Reklama

jak se odmilovat ?

Tessie (Út, 30. 10. 2012 - 09:10)

Děvčata, myslím, že pokud jste našly vztah bokem mimo manželství, že většině prostě v tom manželství něco chybí. Málokterá žena si najde bokovku jen tak bez důvodu. Málokterá je ochotná se jen tak bez důvodu vydávat na tenký led. Přesto, když čtu vaše příběhy, připadá mi, že jsem to všechnno, všechny okolnosti, měla malinko jiné. Projevy lásky doma vy zřejmě dostáváte, máte fajn muže doma, ale našly jste prostě už jako vdané někoho, kdo vám sedne ve všem, s kým je vám krásně, s kým máte stejné názory, souzníváte, kdo se vám moc líbí a přitahuje vás fyzicky a ty chvilky, kdy je vám hezky jako třeba na začátku vztahu s vlastními partnery vám za to stojí.Já jsem tu lásku nedostávala. A proto mně na prostou nabídku citu a zamilovanosti dostal docela obyčejný chlap, který ničím na první pohled nezaujme a jehož názory mně často silně lezly krkem.

Tessie (Út, 30. 10. 2012 - 09:10)

Fialko, jsi třída!Zato...Mirando, taky je mi dnes smutno. Jakési divné prázdno ve mně, které nezaplní ani dav lidí. Venku už je podzimně a smutně a to naše pocity umocňuje. Ve slunci je všechno veselejší, vyvolává u mně naději. A jako už tolikrát předtím, musím se i s tímto poprat. Cítím se poslední dobou hrozně vyčerpaná, taky můj pracovní den trvá poslední týdny sedmnáct hodin, snažím se smutek utápět v práci a moc nepřemýšlet, protože nic nevymyslím. Uvědomila jsem si, jak hlubokou pravdu mi řekla jedna psycholožka, když vyslechla ve zkratce můj život-že strašlivě citově strádám. Od malého děcka v rodině až po ženskou středního věku v manželství. A vjeho prostřednictvím jsem prostě dostávala ty city. Život tahle skutečnost dokáže nesmírně změnit. Všechny každodenní problémy, povinnosti a trable se snášejí líp s tím vědomím, že na nás někomu opravdu záleží. Opravdu jsem žila v tom, co mi rodiče tloukli do palice-že nemám právo kohokoli obtěžovat svými problémy. Proto jsem za nimi nechodila s ničím. Zažila jsem křik, že oni toho snad mají málo a ještě já budu otravovat a oni pak mají něco řešit, nespat po nocích kvůli tomu. Manžel je stejný a já žila v tom, že jsou všichni muži takoví, že prostě potřebují ženskou na praktické věci a to poslední o je zajímá, je mnaželky vnitřní život, svět, její bolesti, zmatky, že jeden vedle druhého chtějí mít klid. Najednou tu byl někdo, kdo neutíkal při náznaku nutnosti řešit nějaký problém, náznaku, že bych potřebovala se svěřit, probrat něco, vypovídat se, ale dokonce ho to zajímalo a měl hodiny a hodiny času. Naše názory byly velmi odlišné. Ale zaplnil v mém životě jedno naprosto hluché místo, s kterým jsem šla celým svým životem.

Miranda (Po, 29. 10. 2012 - 19:10)

Svůj příběh jsem zde...Pati, to je hrozný, chápu tě.A promiň, někdy mi vypadnou detaily, ale tvůj muž, ke kterému ses vrátila, o tom příteli věděl nebo ne? Vadil mu nebo ne?Zaujalo mě, jak píšeš o tom ovládání - mě každý chlap ovládal jen na začátku (nebo vůbec), potom jsem se vždycky vyškubla. Jen tenhle poslední měl nade mnou absolutní moc, vůbec to ale nebral v úvahu, to byl můj problém.Pati, vím, že nemá smysl ti psát, aby ses netrápila, musíš se uzdravit stejně jako všechny ostatní - jako my všechny.

pati (Po, 29. 10. 2012 - 19:10)

Svůj příběh jsem zde psala, ale bylo to v nějaké souvislosti, na kterou jsem reagovala. Celé to mělo konec, který jsem vám už nenapsala. Ten člověk mě velmi miloval, ale velmi mi ubližoval. Prostě jsem se mu nehodila do jeho života. Ovlivnil můj osobní i rodinný život a také můj pohled na sebe. Trvalo to mnoho a mnoho let, i přes to všechno jsem se od něj nedokázala odpoutat. A v posledních letech, když se mi to konečně podařilo, on onemocněl. Byli jsme stále v kontaktu, ale už mě to konečně přestalo bavit a já nepoznala, že volá o pomoc. A on zemřel. Bylo to před necelými třemi roky a já se od té doby opět trápím. Nedovedete si představit, co to je, když vám zemře někdo, kdo vás celý život ovládá, o kom si myslíte, že je nesmírně silný..

Miranda (Po, 29. 10. 2012 - 18:10)

Já na něj, Mirando, myslím...Pati, já na něj taky myslím denně, ale většinou už bez bolesti. Dnes je mi ale nějak smutno.A bojím se, že na něj budu myslet už do konce života, že to jinak nepůjde.Ašanah, jestli to zvládáš, není co řešit.Ale myslím, že i tobě se to bude vracet jak bumerang.

Ašanah (Po, 29. 10. 2012 - 18:10)

Já si jen čím dál víc uvědomuji, že jestliže nestojím někomu ani za přihlášení na icq (čtvrtek, pátek), za odpověď na mail nebo sms, za přání k narozeninám - že o takový "vztah" nestojím a že opravdový zájem vypadá opravdu jinak. A tak jsem zcela pasivní a nechávám to vyšumět a ono to jde. Ale trvalo mi to 3,5 roku.

pati (Po, 29. 10. 2012 - 17:10)

Fialko, jsi třída!Zato...Já na něj, Mirando, myslím denně, dlouhé roky..

pati (Po, 29. 10. 2012 - 17:10)

tak jsem zatím sázku sama...Takže jsi poslechla instinkt a rozhodla se tak, že z toho teď můžeš mít dobrý pocit. On reagoval v následujících dnech?

Miranda (Po, 29. 10. 2012 - 16:10)

tak jsem zatím sázku sama...Fialko, jsi třída!Zato já mám dnes krizový den, dnes se mi hrozně stýská a hrozně bych ho chtěla zpátky, zároveň vím, že je to po dvou letech trapný nesmysl.Vím sice přesně, co mi tyhle pocity vyvolává, ale nedokážu se tomu vyhnout.Niko, jak jsi na tom ty?A co Ašanah??Dane, piš něco hodně pozitivního, ať je nám líp.

jitka (Po, 29. 10. 2012 - 16:10)

http://www.penizezaemail.cz/?ref=38935

Nika (Po, 29. 10. 2012 - 15:10)

tak jsem zatím sázku sama...No Fialko... jsi šikula. Určitě to pro Tebe v ten den nebylo jednoduché, ale zvládla jsi to.

fialka (Po, 29. 10. 2012 - 10:10)

tak jsem zatím sázku sama se sebou neprohrála, přání k narozeninám jsem neposlala a stále odolávám, abych mu zavolala nebo napsala...ale musím napsat aspoň vám a vykecat se z toho...stejně jsem o víkendu hledala v pc jeho fotky a ... no...mějte krásný už skoro zimní den :-)

Miranda (Ne, 28. 10. 2012 - 11:10)

Krásná sněhová nadílka...Dane - tohle je fakt krásný!!Pro mě to včera byla zatracená zima a zatracený sníh, ale tvoje srdíčko na kapotě se mi moc líbí a na Bělině místě - i kdybych do tebe nebyla zamilovaná - tohle by u mě vyloudilo úsměv na tváři a teplo u srdce.

Dan (Ne, 28. 10. 2012 - 02:10)

Krásná sněhová nadílka mi připomněla jednu zasunutou vzpomínku: Když nastala taková (v Praze velmi vzácná) chvíle a auta byla přikrytá sněhem, vyrážel jsem nepozorovaně za tmy ke známému domu, kde parkovalo Bělino auto, a z přední kapoty jsem pečlivě odstranil sníh. Ne všechen - vyčistěná plocha měla tvar srdce. Protože auto bylo červené, skoro metrové srdíčko tam ráno pěkně zářilo. :-)

Dan (Ne, 28. 10. 2012 - 02:10)

Pro "kla": Ten vztah má velmi vratké základy. Myslím, že by ses do něj neměla zatím nijak víc propadat; případné zklamání by zbytečně bolelo.Některé příspěvky tady bohužel znovu potvrzují, že "muži v lásce nejsou složití živočichové" (Tessie), nedokážou porozumět ženám a pak se vymlouvají, že "ženy nevědí, co chtějí" (fialka). Zato z jejich (tedy našeho) chování to trčí až příliš prvoplánově: nejdřív je sex a teprve pak možná něco dalšího. Kdysi v pubertě jsem četl v jedné staré knížtičce: "Láska - nehoršete se - je služba." Vůbec jsem tomu nerozuměl; až mnohem později jsem si všiml, že se snažím ženám (u dívek to jaksi nebylo potřeba) hlavně pomoct, zpříjemnit jim život a odsunout nějaké jejich starosti. Jejich radost byla pro mě velkou odměnou. Jestliže to pokračovalo dál, tím lépe; když ne, nic se nestalo (pokud jsem v tom nebyl až po uši). Jenže tak jako se vynořil stalking, tak se - považte - odsuzuje i tento přístup: je zařazen do oblasti citového vydírání, protože jde prý o čiré sobectví (!), dotyčný člověk to nedělá z nějaké filantropie ani zamilovanosti, ale údajně jenom pro ješitné ukájení vlastního ega. Na druhé straně ovšem i ženy podléhají většinovému schématu a bojí se, co asi "za to".

Tessie (Pá, 26. 10. 2012 - 11:10)

No, nevím, asi je to u...Taky si myslím, že Fialku ještě v tom vztahu hodně čeká a že pouze to je v jejím případě prostě muž, který vztah pojímá po svém, nicméně ho chce udržet, jen možná-jako hodně mužů, snad většina-v něm chce určovat jistá pravidla sám...možná se mýlím, ale to u mužů tak bývá...Mirando, ohledně oné laťky, kterou jsi tady zmínila dříve-tedy že nám ji ten dotyčný v našich životech prostě nastavil vysoko a nenajdem toho, kdo ji překoná zažívám stejný pocit. S jiným mužem bych se asi tolik nedohodovala vzhledem k rozdílnosti názorů, tolik by mně nevytáčel ( ono ho to snad jistým způsbem občas bavilo ), ale zase bych se záhy nudila a časem si třeba neměla co říct, jak se mi stávalo ve vztazích dřív, v mládí. A jedno mu věřím na sto procent-že chlap, který by mně měl tak rád, ten se už nenajde. Bylo by super, kdybychom udělaly obě tlustou čáru a otevřely svá srdce jiné lásce. Protože ta, jak známo, obohacuje nesmírně život. Bohužel to nejde. Zatím ... a dál-kdoví...každý mi přijde jak přes kopírák, šedivý, nezajímavý. Doudám, že to přejde. Lidem e v současné době stejně dost vyhýbám a zatím nejsem schopná to měnit.

Miranda (Čt, 25. 10. 2012 - 22:10)

No, nevím, asi je to u každého trochu jiné, ale my jsme byli ten první půlrok zamilovaní oba, možná, že on víc, jenomže pak se to najednou zvrtlo a já se zamilovala k zbláznění a on byl najednou nad věcí. Prostě jsem to rovnováhu neuhlídala, ale zato ty roky potom jsem si stejně pěkně užila.Škoda, že všechno má svůj konec.Fialko, u tebe ale ještě žádný konec není.

Dan (Čt, 25. 10. 2012 - 18:10)

Jj, Pati. Taky jsem to slyšel. Ten "konec" ale podle mě nemusí znamenat nějaký rozchod, ale normální zařazení mezi ostatní známé lidi.

pati (St, 24. 10. 2012 - 23:10)

Někde jsem četla a život mi to potvrdil, že zamilovanost vrcholí po jeden a půl roce. Pak se buď překlopí v partnerský vztah nebo konec.

promluvil (St, 24. 10. 2012 - 23:10)

ten nejchytřejší.

Reklama

Přidat komentář