Léčba rakoviny bez chemoterapie a pomocí šetrných přírodních metod

anonym,
mám na to jiný názor, a trochu chápul jak vznikají nemoci, a vím, že strach a stres je jedním z nejsilnějších faktorů podporujících jejich vznik. Také mamografie a stěry z čípku na gynekologii jsou poměrně invazivní metody, které mohou dokonat to, co "ještě není rozjeto".
Proto se nebudu stresovat preventivními prohlídkami a zvyšovat tak svou úzkostnost.
Jsem v podstatě fatalista. Co se má stát, stane se, ale když už se to stane, nechci rezignovat bez vůle. Dopředu se konkrétních výsledků bát nechci.
Ale děkuji za názor.

Jak jsem napsala,stýkáme se jen s těmi s kterými si rozumíme.Naše vztahy jsou čisté.To se také přenáší na naše děti.

Napočítala bych ve svém okolí ( naštěstí nikoli příbuzenstvu) alespoň 8-10 případů rakoviny (z toho polovina právě rakovina prsu) Všechny ca prsu (tedy kromě té kamarádky) dopadly výborně,došlo k vyléčení - za pomoci mastektomie,chemo i ozařování. Dokonce i u 79tileté paní - dnes je jí 85 a těší se dobrému zdraví.
Matko,jestli chceš udělat něco pro sebe i děti, choď pečlivě na preventivní prohlídky. Tohle ta kamarádka zanedbala.

Děti vedeš předpokládám k víře taky. Jak to mají s vrstevníky? Baví se jen s věřícími, nebo se všemi?
Mám k Tobě plno otázek, co?
Trochu jsme odběhly od tématu, ale můžeme si tu najít nějakou diskuzi o víře a tam pokračovat.

Římsko katolické

A v jaké jsi církvi?

Tělo bez víry snáze podléhá civilizačním chorobám.Víra činí organismus odolnějším.Školy nejsou všude a uliční výchova svádí děti ke hříchu.Cítíme se lépe mezi svými.

Jano, co Ti vadí na bezvěrcích? Každý má právo věřit v co chce, ne?
Dej děti do církevní školy, tam budou mezi veřícími.

Ano, nejsem ani tak přírodní, jako úzkostná. Tos trefila.
Možná proto, že rakoviny je všude kolem tolik, že není rodina, kde by nezasáhla.
Možná proto, že na rakovinu kamarádce zemřelo malé dítě, a já to s ní prožívala, den po dni...
Možná proto, že mám své děti, a láska k nim s sebou nese i strach o jejich zdraví.

Nevíš, jestli by Tvá kamarádka přežila, kdyby se od začátku svěřila do rukou lékařům, to nemůže říct nikdo. Třeba nebyla žádná "správná a špatná" volba, třeba by obě vedly ke stejnému konci. :-(
To se teď už nedá zjistit.
Mně umřela kolegyně a teta na rakovinu prsu. Obě v péči lékařů...

Vadí mi,že mé peníze jsou poukazovány do anonymního zdravotního pojištění.Chtěla bych,aby byly poukazovány do alternativní léčebny,kde by se s láskou postarali o celou mou rodinu.Také mi vadí,že mé děti chodí do školy s bezvěrci.

Ta kamarádka se léčila stravou, Iscadorem, speciálními čaji a psychoterapií.
Ano, rozhodla se sama.... a špatně. Teď na to doplatí ona i rodina. Vědomí, že udělala chybu, jí odchod ze světa neulehčí.....
Přírodní Matko, je opravdu zvláštní, že tak intenzivně předem uvažuješ o tom, co by kdyby..... Nejsi ty trochu úzkostná??? Buď ráda, že jste všichni zdraví a zabývej se spolu se svými dětmi věcmi příjemnými ....a ne rakovinou.

Eli, to máš pravdu. A samozřejmě když nastane ta situace, pak můžeš jednat jinak, než jsi předpokládala. Strach a obecné povědomí tam hraje obrovskou roli.
Člověku je pohodlnější, nechat rozhodování na druhých (lékařích), a vkládat do nich své představy o všemohoucnosti.
Nesporně ětšina z nich dělá co může. Přesto o sobě bych rozhodla-už vím jak.

Otázka, kterou jsem nadnesla, je spíše etická, je to i otázka svědomí a zodpovědnosti. Dítě nejsem já. Ale ani lékaři nejsou dítě. Dítě je však malé na to, aby si rozhodlo samo. Někdo to tedy za něj musí udělat a nést tu zodpovědnost. V případě rodiče je to plná zodpovědnost, v případě lékaře je zodpovědnost nulová (nemohou pykat za každého pacienta, co zemřel).

Matka
Je velký rozdíl v tom, jestliže uvažuji v rovině teoretické nebo v případě, kdy se teoretická nemoc stane skutečností. Proto bych nikdy neříkala " já bych nikdy neudělala /udělala/ to, či ono".
To je něco, jako kdyby někdo z břehu radil tonoucímu v řece, co má dělat.

Ta kamarádka, s rakovinou prsu se ale rozhodla sama. V případě dětí je to jiné.
BTW., na rakovinu prsu se umírá i v péči lékařů. Není jasné, že by jí pomohli.
Ale s rakovinou bych nešla k léčiteli. Snažila bych se sama přírodními metodami vyléčit, nespoléhala bych na ruce léčitele, nikdy nevíš, co je to zač, a ta daň je pak vysoká. Čert vem peníze, tady jde o život.

Ale víš jaká je mašinerie v dnešních sociálních oblastech. Jsou schopni Ti vzít dítě za "zanedbání péče" už jen když je nenecháš očkovat.
Což teprve když jde o rakovinu, to tě obviní (nejen lékaři, ale i většina obyč. lidí, kteří jim bezmezně věří) z toho, že chceš dítě zabít. Možná by byli schopni Tě i zavřít, kdyby takové dítě zemřelo. když zemře v rukou lékařů, tak to trestné není.

Potíž je v tom, že jakákoliv alternativa vyžaduje spolupráci pacienta.
Ale chemo ne. Tam Tě postaví před hotovou věc, i kdyby to dítě měli na to lehátko přikurtovat.

Když jsem byla studentka, dělala jsem brigádu-uklízení- v nemocnici. Viděla jsem denně tyhle holohlavé děti, slyšela jejich nářek, a vnímala ten strach, který byl cítit v celém oddělení.

Tehdy jsem si řekla, že v takovém prostředí strachu se snad žádné dítě nemůže uzdravit.
Mám děti malinké, ale samozřejmě se o ně bojím. představa, že by tam ležely, mě naplňuje hrůzou. Zvláště, když tam kamarádce před lety zemřel chlapeček...naštěstí ho dlouho netrápili. Zemřel při operaci. měl 14 měsíců...:-(((

V této době umírá má kamarádka na rakovinu prsu, protože odmítla konvenční léčbu, zejména chemoterapii. Léčila se asi rok u různých léčitelů...za velikánský peníze. Opravdu velikánský.
Nyní je opět v rukou lékařů, prochází masivní chemoterapií, protože nádor už je tak velký, že je téměř neoperabilní.
Má 3 děti školou povinné, ze kterých asi vbrzku učiní polosirotky.
Strašně lituje svých minulých rozhodnutí.

Také bych se nenechala léčit od doktorů a své dítě teprve ne.Musíme se spoléhat na svou volbu a ne se nechat vláčet.Jsme přeci v rukou Božích a to je to nejlepší.

Jak byste se zachovali v případě, že by onemocnělo vaše dítě nějakou formou rakoviny?
U sebe bych měla jasno, chemoterapii nee. Ale u dítěte?
Můžete rozhodovat za něj? Můžou za něj rozhodovat doktoři?
Kdo je zodpovědný za dítě? Rodič, nebo lékař?
Můžete odmítnout léčbu, kterou lékař dítěti doporučí?

Komentátorka
Granvin sice není žádný slavný bouchač, ale vzhledem k tomu, že od 10let se věnuje bojovým uměním by se v té hospodě moc bát nemusel;)

anonym je vůl