Výprask vařečkou

Možná se to dělo za komunistů ale už se to dávno neděje jenom si tu parta zvrácených úchylů vymýšlí, vsadím se že většina z nich hraje ve filmu v síti

Jo jasně, takové věci se nedějí, tohle by se už dávno nahlásilo, je tu hromada úchylů, kteří jenom píšou hovna

Proč tě to zajímá ty zvrácený úchyle

Jděte se zabít vy zvrácený hovada

Po několika letech jsem se viděl s bratrancem a společně jsme vzpomínali na událost starou 30 let. Tehdy jsme si půjčili bez dovolení a bez řidičského průkazu, bylo nám necelých 14 let, auto (Škoda 105) mého strejdy, bratranec řídil, já se jen vezl. Bohužel neřídil úplně obratně, narazil na vesnici do plotu. Mírně pošramocené auto jsme vrátili, nicméně jsme doma nic neřekli. Jedna obyvatelka vesnice nás viděla, takže já jsem tehdy (poprvé a naposledy) dostal řemenem na zadek. Druhý den jsem šel do školy, bratranec nikde. Po škole jsem se u něj zastavil, on mi jen ukázal zadek s tím, že nemůže sedět, že dostal šnůrou od žehličky. Nevím, kdo z nás dvou měl větší jelita (taky jsem měl nějaké stopy), ale říkal jsem mu, že to taky cítím, ale sedět mohu. Jak jsme se o tom teď po letech bavili, tak si toto moc nepamatoval, proto tato otázka - jaký byl Váš největší výprask a dostali jste někdy tak, že byste nemohli sedět? :D Podle mě je to fakt kravina..

Pochopitelně jsem sama výprask nikdy nechtěla a nežádala o něj. Šlo o to, že já jsem připravila středně velkou a hlavně krátkou vařečku, ale kdyby ji vybírala mamka, tak by vzala co největší a co nejdelší a sekec s ní by byl mnohem horší. No a hlavně jsem si takhle mohla, pokud to šlo, vybrat okamžik, kdy nebyl nikdo další doma. Protože jediné, čeho jsem se bála víc než výprasku, bylo bití na holou za přítomnosti kluků.

Teda sama si vybrat a přinést vařečku a požádat o výprask, tak to bych nikdy nedokázala. U nás to byl spíš boj, mnohokrát mě honili po dvoře a na zahradě nebo jsem byla bita na schodech u půdy. Dobrovolně jsem se nikdy potrestat nenechala.

U nás doma se vařečkou také trestalo hodně a hlavně za poznámky v žákovské. I když soudružka učitelka napsala něco nevinného, třeba že nenosím přezůvky, tak výprask byl jistý. V 7.-8. třídě už jsem byla tak vycvičená, že jsem k podpisu nesla notýsek a propisku a zároveň jsem na stůl položila i svou oblíbenou vařečku. Mamka poznámku ani nečetla, hned si mě přehnula a dostala jsem 10 nebo 15 pořádných sekanců.

Jsme mladý submisivní muž se sklony k masochismu. S BDSM začínám, ale to neznamená, že nemám žádné zkušenosti. Přitahuje mne bolest, hlavně výprasky a také snesu ponižování s nadávkami. Jsem oddaný a nejsem promiskuitní. Rád bych našel ženu na pravidelné hraní a časem třeba i více. Rád si popovídám o běžném životě nebo i o BDSM a výměně zkušeností. [email protected]

S tou školou, je mi 38 let a za nás to bylo na základce tak, že místo poznámky byl většinou nějaký fyzický trest. Co si tak vzpomínám, tak ukazovátkem nebo pravítkem přes ruce bylo skoro běžné a na denním pořádku. Pár ranama rákoskou přes prdel nebo dokonce i pětadvaceti na holou se taky nešetřilo. NE ve tříde, ale vždy v kabinetu.