Jak se odpíchnout od totálního dna

Děkuji moc za tvoji reakci....teda, nepřeháněj... jenom jsem tím chtěla říci, že život tě chce asi poslat někam dál a je třeba něco hóóódně změnit.

Děkuji moc za tvoji reakci. WAW jsi úžasná, jen tak dál. Držím pěsti....

Děkuji, jak se dá udělat?Dá se to. Před lety jsem byla na úplném dně. Bývalý muž mě fyzicky i psychicky terorizoval. Musela jsem od něj doslova utéct, A malým miminkem. Zůstala jsem bez bydlení, bez příjmu (mateřská byla tenkrát něco kolem 3000,- Kč). Neměla jsem na jídlo, na bydlení, život byl na nic. Blížila se zima a já neměla ani holce na to, abych koupila teplé oblečení, když jsem kupovala jídlo, kupovala jsem nezřídka jen pro dceru, aby neměla hlad, počítala jsem doslova každou korunu, tenhle lidový obrat dostal hrozivě realistickou podobu :-( Málem jsem skončila na ulici. Zachránilo mě to, čemu jsem se bránila- začala jsem vyučovat tanec. Celý život jsem měla strach z lidí, takže postavit se před skupinu a něco vysvětlovat a předvádět bylo nemyslitelné. Ale musela jsem, práci mi nikde nedali, poněvadž všem vadilo, že mám dítě- malé dítě. Zázrakem lidé začali chodit, za krátkou dobu jsem si udělala dobré jméno a začala vydělávat na živobytí. Bylo na základní životní potřeby a trochu i na další plán. Postupně jsem se za leta vypracovala a přidala k taneční škole i eshop. A došlo i na nového manžela, musím podotknout, že dobrého a vysněného. V konečném důsledku nebýt toho životního zemětřesení, nebyla bych nikdy tak spokojená a šťastná, jako jsem nyní. konečně jsem se našla a jsem spokojená, splnily se mi nejen sny, co jsem kdy měla, ne, dalece je překonaly. A chápu, že nebýt toho, co mě hodilo až na dno, nebyla bych tam, kde jsem teď. nejde jen o to, že se mi splnily a pl í všechny sny- jde i o to, že ta situace mě donutila pracovat na sobě- své introvertní založení jsem sice nezměnila, nezměním a ani nechci, ale alespoň už netrpím fóbií z lidí. nyní, po mnoha leech, jsem vlastně za to vše ráda. posunulo mne to hodně dopředu, ačkoliv nezastírám, že to bylo hodně, hodně bolestivé.

Zatímco každý tu má na...Ahoj Looserko, jak dnes vidíš svůj problém? Jsem s Tebou a děkuji Lila

Dokázat se dá cokoliv,...A jde to? Být odříznutý? Co třeba Tvoje svědomí?

Razantní změnu, převrátit...Děkuji, jak se dá udělat?

Dokázat se dá cokoliv, limity jsou jenom v naší hlavě. Mě v životě zraňovali ženy a mezilidské vztahy. Sice to moc nejde ale nakonec si člověk připustí, že se ho to nesmí dotknout. Je jedno jestli chci hodně vydělávat - dokáže to každá blbá lama klidně 200T měsíčně (no a pak jít třeba sedět). Nebo být šťastný - to se dá tím že se odříznu od věcí které mě dělají nešťastným. Takže nevhodná rodina pryč, špatné ženy pryč. Problém je že často nevíme co vlastně chceme. Nebo požadujeme nereálné věci. (Někdo chce třeba JENOM dobře vycházat se blízkými, jenonže to prostě kvůli tomu že jsou špatní nejde.)

Nevadí.... Ještě tady...Razantní změnu, převrátit život o 180°.

Nevadí.... Ještě tady máme starou dobrou depresi. Na tu je spousta léků. Nejvíce zabírá ale vlastní srdce. Budeme-li naslouchat vlastnímu srdci, bude nám líp. Zjistíme, kolik máme vnitřní síly, jak můžeme pomoci, jak můžeme cítit a soucítit. .... Všechno tohle je krásné, poradí mi někdo, když i tohle nefunguje?

Stalo se Vám někdy, že jste se zastavili, podívali zpátky, přehodnotili svá stanoviska, rozebrali situace, slíbili si, že takhle už dál ne, že příště to bude lepší-jiný-víc v pohodě-tak, jak chcete vy? Ale opak byl pravdou? Že je Vám 35, máte sice kariéru s kreténe nad Vámi, Partnera, který vám nerozumí a sny, které se rozpadají?

Četl jsem to několikrát. V...doplň si vědomosti, máš ty pojmy nějak popletené.

Zatímco každý tu má na...Četl jsem to několikrát. V čem je problém? Podle mne jsi úpně normální vzorek Homo Erectus.

Já budu taky začínat od...Asde, ne nemáš pravdu, vůbec si to nezasloužíš začínat ode dna, nezasloužíš si ponižování - zasloužíš si jen to nejlepší, kopec lásky, hromadu štěstí, protože jsi človíček, který i když dělá chyby jako každý z nás, je jedinečný a měl by mít místo na sluníčku života:). Jestli ti chybí lidé, kteří Tě podpoří a důvěřují, ozvi se mi na mejlík [email protected]

Já to mám dost podobné....Tak nebud jepice.

Já budu taky začínat od...Já to mám dost podobné. Můj muž si navíc hraje na psychologa a porad mě rozebírá. Sebe považuje za osviceného a toho, kdo na sobě pracuje. Naopak mě neustale vyčítá, že na sobě nepracuju (dle jeho nazoru), pořád mi říká, že ví líp než já co si myslím a jaké jsou moje motivy jednání. Když se bráním, řekne mi, že to říkám sobě, atd. Takže absolutně nedokážeme komunikovat. Mám pocit, že takový trvalý tlak postupně člověka dokáže rozložit. Dokonce si myslím, ze je určitý typ domácího násilí. Nejhorší je, že mám už mám pocit, že jsem tak špatná, že i když od něj odejdu, tak se nic nezlepší:-(

Já budu taky začínat od samého dna. Zasloužím si to . Jsme unavená a přemýšlím zda by nebylo lepší zemřít. Manžel mi dává všemožným způsobem najevo jaká jsme ta nejhorší. Nedokžete si představit jak to bolí. Je to paradox. Stejné problémy jako já , má kupodivu i moje dlouholetá kamarádka, obě dvě jsme se jen usmívali a říkali jak je to bezvadné. Jen přemýšlím zda mu mám říct, že odcházím . Zatím nemám kam, ale chci raději odejít. Nebo bude lepší zůstat v manželství, vydělávat peníze a dávat mu najevo, že ho nepotřebuji a je že je pro mě vzduch. nemáme spolu sex již několik let. Nedokážu se milovat s člověkem, který mě takto ponižuje. Nedokážu překonat barieéru a svěřit se mu.

máš vedle sebe člověka nebo víc lidiček, kteří ti jsou ochotni pomoci, tak máš kde brát. Horší je když se v době tvého propadu všichni na tebe vykašlou. Pak ti nezbývá než jít do blázince, ze kterého tě určitě jednou vykopnou a co pak? A nebo začít myslet jen na sebe. Opravdu jen na sebe. To druhé mám na vlastní kůži odzkoušené. Pomalu ale jistě to šlo. Rozvedla jsem se - konečně volně dýchám. Naučit se říkat druhým NE naučit se mít ráda sama sebe. Nezabývat se minulostí ale mít jasné cíle.Přestala jsem mít nadřízené, sama podnikám v čajích, nic velkého ale na uživení to stačí. Martinka

mého,mít co nejvíc koníčků a dobré přátele.A ted když je dotyčná doma,nemá práci takovou dobu,tak o to víc.Nevím,jestli má děti,rodinu,nějaké povinnosti atd.,,,,nezůstávat úplně bez činnosti.

Zacit na sobe pracovat. To aspon mne pomuze vzdycky. Snazit se na sobe neco zlepsit a az se to podari, dostanes skvely pocit, ze jsi neco dokazala nebo prekonala. Pomuze fyzicka zatez u ktere clovek vypne mozek, protoze se soustredi na fyzickou narocnost. Zacni behat nebo chodit do fitka. No a az dostanes nove sebevedomi, uvidis, ze vse ostatni se prizbusobi tomu co potrebujes. Ve skutecnosti jsme to jen my sami, kdo si ovlivnuje budoucnost. A jak rekl nekdo nade mnou, musi se zacit u malych veci.

Já si myslím, že bude nejlepší začít od malých věcí, a postupně se dopracovat k větším cílům. Hlavně vše hodit za hlavu a začít chodit mezi lidi. Nemyslím večírky a jiné podobné akce, ale procházky, sportovní aktivity nebo jiné zálibi, při kterých potkáš nové lidi. Nebát se komunikovat. Získaš zpět seběvědomí a dobrou náladu. To je dobrý začátek pro nová přátelství, a znich možná i něco víc. :-) Člověk musí věřit, a vše se obráti, aniž by si toho všiml. Tak to funguje. Když myslíme na negativní věci, tak si je přivoláváme. :-)