Reklama

jak se odmilovat ?

nona (Pá, 19. 10. 2012 - 09:10)

Dane to je vtip??? Ty jsi...Co ty víš? Možná už Dan nevěděl kudy kam. A láááska je láskaaa

Tessie (Pá, 19. 10. 2012 - 09:10)

Zdravím všechny - čtu vás moc ráda...Ano Mirando, máš pravdu, přesně tak to bude a nedá se říct, jak dlouho bude trvat než tohle přebolí, než to zas budu já, co se směje od srdce a svět vidí barevný. Ty barvy potemněly a pod úsměvem je moře smutku. Myslím v tyto dny ale i na nedávnou dobu, z léta, kdy jsem čekala na výsledky z histologie a jediná návštěva lékaře změnila na pár týdnů ve chvíli můj život o stoosmdesát stupňů. Na to čekání ...dobře to dopadlo, možná to má svůj skrytý význam možná je to svým způsobem znamení shůry, že i přes trápení, kterým si projít musím tady ještě mám pobýt nějakou dobu, že ještě tady mám své poslání a můj život smysl...

Pampeliška (Pá, 19. 10. 2012 - 06:10)

Dane to je vtip??? Ty jsi strávil s Bělinou kamarádkou nad zákusky a kávou mockrát příjemné chvíle a .....prý se tomu říká láska....

Dan (Pá, 19. 10. 2012 - 04:10)

Jednou večer, když jsem přišel domů, zazvonil náhle telefon a ozval se jasný hlásek mladé paní.- Dobrý večer, já jsem...vy jste u nás dneska byl pro tu obálku.- Ano, ano.- Promiňte, já se vám chci totiž moc omluvit, že jsem se k vám špatně chovala.- Nevím o ničem.- Ba jo. Ale to vám nemůžu takhle do telefonu říct. Mohli bysme se radši sejít někde, kde by vám to vyhovovalo.Rychle jsme se shodli na jedné kavárničce-cukrárně. Jít po dlouhé době na takovou schůzku bylo dost vzrušující, o to víc, že jsem pořád nevěděl proč.Vysvětlila mi, co se vlastně stalo. Přišel k nim hlavní šéf a řekl: "Tak děvčata, bude se balit a stěhovat. Zdejší pobočka se ruší."Když odešel a holky spolu zůstaly samy, pronesla Běla kousavě: "No? Tak už ti nebude Dan nosit časopisy!"Té dobré duši se to najednou všechno pospojovalo a došla k závěru, že mi asi něco nechtěně, ale strašně kazí. Teď jsem zase já s úsměvem vysvětlil, že není absolutně co řešit. A navíc že je nebetyčný rozdíl mezi tím, že jsem jí nosil staré magazíny s vyluštěnými křížovkami, zatímco Běla mohla mít ode mě doslova cokoli. Dál už to bylo jako ve snu; dlouho, do pozdního večera jsme si povídali o všem možném a strávili spolu nad zákusky a kávou velmi příjemné chvíle.A pak ještě.A mockrát.Dálten příběh znátedálho prožíváteprýse tomu říká láska K O N E C

Dan (Pá, 19. 10. 2012 - 03:10)

Tessie, to je krásný příběh! Moc tě zdravím a taky věřím, že to zvládneš a bude to dobré.Niko, napsala jsi pravdu o tom rozdílném prožívání lásky. Měl bych takový příklad... ale ne, už s tím dám pokoj.Mirando, jojo - mám teď trochu přeházený čas. Práce/spánek, den/noc. Mělo by se to s víkendem srovnat.(Pokračování)Už jsem si v Bělině provozovně zadával i svoje zakázky, zvláště ty, u nichž jsem potřeboval s něčím poradit. Nezdržel jsem se nikdy dlouho, ani když jsme byli chvilku sami a vypadalo to, že by si i povídala. V zimní čas, kdy se brzy setmělo a jejich výloha zářila do tmy, jsem ještě někdy postál na protějším chodníku a zadíval se, jak se za pultem otáčí a jak je krásná...Zakázky ode mě přebírala buď ona nebo její kolegyňka, tmavovlasá dívka, viditelně odbornice v oboru. Proti věčně skeptické Běle ("Je tam zas hnusně", "Ten život jako když nemá šťávu") byla učiněné sluníčko, svěží a pořád v dobré náladě. Když si všimla, že mám snadný přístup k různým publikacím, požádala mě také o nějaký ženský nebo maminkovský časopis pro svou kamarádku. Ukázalo se, že ani ona není slečna, ale vdaná paní (ani nevím, jak jsem ji tady před léty jmenoval - ponechme ji beze jména). Pamatoval jsem tedy na obě a nedělal mezi ní a Bělou žádný rozdíl.

pati (Čt, 18. 10. 2012 - 23:10)

Dane, vypadá to, že...Já ti rozumím, nikdy jsem nebyla schopna intenzitu lásky srovnávat. Vlastně jsem byla mnohokrát milovaná, ale sama nebyla schopna toho člověka milovat. Prostě vůbec, ne málo

Nika (Čt, 18. 10. 2012 - 23:10)

Dane, vypadá to, že záškodník to vzdal. Bude pokračování?pati,je to krásné a ještě krásnější je, když se dva milují navzájem hodně moc. Myslím si, že když jeden miluje nebo má rád míň tak nedokáže toliko prožívat to jak moc je milován. Asi jsem napsala pěknou motanici :-)

pati (Čt, 18. 10. 2012 - 23:10)

Stejně je to krásné být víc milována než milovat.Vědomí, že tě někdo tak moc miluje.

Nataša (Čt, 18. 10. 2012 - 21:10)

Četla jsem to 2x ... a...Já jsem to četla 3krát a ještě si to nejmíň 3krát přečtu.

Miranda (Čt, 18. 10. 2012 - 20:10)

Ach bože, Tessie, to je síla !!Četla jsem jedním dechem a myslím si stejně jako Nika - zvládneš to!Jen budeš muset projít pomyslným urnovým hájem, budeš smutná měsíc, dva, rok? Možná méně, možná i víc, ale ustojíš to, tím jsem si jistá. Jsou tu totiž velké předpoklady, a to v první řadě děti, které vás spojují, a také tvoje uznání, o svém muži píšeš pěkně.A jen tak na okraj - já jsem byla milovaná možná půl roku, všechen další čas jsem hlavně milovala já, a to je to, co mě na tom vztahu tak drželo. On mi umožnil prožít pocity, které jsem nikdy s nikým neměla, mně chybí hlavně moje láska k němu, tu lásku už nemůžu nijak dávat najevo - už nikdy nebudu nikoho tak milovat.A tebe, Tessie, moc zdravím a budu moc ráda, jestli nám budeš sdělovat svoje další pocity.

Ašanah (Čt, 18. 10. 2012 - 20:10)

Zdravím všechny...Četla jsem to 2x ... a přemýšlím ...

pati (Čt, 18. 10. 2012 - 20:10)

Zdravím všechny...Ano, silný příběh. Člověk nikdy nemá všechno

Nika (Čt, 18. 10. 2012 - 19:10)

Zdravím všechny......uff Tessie, to je tak silný příběh. Jsi moudrá, silná ženská. Jistě jsi musela mít dost vážný důvod, proč váš vzah ukončit a muselo to být pro Tebe nesmírně těžké, už to ve mně vyvolává pocit, že to zvládneš, jen to chce dostatek času a opakování důvodů proč to tak má být.

Tessie (Čt, 18. 10. 2012 - 17:10)

To víš, že bychom to...Zdravím všechny pisatele.Hodně pocitů z těch vašich je mi blízkých, nejvíce určitě Miranda. Nějak přes řádky cítím, že vím, čím prošla a ona by mohla v mých současných pocitech najít dosti z těch svých dřívějších-vedla dlouhý boj, který vyhrává a který mně teprve čeká. Asi vnitřně cítím, že co ona dělá, to dělá naplno a to včetně lásky....takže určitý pocit sounáležitosti, i když můj příběh byl i v lecčems jiný.Přesto možná procházím obdobím pocitů, které zná ten, kdo ukončil vztah mimo manželství. U mně to byla záležitost několika let a to už se ten druhý dostane poněkud pod kůži, není to chvilkový románek. Vzniklo to v době mé manželské krize a ten člověk mi v té době hodně pomohl na nohy. Všechno jsem snášela lépe a paradoxně možná i díky jemu jsem tu krizi ustála, tedy jsme ustáli. Koneckonců jsme spolu s manželem třetí desítku let, máme dva syny, dceru a hodně společně odžitých radostí i starostí. Oba jsem si v době krize odskočili. Nic co by nám sloužilo ke cti, ale prostě se to může stát a tady jsou lidé, kteří tak jednoznačně neodsoudí, protože vědí....doma jsme v té době prostě nedokázali nějak normálně komunikovat, problémy s pubertou, prací, rodiči, domem, rekonstrukcí, znáte to. Únava, přesycení z dlouholetého vztahu, vyčerpání stereotyp, hledání viny z nezdarů i v tom druhém-začarovaný kruh. Nebyli jsme tak dobří, abychom se dokázali v problémech semknout, řešit to znovu spolu, nešlo to. Vzpamatovali jsme se v hodině dvanácté, utli své vztahy bokem, já o jeho věděla, on o mém tušil... začali jsme se snažit, stali se z nás přátelé, vycházeli jsme si vstříc, ale cosi chybělo a já už předtím dostávala od toho druhého to, co chybělo mně s mužem a tak jsem to uměla definovat. Vrátila jsem se k němu, tomu druhému, on na to úpěnlivě čekal. Nebylo to jako v Mirandině vztahu, kdy ona byla velmi milovaná a velmi milovala. Tak vyvážené. V mém vztahu jsem já po citové stránce dostávala víc než jsem dávala. Měla jsem ho moc ráda a on mně miloval. To se pozná. Měli jsme každý jiné zájmy, názory na mnoho věcí odlišné, lezl mi na nervy svým pojetím vztahu, postavení ženy, lecčím. Byl o hodně starší než můj manžel a můj manžel je mnohem tělesně přitažlivější, je to pěkný chlap. Ale ten druhý měl obrovskou výhodu proti manželovi. Vyplnil mezery v mém srdci i citovém životě ženy, měl schopnost dávat přesně to, co můj muž neuměl. Mně pocit ženskosti, že jsem krásná, jediná, intimitu a prchavé chvilky pocitu štěstí, protože štěstí nikdy není setrvalý stav-ten je jen o spokojenosti. Mám na mysli štěstí až k závrati. Složit z těch dvou jednoho, byl by to ideál. Ten druhý nebyl tak dokonalý, jedinečný celkově jako jedinec jako Mirandy přítel, ale měl něco, co mně do té doby chybělo a já to neuměla pojmenovat a on tomu dal obsah a přesné určení, definici.Zkrátím to-z určitých důvodů, kterými nebudu unavovat jsem to skončila a aby to bylo definitivní, jak jsem potřebovala, tak jsem odešla i z práce-měla s mým vztahem určitou spojitost-i když o mého nadřízeného ani kolegu nešlo. Chci začít ve svém životě psát docela jinou a novou kapitolu a udělat tlustou čáru právě pro ty jisté důvody. Pro ně to skončit muselo.Je to několik týdnů a je to hodně těžké. Nic mně nebaví, nezajímá, jsem jiná než dřív. S ním jsem si připadala vnitřně silná a sebejistá, bez něj jsem znovu hodně vnitřně zranitelná, osamělá. Můj prací a zájmy převytížený manžel, který je doma víc než sporadicky a děti, které dospívají a mají své zájmy jsou jistě tím nejdůležitějším v mém životě, ale to prázdné místo už dnes zůstává. Svého muže si pro jeho péči o rodinu vážím ještě víc než dřív, to mi došlo paradoxně po boku jiného s jinými názory na věci kolem rodiny-ale jako žena nutně musím strádat po boku člověka, jakým je můj v podstatě hodný muž. Hodnotím ho jako otce-na jedničku, ostatní opominu.Jsem smutná. To slovo to vystihne nejlépe. Zase to nejsem já. Už jsem byla kdysi na dně a chci to ukočírovat. Vrátit nic nemohu a ani nechci. Bude to dlouhá cesta a dlouhý vnitřní boj.Už teď jsem unavená z té vidiny a to jsem na začátku cesty k vnitřnímu klidu a vyrovnání se s realitou. Už nikdy mně totiž nikdo nebude mít tak rád. Bude to znít, jako že jsem do sebe zahleděný sobeček, když napíšu, že mi víc než má vlastní zamilovanost chybí projevy lásky toho druhého, ale je potřeba mít na paměti, že se mi jich v dětství, mládí i manželství krutě nedostávalo-to je pozadí mnohého...světýlko na konci tunelu zatím nevidím...snad jednou, časem...pozdravení všem a tobě-Mirando -nejvíc...

Miranda (Čt, 18. 10. 2012 - 06:10)

To víš, že bychom to přijaly!Dva dny jsem tu nebyla, vidím nějaké zádrhely a nějaké nabídky - díky za ně.:-)Dane, klidně piš dva díly denně, jen nevím, kdy vlastně spíš? Já mám z Běly taky rozporuplné pocity, možná to vypadá, že dříve měla rozehranou ještě jinou partii a nevyšlo to, proto najedou otočila. Sice to není dobře, ale možné to je.

Dan (Čt, 18. 10. 2012 - 02:10)

Terezko, nevím jestli se do textu nějaká chybička vloudila, ale o žádném zadání nebyla řeč. Navzájem jsme všichni svoje osobní a domácí poměry průhledně a průběžně znali.Sranda chodila všude okolo, ale k ní jsem se vždycky choval naprosto férově až něžně; ten pocit rozhodně nemohla mít. Mám na tomto místě obrovskou chuť uvést několik příkladů, které by to třeskutě ukázaly, ale nevím, jak by to čtenářky přijaly. (Už teď je to dlouhé dost.)

Tereza (Čt, 18. 10. 2012 - 00:10)

Terezo, z tak stručné...Třeba měla Běla dlouhou dobu pocit, že si z ní děláš srandu a chceš ji zesměšnit.Zvláště když se dozvěděla, že jsi celou dobu zadaný s někým jiným. Nebo jsem to co píšeš špatně pochopila já, jako čtenářka?

Dan (St, 17. 10. 2012 - 23:10)

Terezo, z tak stručné informace je těžké říct, kde se stala (větší) chyba. Ale určitě se mi nelíbí, že nechával posílat vzkazy přes kamarády - to se fakt nedělá. Jinak ti přeju spokojenost v novém vztahu.Nika píše, že je z Běly zmatená. Souhlasím. Proto jsem se také v ní a v jejím chování nemohl často vyznat - mohlo se to vykládat tak i onak, to se táhne prakticky celým příběhem. Lidé učení by řekli, že měla typicky janusovskou dvojí tvář (podle římského boha Ianuse).

pati (St, 17. 10. 2012 - 22:10)

Nejsou, jeli na dovolenou,...Ok tak snad je doženu :)

Pro Pati (St, 17. 10. 2012 - 22:10)

Nejsou, jeli na dovolenou, zamilovat se. :-)

Reklama

Přidat komentář