Mužnost

tuto diskusi historicky obohatil, když geniálně nastínil možnost, že o Konradinovu modlitební přípravu na popravu se mohl starat duchovní s hodností probošta.

Konradin způsobil svojí vojenskou výpravou spoustu utrpení a smrti. Přesto na něj hledíme se sympatiemi, narozdíl například od sériového vraha a násilníka Straky, ve svém osudném roce rovněž šestnáctiletého, který zavraždil a znásilnil několik žen. Proč ten rozdíl? Konradin, ač je zodpovědný za smrt daleko více lidí, totiž udělal přesně to, co má každý mladý muž podle možnosti (zejména těší-li se dvěma královským a jedné vévodské hodnosti) udělat: naverbovat vojsko chlapů a táhnout do boje proti jiným chlapům. Naopak Straka udělal téměř přesně to, co žádný mladý muž udělat nemá - přepadat, znásilňovat a zabíjet ženské. Ještě hůře by byl Straka jednal, kdyby přepadal, znásilňoval a vraždil malé chlapečky, nebo dokonce holčičky. Podobná orgiální seberealizace je v naší civilizaci tabu, a v praxi si ji mohou beztrestně dovolit jen mocní politici, generálové a bankéři, a i ti ještě nejlépe jen kolektivně.

Třeba má jako MUŽ pochopit smrt.

projevuje na Doktorce výrazný zájem třebas i o Olgu Hepnarovou, a nevšedně tematizuje též její popravu, nebo i popravy jiných žen.

By mne zajimal puvod tve...Můžeš hádat. Proč se domníváš, že zrovna na tvůj veřejný dotaz tu budu veřejně pitvat své psychické důvody, které mě vedou k formulaci rozmanitých úvah o Konradinu Hohenstaufském na tomto diskusním vláknu? Musí ti stačit evidentní fakt, že Konradin byl mužského pohlaví, a že během svého krátkého života projevil některé typicky mužské rysy. Například skládal písně, věnoval se sokolnictví, sebral vojsko, podnikl mezinárodní válečnou výpravu, a v jejím průběhu sváděl bitvy. Rovněž nimbus legend kolem něj je výrazně maskulinní. Vidím v něm proto zcela přirozeně historickou postavu s mužnými rysy, a jako takovou ji zde na vláknu věnovaném právě mužnosti také rozebírám.

By mne zajimal puvod tve...ještě pořád straší? Bože můj...se divím, že o tom raději nenapíše knihu.

V té ideji hození rukavice...By mne zajimal puvod tve obsese s Konradinem. Je to zajem morbidni, ci homoeroticky, nebo te proste necim zaujal protoze te zajimaji mene zname historicke postavy?

V té ideji hození rukavice davu však bylo velmi svobodomyslné, mladické gesto: kdokoli může tuto rukavici vzít a usilovat o vyhnání Francouzů z Neapolska a Sicílie; buď se mu to povede, a stane se novým feudálním pánem těchto končin, nebo zemře podobně krvavě, jako sám Konradin.

Kdyby tam byl tehdy třebas Richard Branson nebo náš Radovan Krejčíř, možná by tehdy některý z těch dvou tu rukavici uchvátil pro sebe.

V tom orlu pijícím krev z otevřeného hrdla čerstvě sťatého Konradina je jistě hluboký symbolismus. Jenom nevím přesně jaký. Jak Hohenstaufové, ke kterým Konradin patřil po přímé otcovské linii, tak i Wittelsbachové, ke kterým patřila jeho matka, měli ve svých rodových erbech lvy, a nikoli orly. A na druhou stranu Anjouovci zase mají ve svém erbu jen lilie.

Podle jiné legendy zase přiletěl hned po stětí orel, aby pil tryskající krev z Konradinova otevřeného hrdla.

Teď už ale vůbec...Třeba ta legenda o tom, že Konradin hodil už na popravišti, těsně před svým stětím, rukavici do davu diváků, aby tak vyjádřil svůj vzdor vůči své popravě. Tu rukavici měl zachytit posel z Aragonie a urychleně ji dopravit ke svému pánu, aby mu připomínala jeho údajný nárok na Sicílii, odvozený právě z vůle Konradina, vyjádřené právě údajným výše popsaným vzdorným aktem.

Konradinova poprava byla...Teď už ale vůbec nerozumím, co tím chtěl básník říct. Můžete to přeložit do češtiny?

Konradinova poprava byla natolik politicky, historicky i nábožensky významnou, že si Konradin ani ve svých přípravách na ni nemohl dovolit jakoukoli soukromou, neoficiální polohu. A pokud snad ano, pak jedině pokradmu a pokoutně. I dodatečně pak byla jeho poprava opředena různými legendami, které zahalily skromnou, intimní, povýtce osobní pravdu potřebou politicko-genealogické reprezetace, nabubřelé publicity a paradoxního pseudotriumfalismu.

Modlil-li se kat v...Naprosto souhlasím!

Možným proboštem...Modlil-li se kat v předvečer popravy Konradina, Fridricha Bádenského a jejich leníků, jistě to přispělo k jeho jistější práci se sekyrou onoho osudného pondělního rána v říjnu léta Páně 1268.

Když se Konradin...Možným proboštem regulované Konradinovy předpopravní modlitby musely být hodně geopolitické. Konradin se musel modlit nejen za Říši, ale i za své Švábsko, Sicílii a Jeruzalém. Jistě se též modlil za svou matku i za svého strýce Ludvíka Přísného.

V době, kdy se Konradin takto modlil, se pravděpodobně modlitebně připravoval na "svou" popravu současně i Konradinův kat.

Když se Konradin připravoval na smrt, s největší pravděpodobností měl možnost rozmlouvat s nějakým knězem. Vzhledem ke Konradinově postavení to mohl být vysoký církevní hodnostář, ale vzhledem k rychlému běhu událostí po bitvě u Tagliozza a Karlovu z Anjou improvizování to mohl být i nízký církevní hodnostář. Způsob, jak se spolu - ať již za účasti Fridricha Bádenského, nebo mezi čtyřma očima - bavili, jistě velmi závisel na postavení, a tím i vzdělání daného duchovního. Myslím, že by bylo plodné a žádoucí v daném duchovním vidět třeba probošta.

Komunikace mezi Konradinem a zmíněným možným proboštem byla jistě chladnější, než by si mohl kdekdo pomyslet. Řeč se jistě točila kolem závěti Konradina a toho, aby odkázal co nejvíce svého majetku církevním institucím, a možná i osobně danému možnému proboštovi. Hovořilo se též jistě o Svaté říši římské, a modlilo se za její příští rozkvět.

Velkou, a jistě pozitivní, roli na psychiku Konradina v jeho poslední hodince hrál jistě fakt, že nešel na smrt sám. Na věčnost jej doprovázel i jeho životní druh Fridrich Bádenský a několik dalších německých i italských mužů.

Odsouzené k nejvyššímu trestu, kteří jdou na smrt ve stejné várce, tmelí silný pocit vnitřní sounáležitosti.

Poprava stětím je...Hlavu od těla jiným lidem odděloval již i předmoderní člověk Homo sapiens idaltu, jehož nalezené kosti jsou staré asi 160 000 let.

Poprava stětím hlavy...Poprava stětím je neobyčejně prastará tradice, více jak 9000 let.