ADHD - Porucha pozornosti s hyperaktivitou

Pavlo a Ilono a to si vážně mýslíté že praškámí jím změníte mozek až po celý zbytek života?, lidé se totíž nemění a dětí když už na ten náš svět příšlí tak už bohužel anebo nasčestí jsou už osobnosti. Není lepši je naučit ze svym řekneme tak "handycepem" žít? O hodně naročnější pochopielně pro rodiče jé jíná alternativa - navrhnout ditěti odpovidající jeho pováze životní styl - to ditě takové se totiž narodilo, a za to můžeme mi rodiče (dědičnost a náše návyky v období těhotenství). Přestante lítovát sama sebe a radší se věnujte dětem a jejích potřebam. Dobře - rozbité dveře nebo okno jé věc napravitelná , nebo ne? A když občas na to zatracené dětsko zařveté - tak jé to take normální - jsme rodiče jsme take lide. Ve škole to take jde, jenom nesmíte na každou stížnost reagovat přehnaně. A mělí byste se svým dítětem hodně ale opravdu hodně mluvít, a všechno mu dokonále vysvětlovát a věřte to děcko to pochopí i když mu to občas trvá hodně dlouho. Nezapominejte to dítě není vaše obtíž a trest, jsou to váše děti. A sportování jé ohodně lepší než prášky. Tam se naučí disciplině, vytrvalostí, zpoluprací s kolektivem, poslouchání nádřízeného (trenera) a tak dále - totiž tomu všemu co čekáme od medikamentozní lečby. Jedíny problem na tom je že to nezabírá tak rychle jako prašky.

Ahoj Pavlo mam take syna ktery trpi hyperaktivitou zajimalo by mne ,jak se jmenuje ten novy lek.Diky Ilona

Můj syn má 7 let, chodí do druhé třídy. Od miminka jsem pozorovala rozdíly... nicméně loni v říjnu byla diagnostikovaná hyperkinetická porucha. Co má doma Tina mám i já, jenomže u nás nezůstalo u dveří doma... ve škole už jsme zasklívali dvoje, okno... nicméně potom co jsem do školyl přinesla papír o diagnóze a taky spoustu "materiálu" pro paní učitelku, tak se začala snažit. vyžádala si asistenta do vyučování - budeme ho mít od září. Syn bere léky - je pravda, že s tím se zatím musím smířit i já - hlavní je to, že pokud mu lék nedám tak výsledek je, že křičím a je to špatný pro oba... Od minulého týdne je k dostání nový lék s postupným uvolňováním, tak ho zkoušíme, po prvních dnech musím říct - bezva změna - vydrží ve škole, doma si zaleze s knížkou a i dvě hodiny si čte. Důležité pro tyto děti není aby se "vybily" na sportu jak píše Jelena, ony se musí naučit zklidnit a odpočívat, protože čím více jsou neklidné tím nám dávají najevo únavu. Já jsem chodila na sezení za bezva paní, která mi dala naprosto úžasné rady a jak říkám já "návod k použití", ale i tak je to boj. Samozřejmě výbuchy vzteku, střídají chvilky kdy je zlatíčko. Důležité je, dávat mu najevo, že ho máte rádi, chválit i když občas pomalu není za co... pohladit, když mu něco říkám, tak se ho dotknu abych upoutala pozornost a co se moc osvědčilo, tak jedeme každý den podle daného plánu - vše ve stejnou domu - každé vybočení je znát. taky občas reaguje negativně i přestože se na něco těší, ale to je taky normální... přeju hodně štěstí a hlavně vydržet - občas s tím mám problém...

Tak dnes nám take neuroložka diagnostikovala ADHD. Mám 7-mi leteho kluka. A co všechno o te poruše čtu, tak většinou to jsou nadpruměrně nádane děti jedině je musíme spravně nasměrovat. Taky to nemám s ním jednoduché ale vubec se nestěžují, mám nádherny ditko a jsem na něho hrdá i když je takový jaky jé. Ano, take pořád vyslycham stížností od učitelky i když občas se mi zdají přehnané ( má totiž jenom 6 děti ve třídě a co by ona dělala kdyby je měla normalně 30 ?) A každy mě řekl, že spiš ta naše učitelka by se měla ukázat psichologoví když nedokáže zvladnout 6 děti. Po všech nařízenych nám vyšetřeních jsem ráda že mám tu diagnozu oficialně potvrzenou protože tím jé dítě vlastně nějákym spusobem chráněno. A ze svych vlástních zkušeností vím žě hodně tomu pomuže sportování a aktivní žívotní styl. Můj syn chodí na fotbal a na tenis, hodně jezdímé na kole a na kolečkovych bruslich, když totiž se vybijí fizicky tak pak jé o hodně klydnejši.Samozřejmě že je vztekloun a drzoun, neuroložka nám dnes v nálezu napsalá že měl "bohatou slovní produkci a komentáře", ale žensky já to asi nemám tak hrozný anebo si to tak neberu, ale prave z takovych děcek se pak stávájí vůdce a uspěšní biznesmení a bankeři. Sveho syna milují nadevše a věřím v něho - důležítý jé že jé hodný a má dobré srdce. Jedíně můsite byt autoritativný jinák to s něma nejde i když často zachovat si svou autoritu jé hádlidský usílí. Omlouvám se za gramatické chyby já nejsem češka.

Ahoj holky, nedalo mi, abych se k vám nepřipojila.Mám syna, s kterým chodím od 7 let k psycholožce.Je to ADHD. Ve školce to šlo. Nástupem první třídy začaly problémy,a le jen v družině.Dnes mu je 10 let. Ve škole OK, dobře se chová i učí, ale v družině hrůza.
Pak se to trochu v družině zlepšilo. Neustále jsem totiž nosila papíry od dvou psychologů (jak obvodního, tak školního) a bombarovala učitelky, že má ADHD. Dnes zrovna přijeli ze školy v přírodě a moc ho učitelky chválily. Jenže nastal ještě horší problém. Začal být agresivní doma. Před rokem nám vysklil dveře. Jsem ráda, že se mu nic nestalo. Ovšem to se teď začalo stupňovat. Nadává nám hrozně, křičí, že vše mi doma rozmlátí a to i když jdu na něj mírně s láskou, dostane amok. Hlavně ráno, odmítá poslouchat a připravovat se do školy. To pak chodím do práce ubrečená. Zašli jsme už k psychiatričce a ta navrhovala pobyt v Tomayerově nemocnici na psychiatrii. To jsem odmítla, neboť naše neuroložka mu napsala lehčí léky,které úplně super zabraly. Návaly vzteku pryč. Jenomže..., zase to jenomže. Ve škole byl ospalý a malátný. Zmenšíme dávku uvidíme. Dnes jak přijel a všichni ho chválili, doma ovšem začal zase nadávat, se vším třískat a stačilo jen mu říci, aby vypl televizi a šel obědvat. Vím, že jsou horší nemoce, ale jsou to každodenní stresy. Navíc okolí to nechápe. Mám kámošku, má stejné problémy a stejně starého kluka. Jezdí k nám. Jsem ráda, že o tom s někým mohu promluvit a ten někdo pochopí. Mimochodem také já jsem navštívila psychiatra a beru mírnější prášky na depky. Synovi jsem léky nejdříve dávat nechtěla, ale viděla jsem,že se trápí celá rodina a i on. Jednou mi to řekl, že neví, co se s ním děje, a nechce být takový. A ústav? Tam by do něj léky cpaly také. Jinak je to moje srdíčko, je hrozně citlivý. Zdravím vás všechny a držte se. Tina

Ahoj Wici, četla jsem Tvůj příspěvěk a hltala každé písmenko... bylo to totiž, jako bych četla o svém vlastním synovi :-) je i skoro stejně starý jako tvůj, jen k tomu psychiarovi se teprve chystáme, zatím jsme s ním docházeli jen k psycholožce. Potřebovala bych takovou kamarádku, která by chápala, co to je mít dítě s ADHD, kdo takové dítě nemá, bere takové děti jako nevychované a nás rodiče jako příšerné a neschopné. U tvého příspěvku jsem se dokonc zasmála, líbí se mi, jak jsi to napsala pěkně od srdce, nebo možná od plic :) Zdravím Tě. Mel

Ahojky...nevim komu...ale není třeba obdivu,ten si tady zasloužíme každý(hlavně naše dítka:-))..co se týče toho,že jsi hodnotila jiné děti,na tom nevidím nic divného,to si myslím,že v podstatě dělá každý.Já jsem hodnotila hlavně to svoje a říkala mu,že on je můj a ostatní mě nezajímají,ať si každý zamete před vlastním prahem.Protože,rodičovství,je na světě nejtěžší práce!!!!Výsledek nikdy není jasný :-D a budoucnost ukáže.Přeji krásný a pohodový den.

ahojky,wici,obdivuji te pro tvou odhodlanost,at uz je vysledek jakykoliv,bohuzel kdo v tom nezije tak nevi.sama jsem si rikala jak jsou nektere deti hrozne,ted mam jednoho s adhd a uz zadne nehodnotim .kazdy jsme jedinecni a zivot se s nikym nepare,l

Ahojky všem.Koukám,že nemám jen já sama problémy a to mě...s prominutím,těší.Mám 13nácti letého syna a od mala je to raubíř...doslova a do písmene.Pořád jsem slíchala,jak je nevychovaný a že jsou s ním jen problémy a letos to v sedmé třídě přerostlo na návrh do diagnostického ústavu:-(Ale bylo to k něčemu dobré.Naštvala jsem se s tím,že když z něj má být...cituji výchovnou poradkyni ze školy:vrah a násilník a zloděj a feťák.Rozhodla jsem se,že na to chci mít papír od nějakého renomovaného lékaře.A bingo,ono se to jmenuje ADHD,pro mě do nedávna jedna velká neznámá.Sice jsem se docela cukala,když nám psychiatrička napsala léky,ale než někam syna zavřít,tak si ho budu ládovat práškama sama a pod svým dohledem.A ejhle.Ve škole jsme tři neděle bez poznámky a já mám pocit,že je to ten nejkrásnější dárek,jaký jsem kdy dostala.Sice s ním nyní i paní puberta šije,ale je to mnohem lepší,než to bylo a i my dva jsme si k sobě pomalu našli znovu cestu a já už doma neječím a neberu provaz do ruky,že se vším skoncuji:-DJe to sice běh na dlouhou trať,ale já vím,že není chyba jen na mé straně a že řešení tu je.Teď bych potřebovala ještě lepší přístup ze školy,protože punc grázlíka mu jen tak někdo neodpáře.Ale co,mě stačí,že já jsem mu věřila a věřím dál a všem rodičům takových dětí přeji moc pevné nervy a jejich dětem krásnou budoucnost bez předsudků okolí!!!

Martino ...pokud je hyperaktivní , tak to bylinkama nesrovnáš.....musíš mu nechat udělat vyšetření aby se přesně vědělo oč jde .....a učitelka ti nemůže nařizovat léky , vůbec ji neposlouchej.... je blbá....já mám například autistickou dceru a řada dětí okolo ní jsou hyper(ona né)...přitom jsou nadané a šikovné jako tvůj syn....musíš si zjistit přesně, co mu je a pak už za tebe budou mluvit odborníci, s kterými se dohodneš, jak to ty chceš...nám lékařka vždy dávala minimální dávku léků.....a ve škole jsme měly obrovské problémy-šikana od dětí..... šikana od učitelek....tak jsem tam poslala odborníky, co se starají o tyhle děti ... a ta kráva učitelka srazila paty a najednou byla dcera jako v bavlnce, najednou to šlo:)) ...tebe nikdo nebude poslouchat ...ale na odborníka už si netroufnou.

ahojky,zacali jsme davat rybi tuk v tobolkach je to ze tri mors.ryb a na neurologii byl nejlepsi vysledek za 9-let.samozrejme,ze to asi neni jen diky tomuto,ale jine vysvetleni neznaM,JESTE BERE TANAKAN,TED RESIME ZE SE V KAZDE SITUACI ROZBRECI A MY NEVIME PROC,BRECI ,ZE CHCE JIT NA WC A SEDI A BECI,NEBO,ZE CHCE PUSTIT TELKU ALE FURT SEDI A BECI,PRITOM TO ZVLADA BEZ PROBLEMU,JE MU 9.LET,L

Musím po čase opět reagovat!pro Martinu:Uvádíte,že "ADHD - není to tak strašné,abych ho musela cpát léky;léky nechci..."Jako člověk,který měl ADHD,bohužel neléčeno,Vám musím říci,že děláte pořád stejné chyby,jako mnoho ostatních rodičů.Jako kdyby jste byly(i) nepoučitelní.Na této diskusi si bezesporu s ostatními rodiči vyměníte subjektivní pohled na věc.Ale!To jak pracuje mozek Vašeho dítěte,to dokáže zjistit pouze vyšetření(neurolog-nejlépe se specializací na děti,pediatr...)Měl jsem jako dítě stejné potíže a moje matka je řešila stejně "kvalifikovaně".Výsledek se dostavil takový,jaký se dostavit musel.Žádné zlepšení u mě s přibývajícími roky nenastalo!!! Mozek dítěte s ADHD pracuje jinak,než mozek dítěte,které ADHD nemá.Léky,se mozek dá vybudit ke správné činnosti.Čas již u sebe zpět nevezmu,ale mrzí mě,že stále mnoho lidí,místo toho,co by vyhledalo odbornou pomoc,řeší stav dítěte radami JPP.Takže dítěti VŮBEC nepomohou,pouze se zlobí na sebe a na dítě vše přenášejí.Kdyby jste se rozhodla přece jen vyhledat odbornou pomoc,nebudete-li chtít,nikdo o tom nemusí vědět.S informací od lékaře nemusíte hned běžet za třídním učitelem - ale můžete.Možná,že byste se už na první návštěvě u pediatra dozvěděla o svém dítěti více,než zde v diskusi.Jako člověk,který sám ADHD měl,přeji hodně štěstí!

Ahoj Jitko, hodně v tvém synovi vidím právě i našeho raubíře. pro nás jeto zlato, i s tí vším co s ním musíme snášet.Má také pěkné známky, jen 1 a 2. Dobře čte, matematika perfektní psaní někdy krasopis a když se mu nechce tak to odflikne. Má několik koníčků, které dělá opravdu rád a je tam dobrý. Vím že ta hyperaktivita tam určite je, ale tak nějak jsem se uklidňovala, že když za takovou dobu nepřinesl žádnou poznámku, že snad je to ve škole pro učitelku snesitelné a že on se snaží být co nejhodnější v rámci svých schopnosti.Ale ten minulý týden mě uplně odrovnal.Řekla mi, že pokud se nesklidní, tak nás pošle na vyšetření a bude se to muset řešit léky a to fakt zatím nechci. Je jich ve třídě 26 a chápu, že je to pro ni těžké, ale také vím, že když má někdo třeba epilepsii, tak ho každý lituje, ale když trpí poruchou pozornosti s hyperaktivitou, tak se naněj každý dívá přes prsty jaký je to "gauner".Je mi ho líto, že celý jeho život je zatím jen napomínání a připomínání správného chování. Jsem z toho už fakt unavená a vystresovaná. Každý den s hrůzou čekám jestli nepřijde nějaký meil nebo telefon. Měj se pěkně

Ahoj Martino,máme 9-ti letého kluka, který je od malička jako bleška.Pořád skáče, běhá sem a tam a k tomu dokáže ještě rozhazovat rukama.Chodí do druhé třídy,nosí jedničky a dvojky,ale paní učitelka ho má evidentně plné zuby.Píše mu poznámky o porušování školního řádu a vyhrožuje důtkou.On jí také nemá rád,křičí na něj,což mu vadí.Občas se mu nechce ani do školy,odmítá jezdit se třídou na výlety.Jsem z toho nešťastná,ale paní učitelka je manželka starosty a nedá se na ni ztěžovat.Děti ve třídě má rád,nevím,jestli by bylo k něčemu ho dát do jiné třídy.Když tam narazí na podobnou učitelku,tak co potom?Domlouvám mu každé ráno, odpoledne z něj doluju informace,co se dělo ve škole-moc toho z něj nevytáhnu,nic si nepamatuje.Omezení cukru u nás nefunguje, alespoň ne dostatečně.Trochu funguje zákaz toho, co ho baví,ale to jen pokud je se mnou a mohu mu to tak stokrát zopakovat.Třikrát v týdnu chodí na trénink-karate.Tam je docela v pohodě,a na florbal,aby vybil energii.Je
to hodný kluk,miloučký se srdíčkem na dlani,nikomu neubližuje,má hodně kamarádů a je sním sranda.Mám spíše strach, aby mi z něho paní učitelka neudělala vystresovanýho chudáčka, co se bojí pomalu pohnout.

Ahoj. Synovi dávám již 5 let rybí ruk v tobolkách.Viděla jsem kdysi dávno vtelevizi pořad, kde dělali výzkum a asi po 3 měsících podávání byl vidět výsledek ve zklidnění dítěte. Nevím jestli nám to pomáhá. teď má 8 let a je samozejmě
rozumější atak to těžko dokážu posoudit. tento týden nám narostly problémy ve škole. Byly tam vždy, ale teď se nahromadily. V jednom týdnu poznámka/první za téměř roky/ a zadva dny důtka tř. učitele. dalšíden dopis od učielky, že stále vyrušuje, vykřikuje, ruší cleou třídu. Jsem z toho na prášky.zatím jsme nebyly na žádném vyšetření, protože se obávám, že jakmile budeme mít černé na bílém že je hyperaktivní, tka škola bude chtít aby přešel do jiné školy, ale u nás jiná škola není a dojíždění si zatím nedovedu představit. A tak bojujem zatím sami. Ráda bych uvítala nějaké rady, jak ho zklidnit bez léků/myslím, že to není tak strašné, abych ho musela cpát léky/. Myslíte si, že omezení cukru opravdu funguje? Hodně otázek, že? Ale tak nějak mi to přichází na mysl a tak píšu a píšu. Děkuji za rady.

ahoj marie,taky davam rybi tuk ale tobolky.vysledek na neurologii je nejlepsi od te doby co to zacal jist ted jdem na krev a cekam jestli i tam to bude lepsi.l

Ahoj, Mam syna s ADHD a je v prvni tride. Davam mu rybi tuk ( tekuty, tobolky nesnese) s omegou 3 a je na bezlepkove strave na zkousku. Z urciteho hlediska to pomaha. Lepe se soustredi.

velice záleží na přístupu učitelů k žákům. Já jsem se náhodou dověděla, že tyhle děti mají nárok na zvláštní zacházení, zejména na základní škole. Synova učitelka to odmítla, no dneska je syn dospělý, stálo mě to moc sil, moc trpělivosti, moc lásky a moc nervů. Vyžadujte pro své děti tu péči, kterou mají ve škole mít, protože jakmile dítě otráví, nebudou výsledky ve škole stát za moc a je to škoda, tyhle dětičky nejsou hloupé, jenom nedokáží přijmout informace běžným způsobem. U našeho syna by pomohl diktafon a pustit si to do uší, očima nepřečetl nic, ve škole to zakázali, pak, později jsem zjistila, že učitelka na matiku syna šikanovala. Skončily jsme u ředitele, musela se synovi omluvit, ale protože učitelka byla potvora rafinovaná, ponižovala ho jiným způsobem - opakuji pro blbé a nechápající XY slyšíš?

Ahoj, tyto děti potřebují, aby se s nimi jednalo jako s rovnocenými partnery. Já dceru beru jako dospělou a vše vzájemně nějak proberem a funguje to určitě líp než nějaký křik nebo nářez. Pochvala a to, že dítě ví, že je milováno dá hroznou sílu, aby se nějakým způsobem zlepšil.

Matějček je supr.
Ale denní praxe je o něčem jiném.
U těchto dětí funguje takřka všecho nové. Ale jen na chvíli.