199 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Děsi vás vlastní smrtelnost?

10. Září 2018 - 0:07

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
satan (anonym)
ahojlidi bojite se?
22. Srpen 2006 - 16:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
ani nevis jak!! zrovna dnes se mi zase vratili ty hnusne predstavy, co bude po smrti, proste ze ten zivot je sakra kratky a pak nic, hrozny pocit, nejhorsi na svete!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
24. Srpen 2006 - 0:02
Obrázek uživatele Návštěvník
xxcd (anonym)
Jsem z toho úplně na dně :-((
24. Srpen 2006 - 0:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Nic (anonym)
ja bych i mozna chtel zemrit je to cistota nic vas netrapi
24. Srpen 2006 - 0:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Miška (anonym)
I přes moji všechnu víru, že po smrti určitě něco bude, mám z ní opravdu strach. A nejvíc mám strach z těch pár chvil před smrtí! Je ale dost pravděpodobné, že to ani už moc nebudu vnímat.Doufám. Nevím, jestli mě to děsí, nebo ba naopak uklidňuje, že umře opravdu, ale opravdu kažý! Je ale fakt, že mě teď víc děsí smrt mích staršich blízkých. A že jich je! Jinak myslím, že by bylo fajn umírat v okruhu své rodiny a bezbolestně. Nejhorší co může být, umírat v nemocnici, osamoceni, a bez jakékoli útěchy nemocničního personálu. A že se to stává velice často! Bohužel. Když už odejít, tak důstojně...
24. Srpen 2006 - 6:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Misha (anonym)
Já se na smrt těším, vážně. Čím dřív, tím líp - pro mě. Konečně bude aspoň chvíli klid... Strach mám jedině snad z toho, že bych se měla reinkarnovat a také z vlastní nemohoucnosti. Čeho se však děsím, to je nečekaná, tragická smrt mých blízkých. Nechci si ani představovat, že by někdo z nich mohl mít třeba nehodu :-(
24. Srpen 2006 - 7:26
Obrázek uživatele Návštěvník
mirek (anonym)
http://www.dub.cz/kniha.php
24. Srpen 2006 - 8:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Renda (anonym)
Občas mě to taky děsí. A taky představa stáří a nemohoucnosti.
24. Srpen 2006 - 10:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Taylor (anonym)
Celej zivot si budujete neco na tomto svete, zalozite si rodinu, prozivate stale nove a nove veci, milujete a jste milovani a nakonec o to prijdete, nic vam neostane a kdyby byla reinkarnace, tak co uz z toho kdyz vam neostanou ani vzpominky na predesly zivot. Zivot je svine protoze musi koncit smrti!!!
24. Srpen 2006 - 12:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Honza (anonym)
Dokud jsem živý, tak není důvod se smrti bát. A až budu mrtvý, bude mi to jedno. Ale teď vážně. Smrti se nebojím, prostě sbalím fidlátka a vystoupím z těla a budu bilancovat, co se povedlo a co méně a plánovat co dál. Z jedné věci mám trochu strach. Abych neumřel zbytečně brzo, protože tu mám k poznání ještě spoustu zajímavých věcí
24. Srpen 2006 - 17:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Lokomotiva (anonym)
Si zkuste predstavit nemrtelnost.. v tom tele jak ted ste. To je mnohem desivejsi
12. Říjen 2006 - 20:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Lokomotiva (anonym)
Si zkuste predstavit nemrtelnost.. v tom tele jak ted ste. To je mnohem desivejsi
12. Říjen 2006 - 20:37
Obrázek uživatele Návštěvník
alexandr (anonym)
Honzo nezapomeň buchty do uzlíku na cestu
12. Říjen 2006 - 21:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Jirka (anonym)
Já se bojím nejvíc umírání. Nevěřím, že by to šlo rychle a jednoduše.
13. Říjen 2006 - 8:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Pokora (anonym)
Když jsem byla mladá,moc jsem se bála smrti.Ale hodně jsem studovala,poznala zákonitosti přírody a už se nebojím vůbec.Je to tak samozřejmé,jako zrození a to naše pinožení mezi tím,je legrační.Žiju podle svého nejlepšího svšdomí a až přijde můj čas,prostě půjdu a budu v duchu děkovat ,že jsem mohla prožít ten zázrak života.
13. Říjen 2006 - 9:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Ba (anonym)
Jen predstava o smrti me desi,natoz onemocnet bez moznosti a vedomi ze se neda nic delat bych zesilela.Cekat vedome na smrt je jedna z nejhorsich utrpeni na svete co nas muze potkat:-(
13. Říjen 2006 - 9:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Petula (anonym)
Ono je to sporné.Když je člověk starý,bolí ho celý člověk,tak na tu smrt čeká,jako na vysvobození z utrpení.Mladého člověka smrt děsí,protože chce žít ještě dlouho.Ale nevím,co je lepší,jestli umřít starý a zmučený bolestmi,být na obtíž všem a nebo zemřít mladý tragickou smrtí.Každý má ale svůj osud a nedá se to moc naplánovat.
13. Říjen 2006 - 10:49
Obrázek uživatele Návštěvník
anjelska prince (anonym)
ja sa bojim smrti hoci ked som bola dvakrat v ohrozeni zivota ,uvedomila som si ze si ho musim viac krat vazit.prebralo ma ked spoluziakovi zomrela mama,zabila sami spoluziacka janka pri autonehode a vtedy ma tom preslo.ale strach mam,hoci moc by som chcela vediet ci je prevtelenie.my v europe tomu neverime preto mame strach zo smrti .ano bojim sa jej .
13. Říjen 2006 - 13:50
Obrázek uživatele Návštěvník
sestra (anonym)
Mám jedno dítě a rodila jsem dlouho a zle.V jednu chvíli jsem si přála zemřít,protože pak už by byl jen klid bez bolesti.Je zajímavé,že jsem se vůbec nebála.Myslím,že hodně záleží na tom jak člověk odchází.
14. Říjen 2006 - 17:40
Obrázek uživatele Návštěvník
saba (anonym)
Mno.. me by spis desila nesmrtelnost. otravovat se tady dyl jak 80 let by bylo priserne!!
14. Říjen 2006 - 18:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Trixi (anonym)
Já bych taky chtěla,až to přijde,aby to bylo hned,nejlépe ve spánku,nebo,aby to se mnou seklo nadobro,žádné oživování.
14. Říjen 2006 - 18:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Saimí (anonym)
Já si myslím , že je velice přirozené, že se člověk smrti bojí. Bojí se neznáma , bojí se toho tajemna a nejistoty.Ale když nastane jeho čas , tak najednou pochopí, začne vnímat to, co za plného života nevnímal a neuvědomoval si. Je to blízkost andělů a boží náruč. Stav před ukončením této životní cesty je traumatizující, ale samotný návrat domů , musí být pro duši překrásný a opět záleží na přirozenosti návratu, protože jsou duše , které uvíznou a nebo ty, které se bojí trestu a bloudí.Netuší , že žádný trest neexistuje, je to jen výplod pozůstatků lidské mysli. Nedá se zde vše otevřít, protože duchovní svět je velice složitý, stejně jako náš.
19. Říjen 2006 - 23:22
Obrázek uživatele Návštěvník
d. (anonym)
Ja si naopak myslim, ze to vsetko vobec nie je zlozite. To len ludia vsetko tak radi komplikuju...
20. Říjen 2006 - 10:44
Obrázek uživatele Návštěvník
i.v. (anonym)
to SESTRA: Áno, je to asi tak ako píšeš. Sú chví?ky v živote, keď je človeku tak zle, tak otrasne zle, a k tomu tá bolesť, že si praje zomrieť. Mne sa to stalo tiež. Myslel som si, ža by bolo asi lepšie zomrieť. V tú chví?u som pochopil starých ?udí, keď hovoria, že by už radšej zomreli. Bolo to tvrdé a kruté, malo to ale tú výhodu, že od tej doby sa už smrti nebojím. Verím v to, že keď sa bude blížiť, budem si i ja priať aby sa to už všetko skončilo. Potom sa bude zo sveta odchádzať ?ahko. Jediné, čo neprajem sebe ani iným je umieranie v bolestiach. To by som fakt nerád.
20. Říjen 2006 - 10:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Saimí (anonym)
Když není nic složité, tak proč je tolik bolesti, zloby , zmatku nepochopení , krutosti,nevíry, hledání ............ Není to v lidech, je to v systému, který nám byl dán a my ho nechápem, buď chápem jen lásku a nebo jen zlo, Ale nikdy nedokážeme pochopit rovinu , rovnováhy .Jsou však lidé, kteří dokáží žít v souladu s božím a svým řádem a harmonií v sobě, ale přesto nezmění lidi kolem sebe a to jen proto, že vyváženost musí být , a proto je někdo krutý a někdo plný lásky , vše ke všemu patří ale říkat že je vše jednoduché , to je zbavovat se zodpovědnosti za vše a všichni tvoříme dokonalý celek který k sobě neodmyslitelně patří.Jednoduchost? v čem??? napiš!!!
20. Říjen 2006 - 19:05
Obrázek uživatele Návštěvník
d. (anonym)
Preco sa stale na nieco vyhovarat? Kto tvori ten system? Nie snad my? Kto iny ho moze zrusit ako opat len my sami. Kto trpi, hneva sa, je zmateny, kruty, nepochopeny a nechapajuci, hladajuci? Je vari tak zlozite opustit system, normy, tendencie, vzorce? Nie je nic jednoduchsie ako zacat to vnimat inac. A preco by sme mali menit inych? Preco by sme vobec mali hodnotit, sudit inych? Na zaklade coho? Som ja lepsia ako ini? Ja mam rozhodnut kto aky je? Ak pisem, ze je to jednoduche, ako si prisla na to, ze to je zbavovanie sa zodpovednosti??? Prave preto, ze tvorime Celok, tak na ten celok mozeme vplyvat jedine cez seba samych. Nie inak. Premenou seba menime svet. Ale to najprv musime pochopit, ze nie svet moze za to ako na tom sme. Len a len my sami... Co je na tom zlozite? Snad iba to ze clovek sa tak nerad niecoho vzdava...
20. Říjen 2006 - 21:26
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Žít a užívat si dokud žiji, to je jediná jistota, co bude po tom, to nikdo neví na 100%, tak proč to řešit..
20. Říjen 2006 - 21:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Saimí (anonym)
Je vidět, že ráda filozofuješ, žiješ ve snech a iluzích, jsi plná rozporu, na jedné straně říkáš, že my tvoříme systém , a máme možnost to změnit a na druhé straně zase , že Proč bychom měli měnit druhé?!Nikdo nikoho nemůže měnit, je to právě ten systém který je řízený Bohem. Máš velice zůžený okruh a jsi plná iluzí. Měla by ses ale více dívat na lidi ne jen na sebe, na jejich pohled a ne jen na ten svůj, Každý neseme výjimečnost a každý plníme svůj vlastní úkol, každý prožíváme své učení. Píšeš, kdo nám určil systém?Nevíš nic o stvoření, o Bohu, Nevidíš do hlobky , toho všeho, Nemůžeme měnit nic a nikoho, vše je podle řádu božího, a to že lidé z tohoto řádu scházejí že nedodržují zákony boží, ignorují nastavený systém Bohem , čí je to vina? A přesto nemáme právo nikoho soudit ale ani dělat mrtvého brouka.Pohybujeme se ve veliké složitosti lidských povah a jestli si myslíš , že na tom není nic složitého, tak jsi na velikém omylu. Neustále jdeš do opozice , a nesouhlasíš,Jak potom můžeš splynout s ostatními, Co člověk to jiný názor a veliká složitost.Nic o tom nevíš jen žiješ vysněnou pohádkou, možná že jsi četla Bibly, ale to je velice málo. zeptej se Boha na vše osobně a jestli máš ten dar naslouchat budeš překvapená co ti odpoví a to není pohádka věřmi, i když je to Bůh.
21. Říjen 2006 - 20:48
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Co to plácáš za nesmysly???
21. Říjen 2006 - 22:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Iva (anonym)
Já v tom nesmysli nevidím ale velikou pravdu, neodsuzuj,už dlouho čtu tento rozhovor a moc se mi líbí je u obou na vysoké úrovni, a když tomu nerozumíš, tak raději nic nepiš
21. Říjen 2006 - 22:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ty máš tedy opravdu vysokou úroveň, když napíšeš "nesmysli"...uf
21. Říjen 2006 - 23:00
Obrázek uživatele Návštěvník
d. (anonym)
:)Mila Saimi, mozno su nase povahy zlozite, ak sa ti tak javia, ale nasa Podstata je jednoducha. Knizky necitam, mojou jedinou knizkou je zivot sam. Nikdy som nebola idealista ani filozof, to co pisem nie je teoria, iba moja mala skusenost, ktoru tu vsak nemienim pred tebou hajit. Pravda je nepopisatelna a haji sa sama... Pises, ze nemame pravo sudit a pritom sudis... Prajem ti pokoj v dusi.
21. Říjen 2006 - 23:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Johan (anonym)
Desila, ale uz nedesi. Po par vaznych onemocnenich, kdy jsem mel na kahanku, to mam uz protrpene dopredu. A je mi uz par let uplne jedno. Nebojim se uz, narozdil od doby pred nemocemi, ani v letadle, kterym relativne casto cestuju a dokonce si kacirsky obcas behem letu zahravam i s myslenkou, jake by to bylo, kdyby to hupslo:-(. Ta ztrata strachu ze smrti resp. jeji rozplynuti mne ale postihla jinak: Ac jsem dobre celkem slusne zajisteny, tak nechci mit deti, aby nemuseli trpet stejne, jako jsem sveho casu trpel v silenem strachu ja. Pripada mi zbytecne plodit a piplat neco nebo nekoho, kdo je stejne predurceny k zaniku. Dost to trapi moji manzelku, ktera mne moc nechape, ale pres moje vyzvy mne nechce opustit. Dalsi pro mne novy aspekt je, ze jezdim hodne rychle autem. Snazim se ostatni neohrozovat, ale nechapu, jak nekdo po rovnem useku dalnice muze jet jinak, nezli na maximum vykonu auta. A pak jsem take, oproti udobi pred zdravotnimi krizemi, promiskuitni. Kdyz uz jsem skoro umiral, prehraval se mi nekolikrat film zivota. A byli v nem jen prijemne prozitky a hlavne prozitky sexualni a romanticke. Naprosto zadne profesni nebo materialni mety jsem tam nevidel. Po navratech do bezneho zivota se mi nadobro prehazel zebricek hodnot. A uz si jen do smrti chci jen uzivat. Nekdy jezdim i na 3-5 dovolenych rocne a vubec jsem vic v pohode, nez v dobe, kdy jsem si myslel, ze ma cenu delat karieru nebo se na neco tesit.
22. Říjen 2006 - 0:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Lokomotiva (anonym)
Saimi, kazdy jsme tam kde jsme :o) Ja jsem v "nejake casti sve duchovni cesty a cesty vesmirem" i ty jsi v "nejake casti sve vlastni cesty". Oba jsme na tom stejne. Jak mluvi d, pravda je skutecne velice jednoucha. Vlastne nikdy nebylo nic tak jenouche,jako pravda. Ale kdyz ji nevidime, kdyz je nam vzdalena, kdyz se musime domyslet, kdyz si zakazujeme slezt z rozhledny a zacit ji hledat primo, nikoliv skrze nabozenstvi, to pak se muze jevit jako velmi slozita vec. Ja te nesoudim za to, ze jsi krestan. jak bych mohl. Ale vzpomen si na Jezisova slova. Kralovstvi nebezske hledejte ve svem srdci. Takze nikoliv na obloze, ve vesmiru, nebo dokonce po smrti. To jsou jenom iluze, ktere pretrvaly z doby pred Jezisem. At je pohled kazdeho z nas na svet kolem rozdilny (asi), presto mame jedno spolecne. Totiz ten vesmir prochazi skrze nase srdce a zrcadli se v nich. To my ten vesmir svymi skutky a a myslenkami utvarime. Je odrazem nas samych.. Kdyz dite prijde na nas svet, je ciste, pak ho ale zacneme ucit tem nasem nesmyslum a slozitosti naseho sveta, kterou jsme si vytvorili pro "snadnejsi zivot" a tim ho pospinime. Pak se z ditete stava dospely. Jedinec se zuzenym kontaktem k realite, pritomnosti a bohu. Vis, ze bylo v bybli, ze homosexualove se maji kamenovat? Kdyz se na to clovek podiva nezaujate, ona ta bible vubec neni zcela idealni vec. Ale to ji nejprve musis odlozit a zacit se divat, pak teprve mozna spatris prvni odlesk prave skutecnosti, ktera nas obklopuje, lec je zahalena zavojem nevedomosti a iluzi. Ale veris-li prilis silne, pak nemuzes jit dal a pravdu nachazet, protoze pak lpis na svem "uceni". Uceni je mnoho, ale k pavde te nedovedou. Pravdu hledej ve svem srci. To jsou slova Jezise. Kdyz lpis na svem uceni, to pak asi nikdy neopustis svou rozhlednu, jez ti skyta krasny pohled na krajinu. Ale ten rozhled, kdy mas pocit, ze tomu rozumis, ten pohled cloveka, ktery se domniva, ze uz poznal, tak ten je pricinou toho, ze pravdu nemuzes objevit. Nejprve musis slezt z rozhledny, ktera se stala tvym domovem, ale zaroven "nikdy tvym pravym domovem nebyla". A vydat se do sveta, ktery cely je tvym domovem. Pak teprve, kdyz odlozis naucene a prijmute, muzez zacit hledat. Ono tezko muzes najit poznani, kdyz si myslis, ze to da vycist v nejake knize. To pak jenom dosadis o kolonky pravda predstavu, kterou ti predem vytvorili druzi lide. Na tom ale neni nic pravdiveho. I ja jdu duchovni cestou, ale nejsem verici. Je to paradoxni? Neni. Je rozdil mezi virou a poznanim. A cesta k bohu nevede skrze viru, ale skrze poznani. Ale jak by mohl poznat clovek, ktery si mysli, ze uz poznal? Takovy clovek poznat nemuze. Lpeni nas cini nesvobodnymi. Vim, ze ti tento clanek mohl patrne hnout zluci, ale zeptej se sama uprime a mnohokrat a znovu a znovu, az tam nakonec budes jenom ty a nikdo jiny, zadny predem prijaty nazor. Ptej se znovu a znovu, proc se te to, co ted pisu, tak hluboce dotyka? Preju ti klid a mir v dusi.. uprimne :o)
22. Říjen 2006 - 3:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Saimí (anonym)
Mluvíte o duchovnu,mluvíte o jednoduchosti , o podstatě, , všechno jsou to krásná slova, kterými sami sobě dokazujete, jak jste dokonalí. Zklamu asi Lokomotivu, protože , můj mír ve mě mi nikdy nemůžou vzít jen vyumělkovaná slova. Víte, vy se jen díváte na to, jak by mělo všechno fungovat a jak je to jednoduché. Můj život prošel velkou složitostí a vím co je být hluboko v bahně. Nemyslím bahno morální , ale to, co vám připraví druzí lidé svou vlastní sobeckostí a pak se dívají na vás , a radují co Oni dokázali.Mluví z vás veliká nezkušenost a to že používáte krásná slova , nezmění to, že každý druhý člověk se potýká s problémem své životní cesty, a nemá vůbec pocit, že je jednoduchá.Je vidět že vy sami jste se nedostali tak hluboko, abyste mohli posuzovat,díváte se jen na to , co chcete vidět, ale dívejte se více do hloubky, nechci nikoho poučovat, i když na to opravdu už léta mám, ale věřte, možná, že až projdete něčím co vámi opravdu otřese,pochopíte více.Všichni se potýkáme s materiálním životem , a všichni potřebujeme finanční zabezpečení. ale ne všichni potřebují duchovní jistoty, , je mnoho těch, kteří jsou silní ateisté a na ty nesmíme zapomínat.Mnoho lidí si uvědomuje jak by vše mělo fungovat, i to jakou roli hrál Ježíš, a jiné a jiné věci, ale svět je složitější nežli jen víra a duchovno,kdyby to bylo tak jak píšete jednoduché, nebyly by války, nebyly by vraždy, a jiné a jiné násilí. nebylo by ani znásilňování dětí. Chcete snad říci, že tohle je jednoduchost??? Ne , je to složitost a je to proto, že všichni nejsou steně naladění , na duchovní svět , a všichni nechápou to co My. Věřte , nechci vám vnucovat své názory, ale nebojujte semnou slovy, protože , každý člověk je jiný, má jiný pohled na svět a jiné prožitky a od nich se odvíjí další.Já sama si života nesmírně vážím, miluju lidi i když mi ublížili, pomáhám jim do roztrhání těla, , Navštěvuje mě denně mnoho klientů a znám lidské osudy. a za třicet let praxe vím své. A jestli si myslíte, že opět používám zavádějící slova tak mi promiňte, ale mám na své pocity právo. Ale musím podotknout,že vaše názory mají úroveň. Přeji hodně štěstí
23. Říjen 2006 - 22:43
Obrázek uživatele Návštěvník
d. (anonym)
Nikdy by som si nedovolila tvrdit, ze za hlbku mojho bahna moze sebeckost inych, mila Saimi (skoro ako Hannah). Nemam pocit, ze by sme oplyvali krasnymi slovami. Naopak, jednoducho vyjadrujeme to, co jednoduche je. Ty mas svoje skusenosti, my svoje. Prajem lasku a pokoj tvojej dusi.
23. Říjen 2006 - 23:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Saimí (anonym)
Nejprve bych chtěla říci , že Hannah má své názory a já taky své. Píšeš , že každá z nás máme jiné zkušenosti a jinou životní cestu i jinak náročnou.Nemám potřebu se nějak obhajovat nic o mě nevíš, a já o tobě, jen znovu říkám , že všechno to jsou jen důležitá slovíčka , ale skutek je hodně daleko.Čtu tvé články, tvé názory, ale je to pořád stejné, jsi neustále v opozici, jen abys obhájila tu svoji nepřirozenou čistotu duše.Jsi tak egoistická, že nepřipustíš normální lidské pocity a normální hodnoty života. připadá mi "promiň", že to u tebe hraničí až s fanatismem.Všechno je jednoduché, všichni září světlem, nikdo nemá problémy, nikdo nemá právo obviňovat druhé?Mám pocit žes rozmazlenou holčičkou, která o životě neví vůbec nic, jen do sebe lije naučené duchovno , ale vlastní prožitky ti děvče chybí. Kolika lidem jsi pomohla? Kolika lidem jsi usnadnila životní cestu?Kolik lidí jsi uzdravila? Kolik lidí si tahala z průšvihů?Kolika lidem jsi zachánila život!!! Možná mnoha, já tě neznám, ale pokud bys doopravdy poznala lidskou bídu, takhle bys nikdy nemohla mluvit. Já jsem se mnoho let setkávala denně se smrtí, umíraly malé děti , kterým jsem již nemohla pomoci... Až budeš mít za sebou tak silné zkušenosti jako já a věř mi za čtyřicet jet praxe je jich mnoho, tak potom bych si tě docela ráda poslechla jak mluvíš o jednoduchosti života., ale řekni to těm, kteří musí za každou hodinu svého života bojovat!!! Ukamenují tě. Ale to ty si nechceš ani připustit, že by někdo mohl být nešťastný a život pro něho je peklem.Neustále píšem my , kdo my, mluvíš snad za více lidí?Pověřili tě? Posílám ti plnou náruč zdraví a lásky.
24. Říjen 2006 - 20:41
Obrázek uživatele Návštěvník
d. (anonym)
Dobru noc:)
24. Říjen 2006 - 22:55
Obrázek uživatele Návštěvník
pozorovatel (anonym)
TO SAIMÍ "Je-li člověk dokonale uvolněný a sleduje, co se děje, už to samotné plodí sílu. (tibetský básník a mystik Džecün Milaräpa) Příčina mnoha útrap, kterým jsme v životě vystaveni, spočívá v nedostatku bdělosti. Naše nevědomost či omezené vědomí způsobují každodenně problémy a obtížné situace. S bdělostí však můžeme proměnit všechny své nezdravé stránky a stránky prospěšné přitom ani nezanedbávat, ani nemarnit. Pěstujeme-li bdělost, všechny situace se stávají snadnějšími, naše práce přináší lepší výsledky a všechny ostatní aspekty našeho života se obohacují a nabývají větší hodnoty. Prosté a jasné vědomí zachovávané ve všech životních situacích a při všem, co prožíváme, nás osvobodí od citového zmatku, který působí mnoho strádání. A tak kdykoli v nás vyvstanou tendence vedoucí k činnostem, které nejsou prospěšné, snažíme se zpomalit, zklidnit a dělat věci jednu po druhé, důkladně a do konce. Právě to je plná bdělost. Nemusíme být nábožensky založení, abychom si uvědomili, jak prospěšná bdělost je. Vede k růstu štěstí světského i duchovního. Ať už se věnujeme cvičením s použitím vizualizace nebo jen přecházíme ulici, plná bdělost nám může sloužit jako základ naší životní pohody. Můžeme ji pěstovat kdekoli a kdykoli - při práci, jídle, řízení auta nebo odpočinku na sluníčku. Nerozebíráme tedy nějaký abstraktní filosofický pojem, ale něco, co se musí stát praktickou součástí našeho každodenního života. Není tedy správné domnívat se, že meditace a bdělost se v nějakém ohledu liší od naší současné činnosti, slov nebo myšlenek. Nesnažíme se tedy nalézt bdělost mimo své každodenní prožitky; cílem je spíše sjednotit ji se svou činností, ať už se právě zabýváme čímkoli. Více pozornosti věnované potřebám a přáním druhých zmenší neshody a spory v práci, v rodině a v životě vůbec. Bdělost nám pomůže být pružnějšími a přizpůsobivějšími, mít více pochopení pro druhé a lépe chápat, jak se jich dotýkají naše slova a skutky. Dokážeme-li být méně neomalení a ukazovat světu svoji moudřejší a vlídnější tvář, podaří se nám uvést do souladu svoji činnost s činností druhých. To však není snadný úkol. Přeměnit své egoistické, sobecké způsoby v péči o druhé a pozornost vůči nim vyžaduje mnoho úsilí. Máme-li s druhými dobře vycházet, musíme se naučit krotit mysl a neškodit jim vzteklým, potřeštěným nebo žárlivým chováním. I když se cítíme špatně, měli bychom se vždycky snažit jednat ohleduplně a nedopustit, aby naše obtíže trápily druhé. Bezohledné a vzpurné chování často vychází z toho, že bez rozmyslu vyjadřujeme, co se v nás odehrává, a vlastně nevíme, co děláme. To neznamená, že bychom v sobě měli neustále potlačovat své pocity, protože tím bychom jen vyrobili jakýsi niterný odpadkový koš na všechny své negativní reakce. V takovém případě bychom se mohli naplnit jedem do té míry, že bychom ho začali prudce "zvracet" a nebyli bychom se pak schopni vyrovnat s následky. Aby se tento odpad nehromadil, snažíme se přistupovat ke svým myšlenkám a emocím s větší lehkostí - jako by byly průzračné, volně prostupné. Nutkání a tlaky emocí se mohou dostávat na povrch, ale bdělost nám pomůže zachovávat klid a předcházet tomu, aby se jejich škodlivá stránka odrazila na našem chování. Prostě se zastavíme a uvědomíme si negativní povahu a možné následky emocí, jako jsou vztek nebo žárlivost, a díky tomu se jimi nenecháme strhnout. Máme-li sklon nacházet racionální ospravedlnění pro svoji negativitu a nepřátelství, můžeme si svoji chybu uvědomit a už ji nedělat. Snad to vypadá velmi jednoduše; do cesty jsme si však postavili mnoho překážek, a tak je i takové prosté cvičení skutečně velmi obtížné. Ve dvacátém století jsme vyprodukovali mnoho strojů a vynalezli spoustu nové techniky, ale náš život se tím nezjednodušil - právě naopak. Všechno, co prožíváme, ať už se nám to líbí nebo ne, vychází z toho, co jsme sami vytvořili, včetně našeho uspěchaného, hyperaktivního způsobu života. Lékem na takové nedobré a příliš složité věci je vše zjednodušit. Jak na to však jít? Především bychom se neměli snažit dělat několik věcí najednou, ale vždy bychom se měli věnovat s plnou pozorností jen jediné. Potřebujeme žít více v přítomném okamžiku, právě teď, a ne stále přemítat, co bychom mohli dělat jiného nebo co budeme dělat dál. Snažíme se nerozptylovat věcmi, zvuky a vůbec vším, co se děje kolem. Přicházející myšlenky a pocity prostě zaznamenáváme s klidnou a uvolněnou myslí a nesnažíme se je zadržovat. Díky tomu bude mysl méně bloudit, méně se znepokojovat, méně se zaplétat do plynoucích myšlenek a emocí, bude vůči nim odolnější. Takové prosté, nepřipoutané vědomí nám dává možnost lépe chápat, čím se právě zabýváme a co se odehrává kolem nás. Stejně jako zkušený kuchař umí připravit výživné a chutné jídlo z nemnoha základních potravin, i my můžeme v nejvyšší míře využívat toho, co už máme, a dělat vše podle svých nejlepších možností. Pak se nám již nestane, že bychom si život přespříliš komplikovali. Meditace vsedě poskytuje pro pěstování bdělosti vynikající výchozí bod. Podle jedné z metod se máme jen posadit, uvolnit se, nic nedělat a obrátit pozornost dovnitř. Potom si jasněji uvědomíme, co se děje v naší mysli, jak povstává zmatek, odkud se berou chyby, které obvykle děláme. Řítíme se obvykle takovým tempem, že si nestačíme uvědomit, co je dobré, co je špatné anebo kde chybujeme. Stejně jako si filmový střihač přehrává film zpomaleně, políčko po políčku, aby našel chyby a opravil je, i my musíme v životě zpomalit, chceme-li v něm něco pozměnit nebo vylepšit. Pokud necháme všechno přicházet a odcházet ve svůj čas a pozorujeme tento proud, pak se i naše myšlenky přirozeně zpomalí. Své špatné myšlenky nezaháníme jako cenzor, dobrými se nenecháváme uchvátit ani u nich dlouho nesetrváváme. Jen pozorujeme a nereagujeme. Oprostíme-li se od tělesné činnosti a od sklonu reagovat na každý přicházející podnět, máme možnost pěstovat klidné vědomí, které nakonec prostoupí celým naším bytím. Později, až bude naše bdělost na vyšším stupni, budeme schopni zachovat klid a vyhnout se rozptýlení i v nejrušnějších a nejnepříjemnějších situacích. Všechna překotná a zmatená činnost, horko, hlučné nebo prašné prostředí, a dokonce ani lidé, kteří nás urážejí nebo nám nějak křivdí, se nás nebudou dotýkat. Tehdy už nás nic nevyvede z míry. Za jakýchkoli okolností budeme plni pohody a klidu. Bdělost nám dává uspokojení a potěšení ze života. Naše cesta by měla směřovat ke klidu mysli. Podobně jako velvyslanec reprezentující svoji zemi by měl i každý z nás cítit odpovědnost za to, co dělá, co říká a co si myslí. Máme-li dospět ke klidu, musíme na sobě pracovat. Vypěstujeme-li klid ve svém nitru, nebudeme ho už muset hledat ve vnějším světě a půjdeme příkladem druhým lidem. S myslí, která dozrála k dokonalému klidu, nebudeme reagovat negativně, ať se děje cokoli. V tomto okamžiku nám to snad může připadat jako velmi obtížný úkol, ale měli bychom chápat, že na světě neexistuje nic, co nelze změnit. Protože mysl podmiňuje naše vnímání okolního světa, jsme schopni překonat veškeré strádání a dojít štěstí. S vědomím, že oba tyto stavy jsou subjektivní a pomíjivé, se učíme neutíkat před trápením ani nelpět na štěstí. Namísto toho pěstujeme vnitřní klid a vyrovnanost ležící mimo běžné pocity radosti a žalu. Učíme se také svou myslí spočívat - ne v polovědomé otupělosti, ale ve stavu vědomí nepřipoutaného k jevům. Dobrý malíř vidí na obrazu každý detail i celkovou podobu malby. Nic mu neunikne. Naším cílem je nejen vidět vše jasně a přesně, ale být si vědomi i průzračnosti a nepevné povahy jevů a toho, co je za jejich vnější podobou. Všechno, co vnímáme prostřednictvím smyslů, se skládá z nepatrných atomů a elementárních částic. Ty tvoří dohromady tvar, protože je však nelze oddělit od prostoru, v němž se jeví, není tento tvar ve skutečnosti pevný a celistvý. Všechno se vlastně nachází v procesu neustálé proměny; všechno lze kdykoli rozpustit, zničit nebo uspořádat jiným způsobem. Tento náhled na hmotný svět dokázalo i mnoho pokusů v oboru fyziky částic. Bdělost nám také pomůže oprostit se od klamných myšlenek a hodnot, které přisuzujeme okolnímu světu. Zdá se, jako by věci kolem nás existovaly nezávisle; skutečnost je však taková, že si na tyto věci pouze promítáme určité tvary nebo hodnoty. Dokud naše mysl není dokonale očištěná, mohou nám naše projekce připadat velmi skutečné, jakoby neprostupné, protože i my sami na sebe tak nahlížíme. Například mezi našimi prožitky v bdělém stavu a ve snu není žádný podstatný rozdíl. Intenzita prožívaného strachu, vzrušení a dalších pocitů se takřka neliší. Když se však probudíme, uvědomíme si, že to byl jen sen a že prožitky ve snu nemají takový význam a dopad, jako by měly v bdělém stavu. Stejně tak platí, že čím více je mysl očištěna, tím lépe si uvědomujeme nereálnost všeho, co prožíváme ve svém každodenním životě. Právě proto se očištěné a dokonale rozvinuté mysli říká "probuzená" - je oproštěna od spánku nevědomosti a uvědomuje si nepevnou, průzračnou povahu všeho prožívání. Zdroj: Akong Tulku Rinpočhe: Krocení tygra. Tibetská učení pro všední život, nakladatelství DharmaGaia "
27. Říjen 2006 - 11:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Aneta (anonym)
Ne, smrti se nebojím. Nejsem věřící a tak se po smrti nemusím bát ani pekla nebo nebe. Otazka je jestli existuje nesmrtelnost duše? Doufám že ne být nesmrtelný musí být strašná nuda. :,)
28. Říjen 2006 - 12:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Jo jo,smrt je taková o d m ě n a za to všechno plahočení a životní útrapy
28. Říjen 2006 - 16:03
Obrázek uživatele Návštěvník
erna (anonym)
taky se smrti nebojím,proč taky,vyhnout se jí nejde,je to jediná jistota života.co bude,to nevím, budu to řešit až to přijde,proč se tím zabývat teď,žiju a mám plné ruce práce s tím,aby to za něco stálo
28. Říjen 2007 - 16:14
Obrázek uživatele Návštěvník
katka (anonym)
o své smrti nepřemýšlím. Není důvod, je mi 21, i když kdykoliv se může něco stát, ale prostě na to nemyslím. Spíš se bojím smrti blízkých, jak to budu zvládat. Nevím, co mám čekat po smrti, ale pravděpodobně mi to pak už bude všechno jedno, až budu mrtvá. A když už mám mít z něčeho strach, je to umírání na nějakou nemoc, nebo prostě že bych před tím jakkoliv trpěla. Soustředím se na život, abych ho prožila co nejlépe a co nejvíc si to tady na světě užila. To je pro mě to hlavní, proč myslet na smrt.
28. Říjen 2007 - 17:45
Obrázek uživatele Návštěvník
J.S. (anonym)
ne,já jsem nesmrtelná.Až odejdu odtud, přestoupím akorát do jiné dimenze.Někdy se i těším.
31. Říjen 2007 - 0:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Myslím, že nejlépe to vystihl Jiří Sovák, který prohlásil: Já se smrti nebojím, akorát mě sere, že je to nafurt.
31. Říjen 2007 - 7:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Andy (anonym)
Kdo Ti řekl, že je to nafurt? Slyšel jsi někdy o reinkarnaci?
3. Listopad 2007 - 4:34
Obrázek uživatele Návštěvník
tajemství vzkří (anonym)
Kdo uvěří v Ježíše Krista a přijme Ho za svého Spasitele,je v bibli zaslíbení..I kdyby zemřel bude žít,jelikož se stal Jeho přítelem,Přijde v den poslední jej vzkřísit.Ježíš řekl o smrti,že je to spánek ze kterého probudí všechny i nepřátele,aby každý přijal odplatu podle svých skutků.Tihle je evangelium,dar od Boha ..věčný život v nebi a poté na Nové zemi.Otevřete si bibli a proste o porozumnění,jedině tam je Pravda o smrti.Reinkarnace a minulé životy bible nezná a ani nesmrtelnolu duši!Kdo bude chtít porozumí......smrt je nepřítel člověka,ale Bůh který sám má nesmrtelnost ji velmi brzy zničí.Každý člověk se rozhoduje ve své svobodě,zda uvěří Bohu tomu biblickému,nebo pohanským bůžkům,kteří jsou ve skutečnosti zlí padlí andělé a klamou lidi na jejich mentální úrovni.Ne nejsou to bajky,ale vesmírný velký spor mezi Bohem Ježíšem Kristem a satanem,který se již brzy ukončí.Kdo má syna Božího má věčný život.Job řekl,-já vím,že můj vykupitel je živ a v poslední den se postaví nad prachem mým,mé oči uvidí a nikdo jiný....Smiřte se s Bohem a s lidma a nemusíte se bát,kdyby smrt nečekaně přišla.
4. Listopad 2007 - 20:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Kecy, (anonym)
kecy, kecičky, tak jako prci, prci, prcičky. Již brzy se ukončí boj .....
4. Listopad 2007 - 20:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Děsila by mě vlastní nesmrtelnost. Lidé zbožňujií tajemno a procesy,které nelze vysvětlit,já se těším,fantazie pracuje,kdo z nás může vědět,jestli a co je po tom...nikdo,proto se neděsím,spíše jsem zvědavá. Na filmy nejsem příliš kovaná a není to má oblíbená zábava,ale ten slaďáček-Město andělů?-snad víte,nevím,jak se přesně jmenoval-nebylo by to příjemné umírání a to co může být po tom-možná ještě příjemnější?
5. Listopad 2007 - 1:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
To Andy: Výraz "nafurt" použil Jiří Sovák. Já o reinkarnaci nemám žádné věrohodné informace. Jsou to všechno jen spekulace bez jakýchkoliv důkazů. Nelze je ani doložit, ani vyvrátit. Petr
5. Listopad 2007 - 10:13

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama