3654 komentáře / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Marten (anonym)
List - Empatie pro povahu ducha Empatie je schopnost povahy ducha, která umožňuje vcítění do sebe a do druhého. Pokud se cokoli vcítí jen do sebe, ztrácí přehled o tom, co se může odehrávat v druhém. Pokud se cokoli vcítí pouze do druhého, ztrácí přehled o tom, co se může odehrávat v sobě. Vcítění proto musí vznikat prostřednictvím autonomního integrování vnitřního a vnějšího. Nelze opomíjet cokoli, co by moklo umožňovat existovat prostřednictvím souvislosti pravd. Pravda je nakonec objevovaná prostřednictvím fantazie, která používá představivost v rámci pochybnosti. Jelikož mohou být existence omezeny ve schopnosti pravdu poznávat, může docházet k tomu, že se stanou obětí lží. Důvodem je to, že je pravda prezentovaná jako lež a lež je prezentovaná jako pravda. Tyto omyly nakonec vedou k tomu, že jsou souvislosti rozumu okupovány viry, které omezují schopnost pochybnosti existovat pro fantazii. Souvislosti rozumu jsou potom deformovány vlastní snahou obsáhnout talentem obklopující skutečnost. Nelze se tedy nikdy úplně vyhnout tomu, aby se existence staly obětí nějakých viru, které nakonec jako lži mohu pomoci objevit pravdu. Pravdu tedy může nakonec určovat zkušenost, která ovšem nemůže zaručit, že bylo vše ze zkušenosti správně pochopeno. Zkušenost je cestou rozumu jakékoli existence. Zkušenost ovšem nemůže zaručit, že bude vše objevované zkušenosti pravdou. Pravdu může zaručit jedině opakovatelnost. Pravda z opakovatelnosti vytváří důkazy o skutečnosti, která se tak může stát z důkazu nevyvratitelnou. Opakovatelnost ale může být špatně pochopena a tudíž mohou vznikat neúplné pravdy, které neodrážejí veškeré souvislosti pro poznávání. Snaha pojat souvislosti je umožněna empatii, která se sama nabízí pro možnosti rozumu, který hledá zkušenost z opakovatelnosti. Opakovatelnost je jedinou cestou, která může umožnit to, že bude vše vnímáno správně. Pokud nelze získat důkaz z opakovatelnosti o určité podobě skutečnosti, musí být v patrnosti rozumu vnímána jako nedoložena. Pokud se tak nestane a je zařazena mezi pravdy nebo lži, může se stát tato skutečnost virem, který může určovat další poznávání tím, že dojde k jeho upřednostnění na úkor něčeho jiného. Proto musí ve skutečnosti rozumu existovat soubory kategorii pravd, lži a neurčitelného. Tyto přijímané kategorie souboru jsou doplňovány tím, že je bráno také v potaz vše, co je ještě nezačleněné. Přes veškerou snahu ale neexistuje možnost skutečnost správně integrovat, protože chybí přístup ke všemu, co by to mohlo umožňovat. Za vším co se jakkoli děje, je snaha nějak existovat. Bez toho by neexistovalo cokoli. Právě proto je třeba z rozmyslem volit jak existovat. Vlastním existováním lze zvnitřněním vytvořit lásku a pravdu v sobě. Pokud jsou souvislosti přijímány z hlediska pochybnosti, nedochází k jejich unáhlenému začleňování do souboru kategorii pravd, lží a neurčitelného. Souvislosti mohou zůstat součásti kategorie nezačleněného, dokud není možné je důkazem opakovatelnosti začlenit. Pravda odráží výhradně souvislosti dokazatelné opakovatelnosti v důkazech. Lež odráží výhradně souvislosti nedokazatelné opakovatelnosti pro důkazy. Neurčitelné odráží výhradně neschopnost souvislosti doložit, protože pro ně neexistuje způsob vytvoření opakovatelnosti pro důkazy. Nezačleněné odráží výhradně možnost se souvislostmi pracovat, protože nebyl ještě proveden pokus, který by opakovatelnosti zaručoval určitý status. Sama opakovatelnost dokazuje to, že existuje pravda, lež a neurčitelné. Přičemž nezačleněné teprve čeká na začlenění. Vše by mělo být vedeno v patrnosti těchto kategorii, aby nedošlo ke zneužití fantazie pro pochybné. Je to nutné hlavně proto, aby se existence nestaly obětí špatného začlenění. Objevování a klamání se uskutečňuje určitou posloupností. Proces koncepce obhajování a potírání při přizpůsobování se společnosti Prezentace-vše co existuje v životě, se nějak prezentuje už jen tím, že to vůbec samo o sobě žije. Veškerá prezentace sama může určité druhy života obhajovat nebo potírat. Obhajování probíhá na základě toho, že je cokoli prezentováno jako pravda. Potírání probíhá na základě toho, že je cokoli prezentováno jako lež. Ve znamení osobitosti. Sympatie-vyvolávat sympatii může určité obhajování a potírání skutečnosti. Samotná sympatie umožňuje jen vlastní vnitřní naladění na určitou skutečnost. Může sloužit v podstatě jen k tomu, aby se existence naučila rozlišovat mezi tím, co může být k něčemu zdárně použito a tím, co může samo o sobě vést ke zhoubě. Ve znamení lehkosti. Náklonnost-sama o sobě vede k tomu, že si existence vytváří seberozšíření. Sama ze svého úsilí projevuje snahu pochopit cizí motivace, které mohou vést k obhajování nebo potírání skutečnosti. Motivace určují zda je snahou existence skutečnost obohatit, nebo získat něco bezvýhradně pro sebe z vlastní sebeprezentace. Ve znamení vřelosti. Zaujetí-vytváří snahu obohatit se určitou skutečností, která je prezentací objevena. Snahou existence je zkoumat souvislosti, které vedou k tomu, že je něco obhajováno nebo potíráno. Prezentované je předmětem studia ze samotné snahy něco pochopit. Studium může rozšířit veškeré znalosti svou vlastní angažovanosti. Ve znamení rozšiřováni. Přizpůsobení-pokud dojde k rozšíření znalosti studiem prezentovaného, vzniká určitá snaha přizpůsobit se obhajovaným a potíraným skutečnostem, aby se existence nějak prezentovala sama o sobě. Motivací může být snaha získat výhody, které můžou stát za ziskem. Zisk je podmíněn vlastním přizpůsobením z integrování. Ve znamení pokory. Přijetí-samo přijetí umožňuje svou prezentaci rozšiřovat pochopené obhajování nebo potírání. Snahou je šířit ty skutečnosti, které samy o sobě mohou zaručovat, že bude prezentované šířeno za určitým cílem. Přijetí umožňuje, že se stane prostředníkem sdělování, které bude prezentovat obhajované nebo potírané. Ve znamení nasměrování. Lpění-vytváří zaujetí pro cíle, které vznikají z přijetí. Samotné prezentované umožňuje zisk, na kterém může být z prospěchu lpěno. Ziskem může být pouhé sdílení prezentovaného, protože může přinášet přehled o něčem. Přehled ale nemusí odrážet reálnou skutečnost, proto je nutné aktivně pochybovat o prezentovaném. Ve znamení vhlížení. Závislost-zisk z prezentovaného obhajovaní a potíraní může vytvářet závislost. Existence se stává závislou na přijímaných konceptech, které umožňují zachovat zisk. Vše co tento zisk potírá je bezvýhradně odmítáno. Aby si prezentované zachovalo svou hodnotu, může do něj být přidáváno vše, co je může nějak obhájit. Ve znamení obhajování. Fanatismus-krajní mezi pro zachování zisku se stává fanatismus. Vše, co by snad mohlo způsobit ztrátu zisku je fanaticky popíráno. Pokud se objeví argument proti prezentovanému, je povšechně odmítán z důvodu trvání na zisku. Sám zisk může být zastírán proto, že by se mohl stát argumentem proti prezentovanému. Ve znamení krajnosti. Rozpor-v souvislostech vzniká rozpor jen tehdy, pokud je jako argument přijat. Argument vytváří rozkol mezi obhajováním a potíráním pro prezentované. Snahou je vytvořit nový pohled na prezentované, aby se zachoval zisk. Pokud nelze argument integrovat do prezentovaného, rozpor prezentované bezvýhradně vyvrací. Ve znamení konfliktu. Odmítání-vše co bylo předmětem realizace v prezentaci, se stává z rozporu pochybným, přičemž může dojít k odmítnutí veškerého zisku. Veškeré podílení se na prezentovaném je vnímáno jako omyl, pokud není objeveno vysvětlení, které by napomohlo obhájit prezentované. Pokud se tak nestane vzniká prožívání ztráty. Ve znamení vhledu. Ztráta-cokoli obětované pro angažovanost na prezentovaném ztrácí smysl. Všechny vyjevující se argumenty, mohou posilovat samotnou ztrátu. Vzniká hluboká rána z důvodu ztráty iluzí o prezentovaném. Angažovanost na prezentovaném, vytváří prožívání osobního provinění z toho, že nebyla pravda odhalena hned. Ve znamení procitnutí. Frustrace-vlastní omezenost ve hledání pravdy vytváří frustraci. Je popírána samotná snaha hledat pravdu, protože nelze souvislostmi obsáhnout vše, aby mohlo být zaručeno, že by nemohlo dojít opět ke ztrátě. Vše co nějak umožňuje poznávání, je podrobováno zkoumání, aby nedošlo k angažovanosti na nepatřičném. Ve znamení důsledku. Zatvrzení-jelikož se nikdy nelze vyhnout nepochopení, které by mohlo uvrhnou existenci do nepatřičnosti, je veskrze vše s podobnou povahu prezentovaného odmítáno. Vzniká snaha nepodléhat čemukoli, co by vyžadovalo samotnou angažovanost na podobném. Vzniká ze zatvrzení neochota se do něčeho integrovat. Ve znamení nastavení. Radikalizace-povaha způsobu odmítání prezentovaného, může vytvořit potřebu radikalizovat se. Radikalizace vytváří vlastní angažovanost proti všemu, co byl předtím předmětem přizpůsobení se integrací. Je radikálně vystupováno proti tomu, co způsobilo vlastní zklamání. Snahou je mstít se za planost všech slibů. Ve znamení odporu. Odpuštění-jedinou cestou vedoucí k novému hledání smyslu je odpuštění. Smyslem existování po odpuštění je být integritou lásky a pravdy. Odpuštění vede k tomu, že ztráta z přizpůsobení byla přijata. Vzniká pochopení pro angažovanost v sebeprezentaci. Odpuštění vytváří nový pohled z odhodlání pro existování. Ve znamení pochopení. Hledání-po odpuštění může opět nastat, že je hledána nová prezentace, do které se lze přizpůsobením integrovat. Může dojít k novému nalezení smyslu pro něco existovat, který může vyprodukovat opětovné zklamání. Protože je omítaná snaha existovat pro důkaz z opakovatelnosti. Celý proces odevzdání se potom cykli. Ve znamení cíle. Protože je skutečnost přijímaná vírou, která vytyčuje hranice pro pravdu a lež, dochází k tomu, že se existence stávají obětí svého způsobu pojímaní. Proto může být určitá skutečnost předávaná bez doložené opakovatelnosti, která by mohla být nekompromisním důkazem. Víra která definuje vše z neochoty poznávat pravdu a lež, se může stát předmětem zájmu zisku. Protože jsou upřednostňované jen ty souvislosti, které domněle potvrzují to, co nelze nijak opakovatelnosti dokázat. Nedokázané se tak může stát pro existenci pravdivým. Souvislosti vytvářející u existence předmět zájmu, jsou korigovány k tomu, aby bylo dosaženo výsledku, který by umožňoval její manipulaci. Zisk může vytvářet vše, co může být předmětem touhy. Nakonec nemusí být zastáncem vše vedeno pro dosažení zisku, cílem může být snaha obohatit druhé. Přesto sdílení způsobu přijímání souvislosti se může stát samo o sobě ziskem. Ziskem zastánce je potom přízeň, která může přinášet úctu, respekt a obdiv. Proto pro zisk může zastánce klamat nejen sebe, ale především druhé. Veškerá snaha musí být vedena k tomu, aby kategorie pro opakovatelnost vytvářely podstatu poznávání.
10. Listopad 2018 - 19:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Merten (anonym)
Zkopíroval jsem zde snad své dva nejlepší listy pro lidi, kteří se stali oběti dipu, aby se vyznali v nastávající situaci, ve které jsou. Doufám, že tyto listy nikdo neukrade a nepřivlastní si je jak měl ve zvyku pan Sohr. Sám jsem ze strany dipu zažil ponižování, osočování a doslova teror. Stále zažívám pronásledování, které mne dohnaly na hranici mých sil. Bestialita lidi kolem dipu je strašná, stejně jako krádeže a osočování. Doufám tedy, že tyto listy nebudou ukradeny a použity za účelem propagandy dipu. Mají pomoci právě těm, co se stali jejich obětí. Nakonec promiňte souvislost textu, ale text zde nejde oddělit, uložení enter prostě ignoruje. Merten
10. Listopad 2018 - 19:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Merten (anonym)
Měl bych objasnit jak vnímám to, že SOR pro mne není relevantní v učení pana Sohra. Tedy! Vše co existuje je z energie, kdy jen určitá energie je schopna reagovat na určitou energii. Energie tedy jen silou reaguje na příbuznou energii. Tato energie má určitou frekvenci. To znamená, že kmitá určitým kmitočtem, který může mít určitý rozsah. Tedy, máme určitou rezonanční frekvenci, kterou lze přirovnat ke struně na kytaře, kterou lze naladit na určité frekvence. Jedna struna může hrát nakonec všechny tony nám známe stupnice pokud ji na ni naladíme. Tóny mimo stupnici znějí v rámci hudebního díla falešně, protože vzájemně neladí. Nakonec je také důležité pořadí ve kterém jsou tóny stupnice seřazeny a délka zvuku, aby hudební dílo bylo sluchu libé. Proto si myslím, že existuje určitá frekvence energie těla, mysli a duše. Pokud frekvence vzájemně ladí, budeme pravděpodobně zdraví a neonemocníme. Je to jako by naše tělo, mysl a duše vydávaly frekvenční zvuk, který by měl vzájemně ladit, abychom byli zdraví. Zároveň by měl tento frekvenční zvuk ladit s duchem života, který žije pro život, aby ho nepoškozoval. Nesnižoval jeho frekvenční vibraci. Co ale určuje, že máme určitou vibrační zvukovou frekvenci těla, mysli a duše? Myslím, že to není řízení, protože svět řídí zákony, které jsou pevně dány. Tyto zákony jsou dány duchem života a nelze je svévolně měnit. Tedy lze chápat, že vše co existuje je řízeno neměnnými zákony. My jako lidé nakonec tyto zákony můžeme poznávat a buď se jimi řídíme, nebo je popíráme. Na základě toho, jak tyto zákony naplňujeme, tak takovou máme frekvenci těla, mysli a duše. Jelikož jsme ale každý různě dobří a různě zlí, můžeme mít každý rozdílné zabarvení ve frekvenci energie. A to proto, že my se v rámci existujících zákonu nějak sami vedeme. Existuje tedy zákonné řízení a to co se nějak vede v rámci existujících zákonů. Kdy nakonec zákony umožňují, aby existovaly různé frekvence energie, podle toho, jak blízko je bytost poznání v lásce. Bytost se tedy neřídí ale vede se v rámci řízení. Proto jsme řízení zákonem, ale můžeme v rámci vedení naplnit smysl svého existováním tím, že budeme ze svobodné vůle páchat dobro nebo zlo. Tím si nakonec určujeme pravděpodobně svou frekvenci energie. V rámci vedení tedy rozhoduje o frekvenci jen stupeň uspořádaní SU. To znamená jaké máme poznání a jak jej naplňujeme, abychom byli blízko zákonu dobra. O naši frekvenci musí rozhodovat potom stupeň uspořádání našeho prožívání, myšlení a jednání. Kdy my sami si toto prožívání myšlení hodnotíme. A to tím, že někteří lidé jsou sami sobě protivní a jiní se ze sebe povyšují nad sebe a druhé tím, že se vyvyšují a přitom k tomu nemají důvod. Obojí je nakonec špatné. Důležité je znát sebe a pracovat na sobě, protože jen pokud známe své chyby, potom je můžeme napravit a zkvalitnit tak svoji vibrační frekvenci tím, že se v rámci svého života lépe vedeme a tím máme lepší frekvenci energie. Zákony tedy řídí a vše, co existuje, se v rámci těchto zákonu vede a jak zdárně se vedení naplňuje v dobru, tak tak vysokou frekvenci může existující mít. Proto nelze upravovat strukturu řízení SOR, protože zákon je neměnný a pochází z ducha života. Co lze měnit je způsob vedení v rámci stupně uspořádání SU těla, mysli a duše. Zákony života nakonec umožňuji měnit určité souvislosti, bez toho by život nakonec nebyl životem, co ale měníte je stupeň uspořádání SU a ne zákonitosti, stupeň organizace řízení SOR. Protože už víme, že život řídí zákonitosti, kdy zákonitosti umožňují mnohé, kdežto pravidla určují jen to co existuje v současnosti. Kdy nakonec zákonitosti řízení jsou v pravidlech. Nakonec zákonitosti umožňují aby existovali dinosauři, ti ale vyhynuli. V zákonitostech je tedy možná jejich existence a také z pravidel existovali, dnes však staré pravidla nahradili nové, kdy skutečnost tyto pravidla odráží. Proto pan Sohr nemohl zvyšovat stupeň organizace řízení, byl to z jeho strany podvod, který mu přinesl mnohé zisky. Prostě podváděl lidi. Je nutné chápat, že to co můžete zvýšit je své povědomí o dobru a lásce, svůj stupeň uspořádání těla, mysli a prožívání, abychom zvýšili svou frekvenci energie. Tedy jen ti pokorní mohou stát po boku Boha, zákona, protože jen ti mohou být dobří. Pokorní nakonec vědí, že nemohou páchat zlo a být zlými, protože je to nakonec před zákonem určuje. Protože tím čím se co určujete tím to také je. Takovou frekvenci energie nakonec budete mít. Měnit a usilovat o změnu zákona řízení SORu se nakonec protiví duchu života, znamená to nakonec je to, že ze svého egoismu víme snad víc než sám duch života. TO je strašný egoismus s toho důvodu, že člověk je sice dílo ducha života, ale naprosto nedokonalé a často se svým prožíváním, myšlením a jednáním protiví duchu života. Nejsme prostě dokonalí a musíme o sebe pečovat tak, abychom se mu co nejvíce přiblížili. Pokud si myslíte, že jste dokonalí a víte vše nejlépe, jste ze sebe egoisti a potom snad můžete měnit podle svých představ zákony života, stupeň organizace řízení SOR. To co ale ve skutečnosti měníte je jen vaši představu o věci a ne sebe a jiné natož život.
28. Prosinec 2018 - 17:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Merten (anonym)
Byl jsem obviněn, že mám vše vyčtené. Toto jsem ale pochopil navzdory pana Sohra a z jeho díla o SORu to není.
28. Prosinec 2018 - 18:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Merten (anonym)
DIP nakonec manipuluje jen s podvědomím lidí, což nemusí být špatné, pokud to ovšem neubližuje. Oni ale svým jednáním někdy doslova fackují lidi, tak jako tu paní, které chtěl DIPÁK vnutit rozchod s partnerem. Nakonec nemusíte ani tušit co vám provedou s podvědomím, mna pan Matušek na klientele nikdy nesdělil, co vlastně upravuje a proč. Vždy jsem přišel a on něco měřil, potom řekl něco v tom smyslu, že mám motor trabantu kostře od ferari a to bylo vše. Potom jsem se otočil a on manipuloval, Za půl hodinu si vzal 500 Kč. A hned nastoupil další klient. Jak dlouho tam byl nevím. To vše probíhalo mezi lety 1996 až 2000. To žil ještě pán Sohr. Když jsem spočítal kolik vydělával asi měsíčně, tak to muselo být asi 100 000 Kč. To počítám přiležitostní klientely po zavolání na dálku, které se také platily. Pro s rovnání, v té době jsem pracoval v kopřivnické tatrovce a měl jsem měsiční plat asi 9 500 Kč a to i s přesčasy, kdy jsem měl každý měsíc přesčas asi kolem 20 hodin.
29. Prosinec 2018 - 0:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Oprava. To počítám také přiležitostní klientely na dálku.
29. Prosinec 2018 - 0:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Nikdo (anonym)
Odpověď na Oprava. To počítám také
A co EET?
21. Leden 2019 - 1:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Merten (anonym)
Žádné doklady o zaplacení mi nikdy nedal. KOLIK PŘÍZNÁVALI PŘIJMU NEVÍM. TO SE MUSÍTE ZEPTAT JICH. Abych ještě přidal na misku vah. Pan Sohr ve své knize DODAVATEL SNŮ, kdy příběhy v této knize mají odrážet realitu píše, že během války kdy ho po republice hledali nacisti, tak se vynořovaly zprávy, kdy byl viděn na opačné straně republiky než byl. Dipáci to vysvětlovali tak, že vytvářel dvojníky, kteří se tam reálně pohybovali. Když jsem na to poukazoval a chtěl jsem důkaz o této jeho schopnosti s tím, aby ji tedy potvrdil. Jenom se smál a krčil rameny, to je nakonec způsob dipáku, nikdy vám žádný důkaz o své blahodárné činnosti nepodají, přestože lze reálně testovat jejich výkony s virgulí. Nakonec tu bylo psáno, že jedná páni navštívila tři různé dipáky a každý změřil něco jiného s tím, že to podložil jiným vyprávěním. Nakonec, každý vám může tvdit cokoli, ale pokud to nepodloží reálnými důkazy, není radno tomu vůbec věřit. Nakonec název dispoziční prognostika není jejich, původně se jmenovali psychonie, název mi ukradli. Toto nakonec můžu tvrdit, ale jelikož nemám žádné důkazy, těžko po někom chtít, aby jste mi to věřili. Pan Sohr mi nakonec ukradl čtyři axiomy, O tom také namám žádné důkyzy, protože jsem je nenapsal a poze jsem je říkal sám pro sebe, aby jsem si vždy připomínal to, co je pro mne důležité. Říkal jsem si, Život je, Život se realizuje, I zlo se realizuje podle pravidel a Realizační systémy. Trochu se třetí axiom liší od axiomu Pannnna Sohra, a to proto, že vysvětlují realitu trochu jinak, než ji pochopil paaaan Sohr. Život je totiž žitím a to proto protože život existuje z přítomného okamžiku, kdy minulost tu existuje pro budoucnost, vytvářející nám možnou budocnost. Život je nakonec shrnuje minulost, přítomnost a budoucnost dohromady, kdy budoucnosti si nikdy nevyhnete, protože je dně určená. Proto také podle axiomu Život je nemáte svobodu a možnost volby, vše bylo kalkulačně spočítáno a předurčeno. Tak jako Hitler a ti, kteří se mají stát jeho oběti. Proto ani vy a ani Hitler nemohou být z ničeho viněni, protože to muselo být dávno předurčeno. Nemůžete potom nic změnit, jste potom obětí veškeré předurčenosti a ať zvolíte cokoli, Život věděl, že se to stane, protože se to musí stát. Tím se nakonec Život realizuje, kdy vše je předem dané, aby zkušenost, kterou získáte z takového Života prý měla smysl. Kdy duše si před začátkem své poutí životem vybrala toto utrpení v koncentracích, protože souhlasila s postupem, který má učinit v rámci života. Proto třetí axiom iI zlo se realizuje podle pravidel a to podle pravidel těch kdy osobní volba v rámci Života v těle nemá mít význam a člověk se má podvolit tomu, co si zvolil jako duše. Tedy buď boji proti zlu, nebo svému podvolení se mu. Jak má ale naplnit, smysl své volby, když nemá přístup k tomu, aby si zvolené dobro, či zlo, kterým má projít uvědomil, když rozhodnutí duše je mu nepřístupné. I v tom je nakonec zlo života, rozhoduje o nás naše duše, která nám ani neřekne, co máme vlastně dělat a jak se máme v určitých situacích chovat, abychom naplnili plán s naší zkušenosti se Životem. Potom je tu axiom Realizační systémy, ty by se v podstatě měly starat o to aby naše volby potom byly ve shodě s plánem, který si zvolila duše. Pokud potom fungují, znamená to jen to, že namá význam něco volit v ŽIVOTĚ ČLOVĚKA, PROTOŽE TY SE VŽDY POSTARAJÍ O TO, ABYCHOM VOLILI TAK, ABYCHOM NAPLNILI PLÁN. Je to naprostý vrchol zla, kdy chorobný lhář má být lhářem, kdy chorobný zloděj má být zlodějem a chorobný vrah má být vrahem a to proto, aby naplnil plán nejen dobra, ale i zla. Bestialita takového systému mne děsí, kdy i Hitler byl v plánu boha a jeho mrtví si měli projít tím nejhorším ze svobodné vůle volby duše. Odmítám bestialitu takového Boha a Života, který z lidí dělá jen figurky na šachovnici a tyto axiomy mi připomínají to, že mohu sám ze sebe změnit svým rozhodnutím nejen svou budoucnost, ale i budoucnost těch, kterým mohu pomoci. Nevěřím tedy v karmu a bolest, kterou si museli projít miliony Němců, cikánu a židů v koncentračních táborech, jenom proto, že se někomu líbilo, je ničit a Bůh to svou karmou podporoval. Takovou bestialitu odmítám a takového Boha odmítám. Takovou zrůdu-plánovače. Chci si nakonec volit svůj osud sám, přesto že mne ovlivňují druzí. To mi nakonec připomínají tyto axiomy, že se nemusíme podvolovat, že můžeme za sebe bojovat, za pravdu, která nás určuje a kterou si můžeme volit tak, že ji poznáme a přijmeme svým vlastním rozumem ze svobodné volby. Nemusíme být přece tím, čím máme prý být, nečistými v hinduismu, zatracenými v důsledku nějaké karmy, bez možnosti se osvobodit. Proto si myslím, že karma neexistuje, ale existuje jen dluh, který můžeme mít vůči druhým, tak jako dluh v bance, jak ho ale splatíme je na nás, splacení dluhu vychází tedy ze svobodné volby jak ho splatíme. Pokud existujeme bez možnosti si zvolit jak splatíme dluh vůči životu, nemá cenu ho potom splácet, protože jsem nuceni ho splatit, bez možnosti volit splátky. I bance nemusíte platit dluh, sice z vás udělá bezdomovce, ale nejste nakonec svobodnější, než se závazky a dluhy. Nakonec můžete opustit republiku a toulat se po světě a možná se najde vždy někdo kdo vám dá najíst a napít. Nemáte sice peníze, ale můžete žít jako svatí mužové v indii. Nakonec se tam můžete vydat a stát se jedním z nich a meditovat. Být žebravým mnichem. Jestli to je správná cesta nevím, ale nesplácí se tím nakonec podle buddhismu a hinduismu karma a tedy dluh. Volte nakonec uvážlivě, pokud tedy můžete vůbec volit.
25. Leden 2019 - 21:32
Obrázek uživatele Návštěvník
25.1. (anonym)
Volte nakonec uvážlivě, pokud tedy můžete vůbec volit. Výstižně řečeno.
25. Leden 2019 - 21:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Merten (anonym)
Dobrý den. V pondělí jsem byl u zubaře v Ostravě. Co jsem se vrátil tak jsem nic nevařil v Rychlovarné konvici. Ve středu jsem si zalil mátový čaj vodou a byl nechutně černý. Čajem to nebylo, protože jsem ho zkontroloval, než jsem ho dal do hrnku. Byt mám zabezpečený bezpečnostním zařízením a zámek jsem měnil nedávno a je 4 bezpečnostní skupiny. Pravděpodobně bylo něco v konvici. Kdo to tam ale dal? Chtěl mne někdo otrávit a proč? Nebo chtěl aby mi bylo špatně? U mne doma a doma v bytě u mé matky se dějí podivné věci. Některé věci jako by byly vyměněné a jiné se ztrácejí. Mamka byla na policii a policajti mi volali zda je vůbec duševně zdravá. Obvinili ji, že si ty drobné krádeže způsobuje sama. Přitom si pořídila bezpečnostní kameru. Ale drobné události stále pokračují. U mne doma se dějí podobné věci, přitom klíče by nikdo neměl mít. Přesto se mne pokusil někdo něčím otrávit, nebo způsobit zažívací potíže. Při působení v dipu, kdy jsem byl žákem dipu, na mne někteří lidí dipu psychicky útočili, včetně slovních útoku, mám se tedy ptát je to jenom pokračování, které směřuje proti mne? Je toto léčení dipu? Kdo to může dělat a proč? Z čí strany je vytvářen tlak na co? Abych se podvolil čemu? Jejich představám? Kdo jsou ti vrazi, co manipulují z věcmi a přitom nic cenného nekradou?
21. Únor 2019 - 21:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Halo ozvěte se! (anonym)
Všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si však rovnější. Podle SORu draci, tygři, koně otroci je pásli finančními prostředky. Všichni jsme zde ze stejného důvodu, možná proto že jsme se moc nepovedli a měli by jsme se napravit. Ten důvod je ale stejný, protože jsme zklamali a jsme vinni. Přitom někteří mají to štěstí, že se narodí v bohaté rodině a někteří se narodí třeba jako psychopati, psychotici, sociopati. Kdo těmto lidem vybral vtělení, aby ve své nedokonalosti škodili lidem. Aby Hitlerové našeptávali svým posluchačům, aby byli vnucovači a šikanovali našeptávaním a terorem a bezostišně sklízeli přízeň a úspěch. Přitakači se najdou vždycky, ti kteří uznávají teror pomýlených. Kdo za to může. Volby vtělení. Karma. Jaká karma může za to, že byl Hitler psychopat a vraždil prostřednictvím svých stoupenců. Karma Hitlera. Karma cikánu a židů. Karma aby se naplnilo dobro a zlo. Dobré duše má přece potkat dobro a zlé duše má přece potkat zlo. A pokud nevinná duše přijde k úhoně, čí je to chyba. Myslím a vím, že jsme zde se stejného důvodu, nejsme andělé a ani boží pomocníci. Máme cejch na duši. A co nás potká závisí na okolnostech. Proto jsme si také rovni. Nikdo nemá SOR draka, tygra, koně a není lepší než druhý, jenom proto že se lépe narodil. Nebo že něco dokázal. Kdy to opětovně dokázal proto, že se lépe narodil. Nemá na tom totiž žádnou zásluhu. Zásluhu má jen osud v tom, že někdo něco zvládne lépe než druhý. Že se nějak narodil. Že není třeba postižený. Že nezemře hlady. Jsme si všichni rovni a nikdo si není rovnější. To jen psychopati, psychotici, sociopati si myslí, že jsou spravedliví a čistější lidé než jiní. Proto mohou našeptávat a šikanovat jako Hitler. Nakonec podle měřítka pana Sohra byl Hitler Sorem pes a měl problematickou osobnost. Co ale pan Sohr, který se nad ostatní povyšoval a přehlížel je tím, že jim lhal, že je okrádal a pravděpodobně má na svědomí život člověka. Podle měřítek pana Sohra byl pan Sohr fašista stejný jako Hitler. Co kdybychom se ale my narodili do těla Hitlera nebo Sohra, byli bychom lepší, kdo na to může zodpovědně odpovědět ano. Někteří lidé ano a proto na světě budou vždy fašističtí našeptávači, kteří budou šikanovat jiné proto, že si myslí že jsou lepší. Nikdo není lepší, měli jste jen více štěstí. To nemá být omluvou pro zločince, protože právě zločinci si myslí, že jsou lepší lidé, že mají právo za účelem zisku lhát, krást a vraždit. Šikanovat bezostišně jiné. Brát život lidem, tím že je ponižují a vytvářejí přitom dojem, že mají na to právo. Bestialita takových lidí mne udivuje. Měli bychom tedy přijat to, že jsme si rovni proto, aby skončila genocida lhaní, kradení a vraždění za účelem zisku ve jménu chtivosti. Odmítněte prosím fašizmus našeptávačů z joutube, rozhlasu, televize, PC her, internetu, je to bestialita, která se rovná fašismu.
20. Květen 2019 - 23:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Ono jim to opravdu funguje, znají skutečné příčiny nemocí, vyléčí dokonce i nakažení HIV a AIDS. Dokonce si poradí i s kapavkou a syfilisem. Dokážou i ovládat počasí, stačí si objednat a déšť je tady.
2. Srpen 2019 - 2:23
Obrázek uživatele Návštěvník
luci (anonym)
Odpověď na Ono jim to opravdu funguje,
Jednoduše řečeno , jsou to chytří lidé kteří také přišli na to jak se dá na lidské hlouposti dobře vydělávat.
2. Srpen 2019 - 8:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Jen pravda (anonym)
Žití je, Žití se realizuje, Žití se realizuje podle pravidel, Realizační systém. NEBO. Život je, Život se realizuje, Život se realizuje podle pravidel, Realizační systém. NEBO. Život je, Život se realizuje, Dobro i zlo se realizuje podle pravidel, Realizační systém. Chápete prosím rozdíly těchto systému? Jestli ano jste dobří. Jsou staré 35 let a navíc nejsou ukradeny. Jen jsem je jen nikde nenapsal a nikde neuváděl, jen si je občas brblám pod nosem a to už zmíněných 35 let. Proto mohly být ukradeny.
19. Září 2019 - 19:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Jen pravda (anonym)
Taky v rámci zmíněných systému platí a vždy bude platit afinita, soudržnost, souvztažnost, soužití, souhra, soulad. Toto je také staré 35 let. Prostě mne to tak napadlo. A také to není ukradené.
19. Září 2019 - 20:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Co dál (anonym)
Odstraňují nevhodná působení. Přitom ta nevhodná působení vytvářejí, snad aby je mohli znovu odstranit. Kletby, zóny, uřknutí, cizí vlivy. Zase kletba zase soused, kam jdeš s tou pilkou, ves si motorovku. Ve jménu klidu a míru jsou potírány city ve jménu citu. Jako když Václav Havel dával hromadnou milost zločincům snad proto, že byl sám zavřený, přitom nutil druhé lidi, aby ve jménu jeho představy těmto zločincům odpouštěli a vše s pokorou přijali, přitom sám nedokázal za celý svůj život odpustit komunistům. Ve jménu citu Václava Havla byly tak potírány city obyčejných lidí ve jménu prominentismu. Není to náhodou fašismus. Možná řeknete, že jsem fašista já, budiž tedy jsem fašista a proto nesnáším fašizmus vymývání mozku našeptáváním a jinou manipulaci. Protože si myslím, že je lepší být mrtvý než mít vymyty mozek a zabíjet lidi jako Hitler, Stalin, Musoliny, nebo jako jiní dobyvatelé světa jako Alexandr Veliký nebo spíž Malý. Nebo dobývat svět a vytvářet civilizace podle svých představ, kde bude vládnout kdo, Telestetická civilizace, nebo spíše jejich představitelé, kteří tak nahradí tu současnou. Je jenom jedna civilizace ve které by nemělo být místo pro teror, ponižování, ničení, vraždění, prospěch a jiné zlé vlivy. Tato civilizace je světovou civilizaci a ne telestetickou nebo jinou. Proto jen světová civilizace může uspět. Světová civilizace bez násilí, ve které nebudou popírány city, ve jménu citu. Také bez psychického násilí a bas touhy po moci mocných vůči těm bezbranným. V dnešním světové touze po vlivu je nakonec nasnadě, že všude vládne bolest a beznaděj. Našeptávači a urážeči své vlastní moci jsou zde a nehodlají se jen tak vzdát a to ve jménu citu, které city nejsou. Vyzdvihují sebe a ponižují druhé proto, že si myslí, že jsou lepší. Ale nikdo není lepší, všichni selháváme a pácháme dobro a i zlo, i když se snažíme být dobří. Můžete říct mluv o sobě, ale já mluvím o sobě, selhávám protože jsem nucen hrát hru, které se mi vůbec nelibí a která není nakonec ani moje, protože psychický teror je všude. Zapnete si televizi, je tam, pustíte si hudbu, je tam, psychický teror je všude ve jménu psychického špiclování a manipulování.
8. Říjen 2019 - 23:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Co dál (anonym)
I autor čtyř dohod, jakkoli se považuje za dokonalého šamana, selhal. Selhal před zraky celého světa. Tak je moudrý. Říka miřte slovem přesně, což je správně, měli bychom se vyjadřovat co nejpřesněji. Potom říká, neberte si nic osobně, protože se nás to nakonec prý netýká, ale tady nejde o to brát si něco osobně nebo ne, my musíme veškeré vlivy v podobě podnětu prozkoumat, zdali nás náhodou nepřivedou na nějakou novou věc. O osobu tu jde až v druhé řadě. Přesto když mne někdo urazí, měl bych na to reagovat už proto, aby bylo jasné, že to nehodláme strpět. Můžeme říct to je tvůj problém a já takový nejsem, ale tím to má končit a ne terorizovat druhého pro nedostatek, který nakonec máme sami. Protože na teror odpovídáme terorem a proto prý máme být lepší. Proto teror musíme brát osobně a reagovat přímočaře, protože teror je to co se týká všech lidí, nejenom mne nebo vás. Proč nebyl zastaven Hitler už v počátku, protože teror byl tolerován, proto pro dobro všech musíme teror zastavit a brát si ho proto osobně a když ho zastavíme je to přece pozitivní. Díle říká, nevytvářejte si žádné domněnky. Což je špatně pokud proti mne někdo něco doopravdy má a terorizuje mne a dělá to skrytě, což mohu tušit, musím si nechat tuto domněnku vyvrátit nebo potvrdí ve svém okolí. A zase na ni reagovat, abych se ochránil a terorizovanému, pokud se potvrdí, mohlo přestat. Přece se kvůli tomuto zlému člověku musím vyhranit tím, že zasáhnu proti jeho teroru. Nakonec něco se domnívat není špatné, domnívám se například o čemkoli něco proto, abych si to vyvrátil nebo to potvrdil. Bez domněnek to nejde. Bez domněnek by neexistovala žádná technika, protože domněnky vedou k objevu, který může být následně potvrzen. Nakonec říká dělejte všechno jak nejlépe dovedete. Což by mělo být samozřejmé. Neměli bychom práci odbývat. Dále říká, buďte skeptičtí ale naslouchejte, což je také správně. Neměli by jsme nikomu naletět a tedy ne ani autorovi těchto dohod. Nakonec ty jeho dohody jsou dobé akorát k tomu, aby se opravily a to proto, že když byl na výletě s těmi jeho stoupenci a dostal infarkt, ignoroval to tak, že přišel o srce a musel na transplantaci srce. Pochodoval dál jakoby neměl infarkt, nebral si nic osobně, nevytvářel si žádné domněnky a nakonec dělal vše jak nejlépe dovedl. Nebyl to totiž žádný pokrytec, ale pořádný a charakterní silák. A co se stalo, kam ho dovedla jeho síla a filozofie. Na operační stůl. A teď ji všichni šíří jak není dokonalá a dobrá, přičemž autora stála málem život. Teď má ovšem nové srdce a pokračuje dál. Chápete kam vás může dovést vaše filozofie.
8. Říjen 2019 - 23:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Co dál (anonym)
Je třeba tyto dohody upravit. a to: MIŘTE SLOVEM PŘESNĚ. NEVYTVÁŘEJTE POKUD MOŽNO ŽÁDNOU NEGACI. DĚLEJTE VŠECHNO JAK NEJLÉPE DOVEDETE. BUĎTE SKEPTIČTÍ, ALE NASLOUCHEJTE. VOLTE PRIORITY UVÁŽLIVĚ. Vyjadřovat by jsme se měli přesně vždy. Pokud nakonec chcete zastavit teror a teror to je, není na tom nic negativního, tím negativitu nevytváříte. Nakonec aby jste ho zastavili, musíte si vytvářet domněnky a brát si ho určitě alspoň trochu osobně. Týká se nakonec všech. Dělat by jsme měli nakonec vše s plným nasazením a odvahou. Naslouchat bychom měli taky, nemůžeme vědět, kdo nakonec pravdu může mít, vždy se nějak se můžeme mýlit. Volit priority uvážlivě, to musíme vždy. Volit mezi dobrem a zlem. Nakonec mezi mrtvici a svou vlastní silou a smrti nebo doktorem. Nakonec i boxer voli priority tím, že vloží veškeré své úsilí na prážku soupeře a přitom opomíjí své zdraví, protože nějakou tu ránu nakonec schytá. Nakonec může volit mezi prohrou z důvodu zdraví a výhrou s tím, že o zdraví přijde. Kolik bylo nakonec nahluchlých boxerů, protože se odmítli vzdát. Priority totiž volí každý a to i tím, že tyto nové dohody přijme nebo se bude řídit těmi stávajícími. Musíte ale pochopit, že i jen vaše osobní filozofie vás může zabít. Proto o ni pochybujte. Proto poslední dohoda buďte skeptičtí a naslouchejte, znamená naslouchejte sobě a druhým, ale pochybujte. Autor čtyř dohod nepochyboval a přišel o své srce, teď má transplantované. Avšak vy by jste se na transplantaci nemuseli dočkat. Proto. POCHYBUJTE O VŠEM A HLEDEJTE. PROTOŽE JEN POCHYBNOST VÁS MŮŽE DOVÉST K PRAVDĚ POKUD JI NEMÁTE. POCHYBUJTE A NALEZNETE. A POKUD JI UŽ MÁTE, MŮŽETE SI JI POCHYBNOSTI JEN POTVRDIT. Což není nikdy na škodu, pokud se ovšem nemylíte. Proto neustále pochybujte.
9. Říjen 2019 - 0:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Co dál (anonym)
VOLTE PRIORITY UVÁŽLIVĚ.
9. Říjen 2019 - 0:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Co dál (anonym)
Nakonec je nutné pochopit toto: Lidé nejsou vašimi nepřátely, nepřátelské jsou pouze jejich myšlenky. A tyto myšlenky je mohou ovládat tak, že mohou za účelem vlastního zisku lhát, krást a vraždit. Na vině je tedy zlá myšlenka, která má své vlastní podhoubí. Pokud chcete žít v míru se sebou a světem, musíte toto podhoubí pochopit a pomoci ho vyléčit. Vytvořit protilátky, které vytvoří rovnost mezi lidmi, která zabrání, aby podhoubí zlých myšlenek vůbec existovalo. Jen rovnost mezi lidmi a pomoc slabým a nemocným má smysl v tom, aby podhoubí vůbec muselo existovat. Nakonec jen pokud se ti úspěšnější podělí o své zdroje, si nakonec tyto zdroje zachovají. Zneužívání se nakonec trestá revoltou a revolucí. Zneužívání může být nakonec podhoubím pro zločinnost, Která svévolně usiluje o přerozdělení zdrojů. Lékem a protilátkou vůči tomu může být jen spravedlivé dělení se o všechny zdroje. Pokud nakonec usilujete o to vlastnit všechny zdroje, tak o tyto zdroje přijdete. Přijde revolta a revoluce. Proto by mělo existovat postoj, který za poctivou prací dá lidem adekvátní plat. Nakonec nepřítelem člověka je podhoubí zlých myšlenek, které vznikají díky osočovaní, redukování a opakování. Nic jiného v tom není. Zlo vzniká díky podhoubí, kdy lidé nejsou vašim nepřítelem, ale podhoubí zlých myšlenek, které je samy o sobě radikalizují. Nenávist nakonec vzniká je ve vzájemném vztahu, z podhoubí nerovnosti. Proto také utlačování se stávají utlačovately, aby získali podíl na moci, která není dnes jejich, ale zítra může být. Nakonec je tedy vaším nepřítelem podhoubí a egoismus, který z tohoto podhoubí vzniká. Proto pokorní kteří pochybují o sobě a své pravdě ze sebe, se mohou stát spravedlivými proto, že jejich fantazie není ovládaná podhoubím zla.
1. Leden 2020 - 21:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Vtip: (anonym)
Dita: Co říkala. Co říkala. Co říkala, já špatně slyším. Dana: Ale jen to, že určuje SORy podle elektrických spotřebičů. Dita: A co ještě říkala. Dana: Ale jen to, že jako toustovač nemáš žádný hudební sluch.
12. Únor 2020 - 2:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Merten: (anonym)
Dobrý den. Společnost prostě existuje. Společnost, kterou tvoří lidé, zvířata, rostliny, nerosty, měsíce, planety, hvězdy, galaxie, vesmíry ve veškerém kosmickém. Společnost tvoří vše a sama o sobě nic nechce, prostě existuje. Společnost tedy o nic neusiluje, to naopak to, co existuje v rámci existovaní, usiluje o něco. To lidé usilují o to, aby jste nebyli modří, ne společnost. To jedinec je akčním prvkem v rámci společnosti, nikterak společnost. To lidé chtějí fašismus, komunismus, kapitalismus, demokracii a vytvářejí zákony podle toho, co sami o sobě chtějí. Všichni lidé ale nechtějí to samé. Tvrdit, že chce něco společnost je hloupé, protože to znamená, že to chtějí všichni lidé ze shody. Lidé ale nežijí ve shodě, protože chtějí něco jiného, a proto se také osočují, redukují a opakují pro ničení a likvidaci. Obviňovat tedy veškerou společnost, že chtějí existence v rámci společnosti to samé je hloupost. Nakonec můžete tvrdit, že existují delegované pravomoci v rámci společnosti. Pravá k moci. Proč by ale Bůh chtěl tvořit existence, které by si podřizoval z práva k moci. On je přece láska. Proto pravděpodobně existovaly duše, které si byly ve všem rovny s duší Boha. Část z nich pravděpodobně ale povstala proti Bohu a Bůh je potrestal tím, že podle jejich přání, začal delegovat pravomoci v tom, že ponížil ty duše, které se svou činnosti jemu protivily. Ony totiž chtěly ponížit Boha a bylo jím dáno to, co samy chtěly. Ponížení v delegování pravomoci. Rovnost se vytratila a vznikl hřích, který by měl být napraven. Vzpora byla zažehnána a každý má co chce, chce podle svého dluhu-snad karmy. Nakonec vše bylo vyřešeno delegováním pravomoci. Proto také existují ve všech náboženských představách představy boje mezi Bohy, kdy lidé mají představu, že existuje společnost křesťanská, židovská, buddhistická, hinduistická a muslimská, ale to jsou jenom delegované společnosti, které ztrácí význam tím, že i v této delegované společnosti každý jedinec chce něco jiného, i v rámci své společnosti společnost nechce nic, kdežto jedinci chtějí všechno, jedinci jsou ti, kteří v ní rozhodují. Proto tvrdit, že chce společnost a všichni jedinci, kteří se k ní hlásí, to samé, je popírání individuality, která bezesporu existuje díky delegování pravomoci, jako důsledku vzpoury proti Bohu, což nakonec naplňuje možnost sdílení a možnost hledání opětovné cesty k Bohu. Nakonec každý vesmír v kosmu může mít svého Boha, jako i každá planeta může mít svého Ježíše. Nakonec může být společenství Bohů, duši Božských. Nakonec právě proto, že existuje duše a energie ze které je, musí v kosmu existovat duševní energie, která vyplňuje vesmíry a snad kosmos. Může být nakonec tato energie volná a může snad tvořit duševní světy, když existuje duševní energie? Kde by se jinak vzala energie pro duši? Musela existovat před existenci duše přece. A možná i před existenci Boha, který je také jen duše, na své úrovni delegovaných pravomoci. Nakonec společnost je vždy jen 0, i když je souborem jedinců, protože o ničem nerozhoduje, to individuality v rámci své jedinečnosti se rozhodují a prožívají, myslí a jednají a proto jsou také 1 či 2 či 3 a tak dále pro delegované pravomoci. Z delegování pravomoci ale může být společnost přece jenom 1 či 2 či 3 podle toho, jak jsou nastaveny pravidla pro existování jedinců ve společnosti a podle toho jak používaná potencialita duchovních a hmotných hodnot, ale tyto pravidla nějak dodržují a porušují a hodnoty nakonec nějak využívají zase jenom jedinci, pro to i tyto duchovní a hmotné hodnoty jsou bez jedinců, kteří by je používaly naprostou 0. Jsou zbytečné. Individualita jedince je tedy vše, co něco chce. I společnost jedinců, kteří chtějí telestetickou civilizaci podle Sohra, se několikrát rozpadla a rozštěpila, a to proto, že společnost je opravdu v rámci individuality jedince ničím, jedinec je vše co něco může. I auto musí někdo řídit, někdo kdo mu dává hodnotu tím, že ho používá. A to je vždy individuální jedinec, který chápe potencialitu věcí. Slovní idea a auto, když už jsme u toho, nic nechápe. Bez jedince, který něco používá, ztrácí to něco na významu, přesto že to může být v rámci delegování pravomocí 1 či 2 či 3. Proto existuje delegovaná pravda o společnosti v duchovních a hmotných hodnotách 1 či 2 či 3. A absolutní pravda o společnosti, kdy společnost je bez jedinců, kteří by prožívali, mysleli a jednali a používali věci a sdíleli je, absolutní 0.
15. Únor 2020 - 1:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Merten: Vtip: (anonym)
Dita: Co říkáš, každá planeta má svého Ježíše. Dana: Jo. Dita: Co by dělal na Jupiteru. Dana: Kadil tam přece. Dita: A na slunci. Dana: Slunce není planete ale hvězda, ale přece tam byl. Dita: Co by tam dělal. Dana: Kadil tam přece, ale už to vysušili a zapálili a už to 4.5 milionu let hoří.
15. Únor 2020 - 1:30

Stránky

Přidat komentář