3336 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
Máš pravdu Marťo. Jsem nachlazená, mám teplotu a na malou chodím snad po půl hodině. Ale nemám sílu nic podnikat.
5. Říjen 2008 - 12:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Míla (anonym)
Já normálně tyhle problémi nemám ale přiznám se že nejsem žádnej hrdina a tak se mi už parkrát stalo že když jsem se něčeho lekl a nebo se něčeho bál tak jsem se počural! Je to divnej pocit když normálně nemáte potřebu a najednou si čuráte do kalhot a nemůžete to zastavit. Nevíte čím to může být?
5. Říjen 2008 - 13:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivka (anonym)
Tak Klárko vidím, že nejsem sama, komu v tomhle směru zase něco nevyšlo.
5. Říjen 2008 - 17:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
Ivko, co Ti mám povídat? Je to strašné! Alespoň že jsem nebyla odhalená... Jen doufám že Tobě se "něco nepovedlo" v minulosti a že nemáš nějakou novou trpkou zkušenost? To asi myslíš, jak jsi se pokakala, že? Jednalo se o průjem?
5. Říjen 2008 - 18:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
Mílo, nejlépe Ti asi poradí Kamil. Často sem zajde, tak vydrž.
5. Říjen 2008 - 18:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivka (anonym)
Ne to předtím nebyl průjem, ale máš pravdu v tom, že mám novou zkušenost :-(
5. Říjen 2008 - 20:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
Ivuško, copak se Ti stalo??? Ty jsi se... počurala? Svěř se.
5. Říjen 2008 - 21:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Majka (anonym)
Já jsem se naposledy počůrala v kině v 20ti. Bylo to v létě, šla jsem sama na premiéru, před tím jsem se nevyčůrala, a naví c jsem si dala během hodiny litr a půl koly :(. Byla jsem úplně vzádu, tam nikdo nebyl a než jsem se zvedla, už jsem čůrala :(. Bylo jediný štěstí, že jsem neměla kalhotky a jenom sukni... Tak jsem se ak malá holka počůrala do sedačky :(...
5. Říjen 2008 - 22:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Atlas (anonym)
Majko a to jsi se počurala smíchy, nebo se Ti prostě nechtělo odcházet během filmu a neodhadla jsi situaci? Jaká byla Tvoje první reakce? A co jsi pak udělala?
5. Říjen 2008 - 22:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamil (anonym)
Ivka: Myslel jsem to tak, aby sis s tím nedělala starosti a smála se jako doposud. Je to lepší zadržovat smích, to není moc zdravé. Okolí si pak zvykne na tvé nehody, tohle se může stát komukoliv. Psala tu holka, o které prostě rodina věděla, že se smíchy počůrávala. Prostě se pak jen převlékla a tím bylo hotovo. Jako pojistku je dobré se vyčůrat a také si můžeš dát do kalhotek vložnou plenku (např. ABRI LIGHT SUPER - http://eliska.sro.cz), která zachytí hlavní proud. Je nenápadná a kdyžtak můžeš tvrdit, že to máš kvůli svým dnům. Ale menstruační nepoužívej, ty moč nezachytí. Pokakání je holt ještě větší ostuda a "kamarádka" tě zradila. Klárko, postel rozhodně ne! Zničíš si matraci a je potom spousta uklízení. S tou sousedkou jsi měla smůlu a naopak to bylo ještě horší. Doporučuji ti tohle: Až se na to budeš cítit, udělej další a snad poslední pokus. Vezmi si světlé kalhoty, nebo tmavé, podle toho, jak se budeš cítit. Počkej na den až budeš 100% vědět, že jsou doma všichni ti, u kterých chceš, aby tě viděli počůranou. Můžeš si to ověřit i mobilem. Někde v okolí domu to zadržuj co to půjde, pak běž někam, kde není tolik vidět. Až se počůráš, protože to neudržíš, běž domů patřičně zkroušená a pláči se nebraň, tohle je přirozená reakce, stalo se ti něco, co jsi nechtěla. A doma pak uvidíš ty reakce... Osobně bych tohle ale nedělal. Myslím si, že to dopadne tak, že tě mamka bude ještě víc kontrolovat, nutit tě chodit častěji na záchod a taky to mohou rozkecat a dozví se to tvůj přítel, nebo tě pošle na vyšetření k doktorovi. Lepší bude, když půjdeš na terapii a tam tě naučí, jak se strachu zbavit. A tvoje mamka by mohla jít s tebou, aby viděla, co způsobila. Jaký máš pak strach. Přitom sama se určitě taky někdy počůrala, měla se zachovat jinak. Mílo, počůral ses strachy. Měchýř se rychle naplnil jakoby z ničeho a jako obrana organismu před nepřítelem se měchýř vyprázdnil. Tohle mají i zvířata.
6. Říjen 2008 - 10:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
Ahoj všichni. Zůstala jsem dnes doma, protože jsem nachlazená. Mám teplotu, kašel, jsem unavená a taky pořád běhám na malou (asi ta teplota). Po škole se u mě zastavila ta moje príma kamarádka a spolužačka. Jmenuje se Darinka. Vyprávěla jsem jí všechno, co se mi stalo (to abych se počurala a pak přiznala byl její nápad) a taky jsem jí dala přečíst tyto stránky. Je moc hodňoučká. Moc mě litovala, ale řekla mi, že se nemám ničeho bát. Že prý už asi ví, jak mi pomůže. A já prý už nemusím dělat nic!!! Že prý uvidím, jen se nemám ničemu divit, ale že se nemusím ničeho bát. Nevím co plánuje a zda mi to pomůže, ale vypadala docele jistě, když mi to říkala. Už jen ten pocit je moc krásný. A Darča není nějaká kecka, která jen povídá a pak skutek utek. Znám ji jen pár let, protože se přistěhovala, ale je to moje nejlepší kamarádka. Když to všechno dobře dopadne, tak spolu za rok půjdeme i na stejnou vysokou:-) Tak už se nemohu dočkat, co vymyslela:-)
6. Říjen 2008 - 16:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Míla (anonym)
Tak to jsem rad že v tom nejsem sám že jsou na tom podobně i zvířata.
6. Říjen 2008 - 16:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Při četbě diskuse JHVH (Jahve,Jehova) - jediný živý Bůh
6. Říjen 2008 - 17:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Adéla (anonym)
Zdravím všechny, zvláště Ivku. Moje situace mi trochu připomínají ty Tvoje. Od mala jsem s tím nějak moc neměla problémy. Až když jsem se v patnácti poprvé počůrala, tak jsem byla dost v šoku. Kamarádce, u které se to stalo jsem se moc taky nechtěla přiznat. Stalo se mi to při smíchu a rázem jsem se přestala smát. Na její dotaz proč se nesměju jsem jí řekla, že mi to nakonec nepřišlo směšné. Pak jsem také více učůrla, a tak jsem se již přiznala. Některé kamarádky se to pak dověděly. Znovu se mi to stalo v 16. letech. To bylo na takové menší oslavě. Pak paár spolužáků si ze mne začalo dělat srandu. Naposled jsem se počurala letos o prázdninách. A to je mi již devatenáct!!!. Děsím se toho. Na útěchu jsem si ale říkala, že by bylo horší kdybych se podělala. No a bohužel jsem se dočkala minulé pondělí. Jsem na gymplu, příští rok budu maturovat, tak strašný trapas to byl. Měli jsme poslední hodinu, fantastického mladého profesora. Zbývalo tak asi 20 až 15 minut do konce, když se mi začalo chtít. Říkala jsem si, že to vydržím i domů a vykadím se doma. Pak zbývalo asi 8 minut, tak jsem si říkla, že do přestávky to snad nebude problém. Potřeba sílila a pak 4 minuty před zvoněním jsem si říkla, že se přihlásím. Kdyby to byla profesorka, tak bych se přihlásila bez ostychu. Ale nakonec jsem se začala hlásit. Dal mi slovo, tak jsem stoupla a než jsem to dořekla měla jsem plný kalhotky. Dvě spolužačky, co seděly za mnou se začaly smát a volaly na profesora, že nepotřubuji už, že jsem se po, že mám vyboulení a flek na džínách. Dokonce to jedna z těch dvou spolužaček vyfotila a již daly fotku i na naši stránku na Spolužácích. Mladší sestra si doma ze mne dělá pořád srandu a ve škole jsem za prasisko. Chtěla bych si najít důvod pro omluvenku na pár dní. Červenám se jak rajče. Zamaskovat fak nešlo, na riflích hnědý flek jak hrom. Ještě, že jsem neměla tanga. To by bylo asi až na zemi. Kalhotky to totiž pobraly tak tak. A přilnavé džíny to měly taky náročné. Jsem ráda, že nejsem sama. Asi mi oběd nesedl.Snad již budme opatrnější a bude to OK. Pro Kamila: Pomůže ta vložná plenky i při podělání? Jestli to alespoň míň prosákne? Mám strach, aby se to neopakovalo, tak aspoň takovou prevenci.
6. Říjen 2008 - 17:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
Adélko, vítej ve smutném klubu. Nejsi sama, jak vidíš. Nebudu Ti říket, že o nic nejde. Když si přečteš můj problém, tak Ti je jasné, že jsem se s tím nevyrovnala. Ale musíš se naučit s tím žít! A já se rozhodla, že pro to udělám cokoliv. Zajímalo by mě, jak se ke Tvému problému postavilo Tvoje okolí? Tvoji rodiče, sourozenci, přítel a tak. Na tom asi záleží skoro tolik, jako na samotném počurání. Vždy jsi se počurala smíchy? A úplně? tři krát za několik let zase asi není tolik. A co se týče toho pokakání, muselo to být určitě velice šokující a deprimující. Brr, to asi musíš vydýchávat až do dneška. Ale jednu věc si pamatuj! Tohle není Tvůj trvalý problém!!! Jak jsi sama psala, asi Ti nesedl oběd. Nic víc, nic míň! Stračný prožitek, ale ojedinělá! Asi se nebude nikdy opakovat! Nebo třeba za dvacet let. Já se osobně ještě nepokakala a pochopitelně se takové chvíle obávám, ale když by se tak nedej bože stalo, tak předpokládám, že to bude z podobných, vyjímečných důvodů, jako u Tebe. Napiš sem úplně všechno, je tady dost hodných lidí, kteří se Ti nebudou smát budou se snažit Ti poradit a pomoct! Neboj se:-)
6. Říjen 2008 - 18:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
P.S. omlouvám se za překlepy, mám stále docela horečku...
6. Říjen 2008 - 18:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Marťa (anonym)
Klárko, tvoje poslední věta, co píšeš Adélce, mě naplnila optimismem, že to sama zvládneš. A uvidíš, že nakonec budeš vědět jak. Protože člověk se zná nejlíp sám a sleduj,že i názory na to, jak bys to měla řešit, jsou různé. Kamarádka ti radila terapii šokem i před někým, spolu jsme debatili o té možnosti, ale pouze doma v soukromí (nevěřím tomu, co píše Kamil, že by to někdo z rodiny někde rozkecával), můžou pomoct i terapeuti cizí, to zase má Kamil pravdu, ale ne každému to je po chuti rozebírat taková choulostivá témata s cizím člověkem, který je sice třeba profík, ale nemá k nám žádný vztah, jsme pro něj jen případy z ordinace a u soukromých terapeutů navíc hrozí, že ti budou sezení protahovat a nastavovat kvůli výdělku (znám takový případ ve svém okolí). Na tvém místě bych zřejmě volila pořadí dát se prvně do pořádku zdravotně, pak si to ještě celé produmat a když něco zkusit, tak asi doma. Nejlíp by bylo povznést se nad máminy poznámky, jsou tak jak tak nešikovné, ale mámu už nepředěláš, důležité je, jestli se máte rády. Tak si ty poznámky a kontroly neber moc k srdci, zkus nad tím mávnout rukou, třeba pomůže už jen tohle. Dál držím palečky.
6. Říjen 2008 - 19:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
:-) ... díky moc Martinko
6. Říjen 2008 - 21:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Majka (anonym)
Atlas: No, napřed jsem se smála, a to jsem chtěla na WC, ale pak to bylo tak napínavý, že jsem prostě řekla, že to hold pustim do sedačky :). Pocity byly zvláštní. Přineslo to vzrušení i strach z toho, že to někdo uslyší, ale nikdo to neslyšel, tak to bylo v pohodě.
6. Říjen 2008 - 21:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Atlas (anonym)
To jsem moc rád, že se k tomu konečně někdo přiznal :-) , tedy jako k tomu že je to vzrušující... Já to zkoušel taky! A to jsem chlap, tedy jsem to záměrně pustil do kalhot. A kupodivu jsem se v daný okamžik bál taky nejvíc toho, že to někdo uslyší. Vím že je to nemorální a neslušné k dalším návštěvníkům a uklízečkám. Ale nemohl jsem si pomoct... A víte co? Bylo to fajn! Pochopitelně pokud jste na toto téma ujetí. A myslím, že je nás tady dost! Protože ne každý, kdo sem píše je skutečně ta a ta holka... Máš li zájem si dopisovat na toto téma podrobněji, napiš: atlas.p"atlas.cz A předem se omlouvám za pohoršení všem, kteří se píšou skutečné příběhy a mají skutečné trápení. Vím že i takových je tady dost a skutečně nikomu nepřeji nepříjemné zážitky, když nejsou dobrovolné.
6. Říjen 2008 - 23:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Bože! (anonym)
Soudě dle neustále podobného stylu psaní těchhle "Adélek", "Ivek" a "Klárek" atd. bych tipovala, že to píše jedna a tatáž skupinka individuí ... to jsou furt výrazy jako "Lcvrnkla", či "ucvrnkla" "do gatěk", "prasisko" atd. Zamysli se nad sebou, ty zoufalče.
7. Říjen 2008 - 1:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamil (anonym)
Adéla: Jistě, pobere i průjem a neproteče, aspoň z většího ne. Marťa: Myslel jsem to tak, že to řeknou lidem z příbuzenstva a příteli, ne třeba sousedce. Majka: Ty jsi tedy číslo :-) A zopakovala sis to někdy?
7. Říjen 2008 - 8:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Atlas (anonym)
Zdravím Bože! Rád Tě poznávám alespoň takto :-) Ale jinak máš pravdu. Já se například se svým názorem neskrývám a myslím si to samé. Většina příspěvků je psaná jen pár autory a vsadím botky, že to nejsou mladá děvčata...
7. Říjen 2008 - 9:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivka (anonym)
No Klárko zase se mi stala taková menší nehoda, a navíc zase před tou mojí kamarádkou. A to jsem si s ní chtěla promluvit.
7. Říjen 2008 - 12:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
Tak se Ivuško svěř. Vím že Ti je to asi nepříjemné, ale nedělej s tím takové tajnosti... Když chceš pomoct, tak sem prostě musíš napsat, co se přesně stalo.
7. Říjen 2008 - 14:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivka (anonym)
No Klárko, nebylo to nic příjemného, navíc jsem strašný srab a nebyla jsem schopná se přiznat i když to bylo naprosto jasné jak na tom jsem a ještě jsem na kamarádku křičela, že to tak není, byla jsem prostě hysterická, tak dlouho si dávám pozor a skoro se s ní nesměju a teď se jí zase po dlouhé době povedlo mě rozesmát a já se zase skoro počůrala.
7. Říjen 2008 - 16:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Atlas (anonym)
Tak zrovna taková Ivka. To je krásný přklad smyšlených nesmyslů. Trochu fantazie, pane autore Ivky. Moc se to opakuje, je to dlouhochvilné a nemá to už žádnou úroveň :-) :-) :-)
7. Říjen 2008 - 17:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Adéla (anonym)
Atlasi, ty se sem nepleť, když nepotřebuješ nic napsat k tématu. Klárko, díky za povzbuzení. Ty první dvě počurání byly při smíchu. A nebylo to naráz. Vždy takové pořádné učůrnutí. A letos o prázdnínách jsem vypila nějakou tu kofolu a pivo, tak jsem to prostě nevydržela. Sestra se mi pořád směje, začala mi říkat počůrando a teď se směje tomu pokakání. Naší se za mne docela stydí. A teď po té velké nehodě ve škole není s mamkou ani řeč. Zlobí se na mne nejen za tu ostudu, ale i proto, že jsem kalhotky neprala, ale spláchla. Není s ní řeč, otec je trochu lepší. Tak snad ji ovlivní. A ve škole se mi smějí, padají urážky. Už aby bylo po maturitě. Jak jsem psala o té omluvence, tak nakonec na ní asi dojde, protože mne bolí hlava břicho. Už jsem byla dnes několikrát na velké a i sezní u počítače mne trochu zmáhá. A teplota je už horečnatá. Jak se dám do kupy, tak se ozvu. Dík za pozitvní postoj. Adéla
7. Říjen 2008 - 18:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
Adélko, z Atlase si nic nedělej! Chápu Tvé pocity a "dusnost" atmosféry u vás doma. S tou Tvojí mámou, to je smutné. A tyky se Ti už stalo, že Tě honila preventivně na záchod? A hlavně, už se Ti stala ta nejpotupnější věc, co se stala mě? Totiž že Ti máma kontrolovala kalhotky, zda nejseš mokrá, nebo špinavá?!? Třesu se jenom, když si na to vzpomenu! Jak jsi se vlastně počurala naposledy? Před kým? A snažila jsi se to utajit? Taky to na Tebe přišlo tak najednou, skoro bez varování? A co se týče těch kalhotek, snad by máma nechtěla, aby jsi je ještě znovu nosila??? Jo, nemyslíš že ta teplota a bolení břicha je nervového původu? A drž se táty. Snaž se komunikovat, když je to s ním trošku lepší. No sestru a spolužáky asi nepředěláš, to musíme vydržet! Drž se :-)
7. Říjen 2008 - 19:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Vlastik (anonym)
A kolik ti prosímtě bylo? Když tady tak čtu, kolik zvás za to, že se počůralo dostalo vyhubováno, tak to snad ani není normální! Vždyť je to tvůj problém, a ne rodičů, tak proč to řeší? Navíc myslím, že každej ví, že to není správný a tak není třeba za to někomu ještě hubovat jak malému děco, aby si to uvědomilo. Navíc tím nikomu eveidentně nepomůže, spíš naopak...
8. Říjen 2008 - 20:33

Stránky

Přidat komentář