já osobně byla znechucená. Pro mne to přínos nebyl, dosáhla u mně akorát efektu, že jsem zcela přestala lidem důvěřovat:-(
4. Duben 2012 - 19:26
Obrázek uživatele bylinkajanicka
bylinkajanicka
u nás se utvořila právě...Tak to muselo být hrozný. My jsme si spíš všichni chtěli pomoci, sami sobě i navzájem. Ale uklidnilo se to až po tom měsíci, kdy odešli ti, co jim to nevyhovovalo. Když někdo na někoho výrazně útočil, tak se té "oběti" často nebo spíš pokaždé někdo z nás zastal. Je ale fakt, že jsme museli vzít odvahu a jít proti útočícímu. Náš psychoterapeut nám to i nenápadně vytkl, když jsme byli moc pomalí. A taky nás v tom nechal nejdřív pěkně "vymáchat". Snažil se nás přivést na to, že stopnout útoky druhého musíme sami. Třeba tím, že útočícímu řekneme, jak se při jeho slovech cítíme. Na začátku tam jeden kolega předvedl pěkný několikaminutový hysterický záchvat, ve kterém většinu z nás osočil z nepřátelství. Lidi se jím pak cítili ohrožení a řekli to nahlas. Psycholog ho převedl na individuální terapii a všichni jsme si oddechli. Nechal nás ale nejdřív, abychom mu řekli, jak nám po jeho výstupu bylo. Dost ho to udivilo, že se ho bojíme. Pokud se vytvořila nějaká skupinka, ve které měli jednotlivci stejný názor, tak to bylo na chvíli při řešení určitého problému a pak se rozpadla. Pak se ti lidé přidávali zase k názorům tak, jak to momentálně cítili. Ne aby drželi se stejnými lidmi a ubližovali druhým. Myslím, že celková nálada na skupinové terapii záleží hlavně na psychologovi, a toho jsme měli podle mého názoru skvělého. Ale taky záleží na tom, v jakém rozpoložení nebo stavu jsou klienti/pacienti.
6. Duben 2012 - 19:07
Obrázek uživatele Rebecca333
Rebecca333
Zabloudila jsem na tyto stránky při hledání trochu jiné informace. Ale když už jsem tu, také bych ráda přispěla svoji zkušeností. Zúčastnila jsem se cca před 15 lety denního stacionáře pod vedením PhDr. Jiří Jakubů a sociální sestry Radky. Později se ještě přidala do týmu terapeutů jedna psycholožka Andrea, což bylo docela nevhodné a necitlivé. Pro ty, co by zajímalo, jak to zhruba probíhalo ...Každé ráno jsme se sešli s Radkou, povídali jsme si o tom, jak se kdo má, jak se cítí..Pak byla kratičká přestávka a buď jsme měli nějakou aktivitu s Radkou - muzikoterapie, arteterapie apod. nebo přímo skupinové sezení. A sezení doslova, spíše to připomínalo něco jako pokec u kafe nebo třídní sraz. Kdo měl potřebu mluvil a mluvil..Ti méně průbojní, jako jsem já, se ke slovu dostali zřídkakdy. Psycholog tam s námi seděl, ale do sezení nijak nevstupoval, až ve druhé polovině terapie se začal rozčilovat, že jako skupina nefungujeme, že nám chybí dynamika atd. Nicméně ani tak nám nevysvětlil, jak by to tedy mělo probíhat, vypadat..Já osobně jsem z toho byla znechucená a od té chvíle jsem už od toho ani moc neočekávala a jen to doseděla do konce. Byli jsme tam lidé různého věku, pohlaví, životních zkušeností i rozdílných problémů..Takže to bylo spíše o tom se vykecat, neb jsme si vzájemně nedovedli příliš poradit, protože naše problémy byly velmi rozdílné. Když jsem se pokoušela najít společnou nit, která by nás teoreticky spojovala a mluvila o tom ve skupině, byla jsem psychologem kritizována, že mluvím obecně a né o sobě, konkrétně, tak jsem toho nechala..Následovala polední přestávka a poté další aktivita nebo další sezení a stacionář jsme každý den zakončovali relaxací. Bylo to vcelku 10 příjemně strávených týdnů ve společnosti fajn lidí, protkaných různými hrami. Taková 10 týdenní dovolená :-) Ale upřímně, vůbec nijak mi to nepomohlo, ve srovnání s ostatními se mi můj problém zdál banální a v tom hravém prostředí jsem skoro zapomněla, proč jsem přišla. Bohužel to nebylo tak banální, jak jsem si myslela, spíš jsem to v sobě potlačila, i skupině se zdálo, že jsem v pohodě.. Ale nebyla, pár týdnů po terapii jsem se psychicky složila a skončila i v nemocnici .. Odrazená psychologickou pomocí jsem už žádného jiného psychologa nehledala a se svým problémem jsem bojovala více jak 1 rok sama a problém vyřešila. Takže za mě bych denní stacionář spíše nedoporučovala, pakliže nepotřebujete právě to klábosení, hraní si a relaxaci. Pokud máte skutečný problém, zvolila bych individuální terapii. Je to už 15 let, takže je pravděpodobné, že se v ESETu leccos změnilo. Pokud se tedy rozhodnete pro stacionář, zeptejte se raději hned na začátku přijímacího psychologa, co vás čeká, jak je stacionář koncipován.
10. Duben 2012 - 9:19
Obrázek uživatele Návštěvník
M. (anonym)
Zabloudila jsem na tyto...Jéé, to jsme možná byly ve stejné skupině. Zcela se v tom vidím, jinak psychoterapeut se také jmenoval Jirka Jakubů a máš pravdu, rozčiloval se tam několikrát...Nebo že by takto probíhala většina sezení s ním? Nevím.
10. Duben 2012 - 14:01
Obrázek uživatele Návštěvník
MO (anonym)
Ahoj všem. Jiřího Jakubů znám také z individuální terapie a rozhodně ho nedoporučuji. Terapeut je to průměrný, ale jako člověk zcela špatný. Je nekonsistentní, něco řekne, pak to nedodrží, dá slovo a zruší ho. Dělá se přátelským, aby později člověka podkopl (ani si toto chování snad neuvědomuje). Je jinak poměrně nafoukaný, kariérista. Jde mu o peníze od VZP, nikoliv o klienta.
14. Červen 2012 - 17:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Ahoj (anonym)
Ahoj všem. Jiřího Jakubů...MO, také jsem absolvovala terapii, skupinovou u J.J. Nepomohlo mi to a v mnohém se s tebou shoduji, v názoru na jeho kvalifikaci. Prosím, nevíš o nějakém dobrém psychologovi, event. psychiatrovi v Praze?
14. Červen 2012 - 19:45
Obrázek uživatele Návštěvník
MO (anonym)
MO, také jsem absolvovala...Vím. Písni mi ale raději na mail: marmontel@email.cz. Jinak Jakubů píše o etice v psychoterapii (http://e-psycholog.eu/pdf/jakubu.pdf), ale sám by si měl zamést před vlastním prahem. Bohužel jsem mu důvěřovala ..... Všechny před ním varuji.
14. Červen 2012 - 20:28
Obrázek uživatele Návštěvník
MO (anonym)
Ahoj. Založila jsem nové téma: Jakubů Jiří, psycholog. Můžeme tam pokračovat v konkrétnější diskusi.
15. Červen 2012 - 20:33
Obrázek uživatele Návštěvník
zkušenost s ter (anonym)
Prožila jsem s JJ dlouhou terapii, která byla v mnohém radostná i krušná a pro mne často přínosná. Přesto se domnívám, že Jakubů je špatný psycholog i člověk a neměl by toto poslání vykonávat. Hlavní problém vidím ve skutečnosti, že je to člověk labilní, který se jednou chová přívětivě a podruhé z nepochopitelných důvodů obrátí. Chybí mu empatie. Není konsistentní ve svém jednání a mění své názory, čímž klienta mate, zklamává, neposkytuje mu jistotu a ničí jeho důvěru. Není vyrovnaný sám se sebou, nestojí za svými názory a slovem, mění ho podle situace a je ve vleku vlivu jiných lidí, supervizorů, kteří do případu nevidí. Je schopen velice ublížit a klienta zdravotně poškodit. Chladný kariérista, jeho ambice a pohodlnost stojí nad prospěchem klienta. Nezná pokoru, lásku k bližnímu, klient ho ve skutečnosti příliš nezajímá. Jednou je přátelský, práce je nadějná a pomáhá, podruhé je chladný, lhostejný, popírá, co řekl a slíbil na předchozím sezení. Nedoporučuji ho, je to člověk, který by neměl vykonávat profesi, jejímž cílem je pomoc lidem v nouzi. Pocity těchto lidí ho ve skutečnosti nezajímají. Jaké jsou Vaše zkušenosti???
17. Červen 2012 - 11:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Ahoj Mo, (anonym)
Vím. Písni mi ale raději...moc Tě prosím, dej sem odkaz na dobrého psychologa (psychiatra), se kterým jsi spokojená. Pomůžeš tím nejen mě, ale i ostatním (proto nechci psát na soukr. email). Dík za nás všechny. D.
17. Červen 2012 - 19:28
Obrázek uživatele Návštěvník
MO (anonym)
moc Tě prosím, dej sem...Výborným psychiatrem je MUDr. ing. Aleš Urban, PhD., Terronská 19 - více naleznete na na webu pana doktora a také na "znamylekar". Mám s ním osobní naprosto vynikající zkušenosti. Velmi vzdělaný, příjemný, přátelský, profesionální. Dělá i pst. Velmi ho doporučuji. Dále mohu doporučit MUDr. Martina Konečného - rovněž vynikající psychiatr i psychoterapeut - znám ho opět osobně a velmi dlouho. Skoukněte jeho webové stránky. Oba působí v Praze, na Praze 6.
18. Červen 2012 - 15:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Ahoj Mo, (anonym)
Výborným psychiatrem je...Moc moc moc děkuji, kouknu a snad se někam hnu dál!!!
18. Červen 2012 - 18:43
Obrázek uživatele Návštěvník
- (anonym)
Moc moc moc děkuji, kouknu a...Napiš, jak jsi na tom s hledáním a jak jsi pochodila... Díky.
19. Červen 2012 - 22:16
Obrázek uživatele Návštěvník
m.j. (anonym)
Výborným psychiatrem je...s dr. Konečným mám taky dobrý zkušenosti.
20. Červen 2012 - 9:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Pampeliška (anonym)
Ahoj, mám taky zkušenost se třemi terapeuty. Taky mi některý sedl víc, jiný míň. Podle čeho posuzujete Vy, jestli je některý dobrý? Mně třeba u jednoho vadilo, že si opakovaně zval na stejnou dobu nedopatřením dvě pacientky, nebo dokonce na terapii zapomněl. Taková chyba jde pochopit jednou... Pro mě jsou hodně důležitá pravidla a hranice. Jistota a bezpečí v terapeutickém vztahu.
22. Červen 2012 - 8:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Sykes (anonym)
Ahoj, chystám se na skupinovou terapii do ESETu, řekli mi, že tam budou lidi mého věku (cca kolem 18)...Nemáte s tím někdo zkušenosti, teď nějaká z poslední doby? Dost se toho bojím, po prvním sezení mi to psycholožka doporučila, ale já mám problém mluvit o svém problému s ní a tak jsem fakt "zvědavá", jak se budu otevírat před cizími puberťáky...
13. Listopad 2016 - 16:33

Přidat komentář

Reklama

Reklama