1430 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Nikto (anonym)
Odpověď na Ja som nič neskúšal, len som
Myslel som to úprimne. Chcel som ťa povzbudiť, aby si skúsil napísať ešte nejaký príbeh s pančuškami.
26. Srpen 2019 - 17:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Odpověď na Pokud to není tajemství,
Přechod na učňák pro mne byl velký skok do neznáma. Naneštěstí jsem koncem prázdnin onemocněl a do školy jsem šel až na konci září. Třída už byla zaběhnutá, kdežto já jsem nikoho neznal. Můj první den jsme měli tělocvik, já jsem si myslel že když jsem po nemoci tak nebudu cvičit, tak jsem si nevzal cvičební úbor. Před hodinou tělocviku jsem se šel omluvit že nebudu cvičit, ale to pan učitel odmîtl a řekl že lehkou rozcvičku zvládnu. Já se svlékl jen do punčocháčů a jelikož jsem neměl trenýrky ale jenom slipy,mohl jsem cvičit v punčocháčích. Tak se stalo, že jsem se hned první den ve škole klukům představil že nosím punčocháče. Ale v podstatě jsem byl rád, že se to stalo hned první den, protože pak už se nikdy nikdo ze spolužáků nedivil. Já jsem punčocháče vždycky nosil hrozně rád, a dával jsem si záležet aby to co nejvíc lidí vidělo. Nikdy jsem je neskrýval a doma jsem je vždycky chtěl nosit a nosil na rozdíl od podvlékaček které jsem nesnášel. Období kdy jiný kluci ještě nosili krátké kalhoty a já už začal nosit punčocháče jsem měl vždycky hrozně rád. To samý na jaře, kamarádi chodili v kraťasech a já byl ještě furt v punčocháčích. Máma byla ráda že jsem teple oblečenej a mne to vzrušovalo.
26. Srpen 2019 - 22:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Vlado (anonym)
Na učňovku som nikdy nechodil, ale chodil som na gympel. Bol som prekvapený, keď jeden chalan prišiel do školy v pančucháčoch. Teda myslím pančucháče pod nohavicami. V šatni pred telesnou stiahol nohavice a objavili sa pančušky. Bol som dosť zaskočený, lebo som si myslel, že pančušky u chlapcov končia na ZDŠ-ke. Nepovedal som nič, ale asi som sa čudne zatváril. U spolužiakov to akoby nezanechalo žiadny ohlas. Po skončení školy sa ten chlapec pridal ku mne na zástavke autobusu. Po chvíľke sa ma rovno opýtal, či som bol veľmi prekvapený, keď som ho uvidel v pančucháčoch. Po pravde som povedal, že áno, ale skôr ma prekvapiloto, ako suverénne to urobil. Povedal som mu, že doma si ešte občas pančušky oblečiem, ale do školy by som sa asi neodvážil a v dni keď je telesná už vôbec nie. Priznal som sa, že som očakával hurónsky smiech a poznámky. Najviac ma prekvapilo, že za tým nie je jeho mama, ale, že je to jeho vlastné rozhodnutie. Dlho som potom nad tým uvažoval, či by som ja v sebe našiel toľko odvahy a obliekol si pančucháče do školy v deň telocviku. Už na základnej škole som s tým vo vyšších ročníkoch mal problém. Snažil som sa aspoň nebyť prvý v pančucháčoch. Dlho som v ten deň nemohol zaspať. Ráno, keď som sa obliekal, som očami zavadil o šuplík, kde ešte boli moje dvoje posledné pančucháče a zrazu som si chcel vyskúšať aký je to pocit, keď si pod nohavice oblečiem pančucháče. Práve keď som si do pančucháčov strkal tielko, otvorili sa dvere a vo dverách sa objavila mama. Prišla ma zobudiť. Ty už si hore? Menej ošúchané pančucháče nemáš? Trochu som sa zahanbil a odpovedal, že už nie. Keď som vošiel do kuchyne, mama mi podala stovku a len tak mimochodom povedala, aby som si v meste kúpil nové pančušky. V ruke som držal peniaze a rozmýšľal som, či si tie pančucháče nevyzlečiem a nepôjdem do školy bez nich. Z tejto úvahy ma vyrušila mama. Poponáhľaj sa, aby si stihol autobus. A až v autobuse som si uvedomil, že mám oblečené pančucháče a mal som pocit, že to každý vidí. Uvedomil som si, že som si v tom prekvapení nevzal ani ponožky a keď sa budem prezúvať, že to každý uvidí. Záchvat paniky mi na čelo vyrazil kvapky potu a zacítil som triašku. Mama, ktorá stála vedľa mňa si to všimla a priložila mi ruku na čelo. Asi máš horúčku, zájdi za školským doktorom, nech sa na teba pozrie. Iba som prikývol a uvedomil som si, že to je možnosť ako sa vyhnúť prípadnému odhaleniu a posmechu. Školský lekár iba poznamenal, aby som sa vyzliekol do pol pása, potom ma pomocou fonendoskopu počúval. Daj si ruky vbok, nadýchni sa, nedýchaj, zakašli. Sestrička, zmerajte mu teplotu, zdá sa mi, že troška hicuje a aj čudne dýcha. 37,4 pán doktor. To bude začínajúca chrípka, pripravte injekciu(už si nepamätám akú). Poď sem za plentu, rozopni si nohavice a opri sa o lehátko. Nohavice sa mi zviezli ku kolenám a ukázali môj zadok v pančuškách. Sestrička pančušky a trenírky posunula nižšie a pich. Keď som sa obliekal, opýtala sa ma, či pančušky nosím bežne, alebo iba teraz, keď som chorý. Ani neviem prečo, ale povedal som, že stále. Ona iba poznamenala: Keby tak môj syn chcel nosiť pančušky, ale on chodí s holým zadkom a večne je nachladeny. Doktor mi podal recept na lieky a ospravedlnenku do školy. Prikázal mi ležať, piť čaj a o týždeň aby som sa ukázal. Keď som vyšiel von vo vrecku som nahmatal peniaze od mami. Mal som asi dve hodiny čas do odchodu autobusu a tak som sa pobral do mesta vyplniť mamin pokyn: Kúp si nové pančušky! Vlastne som ani nevedel, kde sa dajú kúpiť pančucháče. To ma prinútilo rozmýšľať kde by mohli mať pančušky. Prišiel som k záveru, že buď v textile, alebo v predajni s obuvou. Predajňa obuvi bola veľká a vždy tam bolo veľa ľudí, preto som sa rozhodol, že to skúsim v malom obchode s textilom. Vošiel som do vnútra, zvonček zazvonil a staršia pani sa ma opýtala čo si prajem. Spýtal som sa, či majú pančuchové nohavice. Máme a aké veľké chceš? Pre koho to bude? Chcel som zaklamať, ale iba som voľačo zabreptal. Pre koho? Nerozumela som. Nóó pre mňa, ak máte také veľké. Pravdaže máme a chceš teplé bavlnené, alebo silonkové? Vytiahol som vtedy nohavicu a povedal som Iba takéto a podvihol nohu, aby ju mhla uvidieť cez pult. Ona prikývla a zavolala do skladu: Monika dones mi detské punčošky 160-tky, nech si túto mládenec vyberie. Zo skladu za pult prišla slečna o 2-3 roky staršia ako ja a doniesla papierový balík a položila ho na pult. Hneď ho rozbalila a spýtala sa: Akú farbu by si chcel? Pre chalanov kupujú hnedé a modré, ale mame aj biele a červené. Máme aj N-kové. Nechceš? A aké to sú? To sú normálne pančušky, len je na nich malý kaz. Napríklad tu na týchto je vidieť uzlík, na týchto je nejaký fliačik možno od oleja, ale pod nohavicami to nie je vidieť a sú za polovicu. Môžu byť? Áno vzal by som si. Koľko? Mám stovku. Koľko dostanem za stovku? Za stovku môžeš mať 5 párov a ešte ti vydáme, jedny stoja 17 Kčs a za všetky by si zaplatil 85 Kčs. Dajte mi ešte jedny a ja vám dám ešte 2 koruny. Zabalila pančušky do papiera a keď videla, že mi do školskej tašky nevojdu, previazala mi balík špagátom a urobila na ňom veľké oko, aby som ho mohol vziať do ruky. Vlastne až doma som zistil, že v balíku boli pančušky všetkých farieb, čo spomínala, teda aj červené. Mama prišla domov skôr a hneď zisťovala, čo povedal doktor. Ukázal som jej slovníček s ospravedlnenkou. Povedal som jej, že som dostal injekciu do zadku, že sestrička ma pochvália za pančušky. Potom sa ma spýtala ako sa cítim. Ozaj, vráť mi tu stovku, čo som ti dala na pančušky, ja ti ich zajtra pôjdem kúpiť. Netreba, mal som čas, tak som si kúpil sám. Tam sú v balíku, pozri sa. Preboha, koľko ich tu je? Koľko si minul? Je ich 6, ale musel som pridať 2 koruny. Také lacné? Hej, vraj sú N-kové. Viem, že som toho napísal veľa, ale neviem, či tu ešte niečo napíšem. Pančucháče nosí ešte aj teraz a mám 63 rokov.
27. Srpen 2019 - 2:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Odpověď na Na učňovku som nikdy nechodil
Já nikdy neměl problém chodit nebo se vysvléct před někým cizím v punčocháčích. Na tréninku na fotbale jsem zavedl mezi klukama nošení punčocháčů pod fotbalovými trenkami, byl to trenér který když je na mne viděl tak to pak chtěl po ostatních. U doktora jsem byl taky vždycky pochválenej sestřičkou že nosím punčocháče. A kdekoliv jsme byli na návštěvě tam jsem se svlékal do punčocháčů. Vždycky se díky tomu na punčocháče stočila řeč a vždycky mne za to dospělí chválili. Rád jsem se v nich předváděl před spolužákama u nich doma a díky tomu jim jejich mámy zařadili punčocháče zpět do šatníku. Nosil jsem je i když počasí bylo spíš na kraťasy a o to víc mne bavilo když je na mne někdo odhalil. Vždy následovala otázka tipu- Jé ty už nosíš punčocháče? Punčocháče mi vždycky kupovala máma a vždycky jenom ty béžové. Doma jsem jich měl velkou zásobu, plný velký šuplík od komody.
27. Srpen 2019 - 7:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Odpověď na Já nikdy neměl problém chodit
Jsi moje krevní skupina! A jak jsi na tom teď?
27. Srpen 2019 - 16:49
Obrázek uživatele Návštěvník
BMX (anonym)
Pančuchy -bŕřŕŕ- nočná mora z detsva. Prišiel som im na chuť, keď som z nich vyrastol a začal nosiť pánske pančuchy.
27. Srpen 2019 - 17:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Nikto (anonym)
Odpověď na Pančuchy -bŕřŕŕ- nočná mora z
Nikdy nie je neskoro. Kedy si začal nosiť pánske pančucháče?
28. Srpen 2019 - 14:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Aleš (anonym)
Odpověď na Na učňovku som nikdy nechodil
Promiň Vlado, na Slovensku jsou prodávány punčocháče na páry? U nás jsem je vždy kupoval na kusy.
28. Srpen 2019 - 16:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Seter (anonym)
Odpověď na Promiň Vlado, na Slovensku
Určite aj u nás na Slovensku na kusy, to je tiež ich nesporná výhoda, že máš obe nohy ľavú aj pravú pohromade a nikdy sa ti nestane, že by sa ti jedna stratila. Možno niekde (aj Vlado) to nazýva párom . Ale to je nezmysel. Pár sú len ponožky, podkolienky, alebo pančuchy na podväzky.
28. Srpen 2019 - 18:26
Obrázek uživatele Návštěvník
BMX (anonym)
Odpověď na Nikdy nie je neskoro. Kedy si
V osmičke. Nosil som ich aj na strednej, občas aj na výške. Keď sa začali strácať z obchodov, možno aj pred tým, som si uvedomil, že pančuchy ako pančuchy, nemusia byť pánske aby splnili svoj účel a hlavne dámske sú minimálne o polovicu lacnejšie a je ich omnoho väčší výber. Zrejme aj preto, že na pánskych vymýšľai nezmiselné rázporky vpredu, čo ich zbytočne predražovalo a určite nie sú vyrábané vo veľkých sériách ako dámske.
28. Srpen 2019 - 23:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Odpověď na Jsi moje krevní skupina! A
Punčocháče stále nosím. Moje manželka a děti také. Manželka nošení punčocháčů taky miluje a kluci punčocháče nosí rádi. Kluci ale nosí punčocháče hlavně pruhovaný a jinak barevný včetně různých silonek.
29. Srpen 2019 - 7:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Dítě (anonym)
Já jsem si od mami na pondělí řekl že bych pod kalhoty chtěl punčocháče ale můžou být i silonove a ona řekla že jó že mne dá od sebe 7 denní jsou takové slabší a pod kalhotami vypadají docela dobře ale i celkem budu vypadat dobře budu mít obuv prestige dětské dennimky modré na dva suché zipy v dzinove barvě a půjdu teprva do třetí třídy tak to mohu ještě mít malou nohu 33 a prostě zn. Prestige tu mám nejraději s obuvi.
29. Srpen 2019 - 17:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Kata (anonym)
Ja ako dievča, som nemala veľký problém s pančuchami tymí bavlnenými detskými. Nosila som ich bežne pod nohavice cez zimu. Vadilo mi to, len keď mama v jeseni povedala zajtra do školy už teplo oblečení, týkalo sa to aj mojich dvoch bratov. Vždy som mala dojem, že to hovorí veľmi skoro, že von je ešte dosť teplo. Starší brat Kajo, ako si pamätám nikdy neprotestoval, za to najviac to vadilo mladšiemu Jarovi. Boli sme súrodenci narodení dosť po sebe, keď ja som bola štvrtáčka, Kajo bol piatak a Jaro druhák, ale bol medzi nami len ročný rozdiel, zle mu vychádzali roky /Jarovi/. Oblečenie, ktoré sa dalo sme po sebe nosili. Ja som bola medzi chlapcami a preto len veľmi malo vecí som mala typicky dievčenských. Mne to nevadilo, lebo najviac som sa hrávala s chlapcami. Po druhej triede, Jaro pevedal, že on pančuchy už nechce nosiť, že chce radšej spodky. Darmo ho presviedčal Kajo, že aj on ich nosí. Mama rozmýšlala ako to urobí, veď práve pančuchy bolo to oblečenie ktoré sme po sebe mohli nosiť. Nakoniec sa rozhodla tak, že chlapcom teda kúpi po dvoje spodkov a ja keď donosím pančuchy po Kajovi, môže mi kúpiť konečne aj dievčenské farby. Ja som povedala, že určite nechcem ružové, mne vyhovovali také farby ktoré som nosila a k sukni som si najradšej obliekala biele, ale tie v šatníku mal aj Kajo ako sviatočné. Prišla ďalšia zima a známy príkaz od mami, zajtrá pančuchy a spodky. Hneď po prvých dňoch Jaro protestoval, že spodky sú odporné, dostal na výber - pančuchy alebo spodky. Ofučaný povedal, že tak radšej spodky. Po čase som si všimla, že mi z času na čas niektoré pančuchy chýbajú, ale potom som ich v špine našla. Pranie bola moja povinnosť. Napadlo ma, že mi ich určite berie Jaro. Ráno som si dala pozor, aby som si všimla, čo má na nohách, ale mal ponožky. Povedala som mu, nech si poriadne zastrčí tričko do nohavíc, keď to robil, všimla som si, že mal na sebe spodky. Povedala som si, dnes som nemala šťastie, ale ani ďalšie kontroly neboli úspešné. Pančuchy mi však mizli. Pomohla mi náhoda, Kajo sa roz zohol a zbadala som pančuškový lem nad nohavicami, ale na nohách mal ponožky /maskoval to aby sme si mysleli, že nosí spodky. /Povedala som mame, že by som si rada dokúpila nejaké pančuchy. Dala mi peniaze, pančuchy som kúpila, ale nie pre seba, ale pre Kaja. Dala som mu ich medzi jeho veci. Keď mama povedala, že chce vidieť čo som si kúpila, povedala som jej čo sa stalo. Povedala, že som urobila dobre. Na to prišiel prekvapený Kajo, že má medzi vecami nové pančuchy, že to asi nie je pre neho. S mamou sme mu povedali, že sú jeho, vraj mal priamo povedať, že mu spodky vadia. Po čase sa aj Jaro k pančuchám vrátil a nosili sme ich po sebe celú základnú školu.
30. Srpen 2019 - 8:34
Obrázek uživatele Návštěvník
červenáček (anonym)
Odpověď na Když mám spodky, myslím si že
Já jsem si také svého času liboval v nošení punčocháčů. Ale nebylo to samo sebou. Má to svou historii, napíšu více časem. Nyní je nenosím, ale Tome na tvém místě bych určitě volil punčocháče.
30. Srpen 2019 - 8:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
O prázdninách jsem jel k tetě na chalupu na Šumavu. Večer jsem se šel sprchovat, teta na mne volala že věci na spaní mám na židli v koupelně. Tam neleželo pyžamu,ale triko a klasický vroubkovaný punčocháče. Nějak jsem to moc neřešil a oblékl se jak mi teta připravila. Ráno při snídani za tetou přišla sousedka pro vajíčka a mne teta zvedla od stolu ať jdu sousedce vajíčka odnést. Já byl samozřejmě jen v těch punčocháčích a triku a nezbývalo mi nic jiného než takhle oblečenej vyrazit. K sousedce to bylo kousek a já myslel že budu hned zpátky, ale byl jsem pozván ať se jdu seznámit s jejím synem. To pro mne byl celkem stresující okamžik. Já 13tiletej kluk,v létě ,v punčocháčích. Sousedka měla 15letyho syna Petra, kterej byl ale úplně v pohodě a to že jsem v punčocháčích ocenil slovy jé ty taky nosíš punčocháče? Celý dopoledne jsem byl u nich na návštěvě na odpoledne jsem ho pozval ať příjde on za mnou. Když přišel já už byl v kraťasech.Petr přišel i se svou mámou a přinesli mi velkou tašku plnou punčocháčů který Petrovi už byli malé. Tak nastalo velké přeměřování a u kterých si nebyli jistý ty jsem si musel vyzkoušet. Dostal jsem jich asi 20. Díky tomu že jich bylo tolik, musel jsem je nosit každý den skoro celý školní rok. Další dvě léta se situace opakovala a já si od tety odvážel tašku plnou punčocháčů.
30. Srpen 2019 - 10:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
U dědy přes prázdniny jsme s dědou,každý ráno chodívali na ryby. Punčocháče jsem si každý ráno brával pod tepláky pod záminkou že mi je zima. Pak většinou celý dopoledne někdy i celý den jsem zůstával jen v punčocháčích. Bylo mi 13 a v tý době jsem přišel na to že mne punčocháče vzrušují. Babička bydlela na samotě a já se tudíž nemusel před nikým stydět a moc mi to vyhovovalo. Jednoho dne jsme se vrátili z ryb a já ten den zůstal jen v punčocháčích, navečer k dědovi na dvůr přijelo auto a z něj vylezl strejda s bratrancem. Trochu jsem upad do rozpaků ale v podstatě jsem byl rád, že mne v punčocháčích vidí někdo další. Strejda přivezl na prázdniny bratrance Jirku, který byl stejně starý jako já. Jirka se ubytoval u mne v pokoji ,šli jsme spát a ráno když jsme vstávali na ryby, jsem Jirku docela snadno přesvědčil,aby si ode mne jedny punčocháče půjčil. Jirka když jsme se vrátili z ryb tak taky zůstal jen v punčocháčích a když jsme si zalezli do pokoje, tak jsem se mu svěřil, že mne punčocháče hrozně vzrušujou a zeptal jsem se jak je na tom? Moc mne překvapila jeho odpověď, že jeho taky, jen už je doma vůbec nemá. Do konce prázdnin už jsme s Jirkou chodili jenom v punčocháčích on v mých..:) a moc jsme si to užívali. Babička nám dokonce jednoho dne z města přivezla docela velkou zásobu nových punčocháčů, aby prý nemusela prát tak často.. myslím že babička poznala že nás nošení punčocháčů vzrušuje..s Jirkou jsme pak společně přicházeli na chuť i jiným věcem- samozřejmě v punčocháčích..
30. Srpen 2019 - 13:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Miro (anonym)
Mal som pätnásť, keď sa mi začali páčiť silonky, teda hlavne dievčatá, ktoré ich nosili. Bol som zvedavý ako sa cítia, keď ich majú na sebe a keďže jediné ku ktorým som sa mohol normálne dostať boli mojej mamy, tak som jej jedny zobral a keď som bol sám doma, tak som si ich tajne skúšal. Jeden deň som ich mal práve na sebe, keď som počul prichádzať mamu. Rýchlo som si ich vyzliekol a stačil som ich iba hodiť pod posteľ a neskôr som na ne zabudol. Na druhý deň som prišiel domov spolu s mojou spolužiačkou zo susedstva, aby sme si spoločne urobili úlohy. Mama už bola doma, niečo robila na poschodí a začula ma prichádzať. Zhora iba zakričala – Ahoj, zlato, vitaj doma. A dúfam že ti tie moje silonky boli dobré, našla som ich pod tvojou posteľou. Stuhol som od hanby a to už po schodoch schádzala mama, v ruke držala svoje hnedé silonky a keď zbadala moju spolužiačku tak sa jej s úsmevom prihovorila – Ahoj Alicka, nevedela som, že aj ty si tu. Budem mu musieť zaobstarať nejaké jeho vlastné. Ja som tam iba stál a od hanby som nevládal ani prehovoriť. Potom sme si začali robiť s Alicou úlohy, no veľa sme toho neurobili, pretože ma stále otravovala otázkami o silonkách. Či ich nosím často a iba doma alebo aj na von a podobne. Nechcel som jej nič povedať, no bola taká neústupná, že mi začala dokonca hroziť tým, že to povie v škole. Tak som sa jej nakoniec priznal, že ženské silonky sa mi páčia na dievčatách a tie mamine som iba párkrát doma zo zvedavosti tajne skúšal. Povedala na to – tak dobre, ale odteraz môžeš nosiť moje ak chceš. Nič som na to nepovedal, no na druhý deň sme po škole išli k nej domov, ona vytiahla svoje silonky, ktoré som si musel obliecť a robiť v nich domáce úlohy. Tak sa to opakovalo viackrát a vyvrcholilo to až tým, že mi dala dvoje svoje silonky domov a niekoľkokrát do mesiaca som si ich musel obliecť aj do školy. A nikdy ma nezabudla v nejakom opustenom kúte v škole skontrolovať, či ich mám naozaj na sebe...
30. Srpen 2019 - 14:50
Obrázek uživatele Návštěvník
červenáček (anonym)
Slíbil jsem, že napíšu. Já jsem punčocháče odmítl nosit už ve třetí třídě. Máma netrvala na tom, abych je nosil. Úmluva byla jasná, když se ochladí, musím mít něco pod kalhotama a je jí jedno, jestli to budou punčocháče nebo spodky. Punčocháči mě zásobovali babičky, hlavně otcova máma. To byl její oblíbený dárek pro celou rodinu. Vánoce, narozeniny, svátek vždy tradiční punčocháče. A když říkám pro celou, tak to myslím doslova. Punčocháče dostávala sestra samozřejmě já, máma, ale i taťka. Když jsem jí říkal, že punčocháče už nechci nosit, řekla, že můj tato jejich nosil celou základku, i střední a i dnes si je oblékne, když je ven zima. Do školy jsem tedy nosil zásadně jen spodky, a punčocháče jsem si oblékl občas na ven, popřípadě pokud jsme jeli někam s rodinou ale určitě jsem si je sice nepříliš ochotně oblékl, když k nám přišla babička, nebo jsme k ní jeli na návštěvu. Když jsem byl pětce, tak jsme na podzim malovali. V bytě byl hrozný binec. Ráno jsem šel do školy a jak na potvoru jsem nemohl najít stejné ponožky. Tedy našel jsem jen sáček s ponožkami které neměly pár / někdo to tu vzpomínal / Netušil jsem kam je máma dala. Co jsem však našel byly zbrusu nové tečkované punčocháče, které jsem dostal od babičky a neměl jsem je ještě na sobě. I jsem přemýšlel před tím, jestli bych si neměl obléci spodky, řekl jsem si - na jednou se nic nestane když do školy půjdu v punčocháčích. Nakonec jsou puntíkované, nikoho ani nenapadne, že to sou punčocháče ale ponožky. Navíc se mi punčocháče na mých nohách celkem líbily. Do půlky stehen byly tečkované, vrch jednobarevný. Rychle jsem si je oblékl a utíkal do školy, protože hledání oblečení mi zabralo hodně času a v tom spěchu jsem docela zapomněl, že v ten den máme tělocvik. Jak to dopadlo, to si umíte domyslet, Já který jsem ve škole nebyl v punčocháčích už třetím rokem, jsem teď v nich cvičil. Čekal jsem, že spolužáci, vůči kterým jsem se nezachoval kdysi velmi kamarádský a měl jsem poznámky na jejich punčocháče mi to teď patřičně osladí. Ale žádný posměch se nekonal. Nebyl jsem sám kdo měl v šatně punčocháče, ale v nich jsme cvičili jen dva. Spolužák měl na nich alespoň trencle, já nic. Určitě jsem byl celý červený, když do tělocvičny přišli holky, ale ani z jejich strany vůči mně nepadaly poznámky. Jedna spolužačka mi cestou domů řekla, že se jí velmi líbí moje nové punčocháče, prý v nich vypadám skvěle a prý mám velmi pěkné ne třída do školy v přírodě. V seznamu věcí byla i 5 kusů punčocháčů nebo jiného spodního oblečení. Máma se mě zeptala, co mi má nachystat a já jsem řekl, že raději punčocháče jako spodky. Máma zůstala trochu překvapená, ale nic neříkala. Určitě si všimla, že jsem je začal nosit i do školy. Před odchodem do školy v přírodě jsem měl narozeniny a požadované punčocháče jsem dostal od babičky. Na mé zděšení to byly cvernové řádkované punčocháče a navíc byly mezi i jedny červené. Za tu barvu si mohu sám, protože když byla u nás babička a maminka mě chválila, že znovu nosím punčocháče do školy, tak já jsem zmínil, že jeden spolužák cvičil v červených pruhovaných a měl černé trencle a červené tričko a vypadalo to skvěle. Babička si zapamatovala, jen červenou barvu. Babička měla velkou radost, že se jí podařilo sehnat právě takové tradiční punčocháče. Nemohl jsem couvnout a musel jsem si je vzít. Na moje překvapení i tyto punčocháče měli u mé spolužačky úspěch. Říkala, že se jí velmi líbí sklady na nich které se mi dělají na kolenou a chodidlech. Já jsem se jí postežoval, že mám i jedny červené, ale nemám odvahu si je obléci. Okamžitě mě vyhnala na pokoj abych si je oblékl. Po večeři jsem se byl převléknout, na chatě, kde jsme byli ubytováni, mnoho klukú chodilo jen v punčocháčích. Díky ním jsem si vysloužil přezdívku Červeňáček. Zjistil jsem, že v těch tradičních jsem se cítil, také velmi příjemně. Po čase jsem se spolužačkou začal chodit a dopadl jsem jako můj taťka a punčocháče jsem nenosil jen na základce, ale i na střední. Po maturitě mi velmi ochlpateli nohy a navíc umřela babička. Punčocháče mi už neměl kdo kupovat. Teď jsem změnil práci a budu dost chodit do terénu, jak tu čtu různé příspěvky, nevím jestli je v zimě znovu nezkusím obléci. Poraďte, kde se dají pořídit.ohy. To víte, chlapecká ješitnost je velká. Najednou jsem začal uvažovat, že asi punčocháče znovu budu nosit i do školy. Navzdory pocitu studu před tělocvikem, jsem se v nich cítil dobře a nebylo v nich až tak teplo jako v spodcích. Na přelomu listopadu a prosince šla naše třída do školy v přírodě. V seznamu věcí byla i 5 kusů punčocháčů nebo jiného spodního oblečení. Máma se mě zeptala, co mi má nachystat a já jsem řekl, že raději punčocháče jako spodky. Máma zůstala trochu překvapená, ale nic neříkala. Určitě si všimla, že jsem je začal nosit i do školy. Před odchodem do školy v přírodě jsem měl narozeniny a požadované punčocháče jsem dostal od babičky. Na mé zděšení to byly cvernové řádkované punčocháče a navíc byly mezi i jedny červené. Za tu barvu si mohu sám, protože když byla u nás babička a maminka mě chválila, že znovu nosím punčocháče do školy, tak já jsem zmínil, že jeden spolužák cvičil v červených pruhovaných a měl černé trencle a červené tričko a vypadalo to skvěle. Babička si zapamatovala, jen červenou barvu. Babička měla velkou radost, že se jí podařilo sehnat právě takové tradiční punčocháče. Nemohl jsem couvnout a musel jsem si je vzít. Na moje překvapení i tyto punčocháče měli u mé spolužačky úspěch. Říkala, že se jí velmi líbí sklady na nich které se mi dělají na kolenou a chodidlech. Já jsem se jí postežoval, že mám i jedny červené, ale nemám odvahu si je obléci. Okamžitě mě vyhnala na pokoj abych si je oblékl. Po večeři jsem se byl převléknout, na chatě, kde jsme byli ubytováni, mnoho klukú chodilo jen v punčocháčích. Díky ním jsem si vysloužil přezdívku Červenáček. Zjistil jsem, že v těch tradičních jsem se cítil, také velmi příjemně. Po čase jsem se spolužačkou začal chodit a dopadl jsem jako můj taťka a punčocháče jsem nenosil jen na základce, ale i na střední. Po maturitě mi velmi ochlpateli nohy a navíc umřela babička. Punčocháče mi už neměl kdo kupovat. Teď jsem změnil práci a budu dost chodit do terénu, jak tu čtu různé příspěvky, nevím jestli je v zimě znovu nezkusím obléci. Poraďte, kde se dají pořídit.
30. Srpen 2019 - 21:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
V 8 třídě na dramatickým kurzu jsme losovali postavy do nové hry. Já vylosoval postavu dívky a ani po protestech jsme si nikdo postavy nemohli vyměnit. Do příští hodiny jsme měli přijít co nejlépe oblečení jako naše postavy. Nemělo se jednat o kostýmy ale o vcítění do role. Doma máma říkala že něco vymyslí. Druhý den přišla, že si konečně pořádně zanakupovala a alespoň jednou nakupovala jako pro dcerku. Máma vytáhla šaty a spoustu různě barevných silonek. Celý večer jsem se převlékal a zkoušel co mi nejvíc sluší. Nakonec mamka vybrala k šatum výrazný modrý silonky. Druhý den ráno,mi máma připravovala oblečení a byly mezi tím i jedny ze silonek co včera koupila. Ptal jsem se zda,si je mám obléci,zda to je nutný a máma říkala že je venku stejně pošmourno tak si alespoň na silonky zvyknu a naučím se je oblékat. Ve škole to nikdo,že je mám pod kalhotama, nepoznal neb jsem je maskoval ponožkami. Další ráno jsem mamce vysvětloval až do rozbrečení, že když máme tělocvik tak si fakt nemůžu vzít punčocháče. Marně,máma mi vybrala ty nejčernější skoro neprůsvitný, který alespoň trochu vypadali jako normální dětský punčocháče. Před tělocvikem jsem si je stáhl s kalhotama tak,že si toho nikdo nevšiml. A oblékání jsem vzdal a nevzal si je. Doma mne máma hrozně vyhubovala a dostal jsem i od táty nařezáno. Vybrečel jsem si, že bych chtěl nosit ty klasický dětský žebrovaný punčocháče, když už teda nějaký musím nosit. Máma mi je slíbila koupit. Další ráno mi ale nezbývalo než si znovu obléci silonky. Znovu maskované ponožkami. Odpoledne mi máma přinesla z obchodu klasický punčocháče, normálně bych hrozně protestoval ale teď jsem jí byl nejvděčnější. Hned další den jsem si je oblékl dřív než mi máma stačila připravit silonky. Do školy jsem ani nešel s maskováním ponožkami, což jsem si ani neuvědomil. Ve škole si toho všimli snad úplně všichni,včetně učitelů,ale nebylo to tak hrozný, skoro žádná poznámka nebyla negativní, spíš se všichni divili,že už je mám na sobě když je venku relativně hezky. Silonky jsem pak nosil už jen v den dramaťáku. Punčocháče vroubkovaný pak denně až do jara..
30. Srpen 2019 - 21:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Za babičkou jsem jezdil o víkendech vlakem. Jednou mi máma připravila na cestu i podvlikačky, to jsem se vzbouřil, že přeci v září ještě nemusím. Jenže máma trvala na svém, že minimálně takhle brzo ráno něco pod kalhotama mít . Mámě jsem řek že podvlikačky nesnáším a nikdy nebudu nosit. Tak zašátrala ve skříni vytáhla punčocháče, dala mi pohlavek a řekla ať jí už nerozčiluju, obléknu se ať mi neujede vlak. Chtěl jsem protestovat i nad punčocháčema, přeci jenom mi bylo 13 a punčocháče jsem si myslel že už taky nebudu nosit. K babičce jsem dojel dopoledne, a hned jsem si chtěl punčocháče sundat. Byl jsem v pokojíku a hledal v tašce ponožky ale žádný jsem nenašel,měl jsem tam od mámy strčený jen náhradní punčocháče. Tak jsem zůstal v kalhotách s punčocháčema, čehož si babička za chvíli všimla a kalhoty museli dolů. Byl jsem celý nesvůj, chodil jsem jen v punčocháčích a styděl se sám před sebou. Odpoledne ale nastala katastrofa, neb přijeli všichni bratranci a sestřenice. Celkem asi 10 dětí. Samozřejmě nikdo z nich ještě punčocháče neměl a to byla většina bratranců i sestřenic mladších než já. Tety mne pochválily že mi to v nich sluší, strejdové mi říkali zmrzlina z Prahy. Celý odpoledne jsem byl z toho na nervy, že jsem z toho dostal horečku. V neděli mne babička nechala v posteli a já byl rád, že nemusím být v punčocháčích, i když už všichni odjeli a před babičkou jsem se nestyděl. Babička zavolala mámě, že u ní zůstanu ještě pár dní, ať mne omluví ze školy. Hned v pondělí mne babička vzala k doktorovi, musel jsem si zase obléci punčocháče a šli jsme. V ordinaci když sestřička zjistila že je mám na sobě, poručila kalhoty dolů a do půl těla. Pan doktor mi předepsat jen pár dní v klidu že prý to byla jen nějaká vyróza. Povídal ať se prý spíš otužuji a nechodím zbytečně nabalenej v punčocháčích.Do toho se ale vložila babička i sestřička a říkali že mít pod kalhotama víc vrstev je lepší než holá záda. Pan doktor uznal že je to pravda a tím mi zpečetil osud. Od doktora jsme totiž šli přes obuv kde mi babička nakoupila další asi 3 punčocháče, s prodavačkou je přeměřovaly a vedli dlouhou diskuzi o dnešní mládeži. Babička poté volala mamce a říkala o návštěvě u pana doktora a o tom že mám chodit teple oblékanej- v punčocháčích,což si do dneška myslím vůbec takhle neříkal. Domu jsem přijel až za týden a doma mě máma přivítala slovy, tak jsem ti nakoupila zásobu teplejch punčocháčů a ukázala na stůl kde jich bylo asi osm kusů. Najednou se to proti mne zvrtlo a vzhledem k tomu že jsem jich měl takovou zásobu a že to říkal pan doktor...od toho dne jsem je nosil denně. Ve škole tělocvik netělocvik( nosil jsem je také pod trenkama a cvičil v nich) punčocháče se stali mou součástí, stala se ze mne zmrzlina z Prahy, a ať jsem je ročníky před tím tak často nosit nemusel, tak od té doby co to řekl pan doktor skoro furt. Nakonec ale mi dny bez nich byla zima a v podstatě jsem je nosil rád, kór když ve škole to žádné haló nezpůsobilo i když jsem byl myslím jediný z kluků kdo je nosil.
31. Srpen 2019 - 8:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Den20 (anonym)
Odpověď na V 8 třídě na dramatickým
Ja som to mal presne naopak, klasických pančucháčov som mal dostatok, mnohé boli podedené, ale mama mi pravideľne dokupovala aj nové. Nemal som žiadne problémy z ich nesením, až na tých pár poznámok na jeseň či koncom jara -ty už , alebo ešte nosíš pančuchy? Ja som však túžil veľmi po silonkách. Raz som jedny zobral mame a vyskúšal si ich. Veľmi sa mi v nich páčilo a naviac na jeseň a na jar v nich určite nebolo tak teplo, ako v klasických bavlnených. Jedny som si časom kúpil, aby som ich nemusel kradnúť mame, ale stále som nevedel ako ju presvedčiť, aby mi ich kúpila ona a mohol ich nosiť oficiálne. Boli sme na návšteve u jedných známych ktorý mali staršieho chlapca ako som bol ja a pravidelne som dostával po ňom pančucháče s ktorých vyrástol. Teta mi oznámila, že to čo práve pripravila, budú asi posledné, ktoré dostanem, lebo jej syn dosť vyrástol a začala mu kupovať pánske pančucháče, ale nadávala, že sú nekvalitné a drahé, ale spodky on vraj nosiť nechce, tak mu začala kupovať silonky. Mama sa pozrela na mňa, a spýtala sa, či by som aj ja nechcel časom vyskúšať ich, alebo prejdem na spodky? Ja som sa zatváril, že uvidíme, ale vo v duchu som sa ohromne potešil. Z balíkom zdedených pančucháčov sme sa vracali domov, mama mi navrhla či sa nejdeme pozrieť do obchodu, aby sme sa pozreli na silonky pre mňa. Povedala mi, že mi ich kúpi, ale pod podmienkov, že keď sa viac ochladí, budem nosiť bavlnené. Keď sme prišli do obchodu, začali sme vyberať na moju výšku. Ja som bol dokonale zorietovaný, lebo som ich chodieval často obzerať. Kúpili sme hrubšie a tenšie, moja túžba po silonkach bola vyriešená.
31. Srpen 2019 - 9:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Odpověď na Ja som to mal presne naopak,
Silonky mi ale stejně zůstaly v šatníku. Krom toho dramaťáku jsem je nosil i na kolo pod kraťasy. No a v létě jsme s mámou jezdili na celý léto na chalupu a máma mi je dávala kvůli klíšťatům když jsme chodili do lesa. Když zjistila, že máme klíšťata i na zahradě tak mi nakoupila hodně slabý silonky a nosil jsem je furt. Chalupu máme v takovým údolí, že tam sluníčko svítí jen dopoledne a pak tam bývá zima, tak bych stejně nosil tepláky.Na chalupě před mámou mi jejich nošení nevadilo. Do školy jsem se ale vrátil k nošení bavlněnejch punčocháčů.
2. Září 2019 - 7:35
Obrázek uživatele Návštěvník
A (anonym)
Odpověď na Slíbil jsem, že napíšu. Já
Teď jsou na trhu hodně firem na punčocháče např. Firma faidra roko a snad nejlepší je firma dětské punčocháče dělají jak pánské dámské tak ale i dětské a jmenuje se to pletené u nás a jsou to klasické vroubkovane dělají je i na zakázku a mají různé druhy a barvy já jsem si už také několikrát objednal ale tento krát bych zkusil čisté bílé barvě ale ještě uvidím. Já občas nosím i plínky totiž takže to tolik není vidět v těch bilich punčocháču nežli v barevných.
5. Září 2019 - 14:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Mohu poprosit až Vaše děti - kluci i holky - začnou nosit punčocháče sdělte to, použiji to jako argument.
5. Září 2019 - 17:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Martina (anonym)
Odpověď na Mohu poprosit až Vaše děti -
Copak, máš problėm navléknout omladinu do punčocháčů? Taky jsme si tím prošli. Kolik je jim let?
5. Září 2019 - 21:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Odpověď na Mohu poprosit až Vaše děti -
dcera je má už ted pod šaty, je jí 7 a řekla jsem jí že sprostě to k sobě patří, chtěla barevné legíny ale to jsem jí řekla že se to k těm modrým šatům nehodí a tak si nechala dát bílí punčochy.
5. Září 2019 - 22:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Vlado (anonym)
Odpověď na Promiň Vlado, na Slovensku
Najprv som si myslel, že tu viac neprídem, ale zvedavosť ma prinútila nazrieť sem. Bol som zvedavý, či niekto nezareaguje. Pravdaže sa u nás počítajú pančuchové nohavice na kusy, ale príbeh, ktorý som opísal sa odohral na konci roka 1969. V tej dobe boli dámske pančucháče u nás ešte módnou novinkou. Ženy vtedy nosili hlavne pančuchy na podväzkový pás a pančuchy sa kupovali na páry a aj spomínaná slečna použila slovo pár, hoci šlo o pančuchové nohavice. Ja v záujme autenticity som napísal tak ako to povedala ona. Aj moja mama občas s pančuškami hovorila o pároch. Narodil som sa v roku 1955 v septembri. Pančucháče som obliekal celú základnú školu. V tých dobách to bolo bežné a dokonca sme pančušky nosili aj ku krátkym nohaviciam. Myslím, že ešte v 4. ročníku som nosil pančušky ku krátkym nohaviciam do školy a v tých dobách som nebol sám. Posmievanie za pančušky prišlo do módy až 7. -8. ročníku. Keď v 9. triede prišiel prvý chalan do školy v pančucháčoch obdržal aplauz smiechu. Bolo mi ho veľmi ľúto, ale bol som rád, že som to nebol ja. Ja som síce pančušky mal, ale zamaskované podkolienkami. Prezliekanie na telesnú vždy odhalilo aj aj to najdokonalejšie maskovanie. Poniektorí chlapci riskli výprask od mamy a do školy, keď bola telesná, prišli bez pančucháčov. Ale potom, keď si ten prvý odniesol posmech sa pančušky často objavili aj v 9. triede. Trúfam si povedať, asi polovica chlapcov nosila pančušky, ale ich maskovali a na telesnú prichádzali s teplákami pod nohavicami. To sa dalo zistiť pri hokeji, sánkovaní a iných športových aktivitách. Keď sa niečomu venujete so zápalom, tak nemáte možnosť zabrániť, aby lem pančušiek netrčal z nohavíc. Alebo sa pri páde do snehu počas sánkovania nevyhrnula nohavica natoľko, aby sa nad topánkami neukázali harmoniky pančušiek. Na sánkovanie sa vtedy nosili staré nohavice, aby sa nové neroztrhli. A pančušky bolo cez prípadnú dierku dobré rozpoznať. Raz sa pod kamarátom preboril ľad, keď šiel hľadať puk do kriakov a zahučal skoro do pása do vody a bahna. Šiel som mu pomôcť a podal som mu hokejku, aby som ho mohol ťahať a neriskoval by som pri tom, že tam zahučím aj ja. Už pri vyťahovaní sa mu mokré nohavice stiahli do pol zadku a nad nimi sa ukázali pančušky. Vzal som ho k nám, lebo to bolo oveľa bližšie ako k ním domov. Ten potok a močarina boli pri našej záhrade. Zobral som ho do pivnice, nech sa tam vyzlečie a ja mu zbehnem domov pre nejaké oblečenie. Moja mama nás videla, že ideme do pivnice a tak prišla k nám. Samozrejme vzala organizáciu do vlastných rúk. Vyzlečeného kamaráta zabalila do deky a odviedla ho hore do kuchyne. Mne prikázala, aby som mu doniesol m o j e trenírky a pančucháče a nejakú košeľu. To, že mu mám doniesť m o j e pančušky ešte zvýraznila tým, že doslova povedala: " Čo stojíš? Dones mu nejaké tvoje pančušky a trenky! Pohni si nech neprechladne." Z hrnca na peci naliala do vane horúcej vody a prikázala mu, aby tam vliezol a umyl sa od bahna. Umytý a vyutieraný do sucha začal sa obliekať a konečne prestal drkotať zubami. Sedel u nás zabalený do deky a v pančuškách. Potom prišla jeho mama so sestrou a doniesli mu jeho oblečenie. Jeho sestra sa smiala a mama nadávala a aj sa smiala. Toto je ponaučenie z tohto príbehu. Aj to najlepšie maskovanie môže zlyhať, keď sa stane niečo s čím nepočítate. A hlavne vtedy, keď je pozorovateľ dôsledný a všímavý.
6. Září 2019 - 5:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Odpověď na Copak, máš problėm navléknout
Klukovi bude 14, holce je 11. Kluk je po domluvě ochotný si je vzít i do školy ale holka se vzpouzí a pak se k ní přidá i kluk a je to pod vodou.
6. Září 2019 - 16:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
To co jste napsala je doufám jen velmi špatný vtip. nulovou svobodu v oblékání jsem schopný tolerovat max do 10let a i tam už je to dost přes čáru. ale 14 to snad nemyslíte vážně. at už je nechce nosit kvůli šikaně/posmívání protože jsou nepohodlné,huř se v nich hýbe tak je prostě nechce nosit, tak ho nenuttě už je mu 14 už je skoro dospělý a ještě furt mu kecáte do oblečení? a kojit ho nechcete? víte jak je matřské mléko zdravé. skrátka at si vybere sám v čem se cití pohodlně, jaké oblečení se k němu hodí. a abych se vyhnul kecum o teplotách, zatím je venku teplo (oporoti pravé zimě) takže bohatě stačí teplejší kalhoty. Navíc je vědecky potrvrzene že otužování, zvyšuje odolnost proti mrazu, takže je lepší když mu ted bude trošičku zima ale v dopělosti nebude potřebovat hromadu oblečení. než když bude jenom na cestu do práce se oblíkat jak kdyby jel na rok do antarktídy. při nejhořším pokud bude venku trávit moc času tak párkrát nepude do školy, ale to je jen maličkost, pokud nejste teda kráva. potom si nezasloužíte děti a měla byste být "pod vodou"
6. Září 2019 - 18:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Odpověď na Klukovi bude 14, holce je 11.
Ve 14 do školy? To snad nemyslíte vážně. To už je nikdo nenosí, jak se asi bude převlíkat na tělocvik? To se mu budou všichni smát . Na lyže, nebo na ven klidně, ale do školy už ne.
6. Září 2019 - 19:59

Stránky

Přidat komentář