Zpráva o stavu

Doktorka.cz nabíhá na nový systém. Prosím omluvte dočasnou zhoršenou dostupnost služeb. Děkujeme!
3327 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Deprese

10. Září 2018 - 0:01

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
Milada Kozeluho (anonym)
Dobry den pani Doktorko, je mi 23 let a zacali mi psychicke problemy, zhruba pred pul rokem, bolesti hlavy, pocity bolesti a uzkosti u srdce, tres v celem tele a take nekonecne chveni v organech, ktere je doprovazene i palenim. Pred necelym mesicem mi doporucil pan magistr v lekarne, at navstivim psychiatra a tak jsem take tak udelala. Konstatovala pani doktorka, ze mam uz tezsi formu deprese, a proto mi napsala leky DEPREX, kdy beru jeden prasek rano, nyni uz ctvrty tyden. Bolesti hlavy ustoupily, bolest u srdce se zacina take tlumit, ale chveni v mem brise a zaludku stale nic. Je to hrozne neprijemne a nevim , co mam delat. Myslite,ze jsou tyto leky dostacujici a hrozne se bojim, aby tento muj stav nezacal v mem tele zpusobovat nejakou rakovinu. Mam zbytecne obavy nebo ne? Zaclo to vsechno tim, ze mam bratra, s kterym jsem se pred dvema lety pohadala a od te doby se spolu nebavime. Nyni je uz odstehovany, ale chodi k nam denne. Nevim, jak je to mozne, ale moje telo zaclo reagovat tak, ze kdyz ho u nas uvidim, tak jsem zacla pocitovat hroznou uzkost a bolesti na hrudniku. I v praci jsem cely den na to myslela, abych se s nim vecer doma nepotkala, no a od te doby mi zacali tyto zdravotni problemy, ktere se stupnuji asi uz pul roku. Ja jsem nevedela, co se se mnou deje, az mi rekl ten pan v lekarne, at si zajdu k psychiatrovi. Myslite, ze jak doberu ty leky, muze se u me obevit znovu ta silena uzkost u srdce? Myelela jsem , ze umru, ani spat jsem nemohla. Zmizi mi vubec nekdy ten sileny tres v mem tele? Jsem uz tak vycerpana.... Dekuji mnohokrat.
18. Červen 2000 - 22:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Doktorka (anonym)
Dobr&;253; den,nejsem odborn&;237;k na psychiatrii, tak&;382;e nemohu posoudit d&;225;vkov&;225;n&;237; l&;233;k&;367;. To m&;367;&;382;e ur&;269;it pouze o&;353;et&;345;uj&;237;c&;237; l&;233;ka&;345;. J&;225; si osobn&;283; mysl&;237;m, &;382;e by bylo dobr&;233; medikament&;243;zn&;237; l&;233;&;269;bu doplnit n&;283;jakou formou psychoterapie, pop&;345;. spole&;269;n&;283; s va&;353;&;237;m bratrem, pokud by to bylo mo&;382;n&;233;.Mo&;382;n&;225;, &;382;e tyto str&;225;nky budou &;269;&;237;st lid&;233;, kte&;345;&;237; m&;283;li podobn&;233; probl&;233;my a ti v&;225;m porad&;237;, jakou formu psychoterapie &;269;i jinou pomoc byste mohla vyhledat. M&;367;&;382;ete o radu poprosit i psychiatra, kter&;233;ho nav&;353;t&;283;vujete.T&;233;&;382; u&;382;&;237;v&;225;n&;237; kvalitn&;237;ho B-complexu uklid&;328;uje stress a pom&;225;h&;225; doplnit protidepresivn&;237; l&;233;&;269;bu.
18. Červen 2000 - 23:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Soňa (anonym)
Psychick&;233; probl&;233;my se nemohou zanedb&;225;vat. Je t&;345;eba odborn&;237;ka na psychologii &;269;lov&;283;ka. Na span&;237; je velmi dobr&;253; LEXAURIN a na uklidn&;283;n&;237; BELLASPON. Ve va&;353;em p&;345;&;237;pad&;283; bych se sna&;382;ila o pro&;269;i&;353;t&;283;n&;237; vztah&;367; a osv&;283;&;382;en&;237; mysli. Nov&;233; z&;225;jmy, dom&;225;c&;237; zv&;237;&;345;e, nejl&;233;pe psa. Prost&;283; to za&;269;&;237;t &;345;e&;353;it a naj&;237;t n&;283;co, co &;250;pln&;283; odvede va&;353;i pozornost od probl&;233;m&;367;. Je nutn&;233; se za&;269;&;237;t zab&;253;vat v&;237;ce sama sebou a zadat si nov&;233; c&;237;le. Vyty&;269;en&;233; c&;237;le v&;225;s p&;345;im&;283;j&;237; k tomu, p&;345;em&;253;&;353;let o n&;283;&;269;em &;250;pln&;283; jin&;233;m. Mo&;382;n&;225; &;382;&;225;dn&;233; nem&;225;te, a mo&;382;n&;225; netu&;353;&;237;te, &;382;e kdy&;382; &;269;lov&;283;k nem&;225; za &;269;&;237;m j&;237;t, tak ztr&;225;c&;237; smysl &;382;ivota. Z&;225;le&;382;&;237; na tom, jak&;233; byly va&;353;e vztahy v minulosti. Mo&;382;n&;225; nikdy nebyly dobr&;233;, a to je potom t&;283;&;382;&;353;&;237; urovnat, zda to v&;367;bec chcete urovn&;225;vat. Mo&;382;n&;225; by jste byla mnohem klidn&;283;j&;353;&;237; sv&;233;ho bratra v&;367;bec nem&;237;t nabl&;237;zku. V&;237;m, &;382;e je to t&;283;&;382;k&;233;, ale pokuste se ud&;283;lat ve sv&;233;m &;382;ivot&;283; z&;225;sadn&;237; zm&;283;ny, b&;253;t sama sebou a cht&;237;t n&;283;co od &;382;ivota. &;344;ekn&;283;te dost, vydechn&;283;te a pus&;357;te se do toho, p&;345;eji V&;225;m mnoho &;250;sp&;283;ch&;367; v l&;233;&;269;b&;283; a budouc&;237;m &;382;ivot&;283;.So&;328;a
24. Červen 2000 - 12:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Soňa (anonym)
Mil&;225; Milado, mohu Ti tykat? Je mi toti&;382; 20, tak to snad nevad&;237;. Mysl&;237;m &;382;e jsi mi odepsala, &;382;e T&;283; m&;233; rady pot&;283;&;353;ily. Ale to nesta&;269;&;237;, r&;225;da bych Ti toti&;382; pomohla. M&;225;m zku&;353;enosti se &;353;patn&;253;mi vztahy v rodin&;283; a pro&;353;la jsem spoustou depres&;237; a &;250;zkost&;237; ohledn&;283; vztah&;367;. Vztahy mezi lidmi jsou toti&;382; moc d&;367;le&;382;it&;233;, ka&;382;d&;253; je rozd&;237;ln&;233; povahy, to ano, ale p&;345;i&;353;la jsem na to, &;382;e nad pohodu nen&;237;. Kdy&;382; v&;353;echno um&;237;&;353; br&;225;t s humorem, m&;225;&;353; r&;225;da sama sebe i ostatn&;237; a um&;237;&;353; s nimi vych&;225;zet, je to vrchol lidsk&;233;ho &;382;ivota. To je toti&;382; to nejkr&;225;sn&;283;j&;353;&;237;. Nic nenahrad&;237; vztahy mezi lidmi. Pen&;237;ze na tom v&;353;em parazituj&;237;, proto nesm&;283;j&;237; b&;253;t nejd&;367;le&;382;it&;283;j&;353;&;237;. J&;225; se to v&;353;echno teprve u&;269;&;237;m, b&;253;t jin&;225; a obklopovat se lidmi lep&;353;&;237;mi, s jin&;253;mi hodnotami. Mohla bych Ti toho napsat o sv&;233;m &;382;ivot&;283; mnoho. A Ty mn&;283; jist&;283; taky. V&;367;bec mi nejsi lhostejn&;225;, proto&;382;e si um&;237;m pln&;283; uv&;283;domit, jak Ti je. Kdybych v&;283;d&;283;la n&;283;co bli&;382;&;353;&;237;ho, mohla bych Ti snad l&;233;pe poradit. V&;237;&;353;, n&;283;kdy se &;269;lov&;283;k ocitne v takov&;233; &;382;ivotn&;237; situaci, &;382;e je jako v za&;269;arovan&;233;m kruhu, prost&;283; nem&;367;&;382;e ven a&;357; chce sebev&;237;c. J&;225; m&;283;la to &;353;t&;283;st&;237;, &;382;e jsem si na&;353;la partnera, kter&;253; je ze skv&;283;l&;233; rodiny. A a&;382; po roce zn&;225;mosti s n&;237;m jsem si uv&;283;domila, co to vlastn&;283; znamenaj&;237; vztahy, jak jsou cenn&;233;. Milado, d&;225;m Ti sv&;367;j email, kdybys m&;283;la chu&;357; si se mnou popov&;237;dat p&;345;es el. po&;353;tu, tak mi kdykoliv napi&;353;. M&;367;&;382;e&;353; se mnou po&;269;&;237;tat a v&;283;&;345;&;237;m, &;382;e v&;353;echno bude v po&;345;&;225;dku. Jsi mlad&;225; a ur&;269;it&;283; siln&;225;. Ahoj So&;328;a PS:m&;367;j email je: bongor"email.cz
25. Červen 2000 - 14:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Karla (anonym)
Chtela bych se zeptat, jestli je tato nemoc DEPRESE ovlivnitelna vuli nebo clovek za tonemuze. Tuto nemoc mela moje babicka a bratr od maminky a nyni se objevila u me.Neni to nic prijemneho. Lecim se na to praskami,pry se to rado vraci. Je mozna jeste nejakajina lecba? Jestli ma nekdo podobne problemy, napiste,jestlije to nemoc s kterou se clovek potyka uz celyzivot a co je na ni nejucinnejsi. Dekuji.
18. Červenec 2000 - 14:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Doktorka (anonym)
Lidem s depresemi někdy velmi pomáhají vysoké dávky B complexu a minerálů hořčíku s vápníkem.( Já mám dobrou zkušenost se Stress B complexem od Profitness - obsahuje i půl gramový vitamín C, který je prospěšný proti stresu ).Užívání vytamínu je obvzlášť důležité při braní antidepresiv, poněvadž ty snižují hladinu B vitamínů v organismu, což se může projevit kožními problémy i opětovným zhoršením deprese. Člověk se dotává do začarovaného kruhu. Vyšší dávky vitamínů (v komplexu by mělo být přes 50mg vitamínu B1 a B3) mohou pomoci snížit dávky antidepresiv.Dále je určitě prospěšná nějaká forma psychoterapie. O druhu je asi nejlepší poradit se osobně s nějakým odborníkem.
19. Červenec 2000 - 22:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Mysteryman (anonym)
trpím depresemi a stavy úzkostí.Jsem závislý na lécích které mi mají tyto potíže tlumit.Jejich vysazení je takřka nemožné zkoušel jsem to 2x na detoxikačním oddělení.Můžete mi pomoct
3. Září 2000 - 12:40
Obrázek uživatele Návštěvník
MUDrVaňkova Van (anonym)
kazdy clovek ma nekdy depresi je to normalni stav a zalezi od spousty veci, lidi, vztahu, deni a taky od pocasi, napriklad v zimnich mesicich je to horsi. co delat abychom byli zdravi a stastniMit zajmy nejen svoji praci /nejlepsi je kdyz nase prace je nasim hobby/, mit kolem sebe lidi na ktere se muzeme spolehnout a oprit,najit smysl zivota, nemit problemy s udrzenim normalniho chodu zivota rodiny,mit prostredky na dovolenou,atd.To vsechno kdyz je nejak poruseno vyvolava depresi stejne tak jak smutek po osobe ktera odesla navzdy. Ale zivot jde dal tak to bohuzel v zivote bezi ale mame vzpominky krasne vzpominky a tim se trochu potesime - co jsme spolu prozili fajn situace a tak casem i ta bolest polevi.Nekdy deprese je endogenni a pak ten smutek je v nas mame cernou dusi nic se nam nechce ani vychazet z domu ani se myt ani neco delat. V te situaci pomahaji leky ale take psychoterapie a vlastni prace nad sebou. Muze to byt joga, muze to byt nova zajimava cinnost, ale nejvic podle mych zkusenosti pomahaji 2 veci: 1 - to je nezavirani se doma, ale kontakt z clovekem, ktery nas vyslysi, potesi treba tim ze s nami bude brecet nebo bude jen s nami sedet a nam bude s nim fajn muze to byt mama, pritel, nekdy i cizi clovek ktery je empaticky a za druhe je treba si rici deprese to jsou schody dolu ale predsi existuji i schody nahoru tak ted jsem uplne na dne a zacinam splhat nahoru pomalu jde to tezce nechce se mi ale nutim se dotoho a vim ze nahore pro me zasviti slunce a to slunce v dusi Vam vsem posilam moji neznami pratele
1. Prosinec 2000 - 20:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
K tomuto tématu mám taky hodně co říct. Potýkám se s depresí už od puberty, dnes je mi 22 let a stále jsem nenašla způsob,jak na ni. U mě se v průběhu roku střídá stále období, kdy je mi dobře a pak přijde deprese, která trvá někdy den, někdy týden a hlavně často.V tomto stavu mám hrozné myšlenky, žádnou chuť do života,pocit napětí a beznaděje. Nemám žádné sebevědomí. Odhodlala jsem se k léčení a navštívila psycholožku. Přesto vás ale prosím, kdo mi můžete pomoci a poradit, napište.
6. Prosinec 2000 - 8:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
K tématu deprese : je mi 36 let a v životě jsem si nemyslela, že by mě něco podobného mohlo potkat, protože kdo opravdovou depresi nezažije, neví o co doopravdy jde. Mne to potkalo před 4 lety, kdy mi zemřela maminka. Průběh byl následovný - měsíc depresí, měsíc klid, jelikož jsem vše přehlížela a snažila jsem se to překonávat silou vůle (i když to jde dost špatně). Lékařskou pomoc jsem nevyhledala z důvodu toho, že jsem se nedokázala vyrovnat s tím, že já bych se léčila na psychiatrii. Intervaly se měnily tak, že období depresí se prodlužovala. Až jednou se k psychickým problémům přidaly i fyzické a to takového rázu, že jsem nevěděla co se se mnou děje. Po všech možných vyšetřeních, které jsem prodělala, po několika dlouhodobých neschopnostech jsem byla ubezpečena lékaři, že jsem "fyzicky zdravá" - vše pochází z těžkých depresí. Proto radím všem, kdo kdo touto nemocí trpí ať se zbaví předsudků a navštíví lékaře. Teď už vím, že užívání správných antidepresiv není nic špatného, zvlášť když pomáhají.
6. Prosinec 2000 - 14:32
Obrázek uživatele Návštěvník
denisa (anonym)
Ahojky jmenuji se Denisa a bude mi 26 let...Uz delsi dobu trpim nespavosti..ne ze bych nemohla usnout, ale vzydy se 5x za noc probudim a jdu do lednicky. Ne ze bych mela hlad, ale jidlo me nejakym zpusobem psychicky uklidni. Jsem z toho nestatsna, jelikoz pak se mi rucicika na vaze pohybuje smerem nahoru.Vyzkousela jsem prirodni leky typu trezalka, lexaurin, ale nic mi nepomohlo. Manzel uz se mi i vysmiva a ja mam nejvetsi obavy abych konecne zacala zit jako normalni clovek.Pomozte mi.....
13. Prosinec 2000 - 10:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Ewa (anonym)
Už nieko?ko mesiacov užívam Zoloft.Odvtedy sa cítim naozaj ako nový človek(samozrejme, občas na mňa, ako na každehotiež "niečo sadne", ale nedá sa to porovnať so stavmi, aké som mávala.Teraz už beriem ve?mi nízku dávku a mám sa stále dobre!Rada: Vykašlite sa na predsudky a navštívte psychiatra! Ja som sa tiež k tomu dlho odhodlávala a mala som to urobiť ove?a skôr!
13. Prosinec 2000 - 20:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Patrika (anonym)
Vazena pani doktorko,pred pul rokem jsem se rozesla po nekolika letech s pritelem a od te doby se z toho nemohu nejak dostat, zvlaste po tom, kdyz mi rekl, ze se bude zenit. Trpim depresemi, jsem hodne plactiva, nic mi nezajima a nebavi. Vim, ze bych se tomu nemela poddavat a delat opak, ale ono se to lehce rika a hure dela. Myslite, ze bych mela navstivit psychologa a ze by mi mohl pomoci??Dekuji.
19. Prosinec 2000 - 8:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Doktorka (anonym)
Milá Patriko, psycholog by ti opravdu mohl velmi pomoci. Ono je hodne dulezite moci se s duverou nekomu vypovidat se svym trapenim. Urcite spolecne naleznete cesty, jak znovu nabyt opotimismus a nadeji, ze rozchodem s jednim partnerm nic nekonci. Rika se, ze kazdy rozchod uvolnuje v nasem zivote misto, pro nekoho dalsiho, s kym se mame v budoucnu setkat. Takze az pride ten spravny cas a ty budes pripravena poznat noveho pritele, urcite ho potkas a uvidis ze zivot bude opet krasny. K tomu, aby si se dostala do pohody a opet byla pripravena se seznamovat a bavit, ti muze zkuseny psycholog, ale i cteni dobrych psychologickych knizek velmi pomoci.
20. Prosinec 2000 - 9:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
neco zkousim
19. Leden 2001 - 6:13
Obrázek uživatele Návštěvník
pan x (anonym)
mam problem,za prve jsem hrozne nervozni i z normalnich veci jako je napriklad podepsat se na poste, kdyz prijimam dopis, vzdy se mi hrozne rozklepe ruka a pripadam si hrozne trapne, po maturite na sedmiletem gymplu jsem se dostal na VSE, byl jsem v Praze ale uplne sam a to jsem nevydrzel, tak jsem toho nechal, jsem totiz velice introvertni povahy a nedokazu navazat z nikym nejaky smysluplny rozhovor, po odchodu z VSE jsem byl asi pul roku doma a flakal se, zacali se u me objevovat divne stavy uzkosti a strasne rychle buseni srdce a strasne bolesti hlavy. V tomto stavu jsem nastoupil dalsi rok opet na VS na obor, ktery me nebavi, obvodni lekarka nakonec usoudila, ze jsou to nervy a vysoky tlak a dala mi Vasocardin a Xanax, tyto prasky mi pomohli, ale vyvolali ve me stasnou lenost, asi po dvou mesicich uzivani se mi taky zhorsilo videni a schopnost soustredeni, jinymi slovy stal se ze me uplnej magor, kterej rekne vetu a za 10 sekund si ji nepamatuje, nedavno jsem taky zjistil, ze jsem uplne hroznej a kdyz se tak posloucham, tak uz pekne dlouho jsem nerek zadnou pozitivni vetu, proto uz sem radsi zticha, dokazu se bavit jenom s mamou a brachou a to si vzdycky jenom stezuju, pripadam si na tom svete hrozne zbytecnej a osamocenej a nic me nebavi, naad nicim se uz nedokazu zasmat, nemam hobby nemam nic, chtel jsem se tedy aspon ucit, ale proste to nejde, sedim nad tim treba 3 hodiny, ale furt myslim na neco jinyho, nevim, co mam delat
25. Leden 2001 - 22:15
Obrázek uživatele Návštěvník
pan x (anonym)
lidi pomozte, pote, co me vyhodili z VSE jsem zustal pul roku doma a nic jsem nedelal, zacali se u me objevovat divne stavy uzkosti, nekdy dosti silene, bal jsem se treba hrozne, ze vypadnu z okna atd, strasne mi busilo srdce a zacali hrozne bolesti hlavy, doktorka asi po 2 mesicich vysetrovani usoudila, ze sou to nervy a dala mi vasocardin a xanax, prssky mi pomohli, ale zhorsilo se mi hrozne videni a schopnost soustredeni, jinymi slovy stal se ze me uplny magor, ktery si za 10 sekund nepamatuje, co rekl, nic me nebavi, tudiz se s nikym nedakazu o nicem bavit, jen s mamou a s brachou a to si jenom stezuju, ucit se nemuzu, protoze jak si k tomu sednu, tak myslim na neco jinyho, nevim co delat poradte, nic neumim, nemam zadny zajem a hrozne se nemam rad
25. Leden 2001 - 22:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucie (anonym)
Tyhle stavy jsem taky měla, došlo to tak daleko, že jsem myslela, že se zblázním. Dojdi si rychle k psychiatrovi, není na tom nic špatného, ať Ti předepíše ANTIDEPRESIVA (já je měla ještě v kombinaci s injekcemi). Trvalo mi sice 2 měsíce, než se můj stav zlepšil, ale teď jsem "vážně jiný člověk". Jen neměj zábrany s tím psychiatrem!!!! Nejsi v tom sám a rozhodně nejsi blázen. Tak ahoj Lucie.
26. Leden 2001 - 16:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Katka (anonym)
Ahoj pane X, ja myslim, ze prave tim, ze se nekomu se svymi problemy sveris, treba i pres internet, ze ti to muze pomoci, taky jsem prozivale depku, kdy se mi vubec nic nechtelo, nic pro mne nemelo vyznam. jesn spanek mne bavil, ale byly i dni, kdy jsem nemohla spat. kdesi jsem cetla, ze kdyz si clovek projde depresi az na same dno, ze pak se muze od toho dna odrazit a "znovuzrozen" vyrazit vzhuru. v depresy jje skryty potencial a sila pro dalsi zivot. jednou jsme dole a jednou nahore. Kdyz jsem se vyhrabala z nejhorsiho, tak mi dost pomohli knizky. dnes je jich prehrsel a kazdy si muze objevit tu svoji. knizky maji opravdu potencial dodat silu do dalsiho zivota. Mne nadchla knizka od Jacka Londona "Tulak po hvezdach". zkus to par dni nic nedelat, oddychnout si, netrapit se kvuli tomu, ze zrovna nemas naladu, nejsi zabavnej, nemas kamarady atd. proste si odpocin a pak se znovu zkus obout do zivota. muzes najit pratele treba prave pres internet. preji ti hodne stesti. A kdyztak zase napis, jak ti je.
27. Leden 2001 - 15:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Jára (anonym)
Ahoj moji mili, s tezsi formou deprese je urcite nejlepsi obratit se na odbornika, ja osobne mam velmi dobre zkusenosti s doplnenim horciku (magnesia) a vapniku, doporucuji hlavne tem, kteri konzumuji vetsi mnozstvi alkoholu ci berou drogy (vcetne marihuany,rostliny mohou obsahovat velke mnozstvi toxickych latek). Ke studiu se perfektne hodi lecitin a b-komplex, proti stresu doporucuju trezalkovy caj ci trezalkove draze a pak uz jen pohyb ve zdravem nejlepe sluncem prozarenem prostredi a dostatecny kontakt s lidmi.Vim,ze prekonat depresi neni nic lehkeho, predpokladem zdraveho ducha je zdrave telo, sem miri me rady.
19. Únor 2001 - 2:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Nika (anonym)
Už dlouhou dobu trpím depresí. Někdy mi je fajn a někdy zase dost blbě. Byla jsem na všelijakém vyšetření, ale nakonec mi řekli, že mám psychické potíže. V čem se projevují? Dříve to bylo hrozné. Cítila jsem celkovou únavu, takové pocity, že nic nesvedu, nedokážu, že třeba nedokážu dojít ani do obchodu a nakoupit, že někde omdlím. Sem tam mě bolí hlava, jinak žádnou bolest nepociťuji. Potom jsem zkoušela všechno možné. Brát vitamíny a taky Lexaurin. Poté co jsem začala jsem chodit do práce se moje stavy trošku zlepšili. Ale ty začátky. To byla hrůza. V současné době ještětrpím někdy pocity na omdlení. Myslím si, že dobrou terapií je práce, hodně mi pomohla. Ale chtěla bych se vyléčit úplně. Můžete mi prosím poradit.
24. Únor 2001 - 17:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Tomas (anonym)
Ahoj Všichni,kteří jsou přemáháni depresí.Už jste někdo z Vás slyšel slovo FOTOTERAPIE nebo Philips BRIGHT LIGHT? Chtěli byste vědět víc? Zeptejte se svého terapeuta a pak klidně zavolejte do firmy 1.Mercant v Praze,která tento přístroj od PHILIPSu prodává.Telefon je 02/7477 8143 nebo 0602-237233.Mějte se.
2. Březen 2001 - 11:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Ahoj všichni,pořád se potýkám s hrozným strachem z lidí. Dneska jsem byla nakoupit v obrovským obchoďáku. Najednou mě přepadl hrozný strach a úzkost. Připadá mi, že když se bavím s lidma, jsem úplná nula. Nedokážu klidně sedět v kruhu lidí, natož se jim dívat do očí. Chtěla bych toho vždycky tolik říct, ale nejde mi to. Všechno se to ve mně mlátí a nejde ven. Už 3 roky jsem si říkala, že všechno zvládnu (teda ovládat sama sebe a svůj strach), ale došlo to tak daleko, že se mi začalo dělat fyzicky špatně. Nedokážu se soustředit tak jako dřív. Před lety jsem jako anorektička navštívila psycholožku. Vyplnila jsem trošku absurdní formulář s otázkami, vyposlechla pár kázavých slov, abych jedla, a to bylo vše. Proto jsem se vyhýbala tomu jít tam znovu. Zkoušela jsem třezalkové tobolky a různé vitamínové komplexy proti depresi, ale pořád nemůžu potlačit tu neustálou úzkost a strach.
3. Březen 2001 - 19:01
Obrázek uživatele Návštěvník
petra (anonym)
Nebojte se, nestyďte se a navštivte psychiatra. Antidepresiva se berou dlouhodobě a nejsou návyková a v nejhorších chvílích si můžete vzít léky proti úzkosti - třeba Xanax, tím se musí šetřit, ale pořád je to lepší, než upadat do depresivních stavů.
6. Březen 2001 - 9:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Kvitko (anonym)
Ahoj nikdy by mě nenapadlo, že má tolik lidí stejný problém jako jsem měla já. Mám hodně co napsat k tomuto tématu. I já jsem trpěla težší depresí, kdy se mi nic nechtělo, nic mě nebavilo a svět se mi rozpadl, do něčeho, co nemělo smysl. Já jsem nebyla já, moje úzkost byla větší než co jiného. Nenáviděla jsem rána, když jsem se probouzela s bušením srdce. Vždy jsem se těšila na noc, až budu tak nějak spát a bude chvilku klid. Dnes je to naštěstí minulost, která doufám, že se nikdy nevrátí. S depresí jsem se rvala hodně dlouho skoro 9 měsíců. Přečetla řadu knih a snažila se pomoci si sama, ale ne vždy je to možné. Léky jsem nebrala, protože jsem se bála, že se na nich stanu závislá a říkala jsem si, nebo i slýchávala, že abych se uzdravila, musím mít pohromadě všech pět. Léky potlačí syndrom, který problémy způsobuje. To je čistě jen můj názor. Pokud má někdo pocit, že potřebuje léky a vyhovuje mu tento způsobe léčby více, taky fajn. Jen ať léčbu hlavně doplní psychoterapií, ta je nejdůležitější! Léky jsou něco jako berlička, která na čas podrží, ale neřeší příčinu. Měla jsem taky stavy, kdy jsem myslela, že už to nevydržím a chtěla nebýt. Dokonce jsem se dostala i do léčebny, ale jejich léčba, kdy měli stejný přístup a léčební metody ke všem mi vzala iluze o tom, že bych se tam uzdravila. To co mi pomohlo byla psychoterapie, na kterou jsem chodila 2x až 3x týdně. Co však je u toho důležité je chtít sám a to já jsem chtěla, chtěla jsem žít a moc. Trvalo to další řadu měsíců, než jsem se dokázala smát a cítit radost, než mě opustila otupělost. Taky sem neměla sílu a energii něco dělat. Dokonce mi lékař, když jsem odešla z léčebny na reverz předurčil, že skončím stejně v do 2 měsíců v léčebně, musíte ale hlavně věřit sobě a chtít vyhrát,protože, když vyhrajete tuto bitvu, budete umět čelit dobře řadě dalších. Nuťte se do práce, malujte, i když Vás to nebaví, časem se to změní, čtěte i když text nevnímáte u 150 stránky zjistíte, že už lépe vnímáte. Sněte o tom, že jste zase v pořádku, zdraví, veselí s chutí do života a elánem i když Vám to nejde a připadá nemožné dělejte to, vím, že je to těžké, ale Vaše podvědomí to vnímá a pracuje tak trochu za Vás a za čas v sobě objevíte trochu síly a odvahy. Rozhodně neřešte problémy bez odborné pomoci, nikdo neví, co ho kdy potká a za to, že máte tyto problémy se nemusíte stydět, první úspěch je ten, že si je umíte přiznat a to je začátek k řešení problému. Ahojky
6. Březen 2001 - 15:08
Obrázek uživatele Návštěvník
petra (anonym)
Kdyz je nekdo na sebevrazdu, stezi mu pomuze trezalkove draze a asi se mu ani nebude chtit pobihat na slunci. A pri skutecne depresi clovek rozhodne nema touhu zit, chce jen, aby zmizela. Deprese je nemoc - porucha vylucovani cehosi v mozku, co ovlivnuji leky a clovek ji nepremluvi , aby zmizela. Antidepresiva nejsou navykova, clovek po nich neni vesely ani po nich nema prijemne pocity - proste leci depresi. Leky proti uzkosti navykove byt mohou, ale porad lepsi, vzit si tabletku, nez skocit z okna nebo vypit flasku ginu, aby zapomnel...
7. Březen 2001 - 12:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Renata (anonym)
Souhlasím s Petrou, že je lepší si vzít tabletku, než se opíjet.Ale když se hledá , jsou i jiné přípravky, než tabletky, které pomáhají při depresích. Již mám s úspěchem odzkoušeno.
9. Březen 2001 - 1:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Petula (anonym)
Čau všichni!Přečetla jsem si všechny příspěvky k tématu, protože i já velmi stojím o to, uzdravit se.Musím říct, že je nás opravdu hodně.Trpím depresema asi osm let, až teď mám pro tuto nemoc název, dřív jsem obviňovala jen sama sebe z vlastní neschopnosti.Jak několik z vás píše,i mně knihy pomáhají,ale ne vždy.Rozhodně odsuzuju antidepresiva,protože si myslím, že nic neřeší a taky se na nich nechci stát závislou.Kromě toho znám případ,komu spíš uškodily.Pomáhá mi hezké počasí,hudba.Deprese mě přepadne vždycky v tu nejmíň vhodnou chvíli,třeba, když mám s někým jít do společnosti,začnu pociťovat nervozitu, koktat,nevím,co mám říkat,mám v sobě strašný zmatek,jsem protivná.Tak ztrácím přátele...přitom jsem velmi společenská.Byla jsem i u psycholožky,ale měla jsem pocit, že ona mi nepomůže, tak tam nechodím.Jediné, co mi může pomoci, jsou přátelé,opravdoví přátelé. A protože vy máte stejný problém jako já, možná by se mezi vámi našli takoví,kteří by se se mnou seznámili. Jsem z okresu Uh.Hradiště.
12. Březen 2001 - 13:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ahoj Petro, promluvila jsi mi z duše, člověk, který neprožil depresi (nemyslím depky, které přijdou občas na každého), neví a ani nemůže pochopit, co je to zmítat se v černém nic. Mi je 31 let a ve svých 27 letech jsem prodělala težší formu deprese, po roce jsem se vyléčila díky psychoterapii, relaxaci, ale hlavně díky antidepresivům. Jsem vděčná, že tyto pilulky existují, protože pomáhají tam, kde už nic a nikdo pomoci nedokáže. V situaci, kdy už člověk ani nechce žít a je mu úplně jedno, jestli bere nebo nebere nějaké prášky, jestli vůbec něco jí a jediné rozumné řešení mu připadá sebevražda sáhne člověk po čemkoliv. Protože jak jsi sama napsala, nemá vůli a nevnímá, že svítí sluníčko.Ahoj a všem hodně zdraví přeje Jana
13. Březen 2001 - 14:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Peta (anonym)
Poraďte mi někdo,co děláte, když "to" na vás přijde? Fakt už si nevím rady, tápu se v tom týden,dva...jako teď, nejsem schopná nic dělat, není nic, jen výčitky a chuť se zasebevraždit, protože i když bude líp, tak tahle můra přijde zas a pak zas. Už nechci!
15. Březen 2001 - 14:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Věra (anonym)
Když, na Vás přijde stav úzkosti musíte za každou cenu myslet na něco jiného, poručit si v tu chvíli myslet na něco jiného. Např. začít počítat,pustit si televizi, nejlepší je někomu zatelefonovat, nebo s někým začít okamžitě o čemkoli hovořit, ale musí Vás to téma zajímat.Pokud na Vás nemá čas nikdo blízký, je dobré zajít co nejčastěji k psychologovi a ten s Vámi problém probere. Musíte věřit, že to přejde, jinak by to nefungovalo. Držím palce.
22. Březen 2001 - 15:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Iveta (anonym)
Důležité je vědět, že Vás má někdo rád. Že někohomáte rádi Vy a snažit se najít si smysl života,ra-dovat se z maličkostí a z chvil, kdy je Vám dobře.Hlavně věřit, že to přejde - víra tvá tě uzdraví.Nevzdávat boj s nemocí i když se zdá, že trvá dlouho. Přeji hodně úspechů s souboji se všemi psychickými problémy.
23. Březen 2001 - 13:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Katka (anonym)
A když nemáte žádného člověka, který by vás měl rád, tak si pořiďte pejska. Ten vám bude lásku prokazovat až až. A zárove? s ním budete mít tolik zábavy, že nebude mít čas na černé myšlenky.A pomůže vám i se seznamováním s lidmi. Třeba tak naleznete i tu lásku lidskou.
24. Březen 2001 - 18:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ve stavu největší úzkosti mi pomohla nejvíce linka důvěry po telefonu - je to anonymní a někdy jsem tam volala i několikrát za den. Ahojky Jana
26. Březen 2001 - 7:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Pane boze - deprese je nemoc, ktera se leci leky, ale take elktrosoky, nekdy je tak nesnesitelna, ze vede k sebevrazde. Pozitivni mysleni ani pejsek ji nevyleci. Vetsina z Vas si plete deprese a stavy smutku ci uzkosti.
27. Březen 2001 - 16:33
Obrázek uživatele Návštěvník
pan x (anonym)
lidi poradte, nic me nebavi, nikdy me nic nebavilo, a tudiz se nedovedu bavit s lidmi o nicem, poradte, at nedojde k nejhorsimu a jeste se tomu smeju,pan x
27. Březen 2001 - 18:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Míla (anonym)
Jsem velice překvapená, kolik z Vás má podobné problémy jako já. I já vím, co je to deprese, ale spíše trpím velkou tenzí, úzkostí, což se projevuje samozřejmě podobně jako u většiny z Vás, tj. bušením srdce, pálením nebo píchámím na prsou, stavy na omdlení,průjmy atd. Poslední 2 roky jsem užívala Zoloft, který mi dělal velice dobře ( vynechala jsem do té doby užívaný Neurol, Diazepam, Trimepranol...). Měla jsem pocit, že jsem již v pohodě, přestala jsem navštěvovat psychiatra a přestala Zoloft užívat. Do půl roku se objevily ještě horší stavy než dříve, panické záchvaty hrůzy - bušení srdce, brnění v těle, strach, že mám infarkt apod. Tyto stavy se začaly opakovat téměř denně. Je mi nejlépe doma, pokud jdu do zaměstnání nebo kamkoli ven, do společnosti, třeba i s kamarádkou, jsem strašně psychicky vyčerpaná a musím si vzít lék, jinak se mi udělá špatně ( nyní mám předepsaný Lexaurin a znovu Zoloft) . Stavy jsem nezvládla vůlí a musela jsem opět navštívit psychiatra. Opravdu je velmi těžké poradit, nebo ukázat cestu z těchto problémů. Zřejmě ji neznám, nebo ji neumím použít. Jsem časově dost vytížená, 2 menší děti, manžel, práce na plný úvazek (často i přes čas). Mým zásadním rozporem je to, že jsem ráda s lidmi, působím velmi otevřeně, komunikativně, možná i spokojeně, ovšem uvnitř trpím něčím velmi vysilujícím. Ani můj manžel netuší, jak na tom vlastně jsem, spíše to zlehčuje, neví, že jsem navštěvovala psychiatra. Mám únavový syndrom (důsledek těchto problémů). Poprvé jsem se léčila již v 18. letech. Tehdy jsem chodila k vynikajícímu lékaři, který mi řekl, že tato nemoc se mě bude držet drápkem celý život. Je to bohužel pravda a mám k tomu i rodinné dispozice. Metoda, která mi kdysi vedle léků velmi pomohla, byla hypnóza. Chtěla bych vědět, jestli u nás někdo z odborníků tuto metodu provozuje. Vím, že pomáhá sport a dokonce snad i to zvíře(pes), které zde v příspěvcích tak často zmiňujete. Přesto všechno si myslím, že netrpím depresí, ale úzkostné stavy mě do deprese přivádějí. Nejsem žádný sangvinik, ale myslím, že i lidé introvrtněji zaměření by neměli mít tak velké problémy. Zřejmě jde o to, že nezvládám běžnou zátěž, kladenou na ženu v mém věku ( přes 30 let). Jak posilovat svou psychickou odolnost?. Mám se "překonávat", nebo se vyhnout věcem, které mě stresují? Na závěr : málokterý psychiatr mě rozebere tak, jako já sama sebe, ale pomoc mi příliš, kromě léků, nedokáže.Děkuji všem, kteří tento dlouhý příspěvek dočetli do konce.
30. Březen 2001 - 22:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Míla (anonym)
Ještě jsem zapomněla na důležitý dotaz. Je pravda, jak se píše,že stavy úzkosti a fyzické problémy, které jsem výše popsala, mohou odstartovat tak závažné onemocnění jako je např. rakovina ? Je toto nějak prokázané?
30. Březen 2001 - 22:26
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
mam to same a je to neco hrozneho-neda se to popsat vid?Nemuzes mi zkusit napsat-je nas urcite vicero,ale moc se o tom jeste asi nevi.Je mi 30.pryc a mam pocit, ze mi je nekdy 60.To ta hloupa nemoc,nebo jak se to vlastne nazyva?
1. Duben 2001 - 20:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Ilca (anonym)
Asi tak 14 dní v tom zase lítám:začalo to tak, že mojí nejlepší kamarádce přejel vlak jejího přítele. Chodila jsem jí tak dlouho utěšovat až se ted utěšujeme navzájem. Taky bych nevěřila, že je tolik lidí co má depky. Nejhorší je že mě to pronásleduje už 15 let. Vždycky jsem se z toho nějak dostala sama, ale teď mám pocit, že to nezvládnu.Mám chuť si vzít život. Obviňuji všechny lidi v mém okolí, že mě nikdo nemá rád. Proč mě vůbec rodiče přivedli na svět, když o mě stejně neprojevovali zájem, protože jsem se měla narodit jako kluk. Celé dětství jsem poslouchala jen, že jsem k ničemu a stejně nic nedotáhnu do konce a tak se to taky stalo. Něco začnu dělat a mám do všeho elán, ale potom všechno stejně vzdám. V současnosti mám stavy jako pan "X" že si něco přectu a hned všechno zapomenu. Něco se naučit, zapamatovat si jméno nebo tel.číslo je nad moje síly. Sebevědomí na nule, schopnost soustředit se, žádná. Chtěla bych si dálkově udělat maturitu, ale vím, že to je jen sen, který jsem už jednou začla a stejně nedokončila, protože jsem prolítla u zkoušek z matematiky, jelikož jsem diskalkulička a mám problémy představovat si číselné úkony a stydím se za to. Jsem velice introvertní člověk a nemám schopnost se zařadit do společnosti. Manželství mi neklape. Děti mít nemůžu, jedině umělou cestou a to je proti mému přesvědčení. Tak se mám chuť zprovodit ze světa, protože nevim proč tu jsem. Třezalkové drážé mi bohužel nepomáhá navíc spim tak 4 hod. denně a jsem totálně vyčerpaná. Sebrat odvahu a dojít si k lékaři je pro mě ještě větší trauma, než to napsat do této anonymní rubriky. Propadám se kamsi hluboko a nevim, kdo mi pomůže. Samozdřejmě si uvědomuji, že tu jsou horší osudy, na tomto světě a na to když myslím, je mi těch lidí líto a potom brečim a brečim .... Jsem blázen?
1. Duben 2001 - 22:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivan Ast (anonym)
Pro Ilcu:Ne, nejsi blázen. Podle mé laické diagnózy trpíš akutní formou deprese. Jedná se o onemocnění, které je v této fázi úspěšně léčitelné farmakoterapií t.j. léky, které ovšem musí být užívány pouze na základě lékařského předpisu a pod dohledem zkušeného odborníka (nejlépe psychiatra). Antidepresiva nejsou návyková. Jejich nevýhodou je, že léčebný efekt se dostavuje cca 20 - 40 dní po začátku léčby.Tvé onemocnění souvisí s poruchou biochemických reakcí v mozkové tkáni a je tudíž jen málo ovlivnitelné vůlí. Po odeznění akutní fáze je v rámci prevence možných recidiv účinná psychoterapie.Vyhledej odbornou pomoc!
5. Duben 2001 - 13:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Andrea (anonym)
Milá Ilčo, myslela jsem si, že občas mívám deprese, ale po přečtení Tvého příspěvku jsem zjistila, že jsem spíš mívala. Bylo to v pubertě a pak mi to vydrželo asi do 17 let. Díky bohu je to pryč. Když jsem si přečetla tvůj dopis, bylo mi trochu smutno. Prosím vyhledej odbornou pomoc, vždyť nemůžeš energii jiným jen dávat, nauč se ji někde i získávat. Přála bych Ti, aby se Tvůj život prosvětlil a prozářil, klidem a pohodou, nějakým zájmem, který Tě bude motivovat. Držím palce. Občas je mi hodně smutno a pak jdu ven a snažím se hodně dýchat na čerstvém vzduchu, aby se mi mozek víc okysličil a chemická továrna v mé hlavě začala pracovat. Jen se přemoct a jít na vzduch, do přírody. Pak je pohoda.
5. Duben 2001 - 22:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucie (anonym)
Milá Ilčo, od malička mívám hodně deprese. Začali po rozvodu mých rodičů; nevydařené druhé svatby mojí mámi; můj vztah s otcem je dodnes studený, protože mi neustále říká, že jsem tlustá (jeho nová žena mám cca. 45 kg i s postelí) a takhle bych mohla jmenovat dál. Mám teď taky depku. Je to už půl roku a důvodem je krize s mým přítelem po osmi letech. Vypadá to, že to překonáváme, ale chce to hodně úsilí a odříkání. Proč ti to všechno píšu je to, že jsem začala chodit na psychoterapie a to každý týden. Kopala jsem se k tomu několik týdnů, ale pak jsem sebrala odvahu a objednala se. Před příchodem na první diskuzi jsem se hrozně bála a říkala si, že přece nejsem tak velký blázen a že na mě budou všichni koukat. Jenže opak byl pravdou. Jsou tam hrozně milí lidi a chodím k jedné milé paní, která je tak hrozně přirozená, až žasnu. Cítíš z ní totiž úlevu a úplně sama se otevřeš k řešení problému. Od prvního dne si získala moji důvěru a já zcela otevřeně můžu hovořit. Moc ti to doporučuji, opravdu. Já jsem z Prahy a kdybys potřebovala kontakt, tak ti ho ráda dám. Stáčí odepsat do odpovědi. Držím ti palce a budu ráda když se mi ozveš.
17. Duben 2001 - 17:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Pane x, dnes jsem úplně náhodou narazila na toto téma a jak to tak pročítám, docela se děsím, že jste ještě nenavštívil žádného odborníka. Vím, o čem mluvím a také vím, jak je to těžké a ještě těžší je, narazit na toho správného. Sama jsem si prožila něco hodně podobného, dalo mi to hodně práce, než jsem pochopila, že jde o depresi. Sáhla jsem si na dno a dnes jsem ráda, že je to za mnou, už se mi ani nechce věřit tomu, jaké hrůzy jsem si prožila. Můj život byl k ničemu, nikomu jsem nebyla nic platná, nikdo mě neměl rád, fyzicky mi bylo šíleně a nikdo mi neuměl pomoci. Slítala jsem všechny možné doktory, protože prvně se muselo přijít na to, od čeho jsou všechny ty nevolosti, únava atd, prodělala jsem řadu více méně zbytečných vyšetření a teprve po třech letech plácání se životem, mi bylo řečeno,že je to stav deprese. Další problém byl, že žádné léky mi nepomáhaly, ty těžšího kalibru jsem nesnášela a už jsem šílela, jen při pomyšlení, že u dalšího léku zjistím po 3 nedělích,že opět není pro mě.(Nakonec byl nejlepší ze všeho Neurol a změna stravy). A já zoufale potřebovala pomoc a to hned a měla jsem tu samou chuť jako ty, vykřičet to do světa, prosím vás, najde se člověk, který mi pomůže? A to si myslím, je první pozitivní krok. Nechceš se s tímto stavem smířit, chceš žít. A je fakt boj o holý život, nakonec, až budeš z nejhoršího venku, si uvědomíš, že k životu toho zas až tak moc nepotřebuješ. Ale to předbíhám.Já jsem na to šla tak, že jsem si o tom prvně něco přečetla,např. kniha (ne nezáživná, ani tlustá) Ján Praško - Pomoc v zoufalství a beznaději,R. Honzák - Strach, tréma, úzkost a jak je zvládnout. Zároveň jsem vyhledala pomoc u odborníka - ta byla úplně nejdůležitější, ale upozorňuji, že až 3. terapeutka mi sedla. I když byla daleko mladší než já, pomohla mi zcela zásadně a ani neradila, spíš mě vedla krůček po krůčku ven z toho bahna. Dávala mi různé úkoly, nelze vše popisovat, ale opatrně mě vedla k trochu jinému myšlení než bylo to moje a naučila mě se i smířit s věcmi, které prostě nemůžu změnit. Vše je hodně zdlouhavé, ale stojí to za to to podstoupit, ale trochu se musíte snažit i vy sám, i když to je to nejtěžší, ale pochvalte se za ¨vše, co se vám jen trochu povede a oddejte se tomu, co vás baví, co vám dělá dobře. U mně to bylo psaní (jak je vidět), dokonce mi publikovali pár povídek a to mě velice povzbudilo, pokud jste spíš pasivní - dojděte si na masáž, pustťe si hudbu, která vám dělá dobře, pokud jste spíš aktivnější, běhejte, zacvičte si, ale nedá se do toho nutit, spíš si uložte něco jako malý úkol, např. dnes pro sebe udělám to a to,a zkuste aspoň malou část splnit. A pak se odměňte, čímkoliv, co vám udělá dobře.A až půjdete ven, všimněte si, kolem čeho procházíte, všimněte si, co kolem roste, dívejte se, jak prší,podívejte se na nebe. A ještě se vás zeptám, máte někoho, koho máte rád? No, návod na to jak z toho všeho ven, vám asi nedám, ale budu ráda, pokud vám moje řádky aspoň trochu pomůžou. Ozvěte se, Eva.
17. Duben 2001 - 19:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Přemek (anonym)
Milí přátelé s úzkostí a depresí,deprese i úzkost lze dobře zvládnout kombinací ANTIDEPRESIV (serotonergnních) + PSYCHOTERAPIÍ (Rogers, psychoanalýza, KBT aj.)Něco k lékům:Lze jim důvěřovat, antidepresiva fungují tím, že zvyšují množství např. serotoninu, ale nikoliv cizího ale našeho vlastního tím, že ho "šetří".Jak to funguje: Chuť k jídlu, spánek, rozčílení, pocity, nálady, to vše probíhá a je měřitelné při změnách tzv neurochemických poslů (neurotramitery: noradrenalin, serotonin, dopamin, subst. typu P aj.). Zdá se že úzkost a deprese je spojena s neurotransmiterem SEROTONINEM v doprovodu s NORADRENALINEM. Představte si, že máte injekční stříkačku a v ní serotonin, látka, která "tahá za píst" a vypuzuje serotonin je noradrenalin. Deprese se rovná (z biochemického hlediska)příliš velkému vylévání serotoninu a jeho nedostatečnému doplňování. A je tu úzkost, deprese. Tento velmi zjednodušený model dobře vysvětluje fungování mozku ve stresu.Stres není jenom vystavení náročné situaci během 20 minut v tramvaji, ale je to i třeba dlouhodobá zátěž, kdy člověk vstupuje do nové etapy svého života (stáří, dospívání) a je vystaven novým zatěžkávacím zkouškám.Jaká jsou antidepresiva?1) tricyklická ADPůsobí jak na regulaci serotoninu, tak i noradrenalinu. Aktivní látky působí v celém organismu (nejsou selektivní pro mozek), a proto mají některé nepříjemné vedlejší účinky. Dá se jim předejít velmi pomalým postupným zvyšováním dávek až k dávce pro toho či onoho pacienta nejpřijatelnější.Tricyklika jsou zvláštní i svým protibolestivým působením, např., amitriptylin už v dávce 25 mg některým pacientům s chronickou bolestí (těžké artritidy, artrozy, nádory) velmi pomáhá. Amitriptylin je vůbec zvláštním antidepresivem a alternativou analgetik u artroz z toho důvodu, že je i silným antihistaminikem. Histamin je mediátor (sdělovatel, průběžce) zánětu, který je u kloubních onemocnění vždy přítomen (obraz nespec. záň.).Původním československým antidepresivem je DOSULEPIN (Prothiaden), má mírnější vedlejší účinky než amitriptylin, je i nespecifickým podpůrcem imunitních reakcí (imunostimulans). Dosulepin britští, ale i čeští a slovenští lékaři využívaji jako přídatnou léčbu u nádorových onemocnění všech druhů.Dosulepin působí o něco více noradrenergní cestou. V tom se liší o proti amitriptylinu, který je serotonergnější.Dosulepin i amitriptylin působí proti úzkosti velmi podobně, akorát, že dosulepin zahajuje svůj tah přes noradrenalin, zatímco amitriptylin přes serotonin (spíše než přes NA). Tento fakt omezuje užití dosulepinu u panických záchvatů (náhlý hrůzný strach, že se mohu zbláznit, že se svět kolem mne zřítí, všezaplavující úzkost). Taková úzkost je zprvu totiž "noradrenergní" a dosulepin by mohl zhoršit příznaky tohoto záchvatu tím, že jeho aktivujíci účinek (síla) by se sečetla s NA sílou daného záchvatu. Protože i dosulepin funguje systémově tzv. obousměrně (zpětná vazba) s odstupem času i on odstraní panickou ataku, ale z důvodů uvedených výše, není dosulepin lékem první volby u panických atak.Tam, kde však je úzkost doprovázena svalovou slabosti, netečností organismu, je dosulepin vhodným aktivátorem. Zdá se že z výše uvedeného také vyplývá, že dosulepin by mohl být alternativním lékem u chronického únavového syndromu. Užívání doslulepinu je dle volby lékaře.Amitriptylin byl prvním lékem, který byl použit přímo k léčbě návalů úzkosti, je spíše serotonergní (jak je napsáno výše), a v malých počátečních dávkách i u citlivých pacientů působí jako "příjemně tlumivý". (platí pro počáteční dávky do 10 mg pro die!)Užívání amitriptylinu je dle volby lékaře (nejlépe však na noc)To co jsem napsal o dosulepinu platí i pro nortriptylin a též pro imipramin., aj. NA TCA.Derivátem imipraminu je CLOMIPRAMIN.Clomipramin je nejsilnějším TCA co se týče do vychytávání serotoninu.Clomipramin je o něco selektivnější (výběrovější) než amitriptylin, je jemnější a je spolehlivým lékem u pacientů s obsedantní neurózou. Nutkavé příznaky (myšlenky, které nutí pacienta přemyšlet o věcech kterého silně zúskostňují pro svoji nesmyslnost, odstíněnou agresivitu apod.) jsou značně spojeny se serotoninovým metabolismem. Clomipramin řeší všechny výše uvedené potíže (deprese exogenní-endogenní, úzkosti, chronická bolest, nadorová onemocnění - poslední dvě jako adjuvancia tj. přídatná léčba).Clomipramin je však nebezpečný pro potenciální epileptiky je proto vhodne doprovodit léčbu clomipraminem některým s antiepileptik (tyto léky prozměnu vychytávají gamaaminomáselnou kyselinu(GABA). látky a názvy léků:amitriptylin (v ČR je dostupný pod názvem amitriptylin 25 a 50 tbl.) D: 10 - 200 mgdosulepin(Prothiaden 10,25,75) D: 25 - 200 (300) mg imipramin(Melipramin 25) D: 25 - 200 (300) mgnortriptylin(Nortrilen 25) 25 - 200 mgclomipramin(Anafranil 20, 75 RT, Hydiphen (?))D: 10 - 200 (250) mgSSRI: Selektivní vychytávače (reuptaky)inh. serotoninu,jsou léky, které se přímo soustřeďují na serotonergní neurotransmisi, jsou selektivní (působí pouze v mozku), proto mají málo vedlejších účinků. Mezi různými SSRI léky jsou malé rozdíly, ale přesto je zřejmé, že někteří pacienti lépe přijímají to či ono SSRI o proti jinému. SSRI je vhodné pro dlouhodobé úžívání u nemocných s chronifikující úzkostí či depresí. Osvědčila se i kombina s lithiem. Někteří lékaři kombinují mírně TCA s větším množstvím SSRI (Amitriptyli na noc, jako léčba spánku). Z farmakodynamiky AD je zřejmé, že oba léky se vzájemě podporují.Léky (bez dávkování):sertralin(Zoloft)paroxetin(Seroxat)fluoxetin(Deprex)citalopram(Seropram)fluvoxamin(Fevarin)IMAO:Krátce: Jestliže zábráním metabolismu (odbourávání) nějaké látky, zvýším její koncentraci. "Likvidátorem monoaminů (ser, NA, aj.) je proces, kdy molekulu rozřeďujeme molekulou kyslíku, až k úplnému odstranění. Enzym, který vnáší "kyslík" do molekul serotoninu a NA aj. je monoaminooxidaza zkr. MAO. Léky, které blokují MAO jsou IMAO (inh. MAO).Tranylcypromin, je vynikajícím antidepresivem v těch případech, kde deprese má "zvláštní tvar" je prostoupena atypickými příznaky. Protože je neselektivní, inhibuje MAO v celém organismu, což může při natrávení tyraminových potravin způsobit hypertonický kolaps! (Rychle se zvýší krevní tlak!, v důsledku periferního NA.). Drží se proto přísná dieta.Moclobemid je selektivním (pouze pro mozek) IMAO, tedy S-IMAO. Je zde analogie mezi TCA vs. SSRI.U moclobemidu se nedrží dieta, má mnohem méně tzv. vzácných vedl. přízn.Léky bez dávkování:tranylcypromin(Parnate)moclobemid(Aurorix)Přírodní bylinná IMAO.Do České a Slovenské republiky přišel derivát hypericinu (výtažek z třezalky tečkované), působením je hypericin příbuzný s IMAO, je velmi jemný a zdá se že i bezpečný.Lék: hypericin (JARSIN 300)BUSPIRIONBuspirion není antitidepresivem, ale je přímo zaměřen na úzkost, je to anxiolytikum nebenzodiazepaminového typu. Je nenávykové a v budoucnu se stane lékem první volby u akutních úzkostných onemocnění (panická ataka, OCD aj).Buspirion upravuje membránu neuronu tak, že do ni vtéka více serotoninu. Buspirion mozek přímo dotuje serotoninem. Zdá se že bude využíván i v protialkoholní léčbě jako lék alternativní volby.Lék: bez dávkováníbuspirion:(Buspar)Pozor! Text je pouze populárního rázu!Pozor! Pravopisné chyby nebyly upraveny!Přemysl V l č e k (78)email: premysl.vlcek"email.cz
20. Duben 2001 - 18:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Přemek (anonym)
POZOR PŘEDCHOZÍ TEXT NEBYL PRAVOPISNĚ KONTROLOVÁN!Přemysl Vlček (22 let)
20. Duben 2001 - 18:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Ilca (anonym)
Ahoj Lucko,byla bych ráda,kdyby si mě mohla napsat kontakt na nějakou lékařskou pomoc,třeba na někoho s kým Ty jsi spokojená.Jsem ze Strakonic.Já se v té depresi plácám ještě dnes a nevypadá to,že by se něco změnilo.Protože nechodím ani do práce a pokud nemusím,nejsem ani schopná vyjít mezi lidi.Chtěla jsem si přečíst nějakou knížku,ale nejsem schopná vnímat děj.To co teď prožívám je nejhorší stav v mém životě a budu ráda,když mi napíšeš na někoho kontakt.Díky předem Ilona
27. Duben 2001 - 21:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Betty (anonym)
Vsichni, kteri trpite depresi ci uzkostmi ci nejakymi podobnymi psychickymi bolestmi: prosim, vyhledejte odbornou pomoc - nejlepe psychiatra. Pokuste se mu sve pocity a problemy sdelit - neni to vzdy tak jednoduche. Prosim, udelejte to, protoze tyto stavy se opravdu nedaji zvladnout vuli, rozhodnutim, aktivitou, koupi psa nebo prochazkou pod sluncem. At se budete snazit sebevic, vzdy se vam bude vracet myslenka na to, jak jste nemozni, zbytecni, nikdo vas nema rad... Je to skutecne o te chemii v mozku. Je treba odborne lecby. Ja sama jsem trpela depresivni poruchou cca 10 let, kazdy 1 - 2 roky prisla 1/2 - 1 rocni deprese, ze ktere se nedalo dostat. Pred par mesici uz jsem nemohla dal, uz bych to sama asi opravdu nezvladla. Obratila jsem se na odborniky - psycholog, psychiatr, obvodni lekar a byla mi predepsana antidepresiva Seropram (zaroven psychoterapie). Diky Bohu behem 1 mesice zabraly. Lecba pry bude trvat kolem 1/2 roku, mozna i dele. Nyni si rvu vlasy, ze jsem nevyhledala pomoc drive (mela jsem spoustu duvodu, nektere - napriklad averze vuci lekum jsem se dosetla i v teto diskuzi). Kvalita zivota s depresi a bez deprese je NESROVNATELNA.
10. Květen 2001 - 13:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Ilca (anonym)
Po jedné neprospané a bezdůvodně probrečené noci jsem se z te mé hýčkané deprese zhroutila. Když mě manžel viděl,jak se třesu zchoulená na zemi a nevím co povídám, sebral mě a odvezl k doktoru.Dostala jsem injekci pro uklidnění a doporučení k psychiatrovi.Tam mi řekli,že mě můžou objednat až za 14 dní.Nakonec jsem se jim tam vnutila,ale musela jsem si počkat,až se vyšetří pacienti,kteří byli objednaní.Po půl hodinovém vyšetření u mladé,milé lékařky,u mě byla konstatována deprese.Dostala jsem ZOLOFT a LEXAURIN.Léky beru zatím 7 dní. Jsem zvědavá na další výsledky.Zatím je mi trochu lépe,když se oblbnu Lexaurinem.Ilča
11. Květen 2001 - 20:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivan Ast (anonym)
Pro Ilču: Je vynikající, že jsi se konečně odhodlala (i když pod nátlakem okolností)obrátit na odborníky. Samotná jsi absolutně neměla šanci situaci zvládnout. Ale: teď jsi v situaci člověka, který v životě nebyl u zubaře, ústa má plná zubních kazů a k lékaři se dostavil až s akutním zánětem okostnice.To je dost bolestivé onemocnění. Tím chci naznačit, že nemůžeš čekat zázraky a okamžité vyléčení ze dne na den. To prostě nejde. Pod vlivem léků se Tvůj stav postupně upraví, často se však musí hledat nejvhodnější léková kombinace i dávkování (podle individuální odezvy)a to může chvíli trvat. Ze všeho nejdůležitější je teď: 1. Nepřerušovat kontakt s psychiatrem 2. Za každou cenu užívej léky přesně tak, jak to máš předepsané, i když budeš mít dojem, že se nic neděje. Pokud bys měla potíže vyvolané léky, konzultuj problém s lékařem, ale sama nic nevysazuj. Po určité době, až se upraví Tvůj akutní stav, tak Tě pravděpodobně lékařka bude orientovat na psychoterapii čili léčbu duše. Ale o tom až někdy jindy. Zdravím a přeju hodně úspěchů.
16. Květen 2001 - 12:47

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama