Reklama

Existuje Bůh?

nona (Út, 29. 5. 2012 - 16:05)

Vždy si musím vzpomenout na příběh mého známého. byl to naprosto obyčejný venkovský nevěřící šlověk, otec mé kamarádky z dětství. Už si nepamatuji jestli to byl infarkt, dostal se do nemocnice. Tam zkolaboval do bezvědomí, ze kterého se probral. Vyprávěl, že měl pocit, že létá nad svým tělem a pozoruje sebe, lékaře atd. Použil přímo výraz: jako z vrtulníku. Pak se probral a stačil to svým blízkým vyprávět. Do několika dní pak stejně zemřel

(Út, 29. 5. 2012 - 16:05)

Tak já třeba v nemocnicí...Nedávno byly uveřejněny odborné studie vědců, teď jsem zapomněla jejich národnost, kteří přišli na to, proč tomu tak je. Je to určitá odchylka v mozku, (nemyslím úchylka), která způsobuje ty pocity o kterých tady píšete. (Minulé životy nebo pocit, že jste někde už někdy museli být, že to znáte atd).

jan (Út, 29. 5. 2012 - 16:05)

Moc hezky jsi to popsal...Tak já třeba v nemocnicí nebyl.Stalo se mi to na horách.Jsem abstinent tedy žáden alkohol a žádne drogy.Bylo mi dvacet tři a psal se rok 1970.

jan (Út, 29. 5. 2012 - 15:05)

Jo, přesně tak. Necítíš...Tak ja měl úraz, bylo to v zimě.Předemnou se odehraval děj v kterém jsem byl i já.Celé se to odehraválo v prostředi které jsem neznal.Pohrávám si z myšlenkou,že jsem se dival na část mého minulého života.Nebudu to moc rozvádět,ale ve velmí krátkém čase jsem si připomenul celý svůj život a to do takových detejlů, až to děsí.

Zvědavec (Út, 29. 5. 2012 - 15:05)

Také jsem byl na hraně...Jo, přesně tak. Necítíš svý tělo, je najednou cizí, jakoby nikdy tvoje nebylo. Jakoby bylo vedle.
A taky máš najednou pocit že VÍŠ. Ne, jako něco konkrétního, ale takový všeobecný pocit porozumění.
Jo a světlo. Jako kdyby tě sebral vír a táhl tě furt těsnějším a těsnějším trychtýřem a najednou se tam octneš. To světlo je všude, jako odnikud, neoslňuje, je tvořený děsně jemnou, zářivou, strašně komplikovaně paprskatou strukturou.
Dokud letíš tím trychtýřem, máš mysl plnou divoce letících myšlenek. V tom jasu už nic, jen pocit vyrovnanostě, klidu, takovýho celkovýho splynutí. Nejde to slovama popsat.
Pak tě to táhne zpátky, přestože v tobě to všechno je proti. Protože zůstat tam je prostě krásný. Ale nedokážeš vzdorovat. Pak zas vnímáš svoje tělo, ale tosi dělá co chce, neposlouchá. Takový pocit jako mimino, co svý tělo ještě neumí. Strašně bys něco chtěl ale nejde to, hrozně toužíš odejít pryč ale někdo tě drží, nesmírně nepříjemný zvuk, někdo tě volá, ona je to ženská, jseš na posteli a chlap tě tam přidržuje abys nevstal, ta ženská má bílej plášť a tichým vlídným hlasem na tě hovoří, je to jasný, jseš zpátky, jseš šťastnej a hluboce zklamanej dohromady, a to je všechno.
Líp to popsat neumím.
Jo, a zapoměl jsem dodat, že všechna bolest zmizí, nejspíš už předtím než tě začne vtahovat ten trychtýř.

Ne, čtu to po sobě a je to celý takový chabý, nevýrazný, fakt nemám slova, kterýma bych to aspoň trochu vystihl. Sorry.

jan (Út, 29. 5. 2012 - 14:05)

Jo. Tak nějak.
Svět za...Také jsem byl na hraně možná kousek za.Ty pocity nejde popsat to je fakt.Pozdějí jsem si uvědomil,že to bylo proto ,že jsem necítil tělo.Žadná boles,žádné potřeby.Ale všechno co se mi tam stalo, si pamatují dodnes.

Zvědavec (Út, 29. 5. 2012 - 14:05)

No já jen, že jsem koukla...Píšeš: Zvědavče, nějak mi to nejde s tím Tvým posledním příspěvkem dohromady. Ale budiž, nemusím vše chápat. Jsem jen člověk...
To není tvoje chyba. Asi se jen blbě vyjadřuju.
Zkusím vykutat link, asi rok zpátky v téhle diskusi, tam to rozebíral kolega spoludiskutér Foxy svým nenapodobitelným stylem - on si těch pocitů za hranou vědomí a prožitků blízkosti smrti otestoval víc než dost. Ten link někde mám, ale chvíli ho budu muset hledat.
Jinak taky svý názory nevnucuju. Jen předkládám k úvaze svůj pohled na věc - no a taky, jsa zvědavec, rád do věcí šťourám.

Zvědavec (Út, 29. 5. 2012 - 13:05)

Myslím, že ten život...Jo. Tak nějak.
Svět za hranou vědomí není tvořen pojmy, ale pocity. Proto je tak obtížné ho slovy popsat.

nona (Út, 29. 5. 2012 - 13:05)

Ale když už tu jsem na...Myslím, že ten život věčný není myšleno doslovně jako život pozemský. Asi tam nebudeme pracovat na zahrádce, chodit se bavit do společnosti, studovat, prostě žít:)

Zvědavec (Út, 29. 5. 2012 - 12:05)

Může, ale dá se jistě...Mám tu výhodu, že jsem se dostal až na samou hranu smrtě a měl jsem to štěstí (smůlu?), že jsem se zase vrátil zpátky na tenhle svět. Takže takové ty srandičky, co se na nich točí Moody se svým životem po životě, tak ty mám otestované na vlastní duši. Jako insajder.
NDE i OBE je zatraceně silný prožitek a kdo si tím projde, ten už se na svět kouká úplně jinak než předtím.
Takže si dovolím říct, že tak, jako nepoznáš okamžik svýho vzniku, protože tvé vědomí ještě nebylo, stejně nepoznáš okamžik své smrtě, protože se ztrátou svého vědomí ztrácíš i vědomí této ztráty. Proto z tvýho subjektivního pohledu (a jedině ten je pro tebe platný) tvůj život nemá začátek a nedohrabeš se ani konce - takže paradoxně to co prožíváš je pro tebe, a pouze pro tebe, život věčný. Máš jen tenhle život, tak si ho hleď užít co nejlépe dokážeš.
Prosté - to je vše.

hana (Út, 29. 5. 2012 - 10:05)

Ale když už tu jsem na...jen taková malá poznámka- i na jednoduchou otázku může být složitá odpověď.

dulina (Út, 29. 5. 2012 - 10:05)

As salaam Aleykum!O...vole

Zvědavec (Út, 29. 5. 2012 - 10:05)

Hezké.. děkuji.:-)))

Zvědavec (Út, 29. 5. 2012 - 10:05)

Hele zvědavče, bacha s tím...Nojo, to víš, že to máš taky moc hezký, už tam nemáš jen dva obrázky, vím... jenomže mě se ty bodláky asociovaly s tím Foxyho povídáním, a byl jsem zvědavý, jestli to najdu.
Až si třeba jednou udělám profil, dám si tam fotky islandských sopek, ledovců... taky paráda.
Ať máš fajn den!

nona (Út, 29. 5. 2012 - 09:05)

Máš v galerii krásné...Hele zvědavče, bacha s tím chválením, my holky jsme dost žárlivý...Pochválíš jednu, zapomneš na druhou a máš zaděláno na průšvih

nona (Út, 29. 5. 2012 - 09:05)

Marku, až budeš mít čas, mohl bys vyložit toto:

Jsme přece jeho dílo v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil. Ef 2,6-10

Náš Bůh Otec a Stvořitel nám dá všechno co potřebujeme, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši. Našemu Bohu a Otci sláva na věky věků. Fil 4,19

Známe přece štedrost našeho Pána Ježíše Krista : byl bohatý, ale pro nás se stal chudým, abychom my jeho chudobou zbohatli. 2 Kor 8,9

Zvědavec (Út, 29. 5. 2012 - 09:05)

Jo, tak jsem to tu na jedný starý zipce našel.
Autor: Foxy, 1999.
----------------
Toxikomanie u zvířat

Lidi se od nepaměti sjíždějí látkami měnícími vědomí. Zkusme se na to ale podívat obráceně; jelikož je člověk vybaven vědomím, má tak možnost si jej psychotropními látkami měnit. Kdyby totiž vědomí neměl, nebyko by co měnit, a toxikomanie by prostě neexistovala.
Až dosud je to úvaha tak samozřejmá a trapně primitivní, že snad ani nemá cenu se v ní dále patlat.
Což ale zkusit zabrousit za hranice člověčenství, a podívat se na ostatní život tímto prizmatem?
Člověk totiž zdaleka není jediný tvor, který má sklony ke konzumaci psychoaktivních látek. I ostatní živočichové mají k tomuto počínání sklony. Ale proč? Mají snad i oni své vědomí, které si touží změnit, mají snad i oni chuť alespoň na chvíli vystoupit ze šedi běžného života?
- - -
Představte si horskou paseku na samém konci léta, plnou nádherných velikých bodláků a jejich modrofialových květů. Téměř na každém z těchto omamně vonících květů je možno nalézt malé čmeláky se sosáčky zabořenými do jejich opojné hojnosti. Tihle čmeláci tu takto tráví své poslední dny - ani na noc neodlétají do svého hnízda. Dotknu li se zlehka některého z nich,nenechá se vyrušovat; jen zvedne některou ze svých nožek a odstrkuje mě, jako by chtěl říci "jdi pryč a nech mě mé blaženosti"…
Je úžasné, jak se umí zlískat obyčejné vosy na zkvašeném ovoci. Taková vosa se vypotácí ze své rozhlodané meruňky a místo vzletu prostě padne na záda. Když po několika pokusech nakonec jakž takž vzlétne, vzápětí nabourá do zdi…
Viděl jsem starou ježčici z naší zahrady opilou tak, že nebyla schopna se ani svinout - nezřízeně požila zkvašená jablka. (O nezkvašené jablko jinak ježek nezavadí ani náhodou…)
- - -
I jiní velcí savci rádi požívají narkotické rostliny. Specifická toxikomanie byla pozorována u koní, skotu i ovcí na rozsáhlých severoamerických prériích (státy Nebraska, Wyoming, Texas, Nové Mexiko...), kde roste opojná rostlina zvaná "Loto" (rattle-bag weed, weoolly-loco, crazy-weed) . Je to kozinec nejměkčí (Astragalus mollissimus Torb.). Tuto rostlinu domácí i divoká zvířata s velkou oblibou vyhledávají a spásají. Po jejím požití jsou sjetí; vznikají u nich halucinace a snové stavy; navenek se to projevuje tím, že intoxikovaná zvířata jsou lekavá a i nepatrné předměty přeskakují velikými skoky (chování mimo jiné typické též pro intoxikaci muchomůrkou červenou u sibiřských sobů). Tyto stavy (locoismus), je li oné opojné trávy dostatek, trvají klidně i celé měsíce a končí pak zpravidla vyčerpáním a smrtí závislých zvířat. Navíc toxikomanie má tendenci se ve stádech šířit. Je snad odkoukáno od lidí i to, že jediné toxikomanické zvíře může svést celé stádo, zejména pak zvířata mladší?
- - -
Kořeny keře Tabernanthe iboga, působícího v nízkých dávkách stimulačně a ve vyšších halucinogenně, jsou náruživě vyhledávány gorilami, divokými kanci a dikobrazy, jejichž chování se po jejich požití dramaticky mění. Vůbec pak není radno připlést se jim do cesty...
- - -
A tohle napsala o svém kocourovi Bobina:
"Čas od času se stávalo, že náš sibiřský kocour přišel domů ve vyloženě rozverné náladě. Přičítala jsem jeho stavy jednak kočičáckénu rozmaru, ale i zamilovanosti. Později jsem zjistila, že v rohu mé zahrádky roste šanta kočičí. Samozřejmě jsem věděla, že šanta patří mezi drogy. Věděl to i kocour...
Bylo zajímavé, jak kočičák fetuje: především to dělal nesmírně rád, ale ne soustavně. Dopřával si cca 2-3x týdně. O rostliny se otíral, nebo se v nich válel (očividně mu voní), občas ukousl kousek listu, požužlal, ale nepolykal. Nedá se tvrdit, že by mu "zelenina" vysloveně chutnala. Účinek se u něj dostavil běhm 5-10 minut. Jak bylo řečeno - po "akci" byl rozverný, ukecaný, hravý a měl poněkud labilní motoriku. Zorničky očí měl rozšířené. Pak usnul a dokonce nahlas chrápal!!! Ale pozor, toto byla teprve první fáze jeho "šantění" - když se probudil, olízal si kožich a opět upadl do podobného, mírnějšího stavu.
Po "odespání" akce je zase naprosto normální, milý borec. Zjevně v tom nejede průšvihovým způsobem".
- - -
Co je všem těmto případům společné: je to aktivní vyhledávání opojení, a to i v situacích, kdy to znamená přímé existenční ohrožení; slast opojení tu převáží všechna rizika.
Dalším společným prvkem je schopnost učení se tomuto návyku. Obzvlášť výrazné je to právě u hmyzu, kde je jinak naprostá většina jeho aktivity a "dovedností" vrozená (neboli součástí hmyzího "firmware").
- - -
Vždycky mě zajímalo, čím a jak se sjíždějí jiní tvorové; a taky kde je ta hranice, od jakého vývojového stupně tak činí, pokud taková hranice vůbec je.
Hmyz tak činí, často až nezřízeně; ale umí se něčím sjet třeba hlavonožec? Taková zfetovaná chobotnice musí být paráda... a co medůza? Hlíst? Kvasinka ožralá svým vlastním produktem... a co takový zhulákaný virus? A když se to stane, jak se pozná, že přebral; vykrystalizuje došišata?
- - -
A znovu ta otázka, nadhozená na začátku celé té úvahy; mají snad všichni tito tvorové vědomí, tak jak jej máme my lidé? A mají li své specifické vědomí, mají snad i svou specifickou duši?
Právě ono aktivní vyhledávání látek schopných měnit vědomí by totiž mohlo implikovat přítomnost vědomí, které je takto měněno; kdyby nebylo co měnit, bylo by neúčelné snažit se opít. Právě onen aktivní abusus by mohl být důkazem přítomnosti nějaké formy vědomí.
- - -
Takže až jednou zjistím, že můj počítač zanedbává svou práci čistě proto, že se nemůže nabažit vykreslování fraktálových obrázků, budu na rozpacích, zdali ho mohu vypnout; co když se v něm právě probudilo jeho vědomí a on se tím jen zpíjí až k neskonalým výšinám své kompjůtrické blaženosti…

Zvědavec (Út, 29. 5. 2012 - 09:05)

Já jsem život, já jsem...Máš v galerii krásné bodláky, s čmelákama. Připomělo mi to takové povídání o vědomí lidí a zvířat, zkusím to najít - asi by se ti to líbilo :-)

nona (Út, 29. 5. 2012 - 08:05)

Ahoj Marku, pochopila jsem to dobře, že jsi Biblický Kristovec? Teda, kdybych chtěla za každou cenu škatulkovat?

Marek (Út, 29. 5. 2012 - 08:05)

"Já si musím sáhnout."

Tak si "sáhni". Kdo ti brání ?

Bůh řekl: Volej ke mně a ohlásím se.

Reklama

Přidat komentář